MASARYKOVA UNIVERZITA

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra hudební výchovy Moderní populární hudba v učebnicích hudební výchovy na ZŠ Diplomová práce Brno 2012 Vedoucí práce: PhDr. Marek Sedláček, Ph.D. Vypracovala: Bc. Eva Sovová 1

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou diplomovou práci vypracoval/a samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně: 20. dubna 2012 Bc. Eva Sovová 2

3 Motto: Zpěváci pop music jsou mladí lidé, kteří přestanou být zpěváky, jakmile vypnou elektřinu. Danny Kaye Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Marku Sedláčkovi, Ph.D. za vedení a cenné rady při vypracovávání mé diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat pedagogům na základních školách, kteří se aktivně podíleli na realizaci výzkumu. 3

4 OBSAH OBSAH... 4 ÚVOD VYMEZENÍ POJMU NONARTIFICIÁLNÍ HUDBY SPECIFICKÉ RYSY NONARTIFICIÁLNÍ HUDBY FUNKCE NONARTIFICIÁLNÍ HUDBY SPOLEČENSKÉ VNÍMÁNÍ NONARTIFICIÁLNÍ HUDBY Inovace Expanze Adaptace Demotivace DEFINICE MODERNÍ POPULÁRNÍ HUDBY OBLÍBENÉ DRUHY MODERNÍ POPULÁRNÍ HUDBY V SOUČASNOSTI SOUČASNÁ MLÁDEŢ A MODERNÍ POPULÁRNÍ HUDBA VLIV MÉDIÍ NA SOUČASNOU MLÁDEŢ VOLNÝ ČAS SOUČASNÉ MLÁDEŢE HUDEBNÍ VÝCHOVA JAKO PŘEDMĚT NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH UČEBNICE V HODINÁCH HV CHARAKTERISTIKA UČEBNIC HUDEBNÍ VÝCHOVA EDICE SPN - PEDAGOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ A.S VÝZKUMY ZABÝVAJÍCÍ SE ANALÝZAMI UČEBNIC ANALÝZY JEDNOTLIVÝCH UČEBNIC HUDEBNÍ VÝCHOVA EDICE SPN PEDAGOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ A. S. Z HLEDISKA MODERNÍ POPULÁRNÍ HUDBY UČEBNICE HUDEBNÍ VÝCHOVA PRO 6. ROČNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY UČEBNICE HUDEBNÍ VÝCHOVA PRO 7. ROČNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY UČEBNICE HUDEBNÍ VÝCHOVA PRO 8. ROČNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY UČEBNICE HUDEBNÍ VÝCHOVA PRO 9. ROČNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY SHRNUTÍ ANALÝZ JEDNOTLIVÝCH UČEBNIC

5 7 VÝZKUMY ZABÝVAJÍCÍ SE POSTOJI MLÁDEŢE K POPULÁRNÍ HUDBĚ VÝZKUMNÁ SONDA CÍLE VÝZKUMU STANOVENÍ HYPOTÉZ VÝZKUMNÝ SOUBOR TERÉNNÍ FÁZE VÝZKUMU POUŢITÉ METODY ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ A JEJICH INTERPRETACE VERIFIKACE HYPOTÉZ ZÁVĚR RESUMÉ POUŢITÁ LITERATURA SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ: SEZNAM PŘÍLOH

6 ÚVOD Hudební výchova na základních školách patří k předmětům povinným, stejně jako český jazyk nebo matematika. Stala se nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu. U některých jedinců zanechala příjemné vzpomínky a u jiných se naopak můţeme setkat s negativními ohlasy. V hudební výchově nejde jen o rozvíjení hudebních schopností, vokálních či instrumentálních, ale také o získávání nových vědomostí z oblasti hudební sféry, ať uţ jde o hudební skladatele nebo hudební formy. Tak jako všechny ostatní předměty, má i hudební výchova učebnice, podle kterých pedagogové vyučují. Jedna část této práce je věnována kapitole o učebnicích a jejich struktuře. Hovoří se zde zejména o učebnicích SPN-pedagogického nakladatelství a. s., které se v současné době pouţívají v hodinách hudební výchovy na základních školách. Tyto učebnice byly zanalyzovány po stránce strukturální, obsahové ale zejména z hlediska výuky moderní populární hudbě a moderní populární hudbou. Jedním z dalších témat práce je i současná mládeţ. Jako mládeţ jsou v této práci vymezeni ţáci ve věku od let. V tomto věku dochází především k formování vlastního názoru a přehodnocení dosavadních hodnot. Mladá generace je náchylnější na nejnovější trendy, teenageři se chtějí podílet na společenském dění, chtějí se vyrovnat módní ikoně aj. Proto se často stávají terčem hudebního průmyslu. Jak uvádí muzikolog Evţen Valový (jeden z účastníků konference Musica viva in schola konané v roce 1985 v Brně): Máme mládeţ, která má o hudbu eminentní zájem! Bylo málo dob u nás, kdy mládeţ tak hudbě fandila, kdy jí obětovala tolik času a často i peněz. Hudba je skutečnou módou, hitem naší mládeţe. Není jistě jen vinou nejmladší generace, ţe se její zájem soustřeďuje téměř výlučně a nezdravou mírou pouze na oblast módní populární hudby. 1 Součástí diplomové práce jsou i výzkumné sondy a jejich výsledky, které byly prováděny na dvou školách. Jednou z těchto škol byla škola v malé obci a druhou tvořila škola městská. Při výzkumu byla vyuţita metoda dotazníku. Výzkum 1 Srov. VALOVÝ, Evţen. Některé paradoxy naší současné školní hudební výchovy. IN: Musica viva in schola VIII: sborník prací Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Brně, řada hudebně výchovná č. 10. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1987 s

7 byl zaměřen na problematiku moderní populární hudby v učebnicích hudební výchovy. Předmětem výzkumu byly postoje mladých ţáků, které zaujímají ve vztahu k učebnicím hudební výchovy - jak ţáci vnímají moderní populární hudbu, co vše povaţují za populární hudbu, co jim v učebnicích chybí nebo čeho je tam naopak dostatek. Získané poznatky by měly slouţit nejen učitelům, ale především vydavatelům učebnic hudební výchovy. Nejen učitelé, ale i autoři učebnic mohou získat poznatky o vkusu ţáků, o tom, co se pro ně stává atraktivním či naopak. Autorům učebnic pak můţe tato práce ukázat cestu k vhodnému zařazování písní do učebnic. 7

8 1 VYMEZENÍ POJMU NONARTIFICIÁLNÍ HUDBY S pojmem nonartificiální hudba se ţáci na základních školách setkávají v 8. ročníku. Český hudební publicista Antonín Matzner uvádí, ţe v druhé polovině 60. let byl pouţíván termín bytová hudba. Tento termín byl odvozen od ruského slova byt, který měl označovat ţivotní styl, existenci něčeho. Termín bytová hudba byl však zpochybňován. Patřičný význam slova byt je v češtině nanejvýš konotací, nikoli denotací, a vede k častým nedorozuměním. 2 Dichotomii artificiální a nonartificiální hudby vytvořili v 70. letech 20. století muzikologové Ivan Poledňák a Jiří Fukač. 3 Oba tyto termíny byly převzaty z němčiny od Hanse Heinricha Eggebrechta, který pouţíval termíny artifizielle Musik a funktionale Musik. Pojem artificiální hudba zůstal stejný a uţívá se nadále. Místo funkční hudby je pouţíván termín nonartificiální hudba. Josef Kotek označil tento druh hudby jako hudba tohoto okamţiku. 4 Do hudební oblasti nonartificiální řadíme hudbu populární a lidovou (folklórní), která mnohdy sleduje mimohudební cíl. Tento argument vysvětluje Beránek následovně: Z hlediska věcného obsahu je rozdíl mezi těmito dvojicemi v tom, ţe zatímco váţná hudba odpovídá artificiální, potom nonartificiální zahrnuje vedle populární hudby (tradiční i moderní) téţ oblast hudby lidové či hudebního folklóru jako historické dimenze populární hudby. (Paradoxně i označení pro tuto hudbu lze přeloţit jako populární hudba, neboť populus je lid, folk lore je nauka lidu). 5 2 MATZNER, Antonín a Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Část věcná. 2. dopl. vyd. Praha: Supraphon, 1983, s FUKAČ, J., POLEDŇÁK, I. K typologickým polarizacím hudby, zejména polarizaci hudby artificiální a nonartificiální. Hudební věda, ročník XIV, č , s KOTEK, Josef. Nonartificiální (populární) hudba a sociologické aspekty jejího osvojování. In ZENKL, L.,CHYBA, M. Hudební sociologie a hudební výchova. Sborník ze semináře o vyuţití hudební sociologie v rámci přípravy učitelů hudební výchovy na pedagogických fakultách, který se konal 10. září 1981 v Ostravě. Praha: Česká hudební společnost, 1982, s BERÁNEK, Jiří. Artificiální populární hudba nebo nonartificiální hudba váţná? Britské listy [online] [cit. 22. prosince 2011]. Dostupný z: < ISSN

9 1.1 Specifické rysy nonartificiální hudby Na úvod povaţujeme za účelné uvést některá specifika nonartificiální hudby respektive moderní populární hudby. Smyslem této kapitoly není teoretické pojednání o nonartificiální hudbě v její úplnosti a šíři, ale vymezení zásadních rozdílů a specifik vůči hudbě artificiální. Charakteristické znaky popsal Antonín Matzner v Encyklopedii jazzu a moderní populární hudby. 6 Jedním z hlavních rysů této hudby je, ţe na interpreta a skladatele nejsou kladeny vysoké teoretické znalosti z oblasti hudební. Vnímání nonartificiální hudby nevyţaduje předběţnou připravenost. Posluchač tedy nemusí předem studovat, za jakých okolností skladba vznikla, k jakým účelům slouţí či jakou má formu. Bez jakéhokoli nastudování pochopí myšlenku díla. Druhým ze zásadních rysů nonartificiální hudby je potlačení významu autora. Velmi často se stává, ţe neznáme autora skladby, ale známe interpreta (např. u písní od známých zpěváků, zpěvaček nebo skupin nevíme přesně, kdo je autorem dané skladby). Na tvorbě např. popové hudby se podílí celá řada pracovníků. Nikoli pouze skladatel nebo interpret, ale i textař, příslušný aranţér, překladatel, producent, dramaturg a mnozí další jsou součástí pracovního teamu. Tím se tedy komplikuje určení hlavního autora díla. Typickým příkladem je popová královna Madonna, která je známá snad po celém světě. Jedná se o americkou zpěvačku, skladatelku, tanečnici, herečku a producentku. Na jejím CD se i přesto podílí řada dalších osobností. Madonna se stává tedy pouze nástrojem k předávání informací z hudebního díla. Nonartificiální hudba bývá často spojována nejen s hromadnou produkcí a spotřebou, ale i s šířením pomocí různých distribučních sítí. S nastupující dobou se objevuje zásadní problém. Díky internetu získávají konzumenti snadnější přístup k nonartificiální hudbě. Mají tedy moţnost poslouchat hudbu z pohodlí svých domovů a jsou ochuzeni o jedinečná kouzla koncertů. Další specifický rys nonartificiální hudby, který se projevuje nejvýrazněji, je příznačný především pro nejrozšířenější ţánrové druhy nonartificiální hudby. Náročnější poslechové a umělecké druhy hudby zasahují menší a specializovanější skupiny posluchačů, protoţe jiţ zde dochází k menšímu nebo většímu prolínání 6 Srov. MATZNER, Antonín a Ivan POLEDŇÁK, a Igor WASSERBERGE. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Část věcná. 2. dopl. vyd. Praha: Supraphon, 1983, s

10 aspektů hudby artificiální. 7 U nonartificiální hudby si můţeme povšimnout, ţe její forma je přehledná a skladby jsou obvykle kratší. Posluchač nemusí o hudbě nijak zvláštně přemýšlet. Jedním z hlavních úkolů této hudby je hned od prvního okamţiku posluchače zaujmout svým okamţitým citovým působením. Nonartificiální hudba neklade důraz na svůj estetický původ. Nemusí si tedy dělat starosti se svým inspiračním zdrojem. Lze říci, ţe čerpá ze všedních zájmů svých konzumentů. Inspirační zdroje jsou omezeny pouze ţánrem a stylem hudby. To znamená, ţe jednotlivé skladby nonartificiální hudby vychází z omezeného počtu modelů a navazují na ně opakováním. Tento jev lze označit za jakousi variaci. Nadměrná závislost na struktuře obecného modelu znamená malou osobitost skladby nebo výkonu, stylově nebo ţánrově tedy pouze další kvantitativní rozmnoţování existující jiţ produkce, nedostatek přitaţlivějších recepčních podnětů pro posluchače a odtud pravděpodobně i menší posluchačský zájem o dotyčný výtvor. 8 Pokud se zaposloucháme do moderní populární hudby, zjistíme, ţe většina písní je postavena na omezeném mnoţství akordických funkcí, které se neustále opakují. Občas můţe dojít i k nezájmu posluchačů. To můţe nastat tehdy, dojde-li k přechodu jedné skladby do jiného ţánrového druhu. Tím se posluchači komplikuje srozumitelnost zprostředkované informace. Aby tedy byla tato informace dobře vnímána, vyuţívají se v hudbě prvky, jako je text, interpretace či aranţmá. Hudba nonartificiální je všude kolem nás. Je součástí našeho ţivota a působí na nás vědomě i nevědomě. Je určena převáţně k relaxačním, tanečním či zábavným účelům. Josef Kotek označil nonartificiální hudbu jako zeslabený význam tvůrčí jedinečnosti díla nebo za širokou společenskou spotřební základnu. 9 7 Srov. KOTEK, Josef. Nonartificiální (populární) hudba a sociologické aspekty jejího osvojování. In ZENKL, L.,CHYBA, M. Hudební sociologie a hudební výchova. Sborník ze semináře o vyuţití hudební sociologie v rámci přípravy učitelů hudební výchovy na pedagogických fakultách, který se konal 10. září 1981 v Ostravě. Praha: Česká hudební společnost, 1982, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

11 1.2 Funkce nonartificiální hudby Jednou z nejpodstatnějších funkcí nonartificiální hudby je schopnost upoutat na sebe pozornost díky svému vymanění se z všední fádnosti. Vedle sebe existuje celá řada skladeb stejného typu. Objeví-li se skladba s nějakou inovací, melodickou zvláštností, v současnosti stále častěji s disonancí v určitém okamţiku skladby, stává se právě díky těmto zvláštnostem odlišná a zajímavá. Funkce populární hudby se prolínají, doplňují a mají schopnost nahradit, popřípadě zesílit ostatní funkce. Z historického hlediska se funkce umění mění. Umění v minulosti ústrojněji odpovídalo zvláštním společenským situacím a ţivotním příleţitostem, které významným způsobem spoluvytvářelo. 10 Hovoříme-li o funkcích moderní populární hudby, musíme konstatovat, ţe i zde u kaţdého díla (skladby) nalezneme funkci hlavní a vedlejší. U disco hudby bude převládat funkce pohybová a taneční, u hudby hip hopové převládá funkce informativní (u hip hopu a rapu jde především o text). Psycholog Jiří Kulka rozdělil funkce umění do tří základních skupin, které mohou být uplatněny i u populární hudby: 1. Funkce biologická kam řadí funkci stimulační, pohybovou, fyziologickou relaxaci (uvolnění) či tonifikaci (napětí) aj. 2. Funkce psychologická kterou povaţuje za nejbohatší. Řadí sem funkci kognitivní (poznávací), expresivní (vyjadřovací), výchovou, léčebnou, emocionálně motivační aj. 3. Funkce sociální kam patří zejména funkce integrační (potřeba někam patřit, zapadnout), mezilidská komunikace, potřeba identifikace člověka (ztotoţnění se se skupinou, člověkem) a nesmíme opomenout funkci reprezentativní, ideologickou či světonázorovou. 11 Kdyby nonartificiální hudba neměla funkci zábavnou, ztratila by tak zcela svůj význam. Lze říci, ţe posluchač volí nonartificiální hudbu pro vyrovnání se 10 KULKA, Jiří. Psychologie umění. Vyd. 2., přeprac. a dopl. Praha: Grada, s. 22 ISBN Tamtéţ, s

12 s nepříznivými vnějšími vlivy. Proto je do této hudby zahrnován pocit libosti či pocit uspokojení. Kdybychom si měli jednotlivé funkce rozebrat podrobněji, zjistíme, ţe funkce pohybová a stimulační patří k funkcím nejstarším. I z archeologických nálezů dostáváme informace o tom, jak byl tanec pro jedince důleţitý při různých rituálech - zahánění zlých duchů, přivolávání přírodních jevů (deště, sucha) aj. Tanec se ovšem stával stále více nástrojem zábavy. V současné době hraje tanec právě jednu z nejdůleţitějších funkcí moderní populární hudby. Lidé (zejména však mladí lidé) se chtějí neustále bavit. Jak jiţ bylo řečeno, nonartificiální hudba je kategorií zahrnující veškeré hudební styly. Jmenujme například metal, hip hop, techno, house, rap, big beat a spoustu dalších. Kaţdý z těchto ţánrů má i svůj specifický pohybový styl. Rozdíly v tanečních technikách se dají nejlépe srovnávat právě u stylu techno a house. Pro house je typická práce nohou. Naopak pro techno se staly při tanečních kreacích hlavním prostředkem ruce. Důleţitou roli hraje i funkce dekorativní či doprovodná. Ze skladby či písně se stává hudební kulisa. Nonartificiální hudba můţe mít doprovodný charakter, můţe být například pouţita jako reklamní poutač apod. Tím se však neříká, ţe jako reklamní znělka nemůţe být pouţita hudba artificiální. Vyuţívá se však velmi zřídka. Artificiální hudba tím totiţ ztrácí svůj původní význam. Tvůrci reklam vyuţívají přenos emocí z původního díla do reklamy. U posluchače tak dochází k asociaci váţné hudby s reklamním záměrem. Existují reklamy, kde se vyskytuje například Humoreska od Antonína Dvořáka nebo Vltava od Bedřicha Smetany. Nedávno se objevil reklamní spot na české pivo Pilsner Urquell a jako znělka byla zvolena právě symfonická báseň Vltava. Tato skladba v nás probouzí pocit národního uvědomění či krás naší země, s čímţ zřejmě počítali i tvůrci této reklamy. Celý tento reklamní tah v nás, českých občanech, měl vzbudit pocit hrdosti, ţe právě toto pivo tvoří součást naší kultury. Původní význam skladby tak ztrácí pro posluchače hodnotu a získává podřadný význam. Vyuţití nonartificiální hudby má ovšem stále větší zastoupení. Reklama bez hudby jako by nebyla reklamou. Opět uveďme jeden příklad. V reklamním spotu na supermarketový řetězec Lidl se objevila píseň Somebody to love me od Marka Ronsona. Melodie působí svěţím letním dojmem, ale kdybychom si přeloţili text, jedná se o milostnou píseň. Proč právě taková skladba náleţí této reklamě, kde lidé vybírají různé druhy potravin z různých krajů světa? 12

13 Jedná se o spojení emočního vnímání s obrazem. Kdyţ bude vybraná skladba pro posluchače příjemná, líbivá, bude na něj mít i reklama pozitivní vliv. Mezi další funkce, kterých si běţný posluchač snad ani nepovšimne, můţeme řadit funkci poznávací a informativní. Posluchač obrací svou pozornost na jevy, které jsou pro něj aktuální nebo jinak významné. U hip hopu je tento znak nejmarkantnější. Většinu rapperů tvoří černoši, kteří zpívají o problémech v ghettu, o ţivotě na ulici, o snech a touhách, ale i o milostných vztazích. Díky nonartificiální hudbě se posluchač seznamuje s úseky denního společenského dění, bereme-li v potaz písně v jazyce, kterému posluchač rozumí. Většina populárních písní je dnes v anglickém (či jiném cizím jazyce), kterému málokterý posluchač rozumí, a proto je tato funkce potlačena. Interpreti se stávají vzorem pro posluchače. Jak hudba nonartificiální tak i hudba artificiální mohou plnit funkci pedagogickou a estetickou-výchovnou. Větší vliv na publikum budou mít ti interpreti, kteří se svou vizáţí, vystupováním, postojem k určité situaci či vyjadřováním své ţivotní zkušenosti budou nejvíce přibliţovat určitému okruhu konzumentů. Je také známo, ţe se nonartificiální hudba stala častým tématem konverzací. Jedinec se díky této hudbě začleňuje do skupin funkce integrační. Nejde zkrátka jen o vztah posluchačů k nonartificiální hudbě, např. jako k zprostředkovatelce nepříliš komplikované odlehčující zábavy, ale současně o celý jejich sociální postoj vůbec. 12 Velmi často se stává, ţe kaţdá tato skupina se liší různým stylem oblékání, účesy, chováním jedinců k okolí atd. V současné době se rozmohl hudební styl - EMO. Jde o směr vyznačující se přecitlivělostí a touhou po romanci. EMO klade důraz na vlastní proţitky jedince odehrávající se v jeho vnitřním světě. Posluchač tohoto stylu se pozná díky výrazné punkové módě, oblibě černé barvy, která je doplněna jinou křiklavou barvou. 12 KOTEK, Josef. Nonartificiální (populární) hudba a sociologické aspekty jejího osvojování. In ZENKL, L.,CHYBA, M. Hudební sociologie a hudební výchova. Sborník ze semináře o vyuţití hudební sociologie v rámci přípravy učitelů hudební výchovy na pedagogických fakultách, který se konal 10. září 1981 v Ostravě. Praha: Česká hudební společnost, 1982, s

14 1.3 Společenské vnímání nonartificiální hudby Kaţdé dílo, které vnímáme, vzniklo na základě určitého popudu. Můţe se jednat o vyjádření se autora k určitému společenskému dění, dílo můţe vzniknout na základě poptávky, nebo se jedná o autorovu seberealizaci. Jiří Kulka se zabývá faktory vzniku díla: - na začátku zrodu díla tedy stojí nějaký zdroj (např. politická situace), který dává autorovi podnět k činnosti (jedince tato skutečnost zaujme). - v další fázi, ve fázi přípravné, dochází k prvotnímu tvůrčímu zpracování námětu. - následuje fáze projektování a plánování. - po těchto fázích nastává realizování uměleckého díla. V našem případě hovoříme o interpretaci skladby. - poslední fázi tvoří tzv. feedback (zpětná vazba), kdy interpret získává informace od svých konzumentů. 13 Důleţitou roli při společenském vnímání nonartificiální hudby hraje osvojování nonartificiální hudby společností. Tato hudba má tu schopnost, ţe dokáţe podvědomě podchytit sociální cítění a cítění vkusové tendence, a tím se stát středem, kolem kterého se sdruţují skupiny názorově, generačně nebo sociálně si blízkých posluchačů. Společenské vnímání nonartificiální hudby lze rozdělit do čtyř fází: Inovace Jedná se o jakési vynoření se určité písně, ţánru, stylu. Z počátku tato nonartificiální hudba zasáhne úzkou škálu informovaných posluchačů, a to zejména z řad mládeţe. Tato novinka však nijak nenaruší převaţující hudební produkci. Důleţitou roli v této fázi hraje identifikační znak. Na základě nově vzniklé nonartificiální hudby, stylem oblékání a postojem ke společnosti vyjadřují jedinci svou nespokojenost. Společné postoje jsou srozumitelné pouze této skupině. Takto vzniklá skupina, přiřazující se k určitému stylu hudby, bývá často nepochopena. 13 Srov. KULKA, Jiří. Psychologie umění. Vyd. 2., přeprac. a dopl. Praha : Grada, s. 25 ISBN

15 Ve 21. století jiţ lokalita ani instituce nehrají významnou roli. Jedinec si můţe veškeré informace o stylu, skupině, hudbě najít na internetu a tak se seznámit s novými módními hudebními trendy. Jedná se například o hudební skupinu, která se prostřednictvím videí na internetu, nebo svých webových stránek dostává do podvědomí jedince. Jedinci se tento styl zalíbí a šíří videa, názory či články o této skupině dále. Tím se nově vzniklý konkrétní hudební ţánr přesouvá do druhého stádia Expanze Toto stádium začíná tehdy, je-li hudba schopna zaujmout širší okruh konzumentů sociálně či generačně si blízkých. Z nově vzniklého ţánru, skupiny, písně, se stává módní naléhavý poţadavek, který je závazný pro celý sociální či generační okruh. Skupiny vzniklé v prvním stádiu se tak začínají rozšiřovat o ty, kteří se nechtějí stát outsiderem. Uvnitř této skupiny se nonartificiální hudba stává prostředníkem konformity, mnohdy i vkusovou formou. Začínají se tvořit amatérské skupiny, které se dostávají do podvědomí díky komerčním zprostředkovatelům 14 (např. hudební skupina vzniklá v první stádiu se tak prostřednictvím koncertů, kde většinou tvoří předskokany jiţ známé skupiny, stává známější) Adaptace Ve třetí fázi se nově vzniklý ţánr či nová píseň dostává díky komerčním tahům do podvědomí většímu okruhu nejen mladší, ale i starší generace. Nový styl na základě otázky vkusu dostává nový rozměr. Podle Kotka se velmi často stává, ţe tento hudební ţánr, který preferovala zprvu mladá generační skupina, a který se přesunul do sféry posluchačů starších, je provázen ztrátou zájmu mezi mládeţí. Existují však tvůrci, kteří hledají východiska ve stupňování umělecké náročnosti ţánrového druhu. Tito autoři však ztrácí jak konzumenty artificiální hudby, tak hudby nonartificiální. V tomto stádiu dochází k posunu amatérských skupin či zpěváků na úroveň profesionální. Z předskokanů skupin uţ se stávají skupiny, které mají vlastní koncerty. Poptávka po těchto profesionálech, kterých se 14 Srov. KOTEK, Josef. Nonartificiální (populární) hudba a sociologické aspekty jejího osvojování. In ZENKL, L.,CHYBA, M. Hudební sociologie a hudební výchova. Sborník ze semináře o vyuţití hudební sociologie v rámci přípravy učitelů hudební výchovy na pedagogických fakultách, který se konal 10. září 1981 v Ostravě. Praha: Česká hudební společnost, 1982, s

16 ujímají hudební vydavatelství, agentury, média či tisk, roste. Takto se z ţánrové novinky stává domácí hudební kultura, se kterou domácí posluchači zcela splynou Demotivace Fáze demotivace se vyznačuje postupným ústupem příslušného ţánrového druhu, protoţe nově vzniklé stylové prvky ţánru jsou vyčerpány. V hudební a textové struktuře začíná docházet k opakování či variování. Hudebníci se snaţí o čím dál více komplikovanější úpravy, které často vedou k hudebnímu kýči, který je pro toto stádium charakteristický. V této etapě nedochází k ţádným novým kvalitativním změnám. Postupné přizpůsobení se totoţných stylových prvků však neznamená jejich úplný zánik. Nově vzniklý ţánr můţe čerpat i z ţánrů jiných a tak vytvořit jakousi podskupinu svého druhu. V současné době je velmi obtíţné určit, o jaký hudební ţánr se jedná, protoţe většina ţánrů je propojena s dalšími. Můţe se také stát, ţe dojde k renesanci původního ţánrového druhu (jeho projevů). Dochází k nim zejména z důvodu aktuální společenské potřeby. Nejen v hudbě, ale i v módě nebo umění můţeme pozorovat, jak se věci neustále vrací. V hudební sféře se obměňuje například nástrojové obsazení, zvuková stránka aj. Prostřednictvím této renesance si můţeme připomenout určitou ţivotní atmosféru doby, kterou jsme neproţili. V tomto případě můţe dojít k nepřijetí daného ţánru. Pokud posluchač zná původní znění a setká se i s jeho mutací, dochází velmi často k negativnímu postoji tohoto recipienta k danému stylu. Vznik nového stylu neznamená, ţe styl předchozí zaniká. Jak bylo řečeno ve třetí fázi, styly vedle sebe existují a navzájem se ovlivňují a doplňují. 16

17 2 DEFINICE MODERNÍ POPULÁRNÍ HUDBY Vysvětleme si tedy základní pojmy hudební sféry nonartificiální hudba, která je dále rozdělena v následující tabulce. Tabulka č. 1: Rozdělení nonartificiální hudby 15 Nonartificiální hudba Populární hudba Lidová hudba (folkór) tradiční moderní tzv. vyšší populár A hudba přehodnocena na NA hudbu hudba jazzového okruhu mimoevropský folklór domácí folklór Jak lze z tabulky vyčíst, nonartificiální hudba se dělí na populární a lidovou. Nás ovšem zajímá převáţně část tvořená populární hudbou. Populární hudba se dělí na tradiční populární hudbu, moderní populární hudbu, vyšší populár a artificiální hudbu přehodnocenou na hudbu nonartificiální. Do sféry artificiální hudby přehodnocené na hudbu nonartificiální můţeme zařadit například populární úpravu společenských písní; do sféry vyššího populáru řadíme známé melodie od klasiků, které se staly populární (Vltava, Humoreska ); do sféry moderní populární hudby lze zařadit rock a pop music (hudba ovlivněná jazzem) a do sféry tradiční populární hudby řadíme dechovou a lidovkovou tvorbu (např. tvorba Jiřího Voskovce a Jana Wericha). Matzner vymezuje pojem moderní populární hudba jako jeden z okruhů nonartificiální hudby. Dále tvrdí, ţe se moderní populární hudba neustále hudebně vyvíjí. Při tomto procesu dochází ke střetávání afroamerické hudební kultury s prvky tradičních forem evropské populární hudby. Jako specifický rys můţeme tedy jmenovat: vliv afroamerické nonartificiální hudby; homofonie; typický instrumentář nástrojů; jednoduchá, lehce zapamatovatelná melodie; dominantní role interpreta, 15 MATZNER, Antonín a Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Část věcná. 2. dopl. vyd. Praha: Supraphon, 1983, s

18 vliv moderní sdělovací techniky aj. Mezi hlavní stylově-ţánrové druhy moderní populární hudby řadíme pop music a rock. 16 Díky technickým pokrokům mohla být moderní populární hudba šířena dále a mohla se dostat k většímu počtu posluchačů. V současné době je moderní populární hudba tak rozšířena, ţe dochází k jejímu ilegálnímu stahování na internetu. Jedním z jejich hlavních cílů je, zalíbit se co největšímu počtu posluchačů. Skladby jsou tedy komponovány, nahrávány a vydávány s komerčním úmyslem. Moderní populární hudba není pro posluchače zdaleka tak náročná jako hudba váţná. Jedná se o jednoduché struktury skladeb s refrénem (bez disonancí a dalších posluchačsky náročnějších komponentů). Typickým produktem populární hudby je píseň, jejíţ doba obvykle nepřesahuje tři a půl minuty. Písně obsahují jednoduchou zapamatovatelnou melodickou či rytmickou strukturu. Důleţitou roli hraje chytlavá melodie, které dominuje refrén. Refrén se tedy stává kontrastem k dalším částem písně. Texty těchto písní nemívají zpravidla velký význam. Téma jedné písně můţeme najít i v dalších skladbách jiného hudebního stylu. Obvykle se v písních řeší aktuální problémy společnosti (zejména oblíbeným tématem písní jsou témata milostná, sociální bavíme-li se o hip hopu, aj.). 2.1 Oblíbené druhy moderní populární hudby v současnosti Cílem této kapitoly není popsat a definovat jednotlivé druhy a ţánry moderní populární hudby, ale zaměřit se především na průřez oblíbených ţánrů moderní populární hudbou v současnosti. Jelikoţ se v poslední době stala zábava trendem mládeţe (párty spojená s dobrou hudbou a tancem), převáţná část kapitoly je tedy věnována právě hudbě taneční. Za taneční hudbu lze povaţovat hudbu určenou pro pohybovou aktivitu, která se vyznačuje především rychlejším tempem. Tempo této hudby udává BPM 17. Stalo se to hlavně zásluhou několika part na ostrově Ibiza, kam se jezdili bavit 16 MATZNER, Antonín a Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Část věcná. 2. dopl. vyd. Praha: Supraphon, 1983, s BPM Beat Per Minute počet úderů za minutu, v hudbě přesněji počet čtvrťových not za minutu 18

19 mladí lidé ze země, jeţ je jedním ze zásadních center nejen téhle hudby: z Británie. Ibiza se pro své optimismus působící teplé podnebí a pro relativní láci stala populárním centrem letní zábavy Britů a právě na ní vypukla vlna celonočních hédonistických zábav, kterým dominují repetitivní rytmy, intenzivní světla a silné osobní záţitky. 18 Nelze říci, ţe by taneční hudba vznikla pouze na Ibize. Na vzniku taneční hudby se podílelo hned několik dalších elementů. S technickým rozvojem začaly vznikat různé elektronické experimenty, které jsou pro taneční scénu zásadní. Taneční hudba bývá často označována jako hudba elektronická. Při poslechu této hudby je markantní, ţe jako doprovodný nástroj mnohdy stačí elektrické klávesy, díky kterým se dají vytvářet různé zvukové efekty. Bicí, smyčcové nebo dechové nástroje jsou tvořeny uměle. Inspiraci berou autoři této hudby i ve zvucích, které jsou pro naše uši zcela všední (průmyslová oblast ţelezné tyče, kartáče, aj.). Tyto zvuky mohou obohatit jejich autorskou činnost nebo se stát typickým prvkem daného interpreta. Nesmí se však opomenout zmínit vliv rocku na taneční hudbu. Tak jako čerpá taneční hudba z rocku nebo hip-hopu, čerpají tyto hudební ţánry z taneční sféry. Veškeré hudební styly se ovlivňují, stávají se inspirací pro druhé a mnohdy dochází k inovacím. Taneční hudba se dále dělí do několika skupin. Mezi nejznámější patří: disco, techno, house, drum n bass, trip hop, chill out, aj. Významní interpreti, kteří do této skupiny patří, jsou např. Madonna, Carla Cox, Daft Punk, The Prodigy, Chemical Brothers, Moby a u nás známá DJ Luca, nebo skupiny Ecstasy of St. Theresa. 19 Zmíněna byla zatím pouze taneční hudba, pro kterou je charakteristické rychlejší tempo. Na straně druhé, z hlediska nejmenšího počtu BPM, stojí hip hop a rap jako pomalá verze hudby taneční. Jedná se o uměleckou formu zahrnující graffiti (sprejové obrázky malované po zdech na ulicích), breakdance (styl tance, který vznikl na ulici), deejaying (vlastní diskţokejská práce a práce s gramofonovými 18 KOMÁNKOVÁ, Jana. Tančíme tak, jak hraje tvůj gramofon. In: WEISS, Tomáš. Beaty, bigbeaty, breakbeaty : [průvodce moderní hudbou 90. let]. Vyd. 1. Praha: Maťa, 1998, s Srov. KOMÁNKOVÁ, Jana. Tančíme tak, jak hraje tvůj gramofon. In: WEISS, Tomáš. Beaty, bigbeaty, breakbeaty : [průvodce moderní hudbou 90. let]. Vyd. 1. Praha: Maťa, 1998, s

20 deskami) a emceeing (rap neboli vokalizace textu). 20 Jak uvádí Zbyněk Heřmánek, u skutečného hip-hopu nehraje důleţitou roli ţivotní styl, móda či oblékání. Jde o svobodné vyjádření autora. 21 Rappery můţeme tedy přirovnat v literatuře k básníkům, kteří prostřednictvím slov vyjadřují své pocity, myšlenky nebo nálady. Mezi současně ţijící a známé hip-hopové interprety patří Snoop Doggy Dogg, kterého lze povaţovat za zakladatele hip hopové scény. Interprety tohoto stylu tvoří zejména černoši. Najdou se ovšem i zpěváci bílé barvy pleti. Jeden z prvních, který dokázal v této sféře prorazit a stát se slavným je Eminem. Co se týče rapování, nejedná se pouze o muţskou aktivitu. Mezi interprety nalezneme rapperky ţenského pohlaví jako například Missy Elliot. R&B jako hudební styl 21. století, který svými beaty tvoří písně pomalejšího tempa, zcela zpopulárnil. Jiţ se nejedná o hudební styl vyznačující se prvky jazzu, gospelu a blues, ale jde spíše o spojení soulu a hip hopu. Kromě hip hopu je tento styl ovlivněn i prvky rocku. Od hip hopu se tento styl liší snad jen tím, ţe zpěváci zde nerapují, ale zpívají. Za nejpopulárnější R&B zpěvačky 21. století jsou pováţovány Beyoncé, Rihanna, Jennifer Lopez nebo Gwen Stefani (jedná-li se o její sólovou kariéru) a z muţské populace pak Justin Timberlak, Timberland, Usher nebo nováčci Wiz Khalifa či Tinie Tempah. Doposud se jednalo o hudební styly z hlediska komerčního popu. Jak jiţ bylo řečeno, rock ovlivňuje R&B či hip hop a naopak. Určit přesný okamţik vniku rocku je velmi těţké. Přibliţně na konci 60. let se začala objevovat hudba s menšími komerčními ambicemi, která kladla větší důraz na uměleckou seberealizaci. 22 Podle Matznera vzniká nový hudební styl rock jiţ v polovině 50. let. Rock definuje jako směsici prvků R&B a C&W. Také uvádí, ţe se na vzniku rocku podílí nejen technický pokrok nástrojů a hudebního nahrávání nebo mediální rozvoj, ale i rozvoj hudebního průmyslu a s tím související změny ve společnosti. V kapitalistických zemích docházelo k politickému a společenskému vývoji. Prostřednictvím nového 20 Srov. HEŘMÁNEK, Zbyněk. Hip-hop Prkenice, ulice, police jak se to rýmuje. In: WEISS, Tomáš. Beaty, bigbeaty, breakbeaty : [průvodce moderní hudbou 90. let]. Vyd. 1. Praha: Maťa, 1998, s Tamtéţ, s Srov. HEATLEY, M. Encyklopedie rocku. Vyd. 1. Praha: Beta, 1999, s. 323 ISBN

21 hudebního stylu, rocku, mohli vyjádřit svou nespokojenost s domácí a světovou situací. 23 Jedním ze zakladatelů rocku se stala britská skupina The Beatles, která je označována spíše za bigbeatovou skupinu. V 60. letech došlo k zásadnímu zvratu, a to v oblasti textu písní. Interpreti mohli zpívat o skutečném ţivotě, i kdyţ začátky byly hodně cenzurované. S pojmem rock se pojí další pojem a to rocková skupina. Definice rockové skupiny znít takto: Jedná se o skupinu lidí, jejichţ texty a písně hrají sami autoři. Základ skupiny tvoří bubeník, baskytarista, kytarista a zpěvák (ne vţdy je toto seskupení stejné). Jako jeden z příkladů rockového zpěváka můţe být zmíněn legendární Kurt Cobain (zemřel ve 27 letech), zpěvák sedící na barové ţidli s kytarou v ruce, ve flanelové košili a roztrhaných dţínech. Je zřejmé, ţe mu tehdy opravdu nešlo o komerční tah. Na rozdíl do Kurta Cobaina byl čistě komerční záleţitostí vznik postavy Marilyna Mansona. Veronika Handlířová tvrdí, ţe abychom přišli na chuť tvrdé rockové hudbě, musíme ji vnímat specifickým způsobem. Dále konstatuje, ţe nejde tak ani o naši inteligenci jako spíše o věk daného posluchače. 24 I u rocku existuje celá řada ţánrů jako: heavy metal, speed metal, thrash metal, progresivní metal, black metal, dead metal, grind core, hard core a noise, punk core atd. Mezi známé hudební skupiny patří: Manowar, Black Sabbath (s Ozzy Osbournem), Deep Purple, Metallica, Green Day, Nirvana, Pearl Jam, Foo Fighters a mnozí další. 25 Jelikoţ jsou vzniklé písně prolnuty tolika vlivy z ostatních sfér, určit přesné odvětví je někdy opravdu těţké. Se všemi těmito hudebními oblastmi je také mnohdy spojeno poţívání omamných látek. Nelze říci, ţe by se tato problematika týkala jenom taneční nebo rockové hudby, nebo ţe by poţívání omamných látek bylo spjato s hudbou jako takovou. Ţijeme ve společnosti, která se stává stále více tolerantní. Z různých zdrojů 23 Srov. MATZNER, Antonín a Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. Část věcná. 2. dopl. vyd. Praha: Supraphon, 1983, s Srov. HANDLÍŘOVÁ, Veronika. Blahoslavení rámusící. In: WEISS, Tomáš. Beaty, bigbeaty, breakbeaty : [průvodce moderní hudbou 90. let]. vyd. 1. Praha: Maťa, 1998, s Srov. KORÁL, Petr. Řev, pot a vztek. In: WEISS, Tomáš. Beaty, bigbeaty, breakbeaty : [průvodce moderní hudbou 90. let]. Vyd. 1. Praha: Maťa, 1998, s

22 můţeme zjistit, kolik známých osobností poţívá drogy nebo alkohol. V nedávné době zemřela mladá zpěvačka Amy Winethouse (27). Dlouho se spekulovalo nad příčinou její smrti, jestli se zdrogovala nebo opila. Nakonec se dospělo k závěru, ţe hlavním viníkem zde byl alkohol. V jednom dokumentu o Amy sama zpěvačka přiznala, jak je pro ni náročné zpívat o svých pocitech a špatných zkušenostech. 3 SOUČASNÁ MLÁDEŢ A MODERNÍ POPULÁRNÍ HUDBA Brněnský politolog zabývající se nejen politickou, ale i interkulturní psychologií, PhDr. Josef Smolík, Ph.D., rozděluje mládeţ do dvou skupin, a to na pubescenty (dospívající) a adolescenty (mládeţ). Skupinu pubescentů ohraničil ve věku od let a skupinu adolescentů pak tvoří jedinci mezi lety. 26 Jelikoţ se tato práce zabývá postoji mládeţe k moderní populární hudbě v učebnicích hudební výchovy na základní škole, bude věnována pozornost pubescentům, tedy věkové skupině od let. Jiţ na základních školách vznikají první vrstevnické skupiny, do kterých se mladí jedinci začleňují. V těchto skupinách dochází k adaptaci a přejímání sociálních rolí jedinců. Jeden z dalších významů, které Smolík uvádí, je důleţitost role vrstevnické skupiny zejména v tom, ţe dochází k odpoutání se od rodiny a vytváření sociálních vztahů (nejen u stejného ale i u opačného pohlaví). Jedinci v tomto věku hlavně hledají sami sebe. Chtějí si najít své místo ve světě, zjistit, co opravdu chtějí a jací opravdu jsou. Sebepoznání, které je potřebné k rozvoji vlastní identity, slouţí i srovnání s jinými lidmi. Pubescent se potřebuje nějak vymezit a to je nejjednodušší ve vztahu k někomu nebo něčemu jinému. Aktivní vytváření nové identity pubescenta začíná odmítnutím původních identifikačních vzorů a hledáním nového obsahu. 27 Období pubescence se tedy nevyznačuje pouze fyzickými změnami (mutace, menstruace ), ale zejména změnami ve sféře psychické a sociální. Starší 26 Srov. SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeţe: uvedení do problematiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, s. 20. ISBN HANÁKOVÁ, Tamara. Hodnotová orientace a ţivotní styl současné mládeţe. Brno, 2008, s. 18. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta 22

23 pubescenti usilují o odlišení vlastní skupiny od dětí i dospělých a tuto potřebu svému okolí signalizují prostřednictvím úpravy zevnějšku, specifického ţivotního stylu, zájmů, hodnot apod. 28 Velký vliv ve skupinách mívají silnější jedinci, kteří se ve skupině stávají vůdci s neformální autoritou. Na základě jejich hodnot a postojů mohou ovlivnit ostatní jedince ve skupině. Slabší jedinci napodobují silnějšího nebo se s ním snaţí ztotoţnit Vliv médií na současnou mládeţ Jak vyplývá z předchozích kapitol, ve 21. století hrají velkou roli masmédia. To, ţe média ovlivňují naše chování, myšlení či postoje, je evidentní. Podstatné je poloţit si otázku, čím a jak mohou člověka média ovlivnit. Vliv jednoho sdělení můţe působit jak na jednotlivce, tak na skupiny lidí a celou společnost. Sdělení či samotná média mohou mít dlouhodobý nebo dokonce trvalý vliv na publikum. Díky těmto prostředkům se mohla populární hudba dostat do podvědomí společnosti. V současné době existuje celá řada zpěváků či skupin, ovšem jenom malé mnoţství těchto interpretů přeţije. S tím také souvisí vliv televize a v současné době stále větší obliba internetu. 1. srpna 1981 zahájila v New Yorku svou činnost hudební televizní stanice MTV. Tato stanice jako první na světě vysílala jiţ od svého počátku sedm dní v týdnu. Videoklipy však v té době nebyly natolik propracované, jak je známe dnes. Původně byly natáčeny gramofonovými firmami zdarma a slouţily pro tyto nahrávací společnosti jako reklama. Producenti si uvědomili, ţe se jedná o výbornou propagaci zpěváků, a tak se začaly natáčet kvalitní videoklipy na zakázku pro MTV. Tak jako měli svoji roli diskţokejové (DJs) v rádiu, měli svou roli i video ţokejové (VJs) na MTV. Prostřednictvím těchto VJs se objevovala hudební videa 28 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie 1. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005, s. 323 ISBN Srov. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 522 ISBN

24 na obrazovkách opakovaně v určitých intervalech. 30 Pavel Jirásek dělí videoklipy do tří skupin: 1. videoklipy zachycují koncert dané skupiny 2. videoklip jako minifilm s určitou ţánrovou stylizací (western, groteska, horor atd.) 3. série vizuálních zpodobnění, které nemají ţádnou souvislost 31 Jiţ nešlo jen o hudbu, ale i o herecký výkon, a spojení hudby s vizuálním vnímáním. Tato televizní stanice je v dnešní době nedílnou součástí ţivota kaţdého dospívajícího. Skoro v kaţdé domácnosti existuje kabelová televize nebo satelit. MTV se snaţí jít s dobou a tím se mění i její hlavní smysl. Hlavní cíl této stanice bylo stát se prvním zprostředkovatelem hudby prostřednictvím televize. V současné době najdeme na MTV různou škálu programů pro mládeţ, které mají často mimohudební charakter. Nesmíme opomenout zejména ukázky ze ţivota teenagerů ţijících v Americe, reality show a jiné. Z toho vyplývá, ţe cílené publikum tvoří zejména mládeţ (teenageři). MTV prochází od svého vzniku celou řadou změn. Tyto změny jsou dány poptávkou a změnami ve společnosti. MTV jako zprostředkovatel videoklipů ztrácí jako nosné masmédium u mladých lidí prioritní postavení, které přebírají různé internetové portály. Jednou z nejnavštěvovanějších webových stránek je Původním cílem této sluţby bylo řešit problémy se sdílením videí. Uţivatelé se často setkávali s problémem velikosti souborů, které nemohli posílat běţnou elektronickou poštou, anebo s jeho dlouhotrvajícím stahováním. 32 Původní záměr, posílání a nahrávání si domácích videí, se začal vytrácet a youtube dostalo jiný rozměr. V roce 2010 přesáhla sluţba youtube hranice 700 miliard přehrání a kaţdý den si uţivatelé 30 Viz BURNS, Gary. Music Television. IN: The Museum of Broadcast Communications (MBC) 2012 [online]. [cit. 7. března 2012]. Dostupný z: < musictelevis> 31 JIRÁSEK, Pavel. Nonartificiální (populární) hudba. In: FUKAČ, Jiří a Petr MACEK. Hudba a média: rukověť muzikologa. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, s ISBN Srov. HRÁČEK, Filip. Audiovizuální styl uţivatelských Youtube videí. Brno: 2009, s. 10. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií. 24

25 přehrají více neţ 3 miliardy videí. 33 Mezi záznamy na youtube nalezneme i audio ukázky světově známých hudebních skladatelů či interpretů. Nastává problém s autorskými právy a nelegálním šířením materiálů. Prostřednictvím technických pokroků (skrz televizi, internet či tisk) se můţe jedinec setkávat se svým idolem. Snaţí se s ním ztotoţnit, napodobuje svůj idol nejen podobným oblečením, u děvčat můţeme jmenovat ještě líčení, ale mohou se ztotoţnit pomocí textu, který je nedílnou součástí kaţdé skladby. Na základě typických rysů (například podle oblečení) lze poznat, který hudební ţánr jedinec poslouchá. Kaţdý den na ulici potkáváme teenagery, kteří nás svou image mohou šokovat (jde zejména o fanoušky metalu, punku, emo stylu atd.). 3.2 Volný čas současné mládeţe S vývojem společnosti se mění i pojetí volného času. Volný čas je čas, v němţ člověk svobodně volí a dělá takové činnosti, které mu přinášejí radost, potěšení, zábavu, odpočinek Je to čas, v němţ je člověk sám sebou, nejvíce patří sám sobě. 34 Ve volném čase člověk realizuje své touhy, dělá činnosti, které mu přinášejí radost. S volnočasovými aktivitami souvisí i sociokulturní sféra, tzn. prostředí jedince, ve kterém vyrůstá, vliv rodiny, genetické proporce a často i finanční prostředky. Jedinci ţijící ve městech mají větší moţnost navštěvovat různé krouţky (lepší dostupnost a s tím související finance i časová flexibilita). Občas ale platí, ţe čím větší moţnosti pro volnočasové aktivity člověk má, tím méně toho vyuţívá. Při aktivitách ve volném čase nejde pouze o jednostranné ovlivňování. Volnočasové aktivity se převáţně realizují ve skupinách či institucích. Nejedná se tedy o jednostrannou interferenci, ale i jedinec můţe ovlivnit své okolí. Existuje celá řada volnočasových aktivit, které můţeme rozdělit do tří oblastí: 33 YOUTUBE. Statistiky.Youtube.com 2012 [online]. [cit. 7. března 2012]. Dostupný z: < 34 NĚMEC, Jiří a kol. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno: Paido, 2002, s. 17. ISBN

26 1. vědomostní 2. sportovní 3. umělecké Nás však budou zajímat zejména ty, ve kterých dochází k interferenci jedinců z hlediska hudebního. Jedná se zejména o taneční krouţky, základní umělecké školy, pěvecké krouţky, sbory aj. U těchto aktivit jde převáţně o seznámení, pochopení a interpretaci artificiální hudby (vynecháme-li současný streetdance, nebo jakékoliv moderní tance). Na základních uměleckých (lidových) školách existuje celá řada hudebních oborů, které mohou být navštěvovány (hra na jednotlivé nástroje, orchestr, výtvarná výchova, taneční krouţek, zpěv, sborový zpěv a mnohé další). Všechny tyto krouţky mají jediný cíl: rozvíjet osobnost jedince po stránce hudební; rozvíjet jeho hudební cítění, schopnosti a dovednosti tak, aby byl schopen hudbu nejen proţívat, ale aby byl schopen dílo sám interpretovat; porozumět jeho sdělení a významu. Nedílnou součást hraje i výchova jedince k budoucímu posluchači a návštěvníkovi koncertů. Důleţitou roli v ţivotě teenagera hraje kromě mobilních telefonů i počítač. Skrz počítač můţe dnešní mládeţ vyhledat, vyřešit a zjistit vše potřebné. Nemusí chodit do knihovny, protoţe existují portály, kde jsou knihy oskenované a nemusí chodit ani na koncerty, protoţe veškeré záznamy zde také nalezne. Jestliţe zde byla zmíněna MTV a YOUTUBE, nelze opomenout velmi rozšířenou, v současné době nejvyhledávanější a nejpouţívanější sociální síť FACEBOOK. Jedná se o sociální síť, jejímţ hlavním cílem bylo spojit studenty harvardské university. Tato stránka byla zaloţena jedním ze studentů harvardské univerzity Markem Zuckerbergem a je přeloţena do 64 jazyků. Od roku 2006 se na Facebook můţe přihlásit kdokoliv starší 13 let. 35 V praxi se však můţeme setkat se skutečností, ţe profily na facebooku patří mnohdy i mladším jedincům. Hlavním posláním této sociální sítě je být neustále v kontaktu se svými vrstevníky, kamarády nebo partnery. Počítač se stal nedílnou součástí ţivota kaţdého jedince. Pomocí počítače řeší mladí jedinci úkoly do školy, vyhledávají potřebné informace nebo si prostřednictvím počítačových her krátí dlouhou chvíli. 35 PROCHÁZKA, D. První kroky s internetem, 3. aktualizované vydání. Praha: Grada, 2010, s. 112 ISBN:

27 4 HUDEBNÍ VÝCHOVA JAKO PŘEDMĚT NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH Hudební výchova patří podle Rámcového vzdělávacího programu pod vzdělávací oblast Umění a kultura. Dotace hodin hudební výchovy činní na českých školách jednu hodinu týdně (nebavíme-li se o školách s rozšířenou hudební výchovou). Vzdělávání v této oblasti má rozvíjet osobnost jedince tak, aby byl schopen estetického cítění, tvořivosti a vnímání uměleckého díla. Nejde pouze o vnímání uměleckého díla, ale také schopnost vcítit se do role umělce a chápat podstatu uměleckého díla (proč umělec vytvořil právě takové dílo, za jakým účelem, co vyjadřuje aj.). Na základě tvořivosti pak dochází i k nonverbálnímu vyjádření se jedince. Hodiny hudební výchovy jsou prolínány s dějepisnými údaji, kdy se ţáci seznamují s charakteristikou určité doby, hudebními umělci, kteří v daném období ţili a s jejich díly. Ţáci se dále učí aktivně vnímat hudbu, porozumět uměleckému dílu, zpívat či aktivnímu zapojení při doprovodu písně nebo při pohybové činnosti. Na těchto aktivitách se podílí hudební činnosti, které dělíme do 4 skupin: Činnosti vokální práce s hlasem (tvoření hlavového tónu), správné pěvecké návyky (ţeberně-brániční dýchání) Činnosti instrumentální seznámení se s hudebními nástroji (Orffův instrumentář), hra na hudební nástroje, doprovody k písním Činnosti hudebně pohybové pohybové ztvárnění hudby, reakce na hudbu pomocí pohybu Činnosti poslechové aktivní vnímání hudby, při které se ţák seznamuje s typickými znaky daného ţánru, její analyzování a interpretování Od ţáka na druhém stupni se tedy očekává, ţe je schopen: - vyuţívat své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách - reprodukovat na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladby, - realizovat podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů a ţánrů 27

28 - orientovat se v proudu znějící hudby, vnímá uţité hudebně výrazové prostředky, - vyhledávat souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění aj. 36 Pro výuku hudební výchovy bývají ve školách stále častěji zřizovány moderně vybavené učebny. Ţáci mají díky různým technickým pomůckám větší moţnosti, jak se efektivněji a zábavněji učit. Na některých školách se však ještě dnes setkáme s obrazem třídy, kdy v rohu u zdi stojí klavír a další doprovodné nástroje pak tvoří bubínek, triangl či dřívka. Pro některé učitele můţe jít o dostačující vybavení. Záleţí především na hudebních dovednostech kaţdého učitele. Učitel, který umí hrát pouze na klavír, bude tvrdit, ţe je pro něj klavír a doprovodné nástroje z Orffova instrumentáře dostačující. Učitel, který je hudebně nadaný a ovládá hru na několik nástrojů (klavír, housle, flétna, kytara), bude mít jistě větší nároky na vybavenost třídy. Na základě výzkumu, který provedla v roce 2010 Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně na základních školách v České republice, uvádí Markéta Prudíková, ţe více jak polovina ţáků povaţuje předměty jako matematika, český či cizí jazyk za důleţitější neţ předmět hudební výchova. Někteří ţáci povaţují hudební výchovu za odpočinkový předmět, jiní ji povaţují za významnou pro další studium (je součástí přijímacího řízení, jedinec se rozhodne studovat obor s hudebním zaměřením aj.). Dále tvrdí, ţe někteří jedinci povaţují hudební výchovu za zcela zbytečný předmět. Pokud se prý hudbou ţivit nebudou, nechápou, proč by se jí měli zabývat. Hudební výchova je tedy nudí. 37 Aby byly hodiny hudební výchovy pro ţáky zajímavé, hledají někteří učitelé způsoby, jak ţákům zatraktivnit výuku. Stále častěji vyuţívají učitelé v hodinách hudební výchovy různé druhy masmédií (videonahrávky, magnetofony, počítač, internet aj.). Učitel hudební výchovy, pokud má k dispozici počítač a umí s ním 36 MŠMT. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání verze 2007 (platná verze) IN: MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 29. srpna 2007 [cit. 10. března 2012]. Dostupné z:< 37 PRUDÍKOVÁ, Markéta. Hudební výchova na základní škole očima ţáků. In: Musica viva in schola XXII: sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity č. 246, řada hudebně výchovná č. 21[online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 11. března 2012]. Dostupné z: < 28

29 pracovat, vyuţívá počítače především k hledání informací a hudebních nahrávek na internetu a k přípravě výukových materiálů do hodin hudební výchovy, které jsou spíše textového charakteru (pracovní listy, testy). 38 Učitelé by si při vyhledávání video ukázek či konkrétních informací měli dávat pozor zejména na korektnost informací. Na internetu vedle sebe nalezneme audio ukázky nahrané z originálu a ukázky hrané amatéry. Tyto ukázky lze vyuţít v hodinách pro srovnání, ukázka musí být však pro ţáky známá. Učitel by měl ţáky nejprve seznámit s originálním autorským dílem a teprve potom srovnávat s různými variacemi posuzovaného díla. Na jedné straně se jedná o práci učitele s počítačem, kdy vyhledává informace, vytváří pracovní listy aj., na druhé straně se jde o vyuţití nejrůznějších hudebních softwarů v hodinách hudební výchovy. Ţáci se tak mohou prostřednictvím počítače seznamovat s hudebními nástroji (Sibelius Instruments), procvičovat hudební teorii (EarMaster Pro 5 v českém jazyce) nebo rytmu (Midimaster Rhythmus Trainer v českém jazyce). Existují i jiné softwarové programy, u kterých je ovšem často nevýhoda právě anglická verze (Sibelius Auralia, Sibelius Instruments aj.). Takto zvolený způsob hodiny by měl být doplňkem v hodinách hudební výchovy, neměl by se stát samozřejmostí a neměl by zevšednět. Vhodně zvolený program se můţe stát vhodnou pomůckou pro učitele v hodinách hudební výchovy 39 a můţe tak z hudební výchovy udělat zajímavý předmět. 38 SEDLÁČEK, Marek. Analýza hudebního softwaru v návaznosti na dotazníkové šetření na základních školách v ČR. In: Teoretické reflexe hudební výchovy, č. 2, ročník 6. [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 11. března 2012]. Dostupné z: < ium/doktor/multimedia/studie/sedlacek.html> 39 Tamtéţ 29

30 5 UČEBNICE V HODINÁCH HV V kaţdém předmětu na základní škole vyuţívají učitelé a ţáci učebnice nejen jako materiál pro získávání nových vědomostí, ale pro učitele se učebnice často stává pomocníkem při výkladu nové látky, či přípravy na hodinu. Stejně tak pro ţáka můţe učebnice plnit funkci přípravnou (hovoříme-li o domácích úkolech nebo přípravu na zkoušky a testy). Učebnice je konkretizací učebních osnov a zároveň určitým obecným scénářem vyučovacího procesu. Povaţuje se za základní prostředek práce ţáka, jsou však i alternativy, které zdůvodňují odsunutí učebnice z vyučování. 40 Jinou skupinu tvoří alternativní školy, které učebnice odsouvají do pozadí a jejich hlavním cílem je škola hrou. Ţáci informace často vyhledávají v knihách, odborných textech či na internetu a vytváří si učebnice své. Například ve Waldorfských školách ţáci nepouţívají učebnice, ale vedou si epochové sešity, do nichţ si sami podle svých moţností zaznamenávají probrané učivo. 41 Tyto školy vyţadují od ţáků vlastní názory, samostatnou práci, komunikaci a zcela se mění vztah učitele a ţáka. Učitel uţ nestojí v popředí, nepředává informace pomocí monologu, ale stává se pomocníkem a rádcem dítěte. V současnosti dochází k novému trendu, učebnice nejsou součástí učebních materiálů v hodinách hudební výchovy. Mladí učitelé kopírují svým ţákům různé texty, vytváří pracovní listy, anebo pouţívají zpěvníky s moderními písněmi. V diplomové práci Hudební výchova na 2. stupni základních škol 42 srovnávala studentka pomocí dotazníkové metody dvě základní školy a to ZŠ Jedovnice a ZŠ Lipovec (obě tyto školy se nachází v okrese Blanska a jsou to školy vesnické). Na otázku, zda jsou ve školách pouţívány učebnice hudební výchovy, odpověděli ţáci zcela jednoznačně - 62% ţáku v Lipovci a 94% ţáků v Jedovnici je nepovaţují 40 VALIŠOVÁ, Alena; KASÍKOVÁ, Hana. Pedagogika pro učitele. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, s ISBN VALIŠOVÁ, Alena; KASÍKOVÁ, Hana. Pedagogika pro učitele: podoby vyučování a třídní management, osobnost učitele a jeho autorita, inovace ve výuce, klíčové kompetence ve vzdělávání, práce s informačními prameny, pedagogická diagnostika. 2. rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 97. ISBN ŠÍBLOVÁ, Anna. Hudební výchova na 2. stupni základních škol. Brno: 2011, s. 45. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy. 30

31 za důleţité. Zajímavé bylo, ţe 60% ţáků z Lipovce vyuţívá své vlastnoručně vytvořené zpěvníky. S čím se můţeme ve školách také setkat, je vyuţívání karaoke. Karaoke písně, jsou jednoduché hudební nahrávky ochuzené o hlas interpreta. Učitel pustí ţákům na tabuli text s hudebním doprovodem a ţáci zpívají sborově. Můţeme se setkat i s obměnou tohoto typu, a to takovou, ţe učitel, nemá-li k dispozici projektor, rozdá text písně ţákům a pustí hudební nahrávku, při které ţáci zpívají zároveň s interpretem. Učitelé si tímto způsobem usnadňují práci v hodinách tím, ţe nemusí při zpěvu doprovázet ţáky na hudební nástroj. V rámci školy, jako výchovné instituce, by měla nejen výuka hudební výchovy, ale i přístup vyučujícího, probíhat na vyšší úrovni, tzn. vyuţívat kvalitnější formu výuky. Pokud tento způsob vyuţívají učitelé jako doplněk výuky nebo jako odměnu pro ţáky, a to velmi zřídka, pak lze tento způsob povaţovat za zpestření hodin. 5.1 Charakteristika učebnic Hudební výchova edice SPN - pedagogické nakladatelství a.s. V souladu s novou kurikulární politikou, která byla koncipovaná v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR neboli v tzv. Bílé knize a Zákonu o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, byl do vzdělávání zaveden nový systém s novými kurikulárními dokumenty určené pro vzdělávání ţáků od 3 do 19 let. 43 Tak byl v roce 2004 schválen MŠMT nový kurikulární dokument RVP (Rámcový vzdělávací program), na jehoţ základě si kaţdá škola mohla vytvářet svůj vlastní ŠVP (školní vzdělávací program). Učebnice hudební výchovy byly zpracovány podle osnov vzdělávacího programu Základní škola, který schválilo MŠMT dne pod čj /96-2 s platností od Jelikoţ jsou některé učebnice vydány před rokem 2004, je 43 Viz MŠMT. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání verze 2007 (platná verze) IN: MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 29. srpna 2007 [cit. 10. března 2012]. Dostupné z:< 44 Viz MŠMT. Sdělení MŠMT k učebním plánům vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (od ) IN: MŠMT. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 22. ledna 2002 [cit. 9. března 2012]. Dostupné z: < 31

32 zřejmé, ţe tyto učebnici byly pouţívány dříve, neţ vešel v platnost nový kurikulární dokument RVP. V současné době se v hodinách hudební výchovy setkáváme s učebnicemi od SPN pedagogického nakladatelství a. s. Toto nakladatelství datuje svůj vznik od roku 1994 a na kniţní trh vstoupilo o rok později, roku SPN pedagogické nakladatelství a.s. se specializuje na vydávání učebnic pro základní a střední školy a také pro širokou veřejnost (např. cizojazyčné slovníky). Hlavní charakteristikou je tradiční přístup k učebnici, systematičnost ve výkladu učiva, logická propojenost učebnic, pracovních sešitů a dalších doplňkových publikací. 45 V edici SPN pedagogické nakladatelství a.s. v oblasti hudební výchovy pro druhý stupeň základního vzdělávání vyšly zatím tyto tituly: Hudební výchova pro 6. ročník základní školy Hudební výchova pro 6. ročník základní školy (metodická příručka) Hudební výchova pro 7. ročník základní školy Hudební výchova pro 7. ročník základní školy (metodická příručka) Hudební výchova pro 8. ročník základní školy Hudební výchova pro 8. ročník základní školy (metodická příručka) Hudební výchova pro 9. ročník základní školy Hudební výchova pro 9. ročník základní školy (metodická příručka) Autoři těchto učebnic jsou Mgr. Alexandros Charalambidis, PhDr. Jiří Pilka a PeadDr. Zbyněk Císař. Na učebnicích pro a 8. ročník se ještě navíc podílel Mgr. Dalibor Matoška a v učebnici pro 6. ročník přibyl ještě Lukáš Hurník, Ph.D. Jednotlivé řady mají shodné autorské týmy, aby byl zajištěn shodný metodický i obsahový přístup k učivu prezentovanému v učebnicích. 46 Ke kaţdé učebnici je vydávána i metodická příručka pro učitele. Metodická příručka je určena zejména pro začínající učitele, kteří nemají tolik zkušeností se vzděláváním v hodinách hudební výchovy. Jedná se o samostatnou broţuru, která je vydávána na základě učebnic hudební výchovy. Kaţdé kapitole je zde věnována 45 SPN. Profil firmy. SPN pedagogické nakladatelství, a.s. Aktualizováno [online]. [cit. 2. března 2012]. Dostupné z: < 46 Tamtéţ 32

33 stránka aţ dvě textu, které začínajícímu učiteli radí, jak postupovat v hodinách, jaké činnosti volit, jaké doplňující materiály bude potřebovat a občas zde nalezne i výklad látky nebo příběh k danému poslechu. Nedílnou součást učebnic tvoří také CD s poslechovými skladbami. Nevýhodou těchto CD je, ţe jednotlivé nahrávky se zde nenachází v celém znění. Ukázky většinou nepřesahují 3 minuty poslechu. Celkový počet poslechových skladeb na jeden rok pro jeden ročník činí 30 skladeb. Pokud je záměrem pedagoga (a jeho záměrem by mělo být), aby si ţáci zapamatovali jednotlivé skladby, pak by bylo mnohem přínosnější, pracovat s menším počtem ukázek (v jejich úplném znění) takovým způsobem, aby se ţákům dostaly do podvědomí. Učebnice vytváří celkem čtyřdílnou sérii učebnic hudební výchovy pro 2. stupeň základní školy od SPN pedagogické nakladatelství a.s. Celé této koncepční řadě učebnic byla udělena jednotná schvalovací doloţka MŠMT ČR. Cílem autorů bylo vycházet z poţadavků učebních osnov hudební výchovy, které byly stanoveny ve vzdělávacím programu Základní škola. Učebnice pro 6. ročník se snaţí obsahově navázat na učebnice pouţívané na prvním stupni. Ţáci se tedy na druhém stupni pomocí těchto učebnic mají seznámit s těmi nejdůleţitějšími hudebními formami jako je fuga, sonáta, koncert, písňová forma, opera, melodram aj. Dále by měli navazovat na jiţ získané vědomosti o stupnicích dur a rozšířit si své vědomosti o stupnicích moll melodických a harmonických. Teorii hudební nauky v tomto díle učebnic tvoří kapitoly zaměřené na intervaly, akordy, nebo hudební výrazové prostředky. Druhý díl celé řady koncepce učebnic hudební výchovy pro druhý stupeň základní školy tvoří učebnice pro 7. ročník. Tato učebnice byla vytvořena pomocí konzultací učitelů druhého stupně z různých základních škol. Autoři se s učiteli radili o různých moţnostech, jak ţákům hodiny hudební výchovy zpříjemnit, co ţáky baví a které písně by rádi zpívali. Učebnice se snaţí respektovat názor učitelů, ţe se 7. ročník jeví jako přelomový, neboť ţáci vstupují do ţivotní etapy, s níţ mají problémy nejen vyučující a rodiče, ale také oni sami. 47 Cílem pro hudební výchovu v 7. ročníku je navázat na učivo z ročníku předešlého a zároveň toto učivo rozšířit. I 47 CHARALAMBIDIS, Alexandros a Zbyněk CÍSAŘ a Jiří PILKA a Dalibor MATOUŠKA. Hudební výchova pro 7. ročník základní školy. 2. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství. 2005, s. 148 ISBN

34 zde se setkáváme s formami, jako je fuga, kánon, sonáta, oratorium. První kapitola je věnována lidové hudbě, jejímu dělení podle kraje, kde píseň vznikla, podle typu (milostná, verbuňk, ukolébavka) atd. V dalších kapitolách si ţáci rozšiřují své vědomosti o tanci, lidském hlase nebo o negativních vlivech spojených s hudbou. Celá učebnice je spíše teoretickým dílem, které s sebou nese spoustu informací. Autoři jdou více do hloubky problematiky. Celá učebnice pro 8. ročník je jakoby rozdělena do dvou částí, a to na část klasické hudby a část hudby moderní. Hned v prvních kapitolách se ţáci seznamují s dvěma cizími pojmy, a to artificiální a nonartificiální hudba. V učebnici se přeskakuje od počátků hudby, přes USA jako kolébka jazzu a moderní populární hudby, po gotice následuje kapitola zabývající se 30. a 40. lety v USA, další kapitola je věnována středověké hudbě, a tak je sestavena celá učebnice, aniţ by na sebe jednotlivé kapitoly chronologicky navazovaly. Chtěli jsme, aby ţáci nebyli zahlceni velkým mnoţstvím poznatků jednoho druhu. Domníváme se, ţe zvolený postup bude pro ţáky přitaţlivější a hodiny hudební výchovy budou pro ně takto zajímavější a pestřejší. 48 Dějiny hudby by se měly probírat v časové posloupnosti tak, jak se hudba vyvíjela. 49 U ţáků pak nenastává zmatek, učivo mají utříděné a srovnané. Proto se občas stává, ţe učitelé sami kapitoly přeskakují a vyučují podle svého vlastního úsudku. Ţáci tak mohou navazovat na své jiţ získané poznatky a na základě těchto poznatků hledat rozdíly. Učebnice pro 9. ročník je závěrečnou částí řady učebnic hudební výchovy od SPN pedagogického nakladatelství a.s. Zatímco učebnice pro 8. ročník seznamuje ţáky se světovou hudební scénou, učebnice pro 7. ročník věnuje svou pozornost především hudebním formám, lidové hudbě a pohybovému vyjádření hudby. Učebnice pro 6. ročník má slouţit jako opakování toho, co by ţáci měli znát a navazuje na dosavadní vědomosti, ať uţ po stránce teorie hudební nauky či teoretické 48 CHARALAMBIDIS, Alexandros a Zbyněk CÍSAŘ a Jiří PILKA a Dalibor MATOUŠKA. Hudební výchova pro 7. ročník základní školy. 2. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství. 2005, s ISBN Existují dva různé názory, jak vyučovat dějiny: 1. Cyklicky ţáci se v jednotlivých ročnících učí celou vývojovou etapu hudby, ţáci ve vyšších ročnících navazují na jiţ získané znalosti o tomto období a rozšiřují je dále; 2. Vývojově zde můţe dojít k osvojení si mladších hudebních stylů aţ u vyšších ročníků. Který z těchto dvou způsobů vyučování dějin je lepší, nelze s určitostí říci. Ideál bude tvořit kombinace obou. 34

35 znalosti z oblasti hudebních dějin. V učebnici pro 9. ročník nalezneme látku věnovanou především českým hudebním dějinám. 50 Učebnice jsou děleny do kapitol. Kaţdá kapitola začíná jakýmsi uvedením do problematiky. Autoři nenuceně navazují konverzaci s ţáky např. větou: Mnozí z vás ještě ţijete prázdninami, které utekly jako voda. 51 Na konci knihy je vepsán abecední seznam písní, které se v učebnici nachází a seznam poslechových skladeb, které jsou součástí CD ke kaţdé učebnici. Jak jiţ bylo zmíněno výše, nedílnou součástí učebnic je i CD. Ţáci se seznamují v 6. ročníku základní školy s operou Romeo a Julie od Sergeje Prokofjeva, se symfonickou básní Vyšehrad od Bedřicha Smetany nebo s písní Pstruh od Franze Schuberta. Ţáci 7. ročníku poslouchají Johanna Sebastiana Bacha, Ludwiga van Beethovena, Josepha Haydna, Bedřicha Smetanu, ale i Karla Svobodu, Andrewa Lloyda Webbera či skupinu The Beatles. V 8. třídě poslouchají ţáci vedle Ludwiga van Beethovena, Wolfganga Amadea Mozarta nebo George Gershwina také Glenna Millera nebo Johna Lennona a Paula McCartneyho či skupinu Queen. V 9. třídě se jedná o ukázky od českých autorů, od písní Hospodine, pomiluj ny, přes Pavla Josefa Vejvanovského, Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka aţ po Jaromíra Nohavicu či skupinu Olympic. Kromě textu nalezneme ve všech dílech učebnic hudební výchovy obrázky ilustrované od Václava Hraba. Jedná se o jednoduché obrázky znázorňující např. sólového zpěváka, klaviaturu, abstraktní pojetí not, kříţků a béček, jeviště s orchestrem aj. Nevýhodou všech učebnic je její černobílá struktura. V ţádné z učebnic nenajdeme ani jeden barevný obrázek, coţ učebnicím ubírá na zajímavosti. Učebnice tak působí strohým dojmem. To ovšem neznamená, ţe dané obrázky jsou fádní. 50 CHARALAMBIDIS, Alexandros a Jiří PILKA a Zbyněk CÍSAŘ. Hudební výchova pro 9. ročník základní školy. Dotisk 2. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství. 2002, s. 125 ISBN CHARALAMBIDIS, Alexandros a Lukáš HURNÍK a Zbyněk CÍSAŘ a Jiří PILKA a Dalibor MATOUŠKA. Hudební výchova pro 6. ročník základní školy. Dotisk 1. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství. 2003, s. 9 ISBN

36 Obrázek 1: Barokní chrám sv. Mikuláše v Praze 52 Obrázek 2: Ilustrace od Václava Hraba 53 Ţáci mohou na fotografiích spatřit Louise Armstronga, Ellu Fitzgeraldovou, Bedřicha Smetanu, Karla Gotta (jako hudební ikonu 70. a 80. let v české populární hudbě), smyčcový orchestr, lidovou kapelu, a mimo jiné obrázky historických památek jako katedrála Notre-Dame v Amiensu, chrám sv. Petra v Římě či ukázku původního rukopisu písně Ktoţ jsú boţí bojovníci a další. Součástí snad kaţdé stránky jsou notové zápisy, ať uţ jednoduché lidové písně, rytmického cvičení, písně umělé, nebo ukázky partitur z konkrétních hudebních děl. Například v učebnici pro 8. ročník v kapitole o gotice se ţáci seznamují s gregoriánským chorálem, organem aj. Ukázky působí jako výplň učebnic. Nejsou ţádným způsobem okomentované a ţáci s nimi kolikrát vůbec nepracují. Stačilo by nad ně vloţit nějaký úkol, který mají ţáci splnit, a hned by tyto ukázky dostaly jiný význam. 52 CHARALAMBIDIS, Alexandros a Jiří PILKA a Zbyněk CÍSAŘ. Hudební výchova pro 9. ročník základní školy. Dotisk 2. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství. 2002, s. 45 ISBN CHARALAMBIDIS, Alexandros a Zbyněk CÍSAŘ a Jiří PILKA a Dalibor MATOUŠKA. Hudební výchova pro 7. ročník základní školy. 2. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství. 2005, s. 59 ISBN

37 Obrázek 3: Ukázka Organum Cunctipotens gestor ( století)54 Obrázek 4: Ukázka lidové písně z Čech - Teče voda, teče 55 Poslední a snad i nepodstatnou část učebnic tvoří náměty na činnost. Pokud SPN pedagogické nakladatelství a.s. vydává i metodické příručky pro učitele, pak je zcela zbytečné začleňovat tyto nápady do učebnic. Následující příklad představuje 54 CHARALAMBIDIS, Alexandros a Zbyněk CÍSAŘ a Jiří PILKA a Dalibor MATOUŠKA. Hudební výchova pro 8. ročník základní školy. 2. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství. 2005, s. 44 ISBN CHARALAMBIDIS, Alexandros a Lukáš HURNÍK a Zbyněk CÍSAŘ a Jiří PILKA a Dalibor MATOUŠKA. Hudební výchova pro 6. ročník základní školy. Dotisk 1. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství. 2003, s. 18 ISBN

38 jednu z ukázek námětů na činnost: Máte-li ve třídě spoluţáka, který je příslušníkem jiného národa nebo etnika, poproste jej, ať vám přinese ukázky jejich hudby, případně ať vám poví, o čem se v písních nejčastěji zpívá. Snad by vám mohl předvést i korky některého z tanců, pokud se k dané písničce hodí Výzkumy zabývající se analýzami učebnic Existuje celá řada publikací, zabývající se analýzou jednotlivých učebnic, ať uţ se jedná o učebnice zeměpisu, českého či cizího jazyka, dějepisu aj. Jan Průcha se ve své publikaci Učebnice: teorie a analýzy edukačního média zabývá otázkami, jaké konkrétní metody a postupy při analýzách existují. Dále přidává své vlastní příklady nejen z českých a slovenských analýz, ale i zahraničních. Tato kniha má být uţitečná nejen pro autory učebnic, ale i pro učitele, kteří učebnice nakupují, nebo pro odborníky zabývající se posuzováním a schvalováním učebnic. 57 Příznačné jsou výzkumy, které se zabývají hodnocením učebnic z pohledu ţáků. Jedním z autorů, který se touto problematikou zabývá, je odborný asistent na Institutu výzkumu školního vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity Petr Knecht. Ten tvrdí, ţe učebnici vyuţívají učitelé především při své přípravě, neţ v samotném vyučovacím procesu. Tento důvod vysvětluje dvěma tvrzeními. V první řadě jde o učitelovu vlastní expertizu, v druhé řadě jde o mínění učitelů. Ti povaţují učebnice z hlediska ţáků za nesrozumitelné a náročné. I sami ţáci poukazují na skutečnost, ţe důleţitou roli pro ně hraje zajímavost a srozumitelnost učebnic. U některých ţáků se dokonce objevilo přání, aby byly jejich učebnice více aktuální a propojené s kaţdodenním ţivotem. 58 Co se týče analýz učebnic hudební výchovy, byl v roce 2001 prováděn výzkum ohledně obsahu učebnic pro základní školy. Cílem tohoto výzkumu bylo 56 CHARALAMBIDIS, Alexandros a Zbyněk CÍSAŘ a Jiří PILKA a Dalibor MATOUŠKA. Hudební výchova pro 7. ročník základní školy. 2. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství s. 33 ISBN PRŮCHA, Jan. Učebnice: teorie a analýzy edukačního média. Příručka pro studenty, učitele, autory učebnic a výzkumné pracovníky. Brno: Paido, s. 146 ISBN KNECHT, Petr a Veronika NAJVAROVÁ. Jak ţáci hodnotí učebnice? Podněty pro tvorbu a výzkum učebnic. In: KNECHT, Petr a Tomáš JANÍK a kol. Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu. Brno: Paido, s ISBN

39 zjistit, zda jsou tyto učebnice přínosné pro naplňování cílů interkulturní výchovy (dále IKV). Další náplní bylo, navrhnout způsoby zkvalitnění obsahu učebnic. Byly vybrány učebnice občanské výchovy, dějepisu, českého jazyka a mimo jiné i učebnice hudební výchovy. Jednalo se jak o učebnice pro 1. stupeň ZŠ, tak i o učebnice pro 2. stupeň ZŠ, které byly vybrány ze Seznamu učebnic a učebních textů pro základní školy platného ve školním roce 2000/2001 s doloţkou MŠMT. Bylo zjištěno, ţe v seznamu nebyla nalezena ţádná učebnice, která by se nesnaţila naplňovat cíle IKV (informovat o jednotlivých skupinách, nácvik pluralitního myšlení, prohlubování osobnostní rysů empatie aj.). Více jak tři čtvrtiny učebnic byly však ve vztahu k naplňování cílů IKV neutrální. 59 V roce 2011 se Petra Martincová se věnovala taktéţ obsahové analýze učebnic hudební výchovy. Martincová analyzovala a srovnávala hudební materiál obsaţený v učebnicích pro ročník nakladatelství Fortuna z hlediska jeho náročnosti, tzn., jak jsou písně ţánrově členěny či jaká je jejich náročnost (struktura těchto písní). 60 Z hlediska vyuţívání učebnic v hodinách hudební výchovy bylo v diplomové práci Anny Šíblové zjištěno, ţe ţáci nepovaţují učebnice v hodinách hudební výchovy za potřebné. Ţákům spíše vyhovuje způsob, kdy pracují a vyuţívají nakopírované materiály od učitele (písně, pracovní listy aj.). 61 V předešlých výzkumech šlo především o analýzu učebnic hudební výchovy z hlediska naplňování cílů interkulturní výuky, náročnosti materiálu v učebnicích, či zda jsou učebnice vůbec vyuţívány. V následující kapitole půjde zejména o komparaci a analýzu učebnic z hlediska moderní populární hudby. Zda jsou ukázky v učebnicích hudební výchovy více zaměřené na moderní populární hudbu, zda je jejich počet v učebnicích dostačující či naopak převaţující. Vybrány jsou učebnice 59 Analýzy a výzkumy. Obsahová analýza učebnic pro základní školy. Závěrečná zpráva vzdělávacího programu společnosti Člověk v tísni. Praha: Varianty.cz [online] 2008[cit. 13. března 2012]. Dostupný z: 60 Viz MARTINCOVÁ, Petra. Obsahová analýza učebnic HV pro Ročník ZŠ z hlediska náročnosti hudebního materiálu. In Recenzovaný sborník příspěvků vědecké konference s mezinárodní účastí Sapere Aude vyd. Hradec Králové: MAGNANIMITAS, od s , 674 s. ISBN Srov. ŠÍBLOVÁ, Anna. Hudební výchova na 2. stupni základních škol. Brno: s. 45. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy. 39

40 SPN pedagogického nakladatelství a.s. vzhledem k jejich současnému vyuţívání v hodinách hudební výchovy. 6 ANALÝZY JEDNOTLIVÝCH UČEBNIC HUDEBNÍ VÝCHOVA EDICE SPN PEDAGOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ A. S. Z HLEDISKA MODERNÍ POPULÁRNÍ HUDBY 6.1 Učebnice Hudební výchova pro 6. ročník základní školy Z celkového počtu 42 písní je 15 písní tradiční a moderní populární hudby, čímţ tyto písně tvoří více jak jednu třetinu písní v učebnici hudební výchovy pro 6. ročník. Seznam skladeb tradiční a moderní populární hudby v učebnici: Náměšť (hudba i slova Jaroslav Hutka) Kočka na okně (hudba Jiří Šlitr, slova Jiří Suchý) Oranţový expres (hudba E. T. Rouse, slova Jan Vyčítal) Zlaté střevíčky (slova V. Dubský) Vánoce, Vánoce přicházejí (hudba Jaromír Vomáčka, slova Zdeněk Brabec) Rolničky (autor James Lord Pierpont, česká slova Vladimír Dvořák) Malé kotě (hudba Jiří Šlitr, slova Jiří Suchý) Šaty dělaj člověka (hudba Jaroslav Jeţek, Jiří Voskovec a Jan Werich) Frankie Dlouhán (hudba M. Torok, slova Jan Nedvěd) Bláznova ukolébavka (hudba P. Dydovič, slova F. Řebíček) Hodné štěně (hudba Jaroslav Jeţek, slova Jan Werich) Marnivá sestřenice (hudba J. Šlitr, slova J. Suchý) Tři kříţe (hudba J.Kopečný a L. Kučera, slova L. Kučera) Severní vítr (hudba Jaroslav Uhlíř, slova Zdeněk Svěrák) Hlídej lásku (hudba a slova Jan Nedvěd) 40

41 První skupinu tvoří písně tradiční. Na úvod učebnice zařadili autoři píseň Náměšť (1973). Zařazení politicky silně zaměřené písně na úvod učebnice, bez jakéhokoli jejího okomentování či vysvětlení obsahu ţákům, můţe ubrat na její váţnosti. Pokud by se ţáci učili o českých hudebních dějinách 70. a 80. let 20. století, pak by bylo zavedení této písně přínosné (z hlediska textu dává autor najevo tehdejší nespokojenost lidu s vládou a politickým reţimem, coţ ţáci bez jakékoli další interpretace nemohou pochopit). Toto tvrzení platí skoro u všech písní uvedených v učebnici. Výjimku mohou tvořit písně od Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, nebo Jaroslava Jeţka, Jana Wericha a Jiřího Voskovce, které slouţí jako ukázky daného směru nebo v případě písně Kočka na okně (1961), která se stala jedním z hitů 60. let 20. století, kdy se ţáci seznamují se sloţitějším rytmem. V tomto případě můţeme zavedení tradiční populární písně povaţovat za účelné. Vţdyť právě písně ovlivněné jazzem se swingovými prvky budou vhodnou ukázkou sloţitějšího rytmu. Otázkou zůstává, zda tato píseň není pro ţáky 6. třídy z hlediska rytmu příliš náročná. Také zařazení písně Šaty dělaj člověka (1934) při výkladu učiva, kdy se ţáci dozvídají o muzikálu a hudební revue, je hezkou ukázkou humorného vyjadřování se umělců o společenských nešvarech a ţivotě lidí. Doprovod této písně můţe být však pro některé učitele obtíţnější, a tak se můţe stát, ţe tuto píseň v hodinách vynechávají. V kapitole s názvem Zpěvácké intermezzo najdeme písně Oranţový expres a Zlaté střevíčky. Tato kapitola neobsahuje ţádné informace ani ţádnou novou látku. Jedná se pouze o čtyři písně vloţené do učebnice (dvě lidové a dvě moderní), proto je zde zbytečné ptát se, proč autoři zvolili právě tyto písně. Píseň Oranţový expres (1938) je píseň ve stylu country a je napsána pro housle. Housle jsou tedy hlavním nástrojem písně a díky svému specifickému zvuku připomínají právě onen vlak The Orange Blossom Special. V USA se tato píseň stala populární aţ zlidovělou. Jestliţe byla či je tato píseň populární v USA, neznamená, ţe bude populární i u nás. Stejně tak i píseň Zlaté střevíčky (1965) řadíme do country stylu. Celkem 4 kapitoly s názvem Zpěvácké intermezzo tvoří doplňující písňový materiál v učebnicích hudební výchovy. Druhá z nich nese ve svém názvu ještě Vánoce. Hned první píseň Vánoce, Vánoce přicházejí (1962) je odlehčením celého tématu Vánoc. Píseň se stala populární díky svému textu. Nejedná se o typické vánoční texty vypovídající o Betlému, narození Jeţíše Krista aj. Píseň humorně líčí 41

42 atmosféru okolo Vánoc, a právě díky tomu, ţe se lidé s písní ztotoţňují, je velmi oblíbená. Vánoční písně se zpívají vţdy okolo Vánoc, a proto by si ţáci měli uvědomit souvislosti, proč slavíme Vánoce, o jaký svátek se jedná, a to i pomocí textů různých písní. To samé lze tvrdit o písni Rolničky (v originále Jingle Bells z 19. století). Píseň se objevuje v amerických filmech, a dokonce ji lze najít i jako vyzváněcí melodii na mobilních telefonech nebo vánočních ozdobách. Nejedná se ale o píseň vánoční, nýbrţ o píseň zimní (jak napovídá text). I v této kapitole jsou dvě písně moderní vykompenzované dvěma písněmi lidovými. Písně Frankie Dlouhán (v originálním znění Try A Little Kindness z roku 1967), Bláznova ukolébavka (1970) a Hodné štěně (1953) tvoří předposlední kapitolu s názvem Zpěvácké intermezzo. Písně na sebe nenavazují tematicky ani ţánrově. Do poslední kapitoly celé učebnice zařadili autoři píseň od Šlitra a Suchého Marnivá sestřenice (1960), či trampské písně Tři kříţe (1987), Hlídej lásku (1985) nebo také píseň Severní vítr (1980), která se objevila i ve filmu Vrchní, prchni! Za povšimnutí stojí, ţe písně ať uţ tradiční či moderní pochází převáţně z druhé poloviny 20. století. Nejvíce jsou zastoupeny písně z 60. let minulého století: Marnivá sestřenice, Kočka na okně, Zlaté střevíčky, Malé kotě, Frankie Dlouhán, Vánoce, vánoce přicházejí; 70. léta zastupuje píseň Náměšť a Bláznova ukolébavka; do 80. let spadají písně: Tři kříţe, Hlídej lásku, Severní vítr. 30. léta reprezentují písně: Šaty dělaj člověka a Oranţový expres. Autoři mohli tyto písně povaţovat za jedny z nejpopulárnějších, jiţ časem prověřené. Z celkového seznamuje je zřejmé, ţe učebnici pro 6. ročník tvoří zejména country písně. V oblasti poslechu, z 37 poslechových skladeb tvoří pouze jedna ukázka ukázku moderní populární hudby, a to Stonoţka (1952) od Jaroslava Jeţka, která je, stejně jako píseň Šaty dělaj člověka, zařazena v učivu pojednávajícím o hudební revue. V učebnici se ještě vyskytují písně umělé, mezi které patří Ukolébavka od Johannese Brahmse (česká slova napsal Jiří Blaţek), Ukolébavka pro dcerku od Petra Ebena (slova napsal Václav Čtvrtek) a Pstruh od Franze Schuberta (česká slova napsala Ema Destinnová). Umělá píseň Pstruh je také součástí poslechových skladeb. Píseň Ukolébavka v této učebnici slouţí jako ukázka skladby s béčky. Z hlediska populární hudby lze tyto učebnice srovnat s učebnicemi, které se pouţívaly dříve (90. léta 20. století). Některé písně byly ponechány, jiné byly 42

43 nahrazeny, anebo byly do učebnic doplněny písně jiné. Co se týče učebnice pro 6. ročník, která byla pouţívána dříve, nalezneme zde pouze tři písně populární, a to zejména písně tradiční: Hej, pane králi (Jaroslav Jeţek), Malé kotě (Jiří Šlitr) a Svět patří nám (Jaroslav Jeţek). Pouze jedna z těchto písní byla pouţita do učebnic novodobých (Malé kotě). V učebnici pro 7. ročník například zařadili autoři píseň Ţivot je jen náhoda. Z hlediska rytmického mohli autoři pouţít právě píseň Svět patří nám. Tato píseň je po rytmické stránce jednodušší. Jelikoţ 6. třída tvoří mezník mezi prvním a druhým stupněm, bylo by vhodné zařazovat, bavíme-li se o populárních písních, písně jednodušší, jak po stránce rytmické, intonační, harmonické aj. Ţáci si musí zvyknout na nového učitele, na jeho poţadavky, vedení hodiny atd. Učitel na druhou stranu musí zjistit, na jaké pěvecké úrovni ţáci jsou, aby mohl takovéto písně v hodinách vůbec vyuţít. V 9. třídě pak mohou být zařazeny písně jako Ţivot je jen náhoda. Závěr: Co se týče kapitoly pojednávající o muzikálu a hudební revue, pak by pro ţáky byla moţná zajímavější, zařadit kromě dvou ukázek od Voskovce a Wericha (Šaty dělaj člověka nebo Stonoţka), ještě jednu ukázku z nějakého muzikálu. Tato ukázka by mohla slouţit jako srovnání s muzikálem, jak jej známe dnes, s muzikálem tradičním. Z muzikálů, které jistě prošly časovou prověrkou, lze jmenovat muzikál od Leonarda Bernsteina West Side Story, který pochází z 50. let 20. století. Vţdyť ukázky v učebnici nemusí pocházet jen z českého prostředí. Navíc je u této ukázky více pravděpodobné, ţe svým rychlejším tempem zaujme ţáky více. Ţáci tak mohou i porovnávat ukázku z českého a amerického prostředí. 6.2 Učebnice Hudební výchova pro 7. ročník základní školy V učebnici pro 7. ročník nalezneme 61 písní. Z těchto písní tvoří 22 ukázek písní moderní populární hudby, které můţeme rozdělit do těchto skupin: 1. Tradiční: Klobouk ve křoví (hudba Jaroslav Jeţek, slova Jiří Voskovec a Jan Werich) Ţivot je jen náhoda (hudba Jaroslav Jeţek, slova Jiří Voskovec a Jan Werich) Klementajn (slova Jiří Suchý) americká lidová píseň 43

44 2. Moderní: Sbohem, lásko (hudba G. Magenta, česká slova I. Fischer) Pojďte, děti, nakreslíme dům (hudba Petr Hejduk, slova Jiří Oulík) Jednou ráno (hudba a slova Radek Pastrňák) Amerika (hudba Leonard Bernstein, česká slova Petr Kopta) Milenci v texaskách (hudba J. Blaţek, J. Malásek, V. Hála, slova V. Blaţek) Není nutno (hudba Jaroslav Uhlíř, slova Zdeněk Svěrák) Valčík na rozloučenou (hudba H. Stotthart, česká slova J. Moravec) - skotská lidová píseň Country: Stánky (hudba a slova Jan Nedvěd) Drnová chajda (český text S. Mareš) americká lidová píseň Ptáčata (hudba a slova Jan Nedvěd) Valčíček (hudba a slova Jan Nedvěd) Pocestný (hudba A. Jelen, slova F. L. Čelakovský) Tam u nebeských bran (hudba Jiří Zmoţek, slova Zdeněk Rychtář) Tisíc mil (hudba H. West, slova Ivo Fischer) Zabili, zabili (hudba Miloš Štědroň, text lidový) Rovnou, tady rovnou (hudba T. Wilburn, český text J. Vyčítal) 3. Umělé: Chtíc aby spal (hudba i slova Adam Michna z Otradovic) Vínečko bílé (hudba i slova Fanoš Mikulecký) Jablíčko (hudba i slova Jevgenij Doga) Z celkového mnoţství písní, uvedených v učebnici, opět tvoří jednu třetinu písně moderní. I do této učebnice zařadili autoři písně od Voskovce a Wericha a jednu píseň od Jiřího Suchého. Jak je vidno ze seznamu, jedná se o písně tradiční. Píseň Klobouk ve křoví (1934) se vyskytuje v kapitole pojednávající o hudebních nosičích a přehrávačích a jejich historii. Tato píseň nemá ţádnou souvislost s daným tématem. To samé lze říci o písni Jednou ráno (1994), která se v této kapitole vyskytuje taktéţ. Autoři jakoby chtěli těmito písněmi zpestřit dlouhý text, který předcházel. Tyto písně mohou slouţit jako srovnávací prvek při povídání si o hudbě vydávané v 30. letech 20. století na vinylových deskách a hudbě vydávané na kazetách v 90. letech. 44

45 Interpret a jeho místo v hudebním světě je název jedné z kapitol v této učebnici, jejíţ součástí je i píseň Ţivot je jen náhoda (1932). V této kapitole se ţáci učí o interpretovi, jeho vlastním podání hudebního díla a o tom, jak vznikají různé úpravy. Při této poslechové činnosti je úkolem ţáků porovnávat jednotlivé skladby, v čem se liší, kde jsou obměny, a která z variovaných písní se jim nejvíce líbí. Součástí této kapitoly je i píseň Není nutno (1983) se kterou se chtějí autoři rozloučit (tato kapitola tvoří poslední kapitolu učebnice). Poslední z tradičních písní je Klementajn (1963), která je součástí kapitoly Zpěvácké intermezzo o lásce. Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole předešlé, písně jsou zde zařazovány podle určitého tématu. Je zřejmé, ţe po stránce obsahové se tato píseň do kapitoly hodí. Moderní populární písně Milenci v texaskách (1964), Amerika (1957) a country píseň Zabili, zabili (1978) jsou součástí jedné kapitoly s názvem Muzikál. Na těchto písních mohou ţáci vidět rozdíly mezi českou hudební scénou a americkou. Všechny tyto písně pocházejí z filmových muzikálů, které měly velkou oblibu a staly se slavnými. Filmový muzikál Starci na chmelu (Milenci v texaskách) vypráví o lásce dvou studentů na chmelové brigádě, West Side Story (Amerika) je inspirován příběhem Romea a Julie od Williama Shakespeara a Balada pro banditu (Zabili, zabili) je trampský muzikál inspirovaný příběhem Nikola Šuhaje loupeţníka od Ivana Olbrachta. Největší zastoupení mají v této učebnici opět country písně. Písně od Jana Nedvěda Stánky (1987), Ptáčata (1987), Valčíček (1985) mohou být v hodinách doprovázeny i na kytaru (v případě učitelovy dovednosti hry na tento hudební nástroj). Píseň Ptáčata nalezneme v kapitole Lidské nešvary a hudba. Autoři zde poukazují na hudbu jako všudypřítomnou kulisu a na problém uţívání drog hudebníky, a právě do této časti je vsazena píseň Ptáčata, která svým textem nemá s kapitolou a danou problematikou nic společného. Písně mají slouţit jako odlehčení tak váţného tématu. Jako například píseň Drnová chajda (v originálním znění The Little Old Sod Shanty z 19. století, u nás od roku 1957), kdy sami autoři tvrdí, ţe má slouţit k relaxaci a odpočinku. Do další kapitoly Zpěvácké intermezzo zařadili autoři převáţně country písně: Tisíc mil (1967), Tam u nebeských bran (1958) či Pocestný (1981), které mají navodit trampskou atmosféru. V poslední kapitole se chtějí autoři rozloučit písněmi Rovnou, tady rovnou (v originále Roll on buddy roll on z roku 1962), a Valčíček 45

46 na rozloučenou (v originále Auld Lang Syne, v českém znění od roku 1947). Písně pochází od 50. let aţ po 80. léta 20. století. Celkový počet poslechových skladeb tvoří 29 ukázek, z nichţ šest písní tvoří písně moderní. Čtyři ukázky se pojí k jednomu tématu, a to o muzikálech. V této kapitole je na rozdíl od ostatních nejvíce ukázek jak poslechových, tak v tištěné formě. Z poslechových skladeb se jedná o skladby autorů: Leonard Bernstein (Amerika), Andrew Lloyd Webber (Jesus Christ Superstar), Jiří Baţant (Milenci v texaskách) a Karel Svoboda (Dracula). Píseň Ţivot je jen náhoda slouţí k porovnávání s originálem a jejím obměňováním, a stejně tak píseň Yesterday od skupiny The Beatles. Ve srovnání s učebnicí, pouţívanou v 90. letech 20. století, kde se nachází zhruba stejný počet písní ke zpěvu (v naší učebnici 61, v učebnici předešlé 74), zde tvoří moderní populární písně pouze čtyři. Zatímco v učebnicích pouţívaných v současné době tvoří moderní populární písně jednu třetinu. V 90. letech 20. století byly v 7. ročníku nejvíce zastoupeny písně lidové a umělé. Zajímavé je také to, ţe moderní populární písně zařazené do učebnice pro 7. ročník (Náměšť, Pocestný, Veselé Vánoce) pouţili autoři současných učebnic pro 6. ročník. Píseň Proti větru od Jaroslava Jeţka autoři vynechali a nahradili ji písněmi Klobouk ve křoví a Ţivot je jen náhoda. Text písní Náměšť a Proti větru slouţil v učebnicích předešlých jako ukázky, z nichţ lze vycítit atmosféru revolučních přeměn ve společnosti. Písně jsou zde zařazeny po obsahové stránce vhodně. Dokonce u písně Proti větru, i kdyţ se jedná po rytmické a intonační stránce o píseň náročnější, zde kromě zpěvu mají ţáci za úkol najít v notovém zápise místa, kde souběţně postupují dva hlasy v terciích. Tato píseň slouţí i jako poslechová skladba (jako jediná skladba zastupující populární hudbu). Autoři současných učebnic jako by ponechali tyto písně, aniţ by se zamysleli nad jejich hlavním cílem v učebnici předešlé. I kdyţ se snaţí do jakékoli učebnice zařadit písně od Jaroslava Jeţka, které jsou pro ţáky běţné školy intonačně a rytmicky sloţitější, museli autoři počítat s tím, ţe ne všichni ţáci budou schopni tyto píseň zazpívat. Proto mohli alespoň k těmto písním vymyslet jednoduché úkoly. Závěr: Skladba Ţivot je jen náhoda je sama o sobě pro ţáky 7. ročníku, jak jiţ bylo řečeno, po stránce rytmické a intonační náročná. I sami autoři zde uvádí, ţe pokud by 46

47 tato píseň pro ţáky byla sloţitější, stačí, kdyţ budou zpívat jednoduchý refrén. Píseň by bylo vhodné zařadit do kapitoly týkající se intervalů. Do kapitoly Muzikály by bylo moţné zařadit i písně z filmu Pomáda (1978). Určitě budou ţákům bliţší kvůli menšímu generačnímu odstupu. Tyto písně by mohly slouţit zejména jako konfrontace modernějšího muzikálu s muzikály staršími. V kapitole pojednávající o drogách by byla přínosnější ukázka autorů, kteří s touto problematikou souvisejí. Jde o téma váţné, tak proč jej kompenzovat hezkými písněmi, které se nachází ve zbytku učebnice. 6.3 Učebnice Hudební výchova pro 8. ročník základní školy V 8. třídě se ţáci seznamují s vývojem světové hudby jak artificiální tak nonartificiální. Celkový počet písní v učebnici tvoří 40 ukázek, z čehoţ 36 ukázek tvoří písně moderní populární hudby. 1. Umělé: Jít vandrem (hudba Franz Schubert, česká slova Jiří Blaţek) Chrabý rytíř (hudba Ilja Hurník, slova Jiří Blaţek) kánon Byl vlahý máj (hudba Moniot z Arrasu, česká slova Jiří Blaţek) 2. Moderní: To jsem já (hudba Zbyněk Císař, slova Pavel Cmíral) Letní ukolébavka Summertime (hudba George Gershwin, česká slova Jan Werich) Kde ty kytky jsou (hudba Petr Seeger, česká slova Jiřina Fikejzová) Jen vítr to ví (hudba Bob Dylan, česká slova Ivo Fischer) Starý příběh (traditional, slova Jiří Tichota) Spiritual kvintet 1984 Stará archa (traditional, slova D. Vančura) Blues na cestu poslední (hudba i slova Jiří Suchý) Kdyţ svatí pochodují (americká lidová, česká slova Martin Kluk) Mackie Messer (hudba Kurt Weill, slova Jiří Suchý) Chattanooga Choo Choo (hudba Harry Warren) Jednou budem dál (americká lidová, slova Ivo Fischer) Kdyţ mě brali za vojáka (hudba i slova Jaromír Nohavica) Dajána (hudba Paul Anka, česká slova Zdeněk Borovec) Pár havraních copánků (hudba E. Presley a V. Matson, česká slova Z. Vavřín) 47

48 Zpíval jen rokenrol, nic víc (hudba Nicky Chinn a Mike Chapman, česká slova Jan Krůta) Rock'n'roll pro Beethovena (hudba i slova Ivan Hlas) Včera (Yesterday) (hudba John Lennon a Paul McCartney, česká slova Zdeněk Borovec) Let it Be (hudba i text John Lennon a Paul McCartney) Dům vycházejícího slunce (traditional, slova Zdeněk Brabec) Massachusetts (hudba Barry Robin a Maurice Gibb, česká slova Jařina Fikejzová) Zelené pláně (americká lidová, slova Ivo Fischer) Fernando (hudba a původní slova Benny Andersson, Stig Andersson a Bjorn Ulvaeus, česká slova Miroslav Černý) To by nebylo fér (hudba a původní slova Vangelis a Jon Andersson, česká slova Hana Zagorová) Málo mě znáš (původní text Paul McCartney, Laine, česká slova Pavel Vrba) Růţe kvetou dál (hudba Gilbert Bécaud, česká slova Ivo Fischer) Country: Zuzana (hudba S. C. Foster, česká slova J. Škvorecký) Červená řeka (kanadská lidová, slova Ivo Fischer) Akordy (hudba i slova Karel Plíhal) Třešně zrály (americká lidová, slova Ivo Fischer) Ţivot je víc neţ pěkná tvář (hudba Hank Williams, česká slova Jaroslav D. Navrátil) Kdyţ náš táta hrál (hudba J. Cash, česká slova J. Vyčítal) Šanghaj (hudba J. Kennedy, H. Williams, český text Jiří Voldán) Všichni jsou uţ v Mexiku (hudba G. D. Brown, česká slova Zdeněk Rytíř) V úvodní hodině čeká na ţáky, jak jinak neţ tomu bylo předtím, moderní populární píseň, tentokrát od jednoho z autorů učebnice, s názvem To jsem já. Písnička je svým textem škádlivá. Střídá se zpěv muţe a ţeny, kdy si navzájem odpovídají. 48

49 V první kapitole s názvem Co je to artificiální a nonartificiální hudba vedle sebe můţeme vidět píseň od Franze Schuberta, kterého řadíme do hudby artificiální či George Gershwina, který se nachází na hranici mezi artificiální a nonartificiální hudbou. Tím, ţe je píseň Summertime Letní ukolébavka (1935), ovlivněna jazzem, ji můţeme řadit mezi písně moderní populární hudby (v takovém znění, v jakém se nachází v učebnici). Hovoříme-li o písni Jít vandrem (19. století), svou funkcí (jde o píseň) ji řadíme do nonartificiální hudby. Kapitolu uzavírají písně s krásným textem Řekni, kde ty kytky jsou (v originálním znění Where Have All the Flowers Gone? z roku 1961) a Jen vítr to ví (v originálním znění Blowin' in the Wind z roku 1975). Autoři zde vybrali čtyři ukázky populární hudby. Do této kapitoly zařadili dva autory hudby artificiální, jejichţ ukázky spadají do sféry hudby nonartificiální. Je moţné, ţe toto začlenění mělo za cíl ukázat, ţe i skladatelé váţné hudby mohou vytvořit díla populární hudby. Na druhou stranu je moţné, ţe toto zařazení můţe u ţáků způsobit zmatek v rozlišení mezi artificiální a nonartificiální hudbou. USA jako kolébka jazzu a moderní populární hudby nám písně Starý příběh (u nás známá prostřednictvím skupiny Spiritual kvintet 1984) a Stará archa (v originále Old Arch s A Moving z roku 1930) slouţí v této učebnici jako ukázka spirituálu. Součástí kapitoly je ukázka blues prostřednictvím písně Blues na cestu poslední (1958), či ukázka country písně Zuzana (v originále Oh, Susanna z 19. století, u nás známá od roku 1963). Píseň Kdyţ svatí pochodují (v originále When The Saints Go Marching In z roku 1896, slavná díky verzi Louise Armstronga z roku 1938) zde autoři zařadili jako ukázku pochodového jazzu. Poslední ukázku tvoří píseň Mackie Messer (v originále Die Moritat von Mackie Messer). Tato píseň měla premiéru v roce 1928 v Berlíně a je součástí Die Dreigroschenoper, známé jako Ţebrácká opera. S jazzovými prvky se pak objevila v podání Louise Armstronga v roce Jako swingovou ukázku vybrali autoři píseň Chattanooga Choo Choo (1941), která je nejen svým rytmem, ale i po stránce intonační sloţitější. Jelikoţ je text v anglickém jazyce, doporučují autoři zpívat píseň na libovolné slabiky. Jak tomu bylo i v jiných učebnicích, můţe u této ukázky dojít k jejímu vyčlenění z repertoáru. 49

50 Pouze tři kapitoly se v této učebnici nevěnují dějinám artificiální a nonartificiální hudby. Tyto kapitoly se zabývají hudební teorii v oblasti stupnic, akordových (kytarových) značek a jedna kapitola se věnuje moderním hudebním nástrojům. Autoři do této kapitoly zařadili pět ukázek. První z nich tvoří píseň Červená řeka (v originálním znění Red River Valley z 19. století). Druhá je píseň Jednou budem dál (v originálním znění We Shall Overcome). Píseň byla vydána v roce 1947 a slouţila v letech jako protest song za občanská práva. Předpokladem pro lepší pochopení nové látky je vyuţití kytary v hodině hudební výchovy. Naskýtá se zde otázka, kolik učitelů ovládá hru na kytaru v takové míře, ţe by byli schopni zahrát i sloţitější akordy. Obě tyto písně společně však neobsahují tak sloţité akordy, jako je tomu u písní Kdyţ mě brali za vojáka (1982) a ještě sloţitější akordy najdeme v písni Akordy (1985). Jakkoli se to zdá nemoţné, o názvech akordů se dá sloţit docela pěkná písnička. 62 Touto větou dali autoři najevo svůj úmysl pro zařazení této písně do učebnice. Jako poslední písničku do této kapitoly zařadili píseň Třešně zrály (v originále Jailer, Bring Me Water, u nás od roku 1964), která má slouţit díky své jednoduchosti pro oddech. Country píseň Všichni jsou uţ v Mexiku (v originále They All Went To Mexiko z roku 1983) je součástí kapitoly pojednávající o moderních hudebních nástrojích, kterou ţáci, na rady autorů, mají zpívat pomocí rytmického doprovodu keyboardu. U této písně cítíme nádech latinského rytmu. Jednu rozsáhlou kapitolu tvoří Rock n roll (R&R) a Country & Western (C&W). Zde nalezneme hned sedm ukázek písní moderní populární hudby. První polovinu kapitoly tvoří písně country a western stylu: Ţivot je víc neţ pěkná tvář (v originále Yambalaya z roku 1952), Kdyţ náš táta hrál (v originále When Papa Played The Dobro z roku 1960) a Šanghaj (v originále Red Sail in the Sunset z roku 1935). Ukázka Dajána (v originále Diana, z roku 1957) slouţí jako ukázka R&R. Jako nejvýznamnější osobnost R&R se stal Elvis Presley, který je v kapitole zastoupen ukázkou Pár havraních copánků (v originále Aure Lea z roku 1861, kterou Elvis Presley proslavil pod názvem Love Me Tender v roce Elvis si vytvořil k písni vlastní slova). I kdyţ se jedná o kapitolu pojednávající o R&R, zvolili autoři 62 CHARALAMBIDIS, Alexandros a Zbyněk CÍSAŘ a Jiří PILKA a Dalibor MATOUŠKA. Hudební výchova pro 8. ročník základní školy. 2. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství. 2005, s. 65 ISBN

51 baladickou píseň. Další dvě ukázky tohoto ţánru mají tento hudební styl přímo v názvu: Zpíval jen rokenrol, nic víc (v originále Don t Play Your Rock'n'roll z roku 1978) a Rock'n'roll pro Beethovena (1993). První ukázka je opět rytmicky sloţitá. Co se týče druhé ukázky, Rock'n'roll pro Beethovena, tato píseň pochází z muzikálového filmu Šakalí léta. V kapitole zabývající se anglickou scénou v 60. letech 20. století se ţáci seznamují se skupinou The Beatles. Ţáci mají k dispozici dvě ukázky: Yesterday (1965) a Let it be (1970). O skupině Beatles se ví, ţe se nebála experimentovat. A právě u písně Yesterday vyuţili Beatles spojení populární hudby s prvky hudby váţné (pouţili smyčcový kvartet). Píseň Let It Be je napsána v C dur a její nejvyšší tón je a2, coţ ţáci na základní škole jistě nevyzpívají. Pokud by ji chtěl učitel zpívat s ţáky třeba jen na libovolnou slabiku (text je v anglickém jazyce), musel by píseň transponovat. Z dalších britských skupin je zde zmíněna skupina The Animals, která v roce 1964 proslavila americkou lidovou píseň House of the Rising Sun pocházející z 18. století. Píseň známe pod názvem Dům vycházejícího slunce. Poslední ukázkou této kapitoly je píseň od britské skupiny Bee Gees Massachusetts (1967). 70. a 80. léta v moderní populární hudbě a rockové hudbě je název předposlední kapitoly. Tato kapitola je dále dělena na menší části zabývající se jednotlivými ţánry moderní populární hudby, jako například: hard rock, disko hudba, punk, heavy metal, rap a hip hop, house aj. V kapitole převládají spíše poslechové ukázky. Nalezneme zde i dvě písně moderní. Píseň Fernando (1975) od skupiny ABBA slouţí jako ukázka disko hudby. Píseň můţe být vyuţita i při dvojhlasém zpěvu. Píseň zpěváků Vangelise a Jona Andersona To by nebylo fér (v originálním znění I ll find my way home z roku 1981) je ukázkou středního proudu. Poslední písně v učebnici tvoří Málo mě znáš (v originále Mull of Kintyre z roku 1977) a Růţe kvetou dál (v originále L'important c'est la rose z roku 1967). Písně jsou součástí kapitoly o váţné hudbě, takţe jejich zařazení do kapitoly má odpočinkový charakter. Co se týče poslechových skladeb, seznam tvoří celkem 44 skladeb. 18 ukázek řadíme do moderní populární hudby. Ţáci se seznamují s různými ţánry moderní populární hudby jako je černošský blues, klasický jazz, heavy metal, disko, punk, rap, house aj. Součástí ukázek je: Scott Joplin Maple Leaf rag (1899), Glenn Miller In the Mood (1939), Pete Johnson Boogie woogie (30. léta 20. století), Bill Haley 51

52 Rock around the clock (1956), Queen Bohemian Rhapsody (1975). Další poslechové skladby jsou podloţené tištěnou verzí v učebnici: Chatanooga choo choo (1941), Hank Williams Jambalaya (1952), Elvis Presley Love Me Tender (1956), John Lennon a Paul McCartney Yesterday (1965). V učebnicích předešlých tvořily písně moderní populární hudby jednu třetinu písní ze seznamu (populární písně moderní a tradiční 24, umělé písně 10, lidové písně 29). Z těchto 24 písní vybrali autoři současných učebnic 11 písní, které zařadili do učebnic pro 8. ročník a dalších 25 písní vybrali podle svého nejlepšího úsudku. Písně: Dům vycházejícího slunce, Ezop a brabenec, Honky-tonky blues, Jednou budem dál, Jen vítr to ví, Kde ty kytky jsou, Letní ukolébavka, Pár havraních copánků, Purpura, Snad jsem to zavinil já, Včera našly zastoupení i v učebnicích soudobých. Tak, jako byly tyto písně pouţity u konkrétního tématu a slouţily jako typické ukázky daného ţánru, můţeme jejich zastoupení nalézt ve stejném kontextu v učebnicích aktuálních. Poslechové skladby zůstaly pouze tři stejné: Scott Joplin Maple Leaf Rag, The Beatles Yesterday a Elvis Presley Love Me Tender. Z hlediska obsahu výuky je jasné, ţe v soudobé učebnici pro 8. ročník převládají písně i mladší. Součástí učiva je totiţ také např. disco hudba, coţ v učebnicích předešlých, jako samostatnou kapitolu, nenajdeme. Závěr: V kapitole pojednávající o Country a Westernu nalezneme tři ukázky country písní. Třetí ukázka, píseň Šanghaj, je zde nadbytečná. Autoři mohli místo této písně zařadit jinou píseň do kapitoly, která popisuje jiný hudební ţánr a nemá ukázku k dispozici (např. v kapitole o moderní populární a rockové hudbě 70. a 80. let 20. století, kde se nachází ukázky jenom dvě). Píseň Všichni jsou uţ v Mexiku by mohla být nahrazena jakoukoli jinou písní. Jejím hlavním úkolem je, aby si ji ţáci zazpívali s vyuţitím rytmického doprovodu na keyboardu. Píseň Zelené pláně nalezneme v kapitole o váţné (artificiální) hudbě 20. století. Hlavní funkcí této písně je, aby si ţáci odpočinuli po náročném výkladu učiva. Další oddechovou písní (ve smyslu zařazení bez jakékoli návaznosti na učivo) v učebnici je i píseň Málo mě znáš. Kdyby autoři zvolili jakékoli jiné písně, určitě by splnily tentýţ účel. 52

53 6.4 Učebnice Hudební výchova pro 9. ročník základní školy Stejně tak, jako v učebnici pro 8. ročník, tvoří převáţnou většinu písní písně umělé. Pouhých 7 písní je zde zastoupeno písněmi lidovými. I zde můţeme rozdělit moderní populární písně do těchto skupin: 1. Tradiční: Krajina posedlá tmou (hudba Jiří Šlitr, slova Jiří Suchý) David a Goliáš (hudba Jaroslav Jeţek, slova Jiří Voskovec a Jan Werich) Ezop a brabenec (hudba Jaroslav Jeţek, slova Jiří Voskovec a Jan Werich) Pramínek vlasů (hudba i slova Jiří Suchý) Purpura (hudba Jiří Šlitr, slova Jiří Suchý) Honky tonky blues (hudba Jiří Šlitr, slova Jiří Suchý) Cikánka (hudba i slova Karel Vacek) 2. Moderní: Po starých zámeckých schodech (hudba i slova Karel Hašler) Škoda lásky (hudba Jaromír Vejvoda, slova Václav Zeman) Demáček (hudba a slova Radek Pastrňák) Snad jsem to zavinil já (hudba Petr Janda, slova Pavel Chrastina) Ţelva (hudba Petr Janda, slova Pavel Chrastina) Holubí dům (hudba J. Uhlíř, slova E. Synek) Náhrobní kámen (hudba Petr Novák, slova Ivo Plicka) Bon soir Mademoisell Paris (hudba Petr Janda, slova Zdeněk Rytíř) Holka Majolenka (hudba Jasná Páka) Country: Japonečka (hudba i text J. Sobotka) Rosa na kolejích (hudba i slova Wabi Daněk) Akordy (hudba i text Karel Plíhal) Na kameni kámen (hudba i slova Jan Nedvěd) Kde jsou (hudba i slova Karel Plíhal) Dokud se zpívá (hudba i slova Jaromír Nohavica) 3. Umělé: Chtíc aby spal (hudba i text Adam Michna z Otradovic) 53

54 Proč máme vlastně ve škole hudební výchovu? A proč se vás na to ptáme aţ nyní, kdyţ vstupujete do posledního ročníku základní školy? 63 těmito slovy zahajují autoři první hodinu hudební výchovy pro 9. ročník. V textu se snaţí vysvětlit, proč je pro ţáky hudební výchova důleţitá. Tato učebnice, jako jediná z celé série, neobsahuje na úvod ţádnou píseň. Do této učebnice bylo zařazeno celkem sedm písní tradičních. Tradiční píseň Krajina posedlá tmou (1965) a Cikánka (1931), společně s písněmi Po starých zámeckých schodech (1910) a Škoda lásky (1927) tvoří celek kapitoly s názvem česká populární (nonartificiální) hudba. Kapitola shrnuje dějiny české populární hudby od národního obrození aţ po 90. léta 20. století. Ţáci si na písních mohou ukázat jednotlivé rozdíly obsahové či ţánrové. U písní Škoda lásky a Cikánka se ještě setkávají s tanečními prvky polky a tanga. Další dvě písně tradiční Ezop a brabenec (1931) a David a Goliáš (1937) nalezneme v kapitole pojednávající o jazzu a swingu v české hudební sféře, kde se ţáci seznamují s významným českým jazzovým skladatelem 20. a 30. let 20. století Jaroslavem Jeţkem a jeho spoluprácí s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem. Tyto dvě ukázky slouţí spíše pro představu, jak taková hudba zní. Po stránce rytmické a intonační jsou tyto písně pro ţáky 9. třídy náročné. Po stránce interpretační jsou náročné i pro učitele. Díky písním Pramínek vlasů (1960) a Purpura (1962) se ţáci seznamují s tvorbou Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého. V kapitole pojednávající o transpozici pouţili autoři píseň Honky-tonky blues (1962) a country píseň Akordy (1985). Ţáci mají za úkol píseň Honky-tonky blues transponovat do jiné tóniny, tzn., ţe autoři mohli vybrat klidně jakoukoli jinou (po harmonické stránce jednoduchou) píseň, např. v lidové písni nalezneme jednoduché harmonické funkce jako (T-S-D-T). U písně Akordy se nacházejí sloţitější akordy pro doprovod učitele. Opět díky těmto obtíţím můţe docházet k vypouštění těchto písní z repertoáru a tak se jejich umístění v učebnici stává zbytečným. Písně country v této učebnici tvoří celkem šest ukázek. Píseň Japonečka (Josef Sobotka 1940) a Rosa na kolejích (1974) nalezneme při výkladu učiva o trampské písni. Country písně by se měly doprovázet na kytaru, aby nezmizelo jejich 63 CHARALAMBIDIS, Alexandros a Jiří PILKA a Zbyněk CÍSAŘ. Hudební výchova pro 9. ročník základní školy. Dotisk 2. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství. 2002, s. 7 ISBN

55 osobité kouzlo. U písně Rosa na kolejích jde opět o těţší interpretační skladbu pro učitele, který není mistrem hry na kytaru. Jako ukázka rozvíjejícího se folku a country u nás v 70. a 80. letech minulého století slouţí v učebnici píseň Na kameni kámen (1985). Poslední dvě country písně nalezneme v poslední kapitole, kterou uzavírají písně od Karla Plíhala Kde jsou (1996) a Jaroslava Nohavici Dokud se zpívá (1988). V kapitole o 60. letech 20. století období big beatu u nás se mezi písněmi Ţelva (1968) a Snad jsem to zavinil já (1968), jako typické skladby big beatové skupiny Olympic, objevila i píseň Náhrobní kámen (1967). K této písni je k dispozici i nahrávka na CD, kdy ţáci mohou zpívat s interpretem. V rozsáhlé kapitole o moderní populární hudbě v 70. a 80. letech najdeme hned tři ukázky moderní písně: Holubí dům (1972), jako ukázka z hudebního repertoáru Jiřího Schelingera; Bon soir Mademoisell Paris (1971) napsaná Petrem Jandou a po letech oţivena zpěvákem Petrem Mukem a Holka Majolenka (1985), která je zajímavá zejména svým vznikem, kdy členové skupiny Jasná Páka listovali v knize českých lidových písní a dali k sobě první sloky náhodně vybraných písní. Poslechových skladeb je v učebnici 28. Jednu třetinu tvoří skladby moderní populární hudby. Jedná se o skladby vyjmenované v seznamu písní: Cikánka, Japonečka, Purpura, Akordy, Ţelva, Náhrobní kámen, Dokud se zpívá a tři písně nové Zapomeň (1992) od skupiny Arakain, Praţákům je hej (1988) od Praţského výběru a Klobouk ve křoví (1934) od Voskovce a Wericha. Inspirací pro autory učebnic vyuţívaných v současné době v hodinách hudební výchovy bylo celkem devět písní, které ponechali z učebnic předešlých (Svatí pochodují, Červená řeka, David a Goliáš, Krajina posedlá tmou, Mackie Messer, Marnivá sestřenice, Není nutno, Rosa na kolejích, Ţivot je jen náhoda). I zde tedy převládaly písně lidové. Z celkového počtu 109 písní, které jsou obsaţeny v dříve pouţívané učebnici pro 9. ročník, tvoří populární písně jednu čtvrtinu. Je to dáno poptávkou ţáků? Je moţné, ţe dříve ţáci raději zpívali písně lidové a v současné době tyto písně ţáky nebaví? Nebo je vina na straně učitelů, kteří si myslí, ţe tyto písně nejsou pro ţáky dost atraktivní? Zařazování moderních populárních písní do hodin hudební výchovy stále roste. I kdyţ tyto písně nejsou součástí učebnic hudební výchovy, snaţí se učitelé ţákům hodiny zpříjemnit zejména tím, ţe ţáci zpívají to, co je baví a co je pro ně modernější (novější, známější). 55

56 Závěr: U ukázky k Jiřímu Schelingerovi vybrali autoři lyrickou baladu Holubí dům, přesto ţe jej označili za hardrockového zpěváka. Ukázka pak můţe ţáky mást, co si vlastně mají pod pojmem hardrock v 70. letech představit. U interpretačně sloţitějších písní je přínosné, ţe jsou součástí CD a ţáci mohou zpívat s nahrávkou (můţe se jednat o obměnu této aktivity v hudební výchově). Takto zvolená činnost, by měla ovšem probíhat zřídka. Mnohdy se nemusí jednat ani tak o sloţitý doprovod. Pro učitele je i tak náročné, doprovázet píseň na klavír (nejpouţívanější doprovodný nástroj u učitelů) a sledovat při tom třídu. Oblast moderní populární hudby tvoří ukázky zejména české. I kdyţ se ţáci v 9. ročníku učí mimo dějiny váţné hudby světové i české dějiny, mohla by být do učebnice zařazena i píseň zahraniční (mohla by slouţit k porovnání - co bylo v danou dobu populární v jiných zemích). 6.5 Shrnutí analýz jednotlivých učebnic Tato kapitola předkládá shrnutí zásadních zjištění dílčích analýz učebnic, prováděných v předešlých kapitolách. Bylo zjištěno, ţe se učebnice pouţívané dříve staly inspirací pro autory novodobých učebnic. Autoři pouţili některé písně, které byly zakomponovány v učebnicích dřívějších. Tým autorů však nevyuţil z široké nabídky moderních či tradičních písní, které měl k dispozici z učebnic předešlých, mnohdy ani polovinu písní. Pokud jde o písně tradiční, autoři vybírali takové, které jsou po stránce rytmické a intonační sloţitější, ale z jejich pohledu takové, které budou mladšímu publiku spíše známější. Jelikoţ se předpokládá, ţe ţáci na prvním stupni zpívají spíše lidové písně, pak by bylo pro 6. ročník určitě vhodnější, začít s jednoduššími písněmi od Jaroslava Jeţka, jako je například píseň Babička Mary nebo Svět patří nám, které autoři zcela vynechali. Nově vybrané písně tvořily většinou více jak polovinu ukázek. Autoři tak doplnili hudebníky jako Jan Nedvěd, Karel Plíhal, Jaromír Nohavica, Radek Pastrňák, The Beatles, ABBA, a mnohé další. V učebnicích Fortuna převládaly písně lidové, naopak v učebnicích novodobých tvoří moderní populární písně jednu polovinu či převáţnou většinu. 56

57 Například v učebnicích pro 8. a 9. ročník, pouţívaných v současnosti, tvoří moderní populární písně převáţnou část skladeb. Podíl lidových písní se pohybuje mezi čtyřmi aţ sedmi ukázkami. Zaráţející je také, ţe píseň Kde domov můj je v předešlých učebnicích zařazena, kromě učebnice pro 8. ročník, ve všech. V novodobých učebnicích se státní hymna nachází jiţ na prvním stupni ZŠ a to v 5. třídě. Z výběrů písní vyplývá, ţe častějším doprovodným nástrojem v hodinách by tedy měla být zejména kytara, aby písně neztratily své osobité kouzlo. Další zajímavostí bylo, ţe v učebnicích nakladatelství Fortuna jsou veškeré písně moderní vţdy propojeny s poslechem, tzn., ţe všechny tyto moderní písně jsou součástí seznamu poslechových skladeb. Zatímco v učebnicích SPN pedagogického nakladatelství a.s. tvoří poslechové ukázky skladby jiné (např. v 6. třídě je poslechovou ukázkou Stonoţka, která je v učebnici zastoupena pouze textem, bez notového zápisu). V seznamu písní, se kterými se ţáci mají během roku seznámit, nalezneme v průměru 40 písní. Je nemoţné během jednoho roku, při dotaci jedné hodiny týdně naučit ţáky všech 40 písní, teorii, poslechnout si všech 30 skladeb, a to vše tak, aby byli ţáci schopni si vše pamatovat. Vţdyť na nácvik jedné písně musí učiteli stačit jedna hodina hudební výchovy. Jde zejména o to, aby ţáci rozuměli textu, věděli, k jakému účelu skladba slouţí nebo proč byla vlastně napsána, a aby ji hlavně dokázali správně intonačně zazpívat. Pro šikovné ţáky je zde předpoklad spojení s jinou aktivitou (pohyb, instrumentální doprovod). Převáţná většina písní je do učebnice zařazena kvůli relaxaci a odpočinku. Mají být tedy písně do učebnic zařazovány pro relaxační účely, nebo má mít jejich výběr hlubší význam? Vzhledem k postojům, které autoři velmi často v učebnici uvádí, je zřejmé, ţe se nad smysluplným zařazením písní hlouběji nezamysleli. Pokud bychom měli srovnat učebnice po stránce formální, další zvláštností je, ţe dřívější učebnice obsahují barevné obrázky, zatímco novodobé učebnice mají obrázky černobílé. Co se týče obsahu učebnic, ve srovnání s učebnicemi od nakladatelství Fortuna působí novodobé učebnice jako konspekt nejdůleţitějších informací. Tento novodobý trend (nezatěţovat ţáky přemírou informací) se netýká pouze učebnic hudební výchovy. Na ţáky jsou kladeny stále menší nároky. Z toho vyplývá, ţe novodobé učebnice jsou svým obsahem stručnějšími. 57

58 Jak jiţ bylo naznačeno v kapitole předešlé, zařazování písní moderních je spíše vina učitelů, kteří se domnívají, ţe díky těmto písním dokáţou ţákům hodiny hudební výchovy zpříjemnit. Zařazovat moderní populární písně do hodin by se mělo stát spíše doplňkem. V učebnicích by měly převládat písně lidové v zájmu zachování tradice jako kulturního dědictví. 7 VÝZKUMY ZABÝVAJÍCÍ SE POSTOJI MLÁDEŢE K POPULÁRNÍ HUDBĚ Existuje celá řada výzkumů, které se zabývaly postoji mládeţe k hudbě. Jiţ ve 40. letech 20. století se František Lýsek zabýval hudebností mládeţe školou povinné. 64 Z dalších sociologických studií je významná práce Vladimíra Karbusického a Jaroslava Kasana. 65 Ti ve svém výzkumu zohledňovali rozhlas a rozhlasové vysílání. Z dalších osobností to byli P. Dorůţka, V. Hepner, I. Maříková, J. Košťál, M, Cejpal a mnohé další. Jejich výzkumy byly zaměřeny na mládeţ a jejich vztah k populární hudbě, co je ovlivňuje při poslechu určitého ţánru, jaký je vliv prostředí a médií atd. Závěrem těchto výzkumů bylo, ţe obliba pro populární hudbu roste zejména u mládeţe od let, coţ jsou ţáci na druhém stupni ZŠ. Dále bylo také zjištěno, ţe velký vliv na utváření postojů k moderní hudbě mají vrstevníci a prostředí. I na různých konferencích odborníci řešili a dodnes řeší problematiku mládeţe a jejich vztah k hudbě. V roce 1985 na konferenci s mezinárodní účastí Musica viva in schola byly zkoumány aktuální problémy hudební výchovy. Tato konference byla zaměřena k tématu Vnímání hudby v přítomnosti a budoucnosti. Miloš Štědroň zde popisuje mládeţ jako manipulovatelnou a ovladatelnou (v obchodní oblasti), která tvoří 64 LÝSEK, František. Hudebnost a zpěvnost mládeţe ve světle výzkumů: Sborník vědeckých prací Vyšší pedagogické školy v Brně. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 1956, s KARBUSICKÝ, V; KASAN, J. Výzkum současné hudebnosti I., II. 1. vyd. Praha: Svoboda, s

59 pro masmédia základní sloţku, ať uţ se jedná o sklon k uniformitě, určování módního trendu či ve smyslu obchodního tahu. 66 Markéta Prudíková poukazuje na postoje dětí druhého stupně k hudební výchově jako předmětu. Zkoumá zejména vztah ţáků k hodinám hudební výchovy. Respondenti odpovídali na otázky týkající se vybavenosti učebny; činností poslechových, pohybových a vokálních; poměru artificiální a nonartificiální hudby v hodinách; učitelova pojetí výuky aj. Z výzkumu vyplynulo, ţe by ţáci raději poslouchali více hudby populární a tu by také raději zpívali. Hodina hudební výchovy by podle nich měla být hodinou odpočinkovou. Prudíková vţdy uvádí dvě skupiny respondentů. Jedni s pozitivním vztahem k hudební výchově a druzí jsou ti, kteří hudební výchovu ke svému ţivotu nepotřebují, povaţují ji za nudnou, a kdyby ve školách nebyla, tak by jim to nevadilo. Lepších výsledků je moţné dosáhnout v případě, ţe ţáci i veřejnost pochopí význam hudební výchovy, proto je třeba hledat nové cesty. Důleţité a povzbudivé však je, ţe mnozí ţáci jsou s hudební výchovou spokojení a z jejich odpovědí je patrné, ţe si mnohdy uvědomují i přínos, který pro ně tento vyučovací předmět můţe mít. 67 Na utváření postojů k moderní populární hudbě mládeţe má velký vliv i učitel hudební výchovy. Marika Gajdošová poukazuje na učitele a jeho kompetence; jak se mění nároky na profesi učitele hudební výchovy; jaký by měl pedagog být a čeho by se měl vyvarovat. Součástí učitelových kompetencí je i vyuţívání různých technických pomůcek (počítač, internet) a programů. Nejde zde pouze o jejich správné pouţívání pedagogem, ale jde především o to, aby učitel vedl ţáky ke schopnosti správného lokalizování zdroje (hledání korektních informací, srovnávání děl originálních s různými variacemi apod.). 68 Aneţka Kyslíková zase 66 Srov. ŠTĚDROŇ, Miloš. Mládeţ a neartificiální hudba. IN: Musica viva in schola VIII: sborník prací Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Brně, řada hudebně výchovná č. 10. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1987, s PRUDÍKOVÁ, Markéta. Hudební výchova na základní škole očima ţáků. In: Musica viva in schola XXII: sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity č. 246, řada hudebně výchovná č.21[online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 11. března 2012]. Dostupné z: < 68 GAJDOŠOVÁ, Marika. Aktuálnosť kompetencií učiteľa profesionálnej hudobnej výchovy v 21, storočí. In: Musica viva in schola XXII: sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity č. 246, řada hudebně výchovná č.21[online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 11. března 2012]. Dostupné z: < 59

60 poukazuje na fakt, ţe čerstvě vystudovaní učitelé pedagogických fakult jsou často velmi kritizováni. Jak jejich příprava, tak praktické dovednosti (nejen špatná improvizace z listu, nekvalitní zpěv, neschopnost organizování různých hudebních krouţků či skupin, ale i nezajímavý výklad učiva nebo absence vlastního hudebního myšlení). 69 Asi před dvaceti lety, kdy jsem na katedře hudební výchovy začínal, se hlásilo k přijímacím zkouškám uchazečů. Přijato bylo asi 25 studentů, tedy úspěšný byl kaţdý šestý aţ osmý. Dnes se hlásí kolem 70 uchazečů, ke zkouškám přijde 55 a přijímá se 45, tedy téměř kaţdý. 70 Jestliţe jsme načali téma týkající se technických pokroků a jejich zavedení do škol, je nutné zmínit, z posledních výzkumů důleţitý, zejména Výzkum vyuţití multimediálních technologií v hudební výchově, 71 kde se doktorandi a pedagogové Katedry hudební výchovy PdF MU v Brně zabývali otázkami moţnosti vyuţití mediálních technologií tak, aby docházelo k jejich prospěšnému vyuţití v hodinách hudební výchovy. Jak jiţ bylo několikrát naznačeno, počítače nás obklopují téměř všude a neustále se zvětšuje jejich pole působnosti. Počítače se dostaly i do škol a k nim přibyl i internet. Ţáci vyuţívají tuto technickou pomůcku v ostatních předmětech, tak proč ji nevyuţívat i v hodinách hudební výchovy. Ve výzkumu bylo řešeno několik problematických okruhů z oblasti vyuţití internetu, internetových portálů či softwarových programů. Bylo zjištěno, ţe více jak 60% učitelů vyuţívajících internet v hodinách hudební výchovy, pouští a vyhledávají nahrávky na internetu. Dále bylo velmi zajímavé, ţe na dotaz, kolik času věnují ţáci poslechu hudby v hodinách HV, odpověděla polovina dotazovaných, ţe se jedná o poslech 69 KYSLÍKOVÁ, Aneţka. Výchova hudby ve školní hudební výchově. In: Musica viva in schola XVII: sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity č. 165, řada hudebně výchovná č. 17. Brno: Masarykova univerzita, 200,1 s ISBN KOŠUT, Michal. Společnost kontra hudební výchova In: Musica viva in schola XXII: sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity č. 246, řada hudebně výchovná č. 21[online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 11. března 2012]. Dostupné z: < 71 HALA, Petr. Didakticko-metodické aspekty vyuţití multimédií v hudební výchově na ZŠ In: Teoretické reflexe hudební výchovy. 2.čís. 6. roč. Brno: Masarykova univerzita, 2010 ISSN [online časopis] 2012 [cit. 14. března 2012] Dostupné z: 60

61 v časovém rozmezí 0-5min. Ţáci si protiřečili v odpovědích na otázku, jaké činnosti se v hodinách věnují nejvíce, uvedli právě poslech hudby (který činí 45%). 72 Jiţ mnoho let zkoumají odborníci vlivy na postoje mládeţe, a to zejména vlivy prostředí a masmédií, dále také vztahy mládeţe k hudbě, utváření postojů k hudbě aj. Vliv okolního prostředí a zejména masmédií, hraje důleţitou roli v ovlivňování mladé generace. Ať uţ chceme nebo ne, masmédia se stala součástí našich ţivotů, ovlivňují nás a podílí se na utváření našich vlastních hodnot. Pokud bychom chtěli zlepšit postoje mládeţe k váţné hudbě, pak se nejedná pouze o práci učitele, ale jde o záleţitost celé společnosti. Následující část práce je zaměřena na výzkum zabývající se postoji mládeţe k moderní populární hudbě v učebnicích, které jsou pouţívány v hodinách hudební výchovy na základní škole. 72 OBRŠLÍKOVÁ, Petra. Vyuţití internetového portálu YouTube v hodinách hudební výchovy In: HALA, Petr. Didakticko-metodické aspekty vyuţití multimédií v hudební výchově na ZŠ In: Teoretické reflexe hudební výchovy. 2.čís. 6. roč. Brno: Masarykova univerzita, 2010 ISSN [online časopis] 2012 [cit. 14. března 2012] Dostupné z: 61

62 8 VÝZKUMNÁ SONDA 8.1 Cíle výzkumu Postoji mládeţe k moderní populární hudbě, jak jiţ bylo naznačeno v kapitole předešlé, se zabývala celá řada výzkumů. Jednalo se zejména o vlivy prostředí, vlivy sociálního charakteru, vlivy médií atd. Výzkum v této diplomové práci je věnován moderní populární hudbě z hlediska učebnic pouţívaných v hodinách hudební výchovy. Ve výzkumu nebylo hlavním cílem zjistit, jaké mají ţáci postoje k moderní populární hudbě, je zřejmé, ţe jejich vztah k populární hudbě je kladný. Tuto hudbu poslouchají neustále. Důleţitým frekventantem ve výzkumu byly učebnice, a to zejména učebnice nakladatelství SPN pedagogického nakladatelství a.s. Záměrem tohoto výzkumu tedy bylo zjistit, jaké postoje mají ţáci k moderní populární hudbě nacházející se v učebnicích hudební výchovy. Učebnice jsou součástí všech předmětů na školách, ať uţ jde o školy základní či střední. Pro tento výzkum se staly důleţitou částí právě písně moderní populární hudby, které jsou v těchto učebnicích zařazené. Učebnice se neustále vyvíjejí, dochází k jejich renesanci a součástí této inovace je i častější zařazování moderních populárních písní do učebnic. Pozornost byla věnována názorům ţáků. Šlo především o jejich pohled na písně, které v hodinách zpívají, které by chtěli zpívat, které se jim nelíbí atd. Součástí výzkumu bylo zjistit, zda se učebnice hudební výchovy vůbec v hodinách vyuţívají či zda učitelé ke zpěvu vyuţívají jiné doplňující materiály. Jelikoţ má výzkum směřovat zpět do praxe, má být přínosný nejen pro učitele, ale zejména pro autory učebnic, je důleţité dozvědět se, zda písně v učebnicích plní své funkce (zda jsou vůbec zpívány, zda jsou pro ţáky atraktivní atd.). Na základě výpovědí ţáků si lze utvořit podrobnější představy o tom, jak vnímají písně uvedené v učebnicích. Dílčími cíli tohoto výzkumu jsou: zjistit, jaké je mínění mládeţe na populární hudbu v učebnicích hudební výchovy jak ţáci druhého stupně ZŠ vnímají učebnice hudební výchovy co jim v učebnicích chybí, jaké skladby nebo písně by do učebnic zařadili 62

63 zjistit, zda ţáci s učebnicemi hudební výchovy v hodinách vůbec pracují (a jakým způsobem) zjistit, jakou hudbu a hudebního interpreta preferují 8.2 Stanovení hypotéz Pro účely výzkumného šetření byly stanoveny tyto hypotézy: H1: Ţáci nepovaţují některé interprety tradiční a moderní populární hudby za interprety populární. H2: Ve vyučování při zpěvu písní převaţuje práce s doplňujícím materiálem. H3: Chlapci jsou více nespokojeni s nabídkou písní, která se jim v hodinách dostává, neţ dívky. H4: Ţáci školy městské by v hodinách chtěli více zpívat a poslouchat moderní populární písně neţ ţáci školy v malé obci. H5: V 9. ročnících převládá u ţáků větší dychtivost po moderní populární hudbě neţ v niţších ročnících. 8.3 Výzkumný soubor Do základního souboru patří mládeţ ve věku od 11 do 15 let. Výběrový soubor tvořili ţáci ve věku od 11 do 15 let navštěvující druhý stupeň Základní školy Břest (okres Kroměříţ) a Základní školy Slovan (město Kroměříţ). Na obou školách byli osloveni ţáci 6. aţ 9. ročníků, na ZŠ Slovan byly náhodně vybrány třídy 6. A aţ 9. A. Tyto dvě školy byly vybrány z hlediska jejich polohy, obě školy spadají pod okres Kroměříţ a záměrně byla vybrána jedna škola na malé obci a jedna škola městská. Cílem bylo zjistit, zda existuje výrazná diference mezi ZŠ na malé obci a ZŠ městskou z hlediska postojů mládeţe k moderní populární hudbě jak v učebnicích hudební výchovy vyuţívané v hodinách, tak v samotné výuce. Společnými znaky pro obě školy jsou: obě školy mají k dispozici učebnice Hudební výchova od nakladatelství SPN pedagogické nakladatelství a.s. vyučujícími jsou v obou případech muţi 63

64 ani jedna z těchto škol nemá rozšířenou výuku hudební výchovy počet hodin hudební výchovy činní jednu hodinu týdně pro kaţdý ročník. Na ZŠ Břest vyplnilo dotazník celkem 78 ţáků, dívek odpovědělo 38 a chlapců 40. Na ZŠ Slovan celkem odpovědělo 73 ţáků, z čehoţ bylo 35 dívek a 38 chlapců. Celkem bylo tedy osloveno 151 ţáků, z toho 78 dívek a 73 chlapců. Na obou dvou školách se výzkumného šetření zúčastnili všichni ţáci uvedených tříd. Tabulka č. 2: Zastoupení pohlaví respondentů v rámci výzkumného šetření dívky dívky v % chlapci chlapci v % ZŠ Břest 38 25, ,2 ZŠ Slovan 40 26, ,2 celkem 78 51, ,4 8.4 Terénní fáze výzkumu Výzkum proběhl v měsíci březnu Do škol byl zanesen dotazník, který byl rozdán do určených tříd druhého stupně ZŠ. Vyplnění dotazníku zabralo v kaţdé třídě jednu vyučovací hodinu. Ţáci měli odpovídat na 15 otázek. U některých otázek vybírali ţáci pouze jednu z moţností, u některých mohli zvolit moţností více a u jiných měli ţáci formulovat odpovědi sami. Otázky byly předem prokonzultované s vyučujícími, kteří s dotazníkem v hodinách pracovali. Vyplněné dotazníky byly sesbírány a vráceny řešiteli. Z dotazníků, vyplněných od ţáků jedné školy vesnické, vyplynulo, ţe ţáci s učebnicemi nepracují, a proto musela být zvolena jiná vesnická škola. 8.5 Pouţité metody Pro tento výzkum byla zvolena kvantitativní metoda dotazník (viz. příloha). Jedná se o velmi frekventovanou metodu získávání dat. Pro metodu dotazníku je charakteristické získávání dat prostřednictvím písemné formy otázek tazatele a písemné odpovědi respondentů. Miroslav Chráska definuje dotazník jako soustavu předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou promyšleně 64

65 seřazeny a na které dotazovaná osoba (respondent) odpovídá písemně. 73 Dotazník řadíme mezi metody subjektivní. I kdyţ je u dotazníku zaručena anonymita, nemusí respondent, ať uţ vědomě nebo nevědomě, odpovídat pravdivě. Výhodou dotazníku je především jeho pouţitelnost pro větší počet lidí, dále se jedná o poměrně snadné, časově nenáročné získávání dat od dotazovaných jedinců. Po organizační stránce jde o techniku poměrně jednoduchou a finančně nenáročnou. Nevýhodou dotazníku je však jeho nízká návratnost, relativně malý kontakt s respondenty či ověřování platnosti a správnosti odpovědí (ţáci si mohou něco jiného myslet a něco jiného odpovědět). Kaţdý dotazník by měl splňovat tato kritéria: Otázky musí být všem respondentům jasné a srozumitelné. Otázky kladené v dotazníku musí být naprosto jednoznačné. Dotazník nesmí být rozsáhlý a časové náročný. Konstrukce dotazníku by měl být taková, aby respondenty přitahovala (byla pro ţáky zajímavá). Otázky nesmějí být sugestivní (svou formulací napomáhají k odpovědi). 74 V dotazníku byly pouţity otázky otevřené, polouzavřené a uzavřené. Otevřené otázky umoţňovaly respondentům vyjádřit vlastní názor na danou problematiku. Nevýhodou u tohoto typu otázek můţe být, ţe respondent není schopný vlastními slovy vhodně popsat daný problém, a proto se odpovědi vyhne slovy nevím, nemám nebo vůbec neodpoví. Další nevýhoda je při zpracování dat. Kaţdý jedinec odpovídá subjektivně a při vyhodnocování se řešiteli dostává mnoho odlišných odpovědí. Výhodou uzavřených otázek je jejich vyhodnocování. Respondent volí jednu nebo více moţností. Tazatel si musí předem promyslet, jestli u těchto otázek vyčerpal všechny z naskýtaných moţností. V případě, ţe pro respondenta není ani jedna z těchto moţností vhodná, musí zvolit jednu z odpovědí, aniţ by byla pravdivá. Dochází tak ke ztrátě validity. Proto se u těchto typů otázek velmi často setkáváme 73 CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, s. 163 ISBN CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vyd. 1. Praha : Grada, 2007, s. 169 ISBN

66 s moţností jiné, kdy můţe odpovídající doplnit vlastní moţnost. Těmto otázkám říkáme otázky polouzavřené. Dotazník obsahoval celkem 15 otázek. Prostřednictvím dvou otázek na úvod byly zjišťovány dichotomické proměnné (škola, třída, pohlaví). Otázky 1, 4, 8, 11, 14 a 15 tvořily otázky uzavřené, kde měli respondenti vybírat z moţností ANO či NE (pouze u otázky 8 vybírali ţáci ze seznamu interpretů ty, které by zařadili do sféry moderní populární hudby). U uzavřených otázek 2, 12 a 13 měli respondenti ještě odpovídat na otázku proč. Polouzavřené otázky tvořili otázky číslo 3, 4a, a 7, kde měli ţáci variantu jiné. Otázky 5, 6, 9, 10 jsou otázky otevřené, kde měli ţáci prostor pro vyjádření vlastního názoru. 8.6 Zpracování výsledků šetření a jejich interpretace Při zpracování dat bylo zjištěno, ţe někteří ţáci vynechávali otázky, na které zřejmě neznali odpověď (např. otázka č. 8, kde měli vybrat z daných interpretů ty, kteří spadají do moderní populární hudby). U jiných otázek ţáci odpovídali mimo téma nebo zaškrtli místo jedné odpovědi více moţností atd. Zpracování výsledů a jejich interpretace je rozdělena na patnáct částí. Jednotlivé části korespondují s otázkami v dotazníku. Výsledky výzkumného šetření jsou pro přehlednost zpracovány do grafů a tabulek. Při zpracovávání byly údaje za kaţdou školu vyhodnoceny zvlášť, v některých tabulkách a grafech jsou data zpracována dohromady, podle pohlaví a škol nebo podle pohlaví celkově. Výsledky v procentech byly zaokrouhleny na jedno desetinné místo. Tyto výsledky jsou dále slovně komentovány. 1. Vyuţíváte učebnice hudební výchovy v kaţdé hodině? ano ne Výzkum se zabývá postoji mládeţe k moderní populární hudbě v učebnicích hudební výchovy pouţívané na 2. stupni ZŠ. Proto byla hned na začátek poloţena otázka týkající se pravidelnosti práce s učebnicí v hodinách HV. Vzhledem k tomu, ţe jsou tyto učebnice hlavním, současně vyuţívaným studijním materiálem 66

67 v hodinách, bylo moţné předpokládat, ţe bude převaţovat odpověď ANO. Následující tabulka a graf obsahují odpovědi respondentů. Tabulka č. 3:Vyuţívání učebnic HV podle tříd a škol ZŠ BŘEST ZŠ SLOVAN ano ne ano ne 6. třída třída třída třída celkem Graf č. 1: Vyuţívání učebnic HV podle škol Respondenti ZŠ Břest odpověděli z 62%, ţe učebnice vyuţívají v kaţdé hodině. Na ZŠ Slovan, z výpovědi respondentů, vyuţívají ţáci učebnice z 22% v kaţdé hodině. 78% ţáků se domnívá, ţe učebnice nevyuţívají pravidelně. Učebnice mohou být v hodinách HV vyuţívány různým způsobem. Z následujících odpovědí respondentů vyplývá příčina nevyuţívání učebnic na jednotlivých školách. 2. Povaţuješ učebnice v hodinách hudební výchovy za důleţité? ano ne 67

68 Proč? I u druhé otázky měli respondenti vybírat pouze ze dvou moţností ANO či NE. Součástí otázky bylo i vlastní vyjádření se respondentů. Na otázku Proč? ovšem odpovědělo malé mnoţství respondentů. Kdykoli se měli ţáci vyjádřit (napsat vlastní názor na danou problematiku), odpovědělo malé mnoţství z celkového počtu respondentů. U některých ţáků se objevovaly vyspělé názory, u jiných se vyjádření netýkalo daného problému a některé výpovědi nemohly být ve výzkumu uplatněny. Úkolem této otázky bylo zjistit, jaké je mínění ţáků na učebnice, zda je povaţují za důleţité či nikoli. Tabulka č. 4: Důleţitost učebnice HV z pohledu škol ZŠ BŘEST ZŠ SLOVAN ano ne ano ne 6. třída třída třída třída celkem Graf č. 2: Důleţitost učebnice HV z pohledu škol 68

69 Graf i tabulka jednoznačně ukazují rozdíly v názorech ţáků jednotlivých škol na důleţitost učebnic. Na ZŠ Břest odpovědělo 78% ţáků ve prospěch důleţitosti učebnic a pouhých 22% je nepovaţuje za důleţité. Na ZŠ Slovan je výsledek opačný. 76% ţáků je názoru, ţe učebnice nejsou důleţité a 24% ţáků odpovědělo: Ano, učebnice povaţuji za důleţité. Na otázku, proč si ţáci myslí, ţe jsou důleţité, často odpovídali: jsou tam napsané texty písní, podle kterých zpíváme; jsou v ní důleţité informace. Jeden ţák dokonce odpověděl: jsou v ní silně vytištěné důleţité věci, které jsou zajímavé, a většinou se z nich učím na test, nebo další odpověď: člověk potřebuje všeobecné vzdělání a měl by umět aspoň základy. Odpověď NE ţáci často argumentovali: v HV se má více zpívat; noty bychom mohli dostávat nakopírované nebo ve zpěvnících učebnice není potřeba; vše potřebné nám řekne pan učitel aj. Dokonce se zde objevil názor, ţe v HV se má více zpívat a ne se učit, protoţe to k ničemu ţákům nebude. Tabulka č. 5: Důleţitost učebnice HV z pohledu pohlaví Celkem Celkem v % Dívky Dívky v % Chlapci Chlapci v % Ano 76 50, , ,5 Ne 75 49, , ,9 Graf č. 3: Důleţitost učebnice HV z pohledu pohlaví 69

70 Z grafu vyplývá, ţe z hlediska pohlaví neexistují velké odlišnosti v názoru. Polovina z dotazovaných chlapců se domnívá, ţe učebnice nejsou důleţité. Druhá polovina má protikladný názor. To samé platí i u dívek. 3. K jaké činnosti učebnice hudební výchovy pouţíváte nejčastěji? (1 odpověď) zpěv písní čtení učební látky poslech skladby s ukázkou jiné: U otázky číslo 3 měli ţáci zvolit jednu z činností, ke které vyuţívají učebnici v hodinách HV nejčastěji. Měli na výběr tři moţnosti. Pro případ, ţe by učebnici nevyuţívali ani k jedné z uvedených činností, byla nabídnuta moţnost jiné, kde mohli popřípadě dopsat jinou, nejmenovanou činnost. Jelikoţ měli ţáci zaškrtnout pouze jednu odpověď, bylo šest dotazníků vyřazeno. Ţáci volili více moţností, a proto nebylo moţné odhadnout, která z vybraných moţností ve vyučování převládá. Výsledky byly zpracovány a porovnány jak z hlediska škol, tak z hlediska jejich nejčastějšího pouţívání v hodinách. Tabulka č. 6: Vyuţití učebnice HV z hlediska škol ZŠ BŘEST ZŠ SLOVAN Zpěv písní Čtení učební látky Poslech skladby s ukázkou 2 7 jiné

71 Graf č. 4: Vyuţití učebnic HV z hlediska škol Z tabulky i grafu je zřejmé, ţe na ZŠ Břest je učebnice z 75,3% vyuţívána ke zpěvu písní a z 20,5% ke čtení látky. Zatímco ZŠ Slovan učebnice nejvíce pouţívá k probírání učiva a čtení látky (z 58,3%). Na ZŠ Slovan je učebnice vyuţívaná ke zpěvu písní pouze ze 30,6%. Jak je patrné i z následujícího grafu, učebnice je tedy celkově nejvíce vyuţívána jako zpěvník. To stejné potvrzují výpovědi otázky předešlé, kdy ţáci na otázku důleţitosti učebnic odpovídali, ţe její pouţití v hodinách HV slouţí nejčastěji ke zpěvu písní, protoţe jsou v ní zapsány texty, která ţáci neumí zpaměti. Graf č. 5: Vyuţívání učebnic v hodinách HV 71

72 4. Pouţíváte v hodinách hudební výchovy ke zpěvu písní jiný materiál? ano ne V otázce číslo 1 jsme zjišťovali pravidelnost vyuţívání učebnic v hodinách HV. Ţáci měli na výběr ANO či NE. I kdyţ bylo předpokládáno, ţe bude převaţovat odpověď ANO (učebnice kromě učiva obsahuje i písně, které by měli ţáci v hodinách zpívat), počítalo se i s variantou, ţe učitelé ţákům do hodin nosí svůj vlastní materiál (okopírované noty, zpěvníky aj.). Stejně tak v této otázce měli ţáci na výběr pouze ze dvou moţností. Zajímavé bylo, ţe i kdyţ ţáci chodí do stejné třídy, jedni jiný materiál vyuţívají, zatímco druzí se domnívají, ţe v hodinách mimo učebnic ţádný jiný materiál nepouţívají. Tabulka č. 7: Vyuţívání jiného materiálu v hodinách HV z pohledu škol ZŠ BŘEST ZŠ SLOVAN ano ne ano ne 6. třída třída třída třída celkem Graf č. 6: Vyuţívání jiného materiálu v hodinách HV z pohledu škol 72

73 Graf č. 7: Vyuţívání jiného materiálu v hodinách HV Z grafů i tabulky vyplývá, ţe jsou v současné době vyuţívány i jiné doplňkové materiály v hodinách HV. Celkově tvoří podíl jiného vyuţívaného materiálu v hodinách 59%. Z grafů je dále patrné, ţe na škole městské je z 99% vyuţíván doplňující materiál, zatímco na škole vesnické tvoří tyto materiály pouze 27%. Z toho vyplývá, ţe na škole vesnické jsou učebnice více pouţívány jako zpěvník (jak bylo zjištěno v otázce předešlé). V tabulce vidíme výpovědi ţáků z hlediska tříd. V kaţdé třídě se najdou ţáci, kteří jiný materiál vyuţívají. Je tedy pravděpodobné, ţe ţáci na ZŠ Břest jiný materiál vyuţívají, ale zřejmě ne tak často, aby jej povaţovali za důleţitou a podstatnou část hodiny. To znamená, ţe okopírované noty, či zpěvníky nebudou vyuţívány tolikrát, jako na škole městské. Pouze jeden ţák ze školy městské uvedl, ţe ţádný jiný materiál v hodinách nevyuţívají. Jelikoţ se jednalo pouze o jedinou protikladnou výpověď, můţeme o její důvěryhodnosti pochybovat a povaţovat ji za bezvýznamnou. Součástí otázky číslo 4 byla podotázka týkající se konkrétních vyuţívaných materiálů v hodinách. Ţáci mohli vybírat více moţností, proto celkový počet nedává 100%. 4. A) Jestliţe ANO, jaký? (můţete zaškrtnout více moţností) zpěvník Já písnička okopírované noty zpěv s CD přehrávačem zpěv s doprovodem internetu jiné: 73

74 U této otázky se objevovaly odpovědi ţáků, kteří na předešlou otázku odpovídali záporně. Proto byly tyto záporné odpovědi přehodnoceny na kladné. Opět i zde měli ţáci na výběr více moţností a v případě, ţe by se našel ještě jiný vyuţívaný materiál v hodinách, měli ţáci moţnost volby jiné. U některých výpovědí se u moţnosti jiné objevovaly odpovědi typu: zpěv s doprovodem klavíru nebo kytary, coţ bylo předpokladem u zpěvu se zpěvníkem nebo u zpěvu s okopírovaným materiálem. Proto tato moţnost odpovědi nebyla brána v potaz. Tabulka č. 8: Vyuţívaný materiál v hodinách HV podle škol ZŠ BŘEST ZŠ SLOVAN Zpěvník Já písnička Okopírované noty 1 74 Zpěv s CD přehrávačem Zpěv s doprovodem internetu 0 58 jiné 1 2 Graf č. 8: Vyuţívaný materiál v hodinách HV podle škol Zde je důleţité poukázat na skutečnost, ţe jestliţe ţáci nevyuţívají učebnice jako zpěvník, je patrné, ţe na škole městské budou převládat doplňující materiály. Z odpovědí respondentů ZŠ Slovan vyplývá, ţe nejčastější doplňující materiál v hodinách tvoří z 96% okopírované noty. Další, velmi vyuţívaný materiál tvořil 74

75 z 75% zpěv písní s doprovodem z internetu. Z 67% byl označen zpěvník Já písnička a 16,9% zaujímal zpěv s doprovodem CD přehrávače. Jelikoţ na ZŠ Břest nejsou vyuţívány doplňující materiály v takovém měřítku, jako na ZŠ Slovan, odpovědělo na tuto otázku pouze 20 ţáků. Jejich výpovědi tvořily z 50% zpěvníky Já písnička a 70% ţáků označilo i zpěv s doprovodem CD přehrávače. Zde je patrné, ţe v hodinách, pokud učitel vyuţívá a pracuje s jiným materiálem, pak převládá právě zpěv s hudebním přehrávačem. Jelikoţ na tuto otázku odpovědělo pouze 20 ţáků, je pravděpodobné, ţe doplňující materiály v hodinách HV vyuţívány jsou, ale ne tak často, aby si ostatní ţáci na tyto materiály vzpomněli. 5. Kdybys mohl změnit jakoukoli věc, která ti na učebnici nejvíce vadí, co by to bylo a proč? odpověz vlastními slovy U této otázky měli respondenti napsat vlastními slovy svůj názor na učebnice pouţívané v hodinách HV. Někteří ţáci tuto otázku zcela vynechali, u jiných byly odpovědi formulovány: nevím, nemám tušení. Bylo zjištěno, ţe pokud mají ţáci vyjádřit svůj vlastní názor, často docházelo k přeskočení otázky. Jelikoţ měli ţáci jako pomůcku k vyjádření svého názoru tipy v závorce, vybírali často z těchto předem připravených moţností. U některých výpovědí formulovali ţáci více nápadů k modernizaci učebnic. Tabulka č. 9: Nejčastější návrhy pro modernizaci učebnic HV ZŠ BŘEST ZŠ SLOVAN CELKEM Více populárních písní Méně textu Více barevné obrázky Více poslechu nic

76 Graf č. 9: Nejčastější návrhy pro modernizaci učebnic HV Respondenti nejčastěji uváděli, ţe jim v učebnicích chybí více moderních, známých či populárních písní. 45% ţáků by chtělo v učebnici více písní, a méně textu by do učebnice zavedlo 24% respondentů. Z 17% vadí ţákům i černobílé obrázky obsaţené v učebnicích, které by rádi změnili za barevné. Pouhých 7% ţáků by chtělo do učebnice zařadit více poslechu nebo by si nepřáli na učebnici nic měnit, protoţe ji povaţují za přijatelnou. Graf č. 10: Nejčastější návrhy pro zlepšení učebnic HV z hlediska škol Tímto grafem jsme chtěli poukázat na skutečnost, ţe na ZŠ Břest jsou pro ţáky důleţitější barevné obrázky neţ redukce textu. Součástí odpovědí na škole vesnické byla jedna zcela s opačným názorem na populární hudbu. Jeden ţák si přál, 76

77 aby bylo v učebnici méně písní, jedna ţačka by chtěla do učebnice zařadit více teorie týkající se např. tvoření stupnic moll a dur nebo akordů, práce s hudebními nástroji. Jedno přání se týkalo zavedení informací o současných zpěvácích (jako např. Eminem). Co se týče redukce textu, svůj úsudek pro zavedení méně textu do učebnice vysvětlil ţák takto: nebaví mě to číst, bude toho méně na učení. Zavedení více písní argumentoval jeden ţák slovy: lidovky nás moc nebaví. Na ZŠ Slovan se objevily výpovědi: učebnici nepouţívám, ani nevím, jak vypadá; bylo by lepší ji zmodernizovat. Jelikoţ 55% ţáků povaţuje za podstatné mít v učebnici více moderních populárních písní, je zřejmé, ţe díky poptávce po těchto písní zařazuje vyučující do hodin více doplňujícího materiálu. 6. Jaký je tvůj nejoblíbenější hudební interpret (zpěvák/zpěvačka) a proč? odpověz vlastními slovy Graf č. 11: Oblíbení zpěváci u ţáků na ZŠ Z grafu plyne, ţe 36% ţáků nemá svého oblíbeného zpěváka, zpěvačku či skupinu. Většina dotazovaných zvolila více interpretů, coţ značí, ţe tito jedinci oblíbeného interpreta nemají. Velmi častá odpověď v tomto případě byla: od kaţdého se mi líbí něco; oblíbeného interpreta nemám; líbí se mi více zpěváků a zpěvaček; nemám ţádného. Nevyplněné dotazníky byly připočítány do skupiny nemám oblíbeného interpreta. V dotazníku se vyskytla i jedna odpověď zahrnující váţnou hudbu. Svého oblíbeného interpreta má více jak polovina ţáků (64%). Následující interpreti jsou seřazeni podle jejich nejčastějšího výskytu v dotazníku. Číslo 77

78 v závorce znázorňuje, kolikrát se tento interpret v dotazníku objevil. U čísla šest se jedná o zpěváky, kteří získali pouze jeden hlas. 1. Majk Spirit (10) 2. Pitbull (6) 3. Michael Jackson a Nightwish (4) 4. Selena Gomez, One direction, Rihanna, Odřej Ţatkuliak, Segment (3) LMFAO, Daniel Landa, Avril Lavigne, Sabaton, Kabát, Justin Bieber, Eminem, Tafrob (2) 5. Horkýţe slíţe, Black eyed peas, Skrillex, Lordi, Simple Plan, Rebell Reprezent, Verona, Kristína, Rytmus, Benjamin Stanford, Flo Rida, Klaypex, Jessie J., IYAZ, Karel Gott, Arakain, Beyonce, Michal David, Eva a Vašek, Mark Schultz, Edit Piaf, David Guetta, Bob Marley, Ashley Tisdale, Revolta, Linkin Park, Beatles, Otecko, Lucie Bílá, Dara Rolins, Tomi Fluor, WillIam, Adam Lambert, Řezník Graf č. 12: Podíl českých interpretů mezi oblíbenými zpěváky Jak se ukázalo, 57% oblíbených interpretů tvoří zpěváci nebo zpěvačky ze zahraničí. Pouhých 43% zpěváků je české národnosti. Popularitu u mládeţe mají především hip-hopoví zpěváci. Ti dosahují 40% z celkového počtu českých interpretů. Tento údaj je zde vloţen zejména proto, ţe součástí textů těchto skupin jsou i vulgární slova. Mladí jedinci se tak s těmito vulgarismy setkávají kaţdý den. Jak bylo zjištěno v další otázce, obliba hip hopu v současné době stále roste. 78

79 Oblíbenost u těchto zpěváků ţáci často argumentovali: má pravdivé texty; ví, o čem rapuje a jeho písně mě baví; zpívá o tom, co se děje v ţivotě; má dobré písničky a souhlasím s jeho názorem. Jako nejčastější důvody u svého oblíbeného zpěváka ţáci uváděli: má pěkné písničky; dobře zpívá a má hezký hlas; mají dobrý styl; má i dobré videoklipy atd. Jedna dívka dokonce svoji oblíbenost argumentovala takto: Tato zpěvačka/herečka se mi líbí, protoţe je krásná (dokonalá), líbí se mi její zabarvení hlasu, protoţe mám podobný jako ona. Mám ráda její písně, protoţe je tam hodně pravdy. 7. Jaký je tvůj nejoblíbenější hudební styl? váţná hudba lidová hudba rock hip hop disco (taneční hudba) jazz metal jiné: Cílem této otázky bylo zjistit, jaký hudební styl ţáci preferují. U této otázky muselo být vyčleněno 19 dotazníků. Jelikoţ měli ţáci vybrat pouze jeden (jejich nejoblíbenější), musely být dotazníky s více moţnostmi vyčleněny. Nebylo moţné odhadnout, který z vybraných stylů je opravdu nejoblíbenější. 79

80 Tabulka č. 10: Nejoblíbenější hudební styl ţáků z pohledu tříd jednotlivých škol ZŠ BŘEST ZŠ SLOVAN 6.tř. 7.tř. 8.tř. 9.tř. 6.tř. 7.tř. 8.tř. 9.tř. váţná hudba lidová hudba rock hip hip disco jazz metal jiné Graf č. 13: Nejoblíbenější hudební styly z hlediska škol Zde je ukázána preference jednotlivých stylů z hlediska škol. Jak na škole vesnické, tak na škole městské převaţuje hudební styl hip hop. Tento styl poslouchá 38% ţáků na ZŠ Břest a 32% ţáků na ZŠ Slovan. Druhý nejoblíbenější hudební styl na škole vesnické je disco s 18%, za ním následuje rock s 12% a metal s 9%. Moţnosti jiné zde tvořily styly jako: rap, reggae, pop, dubstep nebo ţáci napsali, ţe mají více stylů. 80

81 Na škole městské je vidět, ţe kromě hip hopu zde netvoří jednotlivé styly dominantní skupiny. Tito ţáci jsou ovlivněni vrstevníky z jiných tříd nebo škol, a z malé části spoluţáky. Zatímco ţáci ve třídách školy vesnické tvoří jak spoluţáky, tak kamarády mimo školu. Jsou tedy ovlivněni těmi samými lidmi jak ve škole, tak mimo ni. Moţnosti jiné u ţáků ZŠ Slovan tvořily styly jako: pop (z největší části), techno, drum n bass, reggae či rap. Jelikoţ 13 ţáků ZŠ Slovan uvedlo, ţe jejich nejoblíbenější hudební styl je pop, bylo by zajímavé zjistit, co si vlastně pod pojmem pop představují (zda zde řadí R&B, disco, rock, hip hop aj.). Váţnou hudbu zvolily pouze dvě dívky. Jedna uvedla, ţe oblíbeného zpěváka sice nemá, ale někdy si velmi ráda poslechne i váţnou (klasickou) hudbu. Druhá dívka za svého oblíbeného zpěváka uvedla Edit Piaf s vysvětlením: Moje nejoblíbenější zpěvačka je Edit Piaf, protoţe ve svém ţivotě proţívala hrůzy, ale i šťastné chvíle a její šanson je prostě skvělý. Je tedy moţné, ţe se tato dívka domnívá, ţe Edit Paif patří mezi interprety váţné hudby, a proto zvolila váţnou hudbu jako její oblíbený styl. Následující tabulka a graf znázorňují, jaké hudební styly upřednostňují ţáci z hlediska pohlaví. Zda dívky více poslouchají jiný ţánr neţ chlapci a pokud ano, který to je. Tabulka č. 11: Nejoblíbenější hudební styl z hlediska pohlaví Celkem Dívky v Chlapci v Celkem Dívky Chlapci v % % % váţná hudba 2 1,5 2 1,5 0 0 lidová hudba 2 1,5 1 0,8 1 0,8 rock 13 9,8 6 4,5 7 5,3 hip hip 56 42, , ,7 disco 17 12, ,4 2 1,5 jazz 1 0, ,8 metal 10 7,6 3 2,3 7 5,3 jiné 32 24,

82 Graf č. 14: Nejoblíbenější hudební styl z hlediska pohlaví Z odpovědí respondentů bylo zjištěno, ţe jak u dívek, tak u chlapců se v současné době stal velmi oblíbený právě hudební styl hip hop. Dívky tento styl poslouchají více neţ chlapci. Hip hop jako oblíbený hudební styl zvolilo celkem 22,7% dívek. Jako další následovalo u dívek disco s 11,4%. Zajímavé bylo, ţe z 4,5% dívek, které mají oblibu v rocku, byla pouze jedna ze ZŠ Slovan. Ostatní dívky navštěvují ZŠ Břest. Lidová hudba je zde zastoupena 1,5% - pouze jedna dívka a jeden chlapec uvedli, ţe jejich nejoblíbenější hudební styl je lidová hudba. U odpovědi dívky se lze jenom domnívat, jestli otázku správně pochopila, protoţe jako svého nejoblíbenějšího zpěváka uvedla Majka Spirita, který se řadí mezi hip hopové zpěváky. U chlapce je zřejmé, ţe má o lidovou hudbu zájem. Jako svého nejoblíbenějšího interpreta jmenoval Evu a Vaška nebo píseň, kterou zpívá nejraději, Bílá orchidej (u této písně se lze jen domnívat, ţe se nejedná o nejoblíbenější píseň zpívanou v hodinách HV, ale o nejoblíbenější píseň tohoto ţáka nikdo jiný tuto píseň neuvedl ani jako píseň, která by mu vadila). Evu a Vaška by dokonce chtěl zařadit do interpretů moderní populární hudby. Váţnou hudbu zvolily pouze dvě dívky, jazz jeden chlapec, který dokonce jako jeden z mála zařadil i Raye Charlese do interpretů moderní populární hudby. Co se týče moţnosti jiné u dívek převládal hudební styl pop, techno, drum n bass, dubstep a u chlapců se jednalo o: rap, rock punk, dubstep, reggae. 82

83 8. Které interprety bys zařadil/a do moderní populární hudby? (více moţností) Voskovec a Werich Antonín Dvořák Louise Armstrong Queen Beatles Suchý+Šlitr Leoš Janáček W. A. Mozart Bedřich Smetana Ray Charles V této otázce měli respondenti vybrat, které známé osobnosti by zařadili mezi interprety moderní populární hudby. V otázce neexistovala špatná ani správná odpověď. Šlo zejména o to, jak ţáci vnímají pojem moderní populární hudbu. Bylo předpokládáno, ţe všichni respondenti určitě zařadí skupinu The Beatles a Queen mezi interprety moderní populární hudby. Celkem na otázku neodpovědělo 12 ţáků. Ţáci se mohli domnívat, ţe neznají správnou odpověď na otázku, a proto ji raději nevyplnili. Na druhou stranu se mohli domnívat, ţe do této kategorie nepatří ani jeden z uvedených interpretů. Následující tabulka a graf znázorňují jednotlivé odpovědi respondentů. Tabulka č. 12: Zařazení známých hudebních osobností mezi interprety moderní populární hudby ZŠ BŘEST ZŠ SLOVAN Celkem Celkem % Voskovec+Werich Louise Armstrong Beatles ,3 Leoš Janáček ,2 Bedřich Smetana ,2 Antonín Dvořák ,6 Queen ,3 Suchý+Šlitr ,6 W. A. Mozart ,2 Ray Charles ,6 83

84 Graf č. 15: Zařazení známých hudebních osobností mezi interprety moderní populární hudby Jak bylo předpokládáno, skupinu The Beatles a Queen zařadilo 68,3% ţáků mezi interprety moderní populární hudby. V dotaznících se tyto dva interpreti vyskytovali vţdy souběţně (byli vybráni společně s dalšími, nebo byli vybráni pouze tito dva). Mezi další, často zařazované interprety patřil i Ray Charles s 21,6% a Louise Armstrong s 18%. Překvapivé bylo, ţe Jiří Suchý a Jiří Šlitr byli vícekrát vybráni (8,6%) neţ Jiří Voskovec a Jan Werich (5%). Z výsledků vyplývá, ţe ţáci nepovaţují písně od Voskovce a Wericha a Suchého a Šlitra za moderní populární. Někteří ţáci vybírali i skladatele váţné hudby jako W. A. Mozarta, B. Smetanu, A. Dvořáka nebo Leoše Janáčka. Tito skladatelé byli převáţně zaznačeni souběţně. Buďto si ţáci otázku špatně přečetli a vybrali ty, které by do moderní populární hudby nezařadili, nebo se ţáci domnívají, ţe jelikoţ jde o jména známá, patří do hudby populární. 9. Jakou píseň nejraději zpíváš v hodinách hudební výchovy? (1 příklad) Ţáci měli jmenovat jednu (nejoblíbenější) píseň, kterou v hodinách HV zpívají. I zde se ukázala diference mezi školou městskou a vesnickou. Jelikoţ je repertoár obou těchto škol rozdílný a na ZŠ Břest se zjevně liší i ve třídách, je 84

85 následující tabulka rozdělena jak podle škol, tak podle tříd. Písně jsou seřazeny sestupně podle jejich nejčastějšího výskytu v dotazníku. V závorce jsou písně, které se objevily pouze jednou. Tabulka č. 13: Oblíbené písně zpívané v hodinách HV 6. třída 7. třída 8. třída 9. třída ZŠ BŘEST Malé kotě, Bláznova ukolébavka, Severní vítr, Rodné údolí, Tři kříţe, Není nutno, Skoč tam natrhej, Měla vlasy samou loknu, (Severní vítr, Tisíc mil, Stánky, Bláznova ukolébavka, Valčíček) Yesterday, ţádná, (Pár havraních copánků, Třešně zrály) Holubí dům, Stánky, Bon soir mademoiselle, (ţádná) ZŠ SLOVAN Jaroslav Nohavica, Šrouby a matice Mandrage, (Pánu Bohu do oken Tomáš Klus, Joţin z baţin, Reklama na ticho) Si sám Tina, Jarek Nohavica, Šrouby a matice Mandrage, ţádnou, Nebe Peklo Raj Dara Rolins s Tomi Popovic, Pánu Bohu do oken Tomáš Klus (Daniel Landa, Bílá orchidej, Vysoký jalovec, Schody z nebe Tereza Kerndlová, Nebe Peklo Raj Dara Rolins a Tomi Popovic Šrouby a matice Mandrage, Tomáš Klus, Akorát David Deyl, (S tebou mě baví svět, Malování Divokej Bill) Z tabulky je vidět markantní rozdíl ve zpívaných písních na jednotlivých školách. Na ZŠ Břest se písně liší i vzhledem ke třídám. Písně uvedené 85

86 v jednotlivých ročnících nalezneme v učebnicích. Zajímavé bylo, ţe v 9. třídě jednoznačně vyhrála píseň Holubí dům, která byla jmenována devětkrát. V 8. třídě obsadila první místo píseň Yesterday s osmy hlasy. V ostatních třídách nebyl zase tak zřetelný rozdíl. Na škole vesnické se tedy potvrdilo, ţe učebnice slouţí jako zpěvník. Zatímco na škole městské se písně zpívané v 6. ročníku objevují i v 9. ročníku, liší se pouze jejich oblíbenost. 10. Jaká píseň se ti naopak v učebnici hudební výchovy nelíbí (nesnášíš ji)? Cílem bylo zjistit, jaké písně v učebnicích nejsou pro ţáky atraktivní. I u této otázky dělalo ţákům problém vlastní vyjádření. Na ZŠ Břest vypisovali ţáci písně z učebnic, které jim opravdu vadí, nelíbí se jim, nesnáší je. Písně se samozřejmě lišily podle tříd, protoţe se v kaţdé učebnici pro daný ročník nachází písně jiné. Na ZŠ Břest dopadly výsledky následovně: 9. třída ze všech odpovědí převaţovala moţnost: mám rád/a všechny. Neoblíbenou a nejčastěji jmenovanou písní byly Stánky. Dále po jednom hlase následovaly písně: Cikánka, Holubí dům, Po starých zámeckých schodech, Bon soir Mademoiselle Paris. 8. třída Pár havraních copánků a Yesterday byly jmenovány pouze dvakrát, Tři kříţe se společně s lidovými písněmi a názorem všechny objevily po jednom. 7. třída píseň Jablíčko dostala tři hlasy, píseň Tam u nebeských bran a názor líbí se mi všechny dostaly po dvou hlasech a ostatní jmenované byly v dotazníku pouze jednou: Vínečko bílé, Já husárek malý, Kdyţ mě brali za vojáka, Jednou ráno, Tisíc mil. 6. třída nejvíce ţáků psalo názor líbí se mi všechny. Nejméně oblíbená se pro tuto třídu stala píseň Bláznova ukolébavka. Píseň Malé kotě a lidové písně byly jmenovány pouze jednou. Na ZŠ Slovan nemohlo být pouţito 29 dotazníků. 5 z nich nebylo vyplněno vůbec a ostatní obsahovaly sice písně neoblíbené, ale ne ty, které patří do učebnic (jednalo se o písně zpívané v hodinách z doplňujícího materiálu). Ţáci nejčastěji volili variantu lidové písně. Ty byly celkem označeny 17 krát. Ţáci 7. ročníku dokonce u této otázky napsali, ţe z učebnic nezpívají. Jako druhá nejčastěji volená 86

87 odpověď byla píseň Joţin z baţin, která se pochopitelně v učebnicích HV nevyskytuje. 11. Zpíváte v hodinách hudební výchovy písně v anglickém jazyce? ano ne Tato otázka souvisí s otázkou číslo čtyři a devět. Jestliţe se předpokládá, ţe ţáci v hodinách vyuţívají jiný materiál ke zpěvu písní, znamená to, ţe písně v učebnici nejsou pro jejich potřebu dostačující. Učitel tedy můţe volit písně moderní a také v cizím (v našem případě anglickém) jazyce. Současně se tyto písně mohou stát ţákovou oblíbenou písní zpívanou v hodinách HV. Ţáci mohli volit mezi variantou ANO nebo NE. Opět je velmi zajímavé, ţe jestliţe více jak jeden ţák odpoví, ţe v hodinách zpívají písně v anglickém jazyce a zbytek třídy odpoví opak, pak se lze domnívat, ţe jsou tyto písně v hodinách zpívány. Dva ţáci na tuto otázku neodpověděli vůbec. Tabulka č. 14: Zpěv písní v anglickém jazyce v jednotlivých třídách a školách ZŠ BŘEST ZŠ SLOVAN ano ne ano ne 6. třída třída třída třída celkem

88 Graf č. 16: Zpěv písní v anglickém jazyce na ZŠ Graf č. 17: Zpěv písní v anglickém jazyce na ZŠ Slovan Na otázku, která měla mít jednoznačnou odpověď buď ANO, nebo NE za celou třídu, se ukázalo, ţe někteří ţáci nepochopili zadání otázky. Nešlo o to, jestli ţák v hodinách zpívá anglicky, ale jestli se v repertoáru tyto písně nacházejí. Z grafu tedy vyplývá, ţe vyučující na ZŠ Slovan do hodin zařazuje i písně v anglickém jazyce. 85% ţáků je tedy v hodinách zpívá, zatímco 15% ne. Na ZŠ Břest je situace opačná. 73,2% respondentů uvedlo, ţe písně v anglickém jazyce ve vyučování nezpívají. 26,8% ţáků se domnívá, ţe tyto písně zpívají. Z grafů je tedy patrné, ţe i kdyţ jsou tyto písně do hodin zahrnuty, najdou se ţáci, kteří při zařazení anglických písní nezpívají. 88

89 12. Vadí ti, ţe jsou texty písní v anglickém jazyce? ano ne proč? Tato otázka navazuje na otázku předcházející. Pokud ţáci v hodinách zpívají písně v anglickém jazyce, pak se můţe stát, ţe jim mohou tyto písně dělat problémy z hlediska výslovnosti jednotlivých slovíček nebo nesrozumitelnosti textu. Respondenti se měli vyjádřit, jestli jim při zpěvu vadí anglický jazyk. Na výběr měli ze dvou moţností ANO či NE. Ke své odpovědi měli také napsat důvody, proč jim angličtina vadí či nikoli. Tabulka č. 15: Výhrady na texty písní v anglickém jazyce ZŠ BŘEST ZŠ SLOVAN CELKEM CELKEM V % Ano ,3 Ne ,7 Graf č. 18: Výhrady na texty písní v anglickém jazyce Z grafu jednoznačně vyplývá, ţe jestliţe jsou v hodinách zpívány písně v anglickém jazyce, pak z 89% není pro ţáky ţádnou překáţkou tyto písně zpívat. Ţákům tedy vůbec nevadí zpívat tyto písně. Pouze 11% respondentů uvedlo, ţe jim písně v anglickém jazyce vadí. 89

90 Jako hlavní důvod odpovědi ANO uváděli ţáci nejčastěji: angličtina mi moc nejde; nevím, jak se některá slovíčka vyslovují; nerozumím textům; v češtině je to lepší, více mě to baví. Jako nejčastější důvody odpovědi NE uváděli ţáci: angličtinu se učíme a umíme, pomáhá nám to procvičovat jazyk; učíme se správnou výslovnost; originál zní lépe; jazyk je důleţité procvičovat; jsou lepší jak naše české hity (Michal David). Dokonce jedna dívka v 8. třídě napsala: Protoţe texty písní v angličtině mají někdy (většinou) větší smysl, neţ české texty. Je zřejmé, ţe texty nejsou překládány do českého jazyka. Tabulka č. 16: Výhrady na texty písní v anglickém jazyce z pohledu pohlaví Celkem Celkem v % Dívky Dívky v % Chlapci Chlapci v % Ano 16 10, ,4 Ne , ,6 Graf č. 19: Výhrady na texty písní v anglickém jazyce z pohledu pohlaví Co se týče pohlaví, 95% dívek vypovědělo, ţe jim anglický jazyk v ničem při zpěvu nevadí. Téhoţ názoru bylo i 83,6% chlapců. Z grafu je i vidět, ţe chlapci mají větší problémy s anglickým jazykem v písních, neţ dívky. Právě chlapci častěji uváděli problémy ve výslovnosti nebo nesrozumitelnosti textu. U dívek jsme se setkali s negativní odpovědí pouze u 5%. 90

91 13. Zpíváš si písně, které se naučíš v hodině hudební výchovy i ve svém volném čase? ano ne Pokud ANO, které to jsou? (jmenuj alespoň 1) Otázka zjišťovala, zda jsou písně zpívané v hodinách HV pro ţáky natolik interesantní, ţe si je zpívají i ve svém volném čase. Pokud ţáci zvolili variantu ANO, mohli písničky vypsat (nemusela být pouze jedna, někteří respondenti vypsali písní i více). Odpovědi ţáků jsou zaznamenány v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 17: Zpěv naučených písní ve volném čase ZŠ BŘEST ZŠ SLOVAN ano ne ano ne 6. třída třída třída třída celkem Graf č. 20: Zpěv naučených písní ve volném čase ţáků ZŠ Břest 91

92 Graf č. 21: Zpěv naučených písní ve volném čase ţáků ZŠ Slovan Z odpovědí respondentů je jasné, ţe písně naučené v hodinách HV ve svém volném čase převáţně nezpívají. Záporně celkem odpovědělo 55% respondentů z obou škol. 45% ţáků si tyto písně zpívá rádo. Na ZŠ Břest, jak bylo zjištěno v otázce 9 a 10, zpívají ţáci převáţně písně v českém jazyce a také převaţují písně z učebnice. U 6. a 7. třídy je vidět, ţe ţáci rádi zpívají ve svém volném čase naučené písně, zatímco v 9. třídě nejsou pro ţáky písně natolik atraktivní, aby si je zpívali mimo vyučování. Na ZŠ Slovan také převaţuje varianta NE. I kdyţ se v hodinách více zpívají moderní populární písně, odpovědělo 59% ţáků, ţe si tyto písně ve volném čase nezpívá. Pouze u ţáků v 6. ročníku převaţuje varianta ANO (70%). Zde je názorná ukázka toho, jak nezáleţí na tom, zda ţáci zpívají písně z učebnice nebo se jim dostává jiného materiálu. Pokud nemají ţáci na ZŠ Břest moţnost zpívat jiné písně, pak jsou spokojeni s danou nabídkou a písně zpívají rádi. Na škole městské je ţákům umoţněna širší nabídka a i přesto jsou nespokojeni a písně si ve volném čase nezpívají. Jelikoţ se repertoár písní na obou školách liší, v následující tabulce jsou uvedeny písně, které jsou rozděleny podle škol. Pořadí písní je uspořádáno sestupně podle nejčastějšího uvedení. U čísla pět jde o písně, které byly jmenovány pouze jednou. 92

93 Tabulka č. 18: Sestupné seřazení písní zpívaných mimo vyučování ZŠ BŘEST Yesterday, Malé kotě Bláznova ukolébavka Stánky, Severní vítr Holubí dům, Tři kříţe, Tisíc mil, Sbohem lásko Skoč tam natrhej, U Hodonína, Není nutno, Kde ty kytky jsou, Měla vlasy samou loknu, Kdyby tady byla, Červená řeka ZŠ SLOVAN Som na těba závislý (Desmod) Jaroslav Nohavica, Kristina (Pri oltári), Hey Boy (Verona), Šrouby a matice (Mandrage) Reklama na ticho (Team), Si sám (Tina), Nebe Peklo Raj (Dara Rolins a Tomi Popovic) Akorát (David Deyl), Ztrácíš (Marek Ztracený), Schody z nebe (Tereza Kerndlová) Tabulka ukazuje markantní rozdíly ve zpěvu písní mimo vyučování. Je nutné poukázat na skutečnost, ţe obliba zpěvu těchto konkrétních písní se na ZŠ Břest výrazně lišila podle tříd, zatímco na ZŠ Slovan se, jak v 6. tak v 9. třídě, objevovaly písně stejné. Jelikoţ své oblíbené písně vypisovalo malé mnoţství respondentů, nelze tyto písně povaţovat za nejoblíbenější ve třídě. 14. Chtěli byste poslouchat více ukázek moderní populární hudby? ano ne Díky této otázce se mělo zjistit, jaký postoj zaujímají ţáci k poslechu, zda jsou s nabídkou spokojeni, nebo zda by chtěli repertoár více zmodernizovat. Ţáci měli na výběr ANO či NE. Předpokládalo se, ţe bude převaţovat odpověď ANO, jelikoţ dnešní mládeţ nemá o artificiální hudbu ţádný zájem. V tabulce i grafu jsou zapsány odpovědi respondentů. 93

94 Tabulka č. 19: Postoje ţáků k zařazení ukázek moderní populární hudby ZŠ BŘEST ZŠ SLOVAN ano ne ano ne 6. třída třída třída třída celkem Graf č. 22: Postoje ţáků k zařazení ukázek moderní populární hudby Z odpovědí respondentů plyne, ţe 87% ţáků je nespokojeno s poslechem v hodinách HV. Chtěli by zařadit více ukázek moderní populární hudby. Pouze 13% ţáků je s nabídkou poslechu v hodinách spokojeno. Tabulka č. 20: Postoje ţáků k zařazení ukázek moderní populární hudby z hlediska pohlaví Celkem Celkem v % Dívky Dívky v % Chlapci Chlapci v % Ano , , Ne 20 13, ,3 94

95 Graf č. 23: Postoje ţáků k zařazení ukázek moderní populární hudby z hlediska pohlaví Co se týče pohlaví, ani zde nejsou markantní rozdíly. Jak 85% dívek, tak 89% chlapců chce v hodinách více poslouchat moderní populární hudbu. Pouhých 15% dívek a 11% chlapců je se současným stavem spokojeno. 15. Myslíš si, ţe je v hodinách hudební výchovy dostatek populární hudby? ano ne Poslední otázka měla zjistit, zda jsou ţáci spokojeni s nabídkou moderní populární hudby v hodinách HV. Odhadovalo se, ţe ţákům v hodinách bude chybět moderní populární hudba. Předpokladem bylo, ţe ţáci převáţně zpívají z učebnic a tyto písně za moderní nepovaţují. Tabulka a graf znázorňují jednotlivé odpovědi respondentů. Tabulka č. 21: Postoje ţáků k moderní populární hudbě v hodinách HV ZŠ BŘEST ZŠ SLOVAN ano ne ano ne 6. třída třída třída třída celkem