Půda jako základ ekologického vinohradnictví. - co je půda? - jsou naše půdy zdravé? - ozelenění. Ing. M. Hluchý, PhD.

Transkript

1 Půda jako základ ekologického vinohradnictví - co je půda? - jsou naše půdy zdravé? - ozelenění Ing. M. Hluchý, PhD.

2 Půda jako základ ekologického vinohradnictví - co je půda? Půda je produkt života Život = půdní edafon = hlavní činitel půdotvorného procesu podmiňující úrodnost

3 Bez života půda neexistuje Pak jde jen o mrtvý substrát, ve kterém ani réva není schopna růst

4 Půdní složení V celém půdním profilu dosahuje zásoba humusu hodnot od 50 do 800 t/ha, nejčastěji od 100 do 200 t/ha. Zvýšeným přísunem organických hnojiv lze upravit obsah humusu (zhruba za 50 let se zvýší obsah organických látek v půdě o 0,2 0,5 %).

5 hornina období epocha spraš, sediment (usazená hornina) čtvrtohory vápenec, slínovec rendzina pestrý slín lasturový vápenec barevný pískovec rhyolit křemenec, břidlice prvohory druhohory třetihory křída jura trias perm karbon devon silur ordovik kambrium Miliony let

6 Půdní složení V celém půdním profilu dosahuje zásoba humusu hodnot od 50 do 800 t/ha, nejčastěji od 100 do 200 t/ha. Zvýšeným přísunem organických hnojiv lze upravit obsah humusu (zhruba za 50 let se zvýší obsah organických látek v půdě o 0,2 0,5 %).

7 Aktinomycety Bakterie Houby

8 Mnoţs tví a hmotnost půdního edafonu Mikroedafon Bakterie Plísně, aktinomycety Řasy Prvoci Počet v 1 g půdy Hmotnost (kg/ha)

9 Schématický průřez kořenovou kůrou - mykorhiza Am vnější mycelium Ar Rh rhizodermis Vk - Ap - apresorium Im vnitřní mycelium Ve - Wh -

10 Hlavní skupiny půdních ţivo čichů

11 Děkujeme - za chléb náš vezdejší - za to, že nás netrávíte

12 Mnoţs tví a hmotnost půdního edafonu Mezoedafon Háďátka Členovci Měkkýši Ţíţaly Počet v 1 dm Hmotnost (kg/ha)

13

14 Hustota ţíţa l na ozeleněné a rotovátorované ploše 40 vzorků / plochu počet mulčované + rotavátorované plochy = 100 % Populační hustota (%) jaro mulč rotavátor celková plocha podzim meziřadí podzim

15 Hmotnost biomasy ţíţa l na ozeleněné a rotovátorované ploše (BRD, Keiserstuhl, 1995) 40 vzorků / plochu počet mulčované + rotavátorované plochy = 100 % Živá hmotnost (%) mulč rotavátor celková plocha jaro podzim meziřadí podzim

16 Průměrná biomasa ţíţa l (g/m2) ve třech typech vinic, V. Piţl, Studie biodiverzity vinic, Biocont Lab., MZe ČR Step Bio IP Konv Pouzdřansko Mikulovsko Znojemsko

17 Obsah ţivin a aktivita enzymů v exkrementech ţíţa l v půdě a obohacení exkrementů v porovnání s půdou (podle Sharpley et al., 1992) Ţivina Exkrementy Půda Obohacení Celkový obsah C v g.kg ,5 2,0 krát Celkový obsah N v g.kg -1 3,5 2,5 1,2 1,7 krát C:N zanedbatelné Přístupný P v mg.kg krát Dusičnanový N v mg.kg krát Vápník v g.kg -1 2, krát Fosfatáza v mg. P. g -1.h krát Ureáza v mg P. g -1.h krát

18 Význam půdních organizmů Rozkládají organickou hmotu, tvoří nové sloučeniny, zpřístupňují ţiviny, fixují dusík, působí příznivě v rhizosféře, chrání kořeny před patogeny a parazity, rozkládají toxiny a cizorodé látky Tvoří z půdy autotransformační systém schopný se svou energií racionálně hospodařit a tím se vyrovnávat s negativními vlivy. Jsou rozhodujícím faktorem přeměny organických látek mineralizací, humifikací či rašeliněním.

19 Význam půdních organizmů Nově syntetizované látky tvořící součást ţivý ch těl organismů jsou po jejich odumření odbourávány a mohou slouţit buď jako substrát pro další skupiny organismů, nebo mohou být syntetizovány do humusových látek. Stejně tak je tomu i v případě vylučovaných produktů metabolismu.

20 V celém půdním profilu dosahuje zásoba humusu hodnot od 50 do 800 t/ha, nejčastěji od 100 do 200 t/ha. Obsah humusu je v půdním systému většinou v rovnováze. Tento stav lze zvýšeným přísunem organických hnojiv upravit (zhruba za 50 let se zvýší obsah organických látek v půdě o 0,2 0,5 %). Pro posouzení humusu se nejčastěji pouţ ívá poměru zastoupení podílu huminových kyselin k fulvokyselinám (HK : FH). Zvyšováním obsahu huminových kyselin vzrůstá kvalita humusu. Podle obsahu humusu rozlišujeme půdy: Půdy Obsah humusu v půdě Obsah humusu v půdách ( % hmotností) lehkých středních a těžkých Bezhumózní 0 0 Slabě humózní pod 1 pod 2 Středně humózní Silně humózní nad 2 nad 5

21 Proč je humus tak významný? Humínové kyseliny mají porézní stavbu a vyznačují se vysokou sorpční schopností. Fulvokyseliny Vodní roztoky fulvokyselin jsou silně kyselé (ph 2,6 2,8). Fulvokyseliny v důsledku silně kyselé reakce a dobré rozpustnosti ve vodě intenzivně rozrušují minerální část půdy, kterou zároveň ochuzují o ţi viny a koloidní látky.

22 Proč je humus tak významný? - organické koloidy, které jsou zastoupeny hl. HK, FK a jejich solemi, které mají vysoký stupeň disperzity a spolu s minerálními koloidy vytvářejí organominerální koloidní komplex (z hlediska fyzikálních a chemických vlastností půdy mají největší význam jemnozrnné částice - půdní koloidy, jejichţ velikost je od 1 nm do 1 µm, tj aţ 10-3 mm) (obvykle: do 0,002 mm).

23 Proč je humus tak významný?

24 Půdní složení V celém půdním profilu dosahuje zásoba humusu hodnot od 50 do 800 t/ha, nejčastěji od 100 do 200 t/ha. Zvýšeným přísunem organických hnojiv lze upravit obsah humusu (zhruba za 50 let se zvýší obsah organických látek v půdě o 0,2 0,5 %).

25 Funkce organických látek v půdě 1.Organické látky uvolňují při své mineralizaci nepřetrţitě do půdy značná mnoţství asimilovatelných rostlinných živin. Např. při dávce 20t chlévského hnoje na 1 ha dodáváme do půdy aţ 10 0kg N, 120kg K 2 O a aţ 40 kg P 2 O 5. Organická hmota v půdě tedy působí jako zásobárna rostlinných ţivin, které jsou plynule uvolňovány pro potřebu rostlin. 2. Humus se svými sloţkam i aktivně spoluúčastní na stavbě půdního sorpčního komplexu. Zvýšení sorpční schopnosti půd se příznivě projevuje v moţno sti vytváření větší zásoby ţivin v půdě a v omezení jejich ztrát vyplavením.

26 Funkce organických látek v půdě 3. Humínové látky podstatně ovlivňují agregační schopnost půd, čímţ přímo ovlivňují jejich strukturní stav. To se projevuje v příznivějším vzdušném a vodním reţim u, zvýšením vododrţnos ti u lehkých a zlepšením provětrávání a vedením vody u těţkých půd. Vytvořením drobtové struktury se zmenší neproduktivní výpar a tím zvýší zásoba vody v půdním profilu. 4. Při rozkladu půdní organické hmoty se do půdního prostředí uvolňuje značné mnoţství CO 2, organických kyselin a jiných látek, které urychlují a zintenzivňují zvětrávání minerální složky půdy - půda je tak obohacována o zásobu asimilovatelných ţivin.

27 Funkce organických látek v půdě 5. Některé látkové skupiny humusu slouţí jako energetický zdroj půdním mikroorganismům. Mnoţství m a kvalitou těchto látek je značně ovlivňováno sloţe ní půdní mikroflóry, rozvoj a působení biochemických procesů, zejména translokace a transformace ţivi n, které jsou velmi důleţité pro úrodnost půdy. 6. Některé huminové látky mají stimulační vliv na rozvoj kořenového systému rostlin i na růst celé rostliny.

28 Akumulace organických látek Kaţdý typ vegetace je charakterizován určitou nadzemní a podzemní biomasou, čistou primární produkcí a ročním opadem, určujícím přívod organických látek do půdy. V travinných a bylinných fytocenózách obsah celkové fytomasy (i čisté primární produkce) stoupá: od tropických pouští < 2,5 t/ha, polární pouště, subpolární fytocenózy halofytů ( 2,5 5 t/ha), cenózy stepí, savany, horské louky, travní tundry xerofilní lesy (25 75 t/ha) aţ po hydrofytní společenstva (150 t/ha). Réva = středoevropský les (prim. produkce) = 15 t/ha/rok mnoţ ství N réví = N listí = N hroznů = 66 % org. hm. zůstává (réví + listí) + 30 % org. hm. hroznů (matoliny) 96 % org. hm. zůstává + 4 % (mošt) 14,4 t prim. roční produkce révy, které zůstává ve vinici + 2,5 t prim. roční produkce stepi 16,9 t/ha/rok

29 Podíl fytomasy kořání k celkové fytomase činí %, v tropech < 20 % Roční opad se pohybuje: u travinných společenstev 1 12 t/ha/rok - u lesních společenstev 3 25 t/ha/rok Z poměru mezi akumulací humusu v půdě a ročním opadem můţeme u suzovat na relativní rychlost rozkladu a rychlost biologického koloběhu látek. Tento poměr činí: v baţin ných fytocenózách >350, v tundře > 100, v jehličnatých lesích 15 20, v listnatých 3 4, v subtropických lesích kolem 0,7 ve vlhkých tropických lesích < 0,1

30 podíl N % 90 % (cca kg/ha) organická hmota 5 % fixovaný NH 4 3,5 % rostlinná biomasa 0,8 % sláma 0,4 % N min 0,3 % mikrob. biomasa 0,01 % ţi vočišná biomasa

31 Optimální parametry úrodné půdy Obsah humusu 1 3 % Kvalita humusu (HK/FK) 1 3 C /N 10 Minerální dusík mg/kg Fosfor přístupný mg/kg Draslík přístupný mg/kg Vápník přístupný mg/kg Hořčík přístupný mg/kg Výměnná reakce (ph/kcl) Objemová hmotnost 1.2 1,45 g/cm3 Minimální vzdušnost nad 10 % (opt. 17 %) Pórovitost %

32 Půda jako základ ekologického vinařství - co je půda? - jsou naše půdy zdravé? - ozelenění

33 Tokaj VI. 2007

34 Důsledky jen 30 let eroze

35 Odnos půdy vlivem eroze ,08 7, ,15 4,62 černý úhor obdělaná půda ozeleněno neobdělaná t / ha

36 1968 moderní systém ochrany révy Doporučené Spotřeba na 1 ha přípravky a postřik. přípravku Termín ošetření Škodlivý činitel koncentrace jíchy v l v kg Po jarním řezu, kadeřavost a plstnatost Polybarit 3-5% před rašením Sulka 4-5% Při délce letorostů peronospora Novozir N 50 0,5% 700 3, cm při současném výskytu Novozir N 50 0,5% 3,5 700 padlí a peronospory Sulikol K 0,3% 2,1 před květem peronospora Kuprikol 0,6 % ,0 při současném výskytu Kuprikol 0,6 % 6,0 peronospory, padlí a Sulikol K 0,4 % ,0 obalečů Dykol 0,4 % 4,0 hned po odkvětu peronospora Kuprikol 0,8 % ,6 při současném výskytu Kuprikol 0,8 % 9,6 peronospory, padlí a Sulikol K 0,5 % ,0 obalečů Dykol 0,4 % 4,8 mladé bobule peronospora Kuprikol 1,0 % ,0 při současném výskytu peronospory a obalečů Kuprikol 1,0 % Dykol 0,4 % 2000 padlí Sfinx síra - 20,0 Kuprikol suma 71,2 kg / rok Dykol suma 16,8 kg / rok 20,0 8,0

37 Obsahy Cu v půdě -jižní Morava mg/kg -Jižní Tyroly až 2000 mg/kg

38 Půda - rezidua DDT 1993 Děvín - vinice Pavlov

39

40 Poškození populace chvostoskoků DDT

41 konvenční vinice Velké Pavlovice ekologická vinice 3 4 x ročně ošetřeno herbicidem min 10 let neošetřeno herbicidem

42 Od Biocont Laboratory

43 Od Biocont Laboratory

44 Vliv pesticidů na úrodnost půdy Pesticidy, insekticidy, fungicidy: - nepřímý vliv (likvidace plevelů a méně potravy pro edafon, herbicidní minimalizace a zvýšení mnoţství ţíţ al, zásahy do sloţitého potravního řetězce, likvidace predátorů patogenů atd.), - změny přímé (likvidace ţíţa l, omezení či likvidace populací necílových organismů aţ 99 % dávek pesticidů, inhibice syntézy DNA, sníţe ní tvorby a aktivity enzymů). (Nejtoxičtější pro půd. org. jsou nematocidy).

45 Vliv systému ochrany a ozelenění na půdní faunu roztoči skupiny GAMASINA - cca 90 druhů v půdách vinic Bádenska (SRN) - aplikace fungicidů redukují výrazně počet zjišťovaných druhů (o cca 30 %) - aplikace fungicidů a insekticidů výrazně redukují rovněţ abundanci (počet kusů) i velmi odolných druhů (o cca 25 %) - zvýšení podílu organických látek v půdě v důsledku ozelenění meziřadí omezovalo výše uvedené efekty fungicidů a insekticidů - vliv herbicidů však nebyl zjištěn Zdroj: V. Joergel, Univerzita Bonn, 1989

46 Rezidua triazinových herbicidů jeden z faktorů vyvolávajících choroby dřeva révy vinné

47 Utužení půdního profilu pojezdem traktorů Rotavátorovaný profil řádek kolej meziřadí kolej řádek Mulčovaný profil řádek kolej meziřadí kolej řádek

48 Narušená ekologická rovnováha Výrazné narušenie ekologickej rovnováhy nastalo v 20.storočí, najmä dvomi smermi: 1. znečistenie ovzdušia, a následne pôdy priemyselnými imisiami 2. hnojenie priemyselnými hnojivami čo prebieha uţ vyše polstoročia nekontrolovane takmer vţ dy len paušálne

49 Priemyselné imisie Retrospektívny pohľad na zmenu ovzdušia (údaje sú získané analýzou letokruhov 110 ročného smreku z oblasti Popradu) Zaťaţ enie prostredia od začiatku minulého storočia exponenciálne narastá. Nárast: S, K, P, Ni, Cu, Fe... Pokles: Ca, Mg, Al, Zn... Poznáme: kyslé imisné typy, Zásadité imisné typy Zmena ovzdušia sa radikálne menila od 50.tych rokov minulého storočia

50 Vplyv továrenských exhalátov - imisií - na škodlivosť patogéna (údaje zo slivky domácej, napadnutej vírusom šárky) 4, ,3 4,5 4,4 3,8 3,6 3,5 Infekčný index 3 2,5 2 1,5 2 1,8 1,8 2,2 2,4 1,9 2,3 1 0,5 Infekčný index: 0-0 % 1 - < 5 % % % % % 6 - > 76 % A1-I B2 B2 B2 A3 A3 A1-III A2 A4 B1 Imisný typ kyslý: A1-I - S + popolček II III A2 - zlúčeniny F, Ci A3 - hutný prach A4 - organické látky 0,8 Imisné typy Imisný typ zásaditý: B1 - magnezitový B2 cementárenský Plody Listy

51 Ekologická rovnováha = zdravé plody slivky domácej Narušená ekologická rovnováha = silné poškodenie plodov, úplne znehodnotená úroda (údaje sú z lokality Bošáca ) Pri ekologickej rovnováhe plody sú bez príznakov, úroda mnoţstvom i akosťou dobrá Pri narušenej ekologickej rovnováhe plody majú silné príznaky vírusovej šárky, padajú, sú nehodnotné

52 Ekologická rovnováha smektitové ílové minerály Koncentrácia vírusu Plum pox - šárka + K 0,33 + Ca 0,15 Škodlivosť vírusu plody 0,0 1,47 plody listy 0,0 2,71 listy 0,57 - K 0,73 - Ca Narušená ekologická rovnováha illitové ílové minerály Obsah ţ ivín v pôde P mg/kg 5,0 v listoch P % 0,14 v pôde K mg/kg 139 listoch K % 3,0 v pôde Ca mg/kg 2200 v listoch Ca % 2,12 v pôde Mg mg/kg 559 v listoch Mg % 0,26 55,0 mg/kg P 0,14 % P 172 mg/kg K 1,1 % K1323 mg/kg Ca 1,74 % Ca 170 mg/kg Mg 0,40 % Mg (Analýza pôd: podľa Mehlicha - neutr.výluh) Zdravá pôda Devastovaná pôda Röntgenodifraktogram s veľkým množstvom expandujúcich minerálov - smektitov (montmorillonit, vermikulit a i.) - veľa minerálov neexpandujúcich - illit (prebehla illitizácia vplyvom antropogénnej činnosti) Röntgenodifraktogram

53 Vývoj múčnatky na viniči pri rôznych výživných defektoch (nádobový hydroponický pokus, odroda Cabernet Sauvignon, napadnutý múčnatkou viniča) - škodlivosť - pokrytie listov mycéliami a konídiami je oproti optimálnej výţ ive vyššia najmä vo variante s nedostatkom vápnika, nadbytkom dusíka a i. V tom prípade sa vytvára málo kleistotécii - naopak, škodlivosť je niţ šia pri nadbytku vápnika, pokrytie listov mycéliami a konídiami bola minimálna, ale na nich sa vytvorilo mimoriadne veľa kleistotécií 4 3,5 3 2,5 2 Tvorba kleistotécií Tvorba konídií 1,5 1 0,5 0 + Ca - Mg Optimum + N - K - P - Ca

54 Pri konvenčnom pestovaní je pôda ekologicky narušená, - už nepostačuje ochrana iba meďnatými a sírnatými prípravkami Pokus sa uskutočnil v Dvoroch n/ţ. v roku 1997 Varianty pokusu: - kontrola neošetrená - Štandard (podniková ochrana) - Bordeauxská zmiešanina + síra Postreky v rámci pokusu Varianty pokusu Dátum oš. Kontrola Bord.zm.+síra Štandard Bord.zm. Merpan + Karathane B.zm. + Thiovit Folpan + Thiovit B.zm. + Thiovit Shavit F B.zm. + Thiovit Shavit F B.zm. + Thiovit Folpan + Bumper B.zm. + Thiovit Folpan + Thiovit Bord.zm. Ronilan Bord.zm. Ronilan % napadnutia ,5 Účinok ochrany viniča (RV) Bordeauxskou zmiešaninou + Thiovit (poloprevádzkové pokusy - Dvory n/ţ., 1997) 9,9 3 5,7 0,4 1, ,5 16,2 48, ,5 52,5 16,5 Peron.listy Peron.str. Múčn.listy Múčn.str. Botrytída Biela hn. % napadnutia na variantoch pokusu Peronospóra Múčnatka Listy Strapce Listy Strapce 26,5 35 Botrytída Bord.zm+síra Štandard Kontrola Biela hn. Kontrola 20,5 9,9 47,5 72,0 52,5 35,0 Štandard 0,4 1,3 4,0 16,2 27,0 16,5 Bord.zm.+ síra 3,0 5,7 15,0 48,5 37,5 26,5

55 Informatívny pokus s vyhnojením pôdy na pôvodnú - vyrovnanú ekologickú rovnováhu 1994 Pokusný rok 1994 bol šťastne zvolený - vyznačoval sa epidemickým výskytom múčnatky viniča.

56 Vplyv reharmonizácie pôdy na napadnutie múčnatkou viniča (Uncinula necator ) graf vyjadruje % napadnutia % napadnutia PôDA pri konvenčnom pestovaní VINIČ BEZ OŠETRENIA Súčasná pôda 3 0,6 0,6 Listy 7,3 0,7 1 Strapce Kontrola Reharm.pôda Chem.ochrana Reharm.+chem. REHARMONIZOVANÁ PôDA VINIČ BEZ OŠETRENIA Reharmonizovaná pôda Varianty % nap. Listy % napadnutia Inf. index % nap. Strapce Inf. index Kontrola 2/ ,6 9 Kontrola 2/72 34,1 4 70,5 5 % napadnutých listov % napadnutých strapcov: Percentuálny podiel s príznakmi Infekčný index: rozsah infekcie Infekčný index: 0-0 % 1 - < 5 % % % % % 6 - > 76 % Kontrola 2/84 43,8 4 27,0 4 Kontrola 2/85 48,3 4 56,0 5 Kontrola priemer 40,1 4 61,0 5 Reharm.pôda 2/65 3,0 1 7,3 2 Chem.ošetr. 3/25 0,6 1 0,7 1 Reh.+chem. 2/64 0,6 1 1,0 1

57 - Pri ekologickej rovnováhe (reharmonizovaná pôda) je vyuţ itá geneticky vo viniči zakotvená indukovaná rezistencia voči chorobám (múčnatka) Potom je zaujímavé si pripomenúť odporúčania na ochranu viniča z prvej polovice min.storočia. - Pri narušenej ekologickej rovnováhe súčasná pôda vinič nedokáţ e plne vyuţ iť geneticky zakotvené vlastnosti indukovanej rezistencie, napadnutie je veľmi vysoké Napadnutie viniča múčnatkou v "súčasnej pôde" a v "reharmonizovanej" pôde % napadnutia Listy 10 0 Súčasná pôda 7,3 Reharm. pôda Strapce

58 Rozvrácený ekosystém vinice Poškozená půda - eroze - půda s minimem života a humusu - rezidua herbicidů (triaziny) - Cd, Pb, Hg z hnojiv a imisí - Cl, PCB, z imisí - Cu, DDT (pesticidy) - mechanické zhutnění - nevyrovnaná zásoba živin - špatná struktura = malá vododržnost - 0 mykorhiza, žížaly, atd. = chřadnoucí keře révy = vysoké náklady = nekvalitní hroznya vína = nerentabilní vinařství

59 Půda jako základ ekologického vinohradnictví - co je půda? - jsou naše půdy zdravé? - ozelenění - organické hnojení - agrotechnika

60 Bylinná vegetace

61 Funkce bylinné vegetace protierozní ochrana ( eroze x niţší) moţno st kdykoli vjet do vinice bez rizika zhutnění půdy zlepšení mikroklimatu vinice - o cca 10 % vyšší intenzita fotosyntézy při teplotách nad 30 C zvýšení obsahu humusu v půdě ( po 20 letech 2-3 x ) zvýšení mnoţství a biomasy ţíţ al ( cca 4 x ) ozelení = podmínky fungování mykorrhizy vyrovnanější uvolňování ţivin ( N a další ) zvýšení biodiverzity sníţení energetické náročnosti postřiků a kultivačních prací ( o cca 20 % )

62 Od monokultury vinohradu k druhově bohatému ekosystému Druhová pestrost, kvetoucí ozelenění - zvýšení druhové rozmanitosti rostlin vede k: přítomnosti různých živočišných druhů - potrava pro užitečné organismy, kteří se živí pouze jako dravé larvy - ochrana a životní prostředí - různé formy kořenového systému a různá délka kořenů - vede k prokypření půdy - aktivace života v půdě a posílení půdního ekosystému

63 Strategie ozelenění I Přirozený podrost: - vhodný pro: - strmé polohy - půdy s vysokým obsahem skeletu nebo zdravé půdy - jako provizorní řešení Přednosti: - uplatnění rostliny typické pro dané stanoviště - časově úsporné Nevýhody: -???? - většinou chybí leguminózy (přiset štírovník, Tolice srpovitá - Medicago falcata, vičenec - Onobrychis) - horší zakořeňování

64 Strategie ozelenění II Částečné ozelenění v létě ozimem - vhodný pro: - stanoviště s nepatrným letními srážkami - způsob provedení: - každou 2. řadu oset zelenou směsí - od srpna oset otevřené řady například žitem a vikví - podlom v těchto řádcích v duben/květen - výměna řádků každých 3 5 let Přednosti: v létě: vyvarování se stresu z nedostatek vody v zimě: vyvarování se vyplavování živin, asimilace dusíku, přísun organických látek, prokořenění a prokypření půdy

65 Strategie ozelenění III Alternativní ozelenění - vhodné pro: - stanoviště s nepatrným letními srážkami - způsob provedení: - například setí zelených směsí v srpnu - podlom každé 2. řady duben/květen - setí v srpnu - v následujícím roce podlom jiných řad Přednosti: kypření řádků každý 2. rok celoplošné bohaté ozelenění na jaře

66 Strategie ozelenění IV Celoplošné ozelenění - vhodné pro: stanoviště s dostatkem letních srážek a půdou s dostatkem zásobní vody - způsob provedení: - celoplošné osetí v srpnu a dubnu - v každé 2. řadě mulč - v každé 2. řadě válcování - každý 2-3 rok předorba, prokypření, nové setí Přednosti: celoroční, druhově bohatá nabídka květů dostatek organické hmoty dobrá tvorba humusu

67 Zásady tvorby směsí Kombinace více druhů z různých rostlinných řádů: - vždy přidat do směsí leguminózy - různě vysokovzrůstné druhy rostlin - směs rychle klíčícíchrostlin (např.: pohanka) a pomaluklíčících rostlin - rostliny s rozdílnou hloubkou zakořenění - rostliny s různou délkou kvetení - dbát na velikost semen, směs

68 Množství výsevu - ozelenění Čistá letní směs zimní směs Zimní směs Ozelenění úhoru Letní vikve 20 kg / ha Ozimý hrách 60 kg / ha Ozimá vikev 60 kg / ha Ozimá vikev 20 kg / ha Hrachor 20 kg / ha Ozimá vikev 30 kg / ha Inkarnát 10 kg / ha Svazenka 1 kg / ha Ozimé žito 60 kg / ha Ozimá řepka 10 kg / ha Slunečnice 10 kg / ha Pohanka 15 kg/ ha Svazenka 1 kg / ha Jetel 5 kg / ha Ředkev olejná 20 kg / ha Rostlinný druh % Jetel alexandrijský 7,5 Komonice bílá 7,5 Vičenec 20,0 Jetel ladní 5,0 Jetel inkarnát 7,5 Vojtěška 7,5 perský jetel 2,5 švédský jetel 2,5 Ozimá vikev 25,0 5,0 Směs 5,0 Rostlinný druh % Jetel luční 10,0 Jetel plazivý 13,0 Jetel perský 10,0 Vičenec 10,0 Jetel ladní 7,0 Vojtěška 10,0 Štírovník růžkatý 10,0 Lipnice luční 3,0 Bojínek luční 10,0 Jílek vytrvalý 7,0 Kostřava červená 3,0????????? 7,0

69 Složení biomasy v ozelenění Tabulka 4. Nadzemní biomasa (sušina ), celkové množství pevně vázaného N (v kg/ha, v % sušiny) Datum: varianta Sušina Celkové množství N % Celkové množství N kg / ha Svazenky, pohanka 34,4 1,8 61,9 Letní žito 12,9 2,7 34,8 Letní vikev 29,3 4,2 123,1 Kontrola ( 15,1 2,8 42,3

70 Obsah N min pod ozeleněnou plochou

71 Obsah vody pod ozeleněnou plochou 0 30 cm cm svazenka, pohanka letní vikev jarní ţito kontrola

72 Minerální živiny v ekologickém vinařství - Kalisalz - draselná sůl a Kaliumsulfát (K 2 SO 4 ) - Magnesiumsulfát Kieserit, Bittersalz hořká sůl - síran hořečnatý ( na ochrnutí třapiny) - Kalcium karbonát (Ca CO 3 uhličitan vápenatý ) a Magnesium karbonát (MgCO 3 uhličitan hořečnatý) - Měkký přírodní fosfát - Stopové prvky např.: Bór, ( Solubor, Borax) Potřeba kontrolních míst

73 Půdní profil pórovitost % pevná fáze n FK 154 ( cm hloubka ) 10 mulč pórovitost % pevná fáze

74 Srovnání potřeby energie ozeleněné meziřadí černý úhor 1) Úspora energie na pojezd při postřiku 26 % celkový příkon - černý úhor 42,4 kw - ozeleněno 31,4 kw - postřikovač: 437 kg - traktor: kg - svaţ itost: 14 % - rychlost pojezdu: 5,4 km / hod 2) Srovnání energetické náročnosti při kultivaci celkový příkon mulčovač plečka rotavátor (kw) 20,2 22,7 27,2 % 100 % 112 % 135 % rychlost pojezdu 5,4 3,8 3,8 (km / hod) Zdroj: W. Ruehlig, FA Geisenheim, 1998

75

76

77 Aktuální objem vzduchu ( obj. %) Aktuální objem vody ( obj. %) hloubka půdy ( cm ) hloubka půdy ( cm ) mulč rotavátor mulč rotavátor

78 Zasakování vodních sráţek Mulčovaný profil obsah vody ( obj. % ) Rotavátorovaný profil obsah vody ( obj. % ) hloubka půdy (cm) hloubka půdy (cm) 1 měření v suché půdě 2 měření 5 hodin po dávce vody 15 l / m 2 3 měření 5 hodin po dávce vody 25 l / m 2 Dávka vody Hranice zásaku - hloubka půdy cm mulčovaná plocha rotavátorovaná plocha 15 l cm 5 10 cm 25 l cm cm

79 Půda jako základ ekologického vinařství - co je půda? - jsou naše půdy zdravé? - ozelenění - organické hnojení - agrotechnika

80 Odběr živin hrozny Hrozny (8.000 kg/ha) Dřevo odstr. řezem (3.000 kg/ha) Listy (6.000 kg/ha) N P2O5 K2O MgO 22,4 6,4 22,4 2 20,0 6,8 24,7 4,7 34,0 7,2 28,5 8 N odebraný kg hroznů v moštu 2 kg/ha Integrovaná produkce

81 Rozmístění ţivý ch kořenů na trvale ozeleněných plochách Průřez od řádku do středu meziřadí Hloubka půdy (cm) Vzdálenost mezi řádky ( cm )

82 Příjem ţivi n ve vinohradech Udržovací hnojení při výnosu 14 t hroznů / ha a při zásobě C v půdě 10 t/ha hroznů Živina (=75 hl/ha vína) Dusík kg / ha (N) (20 kg) kg / ha Fosforečnan (P 2 O 5 ) 6 9 kg / ha kg / ha Draslo (K 2 O ) lehká půda:40 60 kg / ha středně těžká půda: kg/ha těžká půda: kg / ha kg / ha Hořčík (MgO) 3 4 kg / ha kg / ha Vápno (CaO) 5 kg / ha Podle reakce půdy 1) Bór (B) 0,06 kg / ha 0,1 0,2 kg / ha 1) Potřeba vápna na půdy, ohrožené kyselou reakcí kg CaO/ha/ rok (= kg CaCO 3

83 Organické hnojení v ekologickém Ustanovený v dodatku II vinařství -Chlévský hnůj - Biokompost ( při dodrţen í maximální hodnoty těţkých kovů) - Sláma - Mulčovací kůra

84 Produkty ţi vočišného původu, např: - rohová, kostní a krevní moučka, srst, štětiny - sušený drůbeţí t rus ( ne z klecového chovu) Organická hnojiva - potřeba kontroly - malé mnoţství organické hmoty - snadná výtěţnost - nesnadné ošetření dusíkem Organické hnojení v ekologickém vinařství Hnůj a kompost - vysoký podíl organické hmoty - velký objem - potřeba kontroly - podle nařízení o bioodpadech (max 30 t TS/ 3 roky) Organická hnojiva Produkty rostlinného původu - ricinový a řepkový šrot, sladové klíčky

85 Pohyb dusíku v půdě Faktory ovlivňující mineralizaci dusíku Poměr C/N: úzký rychlá mineralizace široký pomalá mineralizace dobře rozložený chlévský hnůj ( C/N = 15 20) rychlá půdě vlastní mikroorganismy ( >10 ) rychlá - špatně rozložený hnůj / kompost /sláma ( ). Sláma může poutat N - UTA - Imobilizace nepřijatelného amoniaku a dusičnanů - krátce před setím může vést k nedostatku dusíku. Mikroorganismy opět odumírají v závislosti na půdní vlhkosti a teplotě půdy, uvolnění N. Provzdušnění, hodnota ph.

86 Děkuji za pozornost Ing. M. Hluchý, PhD. mail:

87 půdní vlhkost (% obj.) srážky zatravněno úhor Půdní vlhkost (% obj. ) Novosedly, (RR), r srážky (mm) 30 cm 60 cm 90 cm 120 cm 150 cm

88 půdní vlhkost (obj. %) Půdní vlhkost (% obj. ) Novosedly, (RR), r srážky zatravněno úhor srážky (mm) 30 cm 60 cm 90 cm 120 cm 150 cm