Vytáp ní mate ské školy v Pr honicích A - TECHNICKÁ ZPRÁVA. Bakalá ská práce - Katedra technických za ízení budov

Transkript

1 Zpracovala Vedoucí bakaláské práce Školní rok Bakaláská práce - Katedra technických zaízení budov Název: Píloha: Vytápní mateské školy v Prhonicích A - TECHNICKÁ ZPRÁVA Datum Meítko Číslo výkresu

2 Obsah 1 Úvod Základní technické údaje Vnjší výpočtové údaje: Vnitní výpočtové údaje: Součinitel prostupu tepla: Tepelné ztráty Potebný výkon Poteba tepla Roční poteba paliva Zdroj tepla Otopná soustava Otopné plochy Otopná tlesa Podlahové topení Armatury a regulace Požadavky na jiné profese Závr Zkoušky Zkouška tsnosti Zkouška provozní Provoz topné soustavy Použité pedpisy a normy

3 1 Úvod V rámci této bakaláské práce jsem se rozhodla zpracovat vytápní mateské školy. Jako podklad jsme použila projekt zpracovaný spolužačkou v rámci výuky na katede Konstrukcí pozemních staveb. Jedná se o dvoupodlažní, nepodsklepený objekt mateské školy s plochou stechou s plánovaným umístním v Prhonicích na parcele č. 1555/272. Celková zastavná plocha tvoí 710 m 2. Konstrukční výška prvního podlaží je 3,50 m a druhého podlaží 3,55 m. V prvním podlaží se nachází vstupní část, dv denní místnosti, jídelna, kuchyn se sklady, šatnou pro zamstnance kuchyn, kanceláí a strojovnou, dále editelna, kancelá, zázemí pro zamstnance a technická místnost. Ke každé denní místnosti patí umývárna, záchod, šatna pro dti a dva sklady. V druhém nadzemním podlaží jsou také dv denní místnosti, zázemí pro kroužky a pro zamstnance a multifunkční prostor. Podlaží jsou propojena schodištm a výtahem umístným uprosted objektu. Každá denní místnost je určena pro 26 dtí a dv vychovatelky. Celkov kapacita objektu je navržena pro 104 dtí, 8 vychovatelek, 4 kuchaky, 3 sekretáky a editelku. 2 Základní technické údaje 2.1 Vnjší výpočtové údaje: Lokalita: Vnjší výpočtová teplota: -12 C Prmrná denní venkovní teplota v otopném období: 4,3 C 3 Prhonice 2.2 Vnitní výpočtové údaje: Vnitní výpočtové teploty: Denní místnost: 22 C Šatna pro dti: 20 C Umývárna pro dti: 24 C WC pro dti: 24 C WC: 20 C Sklad: 15 C Sklad chladírna: Nevytápný prostor Strojovna: Nevytápný prostor Technická místnost 15 C Kanceláe a editelna: 20 C Šatna pro zamstnance: 20 C Koupelna pro zamstnance: 24 C Chodba: 20 C Chodba pro personál: 15 C Multifunkční prostor: 22 C Výmna vzduchu: Pirozené vtrání: Sklady, zádveí: Chodby, pedsí: Technická místnost: Kuchyn: WC venkovní: 0,1 l/h 0,5 l/h 0,5 l/h 1,5 l/h 1,5 l/h

4 Nucené vtrání: Denní místnost: 570 m 3 /h Šatna pro dti: 520 m 3 /h Umývárna pro dti: 370 m 3 /h WC: 50 m 3 /h Kancelá u kuchyn: 25 m 3 /h Šatna kuchaek: 100 m 3 /h Kancelá: 50 m 3 /h editelna: 25 m 3 /h Jídelna: m 3 /h Šatna pro zamstnance: 100 m 3 /h Koupelna pro zamstnance: 90 m 3 /h Multifunkční prostor: 1 195m 3 /h Umývárna u multifunkčního prostoru: 90 m 3 /h Zázemí pro kroužky: 200 m 3 /h Místnost pro kroužky: 400 m 3 /h 2.3 Součinitel prostupu tepla: Součinitel prostupu tepla je navržen dle platné normy ČSN :2011. Obvodová stna - SO: Vnitní stna 1 - SV1: Vnitní stna 2 - SV2: Vnitní stna 3 - SV3: Vnitní stna 4 - SV4: Okno: Dvee venkovní: Dvee vnitní: Podlaha PT1: Podlaha PT2: Podlaha PT3: Podlaha PP1: Podlaha PP2: Podlaha PP3: U = 0,239 W/m 2 K U = 1,156 W/m 2 K U = 2,404 W/m 2 K U = 1,299 W/m 2 K U = 1,832 W/m 2 K U = 1,300 W/m 2 K U = 1,300 W/m 2 K U = 2,000 W/m 2 K U = 0,340 W/m 2 K U = 0,334 W/m 2 K U = 0,338 W/m 2 K U = 0,709 W/m 2 K U = 0,674 W/m 2 K U = 0,701 W/m 2 K 2.4 Tepelné ztráty Tepelné ztráty jsem vypočítala podle platné normy ČSN EN pomocí programu RAUCAD TechCON. Výpočet tepelných ztrát je proveden pro jednotlivé místnosti. Součet tchto ztrát tvoí celkovou tepelnou ztrátu objektu. Celková tepelná ztráta objektu: W 4

5 2.5 Potebný výkon Potebný výkon pro: Vzduchotechniku: Vytápní: Celkový potebný výkon je 69,5 kw. 2.6 Poteba tepla Vzduchotechnika: Vytápní: Celková roční poteba tepla je 87,4 MWh/rok. 2.7 Roční poteba paliva Roční poteba paliva je m 3 /rok W W 15,65 MWh/rok 70,75 MWh/rok 3 Zdroj tepla Jako zdroj tepla jsou navrženy dva závsné kondenzační plynové kotle THRS 10-35C o celkovém výkonu 70 kw. Kotle jsou zapojeny kaskádov a umístny v technické místnosti 1.21 v 1. NP. Zde jsou napojeny na rozdlovač a sbrač. Na pívodním potrubí bude u každého kotle umístn pojistný ventil a uzavírací ventil. Na zptném potrubí bude uzavírací ventil, filtr a opt uzavírací ventil. Odvod spalin od kotl bude odveden kouovodem o prmru 125 mm. Pívod vzduchu bude součástí komína. V technické místnosti dále bude expanzní nádoba Regulus HS035 o objemu 35l a hydraulický rozdlovač R146I. Pívod vzduchu do technické místnosti zajišuje štrbinová mížka ve dveích. 4 Otopná soustava Pro vytápní mateské školy jsem navrhla horizontální otopnou soustavu s nuceným obhem a teplotním spádem 55/45 C. Každé patro je napojené na svoji vlastní vtev. Na vtvi pro patro 1.NP je osazeno čerpadlo MAGNA F N, na vtvi pro 2.NP je čerpadlo MAGNA F N. Kotlový okruh bude zajištn kotlovými čerpadly UPS Navržený systém je dvoutrubkový vedený v podhledu či v podlaze s roztečí 50 mm. Odvzdušnní je zajištno ventily na tlesech a osazením odvzdušovacího ventilu v nejvyšších místech otopné soustavy. Vypouštní je zajištno v koteln na rozdlovači a hydraulickém vyrovnávači tlak. Na otopnou soustavu jsou v každém pate napojeny dva rozdlovače a sbrače pro podlahové vytápní. Použila jsem rozdlovače REHAU HKV-D NEREZ s mísící sadou, která nám reguluje požadovanou pívodní teplotu. Součástí rozdlovače je skí UP. 5

6 Teplotní spád podlahového topení je pro: RZ1-1.NP: 38/31,2 C RZ2-1.NP: 38/32,6 C RZ1-2.NP: 39/35,5 C RZ2-2.NP: 39/33,4 C Potrubí otopné soustavy je navrženo z trubek RAUTITAN flex. Tyto trubky jsou vyrobeny z peroxidov zesíleného polyetylénu. Na potrubí pro podlahové vytápní jsou použity trubky RATHERM SPEED. Dilatace potrubí je zajištna pravidelným zalomením soustavy. Potrubí bude kotveno dle požadavk výrobce. Izolace potrubí je navržena dle platné vyhlášky č. 193/2007 Sb. Potrubí vedené v podhledu bude izolováno izolací ROCKWOOL PIPO ALS se součinitelem tepelné vodivosti =0,037. Potrubí vedené v podlaze je nutné izolovat izolací s menším součinitelem tepelné vodivosti =0,015 WK, aby byla dodržena vyhláška č. 193/2007 Sb. Potrubí vedené v podhledu Potrubí 50x6,9 40x5,5 32x4,4 25x3,5 20x2,8 16x2,2 Izolace [W/mK] 0,037 0,037 0,037 0,037 0,037 0,037 Tlouška izolace [mm] Potrubí vedené v podlaze Potrubí 32x4,4 25x3,5 20x2,8 16x2,2 Izolace [W/mK] 0,015 0,015 0,015 0,015 Tlouška izolace [mm] Otopné plochy 5.1 Otopná tlesa Použila jsem otopná tlesa od společnosti Korado. Do místností určených pouze pro personál mateské školy jsem použila desková otopná tlesa RADIK VK s pravým spodním pipojením. Pro místa, kde se mohou vyskytovat dti jsem navrhla RADIK MATERNELLE VK s pravým spodním napojením, která jsou určena pímo do mateských škol. Teplonosná látka se nedostává do pední části otopného tlesa a tím je zajištna bezpečná povrchová teplota tlesa. Otopná tlesa jsou umístna ve výšce 200mm nad podlahou. V místnosti 2.25 jsem použila trubkové otopné tleso KORALUX LINEAR COMFORT-M osazené 600 mm nad podlahou. Na desková otopná tlesa RADIK VK a RADIK MATERNELLE VK jsou ze zadní strany pivaeny dv horní a dv dolní píchytky, otopná tlesa o délce delší jak 1800 mm mají tchto píchytek šest. 6

7 Trubkové otopné tleso KORALUX LINEAR COMFORT-M je upravené pro spodní stedové pipojení s pipojovací roztečí 50 mm. Pipojení na stnu se provádí pomocí vrut a hmoždinek. 5.2 Podlahové topení Do umýváren a k nim pipojeným záchodm jsem navrhla podlahové vytápní se systémovou deskou VARIONOVA s tepelnou izolací 11 mm a trubkami RAUTHERM SPEED 14x1,5 mm. 6 Armatury a regulace Na pívodním potrubí kotle je umístn pojistný ventil a uzávr na vratném potrubí je osazen uzavírací ventil, filtr a opt uzavírací ventil. Ped a za vyrovnávačem hydraulických tlak budou umístn uzávry. Na pívodní potrubí vedoucí z rozdlovače k otopným tlesm bude umístn uzavírací ventil, vypouštní, smšovací ventil, čerpadlo, zptná klapka, teplomr a uzávr. Na zptném potrubí je uzavírací ventil, vypouštní, filtr a uzavírací ventil. Na potrubí vedoucím k expanzní nádob bude umístn uzavírací ventil a manometr. U expanzní nádoby dále bude vypouštcí ventil. V každém pate budou na vtvích osazeny vyvažovací ventily STAD umístny v podhledu, pístupné revizními dvíky nebo v nice ve stn. Desková otopná tlesa RADIK VK a RADIK MATERELLE VK jsou opatena rohovým šroubením Verafix VK a termostatickou hlavicí Danfoss typ living eco 014G0052. Trubkové otopné tleso KORALUX LINEAR COMFORT-M je vybaveno ventilem MULTILUX. 7 Požadavky na jiné profese Elektroinstalace pro napojení kotle a čerpadel zajistit pívod 230 V do technické místnosti a k jednotlivým rozdlovačm a sbračm pro podlahové vytápní ZTI umístit vpust do technické místnosti Stavební - zajistit prostupy ve stnách a strop pro prchod potrubí 7

8 8 Závr Projekt byl vypracován podle platných norem, montáž musí být provedena odborn a musí být dodrženy všechny montážní a bezpečnostní pedpisy. 8.1 Zkoušky Zkouška tsnosti Soustavu je nutné naplnit vodou, odvzdušnit a celé zaízení zkontrolovat. Nesmjí se viditeln projevovat netsnosti. Soustava se takto naplnná nechá 6 hodin a provede se nová prohlídka. Pokud se neobjeví netsnosti a neprojeví-li se znatelný pokles hladiny v expanzní nádob, zkoušku lze považovat za úspšnou. Pokud se pi zkoušce netsnosti projeví, je nutné je odstranit a zkoušku zopakovat Zkouška provozní Provozní zkouška se dlí na dilatační a topnou Dilatační zkouška Dilatační zkoušku je nutné provést ped zazdním drážek a provedení tepelných izolací. Teplonosná látka se oheje na nevyšší pracovní teplotu, tedy 55 C a nechá se vychladnout na tepotu okolního vzduchu. Tento postup provádíme dvakrát. Tuto zkoušku lze provádt v jakékoliv roční dob. Zjistí-li se pak po podrobné prohlídce netsnosti zaízení, pop. jiné závady, je nutno zkoušku po provedení opravy opakovat. Zkouška se provádí za účasti investora a výsledek se zapisuje do stavebního deníku nebo se provádí samostatný zápis Topná zkouška Provádí se za účelem zjištní funkce, nastavení a seízení zaízení. Kontrolují se hlavn: správná funkce armatur rovnomrné ohívání otopných tles dosažení technických pedpoklad projektu (teploty, tlak, rozvod teplot, rozdíl tlak atd.) správná funkce regulačních a micích zaízení správná funkce zabezpečovacích zaízení, havarijních opatení a poruchových signalizací zda instalované zaízení svým výkonem kryje projektované poteby tepla nejvyšší výkon zdroj tepla dosažení projektované účinnosti a ovení emisních limit U soustav do 100 kw se smí topná zkouška provádt i mimo otopnou sezónu. Má trvat nejmén 24 hodin. Zaízení ústedního vytápní lze považovat za zpsobilé pro spolehlivý, hospodárný a bezpečný provoz a topnou zkoušku za úspšnou, jestliže: 8

9 zaízení spluje požadavky ČSN výkon otopných tles zajistí výpočtovou vnitní teplotu, za pedpokladu, že provedení stavebních konstrukcí odpovídá vstupním pedpokladm pro výpočet tepelných ztrát z projektu soustava je seízena podle projektové dokumentace v prbhu topné zkoušky byla ovena funkce automatické regulace, jejíž spolehlivost a regulační schopnost byla ovena pedtím samostatnou zkouškou pi simulování všech možných provozních stav, pedevším havarijních a tch, které nastávají v pechodných msících pi vyšších venkovních teplotách. O prbhu této samostatné zkoušky se sepíše rovnž protokol. V protokolu se musí uvést hodnoty, na které je regulace, signalizace a zejména havarijní zabezpečení nastaveno. Součásti topné zkoušky je seízení soustavy, projeví-li se tato poteba v prbhu topné zkoušky. Bhem topné zkoušky se zaškolí obsluha zaízení, o čemž se provede záznam. Topné zkoušky se provádjí za účasti zástupce investora, uživatele, dodavatele a projektanta. Po ukončení topné zkoušky se její výsledek zhodnotí a zapíše se do protokolu. Zjistí-li se bhem topné zkoušky závady, je nutno topnou zkoušku po jejich odstranní opakovat Provoz topné soustavy kontrolovat tsnost topného systému, závady neešit doplováním ztrátové vody kontrolovat stav zanesení filtr a dle poteby filtry vyčistit systém vypouštt jen v pípad nutných oprav a ponechat nenaplnný jen co nejkratší dobu pi nebezpečí zamrznutí systému problém ešit použitím nemrznoucí smsi a ne vypouštním soustavy pravideln kontrolovat a udržovat jednotlivé prvky (čerpadlo, kotel, regulační prvky, expanzní nádoba) dle píslušného návodu k použití pi zahájení každé topné sezóny kontrolovat kvalitu obhové vody a dle poteby doplnit píslušné chemické prostedky 8.2 Použité pedpisy a normy ČSN Tepelná ochrana budov Část 2: Požadavky ČSN Tepelná ochrana budov Část 3: Návrh hodnoty veličin ČSN Komíny a kouovody, navrhování a montáž ČSN EN Tepelné soustavy v budovách Výpočet tep. Výkonu ČSN Tepelné soustavy v budovách Projektování a montáž ČSN Tepelné soustavy v budovách Píprava teplé vody ČSN Otopná tlesa pro ústední vytápní ČSN Tepelné soustavy v budovách - Zabezpečovací zaízení ČSN EN Tepelné soustavy v budovách Návod pro provoz a obsluhu ČSN EN Tepelné soustavy v budovách sdílení tepla pro vytápní ČSN EN Tepelné soustavy v budovách rozvody tepla pro vytápní ČSN EN Tepelné soustavy v budovách výroba tepla k vytápní kotle ČSN EN 1775 Plynové spotebiče a jejich umístní 9

10 Vyhláška č. 410/ 2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zaízení a provozoven pro výchovu a vzdlávání dtí a mladistvých Vyhláška č. 268/2009 o technických požadavcích na stavby Vyhláška č. 193/2007 Sb. kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie pi rozvodu tepelné energie a vnitním rozvodu tepelné energie a chladu 10