Záchranné práce prováděné lékařskou fakultou v akutní fázi po velkém zemětřesení ve východním Japonsku v roce 2011

Transkript

1 Záchranné práce prováděné lékařskou fakultou v akutní fázi po velkém zemětřesení ve východním Japonsku v roce 2011 Souhrn Dne 11. března 2011 udeřilo u východního pobřeží japonského ostrova Honšú velké zemětřesení. V akutní fázi byl jeden z lékařských týmů lékařské fakulty vyslán jako tokijský tým lékařské pomoci při katastrofě (DMAT) do čtvrti Kudan Kaikan, kde se vlivem zemětřesení zřítila část střechy velké haly. Při třídění poraněných bylo 6 pacientů zařazeno do skupiny 1 (červení okamžitá pomoc), jeden z nich utrpěl infarkt a další postižení typu vlající hrudník ; 8 pacientů bylo ve skupině 2 (žlutí závažná poranění s možností odkladu) a 22 pacientů ve skupině 3 (zelení lehká poranění). Jeden z těžce poraněných byl převezen do fakultní nemocnice. Tým byl pak vyslán se svým víceúčelovým zdravotnickým vozidlem do zemětřesením postižené prefektury Miyagi jako součást celostátního lékařského záchranného týmu. Byl to první lékařský tým z hlavního města, který sem dorazil na pomoc. Nebylo však možné začít týž večer se soustavnou lékařskou péčí, protože infrastruktura byla zničena a místním úřadům chyběly informace. Další den brzy ráno bylo rozhodnuto posílit lékařskými týmy DMAT lékařské kapacity v nemocnici v Sendai, pomoci při vyhledávání a záchraně zasypaných a vytvořit pomocnou zdravotnickou stanici při vojenské základně Kasuminome. Byl to 3. den po zemětřesení a stále nebyly dostupné informace o potřebě zdravotní péče. Tým tokijské LF se rozhodl pomoci v nemocnici Červeného kříže v Ishinomaki, která je určená jako záchytná nemocnice pro postižené při katastrofách. Informace o potřebách nemocnice byly předávány vedení zdravotnických týmů DMAT. Přestože byly týmy DMAT vyslány do postižených oblastí velmi rychle, nemohly hned začít kvůli naprostému nedostatku informací systematicky pracovat. Fungovaly pouze satelitní telefony a informace o počtech postižených a o potřebách zdravotnického systému mohly být zjišťovány a předávány pouze vysláním lidí na místo. Proto byly záchranné práce velmi zkomplikovány. V budoucnu bude třeba zajistit informační systémy, aby byly odolné i vůči podobným situacím a vybudovat duplicitní informační systémy, příp. s využitím spojení se zázemím v nepoškozených oblastech ( reach-back ). Vícevrstvá satelitní spojení, bezdrátová a radiová datová spojení by mohla být kvalitním řešením. Tyto integrované systémy by měly fungovat na principu souvislého nenarušeného spojení. Klíčová slova: zemětřesení tsunami lékařská informatika krizové plánování. 1

2 Tab Časový průběh záchranných akcí týmu tokijské Lékařské fakulty Datum Čas Aktivity vznik zemětřesení tým vyslán do Kudan Kaikan jako Tokijský DMAT přesun do oblasti Tohoku jako japonský DMAT příjezd do nemocnice v Sendai vytvoření zdravotnické stanice lékařská pomoc v nemocnici Červeného kříže Ishinomaki pokračování této pomoci ukončení činnosti týmu v akutní fázi Úvod Dne 11. března 2011 ve vypuklo při pobřeží japonského ostrova Honšú zemětřesení o síle 9,0 stupňů Richterovy stupnice. Epicentrum zemětřesení bylo vzdáleno 130 km od Sanriku. Toto zemětřesení, nazvané Velké východní japonské zemětřesení, způsobilo vzápětí vznik obří vlny tsunami, která devastovala východní pobřeží Japonska a způsobila značné škody v regionech Tohoku a Kanto. Přesný rozsah škod se odhaduje, k datu dosáhl počet mrtvých 15989, počet pohřešovaných 3917 a zraněných V akutní fázi katastrofy byl tým z tokijské Lékařské fakulty vyslán na pomoc jako Tokijský tým pro lékařskou pomoc při katastrofě (T-DMAT) a součást celostátního lékařského záchranného týmu (J-DMAT). Prováděli jsme řadu záchranných aktivit, jako třídění pacientů na místě neštěstí, vytvoření a provoz zdravotnické stanice a lékařská pomoc v nemocnici ČK určené jako nemocnice pečující o oběti katastrofy v prvním sledu. Tato zpráva popisuje uvedené aktivity (Tab ) a uvádí problémy, které bylo nutno v první fázi po katastrofě řešit, zvláště problémy s předáváním informací. 2

3 Záchranné práce týmu v Tokiu Lékařský tým byl vyslán jako záchranný tým po katastrofě (DMAT) do části Tokia Kudan Kaiko, kde po zemětřesení došlo k částečnému zřícení střechy haly s kapacitou 1112 lidí. Tým hned na místě prováděl třídění postižených dle závažnosti poranění: 6 pacientů bylo zařazeno do skupiny 1 červení (okamžitá péče), z toho šlo v 1 případě o kardiopulmonální zástavu a v 1 případě o tzv. vlající hrudník ; 8 pacientů bylo zařazeno do skupiny 2 žlutí (odložená péče) a 22 pacientů do skupiny 3 zelení (lehce poranění). Jeden těžce poraněný byl převezen do univerzitní nemocnice. Další část týmu zasahovala současně v parkovací budově obchodního centra ve čtvrti Machida, kde bylo 11 poraněných a 2 mrtví. Záchranné práce týmu v prefektuře Miyagi Brzy po zemětřesení bylo možné vidět v televizním přenosu široký špinavý proud vody valící se rychle přes obydlené části prefektury Miyagi poblíž řeky Natori. Byla to vlna tsunami, která také zasáhla letiště v Sendai a zatopila přistávací dráhu. Členové týmu se také účastnili záchranných prací při zemětřesení následovaném ničivou vlnou tsunami na Sumatře v roce 2004 a při pohledu na valící se vlnu si všichni řekli, že dopady této katastrofy budou stejně zlé nebo horší. Dvě hodiny po zemětřesení odjel náš lékařský tým ve svém víceúčelovém zdravotnickém vozidle do prefektury Miyagi v rámci akcí celostátního záchranného lékařského týmu (J-DMAT). Byli jsme schopni vyslat několik týmů současně, protože 44 zdravotníků z našeho personálu je oficiálně zahrnuto mezi členy celostátního japonského záchranného týmu J-DMAT a 14 zdravotníků je mezi členy tokijského týmu T-DMAT. Tak rychlý odjezd se však podařil hlavně díky obětavosti členů týmu a snaze co nejrychleji zachraňovat lidské životy. Jako místo srazu záchranných zdravotnických týmů DMAT bylo určeno nemocniční centrum ve městě Sendai, kde je základna pro záchranné týmy z prefektury Miyagi. V nemocnici již bylo 7 týmů z okolí, náš tým byl první, který dorazil z hlavního města. Bylo to už po půlnoci, v 0.12 hod. Nebylo však možné začít se záchrannými pracemi, infrastruktura byla zničena včetně spojení a ze zpustošených okolních oblastí se místním úřadům do Sendai nedostaly žádné konkrétní zprávy ani informace. Brzy ráno se 20 členů J-DMAT rozhodlo pomoci na urgentním příjmu místní nemocnice, při záchranných a vyhledávacích činnostech ve Wakabayashi v okrese Takasago a také vytvořit pomocnou zdravotnickou stanici při vojenské letecké základně Kasuminome. Náš tým se podílel na vytváření této ošetřovací stanice a zpočátku zde také řídil záchranné práce týkající se lékařské evakuace pacientů z rozsáhlých oblastí. Přicházeli sem pacienti transportovaní vojenským vrtulníkem z nemocnice v oblasti zničené katastrofou. Šlo o případy se širokou škálou postižení (např. hypotermie, popáleniny, vícečetná poranění nebo crush syndrom). Členové týmu ošetřovali tyto pacienty a provázeli je při transportu do nemocnic v nepoškozených oblastech. Je třeba říci, že toto zdravotnické pracoviště bylo využito nedostatečně, protože po tsunami nezůstalo mnoho postižených, kteří by přežili 3

4 situace se velmi lišila např. od likvidace následků zemětřesení v Kobe (velké zemětřesení Hanshin-Awaji 1995). Následující den jsme v této práci pokračovali. Ještě 3. den po katastrofě nefungovalo spojení a nebylo možné přesněji stanovit potřeby zdravotní péče. Náš tým se proto rozhodl vyjet pomoci do nemocnice Červeného kříže v Ishinomaki, která je přímo v oblasti zničené katastrofou, zjistit situaci a předat pak vedení záchranných týmů J-DMAT informace o tom, co nemocnice potřebuje. V nemocnici v Ishinomaki přijali druhý den po zemětřesení 80 těžce poraněných pacientů zařazených do třídicí sk. 1 červení, 100 pacientů do sk. 2 žlutí a 600 lehčích případů do sk. 3 zelení. Dále nemocnice přijala řadu poraněných, kteří byli vlivem tsunami izolovaní, později zachráněni a transportováni sem vojenským, hasičským nebo jiným vrtulníkem. Náš tým začal pomáhat místnímu personálu a třídil další přicházející pacienty od 3. dne po katastrofě. Místní personál pracoval beze spánku a odpočinku již 24 hodin a lidé byli již zcela vyčerpáni, proto bylo dobře, že náš tým mohl pomoci. Další den byla naše mise v akutní fázi po katastrofě ukončena. Diskuse Náš tým byl vyslán na pomoc a dorazil do postižené oblasti během 12 hodin po katastrofě, nemohl však ihned začít pracovat, protože chyběly informace o situaci a zdravotnických potřebách. Spojení bylo možné jen pomocí satelitních telefonů a informace o počtu poraněných a o chybějících zásobách či vybavení bylo možno předávat pouze přímým zjištěním na místě. Přes tyto problémy s komunikací byla akutní fáze katastrofy pokryta přenosy japonské rozhlasové a televizní společnosti NHK. Když ředitelka dětského sociálního zařízení v prefektuře Miyagi uvázla spolu s velkým počtem dětí kvůli tsunami v ohněm ohrožené oblasti, poslala em zprávu svému synovi žijícímu ve Velké Británii. Syn zprávu obdržel, nedokázal však kontaktovat zpět ani matku ani hasičský sbor v Japonsku, proto se rozhodl matčino volání o pomoc vyslat do sociální sítě Twitter. Zprávu zachytilo operační středisko hasičů v Tokiu a vyslalo na místo pomoc. Tato příhoda ukazuje účinnost internetových sítí, které mohou pomoci předávat informace v akutní fázi katastrofy i v postižených oblastech, pokud zůstanou i v této situaci funkční. Přestože sociální sítě umožnily šířit informace a předávat je dál, záchranáři v postižených oblastech řešili řadu problémů, protože nebyla možnost předávat informace o nutných potřebách a počtech poraněných. Bude třeba zvýšit odolnost informačních sítí proti poškození a posílit je náhradními duplicitními způsoby přenosu informací a také využít spojení se zázemím v nepoškozených oblastech ( reach-back systémy). Vícevrstvá satelitní spojení, bezdrátová a rádiová datové spojení by mohla být kvalitním řešením. Tyto integrované systémy by měly fungovat na principu souvislého nenarušeného spojení. Katastrofa v březnu 2011 opět posílila přesvědčení o důležitosti rychlého předávání aktuálních informací pro vyhledávání a záchranu obětí katastrofy v akutní fázi. Kvalitní a odolná informační infrastruktura má za těchto okolností zvláště velký význam. 4

5 Obr Víceúčelové zdravotnické vozidlo lékařského záchranného týmu tokijské Lékařské fakulty 5