Vznik knihovny. Spole nost Libri prohibiti

Transkript

1

2 Vznik knihovny Knihovna zakázaných knih vznikla z pot eby soust edit na jednom míst a zp ístupnit širší ve ejnosti produkci exilových a samizdatových vydavatel a zaplnit tak jedno z bílých míst naší nedávné historie. Jsme p esv d eni, že jedním z pilí demokracie je právo ob ana na p ístup k informacím bez jakýchkoli p ekážek, a snažíme se p isp t k napln ní tohoto práva. Abychom takovou službu mohli skute n poskytovat, musí být knihovna soukromá a nezávislá. Po roce p ekonávání mnoha právnických, finan ních, prostorových a jiných problém se nám poda ilo knihovnu v íjnu 1990 otev ít v Podskalské ulici za finan ní a technické pomoci s. nadace Charty 77 a za ú asti mnoha významných kulturních p edstavitel v etn prezidenta republiky. Pozd jší innost knihovny umožnila nezištná pomoc mnoha p íznivc naší myšlenky. Vytvo ila se tak v echách naprosto ojedin lá a nezastupitelná knihovna, která zde dosud chyb la. Základem knihovny byly archivní exemplá e samizdatové edice Popelnice, kterou vydával Ji í Gruntorád, a další publikace jím získané koupí nebo vým nou v dob normalizace. Sbírku tehdy tvo ilo asi 2000 knih, reprezentativní soubor asopis a dalších dokument. Spole nost Libri prohibiti Vzhledem k tomu, že knihovna pot ebovala právní subjektivitu, založili jsme a 24. dubna 1991 na Ministerstvu vnitra R zaregistrovali nevýd le né ob anské sdružení - Spole nost Libri prohibiti, jejímž hlavním cílem je zajišt ní innosti a dobudování naší knihovny. lenské p ísp vky nejsou stanoveny.

3 Mezi zakládajícími leny spole nosti jsou mj. spisovatelé Václav Havel, Ivan Klíma, Hana Ponická, Zden k Urbánek, Ludvík Vaculík a Jan Vladislav. Dále rektor emeritus Karlovy univerzity Radim Palouš, rektor emeritus Masarykovy univerzity v Brn Milan Jelínek, bývalý editel Ústavu pro soudobé d jiny AV R Vilém Pre an, bývalý ministr kultury Pavel Tigrid, noviná a bývalý generální editel eského rozhlasu Vlastimil Ježek, bývalý editel Masarykova ústavu AV R Jaroslav Opat, editel Centra pro teoretická studia p i UK a AV R Ivan M. Havel a významný katolický pedagog, teolog a vydavatel Oto Mádr. Spole nost má dnes 182 len, mezi kterými jsou krom jmenovaných zakládajících len také nap. spisovatelé Jan Beneš, Ji í Gruša, Petr Kabeš, Alexandr Kliment, Petr Král, Pavel Šrut, Ota Ul a Jan Vod anský, literární v dci Ji í Brabec, František Kautman a Antonín M š an, teologové Milan Balabán a Jakub Trojan, editel Národní knihovny Vojt ch Balík, bývalý eský velvyslanec v Bulharsku Petr Pospíchal, vydavatel Kanadských list Mirko Jane ek a další samizdatoví a exiloví vydavatelé, publicisté a p átelé knihovny. V lo ském roce zem eli František Hlubu ek z Kanady, Jaroslav Strnad ze Švýcarska a Klement Lukeš z Prahy, který byl krátce p edtím vyznamenán medailí Za zásluhy. Valnou hromadou Spole nosti Libri prohibiti byly 22. února 2000 p ijaty nové stanovy a byl zvolen výbor, jehož p edsedou se stal Radim Palouš, místop edsedou Ivan M. Havel, dalšími leny jsou Old ich erný (Ženeva), Zde ka Gruntorádová a Ji í Gruntorád, který je také jednatelem. Tento výbor bude po p íštích p t let reprezentovat naše ob anské sdružení. Do Spole nosti Libri prohibiti i nadále zveme všechny zájemce o lenství, kte í mohou a cht jí knihovn jakkoli pomoci. Aktuální stav fond knihovny Knihovna se skládá z fond samizdatové a exilové literatury, archivu dokument a audiovizuálního odd lení. Je zde celkem na knihovních jednotek a p es 1600 titul periodik. Sbírky rozši ujeme nákupy, vým nou, trvalými záp j kami a dary p íznivc z domova i ze zahrani í. Z cenných unikát a materiál zap j ených po izujeme kopie, v etn elektronických, které poskytujeme k prezen nímu studiu. Knihovní fond je rozd len do t chto ástí: 1. eské samizdatové monografie a asopisy Fond má p es 9800 knihovních jednotek ze 70. a 80. let, a to jak edi ních (nap. Edice Expedice, Petlice, Popelnice, eská expedice, Kvart, Kde domov m j atd. - p ibližn 100 edic a nakladatel ), tak i publikací mimoedi ních. Sbírka asopis ítá p es 330 titul (nap. Informace o Chart 77, Informace o církvi, Revolver revue, Vokno, Historické studie, Kritický sborník, St ední Evropa atd.), všechna významná periodika jsou kompletní. 2. eské exilové monografie a asopisy Fond zahrnuje p es 5400 knihovních jednotek. Je zde zastoupeno 35 nakladatelství, která m la souvislý edi ní program, a p es 400 jednotlivých nakladatel a institucí, které vydávaly publikace v eštin. Kompletní je produkce nakladatelství 68 Publishers, Index, Poezie mimo domov, Rozmluvy, Opus bonum, Arký, Konfrontace, Edice satiry, Framar, Moravian Library, Sklize atd. Máme již p es 620 titul s. exilových periodik, z toho jsou kompletní ro níky asopis Sv dectví, Listy, Studie, Prom ny, slov, Obrys, Západ, Reportér, Rozmluvy, Hlas domova, Text, Kanadské listy, Sklize, Okno, Modrá revue, Hovory s pisateli, Perspektivy, Bohemia, Skute nost, eské slovo, Národní politika, Právo lidu, Paternoster, Zpravodaj ech a Slovák ve Švýcarsku a další, zahrnující období od konce 40. let do sou asnosti. 3. Monografie a asopisy 1. a 2. odboje Fond obsahuje 58 knihovních jednotek legioná ské literatury z 1. sv tové války, 600 monografií eskoslovenského vále ného exilu a n které asopisy z období 1. a 2. sv tové války. 4. Cizí samizdatové monografie a asopisy

4 Fond má p es 160 knihovních jednotek slovenského a p es 590 knihovních jednotek polského samizdatu, 38 titul slovenských a 190 titul polských periodik. Okrajov je zastoupen i ruský samizdat a periodika z bývalé NDR. 5. Cizí exilové monografie a asopisy Fond má p es 370 knihovních jednotek slovenských exilových monografií a 50 titul asopis, 225 svazk monografií ruského a ukrajinského exilu z let s n kolika asopisy, polský exil je zastoupen jen n kolika desítkami publikací a asopis. 6. Cizojazy né monografie a asopisy Fond cizojazy ných knih se vztahem k eskoslovensku a dalším komunistickým zemím nebo k problematice lidských práv, v etn p eklad z eštiny, má p es 1930 svazk a na 400 titul asopis. 7. Dokumentace a archiv Velkou ást tohoto fondu tvo í dokumenty o porušování lidských a ob anských práv v bývalém eskoslovensku a v celém sov tském bloku. Jde o soubor písemných dokument vzniklý zejména inností nezávislých iniciativ Charty 77, Výboru na obranu nespravedliv stíhaných, Východoevropské informa ní agentury atd., práce jednotlivých autor i skupin ší ené samizdatem, fejetony, politické komentá e, p íležitostné texty, petice, dopisy apod. V roce 1998 jsme p ikro ili k jejich zpracování, které jsme však museli z finan ních d vod pozastavit, zatím je hotovo p es 900 záznam. Dále jsou zde nepublikované práce a rukopisy (p es 260 knihovních jednotek), dokumenty a písemné doklady o innosti exilových organizací, nakladatelství a redakcí v etn korespondence, samizdatové plakáty, letáky, fotografický a výst ižkový archiv. 8. P íru ní knihovna - tematická a sekundární literatura Obsahuje knihy, asopisy a další dokumenty o samizdatové a exilové literatu e, katalogy, bibliografické soupisy, slovníky, biografické a diplomové práce, celkem na 700 položek. 9. Audiovizuální odd lení Vzniklo v roce 1993 z iniciativy PhDr. Aleše Opekara. V sou asné dob již vlastníme nahrávky nekonformní hudby na 1380 kazetách, 85 CD-ROM médiích a 85 gramofonových deskách, zvukové záznamy podzemních p ednášek a seminá (cca 450), videodokumenty a filmovou amatérskou produkci (cca 360 záznam ) na 240 videokazetách. Nahrávky se snažíme získávat p ímo od p vodc, tedy v nejlepší možné technické kvalit. Provoz a innosti knihovny Sídlo knihovny a ítárny Libri prohibiti, která je v provozu již jedenáctým rokem, je na Senovážném nám stí. 2 v Praze 1. Otev eno máme ty i dny v týdnu (pond lí - tvrtek) od 13 do 17 hodin. Fondy jsou k dispozici tená ské ve ejnosti bezplatn, poskytujeme standardní služby v etn rešerší, kopírování a konzultací. V tšina publikací je p ístupná prezen n v naší studovn, kde je 18 míst. Multiplikáty p j ujeme absen n po složení kauce. V pr b hu doby od vzniku naší knihovny se za íná napl ovat náš cíl, pro který knihovna vznikla: da í se nám kompletovat produkci exilu i samizdatu, v etn nosi audio a video záznam. Vzhledem k tomu, že vlastníme vzácné a jinde v republice, ale i ve sv t nedostupné materiály, které jsou z v tší ásti evidované v elektronické podob, má naše knihovna zásadní význam pro zlepšení informa ní situace v dané oblasti. Ta je zna n rozsáhlá a zahrnuje krom literatury a literární v dy také historii, politologii, filozofii, teologii, sociologii, kulturní i politickou publicistiku, lidská práva a mezinárodní vztahy, ímž vý et nekon í. Pro poznání naší nedávné minulosti, jejíž r zné aspekty je možno zkoumat na jednom pracovišti, je naše knihovna již nyní nezastupitelná.

5 Knihovna se t šila i v minulém roce stálé pozornosti médií ( lánky v denním i odborném tisku v etn zahrani ního, po ady v rozhlase a televizi), navšt vují ji zájemci z mnoha zemí sv ta, studenti a v de tí pracovníci n kolika ústav. Denn p ichází až deset uživatel, další konzultace poskytujeme písemn, telefonicky a elektronickou poštou. Po ídili jsme stran kopií. Na knihovnu, která nemá stálé zam stnance, je to provoz zna n rozsáhlý a vyžaduje velké osobní nasazení. Vítáme proto každou pomoc.. Našich služeb využívají r zné instituce doma i v zahrani í (nap. Ústav pro eskou literaturu AV R, Památník písemnictví, Muzeum a archiv populární hudby, Ústav pro soudobé d jiny AV R, British Library v Londýn, Institut východní a st ední Evropy p i Amsterdamské universit aj.), v de tí pracovníci, studenti st edních a vysokých škol, eská televize, n která vydavatelství, noviná i i další zájemci. Materiály pro své diplomové práce si zde hledají studenti eští i zahrani ní. Umož ujeme též praxi student m 2. a 3. ro níku Ústavu informa ních studií a knihovnictví filozofické fakulty Univerzity Karlovy a student m Literární akademie, soukromé vysoké školy Josefa Škvoreckého. Naše výsledky v minulosti P isp li jsme m. j. ke vzniku t chto publikací: Johanna Posset: eská samizdatová periodika ; Minulost a d jiny v eském a slovenském samizdatu (sest. J. Vlk, V. Va ková, J. Novotný); Michal P ibá : eské krajanské a exilové asopisy po r. 1945; Aleš Zach: Kniha a eský exil; František Knopp: eská literatura v exilu; Lubomír Machala: Pr vodce po nových jménech eské poezie a prózy; Texty The Plastic People of the Universe (sest. Jaroslav Riedel); Ivan Jirous: Magor v zápisník (sest. Michal Špirit); Martin Pila : Underground: Kapitoly o eském literárním undergroundu; Gertraude Zand: Totaler Realismus und Peinliche Poesie: Tschechische Untergrund-Literatur ; Václav Havel: Spisy /1-7/ (p ipravil Jan Šulc); Barbara Dayová: Sametoví filozofové; Pavel Kosatík: Ferdinand Peroutka; Petr Kabeš: Kámen ze srdce a Zden k Rotrekl: Nezd né m sto. Spolupracovali jsme na vzniku n kolika dokumentárních film a naše rešerše se použily i pro sestavení personálních bibliografií Jana Lopatky, Bohumila Hrabala, Jana Pato ky, Sergeje Machonina, Václava Havla, Zby ka Hejdy, Ji ího N mce, bibliografie p eklad Rogera Schutze a v mnoha dalších p ípadech. Knihovní fondy, v etn audiovizuálních, po íta ov zpracováváme v knihovnickém systému ISIS/MAKS, pr b žn je dopl ujeme a pracujeme na jejich revizi. Databáze rozši ujeme také o záznamy desiderat a vytvá íme tak bibliografické soubory. Zpracováváme i lánkové bibliografie d ležitých samizdatových asopis, nap. Kritického sborníku, Hosta, Historických studií, Obsahu a dalších, máme již p es 5000 záznam. Tiskem jsme n které uve ejnili v Kritickém sborníku, kde postupn vycházejí i bibliografie samizdatových edic: Jungiana, Nové cesty myšlení, Spisy Jana Pato ky, eská expedice, Krameriova expedice, Popelnice, Expedice ( erná i sv tlá ada), Alef a Knihovna St ední Evropy. Naše publikace Katalog knih eského exilu Naši první knižní publikaci jsme s finan ní pomocí Ministerstva zahrani ních v cí R vydali v roce 1995 v nakladatelství Primus. Katalog knih eského exilu , jak jsme ji nazvali, je vlastn kombinací bibliografie knih vydaných na Západ eskými vydavateli a katalog t í pražských knihoven (Libri prohibiti, Národní knihovny a knihovny Ústavu pro eskou literaturu AV R). Tomuto vydání p edcházela n kolikaletá p ípravná práce, zahrnující i rešerše v Národní knihovn a v knihovn Ú L AV R. Katalog, dnes již rozebraný, sestavil Ji í Gruntorád. Obsahuje 3111 bibliografických záznam, má 394 stran, jmenný a p edm tový rejst ík osob. Cena publikace byla 129,- K.

6 Sd lení Výboru na obranu nespravedliv stíhaných a Zprávy Východoevropské informa ní agentury V roce 1996 jsme bibliograficky zpracovali Sd lení Výboru na obranu nespravedliv stíhaných a Zprávy Východoevropské informa ní agentury. Tyto bibliografie jsou uživatel m p ístupné v elektronické podob i jako tišt ný katalog (interní neprodejný tisk knihovny Libri prohibiti). Tento projekt byl realizován s podporou Nadace rozvoje ob anské spole nosti. Informace o Chart 77: lánková bibliografie V rámci projektu Knižní vydání lánkové bibliografie Informací o Chart 77 jsme v r elektronicky zpracovali veškeré podklady pro tisk a v b eznu 1998 jsme v nakladatelství Dopln k vydali tuto knihu pod názvem Informace o Chart 77: lánková bibliografie Projekt podpo ila Nadace rozvoje ob anské spole nosti z Phare Programu rozvoje ob anské spole nosti Komise Evropské Unie. Tato publikace obsahuje 4129 bibliografických záznam, má 628 stran, autorský a jmenný rejst ík a také rejst ík institucí. Bibliografii sestavil Ji í Gruntorád s pomocí Jany Lifkové. Brožovaná publikace stojí 315,- K, vázaná 350,- K. Exilová periodika: Katalog periodik eského a slovenského exilu a krajanských tisk vydávaných po roce 1945 S finan ní podporou MZV R, Nadace rozvoje ob anské spole nosti z prost edk Evropské Unie v rámci programu Phare a hlavního m sta Prahy jsme v minulém roce vydali v nakladatelství Ježek katalog, který p ináší soupis 1093 dosud zjišt ných periodik. Voln navazuje na náš Katalog knih eského exilu a je op t kombinací bibliografie a katalogu. Její heslá zaznamenává všechny dosud známé tituly periodik z uvedeného období, vydávané v eštin a v nujeme pozornost i asopis m ve slovenštin a dalších jazycích. Sou ástí knihy jsou také bibliografické záznamy všech titul p ítomných v Libri prohibiti v etn soupisu všech ísel a p íležitostn uvádíme i soupisy periodik v knihovn Náprstkova muzea v Praze a v archivu olomouckého Centra pro exilová studia. Detailn popisuje více než 600 titul zastoupených v Libri prohibiti, má 503 stran, osobní, vydavatelský a názvový rejst ík. Jen osobní rejst ík obsahuje tém 3500 jmen. Katalog sestavili Lucie Formanová, Ji í Gruntorád a Michal P ibá. Vázaná publikace stojí 360,- K. Naše výsledky v roce kv tna se konala v Libri prohibiti prezentace naší poslední knihy, Katalogu exilových periodik, kterou pok til Ivan Medek a Jaroslav Hutka zazpíval n kolik písni ek. Kniha byla p ízniv recenzována, mj. Františkem Knoppem, Josefem Škvoreckým a Alešem Zachem. Od zá í roku 1999 lze navštívit naše eské i anglické internetové stránky na adrese Z ídili jsme je s finan ní pomocí Ministerstva kultury R s laskavým p isp ním Centra pro teoretická studia p i UK a AV R a v minulém roce je navštívilo na 3000 zájemc. Vystaveny jsou zde základní informace o knihovn a sdružení, je zde naše aktuální výro ní zpráva, p edchozí výro ní zprávy, nov jší lánky o knihovn, informace o našich publikacích a jejich recenze, seznamy našich sponzor, p ehled titul exilových asopis, p enesených kompletn na elektronická média a seznamy hledaných knih. Dokon ujeme složitý projekt konverze dat našich po íta ových katalog ze systému ISIS/MAKS do systému EasyInt, který nám umožní prezentaci a pr b žnou aktualizaci katalog na internetu. B hem letošního roku zde budou postupn umíst ny katalogy jednotlivých fond. Již od letošního ledna je na internetu p ístupný katalog exilových knižních publikací, vydávaných od r do sou asnosti. Obsahuje 3380 záznam a vyhledávat v n m lze v n kolika rejst ících: Autorském - podle autor (hlavních i vedlejších - ilustrátor, p ekladatel, redaktor atd.), Názvovém - podle názv knih,

7 Vydavatelském - podle vydavatel (nakladatelství) a Personálním - podle osob, o kterých se píše. V lo ském roce jsme získali zejména dary a nákupy kolem 1000 knihovních jednotek a na 100 titul periodik. Nejvýrazn ji se rozší ily tyto ásti fondu: eské samizdatové monografie o 200 knihovních jednotek eské exilové monografie o 300 knihovních jednotek eská a slovenská exilová periodika o 20 titul a stovky kus Monografie s. vále ného exilu o 130 knihovních jednotek Cizojazy né monografie o 230 knihovních jednotek Cizojazy ná periodika o 40 titul a stovky kus P íru ní knihovna o 100 knihovních jednotek V audiovizuálním odd lení nám p ibylo 280 audiokazet a na 40 videokazet. V pr b hu roku 1999 byly do elektronické podoby p evedeny t i kompletní exilové asopisy. Prvním byla nezávislá revue Skute nost, vycházející od roku 1949 do roku 1953, s 1096 digitalizovanými stranami textu. Dalším již pon kud obsáhlejším celkem byla nezávislá kulturní revue Sklize, vycházející v letech , s 2040 stranami. M sí ník pro politiku a kulturu Zápisník, vycházející v pr b hu let , (491 stran) uzavírá vý et exilových asopis p evedených do elektronické podoby. V etn n kolika samizdatových publikací jsme takto zpracovali p es 4000 stran. Je to ovšem jen nepatrný zlomek materiál, které musí být v dohledné dob do elektronické podoby p evedeny, a to nejen z d vod jejich uchování coby kulturního d dictví, ale také jejich efektivn jšího využívání. V minulém roce jsme v práci na projektu vzhledem k nedostatku finan ních prost edk nemohli pokra ovat. Cíle knihovny pro rok 2001 Naším hlavním cílem je dokon it shromážd ní co nejúpln jší a nejkvalitn jší sbírky knih, asopis a dalších materiál, které byly vytvo eny eským a slovenským exilem, a všech dostupných materiál naší domácí opozice, tedy tzv. samizdatu. Tyto fondy chceme kompletn po íta ov zkatalogizovat a výsledky zp ístupnit dalšímu bádání jednak prezen n v naší po íta ové síti, jednak formou knižních a asopiseckých publikací, vydáním na CD-ROM médiích a také v síti INTERNET. V tomto roce je tedy t eba: pokra ovat v akvizicích pokra ovat v po íta ové katalogizaci našich knižních fond a p ír stk zpracovaná data postupn prezentovat v síti INTERNET pokra ovat v budování a katalogizaci audiovizuálního fondu pokra ovat v projektu záchrany n kterých ohrožených exilových periodik p enosem na elektronická média (CD-ROM) pomocí scanneru Na tento rok p edkládáme dva projekty Ministerstvu kultury R a pokra ujeme v práci na projektu Zp ístupn ní elektronických katalog Libri prohibiti, který podpo ila Open Society Fund Praha. Dostaneme-li slíbené finan ní prost edky, zahájíme práci na projektu Zpracování a zp ístupn ní dokument o minulém totalitním režimu, který byl p ijat EIDHR a má být hrazen z prost edk Evropské komise. V pr b hu roku chceme p ipravit projekt pro Nadaci rozvoje ob anské spole nosti, bude-li vyhlášen vhodný program. Vzhledem k stále omezeným možnostem státního rozpo tu p edpokládáme, že dotace nepokryjí naše náklady a pot ebujeme získat další sponzory. Dary lze v eské republice ode íst z da ového základu. Prosba

8 Již dnes je ve fondu knihovny nejrozsáhlejší sbírka exilového a samizdatového tisku z uvedeného období, ješt stále však z stávají ve fondu citelné mezery, které je t eba doplnit. Žádáme proto o pomoc p átele doma i ve sv t. Kdo má ješt staré samizdatové nebo exilové knihy, noviny, asopisy, gramofonové desky, nahrávky, filmy, brožury, ob žníky apod., ozv te se, je to d ležité!. Pod kování Naše pod kování si zaslouží zejména: American Fund for Czechoslovak Relief N.Y. ( ,- K ) a p íslib podpory na další dva roky (po USD) Nadace rozvoje ob anské spole nosti z prost edk Evropské Unie v rámci programu Phare (88.000,- K ) Neues Forum Berlin (62.800,- K ) Nadace Charty 77 (Fond Ji ího Hájka ,- K ) Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 (35.000,- K ) Spolek domov Basilej (33.320,- K ) Nadace Open Society Fund Praha (27.500,- K ) Nadace Preciosa (10.000,- K ) Svaz autor a interpret (10.000,- K ) Ludmila Gabrielová (10.000,- K ) a dále Ji ina Šiklová (5.200,- K ), Jan Urban (5.000,- K ), Bob Kalivoda (4.380,- K ), P. František Verner (4.000,- K ), Daniel Korte (4.000,- K ), P. Josef Kolá ek (3.770,- K ), Ivo V. Br ža (3.470,- K ), Viktor Dobal (3.000,- K ) a Marta Schmid (3.000,- K ), všichni ástkou p esahující 3000,- K. Ministerstvo kultury nám v ervnu lo ského roku poskytlo p ísp vek ,- K. Teprve po intervencích u ministra kultury a po reakcích kulturní ve ejnosti jej v listopadu(!) zvýšilo o ,- K a v prosinci o dalších ,- K. Tento p ístup ministerstva kultury nám, stejn jako v p edchozím roce, zp sobil vážné existen ní problémy a ohrozil samu existenci knihovny. Pod kování si zaslouží také n kte í lenové naší spole nosti za své dary, které inily ,- K. Ze 182 len bylo 28 platících, z nich 13 dalo více než 1000,- K. Dary nad 3000,- jsme dostali od Petra Uhla (20.000,- K ), Ivana M. Havla (10.000,- K ), Ivana Binara (3.000,- K ) a Miroslava Hamra (3.000,- K ). D kujeme také všem ostatním p isp vatel m, které zde nelze vyjmenovat, za p ísp vky nižší než 3000,- K, i bez jejich hmotné podpory by existence naší knihovny a studovny nebyla možná. To platí také o nezištné pracovní pomoci mnoha jednotlivc. Za všechny jmenuji alespo Lois Russell, která nám již mnoho let p ekládá mimo jiné výro ní zprávu do angli tiny, a Jana Kristoforiho, jehož obraz jsme reprodukovali na obálce této zprávy. Nemenší dík pat í také všem dárc m, kte í stále pomáhají rozši ovat naše fondy. D kujeme i t m vydavatel m novin a asopis, kte í nám je bezplatn zasílají. Zejména jejich zásluhou je dnes Libri prohibiti tím, ím je. D kujeme tedy všem našim p átel m, p íznivc m, spolupracovník m i sponzor m, kte í nám dosud pomáhali knihovnu udržet a rozší it. P ejeme Vám všechno dobré, hodn št stí a úsp ch a doufáme, že nám zachováte p íze i v letošním roce. T šíme se na Vaši návšt vu. V Praze 31. ledna 2001 Ji í Gruntorád