JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA. Petr Neček MIKROPORTY. Využití mikroportů pro divadelní účely.

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA Petr Neček MIKROPORTY Využití mikroportů pro divadelní účely Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: BcA. Jan Škubal Brno 2011

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Mikroporty vypracoval samostatně pod vedením BcA. Jana Škubala a uvedl v seznamu literatury všechny použité zdroje. V Brně, Vlastnoruční podpis autora 2

3 Poděkování Rád bych poděkoval doc. Mgr. Janu Kolegarovi, BcA. Janu Škubalovi a celému vedení divadelní fakulty JAMU za nesmírnou trpělivost při mém studiu. Dále pak Mgr. Radomíru Kosovi a mistrům zvuku brněnského studia České Televize za odborné rady a konzultace, kterými přispěli k dokončení této bakalářské práce. 3

4 ANOTACE TÉMA : Využití mikroportů pro divadelní účely NÁZEV : Mikroporty VYPRACOVAL : Petr Neček DATUM : STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA : Předmětem této bakalářské práce je analyzovat požadavky a podmínky pro vhodný výběr mikroportové soupravy pro divadelní účely. Práce je rozdělena do tří hlavních částí, které jsou následně rozděleny na jednotlivé kapitoly. První část se věnuje popisu samotného zvuku, jeho vzniku, chování v prostoru a možnostem snímání. Druhá část se věnuje obecnému popisu jednotlivých částí mikroportové soupravy, jejich funkcí a jednotlivým parametrům zařízení. Třetí část popisuje využití mikroportů pro divadelní účely. KLÍČOVÁ SLOVA : Zvuk, divadlo, bezdrátový mikrofonní systém, vysílač, přijímač, mikrofon, akustika prostoru, využití mikroportu, výběr mikroportu. 4

5 ANOTATION THEME : The Wireless microphone systems for use in the theatrical enviroment TITLE : The Microports - The Wireless microphone systems ELABORATED BY : Petr Neček DATE : 31st August 2011 SHORT SUMMARY : The main thesis of the bachelor work called The Microports - The Wireless microphone systems for use in the theatrical enviroment has to analyzed condition and parametres for using and the best way of the selection wireless microphone systems in the theatre purpose. The work is thematically divided into three main parts and the each main topics are contains individual chapters about own problematic and analysis. First parts is about general description of problematic the Sound, how the sound works in general, it s creation in the area and also answer some questions, how the sound could quality and satisfactionally capture and recorded. Second part is about wireless microphone systems. What are the main parts of these systems, which are the most important. Obviously in the second part, there is describe all functions of microphone systems, adjustment, question about settings and the rights parametrs of systems as well. Last part of the work describes professional using of the wireless microphone systems in the Theatre. KEY WORDS : Sound, theatre, wireless microphone systems, transmitter, receiver, microphone, acoustic space, the use of Microports, Microports selection. 5

6 OSNOVA...6 ÚVOD ZVUK Vysvětlení pojmu zvuk Působení zvuku na lidský sluch Anatomie lidského ucha Dynamický rozsah Rozlišování frekvencí Frekvenční maskování Výška zvuku Barva zvuku Hlasitost a intenzita zvuku Chování zvuku v prostoru Elektroakustický řetězec Mikrofony (Akusticko-elektrické měniče) Princip přeměny akustické energie na elektroakustický signál Dynamické mikrofony Páskové mikrofony Kapacitní mikrofony Elektretové mikrofony Kontaktní mikrofony (snímače) Mikrofony s tlakovou zónou (PZM) Mixážní pult Zvukové procesory Reproduktory a výkonový zesilovač Snímání zvuku Scénický zvuk MIKROPORTY

7 2.1. Obecný popis Základní rozdělení na základě konstrukce Mikroportová souprava Přijímač Vysílač Příslušenství k mikrofonům Bezdrátový ruční mikrofon Výběr vhodného mikroportu Obecné využití mikroportů Úskalí při výběru mikroportu VYUŽITÍ MIKROPORTŮ PRO DIVADELNÍ ÚČELY Obecné použití mikroportů pro divadelní účely Využití mikroportů v jednotlivých divadelních žánrech Využití mikroportů v činohře Využití mikroportů v muzikále Využití mikroportů v opeře a operetě Mapa používaných bezdrátových mikrofonních systémů Hlavové mikrofony Klopové mikrofony Ruční bezdrátové mikrofony Bezdrátové vysílače Bezdrátové přijímače ZÁVĚR RESUME. 68 POUŽITÁ LITERATURA Seznam použité literatury a pramenů...69 Internetové zdroje.70 Seznam použitých obrázků...71 Seznam použitých tabulek

8 ÚVOD Pro ozvučení divadel slouží celá škála zvukové techniky ke snímání, zpracování a reprodukci zvuku, které dohromady tvoří elektroakustický řetězec. Jedním z faktorů kvalitního ozvučení je výběr jednotlivých komponentů a jejich následné vhodné využití. Ozvučení je velmi komplexní obor, kde je potřeba mnohem víc než jen znalost samotné techniky. V případě hostování divadelního souboru může dojít k úplné změně akustických podmínek (vlastnost sálu apod.). Proto je zcela nezbytné znát možnosti zvukové techniky. V této bakalářské práci se budu zabývat zejména bezdrátovým mikrofonním systémem, jehož využití je velmi široké. Od mluveného slova na besedách, přes realizaci zpěvu na různých typech koncertů, až po využití pro jednotlivé divadelní žánry. Vhledem k absenci ucelených podkladů o mikroportech, jsem čerpal zejména z vlastní praxe mikrofonisty v brněnském studiu České Televize. Součástí hledání vhodného využití mikroportů byly konzultace s mistry zvuku brněnského studia České televize a divadel. Jako podklady byly také využity katalogy jednotlivých výrobců mikrofonní bezdrátové techniky. Pro správné použití jakékoliv zvukové techniky je nezbytně nutné mít přehled o zvuku jako veličině. Sebelepší technika nenahradí absenci komplexních znalostí o zvuku, které jsou stejně důležité jako samotná znalost zařízení. Snímání zvuku bezdrátovým mikrofonním systémem je velmi specifické a jednotlivé divadelní žánry vyžadují individuální přístup a výběr zvukové techniky. Účelem zjištění je výběr vhodného bezdrátového mikrofonního systému pro divadelní účely. 8

9 1. ZVUK 1.1. Vysvětlení pojmu zvuk 1 Zvuk můžeme stručně charakterizovat jako mechanické vlnění v nosném prostředí, tvořené jakýmkoliv předmětem. V případě, že předmět kmitá ve slyšitelném frekvenčním pásmu, mluvíme o slyšitelném zvuku. Princip šíření zvuku spočívá v předávání energie mezi jednotlivými částicemi prostředí. Částice se v některých místech navzájem přibližují nebo vzdalují a tak vzniká přetlak nebo podtlak. Lidským sluchem zachytitelné frekvence se nachází v rozsahu 20 Hz až 20 khz. Frekvence pod 20 Hz se nazývají infrazvuk. Pro člověka jsou však neslyšitelné. Frekvence nad 20 khz se nazývají ultrazvuk. Ultrazvuk se využívá například v sonografii a echolokaci. Zvuk se šíří od zdroje všesměrově a s rostoucí vzdáleností klesá jeho intenzita se čtvercem vzdálenosti viz. kapitola Hlasitost a intenzita zvuku. Rychlost zvuku je závislá na hustotě prostředí, v normálním prostředí je rychlost zvuku přibližně 340 metrů za vteřinu. Čím je hustota prostředí vyšší, tím je rychlost zvuku vyšší. Rozdíl je možný zpozorovat u vzduchu. Čím vyšší je nadmořská výška, tím nižší je hustota vzduchu a proto dochází ke zpomalení rychlosti zvuku. 1 Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky - ISBN / EAN / , Technická literatura Ben 2002, Kapitola 1. 3 Zvuk a lidský sluch, str. 18 Čerpáno z: Dostupné: 9

10 1.2. Působení zvuku na lidský sluch 2 Lidské uši jsou orgány, díky kterým jsme schopni vnímat zvuk. Skládají se z vnějšího, středního a vnitřního ucha. Člověk je sice schopen vnímat zvuk v rozmezí frekvencí 20 Hz až 20 khz, ale obecně platí pravidlo, že každých deset let věku se snižuje horní hranici o 1 khz. Zdravý člověk je schopen určit směr zdroje zvuku, a to na základě rozdílu fáze, intenzity a frekvenčního průběhu signálu mezi levým a pravým uchem. Lidské ucho je orgán jako každý jiný a dokáže se po určité době unavit. Proto je nutné při práci se zvukem dělat přestávky Anatomie lidského ucha Vnější ucho obsahuje boltec, zvukovod a bubínek Boltec směřuje akustické vlny do zvukovodu. Zvukovod je trubice, na jejímž konci je bubínek. Bubínek je tenká blanka, která zesílí a předá zvuk do středního ucha. Střední ucho obsahuje bubínkovou dutinu, sluchové kůstky a Eustachovu trubici. Bubínková dutina je dutina vyplněná vzduchem. Sluchové kůstky jsou tři kůstky sloužící k přenosu zvuku z bubínku do vnitřního ucha. Jedná se o kladívko, kovadlinku a třmínek. Eustachova trubice slouží vyrovnávání tlaku. Vnitřní ucho se skládá z hlemýždě a z rovnovážného orgánu. Hlemýžď je stočená trubička obsahující vláskové buňky 3. Buňky jsou citlivé na chvění. Při jeho detekci vysílají signál, který vnímáme jako zvuk. Rovnovážný orgán slouží k detekci polohy a zrychlení. 2 Čerpáno z: dostupné: Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky - ISBN / EAN / , Technická literatura Ben 2002, Kapitola 1. 3 Zvuk a lidský sluch, str. 18 a 19 Čerpáno z dostupné: Čerpáno z dostupné: 3 Vláskové buňky jsou tzv. sluchové receptory 10

11 Obr. č. 1: Anatomie lidského ucha Zdroj: Dostupné: Dynamický rozsah Ucho je nejcitlivější v oblasti 2-4 khz a dokáže pracovat v dynamickém rozsahu až kolem 130 db. Dynamický rozsah znamená vnímání rozdílu mezi nejnižší a nejvyšší hladinou akustického tlaku. Uprostřed frekvenčního pásma je dynamický rozsah vyšší, než na jeho okrajích. Práh slyšitelnosti je 0 db a kolem 130 db je práh bolestivosti. Při dlouhodobém vystavování prahu bolestivosti může dojít k trvalému poškození sluchu. 11

12 Rozlišování frekvencí 4 Schopnost rozlišit frekvence tónů se u každého člověka liší a je frekvenčně závislá. Také je důležité prostředí, respektive jeho hlučnost. Uprostřed slyšitelného frekvenčního pásma za ideálních podmínek lze rozlišit změnu frekvence o několik centů 5. Na okrajích pásma je rozlišovací schopnost mnohem nižší než uprostřed Frekvenční maskování 6 Frekvenční maskování je efekt, kdy dochází k maskování jednoho zvuku jiným. Pokud znějí dva tóny současně, může dojít k překrytí toho slabšího. Maximální úroveň maskovaného signálu je závislá na frekvenční vzdálenosti a úrovni maskujícího signálu. Toho využívají řada algoritmů pro kompresi zvuku Výška zvuku Je dána výškou frekvence zvuku. Jedná-li se o jednoduchý tón s harmonickým průběhem, určuje se absolutní výška tónu, zatímco u složených tónů je určení výšky mnohem složitější. Obecně odpovídá základní výška tónu složce s nejmenší frekvencí. K měření výšky zvuku se využívá technika k měření zvukových frekvencí. Základní tón pro hudební akustiku je 440 Hz, v technické praxi se používá referenční tón 1 khz Barva zvuku 4 Čerpáno z dostupné: Čerpáno z dostupné: 5 Cent je bezrozměrná jednotka, sloužící k měření velikosti intervalů. Používá se zejména v akustice a hudbě. 6 Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky - ISBN / EAN / , Technická literatura Ben 2002, Kapitola 1. 3 Zvuk a lidský sluch, str Tón 1 khz se využívá například u televizní zvukové techniky jako referenční tón pro dodržení úrovně hlasitosti, či rozpoznání kanálu, jedná-li se o stereo signál. 12

13 Barva zvuku nám pomáhá rozlišit u jednotlivých tónů se stejnou výškou jejich zvukový zdroj. Je určena počtem vyšších harmonických frekvencí. Pomocí barvy zvuku jsem schopni rozlišit jednotlivé hudební nástroje, přestože hrají stejný tón Hlasitost a intenzita zvuku Intenzita zvuku je definována podílem výkonu zvukového vlnění a plochy, kterou vlnění prochází. Zvuk se od zdroje šíří všesměrově a s rostoucí vzdáleností klesá jeho intenzita se čtvercem vzdálenosti. Pro vyjádření intenzity zvuku slouží poměrná jednotka B ( Bel ), která má logaritmický průběh. Jedná se o velkou jednotku, proto se v praxi používá jednotka nižší - db ( decibel ). Dvojnásobek určité vzdálenosti od akustického zdroje odpovídá poklesu intenzity zvuku o 6 db. V praxi to znamená, že pokud jsme vzdáleni od zdroje zvuku například jeden metr a intenzita zvuku je v tom místě 85 db, pak ve vzdálenosti dvou metrů dochází k poklesu intenzity zvuku o 6 db, tedy na 79 db. Při vzdálenosti čtyř metrů (dvojnásobek dvou metrů) dochází opět k poklesu o 6 db a intenzita zvuku je rovna 73 db. Tabulka č. 1: Vyjádření hladiny akustického tlaku pro některé běžné zvuky Akustický tlak [db] Práh slyšitelnosti 0 Tikot hodin 30 Šeptání ve vzdálenosti 10 cm 50 Saxofon ve vzdálenosti 40 cm 90 Hlasitý zpěv ve vzdálenosti 15 cm 100 Konga ve vzdálenosti 3 cm 110 Hlasitý výkřik přímo před ústy (práh bolestivosti) 130 Velký buben ve vzdálenosti 3 cm 140 Vzlet tryskáče 190 Zdroj: Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky Kapitola 1. 4 Citlivost mikrofonu, str

14 1.3. Chování zvuku v prostoru 8 Zvuk mění svou charakteristiku na základě prostředí, ve kterém se šíří. V praxi je šíření zvuku deformováno odrazy a útlumy. V případě, že zvuková vlna narazí na překážku, dochází k jejímu částečnému odražení, částečnému pohlcení, kdy se zvuk přemění na tepelnou energii a částečnému prostoupení skrze překážku. Reakce probíhá v závislosti zejména na materiálu a rozměrech překážky. Obor, který se zabývá vznikem zvuku, jeho šířením až po samotné vnímání lidským sluchem se nazývá akustika. Ta má celou řadu podoborů, jako například hudební akustika, stavební akustika, prostorová akustika, fyziologická akustika, psychoakustika 9 apod. Obr. č. 2: Reakce zvukové vlny na překážku Zdroj: Dostupné: Ve volném prostředí se šíří zvuk volně všemi směry. Pokud dojde ke střetu zvukové vlny s překážkou tak dochází viz. obrázek č.2 k odražení, prostoupení a pohlcení zvuku. Ať už se jedná o uzavřený či otevřený prostor, vždy dominuje 8 9 Čerpáno z: Dostupné: hudební akustika zkoumá fyzikální základy hudby, hudebních nástrojů a prostorů stavební akustika zvukové jevy a souvislosti v uzavřeném prostoru, budovách a stavbách prostorová akustika šíření zvuku v obecném prostoru fyziologická akustika vznikem zvuku v hlasovém orgánu člověka a jeho vnímání v uchu psychoakustika vnímání zvuku v mozku elektroakustika se zabývá záznamem, reprodukcí a šířením zvuku s využitím el. proudu 14

15 přímá vlna postupuje přímo od místa zdroje zvuku (např. reproduktorová soustava) do místa jeho příjmu (např. lidské ucho). Odražená vlna se k místu příjmu zvuku nešíří přímou cestu, ale právě přes odrazy od jiných předmětů. Díky tomu musí urazit delší cestu a dorazí tak k místu poslechu se zpožděním. V místě poslechu dochází ke skládání odražených vln s přímou vlnou a tím dochází k celkové změně charakteru přijímaného zvuku. Pro odraz zvukové vlny platí, že úhel dopadu je roven úhlu odrazu. Díky nedokonalým odrazům dochází k pohlcení části energie, což má za následek slábnutí odrážené zvukové vlny. Energie, která se neodrazí prostupuje dále předmětem (např. odrazovou deskou), kde je z části pohlcena a rozptýlena a z části prostupuje dál za předmět. Odrazy vln v poslechovém prostoru jsou velmi důležité, protože zásadně ovlivňují výsledný poslech. Intenzita zvuku v místě poslechu je vyšší díky vlnám, které by za jiných okolností směřovaly mimo posluchače. Odrazy nám způsobují dozvuk. Ozvěna je akustický jev, způsobený odrazy zvuku od překážek v prostoru. Abychom byli schopni zaznamenat ozvěnu, je třeba, aby odrazová plocha byla vzdálena nejméně 17 metrů. Tento údaj vychází z rychlosti zvuku 340 m/s, kdy zvuková vlna musí urazit 17 metrů k odrazné ploše a stejnou vzdálenost zpět. Časový posun odražených vln vytváří efekt dozvuku, který vyplňuje prostor zvukem. Tohoto jevu využívají zejména v oboru stavební akustiky. Stavba nových hudebních sálů, divadel, nahrávacích, televizních nebo rozhlasových studií se neobejde bez akustické úpravy. Akustiku poslechového prostoru můžeme ovlivnit jednak samotným rozměrem a stavbou prostoru, tak následnými akustickými úpravami, kdy jsou do prostoru instalovány tzv. zvukové pasti, které jsou vyráběny specificky pro daný prostor. To proto, že každý prostor má jiné zvukové vlastnosti a zatímco některý prostor potřebuje útlum na basovém pásmu, tak jiný potřebuje vyzdvihnout středové frekvence. Každá zvuková past je vyrobena přímo na určitou frekvenci, kterou má pohltit nebo odrazit. Samotnou instalaci pastí předchází složité měření, kdy je v prostoru umístěn referenční mikrofon a poslechový monitor 10. Do místnosti jsou reprodukovány referenční 10 Poslechový monitor je profesionální reproduktorová soustava sloužící k poslechu. Používá se zejména v nahrávacích, televizních a rozhlasových studií nebo na pódiu při živém hraní. 15

16 zvuky (smyčky různých frekvencí), díky kterým lze určit, kterou frekvenci je třeba řešit zvukovou pastí. Další deformací může být lom zvuku, ke kterému dochází v případě, kdy velikost předmětu v poslechovém prostoru je shodná s délkou zvukové vlny. Obr. č. 3: Lom zvukové vlny Zdroj: Dostupné: Elektroakustický řetězec Ať už se jedná o záznam nebo reprodukci zvuku, jeho nedílnou součástí je elektroakustický řetězec. Jsou to jednotlivé prvky zvukové techniky řazeny v sérii. Z toho vyplývá, že kvalita celého systému je dána jeho nejslabším prvkem. Prvním prvkem cesty elektroakustického signálu od zdroje zvuku jsou mikrofony. Ty jsou připojeny k mixážnímu pultu pomocí samostatného vedení, nebo multikabelu 11. Z mixážního pultu je elektroakustický signál odeslán na vstupní obvody zvukových procesorů 12 a záznamových zařízení (např. A-DAT, magnetofon, minidisk, PC). V případě reprodukce zvuku je elektroakustický signál odeslán do výkonových zesilovačů s reproduktorovou soustavou. V praxi to znamená, že pokud budeme mít nejmodernější vybavení, ale mikrofony budou nekvalitní, kvalita celého řetězce bude snížena na kvalitu mikrofonů. Pokud máme nekvalitní elektroakustický řetězec, ale vysoce kvalitní mikrofony efekt je stejný. Kvalita výsledného signálu je opět snížena. Při posuzování kvality jednotlivých prvků je nutné brát ohled nejen na informace 11 Multikabel zvukařskou hantýrkou zvaný párák je soubor žil (jednotlivých vedení) uzavřených do jednoho obalu. Na každém konci obsahuje multipin (což je konektor, jehož počet spojů koresponduje s počtem žil v multikabelu. 12 Zvukové procesory jsou zařízení sloužící k úpravě modulace signálu. (např. ekvalizér, limitér, expandér. apod.) 16

17 poskytované výrobcem, ale i na poslechové testy. Práce se zvukem je značně subjektivní a proto i výběr prvků a celkový dojem ze zvuku je subjektivní Mikrofony (Akusticko-elektrické měniče) 13 Mikrofony slouží k přeměně akustické energie na elektroakustický signál. Práce a využití mikrofonů má svá specifika. Mikrofony se liší jednak jejich využitím, ale i samotnou konstrukcí a principem, na kterém fungují. Každý mikrofon má své specifické vlastnosti a obecně lze mikrofony rozdělit na základě několika kritérií. - Vedení drátové / bezdrátové - Použití zpěv / řeč / hudební nástroj / profesionální snímání zvuku pro televizní, rozhlasové, divadelní a filmové účely - Konstrukce ruční mikrofon / klopový mikrofon / hlavový mikrofon nástrojový mikrofon / úzce směrový mikrofon / snímač - Princip přeměny akustické energie na elektroakustický signál - Směrová prostorová charakteristika - Frekvenční charakteristika - Citlivost - Impedance Citlivost je dána výstupním napětím mikrofonu v závislosti na určitém akustickém tlaku. Citlivější mikrofon má na výstupu vyšší napětí při stejném akustickém tlaku, než mikrofon s nižší citlivostí. To má za následek větší odstup užitečného signálu od šumu a tím kvalitnější signál. Běžné studiové mikrofony disponují citlivostí 1-10mV/Pa. Frekvenční charakteristika je citlivost mikrofonu na jednotlivé frekvence zvukového spektra. Je vyjádřena na dvou osách. Na vodorovné ose je vyznačeno frekvenční spektrum a na svislé ose úroveň výstupního signálu. 13 Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky - ISBN / EAN / , Technická literatura Ben 2002, Kapitola 1.4 Citlivost mikrofonu, str. 20, kapitola 1. 8 Typy mikrofonních systémů, str. 31 a 39 17

18 Impedance mikrofonu je důležitá, protože se vyrábějí dva druhy mikrofonů. Nízkoimpedanční a vysokoimpedanční. Vysokoimpedanční mikrofony dávají silnější signál, ale jsou náchylnější na elektromagnetická rušení na vedení. Nepotřebují složité předzesilovače a využití nachází spíše v komerční sféře. Naproti tomu nízkoimpedanční mikrofony jsou využívány profesionály. Předpokládá se nutnost použití předzesilovacích prvků, protože u tohoto typu mikrofonu se nejedná o výkonové uzpůsobení, ale o přenos maximálního napětí. Směrová prostorová charakteristika nám udává citlivost mikrofonu pro určitý úhel dopadu zdroje zvuku na mikrofon. Konstruktéři mikrofonů záměrně vyrábějí mikrofony s různou směrovou charakteristikou. Některé mikrofony mají možnost přepnutí směrové prostorové charakteristiky dle aktuálních požadavků. Obr. č. 4: Typy směrové prostorové charakteristiky Zdroj: Dostupné: Všesměrová (kulová) citlivost mikrofonu je na všechny strany stejná Ledvinová (kardioidní) mikrofon snímá zvuk před sebou a potlačuje zvuk za sebou. Výhoda je v potlačení zpětné vazby. Hyperkardioidní jedná se o protaženou verzi kardioidního mikrofonu, ale s více směrovou charakteristikou. Osmičková se využívá například při natáčení pěveckých duetů nebo v rozhlase. Má stejnou citlivost na akustický tlak přicházející na kapsli zepředu i zezadu. Úzce směrová Používá se zejména v televizi a při točení filmů, kdy jde o separaci požadovaného zvuku od okolních ruchů. 18

19 Princip přeměny akustické energie na elektroakustický signál Dynamické mikrofony Konstrukce dynamického mikrofonu je tvořena lehkou kruhovou membránou vyrobenou z plastické hmoty, která je mechanicky spojená s cívkou, která kmitá v určeném prostoru permanentního magnetu. Zvuk přichází na membránu, kterou rozechvěje a ta se svým chvěním kmitá cívkou v mezeře permanentního magnetu, čímž vniká velice slabý elektrický proud. Ten je následně zesílen předzesilovacím prvkem na potřebnou úroveň. Základní faktor, který ovlivňuje parametry mikrofonu je velikost a hmotnost membrány. Čím větší membrána, tím větší odstup od šumu, protože k rozkmitání membrány s cívkou je třeba mnohem většího akustického tlaku. Nevýhodou velké membrány je její setrvačnost, což má za následek pokles frekvenčního rozsahu na vyšších kmitočtech. Dalším faktorem je hmotnost cívky, která má obdobné následky jako velká membrána. Tomu lze předejít použitím silnějšího magnetického pole. Moderní dynamické mikrofony využívají magnet z neodymia 14. Mezi hlavní výhody dynamických mikrofonů patří nízké náklady na výrobu, mechanická odolnost, vlastnost snášet vysoký akustický tlak. Dynamické mikrofony nepotřebují napájení. Využití je hlavně při živých vystoupení, kdy je nižší citlivost výhodou kvůli zpětné vazbě 15 a přeslechům. Hlavní nevýhodou je nízká úroveň signálu, které jsou dynamické mikrofony schopny dodat. Proto je potřeba předzesilovačů, což vede ke snížení odstupu užitečného signálu od šumu. Dynamické mikrofony se vyrábějí ve všech směrových prostorových charakteristikách, ale nejčastěji se setkáme s kardioidním systémem. Mezi nejznámější výrobce dynamických mikrofonů na profesionálním poli patří firmy Shure, AKG, Beyer a další. 14 Neodymový magnet je směsí neodymu, železa a boru. Jedná se o nejsilnějším typ magnetu s vynikajícími magnetickými vlastnostmi a nejvyšší vnitřní energií. 15 Situace, kdy výstup zařízení má zpětný vliv na vstup zařízení. Například pokud přiložíme k reproduktorové soustavě mikrofon, začne nám snímat zvuk vydávaný reproduktory. Snímaný zvuk pak putuje přes mixpult a výkonový zesilovač zpět do reproduktorové soustavy a z ní zpět na mikrofon. Postupně tak dochází ke zvyšování hlasitosti snímaného zvuku až do známého rozhoukání. 19

20 Obr. č. 5: Dynamický mikrofon Shure SM58 Zdroj: Dostupné: Páskové mikrofony U páskových mikrofonů se jedná o obdobný princip přeměny akustické energie na elektrický signál jako u dynamických mikrofonů. Jen membrána s cívkou jsou nahrazeny tenkým vodivým páskem. Jedná se o ekvivalent cívky s jedním závitem. Proto je výstupní signál velmi slabý a musí být zesílen zabudovaným transformátorem. Tento typ není příliš rozšířený, protože je velmi náchylný na mechanické poškození. I přesto se vyrábí ve všech směrových prostorových charakteristikách. Hlavní předností páskových mikrofonů je frekvenční rozsah, který může překročit i hranici 20 khz. Jsou výrazně levnější než kapacitní mikrofony a nepotřebují napájení. 20

21 Obr. č. 6: Páskový mikrofon Audio Technica AT4080 Zdroj: Dostupné: Kapacitní mikrofony Kapacitní nebo-li kondenzátorové mikrofony nesou své označení kvůli principu mikrofonního systému. Jedná se o stejný princip na jakém funguje kondenzátor 16. Konstrukce kondenzátorového mikrofonu se dá stručně shrnout jako pár kovových paralelních destiček uchovávajících el. náboj, které jsou odděleny izolátorem. Výstupní napětí mikrofonu je závislé na změně kapacity v kapsli, nebo-li na vzdálenosti destiček. Zatímco jedna destička je napevno ta druhá se pohybuje. Akustický tlak mění polohu volně uložené destičky a tím dochází ke změně vzdálenosti mezi destičkami. Na odporu se pak snímá změna napětí. U kapacitních mikrofonů je bezpodmínečně nutné zajistit napájení, protože celý systém funguje jen za předpokladu přítomnosti elektrického náboje. Většinou se jedná o fantomové napájení, které může být buď samostatné el. zařízení, nebo jej obsahuje většina kvalitnějších mixážních pultů. Existují však mikrofony např. AKG C1000, které mají možnost napájení z baterie, konkrétně tento typ mikrofonu využívá 9V baterii. Ve srovnání s dynamickými mikrofony jsou mnohem náročnější na konstrukci a jejich pořizovací cena bývá mnohem 16 Kondenzátor je elektronická součástka používaná v el. obvodech pro dočasné uchování náboje. Základní vlastností kondenzátoru je elektrická kapacita. 21

22 vyšší než u dynamických mikrofonů. Mezi výhody patří mnohem autentičtější snímání zvuku, a to díky pokovené plastické membráně, která má mnohem nižší hmotnost a tím i setrvačnost. Může tak reagovat na mnohem vyšší frekvence, než je tomu u dynamických mikrofonů. Kapacitní mikrofony mají mnohem vyšší citlivost a tím i větší odstup užitečného signálu od šumu. Jednou z nevýhod kapacitních mikrofonů je při použití ve vlhkém prostředí. Díky vlhkosti dochází ke spojení destiček a tím k částečnému vybíjení náboje, což vede ke snížení citlivosti. Nejznámějšími výrobci kapacitních mikrofonů jsou firmy Sennheiser nebo Neumann. U nejvyšší třídy kapacitních mikrofonů můžeme očekávat pořizovací částku přesahující čtvrt milionu korun. Obr. č. 7: Kapacitní mikrofon Neumann U87 Zdroj: Dostupné: Elektretové mikrofony Jsou obdobou kapacitních mikrofonů. Hlavním rozdílem je, že náboj není přiváděn na membránu, ale je její pevnou součástí z výroby. Součástí kapsle je fetový předzesilovač, který je napájen většinou tužkovou baterií. Hlavní nevýhodou elektretových mikrofonů je vyšší hmotnost membrány, což má za následek setrvačnost a nižší účinnost na vyšších frekvencích. V průběhu vývoje 22

23 tohoto sytému došlo k přemístění uložení el. náboje do nepohyblivé destičky. Tzv. Back elektretový mikrofon. Obr. č. 8: Elektretový mikrofon Olympus ME-30W Zdroj: Dostupné: Kontaktní mikrofony (snímače) Najdou využití všude tam, kde je potřeba se vyhnout přeslechům, nebo zpětné vazbě. Slouží především k ozvučení hudebních nástrojů. Princip kontaktních mikrofonů spočívá v reakci na chvění povrchu hudebního nástroje, které se přenáší na krystal. Deformace krystalu vytváří elektrické napětí. Jedná se o tzv. piezoelektrický princip. Hlavní výhodou je použití při živých vystoupení kvůli eliminaci přeslechů. Nevýhodou je, že snímání chvění určité části hudebního nástroje nedokáže věrně přenést zvuk tak jako ambientní 17 snímání zvuku. 17 Ambientní snímání slouží pro přirozené akustické vyznění nástrojů v žánrech, jako jsou vážná hudba, jazz atd. Jedná se o typ snímání, kdy charakter zvuku neurčuje jen mikrofon a samotný hudební nástroj, ale i prostor v němž hudebník hraje. 23

24 Obr. č. 9: Kontaktní mikrofon WHOLENOTE KTM 1200 Zdroj: Dostupné: Mikrofony s tlakovou zónou (PZM) Využití mikrofonu tohoto typu předpokládá umístění na podlahu, zeď či stůl. Kapsle mikrofonu je zasazena do zadní destičky a reaguje na změnu tlaku v mezeře mezí ní a ohraničující plochou. Na kapsli přichází přímý zvuk a odražený zvuk od desky. Obr. č. 10: PZM mikrofon Beyerdynamic MPC 65 V WS Zdroj: Dostupné: 24

25 Mixážní pult Mixážní pult je zjednodušeně elektronické zařízení, které funguje jako směšovač zvuku. Disponuje několika vstupy, na které přichází signál (např. z mikrofonů). Ve vstupní části, je upravena úroveň signálu a ten pokračuje do korekční části, která slouží k úpravě frekvenční charakteristiky. Za korekcemi je část pro smíchání signálů do pomocných výstupů (např. poslechové monitory, sluchátkový výstup atd.). Následuje část pro určení panoramy a poměru hlasitosti vůči ostatním signálům. Zařízení, na kterém se realizuje sloučení signálů z jednotlivých vstupů se nazývá sběrnice. Na sběrnici se sloučí signál, který je výsledným poměrem jednotlivých příchozích signálů. Výsledný signál je odeslán ze sběrnice přes výstupní část do výkonového zesilovače nebo crossoveru 18. Obr. č. 11: Mixážní pult YAMAHA MG24-14FX Zdroj: Dostupné: 18 Crossover nebo-li výhybka slouží k rozdělení zvuku na základě frekvence. Nejčastěji na Výšky, středy a basy. Rozdělený signál je odeslán do jednotlivých reproduktorových soustav určených právě pro vybrané spektrum frekvencí. Výhybky mohou být pasivní i aktivní. 25

26 Zvukové procesory 19 Obecně si můžeme rozdělit zvukové procesory na dvě základní skupiny a to na signálové procesory a efektové procesory. Signálové procesory slouží k úpravě kompletního signálu. Neupravený zvuk je odeslán do procesoru, na jehož výstupu dostaneme upravený zvuk (např. korekčně). Druhou skupinou jsou efektové procesory, které využijeme v případě potřeby nastavit poměr upraveného a neupraveného zvuku. Signálové procesory: Equalizéry, Procesory pro úpravu dynamiky signálu, Enhancery, Směrové efekty, Jednotky zkreslení. Efektové procesory: Zpožďovací linky, Chorusové jednotky, Flanging a phasing, Měniče ladění, Dozvukové jednotky Reproduktory a výkonový zesilovač 20 Reproduktory a výkonový zesilovač jsou posledním prvkem v elektroakustickém řetězci. Ideální reproduktor by měl umět přenést celé slyšitelné spektrum frekvencí. Proto bývají reproduktorové soustavy vícepásmové. Profesionální poslechové sestavy jsou třípásmové. Výkonové reprosoustavy mohou být rozděleny výhybkou na jednotlivá frekvenční pásma - výšky, středy a basy. Popřípadě středy mohou být rozděleny na vyšší a nižší, a basy mohou být obohaceny o subbasový reprobox. Každé pásmo má svůj reproduktor, který je pro dané frekvenční spektrum konstruovaný. Reproduktor funguje na principu, kdy v permanentním magnetu kmitá cívka spojená s membránou podle dodávaného elektrického signálu. Mezi důležité vlastnosti reproduktoru patří např. citlivost, impedance, zkreslení, maximální výkonové zatížení, směrová charakteristika a frekvenční charakteristika. 19 Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky - ISBN / EAN / , Technická literatura Ben 2002, Kapitola 4. 1 Zvukové procesory, str Václav Vlachý - Praxe zvukové techniky - ISBN / EAN / , Technická literatura Ben 2002, Kapitola 3. 1 Monitory, str

27 Aby reproduktory mohly proměnit elektrický signál na akustickou energii, musí být připojeny k zesilovacímu prvku. V případě studií se jedná o poslechový zesilovač. U profesionální aparatury se používá výkonový zesilovač. Pódiové poslechové monitory můžeme rozdělit na pasivní (potřebují výkonový zesilovač) a aktivní (výkonový zesilovač mají zabudovaný v boxu). Výkonový zesilovač poznáme od poslechového na první pohled, protože nedisponuje částí pro korekce. Většinou najdeme na předním panelu jen regulaci výkonu a světelnou signalizaci signalizující v případě dosažení určitého výkonu, nebo při dosažení maximálního výkonu. Zesilovače se dají rozdělit do mnoha kategorií a podkategorií. Důležitými parametry u výkonových zesilovačů jsou zisk, šířka zesíleného pásma, zkreslení, výkon, maximální zatížení a impedance. Obr. č. 12: Schéma reproduktoru Zdroj: Dostupné: 27

28 1.5. Snímání zvuku Na snímání zvuku má vliv mnoha faktorů a jedním z nich je prostor. Může se jednat o otevřený prostor (ulice, venkovní divadlo) nebo uzavřený (koncertní sál, místnost). Na základě prostoru a charakteru zdroje zvuku je nutné vybrat správnou směrovou prostorovou charakteristikou. Například při ozvučení orchestru dokáže správně umístěný mikrofon s ledvinovou směrovou prostorovou charakteristikou snímat dva nástroje, nebo ambientně celou sekci. V případě televizního rozhovoru výběrem úzce směrového mikrofonu dojde k potlačení ruchu v okolí respondenta. Použitím osmičkové charakteristiky se dá snímat rozhlasový rozhovor dvou naproti sobě sedících lidí. Elektroakustický signál ze zavěšeného mikrofonu nad pódiem se všesměrovou charakteristikou poslouží v divadle ke komunikaci jeviště se zvukovou kabinou. Důležitá je i samotná konstrukce těla mikrofonu. Někteří zpěváci dávají přednost ručním bezdrátovým mikrofonům a jiní stojanu s mikrofonem, kde drátové vedení nevadí. Dalším faktorem může být záznamové médium, protože v případě, že zařízení nedisponuje fantomovým napájením je nutné sáhnout po kapacitních nebo elektretových mikrofonech na baterie. Stejně tak je důležitý výběr správné citlivosti a frekvenční charakteristiky mikrofonu, protože mikrofon, který je vhodný na snímání velkého bubnu není příliš vhodný na snímání houslí Scénický zvuk Scénický zvuk je velmi důležitým prvkem divadelního představení. Má za úkol posílit gradaci napětí, vyvolávat emoce u diváků a zvýšit míru autentičnosti ruchů. Je to právě zvukař, kdo může interaktivně reagovat na děj odehrávající se na pódiu a tím pomáhá tvořit náladu publika. Zatímco u komorního divadla se hodí spíše minimalismus, velká scéna např. městských divadel se neobejde bez využití zvukové techniky např. kvůli zvýšení akustické hladiny v sále nebo reprodukci doprovodné hudby a ruchů. U muzikálů nebo velkých představení je potřeba celý tým zvukařů, kdy každý má svou funkci. Ozvučení v sále, odposlechové monitory, distribuce mikrofonů a zásahy do zvukové techniky v případě výskytu poruchy. 28

29 2. MIKROPORTY Obecný popis Název Mikroport vznikl spojením slov microphone a portable, volně přeloženo jako bezdrátový mikrofon. S řešením bezdrátového mikrofonu jako první přichází firma Sennheiser roku Premiéra mikroportu se uskutečnila v zábavném pořadu německé televize ARD. Mikroport si okamžitě získává oblibu a z televize se šíří dál do rozhlasu, divadla, muzikálů a hudebních show. Bezdrátové mikrofony přinesly nevídanou volnost například pro herce, hudební interprety a moderátory. Obr. č. 13: Pořad ČT Věříš si? Zdroj: Dostupné: 21 Čerpáno z: Dostupné: Manuál k obsluze přijímače a vysílače AKG systému WMS 4000 SR 4000, PT 4000, HT 4000 Katalogy techniky pro bezdrátový přenos firmy Sennheiser z roku 1994 Vlastní praxe jako mikrofonista brněnského studia ČT Konzultace: Mistr zvuku NDM Otakar Mlčoch Mistr zvuku Švandovo divadlo Petr Šoltys Mistr zvuku Husa na provázku Pavel Zgarba Mistr zvuku ČT Roman Pavlík Mistr zvuku ČT Radomír Geyer 29

30 Zejména díky mikroportům lze uskutečnit kontaktní snímání zvuku i v případech, kde je nutný pohyb. Na fotografii z archivu České Televize pořadu Věříš si? můžeme spatřit akční scénu, kdy děti mají za úkol poradit si s překážkami v co nejkratším čase. Jedinou možností jak mít nepřetržitě pod kontrolou snímání zvuku je bezdrátový přenos. Další výhodou jsou rozměry mikroportu s mikrofonem, protože se dá velmi snadno skrýt pod oblečení a neruší tak estetickou povahu záběru. Právě možnost snadného maskování dělá mikroport atraktivním zejména pro film, televizi a divadlo. Obr. č. 14: Pořad ČT Manéž Bolka Polívky 2009 Zdroj: Dostupné: Základní rozdělení na základě konstrukce Stručně řečeno se mikroport skládá ze dvou samostatných zařízení a to přijímače a vysílače. Přijímač můžeme obecně rozdělit podle konstrukce na dva typy. První typ má kompaktní rozměry s možností napájení z baterií, druhý typ má větší rozměry a hodí se spíše do racku 22, nebo k volnému uložení. Potřebuje připojení k elektrické síti a vyžaduje instalaci antén. 22 Rack je označení pro standardizovaný systém uložení jednotlivých elektrických a elektronických zařízení včetně přehledného uspořádání kabeláže. Jedná se o kovový rám, do kterého jsou vloženy jednotlivé zařízení, které mohou být mezi sebou snadno propojeny. 30

31 Výhody prvního typu jsou zejména v kompaktních rozměrech a možnosti využití na místech, kde není možnost připojení k elektrické síti, nebo v případě specifického použití. Například, když by divadelní hra obsahovala scénu telefonního rozhovoru herce na pódiu s hercem mimo pódium (zákulisí, kde signál není tak kvalitní, nebo vůbec žádný) je mnohem jednoduší nainstalovat přenosný přijímač, než složitě instalovat antény s příslušenstvím přijímače umístěného v racku. V případě, že se jedná o kamenné budovy (divadla, koncertní sály, besedy, apod.), které mají zázemí a scéna je v podstatě neměnná, jsou ve výhodě přijímače v racku, protože se nepředpokládá žádný přesun technického vybavení. Hlavní výhodou je jedna instalace a následná údržba. V případě hostování divadelního souboru je mnohem jednoduší na přepravu i manipulaci rack než desítky samostatných zařízení. Další výhodou je přehledné uspořádání jednotlivých komponentů v racku, kdy obsluha přesně ví, kde hledat příslušný přijímač. Obr. č. 15: Přehledné uspořádání bezdrátových přijímačů v racku Zdroj: Dostupné: HS-06-EarSets-95p1641.htm 31

32 Obr. č. 16: Přenosný bezdrátový přijímač Sennheiser EK 3241 Zdroj: Dostupné: Vysílače si můžeme také rozdělit na několik typů na základě konstrukce a použití. Prvním typem je bezdrátový systém pro hudebníky. Velká pódia vyžadují dlouhá drátová vedení. Čím je vedení delší, tím je náchylnější na mechanické poškození a vznik různých typů brumu a šumu. Další nevýhodou drátového vedení je omezení v pohybu. Vysílač se liší od vysílačů určených k mluvenému slovu ve frekvenčním rozsahu a pomocných obvodech. Také tvar bývá uzpůsoben použití pro hudební nástroj, tak aby jej nepoškodil a zároveň nebyl překážkou při hraní. 32

33 Obr. č. 17: Bezdrátový systém pro hudební nástroje SENNHEISER EW172 C G3 Zdroj: Dostupné: Druhým typem vysílače je klopový nebo hlavový mikroport (pro mluvené slovo). Je podobný bezdrátovému systému pro hudební nástroje. Místo kabelu s konektorem JACK 23 je dodáván s klopovým 24 nebo hlavovým mikrofonem. Vysílač s mikrofonem určený na mluvené slovo má své specifické požadavky, stejně tak jako vysílač s mikrofonem určený pro zpěv. Liší se dynamickým rozsahem a rozsahem frekvencí, které je schopen přenést. Obsahuje odlišné obvody (např. kompresor, limiter, expander, ekvalizace, šumové a modulační brány). Své uplatnění nachází hlavně na koncertech, ve filmu, divadle, televizi nebo na moderování akcí. Díky mikroportu má moderátor volnost pohybu. Výběr mezi klopovým a hlavovým mikrofonem záleží na konkrétní situaci. 23 Konektor JACK původně využívaný jako telefonní kolík, je využíván zejména pro přenos elektroakustického signálu. Má několik verzí velikosti (6,3mm, 3,5mm, 2,5mm) může být v provedení mono (vedení signálu je realizováno přes dvě vedení) nebo stereo (vedení signálu je realizováno přes tři vedení). 24 Klopový mikrofon je miniaturní mikrofon s koncovkou mini XLR. K mikrofonu je připevněna spona, která slouží k přichycení mikrofonu na klopu saka. Možnost přichycení je limitována druhem oděvu. Hojně využíván ve filmu pro snímání řeči, v televizi (např. zpravodajství, různé typy zábavných pořadů, nebo televizní záznam divadelní hry) a v divadle. Pokud je použití hlavových mikrofonů nevhodné (např. herec má dialog, uprostřed, kterého si musí obléct motocyklovou helmu a dialog dokončit) je možností použití klopového mikrofonu. Hlavový mikrofon je obdobou klopového mikrofonu s rozdílem, že spona je nahrazena konstrukcí umožňující uchycení na hlavě (viz. obr. č. 15). 33

34 Obr. č. 18: Klopový mikroport SHURE PGX14E/93-R1 Zdroj: Dostupné: Třetím typem vysílače je ruční bezdrátový mikrofon nebo-li handka 25. Bezdrátový ruční vokální mikrofon, který lze využít stejně tak jako v předchozím případě na koncertech pro zpěváky. Velmi využíván v televizi, ať už se jedná o sportovní přenosy, zprávy nebo živé pořady, tak na různých typech besed, gala večerů a anket. Mikrofonní hlava je výměnná. Obr. č. 19: Bezdrátový ruční mikrofon AKG WMS 4000 Zdroj: Dostupné: 25 Handka je slangové označení pro ruční mikrofon 34

35 Čtvrtým typem bezdrátového vysílače je tzv. Plug-on transmitter 26. Jedná se o bezdrátový systém kompaktních rozměrů, který lze použít jednoduchým připojením k mikrofonu, který disponuje konektorem kanon (XLR). Tento systém bezdrátového přenosu signálu řeší situace, kdy není vhodné použití klasického drátového vedení. Důvodem může být narušení vizuální podoby scény, vznik neužitečného signálu na drátovém vedení nebo pohyb mikrofonisty. Obr. č. 20: Bezdrátový Plug-on transmitter Sennheiser SKP 3000 Zdroj: Dostupné: 26 Čerpáno z: Dostupné: 35

36 2.2. Mikroportová souprava 27 Před zakoupením mikroportu pro profesionální použití (divadlo, televize, rozhlas, film, koncerty), nebo poloprofesionální použití (náhrada drátového vedení ve zkušebně pro hudebníky, vystoupení poloprofesionálních kapel apod.) je dobré zamyslet se nad jeho budoucím využitím. Posoudit na kolik jsou požadavky specifické, nebo naopak universální. Pokud jsou požadavky spíše universální, nabízí se možnost koupě kompletní sady. Tím ve výsledku snížíme pořizovací náklady, protože pořízení každého vysílače zvlášť je vždy dražší variantou. Sada v základu obsahuje bezdrátový přijímač, bezdrátový ruční mikrofon a bezdrátový vysílač určený k připojení klopového, nebo hlavového mikrofonu (bodypack transmitter 28 ). Nedílnou součástí sady je klopový, nebo hlavový mikrofon s příslušenstvím. Obr. č. 21: Příklad mikroportové soupravy Sennheiser Zdroj: Mikroportová souprava Sennheiser brněnského studia České Televize, vlastní foto 27 Čerpáno z manuálů zapůjčených v brněnském studiu České Televize. Návod k obsluze AKG SR 4000, přijímač systému WMS 4000 Čerpáno z: Návod k obsluze AKG SR 4000, přijímač systému WMS 4000 Návod k obsluze AKG PT 4000, vysílač systému WMS 4000 Návod k obsluze AKG HT 4000, vysílač systému WMS 4000 Sennheiser HF-Technik für die praxi, Teil 1/3, Ausgabe 7/94 Sennheiser HF-Technik für die praxi, Teil 2/3, Ausgabe 7/94 Sennheiser HF-Technik für die praxi, Teil 3/3, Ausgabe 7/94 Vlastní praxe mikrofonisty v brněnském studiu České televize 28 Označení bodypack transmitter slouží pro bezdrátový vysílač určený k připojení klopového a hlavového mikrofonu hudebního nástroje. 36

37 Přijímač Každé elektronické zařízení v soupravě bylo testováno a splňuje podmínky a předpisy o digitálních zařízení. Tyto podmínky a předpisy slouží k ochraně před škodlivým zářením v případě domácího použití. Zařízení využívá vysokofrekvenční energie, která může způsobit škodlivé rušení dalších radiových zařízení. Jedna z podmínek je používání stíněných kabelů 29. Bezdrátový přijímač slouží k příjmu radiových vln UHF nebo VHF frekvenčního pásma 30, které jsou nositelem zvukové informace. Mikrofon přemění akustickou energii snímanou membránou na elektroakustický signál, který putuje do vysílače, kde je obvody zpracován na radiové vlny. Ty jsou následně přijímány obvody přijímače, který je zpětně zpracuje na zvukový signál, který je odeslán na výstup zařízení. Zařízení je natolik sofistikované, že zásah uživatelem do vnitřní struktury může znamenat nevratné poškození. Součástí přijímače je síťový adaptér, nebo konektor pro připojení do elektrické sítě a antény. Antény lze rozdělit do dvou kategorií a to na všesměrové a směrové. Základní rozdíl mezi nimi je v příjmu a vyzařování energie. Zatímco všesměrová anténa slouží k pokrytí plochy, směrová se dát využít v případě bezdrátového spojení pevně daných stanovišť. Výhodou je úzce směrovaný paprsek, který umožňuje větší vzdálenost mezi přijímačem a vysílačem. Profesionální přijímače jsou vybaveny true diverzitním příjmem (plně diverzitní příjem). Příjem ve smyslu pokrytí dělíme na tři systémy. Nediverzitní, diverzitní a plně diverzitní. Nediverzitní příjem obsahuje jednu přijímací jednotku a jednu anténu pro příjem signálu. Diverzitní příjem má také jen jednu přijímací jednotku, ale disponuje obvodem pro výběr signálu z dvou antén. 29 Stíněný kabel je drátové vedení signálu, které se může skládat i z více cest obalené společnou vodivou vrstvou (stíněním), které využívá jevu Faradayovy klece, čímž omezuje možnost rušení a vniku neužitečného signálu. 30 VHF - Velmi krátké vlny jsou používány především pro přenos rozhlasového a radiového signálu. VHF se využívalo před UHF. - Kmitočty o frekvencích MHz. UHF - Ultra krátké vlny jsou používány pro televizní kanály a radiokomunikační služby např. WI-FI, mobilní telefony apod. - Kmitočty o frekvencích 0,3-3 GHz. UHF se využívá nyní kvůli vyššímu dosahu. 37

38 Plně diverzitní příjem funguje na principu příjmu signálu ze dvou oddělených vysokofrekvenčních obvodů (tunerů), které zpracovávají přicházející signál získaný z jednotlivých antén. Následně je porovnávacím obvodem vyhodnocen zdroj silnějšího signálu, který je následně vybrán pro příjem. Výběr trvá řádově v milisekundách. Další možností jak snížit možnost narušení kvality, je instalace externích antén. V případě zastavěného prostoru je řešením umístit několik externích antén. Ty jsou mezi sebou propojeny kabely přes slučovače signálu. Při dostatečném počtu externích antén dosáhneme relativně vysokého pokrytí i za komplikovaných podmínek daných prostředím. Např. přímý přenos pořadu Dobré ráno byl realizován na Brněnské přehradě na parníku. Prostory byly plné železných konstrukcí a stěn, které znemožňovali umístit antény na přímou viditelnost s vysílači. Bylo použito 8 antén, z nichž některé musely být přenášeny v rámci rozsáhlé scény na předem určené místo. I přesto se vysílání neobešlo bez komplikací s příjmem signálu a existovalo několik hluchých míst, vzdálených jen několik metrů od antény, kde signál nebyl žádný. V případě příliš velké vzdálenosti mezi anténami a přijímačem dochází ke ztrátě signálu na odporu vedení, proto je nutné použít zesilovače signálu ve vzdálenosti dané výrobcem, popřípadě odporem vedení. Přijímač je schopen operovat v pásmu širokém až desítky MHz v rozmezí stovek MHz velmi krátkých vln až ultra krátkých vln. U výběru nosné frekvence je možné volit mezi předdefinovanými kanály a vlastním nastavení. Přední panel přijímače je vybaven LCD displejem, který zobrazuje všechny důležité údaje (např. zbývající životnost baterií vysílače, úroveň RF signálu 31, úroveň audio signálu, používanou frekvencí apod.) a prvky k ovládání. Přijímač je vybaven režimem LOCK (elektronický zámek), který chrání zařízení před nechtěnou změnou nastavení vlivem vnějších okolností. Zadní panel obsahuje konektor pro připojení síťového adaptéru nebo připojení do elektrické sítě. Konektory pro připojení antén a audio výstup. Ten může být symetrický konektor XLR s možností regulace výstupní úrovně signálu, nebo 31 RF signál radiofrekvenční signál. 38