Vznik knihovny. Spole nost Libri prohibiti

Transkript

1

2 Vznik knihovny Knihovna "zakázaných knih" vznikla z pot eby soust edit na jednom míst a zp ístupnit širší ve ejnosti produkci exilových a samizdatových vydavatel a zaplnit tak jedno z "bílých míst" naší nedávné historie. Jsme p esv d eni, že jedním z pilí demokracie je právo ob ana na p ístup k informacím bez jakýchkoli p ekážek a snažíme se p isp t k napln ní tohoto práva. Abychom takovou službu mohli skute n poskytovat, musí být knihovna soukromá a nezávislá. Po roce p ekonávání mnoha právnických, finan ních, ubytovacích a jiných problém se nám poda ilo knihovnu v íjnu 1990 otev ít v Podskalské ulici za finan ní a technické pomoci s. nadace Charty 77 a za ú asti mnoha významných kulturních p edstavitel v etn prezidenta republiky. Pozd jší innost knihovny umožnila nezištná pomoc mnoha p íznivc naší myšlenky. Vytvo ila se tak v echách naprosto ojedin lá a nezastupitelná knihovna, která zde dosud chyb la. Základem knihovny byly archivní exemplá e samizdatové edice Popelnice, kterou vydával Ji í Gruntorád, a další publikace jím získané v dob normalizace koupí i vým nou. Sbírku tvo ilo tehdy asi 2000 knih, reprezentativní soubor asopis a dalších dokument. Spole nost Libri prohibiti Vzhledem k tomu, že knihovna pot ebovala právní subjektivitu, založili jsme a 24. dubna 1991 na Ministerstvu vnitra R zaregistrovali nevýd le né sdružení ob an - Spole nost Libri prohibiti, jejímž hlavním cílem je podpora a pomoc p i zajišt ní innosti a dobudování naší knihovny. lenské p ísp vky jsou dobrovolné. Mezi zakládajícími leny spole nosti jsou mj. spisovatelé Václav Havel, Eva Kant rková, Ivan Klíma, Hana Ponická, Zden k Urbánek, Ludvík Vaculík a Jan Vladislav. Dále bývalý rektor UK v Praze Radim Palouš, bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brn Milan Jelínek, editel Ústavu pro soudobé d jiny AV R Vilém Pre an, nyn jší ministr kultury Pavel Tigrid, noviná a generální editel eského rozhlasu Vlastimil Ježek, editel Masarykova ústavu AV R Jaroslav Opat, editel Centra pro teoretická studia p i Filosofickém ústavu AV R Ivan Havel a významný katolický pedagog a vydavatel Oto Mádr. Podle stanov ob anského sdružení je p edstavitelem spole nosti Ji í Gruntorád. Spole nost má dnes 170 len, mezi kterými jsou mimo jmenované zakládající leny také nap. spisovatelé Jan Beneš, Petr Král, Karel Pecka a Alexandr Kliment, literární v dci František Kautman, Antonín M štan a Ji í Brabec, Vojt ch Balík, editel Národní knihovny, Ji í Gruša, eský velvyslanec v N mecku, Mirko Jane ek, vydavatel Kanadských list a další samizdatoví i exiloví vydavatelé, publicisté a p átelé knihovny. Do Spole nosti Libri prohibiti zveme i nadále všechny zájemce o lenství, kte í mohou a cht jí knihovn jakkoliv pomoci. Stav fond knihovny Knihovna se skládá z fond samizdatové a exilové literatury, archivu dokument a audiovizuálního odd lení. Je zde celkem asi knihovních jednotek a p es titul periodik.

3 Sbírky rozši ujeme nákupy, vým nou a dary p íznivc z domova i z ciziny. Z materiál, které nemáme v originále, po izujeme kopie a dále kopírujeme i cenné unikáty, a p j ujeme tyto kopie. Fond knihovny má tyto ásti: 1. eské samizdatové monografie a asopisy Fond má p es knihovních jednotek ze 70. a 80. let - jak z edicí (nap. Expedice, Petlice, Popelnice, eská expedice, Kvart, Kde domov m j atd.), tak i publikací mimoedi ních. Je zde zastoupeno asi 100 edic a nakladatel. asopis je 280 titul (nap. Informace o Chart 77, Revolver revue, Vokno, Kritický sborník, St ední Evropa atd.), tém všechna d ležitá periodika jsou kompletní. 2. eské exilové monografie a asopisy Fond zahrnuje na knihovních jednotek, je zde zastoupeno 35 nakladatelství, která m la souvislý edi ní program a p es 400 jednotlivých nakladatel a institucí, které vydávaly publikace v eštin. Kompletní je zde produkce nakladatelství Poezie mimo domov, Rozmluvy, Opus bonum, Arký, Konfrontace, Edice satiry, Framar, Moravian library atd. Máme již p es 400 titul exilových periodik, z toho jsou kompletní ro níky asopis Sv dectví, Listy, Studie, Prom ny, slov, Obrys, Západ, Reportér, Hlas domova, Kanadské listy, Sklize, Paternoster a další, zahrnující období od konce 40. let do sou asnosti. 3. Monografie 1. a 2. odboje a asopisy Fond obsahuje 50 monografií legioná ské literatury z 1. sv tové války, 230 monografií eského vále ného exilu a n které asopisy z období 1. i 2. sv tové války. 4. Cizí samizdatové monografie a asopisy Fond má kolem 100 knihovních jednotek slovenského samizdatu a 35 titul slovenských samizdatových periodik. Dále je zde kolekce polských samizdatových monografií knihovních jednotek a 165 titul periodik. Okrajov je zastoupen i ruský samizdat a periodika z bývalé NDR. 5. Cizí exilové monografie a asopisy Fond má 240 knihovních jednotek slovenských exilových monografií, 25 titul asopis, 150 svazk monografií ruského a ukrajinského exilu z let s n kolika asopisy, polský exil je zastoupen jen n kolika desítkami publikací a asopis. 6. Cizojazy né monografie a asopisy Fond cizojazy ných knih se vztahem k eskoslovensku nebo k problematice lidských práv v etn p eklad z eštiny má p es svazk, asopis je na 270 titul. 7. Dokumentace a archiv Velkou ást tohoto fondu tvo í dokumenty o porušování lidských a ob anských práv v bývalém eskoslovensku a v celém sov tském bloku. Jde o soubor písemností vzniklý zejména inností nezávislých iniciativ Charty 77, Výboru na obranu nespravedliv stíhaných atd., dále práce jednotlivých autor i skupin, ší ené samizdatem, fejetony, politické komentá e, p íležitostné texty, dopisy apod. Dále samizdatové plakáty, letáky, fotografický a výst ižkový archiv. Dále jsou zde nepublikované práce a rukopisy a také dokumenty a písemné doklady o innosti exilových organizací a redakcí v etn korespondence. 8. P íru ní knihovna - tematická a sekundární literatura Zde máme knihy, asopisy a další písemnosti o samizdatové a exilové literatu e, katalogy, biografické a bibliografické práce, lánkové bibliografie a diplomové práce. 9. Audiovizuální odd lení Vzniklo v roce 1993 z iniciativy PhDr. Aleše Opekara. Dnes dnes jsou zde stovky nosi obrazového a zvukového záznamu, na kterých máme nahrávky nekonformní hudby, záznamy p ednášek a seminá, videodokumenty a filmovou amatérskou produkci. Nahrávky se snažíme získávat p ímo od p vodc, tedy v

4 nejlepší možné technické kvalit. Provoz a innosti knihovny Dnešní sídlo knihovny a ítárny Libri prohibiti, která je v provozu již šestým rokem, je na Senovážném nám stí. 2 v Praze 1. Otev eno máme ty i dny v týdnu (pond lí - tvrtek) od 13. do 17. hodin. Fondy jsou k dispozici tená ské ve ejnosti bezplatn, poskytujeme standardní služby v etn rešerší, kopírování, konzultací, v provozu je i fax. V tšina publikací je p ístupná prezen n v naší studovn, kde je 18 míst. Multiplikáty p j ujeme uživatel m po složení kauce. Knihovní fondy jsou po íta ov zpracovávány v systému ISIS/MAKS a v sou asné dob je pr b žn dopl ujeme a pracujeme na jejich revizi. Databáze rozši ujeme také o záznamy desiderát a vytvá íme tak bibliografické soubory. Zpracováváme i lánkové bibliografie d ležitých samizdatových asopis. Tyto bibliografie samizdatových edic a asopis již n kolik let uve ej ujeme v Kritickém sborníku. Ke konci lo ského roku jsme s finan ní pomocí Ministerstva zahrani ních v cí R vydali v nakladatelství Primus Katalog knih eského exilu Jde o relativn úplnou bibliografii neperiodických tisk našeho exilu vydaných v eštin nebo v eských nakladatelstvích, obsahující také lokace uvedených publikací v Libri prohibiti a Národní knihovn. Na 400 stranách je p es bibliografických záznam, jmenný rejst ík má více než 60 stran. Našich služeb využívají r zné instituce doma i v zahrani í (nap. Ústav pro eskou literaturu AV R, Muzeum eské literatury, Ústav pro soudobé d jiny AV R, British Library v Londýn, Institut východní a st ední Evropy p i Amsterdamské universit aj.), v de tí pracovníci, studenti st edních a vysokých škol, noviná i i další zájemci. Materiály pro své diplomové práce si zde hledají nejen studenti eští, ale i zahrani ní (v minulém roce z Polska, N mecka, Francie, Kanady a USA). Umož ujeme též praxi student m 2. a 3. ro níku Ústavu informa ních studií a knihovnictví filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Cíle knihovny Naším hlavním cílem je shromáždit co nejúpln jší a nejkvalitn jší sbírku knih, asopis a dalších produkt v etn audiovizuálních, které byly vytvo eny eským a slovenským exilem, a všech dostupných produkt naší domácí opozice, tedy tzv. samizdatu. Tyto fondy chceme kompletn po íta ov zkatalogizovat a výsledky zp ístupnit dalšímu bádání. V tomto roce je tedy t eba: * pokra ovat v po íta ové katalogizaci samizdatového knižního fondu a p ír stk * pokra ovat v lánkové bibliografii asopis * dokon it projekt na zpracování dokument o lidkých právech * dokon it zpracování exilových periodik * pokra ovat v budování audiovizuálního projektu, což jsou hlavn samizdatové kazety s hudebními nahrávkami a p ednáškami, produkce exilových hudebních vydavatelství (nap. Šafrán), videomagazíny a další snímky, po ízené exilovými i domácími publicisty * dokon it úpravy interiéru knihovny alespo natolik, aby bylo možno zabezpe it fondy proti vn jším vliv m (klimatizace depozitá e) * realizovat projekt ochranného a protipožárního systému * zahájit projekt záchrany n kterých ohrožených exilových periodik kopírováním a p enosem na elektronická média K tomu máme zatím bohužel jen omezené finan ní prost edky a technické vybavení, je tedy t eba získat další sponzory.

5 Pod kování Náš dík si zaslouží Ministerstvo kultury R, které op t p isp lo dotací na náš provoz, dále p isp li v lo ském roce: Ministerstvo zahrani ních v cí R, Open Society Fund, Spolek Domov Basilej, Info over Charta 77, Jennifer A. Simons z Vancouveru, Plynoprojekt Praha a. s. a dále Nadace ROS, která nám poskytla z fondu PHARE prost edky na projekt zpracování materiál o lidských právech z let Na letošní rok nám poskytl velkorysou podporu K i Václav Havel. D kujeme také všem dalším p isp vatel m, které zde nelze vyjmenovat. Bez jejich hmotné podpory by existence naší knihovny a studovny nebyla možná. To platí také o nezištné pracovní pomoci mnoha jednotlivc. Další nemenší dík pat í také všem dárc m, kte í nám pomáhají rozši ovat naše fondy. Zejména jejich zásluhou je dnes Libri prohibiti tím, ím je. P edem d kujeme všem dalším sponzor m, dary je možno ode ítat od da ového základu. U eské spo itelny v Praze 1, Vodi kova 9 máme ú et íslo /0800 s názvem Libri prohibiti. Dotazy vy izujeme i telefonicky na ísle (02) , které platí i pro fax. V Praze v lednu 1996 Ji í Gruntorád