OSVÉTY LIDOVÉ ČINNOST. NA TĚŠfNSKU A HLUČÍNSKU V ROCE SLEZSKA OSTRAVA Tiskem knihtiskárny Union ve Slezské Ostravě. ANT.

Transkript

1 e. fo t y o. e> ČINNOST Sl e z s k é m a tic e OSVÉTY LIDOVÉ NA TĚŠfNSKU A HLUČÍNSKU V ROCE 1929 UPRAVIL ANT. KOŘÍNEK SLEZSKA OSTRAVA Nákladem Slezské Matice osvěty lidové sídlem ve Slezské Ostravě Tiskem knihtiskárny Union ve Slezské Ostravě.

2

3 ČINNOST SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ v v r NA TES1NSKU A HLUCINSKU Z A R O K Rlllg:], n v - č Slezská Ostrava Nákladem Slezské Matice osvěty lidové se sídlem ve Slezské Ostravě.

4 .

5 ČESTNÍ ČLENOVÉ SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ. BEDŘICH ŠIMEČEK, president krajského soudu v Moravské Ostravě, zakladatel Slezské Matice osvěty lidové. VĚNCESLAV HRUBÝ, býv říšský a zemský poslanec v Opavě, zakladatel Slezské Matice osvěty lidové. Dr. FERD. PELC, notář, býv. president zemské správní komise pro Slezsko a dlouholetý starosta Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě. (Zvoleni čestnými členy na jubilejní dvacátépáté valné hromadě veškeré Slezské Matice osvěty lidové dne 7. září 1924 konané v Novém Bohumíně za vynikající zásluhy o zdar české věci ve Slezsku.) f DIPLOMY ČESTNÉHO UZNÁNÍ SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ obdrželi: Dr. MÍR. VALOUCH, sekční šef ministerstva školství a národní osvěty v Preze. JOSEF KEPL, odborový přednosta ministerstva školství a národní osvěty v Praze. Dr. RUDOLF STRÁNSKÝ, tajemník ministerstva školství a národní osvěty v Praze. KAMIL BUZEK, odborový rada ministerstva školství a národní osvěty v Praze. FRANT. BĚLEHRÁDEK, ředitel Ústřední Matice školské v Praze. JAN KŘISTEK, majitel realit a bývalý starosta městyse Lazy. Ý ANT. KLVAŇA, okresní školní inspektor v Orlové. ALOIS PIZL, sekční šef ministerstva školství a národní osvěty v Praze. FRANT. MLČOCH, sekční šef ministerstva školství a národní osvěty v Praze. Dr. STAN. HOFMANN, odborový rada a přednosta presidia ministerstva školství a národní osvěty v Praze. Dr. GUSTAV HREJSA, ministerský tajemník ministerstva školství a národní osvěty v Praze. JO SEF ŠRÁMEK, zemský president slezský v Opavě. JAN SEDLAŘÍK, majitel velkostatku ve Vratimově. FRANT. KLIMÁNEK, hlavní pokladník města Slezské Ostravy. ADOLF MELICHAR, pokladník Báňské a hutní společnosti, jáma Hedvika v Petřvaldě. OSKAR KUČERA, revident Báňské a hutní společnosti ve Slezské Ostravě. (Diplomy čestného uznání byly jim dány na základě usnesení ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové za jejich přízeň a obzvláštní podporu českého školství na Těšínsku a Hlučínsku.)

6 ÚSTŘEDNÍ VÝBOR SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ V ROCE PŘEDSEDNICTVO: Starosta: Dr. FERD. PELC, notář a býv. president Zemské správní komise pro Slezsko. I. náměstek starosty: PETR PAVLÁN, ředitel okresní nemocenské pojišťovny ve Slezské Ostravě. II. náměstek starosty : BOH. KLAC, ředitel městských úřadů v Českém Těšíně. I, jednatel: ALOIS HOLEŠ, vrchní kmhvedoucí kamenouhelných dolů Orlová-Lazy v Doubravě II. jednatel: BEDŘICH ŠTĚTINA, ředitel českých státních občanských škol v Novém Bohumíně. Pokladník: ADOLF MELICHAR, pokladník Báňské a hutní společnosti jáma Hedvika v Petřvaldě. Člen: ANT. HOŘÍNEK, tajemník Ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě. ČLENOVÉ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU: ALOIS BEZLOJA, ředitel stát. učitelského ústavu ve Slezské Ostravě. FRANT. BAIGER, báňský úředník v Prostřední Suché. RUDOLF HOLOMEK, inspektor státních dráh, přednosta stanice v Petrovicích. JAN JAŘABÁČ, ředitel státního reformního reálného gymnasia a starosta města Orlové. JOSEF KAČMAŘÍK, strojník ve Slezské Ostravě. JINDŘICH KARKOŠKA, odborný učitel v Petřvaldě. Dr. OTA KRÁL, zdravotní rada v Radvanicích. PRAVOSLAV MACHARA, ředitel čes. státních občanských škol v Českém Těšíně. ANDĚLÍN NOVÁK, okresní školní inspektor v Hlučíně. ALOIS PASTOR, říd. učitel v Nošovicích. FRANT. PILAŘ, ředitel českých státních občanských škol v Třinci, ARTUR POSPÍŠIL, farář ve Štěpánkovicích. Dr. KAREL ŘÍHA, advokát v Bohumíně. KAREL SMYCZEK, říd. učitel české státní obecné školy a starosta města Jablunkova. JIŘÍ STADTHERR, říd. učitel české obecné školy a starosta obce Hnojníku. MET. TESAŘ, ředitel okresní nemocenské pojišťovny v Českém Těšíně. ŠTĚP. TESAŘ, ředitel českých státních občanských škol v Karvinné. JÓŽA VOCHALA, statkář, Bohumín-Klárovec. JAR. ZAHRADNÍK, šefredaktor Mor.-slezského deníku v Mor. Ostravě, f FRANT. ZELENÝ, ředitel městské elektrárny ve Slezské Ostravě.

7 KOOPTOVANÍ ČLENOVÉ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU: JAROSL. ČÍŽEK, vrchní revírník a starosta obce Staré Město u Fryštátu. RICHARD JURA, říd. učitel české státní školy obecné v Loukách. JOSEF KLVAŇA, učitel české státní obecné školy v Českém Těšíně. ANTONÍN KRŮTA, říd. učitel české obecné školy v Karvinné. JAN POLOCH, říd. učitel české školy obecné v Dobraticích. Dr. LEOPOLD TREFNÝ, zvěrolékař ve Fryštátě. REVISOŘI: JOSEF RICHTARSKÝ, ředitel berního úřadu ve Slezské Ostravě. ROBERT HUVAR, ředitel české měšf. školy ve Slezské Ostravě. BOH. KUČERA, knihvedoucí kamenouhelných dolů v Orlové. VLASTA KROČKOVÁ, chof říd. učitele v Hrušově. FRANT. PŘIBYLA, městský účetní rada ve Slezské Ostravě. JOSEF POLANSKÝ, prokurista Městské spořitelny ve Slezské Ostravě. PORADCI VE VĚCECH ŠKOLSKÝCH: VLAD. MENŠÍK, okresní školní inspektor ve Fryštátě. A. POLÁŠEK, inspektor státních škol v Českém Těšíně. VAL. VALEČEK, inspektor státních školjv Karvinné.

8 Naše rovy. í Inž. Franí. Zelený. H. Zemřel neočekávaně 18. listopadu Narodil se 8. září 1867 v Rousinově u Brna. Absolvoval nižší slovanské gymnasium v Brně a pražskou průmyslovou školu. Na Slezskou Ostravu přišel r jako vedoucí technický inženýr městské elektrárny. Posledně jako ředitel městské elektrárny a vodárny. Za svého pobytu v Praze přilnul k sokolské idei, pro kterou až do své smrti horlivě pracoval. Na Slezskou Ostravu přišel v době největšíbo náporu Němců. Ihned po svém příchodu přihlásil se do sokolské jednoty v Mor. Ostravě (ve Slez. Ostravě v té době ještě jednoty nebylo), kde začal intensivně pracovati. Kromě idee sokolské věnoval se i národní práci na Těšínsku, zvláště v Matici osvěty lidové. Když r přestěhoval se Ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové na Slezskou Ostravu byl povolán do jeho středu. Působil v něm až do své smrti. Inž. František Zelený byl pravým sokolským charakterem. O rozvoj sokolské myšlenky na Ostravsku a i ěšínsku získal si velikých zásluh. Uznání jeho vynikající práce dostalo se mu i volbou za náměstka starosty ČOS. v letech (21 i za člena předsednictva Svazu Slovanského -'okolstva. Dobře bylo o něm napsáno: Až bude celé Těšínské a Ostravské Sokolstvo složeno z bratří a sester rázu bratra Zeleného,b u d e o s tra v s k ý problémi rozřešen hravě, tiše, bez násilí, vítězstvím práva a pravdy láskou prací! Ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové ztratil v zesnulém dobrého pracovníka, skromného a nenáročného. Netoužil po vyznamenání. Znal jen práci V historii národního probuzení na Těšínsku bude jméno jeho vždy s vděčností vzpomínáno. Marie Šlapetová, řídící učitelka mateřské školy. Zemřela dne 22. dubna po delší chorobě. Narodila se dne 23. července 1886 v Koloredově u Místku. Do služeb Slezské Matice osvěty lidové vstoupila dnem 15. září Působila na m ateřské škole ve Starém! Městě u Frýdku; posledně na mateřské škole v Horní Suché, kolonie jámy Barbora". Byla vzornou a svědomitou učitelkou. Cest její památce.

9 7 31. valná hromada Slezské Mafice osvěty lidové za rok Konala se dne 9. června 1929 v domě báňských úředníků v Orlové za účasti 450 delegátů, zástupců úřadů, korporací a značného počtu hostí. Před zahájením valné hromady zapěl pěvecký obor Před Těšínem" slavnostní sbor. Po té starosta Slezské Matice osvěty lidové pan Dr. Ferd. Pele zahájil valnou hromadu uvítáním všech přítomných, zvláště zástupců úřadů a/korporací a prohlásil valnou hromadu za schopna usnášení. Ve svém zahajovacím proslovu řekl: V uplynulém roce docílili jsme značných úspěchů. Jasný obraz o činnosti Slezské Matice osvěty lidové podává výroční zpráva. Nebudu se dotýkati podrobnosti. Chci poukázati jenom, že tam, kde postup náš byl zřetelný, při obecních volbách, volbách do okresních zastupitelstev a volbách do zemského zastupitelstva, při zápisech do škol, učinili jsme značný krok ku předu. Úspěchů docílili jsme přes to, že jsme museli často bojovati s některými obtížemi. Je to především nepříznivý fakt umístění našich škol. Rada škol, která nemá řádného umístění, musí se tlačiti v místnostech, jež jsou hanbou pro stát. Valné hromadě podán bude projev ke kompetentním činitelům, aby jednou učiněn byl konec soustavnému oddalování výstavby škol a stát našel prostředky pro své nezbytně nutné školy, tak jako musí najiti úhradu každá obec pro své potřeby. Možno říci, že v našem snažení potkávali jsme se všude s náležitým porozuměním. Jako vždy při našem sněmování, jest naší povinností vzdáti dík všem, kteří nám v naší práci pomáhali. Nutno vzpomenouti především osvoboditele našeho národa pana presidenta Masaryka. Navrhuji, aby odeslán mu byl tento pozdravný telegram: I : ; Tan Z. G. T ffa sa ry Ř, presibent československé repudíiéy t. č. ZiófícQovice, Tííorava. Zástupci českého lidu z Těšínská a Hlučínska shrom áždění na 31. valné hrom adě Slezské Matice osvěty lidové v m ěstě O rlové vzpomínají vděčně Vašich nehynoucích zásluh o osvobození našeho národa a projevují Vám hold věrnosti a oddanosti k Č eskoslovenském u státu. Upozorňují Vás zároveň jako hlavu státu na neutěšené umístění česk éh o státního školství na pohraničí Těšínská s vřelou prosbou o urychlené, definitivní vyřešení této b olestn é otázky hraničářů Těšínská. (Odeslání telegramu přijato bylo bouřlivým potleskem.) Díky vládě republiky československé, díky všem státním a veřejným činitelům. Zvláště dík bývalým slezským úřadem: Zemské správě politické, zemské správní komisi slezské, okresním správám slezským s přáním, aby nové útvary správní našim snahám vycházely vstříc jako dosud. Díky všem poslancům a senátorům našeho kraje, zemskému zastupitelstvu, obecním správám-, soukromým korporacím a spolkům a tisku za všelikou podporu. Díky našemu úřednictvu s panem tajemníkem Hořínkem, který stojí nyní v čele naší kanceláře. Dík bývalému řediteli panu Onderkovi, který po dlouhá léta vedl Matici a má velikou zásluhu o nynější její rozvoj. Dlužno vzpomenouti i všech těch, kteří nás opustili. (Shromáždění povstává.) Na loňské valné hromadě vzpomenuli jsme zesnulého školního inspektora pana Klvaně, letos odešel z našich řad vzácný příznivce našeho Těšínská šéfredaktor Martínek. Zemřela nám1 dlouholetá naše učitelka Marie Šlapetová a jiní členové našich odborů. Čest budiž jejich světlé památce. Nutno dále vzpomenouti vzácného služebního jubilea 50 let soudní služby spoluzakladatele naší Matice pana Bedřicha Šimečka. Navrhuji, aby odesláno mu bylo z valné hromady pozdravné blahopřání. Loňského roku vzpomenuli jsme 30tileté činnosti naší Slezské Matice osvěty lidové a v tomto roce dospěli jsme určitého mezníku. Dosud prodělala Matice dobu rychlého vzrůstu svého mládí. Nyní nepůjde již tak rychle do předu. Nastává údobí jiné. Údobí vnitřního sesílení naší Matice. Snažili jsme se dosud co nejvíce založiti matičních odborů a škol. V budoucnosti třeba nám získávat! co nejvíce členiů a co nejvíce žactva pro naše školy. Dobývati stále nové a nové posice, pronikati do celého okolí a snažiti se získati vše, co získati se dá. Musíme si vzíti za úkol vniknouti do každé obce; čeká nás povinnost vniknouti do každé rodiny. Nastávají jiné metody naší práce. Intensivnější. Dosud pracovali jsme extensivně. Základem naší práce bude opět kulturní snažení, zvýšená pozornost hospodářským a sociálním úkolům. Naším cílem zůstane znovudobytí, co jsme v dřívějších dobách ztratili a vyvarovati se všeho, co by přineslo zneklidnění našich menšin a útrapy, jichž jsme byli svědky."

10 Starosta města Orlové pan ředitel Jařabáč pozdravuje valnou hromadu jménem města Orlové a vítá všechny účastníky. Vzpomíná, co Slezská M atice pro Orlovou již vykonala. Vzpomíná, že letos je tornu právě 20 let, co bylo v Orlové založeno Maticí první české gymnasium na Těšínsku a 10 let, co bylo toto gymnasium převzato do státní správy. Pozdravuje dále valnou hromadu za Svaz slezských měst a obcí a přeje jednání valné hromady nejlepšího zdaru. Senátor Havránek vyřizuje pozdrav strany národně socialistické, vyslovuje Maticí dík za vykonanou práci a přeje další její činnosti mnoho zdaru. Poslanec Špaček vyřizuje za oba kluby poslanců strany národně demokratické úctu a radost nad1 pokroky usilovné matiční práce. Projevuje naději, že této práci podaří se další veliký úkol, t. j. vrátiti celý těšínský kraj našemu národu, odčiniti tak křivdu, která mu byla osudem učiněna. Nejenom zachraňovat trosky, ale z neuvědomělé masy učiniti národně uvědomělé, toť náš cíl. Profesor Tlapák vyřizuje pozdrav za svaz osvětových ústředí moravskoslezských a Kulturní radu pro širší Ostravsko. Br. Micka, starosta Sokolské župy Těšínské Jana Čapka, vyřizuje pozdrav a zdůrazňuje, že Sokolstvo vždy ruku v ruce pracovalo s Maticí v úkolech na očistění Těšínská. Vzpomíná Sokolských slavností a zve účastníky valné hromady na tyto slavnosti. Navrhuje, aby pozdravný telegram panu presidentu republiky doplněn byl ještě: Těšínský I.íd těší se uvítati Vás ve svém středu při velikých slavnostech Sokolstva na Těšínsku. (Bouřlivý souhlas.) zdraví valnou hromadu jménem učitelské jednoty českotěšín- Učitel Klvaňa z českého Těšína ské. Dr. Jaroslav Novotný vyřizuje pozdravný vzkaz za Právnickou jednotu. Po přečtení došlých pozdravných přípisů tajemníkem Hořínkem přednesl obsažnou jednatelskou zprávu o činnosti za rok 1928 I. jednatel pan AI. Holeš. Zpráva jeho jednomyslně schválena. Pokladní a účetní zprávu přednesl pan pokladník Melichar. Zpráva jeho jednomyslně schválena. Zprávu o vykonané revisi přednesl tajemník Hořínek, načež valná hromada jednomyslně uděluje dle návrhu revisorůi absolutorium ústřednímu výboru. Doplňovací volby. Dle 11. stanov Slezské Matice osvěty lidové vystupují při valné hromadě za rok 1928 z ústředního výboru tito členové, jimž vypršelo tříleté funkční období. Z a obvod s 1e z s k o-o s t r a vs.k.ý: 1. P etr Pavlán, ředitel okresní nemocenské pojišťovny ve Slezské Ostravě. 2. František Zelený, ředitel městské elektrárny ve Slezské Ostravě. Z a obvod hluéínský: 3. And. Novák, okresní školní inspektor v Hlučíně. 4. Sněhota Josef, statkář v Bolaticích. Z a o b v o d česko-těšín s k ý: 5. Jiří Stadtherr, řídící učitel a starosta v Hnojníku, 6. Konst. Petřík, ředitel státního gym nasia v Ces. Těšíně, 7. Frant. Pilář, ředitel měšťanské školy v Třinci. Z a obvod fryštátský: 8. Alois Holeš, vrchní knihvedoucí kamenouhelných dolů Orlová- Lazy v Orlové. Valná hromada usnáší jednomyslně na návrh ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové ze dne 16. května 1929 zvoliti za členy ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové na dobu tří let tyto pány: Z a obvod sl ezsko-os tr a v s ký: 1. Petra Pavlána, ředitele okresní nemocenské pojišťovny ve Slezské Ostravě. 2. Františka Zeleného, ředitele městské elektrárny ve Slezské Ostravě. Z a obvod fryštátský: 3. Alois Holeš, vrchní knihvedoucí dolů Orlová-Lazy v Orlové., Zva obvod ěesko-těšínský: 4. Pravoslava Macharu, ředitele státní měšťanské školy v C. Těšíně, 5. Frant. Piláře, ředitele měšťanských škol v Třinci. 6. Jiřího Stadtherra, řídícího učitele a starostu v Hnojníku. Z a o b v o d h 1u č í n s k ý: 7. And. Nováka, okresního školního inspektora v H lučíte. 8. Aríura Pospíšila, faráře ve Štěpánkovicích. Z a revisory na dobu jednoho roku: 1. Josefa Richtárského, ředitele berního úřadu ve Slez. Ostravě. 2. Boh. Kučeru, vrchního knihvedoucího v Orlové. 3. Roberta Huvara, ředitele občanské školy ve Slezské Ostravě. 4. Vlastu Kročkovou, choť řídícího učitele v Hrušově. 5. Frant. Přibylu, účetního radu ve Slezské Ostravě. 6. J. Polanského, prokuristu městské spořitelny ve Slez. Ostravě.

11 Volné návrhy: Dle návrhu pana AI. Holeše usnáší se valná hromada jednomyslně, aby příští valná hromada se konala ve Fryštátě. Jednomyslně přijato předložití vládě československé republiky resoluci, tykající se výstavby českého školství na Těšínsku. Resoluce zní: Situace českého státního školství na Těšínsku, které není dosud umístěno ve vlastní budově, je krajně kritické. Školy trpí nevhodným umístěním, nedostatkem' místa. Dosavadní místnosti jsou nezdravé, zdraví dítek ohrožující. Má-li býti této krajně nepříznivé situaci odpomoženo, je nutná urychlená výstavba potřebných škol. Valné shromáždění Slezské Matice osvěty lidové konané dne 9. června 1929 v městě Orlové, na němž brali účast zástupci veškerého českého lidu na Těšínsku a Hlučínsku, považuje za svou povinnost upozorniti vládu československé republiky na kritický stav českého státního školství na Těšínsku, a prosí snažně, aby povolen byl potřebný náklad a se stavbou nutných škol bylo ještě letos urychleně započato. Vlastního umístění nemají dosud české státní školy v následujících obcích: V Karvinné v kolonii jámy Jindřich", v Prstně, v Ráji a Dárkově, v Horní Suché měšťanská škola, okres fryštátský, Bukověc, Bystřice n/o., na Pasekách, Karpentná, Košařiska, Dolní Lomná, Lyžbice, Milíkov, Návsí pod Stožkem, Nýdek-Hlu chová, Vendryně-Zaolzí v okrese jablunkovském, Dolní Datyně, Hnojník, (občanská škola) Chotěbuz, Koňská, Horní a Dolní Lištná, Ropice, Smw lovíce, Svibice, Třanovice, Životice, Dolní Žukov a Horní Žukov v okrese cesko-těšínském. Ve všech uvedených obcích jeví se naléhavá potřeba výstavby školy. Valné shromáždění Slezské Matice osvěty lidové přimlouvá se vřele o urychlenou výstavbu školní budovy pro obecnou školu v Antošovicích a měšťanskou školu v Kravařích na Hlučínsku, za zřízení měšťanské školy v Bolaticích na Hlučínsku počátkem školního roku 1929/30. 9 ANT. HOŘÍNEK: Zpráva o činnosti v r V roce 1929 prohloubena byla organisační činnost Slezské Matice osvěty lidové zřízením dalších čtyř matičních odborů: v Karvinné na Hranicích, ve Vělopolí, ve Vendryni-Zaolzí a ve Štěpánkovicích na Svobodě (Hlučínsko). Z technických i organisačních příčin byly upraveny některé organisační obvody. Provedena reorganisace odbočky ústřední kanceláře Slezské Matice osvěty lidové v Českém Těšíně. V roce 1929 zasahovala Slezská Matice osvěty lidové svou činností do všech složek národního a kulturního života na Těšínsku a Hlučínsku. Všechny matiční odbory až na malé výjimky vykonávaly poctivě své poslání. Působením matičních odborů povznesl se značně kulturní ruch a sesílilo národní uvědomění obyvatelstva. Matiční odbory jsou hybnou pákou národního a kulturního snažení Slezské Matice osvěty lidové. Většina z nich vykazuje krásné výsledky své neúmbrné a obětavé práce. Velká část matičních odborů vykonává funkci místní osvětové komise. Celková činnost Slezské Matice osvěty lidové nesla se ustálenou již tradicí: prohloubit nírodiií a kulturní vědami) občanstva, hájit jeho národe í a hospodářská práva, upevnit národní a státní zájmy na pohraničí Těšínská a Hlučínska. V roce 1929 nebyla práce matiční již tak hlučná jako v letech předcházejících, kdy nebyla ještě provedena organisace českého školství a síť matičních odborů nebyla ještě tak rozšířena. Kolej matiční práce jest již pevně ustálena. Kráčí pevně za vytčeným cílem' a můžeme s pýchou říci, že nikoliv bezvýsledně. Vedena pevnou rukou a prozíravou obezřetností ústředního výboru a předsednictva neopomíjí ničeho, co by přispělo k posílení české myšlenky a státních zájmů. Poněkud rušnější byl konec roku 1929, kdy provedeny byly volby do Národního shromáždění. Volby tyto byly opětně zatěžkávací zkouškou našich menšin. Obstály v vtéto zkoušce nejen vítězně, ale prokázaly i značné úspěchy. Ve všech pohraničních okresích počet českých hlasů jak na jiném místě uvádíme značně vzrostl. Dlužno zaznamenali, že v těchto volbách spojili se Poláci

12 10 se židy Tímto spojením dosáhli Poláci dva mandáty, v nichž mají nyní silnou oporu pro své národní a kulturní z a ^ y Pozoruhodný je také vzrůst hlasů německých zvláště na Bohumínsku a rrystatsku. Tento takt je nam poučením, jak Němci na Těšínsku pracují tiše a nehlučně, za to vsak systematicky promys ene. Činnost jejich musí býťi přísně střežena a ihned v zárodcích zmařena. Na Hlučínsku ukazaly volby v některých obcích určitý pokles německých hlasů, v jiných opětně znacny přírůstek. Ve 13 obcích získali jsme 1056 hlasů, ve 12 obcích ztrácíme 344 hlasů. Němci získali v 18 obcích 1686 hlasů, v 8 obcích ztrátili 616 hlasů, Tém ěř ve všech obcích byla naše 7 ; zaviněna hospodářskými důvody, najmě nespokojeností s parcelací. Naše ziskv, které'jdou na ucel Nemcu, nejsou valné a nutno je přičísti k dobru obětavé práce matičních pracovníků. Celkový výsledek voleb na Hlučínsku je pro naše zájmy nepříznivý. Ukazuje na houževnatost Němců prokáza nemeckost obyvatelstva na Hlučínsku a plánovitý postup Němců. Poměry na Hlučínsku budou vyzadovati ještě léta plánovité národně uvědomovací práce a zvláště práce hospodářské. O menšinovém školství na Těšínsku a jeho bolestech zmiňujeme se na jiném místě. Velikého rozvětvení docílilo mateřské škol tví. Počet mateřských škol vydržovaných v r Slezskou Matici osvěty lidové dosáhl úctyhodného čísla 54. Kromě Ústřední Matice Školské není ani jediné národní jednoty, která by takový veliký počet mateřských škol svým nákladem vvdržo- Veličí. t Hodnotime-h výsledky matiční práce v r můžeme býti s nimi spokojeni. Nedocílili isme sice nějakých zvhste pronikavých úspěchů, za to drobná, mravenčí práce matičních odborů v jednotlivých obcích přinesla pěkné výsledky. ' v \ Cr \sech matjčních odborech až na některé jednotlivé případy, panovala vzorná shoda a kázeň. Všude pracovano bylo s chutí a nadšením pro naši českou věc. Přímo úzkostlivě pečováno aby do odboru nebyla zanášená politická nesnášenlivost. A právě tomu děkujeme za všechnv y vetsi i idrobne úspěchy matiční práce. Děkujeme všem matičním odborům, všem1těm drobným a me* náročným pracovníkům a funkcionářům, veřejnosti a úřadům a všem příznivcům, kteří naši práci manene i morálně podepřeli a pomáhali v našem boji o národní očistu na Těšínsku a Hlučínsku o^upevnem národních a státních zájmů, o prohloubení národního a kulturního povznesení našeho Organisace. V roce 1929 rozšířena byla síť matičních odborů o další čtyři nové odborv: V Karvinné na Hranicích zalozen dne 2. Února 1929, ve Vendryni-Zaolzí založen dne 24. března 1929 ř p r,t n.p in o í TV C1CÍ! OS? d:! Sv«boda založen dne 21. dubna 1929, ve Vělopolí založen dne 13. " D ; -T m ZV7 Sen, V P<>Cet matlčních odborů na 154. Z toho na Těšínsku 133, n,:a Hlučín. sku 21. Počet clenu stoupl na 23 tisíce. Okresní sbory../'íííf Půfob" sťi Slezské Matice osvěty lidové rozvržena je na 8 obvodů, okresních sborů, v dělení K H"n J?, j ako Predseda. P u b y tý ch zkušenostech bylo shledáno, že rozi nraktirkv V l i ' nevyhovuje a že je nutno rozděliti je tak, aby technicky ' Prakt'cky vyhovovaly. O otázce teto jednal sbor okresních jednatelů ve schůzi dne 8. dubna I redsedmetvo Slezske Matice osvěty lidové jednalo pak ve schůzi konané dne 16. dubna 1929 o návodů h i í í T í ( J l i i- Z "" P r0 t ČÍS- ČÍS 32í) 2g- aby do3avadní sestavení matičních obho kto éhn h Cř y i ^ vod^ reo 1'ganir )vano v tcn způsob, aby jednotlivé obce přidělené do ík o těšín -k? nr mohly byt. okresním jednatelem lehčeji ovládány. Kromě toho byl obvod čei í p r f íp SV()Un ',Z ehlost rozdělen na dva obvody A a B. Rozdělení okresu frýdeckého - který je rovnez rozsáhlý na dva obvody odloženo na pozdější dobu. Z okresu frýdeckého vyji Vra ti mo v 7 h! s ez:* ^ strav5 kému Poděleny tyto obce: Bartovice, Kunčice n. O., šenov ná Z nhvnhn I o b s k é h o vyraženy a přiděleny k obvodu bohumínskému: Petrovice a Prst- "hva?i dů ^liu m n K k eh o vyraženy a přicjělcny k obvodu orlovskému: Rychvald-Podlesí, Rydul Vaclav- Z obvodu orlovskeho vyraženy a přiděleny k obvodu fryštátskému: Karvinná-

13 Sovinec a Karvinná Hranice. Z obvodu fryštátského vyřazeny: Albrechtice a z obvodu orlovského Sucha Horní. Obě tyto obce přičleněny byly k obvodu českotěšínskému A. Po provedené reorganisaci jsou okresní sbory Slezské Matice osvěty lidové rozděleny takto: I. Okresní sbor pro Bohumínsko: Předseda Bedřich Štětina, ředitel českých státních měšťanských škol v Novém Bohumíně. Tento sbor sdružuje tyto odbory: 1. Bohumín-iměsto, 2. Bohumín Nový, 3. Bohumín-šunychl, 4. Dětmarovice, 5- Lutyně Německá, 6. Lutyně Německá na Zbytkách, 7. Petrovice, 8. Prstná, 9. Pudlov, 10. Rychyald u kostela, 11. Skřečoň, 12. Věřňovice, 13. Vrbice, 14. Záblatí, 15. Závada. Celkem 12 obcí a 15 odboru. H. Okresní sbor pro Fryštátsko: Předseda AI. Holeš, vrchní knihvedoucí ředitelství dolů Orlová-Lazy v Doubravě. Tento sbor sdružuje tyto odbory: I. Darkov, 2. Fryštát, 3. Fryštát-hranice, 4. Karvinná-hranice, 5. Karvinná-Sovinec, 6. Louky, 7. Marklovice Dolní, 8. Město Staré, 9. Ráj, 10. Sto nava. Celkem 8 obcí a 10 odborů. III. Okresní sbor pro Orlovsko: Předseda Břetislav Kubala, profesor českého státního ref. reálného1 gymnasia v Orlové. Tento sbor sdružuje tyto odbory: 1. Doubrava, 2. Karvinná-střed, Karvinná-jáma Jindřichova, 4. Karvinná na Šolci, 5. Lazv, 6. Lutvně Polská, 7. Orlová, 8. Orlová-Zimný důl, 9. Petřvald, 10. Porubá, 11. Rychvald-Podlesí, 12. Rychvald důl Václav, 13. Suchá Dolní, 14. Suchá Prostřední. Celkem 10 obcí a 14 odborů. IV. Okresní sbor pro obvod če sk o -tě š í n sk ý A: Předseda Ant. Kejzlar, profesor českého státního ref. reálného gymnasia v Českém Těšíně. Tento sbor sdružuje tvto odbory: 1. Albrechtice, 2- Bludovice Dolní, 3. Datyně Dolní, 4. Domaslovice Dolní, 5. Domaslovice-Volovec, 6. Hradiště, 7. Chotěbur, 8. Mistřovice-Koňakov, 8. Mosty, 9. Soběšovice, 10. Stanislavice, 11. Suchá Horní, 12. Šumbark, 13. Těrlicko Dol., 14. Tošanovice Dol., 15. Životice, 1 6.Žukov Dolní 17. Žukov Horní. Celkem 16 obcí a 17 odborů. V. Okresní sbor pro obvod če sk o -tě š í n s k ý B: Předseda Metoděj Tesař, ředitel okr. nemocenské pojišťovny v Českém Těšíně. Tento sbor sdružuje tyto odbory: 1. Dobratice, 2. Guty, 3. Hnojník, 4. Koňská, 5. Komorní Lhotka, 6. Lištná Dolní, 7. Lištná Horní, 8. Nebory, 9. Ropice, 10. Řeka. 11. Smilovice, 12. Střítěž, 13. Svibice, 14. Český Těšín, 15. Třanovice, 16. Třinec, 17. Vělopolí, Celkem 16 obcí a 15 odborů. VI. Okresní sbor pro Jablunkovsko: Předseda Jan Železný, ředitel státní občanské školy v Bystřici n./o. Sbor sdružuje tyto obce, osady a odbory: 1. Bočanovice, 2. Bukovec. 3. Bystřice n./o., 4. Hrádek, 5. Hrčava, 6. Jablunkov, 7. Písečná, 8. Žíhla, 9. Karpentná, 10. Košařiska, 11. Lomná Dolní, 12. Lomná Horní, 13. Lyžbice, 14. Milíkov, 15. Mosty u Jablůnkova, 16. Návsí, 17. Nýdek, 18. Oldřichovice, 19- Písek, 20. Tyra, 21. Vendryně, 22. Vendryně-Zaolzí. Celkem 22 obcí a osad a 19 odborů. VII. Okresní sbor pro Frý dečko: Předseda Jóža Vochala, statkář v Bohumíně dvůr Klárovec. Sbor tento sdružuje tyto obce, osady a odbory: I. Baška, 2. Bludovice Horní, 3. Bludovice Prostřední, 4. Bruzovice, 5. Datyně Horní, 6. Dobrá, 7. Panské Nové Dvory, 8. Hamry Staré, 9. Janovice, 10. Janovice-Bystré, 11- Kaňovice, 12. Krásná, 13. Lubno, 14. Malenovice, 15. Město Staré, 16. Morávka, 17. Nošovice, 18. Pazděrna, 19. Pražma, 20. Pržno, 21. Raškovice, 22. Řepiště, 23. Rakovec, 24. Vinohrad, 25. Sedliště, 26. Skalice, 27. Václavovice, 28. Ves Nová, 29. Vojkovice, 33. žermanice. Celkem: 30 obcí a osad a 23 odborů. VIII. Okresní sbor pro obvod S1e z s k o-io s t r a v s k ý: Předseda Josef Šmiřák, technický úředník v Michálkovicích. Sbor tento sdružuje tyto obce a odbory: 1. Bartovice, 2. Heřmanice, 3. Hrušov, 4. Kunčičky, 5. Kunčice n./o., 6. Michálkovice, 7. Muglinov, 8. Slezská Ostrava střed mužský, 9. Slezská Ostrava střed ženský, 10. Slezská Ostrava-Zárubek, 11. Slezská Ostrava-Salma, 12. Radvanice, 13. šenov, 14. Vratimov. Celkem 11 obcí a 11 odborů. 11

14 12 JC ravíírh)k^ e S,] í! b I h*'ueíitlsko: Předseda Karel Hruška, ředitel měšťanských škol v Kravařích. Sbor tento sdružuje tyto obce a odbory: 7.!; A" to*ovjce\ J Bělá 3 Bobrovníky, 4. Bolatice, 5. Bolatice-Heneberky, 6. Bohuslavice, 7. Daru,? ' f r í'1 Hlučin, 10. Hošťálkovice, 11. Hoštice Velké, 12. Chuchelná, 13. Koblov, :? K uty l \ Kozmice, 16 Kravaře, 17. Lhotka, 18. Ludgeřovice, 19. Markvartovice, 20. Petřko-? ^tepankowce, 22. Štepankovice-Svoboda, 23. Šilheřovice, 24. Vřesina, 25. Zábřeh, 26. Z á vada. Celkem- 24 obci a osad a 21 odborů. CeIC ve*k e re.,nat'čnj organisace stojí valnou hromadou zvolený ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové, jehož uredmm sídlem jest Slezská Ostrava. Ústřední výbor sestává ze 24 čleo zastupuj'clch jednotlivé okresní sbory matiční. Ústřední výbor má právo podle stanov matičních L odstayec 1. kooptovati d-alsi cleny ústředního výboru z řad členstva Slezské Matice osvěty řlrvnn o í / Ví? koílané dne 9 - června 1929 do valné hromady konané v červnu 1930 kooptovano bylo 6 clenu. Matiční hospodářství podrobeno jest revisím 6 revisorů ns s'nou odborniku a statni kontrole. Ústřední výbor spravuje veškeré hospodářství Slezské Matice osvěty lidové a rozhoduje o všech usneseních odborů a předsednictva Slezské Matice osvěty liniíveiík4 minulem roce konal ústřední výbor celkem 5 plenárních schůzí a učinil 1054 protokolovaných usneseni. Ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové je jedině povolán mluviti a jednati jmenem cele matiční organisace a činiti jménem jejím právoplatné závazky. Všechna usneseni ústředního výboru a valné hromady vykonává předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové. Předsednictvo tvon starosta, 2 náměstkové, 2 jednatelé a pokladní a vedoucí úředník. Obstarává beznou agendu, rozhoduje o záležitostech, jež nestrpí odkladu, posuzuje došlé návrhy a předkládá e ústřednímu výboru Slezske Matice osvěty lidové ke schválení. Schází se pravidelně každých 14 dnu v utery a jevi-h se potřeba, každého týdne. V roku 1929 projednáno bylo ve schůzích předsednictva 1132 různých záležitosti.. Matiční agendu vyřizuje ústřední kancelář Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě a Poboem kancelar v Českem Tešme. Agenda matiční je přímo obrovská. Do ústřední kanceláře dochází denne az 50 dopisu, ktere kancelař vyřizuje, ústřední kancelář vede v evidenci veškeren maticn. majetek, ndi organisační činnost všech matičních složek, spravuje veškeré matiční podniky, vede v evidenci matiční zamestnance, zpracovává návrhy a předkládá je předsednictvu a ústřednímu výboru a udržuje neustaly styk s matičními odbory, národními korporacemi a ústředními činiteli Dozírá na radne hospodařeni a stana se o řádný chod organisace. V roce 1929 přijala a odeslala m a tiční k a n c e la rj6.247 razných podaní, kromě velikého počtu různých oběžníků a jiných tiskopisů jdoucích rovné z do tisíců. Téměř každého dne přijímány byly osobní návštěvy matičních a jiných činitelů, s nntiiz projednávány byly různé národní a menšinářské záležitosti. Ústřední kancelář zamestnava 6 sil: vedoucího úředníka, účetního a 4 pomocné ženské kancelářské síly. Poboční kancelar spravuje správce s jednou pomocnou kancelářskou silou. Všichni matiční zaměstnanci vykonavaji pridelenou práci s láskou a nadšením pro českou věc na Těšínsku a Hlučínsku. Odbočka ústřední kanceláře Slezské Matice osvěty lidové v Českém esvine- d počátku roku 1929 jednalo se o to, má-li být odbočka v Českém Těšíně dále ponechána, ci zrušena. Jednaly o tom okresní sbory a na konec se vyslovily pro ponechání odbočky aby zejmena pohraniční kraj měl blíže středisko než jím je Slezská Ostrava. Dosavadní správce odbočky p. ředitel gymnasia Konst. Petřík se ze zdravotních důvodů správy odbočky vzdal. Jejím vedením byl prozatímně poveren prof. Václav Placht v Českém1 Těšíně. Rada úkolů národní práce ustavičně naléhá na rychlé řešení a v tom je hlavní důvod, proč odbočka musela byt v Českem Těšíně ponechána. Jsou to drobné, ale ne bezvýznamné záležitosti komunální obecni volby, volby parlamentní, živelní pohromy, vlastní záležitosti spolkové, jichž výčet vyzadal by mnoho místa. 1 J J Odbočka rozesílá odborům dle jejich přání přednášky se světelnými obrazy; má každý měsíc k disposici dve přednášky a ďve pohádky; zapůjčuje k přednáškám promítací přístroj s příslušenstvím. V záležitostí 5 4 'od b orů roce 1929 bylo přijato 919 dopisů, odesláno 2.248, celkem jed. č. Vedle toho veliká řada C P" ^ U^ d> návštěvách v kanceláři a telefonicky. Celkem vyřizuje odbočka v, V,e^! e,v1 ž" é Prjáce stanoven program a postup v důležitějších záležitostech v poradách jednatelů ceskotesmských a jablunkovského, jež konány pravidelně každý čtvrtek.

15 O rozsáhlosti matiční práce a podnicích, které Slezská Matice osvěty lidové spravuje a svým nákladem vydržuje nebo na jejich vydržování přispívá, pojednávají jednotlivé statě v této výroční zprávě uvedené. Z nich vidno: jaké úmorné práce a finanční oběti je potřebí, aby česká myšlenka na Těšínsku a Hlučínsku byla upevněna. Zdárný výsledek této práce jest hřejivým dokladem, že není marná a pobídkou k další práci. 13 Práce ochranitelská. Část matičních odborů působí ve smíšených obcích. Jsou to zvláště menšinové odbory v soudním okrese jablunkovském a českotěšínském. Méně již v okrese fryštátském. Odbory tyto pracují za poměrů velmi obtížných. Aby práce těchto odborů mohla se náležitě rozvinouti, převzaly jejich ochranu finančně silné a zabezpečené matiční odbory v obcích českých. Až 11a malé výjimky všechny ochranitelky menšinových odborů vykonávají uloženou jim funkci svědomitě. Nutno zde zvláště vyzvednouti ochranitelskou činnost tři matičních odborů v Petřvaldě, v Po rubě a ve Slezské Ostravě-Šalma, jichž obětavost zasluhuje plného uznání. Také ostatní odbory pokud to finance jejich dovolují podle svých sil podporují své chráněnky. Kromě finanční podpory, kterou ochranitelky svým chráněnkám zvláště na vánoční nadílku udělují, pořádají ochranitelky zájezdy do obcí, kde je sídlo chráněnky. Tyto zájezdy mají veliký morální význam. Jest litovati, že v zájmu prospěchu české věci jest nedostatek silných finančních odborů, které by miohly převzíti ochranu nad těmi odbory, které ještě ochranitelky nemají. Česká veřejnost prospěla by české věci 11a T ě šínsku, kdyby v českých městech utvořil se kroužek přátel českého Těšínská, který vzal by si za úkol převzíti některý menšinový matiční odbor do své ochrany a staral se o jeho potřeby. Pěkným příkladem jest stolní společnost Hrčava v Praze, která vzala si za úkol starati se o potřeby matičního odboru na Hrčavě. Takový kroužek přátel českého Těšínská měl by se utvořiti v každém1českém městě. Jak jinak radostněji pracovalo by se našim menšinám, kdyby v době vánoční odpadla jim starost o uspořádání vánoční nadílky. Bude nutno tuto práci organisovati, aby na Těšínsko nebylo veřejnosti tolik zapomínáno. 7. matičních odborů, které vykonávají funkci ochranitelky jsou to: Bohumín Nový ochraňuje odbor v Bukovci a ve Věřnovicích. Dobrá ochraňuje odbor v Oldřichovicích. Doubrava ochraňuje odbor v Písku. Frýdek ochraňuje odbor v Koňské. Jabhmkov ochraňuje odbor v Horní Lomné. Karvinná ochraňuje odbor v Albrechticích. Komenium" učit. ústav v Olomouci ochraňuje odbor v Bystřici n./olzou a Louky. Lazy ochraňuje odbor v Mistřovieích. Malenovice ochraňuje odbor v Horním1 Žukově. Michálkovice ochraňuje odbor v Karpentné. Muglinov ochraňuje odbor v Gutách. Orlová ochraňuje odbor v Mostech u Jablunkova. Orlová-Zimný důl ochraňuje odbor v Chotěbuzích. Petrovice ochraňuje odbor v Prstně. Petřvald ochraňuje odbor ve Smilovicích. Petřkovice ochraňují odbor v Antošovicích. Porubá ochraňuje odbor v Dolní a Hor* ní Lištné. Radvanice ochraňují odbor v Milíkově. Repiště ochraňuje odbor v Hradišti. Sedliště o- chraňuje odbor v Třanovicích. Staré Město u Fryštátu ochraňuje odbor v Lomné Dolní. Slezská Ostrava (mužský) ochraňuje odbor v Ráji. Slezská Ostrava-SalnVa ochraňuje odbor v Tyře. Suchá Dolní ochraňuje odbor v Životicíeh. Šumbark ochraňuje odbor v Datyních Dolních. Český Těšín ochraňuje odbor v Řece, a Dol. Žukově. Třinec ochraňuje odbor v Lyžbicích. Vratimov ochraňuje odbor ve Střítěži. Bez ochranitelky jsou ještě tyto menšinové odbory: Hrádek, Košařiska, Lhota Komorní, Marklovice, Nebory, Nýdek, Ropice, Vendryně, Veudryně-Zaolzí. Vělopolí, Žukov Horní. Rovněž některé slabší odbory na Hlučínsku potřebují ochranitelku: Jest to odbor v Bělé, ve Štěpánkovicích na Svobodě, v Darkovicích, v Darkovičkách, v Hošťálkovicích, v Hošticích Velkých, v Chuchelné, v Kravařích. Najdou se česká města, spolky, stolové společnosti, slovem přátelé Těšínská a Hlučínska jímž leží na srdci prospěch české věci 11a Těšínsku a Hlučínsku a ujmou se hraničářů ve vyjmenovaných obcích? Kéž by se našli a pomáhali nám v národní a státní práci.

16 Okresní sbor Slezské Maííee osvěfy lidové pro Bohumínško, Bedřich Štětina, ředitel české státní menšinové měšť. školy v Novém Bohumíně. V roce 1929 změněna oblast působnosti matičního sboru bohumínského z důvodů komunikačních. Do obvodu bohumínského přičleněny z obvodu orlovského obce: Dětmarovice, Prstná a Petrovice, za to dva matiční odbory rychvaldské připojeny ku sboru orlovskému. Okresní sbor pro Bohumínsko sdružuje matiční odbory těchto obcí: Bohumín, Nový Bohumín (2 odbory), Dětmarovice, Německá Lutyně (2 odbory), Petrovice, Prstná, Pudlov, Rychvald (pouze jeden odbor), Skřečoň, Věřňovice, Vrbice, Záblatí a Závada, celkem 15 matičních odborů. V uplynulém roce věnovaly se matiční odbory činnosti lidovýchovné, národně uvědomovací, sociální a národohospodářské. Výkaz o činnosti odborů otištěný v této ročence je velmi potěšující a svědčí o tom, že hraničáři pracují rádi a jsou dobrými strážci zájmů národních i státních na pomezí republiky. Ve většině odborů vzpomenuto důstojným způsobem milénia českého knížete Václava, v Petrovicích postaven za spolupůsobení m'atičního odboru pomník Sv. Václava. V Novém! Bohumíně utvořen spolek pro postavení pomníku presidentu T. O. Masarykovi, jenž se postaví na náměstí před radnicí. Celkový náklad rozpočten je na Kč , z nichž již dvě třetiny jsou finančně zajištěny. Slavnost kladení základního kamene koná se 1. června matiční odbor v Novém Bohumíně věnoval spolku na stavbu pomníku Kč a dle usnesení valné hromady, zaručil mu výtěžek ze slavnosti Den mládeže", který možno odhadnouti na Kč (dle výsledku z roku 1929). Oba pomníky v Petrovicích a v Novém Bohumíně mají býti odpovědí Němcům z říše, kteří na hranicích nedaleko Bohumína postavili symbol vzdoru a snahy po odvetě. Na vánoční nadílku a na zakoupení učebnic pro chudé děti školní věnovaly odbory ze svých prostředků v roce 1929 na Kč Výsledek zápisu do českých škol celkem1 uspokojil, skoro všechny školy obecné vykazují značný přírůstek, úbytek byl pouze u škol měšťanských, který je odůvodněn válečnými léty. Poláci na Bohumínsku ve směru školském upadají, za to však Němci v Nov. Bohumíně, Bohumíně a Pudlové mají značný přírůstek dětí. Poněvadž počet dětí německých škol značně překračuje procento celkového počtu německých hlasů z posledních voleb ze dne 27. října 1929 (volby do Nár. shromáždění), je zřejmo, že v německých školách bohumínských je dosud značné množství slovanských dětí, hlavně polských. Je zaj únavo, že do škol německých zapisují svoje děti polský orientování železniční zřízenci státní dráhy, u nichž je pozorovati v poslední době zvláštní výbojnost a opovrhování vším, co je české. Zjev opravdu velmi povážlivý, který svědčí, že u státní dráhy máme dosud spousty nespolehlivých zaměstnanců a to i úředníků, kteří svým vlivem působí na zřízence. Při volbách do Nár. shromáždění dne 27. října 1929 české státotvorné strany uhájily svoje posice, některé vykazují i veliký přírůstek hlasů, mnoho ztratili komunisté. Polskožidovská kandidátka zaznamenává značný přírůstek hlasů, Němci naopak v 'mnohých obcích ztrácejí hlavně z toho důvodu, že jich nevolili tentokráte židé. Výsledek voleb do Nár. shromáždění možno směle pro české strany označiti jako příznivý. Za to volby do obcí, které se konaly v Novém Bohumíně a ve Věřnovicích dne 1. prosince 1929 a v Bohumíně a Pudlově dne 30. března 1930, neodpovídají výsledkům voleb do Nár. shromáždění a znamenají úspěch Němců a částečně i Poláků. V Novém Bohumíně dostali Češi 12 mandátů (měli 10), Němci 20 (měli 18), Poláci 2 (měli 4), Židé 2 (měli 2), komunisté 0 (měli 2), ve Věřnovicích Češi 7 (měli 8), Poláci 8 (měli 7), v Bohumíně Češi 12 (měli 11), Němci 14 (měli 15), Poláci 4 (měli 4), v Pudlově ztratili Češi 1 mandát, který získali Němci. Provnáme-li výsledky obecních voleb s výsledky voleb ze dne 27. října 1929, shledáme, že Češi při volbách do obce získali pouze v Bohumíně 48 hlasů, za to ztratili: v Novém Bohumíně 89, ve Věřnovicích 7, v Pudlově 123 hlasy. Němci při obecních volbách získali v Novém Bohumíně 347, v Bohumíně 132 a v Pudlově 115 hlasů. Komunisté ztratili v Novém Bohumíně 218, v Bohumíně 92, v Pudlově 57 hlasů. Polákům ubylo hlasů v Novém Bohumíně, Pudlově1 i v Bohumíně, získali ve Věřňovicích. Přímo překvapující přírůstek německých hlasů při volbách do obce možno vysvětliti tlakem německých závodních úředníků na komunistické a české dělnictvo, jakož i tím1, že židé volili německé kandidátky.

17 Smýšlení Poláků na Těšínsku nejlépe charakterísuje volba v Novém Bohumíně, kde svoji kandidátku sdružili s Němci a dopomohli jim, že hlasy polskými byl zvolen 1 Němec. V Bohumíně volili Poláci za starostu Němce. Veškeré úsilí Němců v poslední době soustřeďuje se na Nový Bohumín, který chtějí za každou cenu si zajistiti jako svoje středisko výbojnosti. Vědí dobře, že Češi tu jsou na postupu (v roce 1025 dosáhli 29.5 /o hlasů, ale v roce 1929 při volbách do Nár. shromáždění již 35.8<>/o), což znamená značné ohrožení německé nadvlády. Kromě toho se jim jedná o to, aby při sčítání lidu vykázali tu více než 50 /o většinu, aby si mohli odhlasovati německou úřední řeč. Pracují plánovitě a jsou podporováni německým kapitálem. V roce 1930 staví tu německé bytové družstvo 66 malých bytů pro své lidi bydlící mimo Nový Bohumín. Stavba jich má býti ukončena již v září, tedy dva měsíce před sčítáním lidu. Půjčku povolila družstvu Ústřední sociální pojišťovna a Všeobecný pensijní ústav. Aby činnost Němců byla alespoň částečně paralysována, podnikají matiční pracovníci určité kroky a jsou opravdu zvědavi, najdou-li v kruzích českých porozumění. Kromě toho české bytové družstvo rozhodlo se, že postaví v roce 1930 na pozemku za sadem 24 malé byty pro železniční a poštovní zaměstnance. Dle výsledků posledního sčítání lidu z roku 1921 bylo v soudním okrese bohumínském o o Čechů, o/o Němců, o/o Poláků, 1.55o/o Židů a 0.12o/o jiných národností. Má-li býti soudní okres zachován jako jednojazyčný, je nevyhnutelně nutno, aby Židé mohli se při sčítání lidu přililašovati za židy, nestane-li se tak, je veta po jednojazyčnosti okresu. Okresní matiční sbor věnoval v roce 1929 značnou pozornost místním průmyslovým závodům a snažil se dle svých možností zaopatřovati práci českým lidem. Aby polská většina obecního zastupitelstva ve Věřnovicích nemohla škoditi české obecné škole a mateřské školce, požádáno ministerstvo školství a národní osvěty, aby obě školy převzalo do správy státní. Žádosti bylo vyhověno. Okresní výbor doporučil předsednictvu, aby zřídilo matiční mateřskou školu v Dětmarovicích a expositury hudební a pěvecké školy v Petrovicích a ve Fryštátě. Expositury zřízeny od září 1929, mateřská školka od dubna V Novém Bohumíně přeměnilo ministerstvo školství a národní osvěty exposituru české obecné školy u rourovny" v samostatnou pětitřídní školu obecnou a povolilo zřízení odborné školy pokračovací pro dívčí živnosti oděvnické, mimo to udělilo dvouleté rodinné škole matiční právo veřejnosti. Vlastní kinolicence mají odbory v Novém Bohumíně, Skřečoni, Německé Lutyni, Dětmarovicích a Petrovicích. Všechny odbory kinolicence provozují, pouze odbor v Novém Bohumíně promítá pouze kulturní filmy a filmy domácího původu, začež dostává od města odškodné Kč ročně. Okresní sbor konal celkem 3 schůze. íj 15 BOHUMÍN MĚSTO. Odbor založen 4. září Předseda Dr. Karel ftíha, advokát, místopředseda Leopold M ichna, kovodělník, jednatel M etoděj Kračm ar, řídící učitel, pokladník Fr. Plecháč, celní úředník. O dbor čítá v r členů, přibylo tedy 14 členů. Vzrůst jeho v naší menšině je tedy každého, roku značný. Pořádáno 9 schůzí výborových, 2 schůze zápisové, rovněž 2 schůze stran voličských seznamů, 1 valná hrom ada, 2 členské schůze, oslava narozenin p. presidenta, 28. říjen, 8 přednášek se světelným i obrazy, 5 osvětových přednášek, 1 akadem ie, 1 ples, výlet společný s dětským i radovánkam i, 1 výlet se 62 dětmi do hor, bohatá vánoční nadílka a slavnost vánočního strom ku. Rozprodáno 50 těšínských1 kalendářů, sehráno pro děti 27 loutkových divadel. O dbor dostal s po'.u s nadílkovou akcí. 139 dopisů, odeslal 658 (nadílková akce). Odbor Slezské M atice osvěty lidové vedl veškerý místní národní život, svými protesty a rekursy^ šťastně zasáhl vždy a všude, když zdar naší práce byl ohrožen, lidé naší vydáni v šanc národnímu i hospodářskému útisku. O dbor staral se o veřejnou knihovnu, která čítá 524 knihy. Pro své členy odebírá deník Národní Politiku, která je vyložena v sokolovně, jediné české m ístnosti. Valnou hromadu ústředí zastupovali 3 delegáti odboru. Vánoční nadílka školních dětí letos byla neobyčejně veliká. Příjem v penězích činil Kč , vydání Kě Rozdáno 233 páry bot, 76 nových šatů, 37 nových čepic, 21 šálů, 29 nových svetrů. Různých součástek oděvů a celých obleků (zánovní dary) na kusů. N ejvětší dárcové: předseda Dr. Karel Říha, jenž daroval Kč. M enšinová scéna T y l v Praze rovněž Kč. Humpolecký stůl v Praze Kč Národní jednota československá Kč Mimo obleků a botu rozdáno 40 játr. paštik, 60 kusů mýdel, 40 kusů cikorek, 10 balíčků žitné kávy, sirotkům pak z darů po celý rod dávány zdarma tužky, péra, gumy a sešity. Ve veř. knihovně, jež spravuje odbor Slezské M atice osvěty lidové, půjčeno knih. Práce v odboru znamená v r potěšitelný vzestup. Zpráva pokladní: P říjem (hromadně s nadílkou) Kč , vydání (hrom adně s nadílkou) Kč , zůstatek Kč.

18 BOHUMÍN NOVY. Odbor založen 13. června Předseda Bedřich štětina, ředitel měšť. školy, m ístopředseda Lad. Schneider, ředitel slezských zemských drah, jednatel Jo se f Tichý, továr, úředník, pokladník M et. Pavlíček, vrchní poštmistr. Přím é kulturní činnosti vykazuje nás odbor za minulý rok relativně málo. Podstata^tkvi v tom, že náš odbor se zřetelem na jiné m ístní spolky (osvětový sbor, těl. jednotu S o k o l" atd.) nemůže se v tom to směru tak uplatniti, ja k by si bylo přáti. P řes to však lze se nám vykázatí několika podniky rázu kulturního: I. Divadelní představení Plukovník Švec. 2. Koncert pěvecko-divadelního spolku V lastim il" z K ateřinek. 3. O slava 1U00 výročí čes. knížete sv. V áclava kineinatografických představení. Divadelní představení Plukovník Švec sehráno ochotníky těl. jednoty S o k o l" v O rlové, l oto představení uspořádal náš odbor spolu s m ístní těl. jednotou S o k o l" dne 17. března m. r. v sále O rfea". Vyprodaný sál zaručil sice pěkný hrubý příjem, leč vysokou režií čistý výtěžek se podstatně snížil. Náš odbor participoval na výtěžku Kč M orální úspěcti tohoto podniku byl vysoký. Zmíněný koncert Pěvecko-divadelního spolku V lastim il" z Kateřinek uspořádán byl v našem městě dne 7. dubna m. r. Účast na koncertu dík agilní agitaci pí. Solnařové a pí. Ersepkové byla velmi slušná, účastníci koncertu měli příležitost slyšeti venkovský o- ctiotnický spolek, který nad všeobecné očekávání zhostil se svého úkolu neobyčejně zdařile. Jeho úspěšné debut bylo také naší veřejností p řijato s opravdovým potleskem a bylo předmětem živé pozornosti. Hrst prostičkých lidí, zanícených pro českou řeč a českou píseň, předvedla nám plody Své^ jistě nem alé práce, ukiázněnosti a lásky k české písni, v dnešní m oderní dobe, žel, tolik zanedbávané a m acešsky pom íjené. Cislý výtěžek koncertu činil Kč T isícileté výročí sm rti knížete sv. Václava uctil náš odbor vlastním podnikem, uspořádav hudební akadem ii, jíž předcházela přednáška. Pečlivě vypracovaný proslov člena našeho odboru p. odbor. uč. Kittricha a vybraný hudební program vysoké úrovně učitelského sboru místní matiční školy umožnily, že oslava měla ráz velmi důstojný, dlužno jen litovati, že česká veřejnost se této oslavy jen slabé zúčastnila. Z uvedených kinem atografických představení sehrána 2 pro dospělé a to dne 4. dubna, jež vyneslo Kč a dne 25. listopadu s' výtěžkem Kč , dále pak 6 představení pro školní mládež. Mimo uvedené podniky uspořádány byly pod záštitou našeho odboru dne 30. dubna večírek chovanek rodinné školy s pěkným programem hudebním, recitačním a tělocvičným a pak Den m ládeže", konaný všemi učitelskými sbory z Novéno Bohum ína a okolí dne 2. června. Byla to opětné mohutná národní m anifestace českého Bohum ínska, uvážím e-li, že celková účast byla odhadována na osob. Rázovitých, s opravdovou pečlivostí vypravených 8 alegorických vozů jednotlivýých škol a sm ěsice pestrých národních krojů zvýšily patřičně lesk této významné naší slavnosti, kterou jsm e se pěkně representovali. Vlastní slavnost konala se na městském hřišti za parkem, kdež školní dítky předvedly tělocvičná čísla, hry a pod., které se těšily z á j mu a pozornosti navštěvnictva. M ohutnost této naší národní manifestace zrcadlí se i v krásném finančním výsledku. H rubý příjem dosáhl úctyhodné číslice Kč a po odečtení všech nákladů končí tato slavnost ryzím výtěžkem K č , jenž rozdělen v obnose Kč jednotlivým školám^ a zbytek Kč ponechán našemu odboru za tím účelem, aby je j bylo použito k částečnému krytí výloh za adaptaci rodinné školy. Za spolupůsobení matičního odboru uspořádala rodinná škola dne 23. června výstavu prací chovanek rodinné školy, která se těšila značnému zájm u a pozornosti obecenstva. M atiční odbor dal vytisknouti svým nákladem poprvé výroční zprávy dvouroční školy rodinné, jež rozeslány úřadům a všem rodinným školám v republice, v okrese pak všem školám měšťanským a matičním odborům. Mimo to rozeslány výroční zprávy pošiou i jednotlivcům, chovankám rodinné školy pak odprodány. V m ěsící říjnu zahájeny při rodinné škole za spolupůsobení odboru dva třím ěsíční lidové kursy a to : kurs vaření, který navštěvovalo 17 účastnic a kurs šití prádla, do něhož docházelo 21 účastnic. O ba kursy trvaly od 1. října do 31. prosince. Činnosíi dobročinné věnována naším odborem v uplynulém roce všestranná pozornost. Spolek náš, opíraje se o nastřádané jm ění a pravidelný důchod z vlastní kinem atografické licence a hostinské koncese, přispíval i v minulém roce všude tam, kde toho bylo zapotřebí. Dary poskytnuty a to: na účely kulturní částkou Kč , na účely humánní a sociální částkou Kč 545., na '-fičely národní a obranné částkou Kč ; dohromady Kč Kromě toho věnoval náš odbor ze svých prostředků předsednictvu Slezské M atice osvěty lidové ve Slezské O stravě Kč na úhradu nutných adaptací a oprav v budově rodinné školy. Celková oprava vyžádala si nákladu K č a dnes je budova řádně opravena. V rámci obranné činnosti podjal se náš odbor zavčas přípravných prací pro podzimní obecní volby. O dbor pořídil vlastním nákladem voličské seznam y, svolal na 16. června do sborovny české m ěšťanské školy důvěryhodné osoby místních úřadů, závodů a pod., za jichž pomoci voličské seznamy co do správnosti a oprávněnosti zapsaných voličů řádně zkontrolovány a nesprávnosti vyreklam ovány. Ve snaze zmírniti volební kampaň a její zpravidla nepříznivé důsledky ve veřejném životě, ja k p ti i v naději, že naše m ocenské postavení na obci dá se docílili jen úzkou spoluprací všech českých politických stran, sondoval náš odbor zavčas půdu pro d o hodu česl<ých politických stran a společné kandidátky. M arná však byla naše poctivá snaha, marné domluvy, neboť politické hroty mnohých našich m ístních politických stran, žel, jsou příliš ostré, jejich 1 zájm y příliš rozdílné, než aby mohly býti překlenuty svornou, poctivou prací, podm iňující naše vítězství. A tak místo v jednotné svorné frontě šla naše veřejnost k volebním u osudí rozbita v 8 politických stran, zatím co početně silnější místní něm ecký živel dovedl překlenouti stranické rozdíly, vytvořiv známou 2", jež vyšla z voleb s Pyrrhovým vítězstvím ". Česká věc volbam i byla přece jenom posílena, ježto z dosavadních 10 vzrostli jsm e na 12 mandátů. Vánoční nadílka. Ja k o každoročně, tak i loni uspořádal místní školní výbor za spolupůsobení našeho odboru vánoční nadílku chudému žactvu místních českých škol. Za tím ú- čelem rozeslány místním škol. výborem obvyklé žádosti o podpory, na které sešlo se celkem Kč M atiční odbor přispěl částkou Kč , takže celkem sebráno na nadílku Kč N adílka vyžádala si nákladu Kč , z čehož zakoupeno: 223 párů bot od p. Střelce v Rychvaldě za Kč , 4 páry u místní prodejny Baťa za Kč 226., 19 obleků) a 1 zimník pro studenta za Kč 955., celkem Kc. Kromě toho darovala O kresní péče o mládež 17 párů bot. P řebytek z vánoční nadílky, který činí Kč

19 , zůstává k dobru na příští rok. V minulém roce vykonal m atiční výbor 10 řádných schůzí a 2 mimořádné schůze za přítom nosti zástupců politických stran. Účast na řádných schůzích činila průměrné tři čtvrtiny z celkového počtu členů výboru. V ýbor zúčastnil se dále svými členy valné hrom ady Slezské Matice osvěty lidové, konané dne 9. června v O rlové, jakož i schůze činovníků m atičních, svolané ústředím na 15. prosince do Orlové. Kromě toho zúčastnil se odbor svými členy výboru a členstvem všech významných podniků místních. O dbor i v loni zakoupil u Ústředí 200 Těšínských kalendářů, které umístěny u české veřejnosti. Odbor stal se loni zakládajícím členem spolku pro postavení pomníku presidentu M asarykovi v N. Bohumíně s příspěvkem Kč Z nařízení inspektorátu převzal odbor v min. roce do správy školní fond státní menšinové školy m ěšťanské v obnose K č a I. obecné^ školy v částce Kč V min. roce nebyly naším odborem uspořádány vzdělávací přednášky z toho důvodu, že tyto jsou konány osvětovým sborem. Náš odbor staral se i v předchozím roce o um ístění českých lidí v místních závodech a u drah. Zpráva pokladní: Na příjm ech měl odbor v roce 1929 Kč , vydání činilo Kč , zůstatek Kč BOHUMÍN NOVÝ ŠUNYCHL. Odbor založen 5. března Předsedou byl Stanislav Kubič, policejní inspektor, místopředsedou Jos. Gospoš, žel. zřízenec, jednatelem V iktor Adamec, učitel, pokladníkem Ferd. Jendryščík, žel. zřízenec. O d bor čí:al v roce minulém 86 mužů a 15 žen, dohromady 101 členů. Odstěhovalo se 5 členů a 2 členové byli vyloučeni. Proii roku loňskému jeví se přírůstek 5 členů. Letošním rokem ztratil zdejší odbor jednoho z nejlepších pracovníků, Frant. Ploticu, kterého nám neúprosná smrt vyrvala z našeho středu. Vrátiv se z v o j ny jako legionář, nezaložil ruce v kiín, ale burcoval v duších slezských české vědom í, které bylo válkou tak otřesené. Celá doba popřevratová byla pro něj ustavičným bojem pro českou věc. V době, kdy se již mohl dívati pln radostí na své těžce vybojované dílo, přišla sm rt, která další jeho činnost přelomila. Čeit jeho pam átce! O dbor pořádal 12 schůzí a to jednu valnou hromadu, 7 výb. a 4 členské schůze. Na oslavu narozenin p. presidenta sehráno bylo divadlo K ráska ze Slovači dne 10. března Před uvedeným divadlem promluvil o domácí i zahraniční činnosti T. G. M asaryka p. říd. Janaček. 9. února 1929 pořádán byl občanský ples a 1. dubna 1929 taneční zábava. 12. května 1929 konala se slavnost K a cení máje ' spojená s večerní zábavou. Slavnost byla zdařilá; zvláště pěkně a mile se vyjím ala slezská beseda a slovenské sborová písně, které byly předvedeny nově založeným spolkem Sdruženi mládeže. Odbor zúčastnil se D ětského d ne" pořádaného 2. června 1929 všemi odbory okolí Nov. Bohum ína. Na tuto slavnost byl vyslán alegorický vůz, banderium jezdců, 2 ozdobené žebřinovc vozy a průvod dětí i d osp ě lých. 16. června 1929 uspořádal zdejší odbor za účasti učit. sboru M atiční sla v n o st' spojenou se zabavou večer. 17. listopadu 1929 sehráno bylo divadlo Rom ánek na h o rách ". Na školní dítky bylo letošního roku zvlášt pamatováno. 22. prosince 1929 připravil zdejší odbor dětem obecné i m ateřské školy skvělou vánoční nadílku. 170 dětí bylo poděleno sáčky s jablky, ořechy, pomeranči, fíky, cukrovím, čokoládou a v á nočkami. 55 dětí dostalo botky, 1 chlapec celé šaty, 22 dětí látku na šaty, ostatní rukavice, puncochy, saly a j. Úhrnná cena nadílky činí okrouhle Kč. Ze zdejší knihovny, čítající 339 svazků, vypůjčilo si 78 čtenářů 728 knih. Proti roku loňskému jeví se stále větší zájem o české knihy. O dbor přijal 38 pripisu, 3 balíky a odeslal 34 dopisů mimo pozvánek. O bjednáno 50 kusů T ěšínských kalendářů ", které byly vesmes rozprodány. Činnost učit. sboru je násled ující: Školní dítky nacvičeny byly prostným cvičením, hram, tan cům! a j. na Dětský den pořádaný všemi odbory m atičním i okolí bohum ínského. Na tuto slavnost vystrojen byl učit. sborem za přispění některých členů odboru _ alegorický vůz na ráz Květinový k o b e re c". Na místní matiční slavnosti vystoupily školní dítky prosnými cvičeními, praporky, kruhy, tanci, hrami a různostmi takže vyplnily nej větší část programu celkové slavnosti. Po cvičení poděleny byly parky, houskami, koláči a kávou. T aktéž byly poděleny i děti cizích odborů. Před ukončením školního roku usporadána byla se školním i dětmi vyšších tříd exkurse na T atry, aby poznaly také vzdálenější kraje naší republiky a jejich krásy. V eškeré výlohy s výletem spojené hrazeny byly ze školního fondu. O dbor přispěl na tento zájezd 100 Kč. O vánočních svátcích sehrály děti zd ejší školy divadlo Pro tatíčka presidenta" od Jaroslava Průchy, po němž provedena byla vánoční nadílka. Před uvedeným divadlem vystoupily samostatné^ deti mateřské školy vhodnou hrou Pastýři u je s lí", kterou nacvičila učit. mat. školy Svat. Starůstko va. Stav škol fondu. Pokladní hotovost z minulého roku činí Kč, příslušná častka z D etskeho dne cim Kč, dar místního odboru 100 Kč, čistý výtěžek z divadla Pro tatíčka presidenta" čin i K c; celkový příjem obnáší Kč. Z toho vydáno bylo na pojištění žáků 73 Kč, na časopis Leceb. fondu 30 Kč, na výlet žáků do T ater Kč. Celkové vydání činí Kč. Stav pokladny^ v r Kc Organisace zdejší školy obecné se proti roku loňskému nezměnila a zůstává jako skoha trojtndni. Taktéž počet žactva je stejný jako v roce minulém. D o m ateřské školy zapsáno bylo celkem 4o dětí a chodí velmi pilně. Zpráva pokladní: Celkový hrubý příjem za rok 1929 činí Kě, vydání Kc. Čistý výtěžek obnáší Kč, z toho pokladní hotovost z minulého roku cim K c; v roce 1929 uhospodařeno Kč.. 1 DĚTMAROVICE. Odbor Slezské M atice osvěty lidové v D ětm arovicích založen byl dne 3. prosince 1908, takže již 20 roku pracuje na poli kultury. Založení jeho mělo veliký význam, zvláště v době polonisace T ěšínská. Jeho přičiněním uchráněny Dětmarovice před popolštěním. Předsedou odboru jest Jo sef Drapka, zelezmeni zřízenec jednáte' František Volek, učitel, místopředseda Štěp. Karas, řídící učitel, pokladník Augustin (jonsior, 2

20 18 úředník státních dráh. O dbor konal 9 výborových schůzí a 1 valnou hromadu. Pořádán spolkový ples, 1 taneční zábava, 1 květinový den. Konáno 36 kinem atografických představení pro dospělé a 2 dětská představení. Členové účastnili se oslavy výročí naší sam ostatností s místními pokrokovým i spolky. Dále účastni byli členové slavnosti odhalení pam átníku slezského odboje na O stré H ůrce v H áji u Opavy. Došlo a vyřízeno 74 dopisů. Pohyb členstva v r. 1920: Na počátku r členů. Během raku vystoupilo 28 členů- Během roku přistoupilo 20 členů. P očet členů na počátku r členů. Za účelem získání členů vykoná se členská schůze v Koukolné. Zábavní odbor založený při místním odboru nem ohl vyvinouti nějak é činnosti, jelikož jeho členové jsou zároveň členy zábavního odboru So k o la " a tudíž nemohou všude stačiti. Veškerá činnost odboru sm ěřovala ke zřízení m ateřské školky. Ale úsilí minulo se účinkem, neboť škrtnuta byla v obecním rozpočtu položka, určená pro m ateřskou školku, zemským úřadem. Pokladní zpráva jeví se následovně: P říjem v roce 1929 činí Kč, vydání v r Kč, pokladní hotovost pro r je s t Kč. LUTYNĚ NĚMECKÁ. O dbor založen 19. prosince Předseda Inocenc T om čík, obec. tajem ník, m ístopředseda Jo sef Vronka, žel. zřízenec v. v., jednatel Ant. Stojan, učitel, pokladník F r. Pospíšil, poštmistr, Dne 7. července byl zvolen výborem za jednatele p. Jan Oil, báňský úředník. O dbor tohoto roku konal 15 schůzí výborových, z nichž tři byly věnovány správě kinové. Bylo vyřízeno 152 dopisů a 42 podaných žádostí o podporu na vánoční nadílku. Pořádání podniků za rok 1929: M aškarní ples, dvě taneční zábavy, čajový večírek, přednáška k narození pana presidenta republiky T. Q. M asaryka a večer pak sehráno bylo divadlo H raničáři". Pořádala se oslava M istra Ja n a H usa, na níž prom luvil pan Stan. Bydžovský, učitel, o významu M istra Jana Husa pro národ český. V elkou účastí byla navštívena přednáška o významu 28. října, na níž promluvil pan odborný učitel Kitrich z Nového Bohum ína. D ále pořádány byly dětské radovánky a I. prosince se hráno bylo divadlo Zelené královstv í". V ánoční nadílka pořádána ve škole u k o stela ". Bylo poděleno 200 dětí ze školy u k o stela" a 50 dětí školy m ateřské. Každý školák podarován byl sáčkem, obsahujícím cukroví, ořechy, jablka, vánočku. Sbírka na vánoční nadílku vynesla Kč , vydání na vánoční nadílku Kč , zůstalo Kč , kterýžto peníz bude věnován na obuv chudým dětem. Stav členstva koncem roku 1929 jest 152 členů. Zpráva pokladní: P říjem činí Kč , vydání Kč Na spořitelní knížce uloženo Kč LUTYNĚ NĚMECKÁ - NA ZBYTKÁCH. O dbor založen 20. února Na podzim bude tom u 10 roků, kdy založen byl zde na Z bytkách z ^malých začátků odbor Slezské M atice osvěty lidové. Je tedy dnešní valná hrom ada desátou a tedy, abych tak řekl, skoro ju bilejní. Jak 1 ze zápisu jsem se dočetl, promluvil tenkráte k přítomným o úkolech a práci m a tiční p. ředitel B. Štětina, který k námi i ďnes zavítal jak o člen ústředního výboru, a jehož znovu srdečně vítám. Deset roků! Poohlédnem e-li se zpět do minulosti a minulost desíti let, toť jako kapka vody v moři musíme si ořiznati, že bylo vykonáno pom ěrně dosti a přece ne všechno. Různé okolnosti, různorodé příčiny zavinily, že nejsm e dosud na té výši, abychom mohli s našimi nepřáteli matičními tvrditi, že odboru potřebí není. A je. přátelé, pravím já, ale i vy všichni cítíte jejich potřebu nejen u nás; ale i jinde na místech ohrožených. M usíme a budeme pracovati jako posud, ba zvýšíme chuť k práci a účelnějším postřehem i v budoucnosti dalších desíti i více let přičiníme se o rozkvět Slezské M atice osvěty lidové. I letos věnoval odbor svou pozornost škole - aětem, budoucnosti národa. Bez pomoci vaší, přátelé, nebyl by jistě plně dostál svým povinnostem. O dbor náš čítá dnes 99 členů. Věnoval v den Svátku m atek" každému dítku školním u vkladní knížku s vinkulovaným vkladem 10 Kč, t. j Kč. Pořádal pro děti D ětské rad ovánky", na nichž byly děti pohoštěny za velmi slušný peníz. Školním dětem zakoupil učebné knihy za skoro Kč a na vánoční nadílku věnoval asi 1800 Kč. T o to chtěl jsem říci, abych osvětlil a zdůvodnil (vaši dobročinnost a příkladnou ochotu: pom oci, kde pomoci je skutečně potřeba. Minulou valnou hromadou zvolení funkcionáři konali své práce nezištně a obětavě. 1. dubnem 1929 převzal jednatelství odboru řídící učitel Ant. Steuer po učiteli V ojtěchu Pětrošovi, který služebně od nás byl přesazen. Za rok 1929 byla tato činnost spolková: Konány byly: 1 ustavující schůze výborová, 4 schůze výborové řádné a 3 členské schůze. Podotýkám, že dosud trvá ujednání s dobr. hasičským sborem pro pořádání některých společných podniků, a proto také některé společné schůze ve zprávě neuvádím. Dále byla 1 přednáška se světelným i obrazy, 3 lidovýchovné přednášky, 2 divadelní představení.pro dospělé, oslava Svátku m atek ", D ětské radovánky", 1 dožinková slavnost, 1 akadem ie na oslavu Dne S v o b o d y "v á n o č n í nadílka s dětským divadlem, 2 plesy, 10 svatebních zábav, společných s has. sborem a na konci roku pořádán byl hum o ristický večírek. V září 1929 ustavil se smíšený pěvecký sbor, který koná týdně zkoušku ve škole. Nacvičovaní převzal říd. uč. Ant. Steuer. I tento sbor je společnými s has. sborem. Dnes čítá 32 členy. Bylo by záhodno, aby hlavně z řad mládeže našel dosti zájem ců, neboť to krásné, vzácné a pravdivé heslo Zpěvem k srdci, srdcem k v la sti" p otřebu je právě u nás m ocnějšího pochopení a rozšíření. Zpíval na akadem ii 28. října u nas a 8. listopadu na přátelském večírku v Něm ecké Lutyni. Příštím jeho podnikem bude koncert o 80. narozeninách p. presidentových. Jednatelská agenda čítá 48 došlých dopisů a 79 odeslaných dopisů. O dbor zastott-