SL MATICE OSVĚTY Lij NA TĚŠÍNSKU A HLUČÍj

Transkript

1 SL MATICE OSVĚTY Lij NA TĚŠÍNSKU A HLUČÍj

2 .

3 Činnost Slezské Matice osvěty lidové na Těšínsku a Hlučínsku za rok 1933

4 tvv:- \ ř iti» *. I. i. * i.

5 v Činnost SLEZSKÉ MATIC :e o s v ě t y l id o v é N A TĚŠÍNSK U A HLUČÍNSKU upravil Ant. Hořínek f. Z A R O K 1933 VE SL. OSTRAVĚ V KVĚTNU 1934 Nákladem Slezské Matice osvěty lidové ve SI. Ostravě / Vytiskla»Pressa«akcidenční a obchodní tiskárna v e S I. O s t r a v ě, B e z r u č o v a

6 C l 4083 K401/98 3,00

7 Čestní členové Slezské Matice osvěty lidové ŠIMEČEK BEDŘICH, president krajského soudu n. o. ve Slezské Ostravě f HRUBÝ VĚNCESLAV, býv. říšský a zemský poslanec, zakladatel Sl. M. O. L. f Dr. PELC FERDIN AN D, notář, dlouholetý a zasloužilý starosta Sl. M. O. L. P. FUŠEK ANT., čestný děkan a farář ve Slezské Ostravě, zakladatel Sl. M. O. L. LANDSFELD ANT., ředitel gymnasia na odpočinku v Českém Těšíně, zakladatel Sl. M. O.L. První tři zvoleni byli čestnými členy na jubilejní dvacátépáté valné hromadě Sl. M. O. L. dne 7. září 1924, konané v Novém Bohumíně; poslední dva na 34. valné hromadě, konané dne 5. června 1932 v Mor. Ostravě. Diplomy čestného uznání Sl. M. O. L obdrželi od r BU ZEK KAM IL, odborový přednosta min. školství a nár. osvěty v Praze BĚLOHRÁDEK FRANT., ředitel Ústřední Matice Školské v Praze f KLVAŇA AN TONÍN, okresní školní inspektor v Orlové PIŽL ALO IS, sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. VALOUCH M IROSLAV, sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze KEPL JO SE F, odborový přednosta presidia min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. STR Á N SK Ý RU DOLF, tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze MLČOCH FRANTIŠEK, sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. H R E JSA G U STAV, ministerský tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. HO FFM AN N STAN ISLAV, odborový rada min. školství a nár. osvěty v Praze KLIM ÁNEK FRANT., hlavní pokladník města Slezské Ostravy K ŘÍSTEK JAN, majitel realit v Lazích u Orlové SED LA ŘÍK JAN, majitel velkostatku ve Vratimově ŠRÁM EK JO SE F, bývalý zemský president slezský v Opavě Dr. H AERIN G JA R O SLA V, vrchní rada politické správy, okresní hejtman ve Fryštátě Dr. M ICHÁLEK JO SE F, vrchní rada politické správy, okresní hejtman v Opavě Dr. BAR O N JO SEF, bývalý místopředseda zemské školní rady slezské v Opavě f STYPA TOM ÁŠ, ředitel dívčí vyšší školy a starosta nár. jednoty slezské v Praze f ŠKÁBA JO SE F, vládní tajemník ministerstva vnitra v Praze Dr. STAŠEK FRANT., ministerský rada v presidiu min. rady v Praze HRUBÝ EMANUEL, senátor a starosta Svazu Národních jednot a Matic v Praze PAVELEK FERDINAND, vládní rada, bývalý zemský školní inspektor slezský, nyní v Brně JUDr. PAVELEK JAK U B, vrchní rada pol. správy, přednosta presidia zemského úřadu v Brně ROTTER KAREL, vrchní rada politické správy, přednosta zemského úřadu v Brně KUČERA O SK A R, revident Báňské a hutní společnosti v Karvinné MELICHAR AD O LF, pokladník Báňské a hutní společnosti v. v. ve Slezské Ostravě VALEČEK VAL., inspektor státních škol v Karvinné TESAŘ METODĚJ, ředitel okr. nem. pojišťovny v Opavě PAVLÁN PETR, ředitel okr. nem. pojišťovny v. v. ve Slezské Ostravě 5

8 Zakládající členové Slezské Matice osvěty lidové Zakládajícím členem stane se, kdo zaplatí jednou pro vždy nejméně Kč 500'. Členům zakládajícím vydají se diplomy zakládajícího členství, znějící na složenou částku. Od svého založení roku 1898 do roku 1932 přistoupilo za zakládajícího člena Sl. M. O. L. celkem 728 osob a korporací. Od roku 1930 nabyli diplomu zakládajícího členství: f Dr. SCH EIN ER JO SE F, advokát a starosta Čsl. Obce Sokolské v Praze.. Kč 500' DOTLAČILOVÁ PAVLA, učitelka v. v. v Příbrami ' Dr. PREIS JAROSLAV, vrchní ředitel Živnostenské banky v P r a z e Ř E D ITE LSTVÍ PO M O CN ÝC H Ú ŘADŮ zemského úřadu v Brně ' B A N K A ČESKOSLOVENSKÝCH LEGIÍ v,p r a z e ' SO K O LSK Á ŽU PA M O R A V SK O SLE ZSK Á v Mor. O s tr a v ě...500' Dr. P O SP ÍŠ IL VILÉM, guvernér Národní banky v P r a z e ' ČERNÝ JAN, president země Moravskoslezské v B r n ě ' NEKVASIL V., podnikatelství staveb v P r a z e ' ČESK O SLO VEN SK Á ZBROJOVKA, akc. spol. v B r n ě f K O ZÁK OVÁ-ŠU BRTO VÁ B O Ž E N A, choť ředitele plynárny v Kolíně ' K U P K A VLAD IM ÍR, velkoobchodník hudebními nástroji v Mar. Horách.. 500' JUDr. SLÁ D EK VLAD IM ÍR, advokát v Mor. Ostravě TESAŘ ŠTĚPÁN, ředitel státní občanské školy v K a r v in n é ' V r přistoupili za zakládající členy Sl. M. O. L.: S L A V IA, vzájemně pojišťovací banka, generální zastupitelství v Brně...K č 500' M A LYPETR JA N, předseda vlády ČSR. v P ra ze ' Dr. BENEŠ ED., ministr zahraničních věcí v P r a z e ' Ú STŘEDNÍ SPO LEK ČESK ÉH O U Č IT E L STV A ve Slezsku v Orlové.. 500' Dr. ŠÁ M A L PŘ E M Y SL, kancléř presidenta republiky v P ra ze ' B U D O U C N O ST", ústřední konsumní a úsporné družstvo v Mor. Ostravě.. 500' MUDr. M ÍČEK JA R O SLA V, státní obvodní a pokladenský lékař v Bystřicí n. O. 500" STŘ E D O Č E SK Á SO K O LSK Á ŽU PA JANA PODLIPNÉHO v Praze.. 500' Ústřední výbor Sl. M. O. L. r Předsednictvo: Starosta...HOLEŠ ALO IS, vrchní knihvedoucí kamenouhelných dolů Orlová-Lazy v Doubravě I. nám. starosty.. PAVLÁN P E T R, ředitel okr. nem. pojišťovny v. v. ve Slezské Ostravě II. nám. starosty.. KLAC BOHUSLAV, ředitel městských úřadů v Českém Těšíně I. jed n a tel... ŠTĚTINA BEDŘICH, ředitel českých občanských škol v N. Bohumíně II. jed n a tel...železný JAN, ředitel české občanské školy v Bystřici n. Olz. 6

9 Pokladník...PAVLÍČEK METODĚJ, přednosta poštovního úřadu ve Slezské Ostravě Členové...HOŘÍNEK ANT., tajemník Slezské Matice osvěty lidové ve Sl. Ostravě PLACH T VÁCLAV, profesor českého stát. ref. reál. gymnasia, správce odbočky ústřední kanceláře Sl. M. O. L. v Českém Těšíně, kooptovaný člen předsednictva H R U ŠK A K A R E L, ředitel české občanské školy v Kravařích, kooptovaný člen předsednictva Členové ústředního výboru: ČÍŽEK JAR., lesní správce ve Starém Městě u Fryštátu FILIPI JO S E F, ředitel státní tkalcovské školy ve Frýdku HLADÍK R U D O LF, vrchní inspektor státních drah, přednosta stanice v Petrovicích HROZEK ANTONÍN, okresní školní inspektor ve Frýdku JAŘABÁČ JAN, ředitel reál, gymnasia a starosta města v Orlové JIRO U ŠEK VÁCLAV, odborný učitel v Hnojníku K A R K O ŠK A JINDŘICH, odborný učitel a starosta obce v Petřvaldě MUDr. K R Á L OTA, zdravotní rada v Radvanících MELICHAR AD O LF, pokladník Báňské a hutní společnosti v. v. ve Slezské Ostravě NÁDENÍK RUD., řídící učitel v Markvartovicích NOVÁK AN D ĚLÍN, okresní školní inspektor v Hlučíně JUDr. NOVOTNÝ SLAV., advokát v Mor. Ostravě PILAŘ FRAN T., ředitel občanské školy v Třinci POLÁŠEK AD O LF, inspektor státních škol v Českém Těšíně POSPÍŠIL ARTUR, farář ve Štěpánkovicích P R A Ž Á K FRAN T., řídící učitel české obecné školy v Návsí JUDr. ŘÍH A K A R E L, advokát v Bohumíně-městě SUSKÝ EDVARD, ředitel důchodenského úřadu města Slezské Ostravy TESAŘ ŠTĚ PÁ N, ředitel českých občanských škol v Karvinné K ooptovaní členové ústředního v ý b o ru: AM BRO S TO M ÁŠ, řídící učitel české státní obecné školy v Horním Těrlicku FRON ĚK VÁCLAV, hutník v Dolních Marklovicích HEGER K AREL, farář v Prostřední Suché HUBEŇÁK JO SE F, ředitel české občanské školy v Jablunkově JURA RICH ARD, řídící učitel v Loukách n. Olz. PASTRŇÁK FRANT., ředitel měšťanské školy v Něm. Lutyni SVOBODA EMAN., řídící učitel ve Skřečoni ZAHRADNÍK JAR., šéfredaktor Moravskoslezského deníku v Mor. Ostravě Revisoři: HUVAR ROBERT, ředitel měšťanských škol ve Slezské Ostravě K RO ČK O VÁ VLASTA, choť řídícího učitele v Hrušově K U Č E RA BOH., inspektor Larisch-Mónníchových uhelných dolů a koksárny v Karvinné POLANSKÝ PAVEL, prokurista Městské spořitelny ve Slezské Ostravě PŘIBYLA FRANT., městský účetní rada ve Slezské Ostravě 7

10 Poradci ve věcech školských: MENŠÍK VLADIMÍR, okresní školní inspektor ve Fryštátě VALEČEK VALENTIN, inspektor státních škol v Karvinné FRESL FRANTIŠEK, ředitel státního učitelského ústavu ve Slezské Ostravě M A CH ARA PRAVOSLAV, ředitel občanských škol v Českém Těšíně *

11 Zpráva jednatele Slezské M atice osvěty lidové za rok Bedřich Š tětina, I. jednatel Rok 1933 uplynul bez význačnějších událostí pro Slezskou Matici osvěty lidové. V politickém životě a v životě československého národa utrpěli jsme bolestnou ztrátu úmrtím velikého státníka a spolubudovatele státu dra Antonína Švehly, jehož vynikajících vlastností želí celý národ. Podvratná činnost. V roce 1933 se v naší republice rozmohla zjevně podvratná činnost státu nepřátelských politických stran. Oblast Slezské Matice osvěty lidové Těšínsko a Hlučínsko stala se též kolbištěm podvratné činností německých protistátních stran, které dokonce usilovaly i o změnu státních hranic. Kvitujeme s povděkem rázný čin vlády, že rozpustila dvě německé protistátní politické strany a zbavila jejich příslušníky mandátů v samosprávných a zákonodárných sborech. Očista byla provedena, avšak neviditelný kořen je nedotčen. Raší nové hlízy, které ještě ohrožují celistvost a bezpečnost národa a státu. Slezská Matice osvěty lidové jako věrná strážkyně národních a státních zájmů bude vždy a za každých okolností podporovati vládu republiky a pomáhati jí v těžkých dobách, aby mohla vypleniti a zdolati vše, co ohrožuje bezpečnost státu a trvalý mír doma i za hranicemi. Poměr českopolský. Vedle podvratné činností německé zkalil se koncem roku 1933 přátelský poměr českopolský a to převážně působením polských činitelů ze zahraničí. Polské vládní listy zahraniční uveřejňují překroucené zprávy o utiskování Poláků na Těšínsku a šíří tak zcela úmyslně nepokoj a svár do oblasti naší republiky. Pro ilustraci pravdy o poměrech na Těšínsku uvedu několik suchých dat. Polská menšina v Československu má podle výsledků posledního sčítání lidu asi duší. Má svoje zástupce v parlamentě, v zemském zastupitelstvu moravskoslezském, v okresním zastupitelstvu politického okresu fryštátského a českotěšínského, má ve svých rukou správu celé řady obcí, polština je úředním jazykem u všech státních úřadů v soudním okrese fryštátském, českotěšínském a jablunkovském, kde tvoří Poláci více než 20% menšinu. Polské školství je vydržováno až na nepatrný počet škol Macierzy szkolnej z prostředků veřejných. Náklad na učitele škol veřejných činil v roce 1933 celkem Kč 6, '. Zemský školní fond přispěl v r Macierzy szkolnej částkou Kč ', t. j. náklad za 8 učitelů veřejných škol, kterým byla udělena placená dovolená, aby mohli vyučovati na soukromých školách Macierzy szkolnej. Kromě toho přispěl stát Macierzy na vydržování polského gymnasia v Orlové v r částkou Kč ', v r Kč V roce 1934 má býti toto gymnasium zestátněno. V roce 1933 měli Poláci na Těšínsku celkem 90 škol obecných se 245 třídami a 10 škol měšťanských s 53 třídami, celkem tedy 100 škol se 298 třídami. Lidových škol hospodářských vydržovaných ministerstvem zemědělství mají 7. Do převratu měli Poláci na celém Těšínsku pouze jednu jedinou školu měšťanskou v Doubravě. Ačkoli stát vydržuje Polákům celou řadu škol obecných a několik mateřských škol v místech, kde nebylo možno je zříditi z prostředků obecních, přispívá ještě Macierzy szkolnej každoročně subvencí Kč ' na soukromé školy. Nutno konstatovati, že sami Poláci v díle Walka o szkole narodowa dla Polaków za granici*", vydaném ve Varšavě v roce 1934 uvádějí, že na Těšínsku jsou splněny všechny 9

12 tři podmínky pro zdárný vývoj školství, t. j. polský vyučovací jazyk, vyučování polskými učiteli a dozor polskými inspektory. Mezi polským obyvatelstvem na Těšínsku je ještě dnes 4168 cizích státních příslusníku. Jest nesprávné tvrzení polských časopisů, že se Polákům činí potíže při udělování státního občanství, neboť od roku 1930 bylo kladně vyřízeno 960 žádostí tohoto druhu. Pri dnešní hospodářské tísni a velké nezaměstnsti se dovoluje, aby polští občané, bydlící za hranicemi, mohli pracovati na dolech v oblasti uhelné, v třineckých železárnách, v Petrovicích a pod. Nezaměstnaným polským příslušníkům se vyplácejí podpory v nezaměstnsti ve stejne výši, jako příslušníkům československým. Poláci na Těšínsku vydávají celkem 9 časopisů, Ceši pouze 2. V politickém okrese českotěšínském mají Poláci ze 780 spolků svých polských 357, z toho 48 hospodářských, 52 osvětové, 54 hasičské, 65 dobročinných, 64 tělovýchovné a sportovní, kromě toho mají v tomto okrese 46 záložen, 4 záložny rolnické, podniky družstevní a j. Ministerstvo sociální péče darovalo v posledních třech letech Polské péči o mládež Kč Z prostředků zemských dostávají různé polské instituce roční subvenci Kč Polským vodním družstvům bylo vyplaceno v posledních pěti letech přes Kč 1, '-. Polským obcím na Těšínsku vyplaceno v roce 1933 celkem Kč 2, na úhradu řádného rozpočtu z přídělu země. Naproti tomu v polské části Těšínská, která byla mírovou smlouvou přidělena Polsku, není ani jediné české školy, ačkoli domorodý lid je tu ze značné části orientován česky a Poláků nenávidí, jak se nejlépe prokázalo v době plebiscitní. Běda tomu, kdo by se tu opovážil volatí po české škole. Česká menšina v Polsku (v okolí Lucku) má podle posledního sčítání lidu pres duší. Nemá však ani jediné veřejné školy české. Je tu jen několik škol českopolských, v nichž se vyučuje polovině předmětů česky a polovině polský. Vyučují tu ale polští učitele, kteri ani českého jazyka dobře neznají. Na některých školách veřejných vyučuje se cestmě jen ja o předmětu. I na 14 soukromých školách vydržovaných Českou Maticí v Lucku a Českou Besedou v Zdolbunově musí se vyučovati dějepisu a zeměpisu polský. Dozor vykonávají polští inspektoři. Tato česká menšina jest ve skutečnosti spiata s polským státem a loyalně mu slouží, o iredentě není tu ani řeči. Na vydržování 14 soukromých škol přispěla polská vláda volyňským Čechům z a 7 l e t celkem částkou zlotých. Polské obyvatelstvo na Těšínsku tvoří ze značné části přistěhovalci z Halíce, o cemz svědčí tato úřední data statistická bývalého Slezska. Podle nich z celkového počtu polského obyvatelstva rak. Slezska v roce 1869 příslušelo do Haliče , z nich narozeno v Haliči I « Haličtí přistěhovalci, kteří přišlí na Těšínsko za chlebem, byli dobrou oporou bývalých rakouských úřadů a germánských závodů pro polonisaci, která byla ve skutečnosti P^ec ným stadiem pro germanisaci obcí. Ještě dnes sdružují Poláci při volbách do o cí svoje kandidátky se stranami německými a volí za starostu vždy raději Němce než Čecha. Ve školním roce 1932/33 bylo statisticky zjištěno, že v německých obecných školách na Těšínsku jest 699 a na německých měšťanských školách 194 polské dětí, celkem tedy se v německých školách odnárodňují dobrovolně 893 polské děti. 10

13 Tyto číslice jsou ve skutečnosti mnohem větší, jelikož správcové a ředitelé škol německých uvádějí za Poláky pouze ty děti, které neznají německého jazyka. Těchto několik dat jasně prokazuje, že Poláci na Těšínsku nemají práva si stěžovati na jakýkoli útisk, a že jejich křik v zahraničních novinách vládních jest umělé zkreslování pravdy podle jejich známého hesla Nie honorowo, ale zdrowo". Matiční pracovníci na Těšínsku zaujali své stvisko ku provokací zahraničních Poláků na schůzi v Českém Těšíně 11. března Nedáme se vyprovokovati, zachováme klid, ale ze svého nedáme ani čtverečního metru československé půdy. Nemůžeme také trpěti, aby polský konsul v Mor. Ostravě zasahoval do vnitřních záležitostí našeho státu. P r o česky orientované Slezany za Olzou a pro volyňské Čechy dovoláváme se stejných práv, kterých požívají u nás Poláci. Hlučínsko Poměry na tomto území nejsou stále ještě utěšené. Moravský lid na Hlučínsku je zvyklý od doby předpřevratové hledati zaměstnání v Německu a slouží poctivě tomu, kdo mu dá chleba. Dnes při značné nezaměstnsti není možno, aby všichni občané Hlučínska nalezli zaměstnání na našem území, proto odchází na jaře každoročně řada mladších dívek a jinochů do Německa, které jim z důvodů agitačních práci dá, ačkoli je v Německu nezaměstnst poměrně větší, než u nás. Na podzim vracejí se opět na Hlučínsko, vyměňují německé marky za čsl. koruny a kupují výbavu. Je zřejmé, že v Německu dnes při nepoměrně vysokém kursu německé marky vydělají za léto více, než by vydělali u nás. Z tohoto důvodu chválí poměry v Německu a chovají se u nás tak, aby němečtí zpravodajové, kterých je v každé vesnici několik, mohli o nich referovati příznivě a doporučili je v příštím roce opět do práce. Toto stěhování působí velmi nepříznivě na konsolidaci poměrů na Hlučínsku. Moravská mládež, třeba je již vychována v českých školách, nenavštěvuje českých zábavních podniků a přednášek jenom ze strachu před německými zpravodaji, a tím se stává, že odchovanci českých škol z důvodů čistě výdělečných mluví raději německy, třeba i lámaně, jen ne česky, a to jen proto, aby se zalíbili důvěrníkům z Německa. Naše četnictvo mělo by si více všímati této německé zpravodajské služby, než činí dosud. Tyto poměry způsobily při změně německé vlády na počátku roku 1933 na Hlučínsku situaci pro nás velmi nepříznivou. Jsme povděčni tomu, že vláda rázně tu zakročila proti podvratným elementům a zjednala na Hlučínsku opět pořádek. Slezská Matice osvěty lidové poukazovala v uplynulém roce několikráte na nebezpečí Privatunterrichtu", leč nepodařilo se jí, aby vláda tuto hlízu Hlučínska úplně odstranila. Pokoutní vyučování, které stále sílí, bylo sice částečně omezeno, ale není dosud úplně znemožněno. V započaté práci však Matice neustane, dokud pokoutní vyučování nebude zcela odstraněno. Matiční odbory na Hlučínsku pracují v těžkých dobách a za podmínek velmi nepříznivých čile a s chutí. Všem matičním činitelům Hlučínska za jejich vysilující a nevděčnou práci patří srdečné díky všech funkcionářů Slezské Matice osvěty lidové. Výstavba škol na Hlučínsku jest naléhavou nutností. Slezská Matice osvěty lidové se starala v uplynulém roce o to, aby alespoň nejnutnější budovy byly postaveny. Bylo jí také přislíbeno, že se postaví budova měšťanské školy v Hlučíně a Dolním Benešově. Bohužel však poměry u nás byly silnější, než dobrá vůle odpovědných. V práci však neustaneme. 11

14 V zájmu státním jest však nevyhnutelně nutno, abychom včas zamezili vlivu Německa na smýšlení moravského lidu na Hlučínsku. To se může státi jen tehdy, dáme-li mu zaměstnání a možnost výdělku doma. Může-li Německo dnes zaměstnati sta hlučínských Moravců čistě z důvodů protičeských, proč by nemohla republika a hlavně její zemědělské kruhy poskytnouti zaměstnání několika stům lidí z důvodů státních? Slezská Matice osvěty lidové chce v tomto směru podniknouti akci v letošním roce a doufá, že její hlas nebude hlasem volajícího na poušti. Stavba škol Ačkoli v r prokazovala Matice neustále nutnost staveb škol natěšínsku z prostředků státních, nemůžeme se pochlubiti v tomto směru ani jediným úspěchem. Z důvodů rozpočtových nebylo možno vyhověti oprávněné potřebě. Dostalo se nám však ujištění, že v r se postaví školní budovy v Žívoticích, Bukovci a ve Stonavě. Bohužel však do dnešního dne se ještě nikde nestaví. Jsme si plně vědomí, že stavba potřebných obecných škol na Těšínsku, stavba měšťanské školy v Jablunkově a H. Suché, a dostavba českého gymnasia v Č. Těšíně se nedá oddalovati do nekonečna. Doufejme, že hospodářská tíseň v dohledné době ustoupí zase normálním poměrům, v nichž bude možno vyhověti naléhavé potřebě českých menšin na pohraničí již z důvodů státní prestiže. Zápisy d o škol Nejkrásnějším výsledkem práce matičních drobných činitelů jsou skvělé výsledky zápisu do škol. Na školách obecných byl celkem úbytek, který se dá vysvětliti zmenšením počtu narozených dětí, zato na všech školách měšťanských byl všude značný přírůstek. Celkově české školy vykazují značný přírůstek dětí, školy německé a polské úbytek. V polit, okrese fryštátském bylo zapsáno do všech škol obecných a měšťanských celkem dětí, t. j. o 155 dětí méně, než ve školním roce 1932/33. Ve šk. roce 1933/34 navštěvuje české školy obecné a měšťanské (přírůstek 335 dětí), školy polské 4,805 (ubylo 41 dítě), školy německé 2,962 (úbytek 449 dětí). Je potěšitelným zjevem, že ze škol německých počínají mizeti děti železničních zaměstnanců Slezáků. Krásných úspěchů bylo docíleno hlavně na českých školách v Karvinné a v Novém Bohumíně. V Karvinné byly zapsány ve šk. roce 1933/34 do českých škol celkem 2193 děti (přírůstek 81), do polských škol 1283 (ubyly 2 děti), do německých škol 572 (ubylo 148 dětí). V českých školách v Karvinné je zapsáno letos o 338 dětí více než ve školách polských a německých dohromady. V Novém Bohumíně zapsány do českých škol národních 1272 děti (o 149 dětí více), do polských 88 (úbytek 3 děti), do německých 1197 (ubylo 175 dětí). V českých školách jest již skoro tolik dětí, jako ve školách německých a polských dohromady. V politickém okrese českotěšínském byly zapsány do všech obecných a měšťanských škol celkem dětí, t. j. o 404 děti více, než ve školním roce 1932/33. Z celkového počtu dětí navštěvuje české školy dětí (46'66 /0), polské školy 7245 dětí (42 90 /0), německé školy dětí (10 44 %). Ve školním roce 1933/34 přibylo v českých školách celkem 558 dětí, ve školách polských ubylo 45 dětí a ve školách německých rovněž ubylo 109 dětí. Na obecných školách máme již dnes větší počet dětí v těchto obcích: Jablůnko v, Dolní Lomná, Návsí, Tyra, Dolní Datyně, Hnojník, Hradiště, Chotěbuz, Mosty, Staníslavíce, Šumbark, Český Těšín, Třinec; na měšťanských: Jablunkov, Hnojník, Č. Těšín, Třinec. 12

15 V politickém okrese hlučínském bylo ve školním roce 1932/33 zapsáno v českých školách obecných a měšťanských dítě, ve školách německých mimo okres 591 dítě a soukromě se vyučovalo (ve školách pokoutních) 551 dítě. Počet dětí soukromě vyučovaných se zvýšil ve školním roce 1933/34 na 628 dětí, z čehož je nejlépe zřejmá podvratná činnost německé zpravodajské služby, jež tajně donucuje rodiče, aby své děti posílali do soukromého vyučování. Všeobecná hospodářská tíseň neušetřila ani pokladny Slezské Matice osvěty lidové, která každoročně již v měsíci září zeje prázdnotou, takže pokladník je nucen navrhovati, aby pro úhradu řádných vydání použilo se kmenového jmění. Je to zjev nezdravý, ale nutný, nemá-li Matice prozatím v úmyslu uzavřití asi polovinu mateřských škol a jiných ústavů odborných. Dokud prostředky jsou, nechce předsednictvo přikročovati k tomuto radikálnímu opatření, které by bylo pravou pohromou národní práce na pohraničí. Již po tři roky doplácí Matice ze svého vlastního kmenového jmění přibližně Kč ". Příspěvky samosprávných korporací již skoro vymizely, dary jsou nepatrné, odkazů skoro není, příspěvky odborů platí se opožděně. Jsme ještě šťastní, že stát uznává práci matičních odborů a přispívá každoročně předsednictvu přiměřenou subvencí. Ústřední výbor po návrhu předsednictva učinil dalekosáhlá úsporná opatření, kterými jedině bylo možno deficit matiční snížiti na přiměřenou částku. Všem zaměstnancům matičním byly sníženy platy obdobně jako zaměstnancům státním, ačkoli platy na př. učitelek mateřských škol jsou nepoměrně menší než platy učitelek na školách státních. Zrušeny hubené odměny okresních jednatelů, zastaveno poskytování příspěvků na pořizování jevišť a na vánoční nadílku, snížen podstatně rozpočet odbočky v Českém Těšíně a kanceláře ve Slezské Ostravě, zvýšen nájem z pronajatých bytů a matičních pozemků, vydány vánoční a velikonoční pohlednice, rozeslána sta žádostí o přistoupení za zakládajícího člena a p. Předsednictvo je si plně vědomo, že snížením platů ublížilo nemálo svým zaměstnancům, kteří svou práci vykonávají svědomitě, ale je přesvědčeno, že tito pracovníci vědí sami nejlépe, že v daných dobách nebylo jiného východiska. Doufejme, že všeobecná hospodářská tíseň nebude trvati na věky, a že v dohledné době vysvitne opět slunko normálních poměrů. O rganisace V organisaci matiční nebylo v uplynulém roce změn. Matiční odbory jsou již ve všech obcích matiční oblasti. Zřídí-li se nový odbor, je to vždy druhý odbor v rozsáhlé obci, kde kmenový nevyhovuje pro vzdálenost určité osadě nebo části obce. Pracuje se na prohloubení matiční organisace a její činnosti. Za tím účelem zřídilo se několik komisí jako: úsporná, vydavatelská, kinová, národohospodářská, organisační a informační. Do jednotlivých komisí navrhli okresní jednatelé vhodné osoby znalé matiční práce. Komise jednají o otázkách svého oboru a překládají svoje návrhy předsednictvu a ústřednímu výboru. Zřízením komisí snaží se předsednictvo umožniti širšímu kruhu svých pracovníků spoluprácí na matičním podnikání ve všech různých oborech rozsáhlé a všestranné činností na pohraničí. V roce 1933 měla Slezská Matice osvěty lidové 147 odborů se členy. Ochranitelská činnost je bohužel nedostatečná. Odborů potřebujících pomoci je veliký počet, ale odborů finančně silných a zajištěných velmi málo, je tedy ještě dnes spousta matičních jednotek odkázána na svou vlastní pěst. Bylo by si přáti, aby zvláště v Čechách projevilo se 13

16 více porozumění pro potřeby Těšínská alespoň v tom směru, že by některé spolky nebo korporace převzaly ochranitelskou funkcí menšinových matičních odborů. S práva spolku V čele matiční organisace je ústřední výbor a předsednictvo, které koná pravidelné schůze každých 14 dní. V roce 1933 sešlo se předsednictvo 22 krátě a učinilo 849 usnesení. Ústřední výbor měl 5 schůzí a vyřídil 975 případů. Vedle ústředního výboru je poradním činitelem sbor okresních jednatelů, které svolává předsednictvo dle potřeby. V roce uplynulém bylo 7 schůzí okresních jednatelů. Schůzí okresních jednatelů zúčastňuje se zástupce Národní rady slezské, Svazu slezských obcí, měst a okresů a školní inspektoři. Ve schůzích těchto formulují se návrhy pro předsednictvo a ústřední výbor. Usnesení předsednictva a ústředního výboru vyřizuje matiční kancelář, která má kromě tajemníka a účetního 3 písařky na stroji. Z úsporných důvodů byla v r, 1933 propuštěna jedna písařka na strojí. Rozsáhlost kancelářské agendy nejlépe ilustrují číslice. V r přijala Matice 5673 dopisy a odeslala: 4162 dopisy, 715 lístků, tiskopisů, 24 poukázky, 125 balíků. Celkem kusy. O dbočka v Českém Těšíně Odbočka ústřední kanceláře v Českém Těšíně vyřizuje záležitosti odborů okresních sborů českotěšínských A i B a jablunkovského. Pravidelných porad odbočky zúčastnili se tito matiční činitelé: náměstek starosty řed. B. Klac, pokladník ředitel M. Tesař, II. jednatel ředitel J, Železný, okresní jednatelé p. p. prof. Antonín Kejzlar, řídící učitel T. Ambros, p. inspektor A. Polášek a správce odbočky prof. Placht. V poradách činěna usnesení o národně politických, školských, hospodářských a osvětových otázkách oblastí matiční politického okresu českotěšínského. Připravovány iniciativní návrhy pro schůze okresních jednatelů, předsednictva a ústředního výboru. Prostřednictvím odbočky rozesílána Těšínská korespondence", která zpravovala český tisk o poměrech na Těšínsku. V odbočce připravováno vydání Těšínského kalendáře." Projednány záležitosti kuratoria Masarykova jubilejního fondu lidovýchovného. K odbočce přičleněna agenda správy Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko. K vyřízení 860 záležitostí bylo třeba přípisů. Letáčků pro kursy MJVŠL bylo natištěno Z matiční divadelní knihovny vypůjčilo si 19 odborů 188 divadelních her. Návštěv bylo v odbočce 1.389, telefonních rozhovorů Obvodová knihovna v Českém Těšíně rozeslala ve správním období 1932/33 celkem 31 knižních souborů na doplnění místních knihoven v menšinových obcích okresu (celkem svazků) a docílila výpůjček. Knihovníci, až na jednoho vesměs učitelé, plní zdárně a s opravdovou svědomitostí nesnadný osvětový úkol. Protože pro období 1933/34 bylo rozesláno téměř o 450 svazku více, lze očekávati ještě příznivější výsledek než v období minulém. Bude zásluhou pánu knihovníků, přispějí-li k němu další obětavou prací a vhodnou propagací české knihy. Okres jablunkovský má vlastní obvodovou knihovnu. M atiční zpra vodaj Velmi dobrým počinem pro informaci členstva o různých záležitostech spolkových jest vydávání Matičního zpravodaje, který se rozmnožuje strojem již čtvrtý rok. Redakcí řídí taj. Ant, Hořínek, články o samosprávě píše tajemník Svazu slezských obcí, měst a okresů p. F. Kotrš. Zpravodaj slouží výhradně účelům matičním. V r vydáno 10 č. ve 250 výtiscích.

17 v v * Činnost m atiční Osvětová činnost vyvíjí se v odborech matičních velmi úspěšně, ačkoli nezaměstnst a tíživá hospodářská situace jí oproti minulým rokům značně brzdí. Výkaz o osvětové prácí za uplynulý rok uvedu později. Velmi dobrým pomocníkem Matici v osvětové činnosti je Masarykova jubilejní vyšší škola lidová, která byla založena z popudu Matice na oslavu 80. narozenin presidenta republiky. Ve školním roce 1932/33 uspořádala v různých místech 20 kursů pro 792 posluchače, ve 3 cyklech přednášek uspořádáno 28 večerů, které navštívilo úhrnem 958 posluchačů, a 24 jednotlivé přednášky navštívilo posluchačů. Podrobnou zprávu vydalo kuratorium tiskem. Velikou péči a největší finanční náklad věnuje Matice mateřským školám, kterých vydržovala svým nákladem v r celkem 42. Vlastním nákladem vydržuje mateřskou školu odbor v Dolní Líštné. Z důvodů úsporných se rozhodlo předsednictvo uzavříti 2 mateřské školy a to: v Dětmarovicích, kde při posledním sčítání lidu napočteno 94'6 procent Čechů, a ve Vělopolí pro nepatrný počet dětí. Toto rozhodnutí učinil ústřední výbor s těžkým srdcem, ale nebylo možno jednati jinak, neboť železná nutnost tak přikazovala. Snažili jsme se, aby ministerstvo školství a národní osvěty převzalo nám do státní správy pět mateřských škol. Ministerstvo financí však návrhu ministerstva školství nevyhovělo. V roce letošním pokusíme se znovu žádati o převzetí mateřských škol do správy státní v těch místech, kde matiční školy mateřské jsou umístěny ve státních budovách. Doufejme, že budeme mítí více štěstí. Finanční tíseň obcí ohrožuje existenci mateřských škol vydržovaných z prostředků veřejných. Tak v D. Suché zrušila obec mateřskou školu, kterou svého času tu zřídila Slezská Matice. Školu tuto zachránil však místní matiční odbor, který společně s několika jinými českými spolky převzal úhradu celkového nákladu. Toto rozhodnutí matičního odboru a ostatních českých spolků v Dolní Suché zasluhuje plného uznání. V nebezpečí je i bývalá mateřská škola matiční v H. Suché, kterou převzala obec a dnes ji chce z důvodů finančních uzavříti. Nových mateřských škol dnes zřizovati nemůžeme, neboť nemáme ani tolik prostředků, abychom mohli zaplatiti náklad za školy již povolené. Již dnes je nad naše síly udržeti mateřské školy v místech, kde je jich z důvodů národních nevyhnutelně zapotřebí. Vedle mateřských škol vydržujeme 2 odborné školy pro ženská povolání a to: v Novém Bohumíně (tříletou) a v Karvinné roční školu rodinnou. Obě školy zatěžují nemálo matiční rozpočet, ačkoli ministerstvo školství a národní osvěty se snaží Matici pomáhati tím, že do Nového Bohumína i do Karvinné přidělilo po jedné státní učitelce, které platí z prostředků státních. V r zaplatilo ministerstvo školství na úhradu osobního nákladu pro obě školy příspěvek Kč a město N. Bohumín Kč Kromě toho přispívá na obě školy malou subvencí zemský výbor a Obchodní komora v Opavě. Obě školy plní zdárně svůj úkol již po deset let a odchovaly za tuto dobu celou řadu národně uvědomělých a prakticky vyškolených dívek. Ministerstvu školství a národní osvěty i městu Nov. Bohumínu děkujeme za vydatné subvence, které nám umožňují vydržovati tyto školy. Hudební školy vydržuje Matice dvě: v Novém Bohumíně s expositurami ve Fryštátě, v Petrovicích, Rychvaldě a v Orlové, a samostatnou školu v Českém Těšíně s expositurami v Třinci, Jablunkově a Hnojníku. Vlastní hudební školu má odbor v Radvanicích a Petřvaldě. Expositura v Orlové se osamostatňuje. Tyto hudební školy matiční plní zdárně své poslání. Ačkoli všichni žáci těchto škol platí školné, neuhradí jeho příjem celkového nákladu, takže se doplácí na ně z prostředků matičních. Byl již učiněn návrh hudební školy v nynější těžké době zrušiti. Předsednictvo tuto věc odložilo a bude jednati ještě o způsobu úhrady deficitu. 15

18 Na Hlučínsku hradila Matice věcný náklad krajkářských kursů v Bolaticích a Hlučíně, náklad osobní platí stát. Důležitým zdrojem příjmů je pro Matici Těšínský kalendář, který vydává již 13 roků. O jeho oblibě se nebudu zmiňovati. Nepříznivé hospodářské poměry zmenšily v poslední době výnos inserce, která v dřívějších letech tvořila vlastně čistý zisk. Kalendář je značně rozšířen. Bylo by si přáti, aby všechny matiční odbory pochopily jeho význam a snažily se odebrati alespoň o polovinu více výtisků, než tomu bylo dosud výtisků po Kč 5' uhradí nám celkový náklad. Kdyby odbory odebraly o výtisků více, uhradily by deficit hudebních škol, které by pak mohly býti zachráněny. Kromě toho zůstane ještě Maticí výtěžek inserce, kterého použije na vydržování mateřských škol. Ve snaze rozmnožiti matiční příjmy se rozhodlo předsednictvo vydati vánoční a velikonoční pohlednice, které se ještě nevžily tak, jak by bylo záhodno. Prosím všechny odbory a všechny matiční zaměstnance, aby hleděli jejich prodejem ulehčiti finanční tíseň a zachránili tím alespoň jednu mateřskou školu v některé horské obci. Matici zasílali žádostí o podporu různí členové, kteří se nezaviněně octli v bídě a nouzi. Dokud tomu matiční příjmy dovolovaly, vyhovovala ráda, prokázal-li odbor, že člen podpory zaslouží. Dnes je nemožno, aby Matice podporami tohoto druhu zvětšovala svůj deficit. Proto byl utvořen Svépomocný fond, do něhož odvádějí odbory za každého člena roční příspěvek 10 haléřů. Z výtěžku fondu se pak udělují podpory. V roce 1933 vyplaceno po návrhu odborů celkem Kč 2.050' členům, kteří buď vyhořeli nebo jinak jsou nezaviněně v nouzi. Výkazy podpor se uveřejňují v Matičním zpravodaji. Ještě dnes je celá řada odborů, které nejsou členy tohoto fondu a ničím ještě nepřispěly. Nemají ovšem také nároku, aby se jejich členům dostalo podpory. Slezská Matice osvěty lidové má a spravuje tyto fondy: 1. Fond Věnceslava Hrubého na podporu nemajetných žáků středních škol ve Slezsku, který dosáhl již výše Kč 64,157'65. Ve školním roce 1933/34 byla z něho udělena podpora 21 žáku středních škol v celkové částce Kč 4.500". 2. Fond Židkův na podporu chudých žáků českého gymnasia v Českém Těšíně. Vykazuje Kč Ve školním roce udělena z něho podpora Kč 600" dvěma žákům českého gymnasia v Českém Těšíně. 3. Fond Rakův na ošacení chudých dětí českých škol v Č. Těšíně vykazuje Kč Fond dra Ferdinanda Pelce vykazuje Kč Fond pí Lehečkové Kč 1.529'60. Kromě uvedených fondů spravuje ještě Matice ve funkci kuratoria Masarykův jubilejní lídovýchovný fond, který dne 31. XII vykazuje jmění Kč *40. Z úroků se financuje lidovýchovná činnost Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko, Půjčka práce V roce 1933 vyzvalo předsednictvo všechny odbory, aby dle svých sil upisovaly půjčku práce, kterou vypsala vláda republiky. Ačkoli máme mnoho odborů velmi chudých, upsaly 54 odbory celkem Kč, čímž nejlépe prokázaly svou oddst a lásku k republice, která z výtěžku půjčky financuje veřejné stavby a tím čelí nezaměstnsti. Mimo to upsáno z Masarykova jubilejního fondu Kč a z fondu Věnceslava Hrubého Kč , Upsáno tedy celkem i s odbory Kč 271,900. Z odborů upsal nejvíce I. odbor v Novém Bohumíně Kč '. 16

19 Vánoční nadílka. Příkladem krásné obětavosti matičních odborů je pěkný výsledek vánoční nadílky pro potřebné děti českých škol. Odbory po celý rok pilně pracují a finanční zisk podniků zábavných ukládají na knížku, aby před vánocemi mohly způsobiti radost české drobotině. Poslední hubená léta silně zapůsobila i na příjmy matičních odborů a zmenšila náklad na vánoční nadílku oproti rokům předcházejícím. Přesto přese všechno byl výsledek vánoční nadílky velmi potěšující. Odbory dle svých možností ošatily a obuly alespoň ty, kteří toho nejvíce potřebovali. Pomáhati nejnuznějšímu bližnímu skutkem je nejkrásnějším úspěchem práce matičních odborů a projevem opravdového sociálního cítění. Chudému nepomůžeme slovy, ale skutky. Žel, že předsednictvo nemůže dnes přispěti na vánoční nadílku ani nejpotřebnějším odborům pod horami. V r činil celkový příjem matičních odborů Kč 1, '16, z toho bylo věnováno na vánoční nadílku Kč '10. Kromě vánoční nadílky uspořádalo mnoho odborů na českých školách i tak zvané stravovací akce. Dětem bylo rozdáváno v přestávkách mléko nebo byla vařena polévka. Náklad stravovací akce platí odbory, kterým přispívají obce, okresní péče o mládež, nebo i jiné spolky. V Novém Bohumíně v roce 1933 přispěla obec pro tento účel českým školám částkou Kč ', takže mohl I. odbor matiční v době od 1. listopadu 1933 do 30. dubna 1934 stravovati pětkráte v týdnu 342 děti rodičů bez zaměstnání nebo rodičů pracujících omezeně. Mimo to dodávají městské jatky matičnímu odboru za nepatrnou cenu jednou týdně 8 kg masa na polévku. Tímto způsobem snaží se odbory zmírniti bídu nezaměstnsti a ulehčiti rodičům ve starostech o kus chleba pro svoje dětí. Mravenčí prácí matičních odborů vystihnou nejlépe číslice. Bylo vykonáno: v roce 1933 v roce 1932 přednášek kursů divadelních představení dětských představení kínematografíckých představení loutkových h er besídek pro m lá d e ž akademií a koncertů národních a jiných slavností } 198 výletů. * různých zábav veřejné a matiční knihovny měly k n i h č t e n á ř ů počet v ý p ů j č e k S výsledkem práce matičních odborů jsme plně spokojeni a hrdě můžeme prohlásiti, že matiční odbory na Těšínsku a Hlučínsku a jejich členové jsou nejpevnější hrází na pohraničí státu a jeho nejoddanějšími a nejvěrnějšími občany. Výsledek veliké práce matičních činitelů prýští jedině z nezměrné lásky k národu a republice, bez této lásky nebylo by práce. Jsme šťastní, že v řadách matičních nikdo se neptá po politické nebo náboženské legitimaci, nikdo 17

20 neuplatňuje názorů, které by mohly ohrozití nebo podkopati jednotící ideu spolupráce všech poctivých Čechů na Těšínsku a Hlučínsku, kde známe pouze Čechy, Poláky a Němce, ale neznáme v matiční práci politické nebo náboženské příslušnosti. Každému, který by chtěl do Matice zasévati símě politické nevraživosti, předem srdečně děkujeme, neboť mnohaletá zkušenost již nás dostatečně poučila, že jedině a pouze svornost a společná láska k národu a republice je oním zázračným proutkem, který může vykonati divy ve směru státním i národním na pohraničí. Do matičních řad vítáme každého řádného a poctivého Čecha, který chce a umí pracovat, ale nikdy ještě jsme se neptali a ptáti se nebudeme, jakého je politického nebo náboženského přesvědčení. Kdo by tak činil, ohrožoval by v základech mohutnou organisaci matiční, která není pro strany, ale národ a stát. Matice chce a bude sloužiti výhradně a jedině národu a státu československému. Tuto nestranickost Matice uznávají všichni vedoucí činitelé všech českých politických stran na Ostravsku a účinně podporují snahy Matice u ústředních úřadů v Praze a Brně( kdykoli je požádáme o intervenci. Několikráte již intervenovalo pro nás několik poslanců různých stran společně. Prosím zástupce odborů, aby se ve svých místech bránili v matiční činnosti jakémukoli stranictví, které by mohlo ohrozití jednotu a svornost odboru. Politika do Matice nepatří. Matice pracuje ruku v ruce s Čsl. Národní radou v Praze a její odbočkou v Opavě, se Svazem Matic, se Svazem měst, obcí a okresů, Národní jednotou slezskou a s mnoha jinými přátelskými organisacemi. Konám jen svou milou povinnost, poděkuji-li všem matičním pracovníkům za všechno, co ve prospěch české věcí vykonali. Bez jejích spolupráce nikdy bychom se nemohli vykázati tak ohromnou činností. Děkuji rovněž tisku, který bez rozdílu politického zabarvení vydatně a ochotně nás podporoval. Děkuji všem českým poslancům z Ostravska i Opavska, našemu učitelstvu a všem přátelům mimo Slezsko za vše, co vykonali ve prospěch hraničářů Těšínská a Hlučínska. Nejvřelejší díky naše patří všem úřadům, zvláště pak ministerstvu školství a národní osvěty. Díky zasluhují i všichni matiční zaměstnanci, kteří s příkladnou pílí konají prácí pro zdar všeho matičního podnikání. Odbory matiční, předsednictvo i ústřední výbor jsou a budou onou jednotící složkou, která dovede pojití i rozvaděné bratry ke společné prácí ve prospěch národa a státu. Jsme šťastni, že v Matici vidí i centrální úřady pražské důležitého činitele hraničářského a uznávají náš význam. J e n v jednotě je síla. Jednotu a svornost zachováme. 18