1. Mám podezření na sexuální zneužívání žákyně střední školy ze strany nevlastního otce. Jak mám postupovat, abych žákyni pomohla?

Transkript

1 Dotazy 1. Mám podezření na sexuální zneužívání žákyně střední školy ze strany nevlastního otce. Jak mám postupovat, abych žákyni pomohla? Problém sexuálního zneužívání je velmi citlivá záležitost. Nelze přesně určit, zda k němu dochází, pokud dítě samo nebo další osoba nedá podnět k šetření v této věci. Tento problém spadá do oblasti problematiky syndromu CAN - poškození fyzického, psychického i sociálního stavu a vývoje dítěte.. Příznaky CAN jsou následkem aktivního ubližování nebo nedostatečné péče. Dospělý agresor zde zneužívá fyzické síly či psychické nadřazenosti a moci nad sobě podřízeným a závislým dítětem. Kategoriemi CAN pak jsou: psychické a fyzické týrání, sexuální zneužívání, zanedbávání, šikanování, systémové týrání, sekundární viktimizace a Münchhausenův syndrom by proxy. Společným jmenovatelem je ubližování dítěti, dítě psychicky či fyzický trpí a je ohrožován jeho další vývoj. Z výzkumů vyplývá, že syndromem CAN trpí v České republice obdobně jako v jiných evropských zemích okolo 1 2 % dětí. Nejrizikovějšími skupinami jsou: - děti s lehkými mozkovými dysfunkcemi (LMD) - hyperaktivní, neklidné, nesoustředěné, náladové, impulzívní nebo děti z jiných příčin nadměrně dráždivé, zlostné, trucovité, plačtivé a úzkostné - děti nevlastní - děti chronicky ve škole neprospívající - děti neobratné či jakkoliv nezapadající do běžné normy a rodičovského očekávání (nemocné, postižené, nehezké ) - děti mentálně retardované - děti neaktivní, utlumené, uzavřené, které nedovedou vzbudit ani udržovat zájem dospělého v náležité intenzitě (zvláště v případech zanedbávání) - dívky výrazných ženských tvarů, mazlivé až koketní (v případě sexuálního zneužívání) Týrajícím pachatelem bývá nejčastěji muž, obvykle vlastní nebo nevlastní otec dítěte. Některé matky v takových situacích mnohdy zaujímají roli pasivních účastnic, násilný způsob zacházení s dítětem pak z různých důvodů tolerují. Ženy jako pachatelky se dopouštějí častěji zanedbávání péče o dítě. Rizikovými dospělými potenciálními pachateli jsou: - lidé s patologickým vývojem osobnosti, s agresívními povahovými rysy - lidé impulzívní, nezdrženliví, trpící neurotickými obtížemi apod. - lidé závislí na alkoholu a drogách - lidé žijící chronicky ve stresové situaci (např. nezaměstnaní, neúspěšní) - lidé, kteří byli sami v dětství zanedbáváni a týráni - lidé nedostatečně motivovaní pro rodičovství (např. upřednostňující vlastní záliby nebo zaujatí vlastními problémy) - rodiče psychosociálně nezralí pro rodičovství (např. velmi mladí rodiče) - rodiče s přehnanými nároky na své dítě - lidé s neobvyklým životním stylem (členové sekt apod.) - rodiče, kteří z různých důvodů nejsou schopni vykonávat své rodičovské povinnosti (nemocní, žijící v bídě, )

2 - lidé psychicky nemocní či mentálně retardovaní - osoby sexuálně deviantní či hyperaktivní, s oslabenou sebekontrolou (např. muži pokročilého věku nebo dementní atd.) - v případě sexuálního zneužívání Rizikové faktory: - pohlaví, předčasná vyspělost, nechtěné dítě, tělesně postižené dítě - rodiče a nízký věk, osamělý vychovávající rodič, nechtěné těhotenství, nedostatečné výchovné rodičovské kompetence, osobní zkušenost s týráním v dětství, drogová závislost, nedostatečná předporodní péče, fyzická nebo psychická nemoc, problémy v partnerském vztahu - rodina - velikost rodiny, nízký socioekonomický status, společenská izolace, vysoký stupeň stresu, násilí nebo zneužívání v rodině v minulosti - společnost - neexistence nebo nerespektování dětských práv, neuznávání hodnoty dítěte (diskriminace podle pohlaví, děti menšinových skupin obyvatel, postižené), sociální nerovnost, organizované násilí (války, vysoká kriminalita, akceptace násilí ze strany společnosti, násilí prezentované v médiích, kulturní normy dané společnosti) Sexuálního zneužívání se může dopustit kdokoliv (rodiče, příbuzní, rodinní přátelé, učitelé Alkohol ani droga samy o sobě nikdy týrání nevyvolávají. Tyto látky však mohou odstranit zábrany a člověk pod jejich vlivem jedná podle svých skutečných impulsů. Někteří lidé se dopouštějí sexuálního zneužívání jen pod vlivem alkoholu nebo drog, ale to neznamená, že za jejich chování může alkohol nebo droga. Takový člověk potřebuje drogu, aby dělal to, co stejně v podstatě dělat chce. Některé děti mohou nalézt určité potěšení v sexuálním zneužívání, které je jim vnuceno. Člověk, který dítě sexuálně zneužívá, mu také někdy říká, že jeho potěšení je důkazem, že dítě o sexuální aktivity opravdu stojí. I když tělo dítěte reaguje pocity potěšení, neznamená to, že je za zneužití odpovědné. Děti nejsou nikdy odpovědné za sexuální zneužívání. Stejně tak jako dítě nikdy není odpovědné za sexuální zneužití, nenese také nikdy odpovědnost za fyzické týrání. Případy fyzického, sexuálního nebo psychického týrání nalezneme ve všech sociálních, vzdělanostních a majetkových vrstvách, u všech ras a ve všech typech rodin. Platí, že dítě není za žádné týrání či zneužívání odpovědné. Stejně tak rodiče nezneužívají psychicky své dítě proto, že by si to zasloužilo, ale proto, že mají vnitřní potřebu to dělat. Někteří dospělí (nebo dospívající) navazují sexuální vztahy s mnohem mladšími dětmi spíše proto, aby vychutnali vlastní pocit moci nad druhým člověkem. Jiní agresoři skutečně považují děti za zdroj sexuálního uspokojení. Tito lidé se mohou cítit sami bezmocní a nejistí (např. sami byli v dětství sexuálně zneužíváni) a sexuální oblast v nich může vyvolávat takový strach, že se cítí dobře jedině s dětmi. Doporučuji s dívkou citlivě promluvit. Problém musí vylíčit sama. Je podstatné, jak stará je. Pokud je plnoletá, je postup snazší a lze se přímo zeptat. Pokud je mladistvá, bude lepší spojit se se školním výchovným poradcem, který zprostředkuje další kroky vyšetření psychologem, informaci OSPOD (Oddělení sociálně právní ochrany dětí), lékařem, PČR.

3 2. Do třídy byl zařazen žák se zdravotním znevýhodněním v rámci integrace. Co znamená pojem ucelená rehabilitace? Integrací je myšlena účast na sociálních vztazích. Rehabilitace popisuje postupy, jak zachovat osobám s různými druhy postižení optimální fyzickou, smyslovou, intelektovou, psychickou a sociální úroveň funkcí v nejvyšší možné míře. Takzvaná ucelená rehabilitace je charakterizována několika součástmi. Jsou jimi: - zdravotní rehabilitace operační zákrok k nápravě problému, terapii lékovou, fyzioterapii, ergoterapii, lázeňskou léčbu. - psychologická rehabilitace zvládnutí psychické krize, volená forma může být individuální, skupinová, arteterapie,.. - pedagogická rehabilitace výchova, vzdělávání, příprava na život, příprava na povolání, rozvoj soběstačnosti, Prostředky jsou reedukace, kompenzace, individuální vzdělávací plány a jejich realizace. - pracovní rehabilitace profesní příprava, kariérové poradenství, vytváření a ochrana pracovních příležitostí. - volnočasová rehabilitace sportovní, kulturní, zájmové využití, sebevzdělávání. - sociální rehabilitace legislativní ochrana postiženého jedince, začlenění do společnosti, resocializace, uplatnění vlastního potenciálu, využití komunitní podpory, sociálních služeb, úprava místních podmínek. Jedná se o dlouhodobý proces, probíhá v různých institucích zdravotních, sociálních, školských, neziskových organizacích. 3. Mám podezření, že jedna z žákyň se sebepoškozuje. Tento problém však popírá. Je způsob, jak jí pomoci? Problém sebepoškozování se týká nejčastěji dospívajících a mladých lidí. Tito mají často prožitky vnitřního napětí, beznaděje, prázdnoty, zoufalství či myšlenky na smrt. Často popisují, že moment sebepoškození přináší úlevu a klid. Bohužel, problém se tím neřeší a úleva je pouze dočasná. Z dlouhodobého pohledu je to způsob, jak nahromaděné napětí a energii obracet proti sobě a ubližovat si. Nejčastější příčinou jsou konfliktní rodinné vztahy a výchova, kdy dítě nedostává dostatek jistoty, podpory, pochopení, ale i pevných hranic. Dostatek vlastní motivace a možná i odvahy svůj život měnit, může ovlivnit psychoterapie. Nejlepší cestou je co nejlépe porozumět sama sobě, hledat způsoby, jak své životní potřeby postupně naplňovat, najít smysl a jistotu ve svém životě a vztazích s ostatními, objevovat, co lze ve svém životě měnit a tak úlevy a klidu dosáhnout jiným, zdravým způsobem. Důležité je neváhat říci si o pomoc odborníkovi. Proto je nezbytně nutné znát přesný věk postižené žákyně. Pokud není zletilá oslovit rodiče, požádat o pomoc výchovného

4 poradce školy, který zajistí další psychologické vyšetření. Jedná se o dlouhodobou intervenci, k jejímuž zdárnému konci může přispět rodina, kamarádi, spolužáci, autorita učitele a pozitivní přístup. 4. Jakým zákonem jsou definovány výhody pro zdravotně postižené občany? Jaké druhy výhod se poskytují? Problematika stupňů mimořádných výhod je definována ve vyhlášce č. 182/1991 Sb. zdravotní postižení odůvodňující přiznání mimořádných výhod. 1. Mimořádné výhody I. Stupně (průkaz ZP) - Nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků, v nichž je místo k sezení vázáno na zakoupení místenky. - Nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje li toto jednání delší čekání, zejména stání. Za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních. 2. Mimořádné výhody II. Stupně (průkaz ZTP) - Výhody uvedené v bodu 1, nárok na bezplatnou dopravu spoji místní veřejné hromadné dopravy osob, sleva 75% jízdného ve 2. vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a 75% sleva v pravidelných spojích autobusové dopravy. 3. Mimořádné výhody III. Stupně (průkaz ZTP/P) - Výhody uvedené v bodech 1 a 2, nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě. U úplně nebo prakticky nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud není doprovázen průvodcem. - Držitelům ZTP a ZTP/P lze poskytnout slevu poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky. Držitelům průkazu ZTP/P je možno poskytnout slevu poloviny vstupného průvodci. Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany: Bezplatné užití rychlostních silnic a dálnic, vyhrazená místa k parkování. Bezúročné půjčky pro osoby, splňující nárok na přiznání příspěvku na zakoupení motorového vozidla ( max Kč). Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek rehabilitační a kompenzační pomůcky pro tělesně postižené osoby, pro sluchově postižené osoby, pro zrakově postižené osoby. 5.Jak vysoký je příplatek při péči o postiženého člena rodiny v domácnosti? Jedná se o tzv. příspěvek na péči. Tyto finanční prostředky náleží postiženému klientovi, kterému jsou podle zákonných podmínek přiznány. Za tyto finanční prostředky si klient zajišťuje sociální péči prostřednictvím různých poskytovatelů smluvně.

5 Dle stupně závislosti je výše příspěvku na péči určena takto: Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc: a) 3 000,- Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), b) 5 000,- Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), c) 9 000,- Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), d) ,- Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc: a) 2 000,- Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), b) 4 000,- Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), c) 8 000,- Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), d) ,- Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). Úkony, které se posuzují pro přiznání příspěvku Při hodnocení úkonů pro účely stanovení stupně závislosti se úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti sčítají. Pokud je osoba schopna zvládnout některý z úkonů jen částečně, považuje se takový úkon pro účely hodnocení za úkon, který není schopna zvládnout. Posudky o zdravotním stavu vypracovávají - Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) - Česká správa sociálního zabezpečení - Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. - Ošetřující lékaři - v systému nemocenského pojištění činnost je kontrolována lékaři OSSZ. - LPS v resortu práce a sociálních věcí Pro určení stupně závislosti zákon ukládá tato pravidla: Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve: a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 4 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti

6 příjemce: - oprávněná osoba - zákonný zástupce - fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče - zvláštní příjemce (souhlas příjemce, povinnost příspěvek používat ve prospěch oprávněného). 6.Pro přiznání příspěvku na dítě je nutné spočítat příjmy společně posuzovaných osob. Tato částka se vypočítává pomocí tzv. životního minima. O jakou částku se jedná? Zákon č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu Definice životního a existenčního minima - Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. - Částky životního minima pro jednotlivce 3126Kč - pro první dospělou osobu v domácnosti 2880Kč - pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2600Kč - pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1600Kč - 6 až 15 let 1960 Kč Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let. Částka činí 2020,- Kč. Pro výpočet nároku na přiznání přídavku na dítě, který je dávkou státní sociální podpory, slouží součet příjmů společně posuzovaných osob v domácnosti násobený koecifientem 2,4. Pokud příjmy rodiny nedosahují zákonem stanovenou výši příjmů rozhodný příjem, je nárok na přiznání přídavku na dítě. Tato dávka je odstupňovaná věkem nezaopatřeného dítěte: do 6 let 500 Kč od 6 do 15 let 610 Kč od 15 do 26 let 700 Kč Nezaopatřeným dítětem rozumíme dítě do skončení povinné školní docházky, a po té, nejdéle však do 26.roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže připravovat na budoucí povolání pro nemoc nebo úraz. Mgr. et Mgr. Ivana Duková