ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta Katedra humanitních věd

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta Katedra humanitních věd"

Transkript

1 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta Katedra humanitních věd Alternativní produkce potravin (případová studie) Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Ing. Lukáš Zagata, Ph.D. Diplomant: Bc. Alena Kotousová Praha 2013

2

3

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že svou diplomovou práci Alternativní produkce potravin (případová studie) jsem vypracovala samostatně pod vedením vedoucího diplomové práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce. Jako autorka uvedené diplomové práce dále prohlašuji, že jsem v souvislosti s jejím vytvořením neporušila autorská práva třetích osob. V Praze dne

5 Poděkování Děkuji touto cestou Mgr. Ing. Lukáši Zagatovi, Ph.D. za vedení mé diplomové práce, podnětné rady a vstřícný přístup. Děkuji osobám, bez nichž by tato práce nikdy nevznikla, jmenovitě Janu Valeškovi, Aleně Malíkové, Veronice Frélichové, Martině Filipové, všem, kteří souhlasili s provedením rozhovorů k této diplomové práci a věnovali jí tím každý kousek svého volného času. Svému příteli, za jeho bezmeznou pomoc, nekonečnou trpělivost a podporu ve všech ohledech a v neposlední řadě také svým rodičům za jejich trpělivost a nevýslovnou podporu.

6 Alternativní produkce potravin (případová studie) Alternativa Food Production (Case study) Souhrn Diplomová práce se zabývá problematikou inovativních iniciativ v oblasti produkce potravin, které vytvářejí alternativu ke konvenční (průmyslové) produkci a distribuci potravin. Do této problematiky uvádí první kapitola, která přechází v bližší popis teoretických východisek. Tato východiska jsou ve čtvrté kapitole podložena výsledky z empirického šetření a jsou zde rovněž interpretována a shrnuta. Summary The diploma thesis deals with the issue of innovative initiatives in the field of food production creating an alternative to the conventional (industrial) production and distribution of food. Into this issue introduce the first chapter, which passes in the closer description of the theoretical background. These starting points are in the fourth chapter based on the results of empirical investigation and there are also interpreted and summarized. Klíčová slova: modernizace, produkční vertikála, udržitelnost, distribuce, přímý marketing, kvalita, rozvoj venkova Keywords: modernization, production vertical, sustainability, distribution, direct marketing, quality, rural development 6

7 Obsah 1. Úvod Cíl práce a metodika Teoretická východiska Alternativní potravinové sítě Rozdělení alternativních potravinových sítí Konvenční zemědělství a zavádění alternativ v existujícím režimu Konvenční zemědělství Trvale udržitelný rozvoj Udržitelné zemědělství Typy a vývoj alternativních potravinových sítí Ekologicky certifikované produkty Prodej ze dvora Bedýnky a dodávky do domu Nové farmářské trhy Komunitou podporované zemědělství (CSA) Komunitní a městské zahrady Co je zemědělství podporované místní komunitou Podstata, definice Modely fungování CSA Historie a vznik CSA Empirická část Popis sledovaných komunit Komunita podporujme svého sedláka Toulcův dvůr Komunita Dvora Vyšínek Hospodářství Hodonice Komunitou podporované hospodářství manželů Šelongových Podporujme svého sedláka Brno KomPot Komparace případů a jejich specifika v českém kontextu Způsob vzniku

8 Motivace k účasti Komunitní charakter Bio kvalita? Cena Udržitelnost jednotlivých CSA Resumé Závěr Literární zdroje Přílohy Příloha 1. Seznam otázek polostrukturovaného rozhovoru Příloha 2. Seznam respondentů Příloha 3. Propagační plakát Komunitou podporovaného hospodářství manželů Šelongových Příloha 4. Plán vzdělávací zahrady, KomPot Seznam objektů Obrázek 1. Rozsah závazku mezi farmářem a spotřebitelem v systému CSA Obrázek 2. Dvůr Vyšínek Obrázek 3. Hospodářství Hodonice Obrázek 4. Plečkování brambor, květen Obrázek 5. Výdej zeleniny pro KPZ skupinu Podporujme svého sedláka Obrázek 6. Pronajatý a obhospodařovaný pozemek, KomPot, Středokluky Tabulka 1. Přehled parametrů šesti českých CSA systémů dle údajů ze sezóny Mapa 1. Toulcův dvůr...35 Mapa 2. Vyšínek...37 Mapa 3. Hodonice. 39 Mapa 4. Pustějov, CSA Šelongových...41 Mapa 5. Velká Bíteš, CSA Podporujme svého sedláka Brno...43 Mapa 6. KomPot

9 Použité zkratky AFNs SFSC CFNs CSA (KPZ) KPSS Alternativní potravinové sítě (z anglického Alternative food networks) Krátký potravinový řetězec (z anglic. Short food supply chains) Občanské potravinové sítě (z anglic. Civic Food Networks) Komunitou podporované zemědělství (z anglic. Community supported agriculture) Komunita podporujme svého sedláka 9

10 1. Úvod Alternativní potravinové sítě. Pojem, který ještě v nedávné době nebyl v České republice téměř znám a ani dnes tomu není výrazně jinak. Pokud ovšem na toto sousloví nahlédneme z jiného úhlu pohledu, zjistíme, že se jedná o značně známý a rozšířený termín. Asi nejznámější a nejpopulárnější alternativní potravinovou cestou ke konečnému zákazníkovy jsou farmářské trhy, které zaznamenaly u veřejnosti obrovský ohlas a staly se doslova fenoménem posledních dvou až tří let. V poslední době také narůstá zájem o prodej zemědělských komodit přímo ze dvora některého z mnoha producentů daného artiklu. Za stoupající popularitou takovéhoto způsobu prodeje může stát hned několik faktorů. Ať již se jedná o nespokojenost s kvalitou nabízených potravin v maloobchodních sítích, nebo nesouhlas s intenzivním zemědělstvím, a nebo jde pouze o módní trend, jisté je, že tento způsob produkce potravin a s ním jednoznačně svázaný prodej s sebou nese další možnosti. Jaké jsou to možnosti, v čem tkví sukces alternativních potravinových sítí a jaké jsou další typy těchto sítí? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět diplomová práce, která je založená na osobních rozhovorech s farmáři a jejich odběrateli. A skrze teoretické poznatky dalších autorů, kteří se podobnou problematikou zabývali, zjistit, jak si v České republice stojí tento zatím okrajový směr produkce potravin v porovnání s konvenčními způsoby zemědělského hospodaření, které jsou zatím jednoznačně dominující. 10

11 2. Cíl práce a metodika Předkládaná diplomová práce je případovou studií, jejímž záměrem je zhodnotit vývoj občanských potravinových sítí v České republice. Zamyslet se nad jejich přínosem k udržitelnosti zemědělství a zhodnotit širší společenské dopady tohoto fenoménu. Obecným cílem práce je ze sociálně-vědní perspektivy prozkoumat inovativní iniciativy v oblasti produkce potravin, které vytvářejí alternativu ke konvenční (průmyslové) produkci a distribuci potravin. Účelem je ověřit, do jaké míry tato nová praxe přispívá k udržitelnosti zemědělství a produkce potravin, a dále zjistit, jaké jsou širší společenské dopady tohoto fenoménu. Jako jeden z konceptů Alternativních potravinových sítí a nedávného vývoje zemědělství, produkce a spotřeby potravin v České republice je za účelem podrobného zkoumání zvolen systém Komunitou podporovaného zemědělství (CSA), který je v České republice poměrně novým jevem. Použita je induktivní metoda kvalitativního výzkumu a různé techniky sběru dat studium dokumentů, pozorování a rozhovory. Teoretická východiska jsou čerpána z odborných textů, v menší míře z propagačních materiálů, konferencí a přednášek. Empirická část práce je opřena o metodu případové studie. Základní výzkumné oblasti pro vypracování scénáře polostrukturovaného rozhovoru jsou identifikovány na základě předchozího studia dokumentů. Výsledná analýza je provedena z dat nasbíraných v rozmezí osmi měsíců prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s náhodně vybranými odběrateli zkoumaných iniciativ, několika farmáři a organizátory těchto občanských potravinových sítí. 11

12 3. Teoretická východiska V poslední době jsme svědky vzniku nových forem prodeje potravin v České republice. Často je otevírána otázka původu, kvality a vlivu potravin na naše zdraví. Mezi spotřebiteli roste nedůvěra v kvalitu jídla, které pochází z konvenčního zemědělství a dostává se na jejich stůl prostřednictvím dlouhých globalizovaných, často neprůhledných, potravinových řetězců. Rostoucí nedůvěře přispívají zveřejňované skandály o závadnosti některých potravin a pochybných praktikách některých z maloobchodních řetězců. Proto za hlavní faktor, který je potřebný pro budoucí rozvoj trhů Seják a Dejmal (2007) označují schopnost získat důvěru spotřebitelů. Po ekonomické proměně v České republice, jako jedné z postkomunistických zemí, ke které došlo v devadesátých letech dvacátého století, proniklo na náš trh s potravinami velké množství nadnárodních společností, které mají v současné době majoritní podíl. Tyto velké maloobchodní řetězce v současné době zabírají majoritní část tohoto odvětví. Jako příklad může být zmíněna společnost Ahold, která na náš trh vstoupila se svou první prodejnou v roce O sedm let později, tedy v roce 1998, byl podíl na trhu mezi 10 hlavními maloobchodními sítěmi 7%, o rok později 33% a v roce 2007 už to bylo 66% trhu. V České republice bylo ke konci roku 2011 přibližně 268 hypermarketů, což je v přepočtu 26 hypermarketů na 1 mil. obyvatel. Tento vývojový směr má neustále stoupající tendenci a je předpoklad že se jejich počet dostane k hranici 300 prodejen, což zařadí ČR mezi země s nejvyšší hustotou hypermarketů v Evropě. Tento stav odpovídá trendům ve společnosti. Odhaduje se, že pro 43% českých domácností je hlavním místem nákupu hypermarket, kolem 15% supermarkety a 25% diskontní prodejny. (Zagata, 2012) Silnou pozici nadnárodních společností na českém trhu způsobila rychle rostoucí poptávka spotřebitelů na konci devadesátých let 20. stol. v kombinaci s tehdejší poměrně liberální politikou otevřenou zahraničním investorům. V té době byly tyto nové nákupní příležitosti vnímány jako symbol blahobytu a hospodářského 12

13 růstu. (Zataga, 2012) Přesilu obchodních řetězců v distribuci potravin v České republice potvrzuje studie kolektivu autorů (Seják, Dejmal, 2007), kde mj. zmiňují chování těchto obchodních řetězců, které podle nich dokonale využívají svých v současnosti již globálních sítí a své enormní tržní moci k omezování obchodní konkurence a ke stlačování cen národních zemědělských výrobců pod úroveň jejich výrobních nákladů (Seják, Dejmal, etal., 2007: 119). První kritika rostoucí ekonomické síly nadnárodních společností zazněla koncem devadesátých let od antiglobalizačního hnutí (Kozeluh, 2010 in Zagata, 2013). Popisovaná situace na trhu a moderní (konvenční) přístup k zemědělství vedou k nepokrývání výrobních nákladů prvovýrobců, což není problémem pouze České republiky, ale i mnohých rozvinutých a rozvojových států (Seják, Dejmal, etal., 2007). Seják a Dejmal (2007) píší o objevujícím se požadavku vyjmout z rámce mezinárodních dohod obchod s potravinami. Důvodem je neslučitelnost požadavků na mezinárodní liberalizaci obchodu s požadavky na udržitelnost národních zemědělství. Moderní přístup k zemědělství je založen na zvyšování příjmů výrobců díky zvyšování objemu výroby pomocí zlepšování technologií výroby, resp. technického pokroku. V situaci, kdy přístup na trhy je stále více podmíněn splněním velkého množství kritérií týkajících se vzhledu výrobků, splňováním nových ekologických a hygienických předpisů, členstvím v různých družstvech a je nutné neustále investovat do nových technologií, mohou být takto rostoucí náklady pouze zřídka vykompenzovány vyššími finančními výnosy (van der Ploeg, etal., 2000). Česká vláda zareagovala na tento jev až v roce 2009, kdy vyšel Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, jehož cílem je omezit postavení nadnárodních korporací a snížit tlak na jejich obchodní partnery (tedy se postavit za producenty a zpracovatele) (Zagata, 2013). Problémem evropských trhů je jejich nasycení přebytek potravin, kdy i v této etapě dochází ke zvýšení výrobních nákladů (více o tomto jevu van der Ploeg, etal., 2000). 13

14 Nedávná srovnání s jinými zeměmi odhalila, že supermarkety v Česku si mohou "dovolit" prodávat potraviny nižší kvality za vyšší ceny než v zahraničních pobočkách obchodů (Pospěchová, 2011 in Zagata, 2012). Seják a Dejmal (2007: 119) pokládají otázku: Jak řešit tento palčivý problém, kdy trh jako základní alokační mechanismus nezabezpečuje zemědělcům úhradu jejich výrobních nákladů a normálního zisku? Argumentem, který podporuje zachování liberalizovaného obchodu se zemědělskými komoditami, jsou rozšířené možnosti pro rozvojové země, které tyto komodity exportují. Avšak tento dosavadní tržní systém prokazatelně vede k maximalizaci čistých výnosů za pomoci snižování nákladů, tedy k průmyslovému způsobu výroby. (Seják, Dejmal 2007) Jednu z cest k řešení popsané nerovnováhy je možno spatřovat v názoru Rentinga etal. (2003), který hovoří o zakládání jiných forem výroby a distribuce zemědělských produktů. S tímto názorem se rovněž ztotožňuje Seják a Dejmal (2007), kteří se zabývají návrhy rozvoje agrární politiky, kdy docházejí k závěru, že je žádoucí, aby se zemědělci spojovali za účelem vytváření vlastních zpracovatelských a obchodních kapacit, aby byl omezen tzv. řetězový obchod a tím dosaženo co nejvyšších možných marží odvozených od skutečných výrobních nákladů a aby tržní moc obchodních korporací a jejich řetězců byla omezena, resp. lépe kontrolována. Pro tyto nově vznikající sítě výrobců, spotřebitelů i dalších aktérů, představující alternativy k současným více standardizovaným průmyslovým způsobům zásobování potravinami, používají Renting etal. (2003) termín alternativní potravinové sítě (z anglic. Alternative food networks, dále jen AFNs). Popisovaná situace a s ní spojené negativní zkušenosti učinily české spotřebitele více citlivými na otázky kvality potravin a přilákaly jejich pozornost k alternativám, které byly dříve víceméně přehlíženy. Kromě toho vzrůstající povědomí spotřebitelů o kvalitě výrobků zapříčinilo dlouhodobý tlak na maloobchodní sítě v České republice, které teprve nedávno začaly rozlišovat potraviny do min. dvou standardů běžná a prémiová kvalita. I přes změny 14

15 v zavedeném systému, dokázal jen částečně uspokojit nový druh poptávky a tím vytvořil možnost pro rozvoj nových alternativních potravinových iniciativ. Výše popsaný zavedený režim, který vytvořil poměrně silný mechanismus bránící změnám na trhu, do jisté míry zamezuje také rozvoji alternativních distribučních potravinových sítí v České republice. (Zagata, 2012) 3.1 Alternativní potravinové sítě Tvorba, provoz i vývoj nových (alternativních) dodavatelských řetězců potravin jsou jednou z klíčových dimenzí nově vznikajících modelů rozvoje venkova (Renging, etal., 2003). K jejich vzniku dochází podle Rentinga (etal., 2003) díky novým, sociálně konstruovaným definicím kvality potravin. Renting (etal., 2003) definuje alternativní potravinové sítě (z anglic. Alternative food networks, dále jen AFNs) jako velmi široký pojem zahrnující sítě výrobců, spotřebitelů i dalších aktérů vymezujících se vůči průmyslovým režimům zásobování potravinami. Jako výhodu AFNs Renting (etal., 2003) uvádí cenu, která je přerozdělována menšímu počtu článků v prodejním řetězci, z čehož lze předpokládat nižší ceny výrobků pro spotřebitele a zároveň vyšší zisky pro prvovýrobce. AFNs podle něho mnohem lépe odpovídají na požadavky ekologické udržitelnosti a s tím související vzdálenosti dopravy výrobků, ohledu na životní prostředí již v průběhu výrobního procesu, regionálního přínosu a welfare zvířat. Tyto AFNs se podle Rentinga (etal., 2003) vyznačují tzv. produkčními kódy (Renting, etal., 2003: 394), podle nichž jsou dodavatelé se spotřebiteli propojeni určitým způsobem. Za produkční kódy jsou považovány např. ekologické, integrované, regionální, řemeslné, a jiné znaky. Tvorbu těchto nových systémů považuje za klíčový prvek strategií, které vznikly jako základ pro jejich fungování. Zagata (2012) popisuje alternativní potravinové systémy, konkrétně farmářské trhy, jako občanské potravinové sítě (z anglic. Civic Food Networks, dále jen CFNs), které zdůrazňují procesně založenou kvalitu produktů (vyzdvihujíce jejich původ a metody výroby potravin) a směřují 15

16 k odlišování se od produktů distribuovaných skrze konvenční obchodní kanály (jako jsou supermarkety). Síť výrobců, spotřebitelů a dalších činitelů již podle něho v tomto konceptu není formována jako z farmy na vidličku, jako je tomu v případě standardních krátkých potravinových řetězců, ale spíše z vidličky na farmu (Zagata, 2012: 348) vzhledem k tomu, že nová podoba potravinových sítí je stále více vytvářena spotřebiteli. O AFNs v jejich užším pojetí, hovoří Renting (etal., 2003) jako o Krátkých potravinových řetězcích (z agnlic. Short food supply chains, dále jen SFSCs). Tento termín, používaný spíše sociálními geografy, chápe AFNs z pohledu jejich prostorového uspořádání jako krátké, resp. zkrácené, distribuční potravinové řetězce Rozdělení alternativních potravinových sítí Renting (etal., 2003) se pokouší o dvě základní hlediska členění AFNs. První skupina AFNs je definována podle orientace na vzájemnou komunikaci aktérů blízkosti jejich vztahů a mechanismu rozšiřování v prostoru i čase. Druhá skupina je definována na základě kvality a pravidel, resp. tradic, které se na vzniku a fungování AFNs podílejí Rozdělení podle orientace na vzájemnou komunikaci Podle orientace na vzájemnou komunikaci aktérů (prvního hlediska členění AFNs) rozdělil Renting (etal., 2003) vyskytující se případy alternativních potravinových sítí do tří podkategorií: Tváří v tvář, Nezprostředkované AFNs a Prodloužené Prodej Tváří v tvář Tato podkategorie zahrnuje všechny způsoby osobní komunikace výrobce se zákazníkem. Lze sem tedy zařadit farmářské trhy, farmářské obchody, osobní prodej 1 České názvy těchto třech podkategorií AFNs jsou přeloženy z pův. anglických názvů Face-to-face, Proximate a Extended. 16

17 u silnice, prodej ze dvora, bedýnkový prodej, objednávání potavin přes internet, e- mailem a dovozem do domů. Mezi zákazníkem a prodejcem může díky osobní interakci vzniknout důvěra a věrnost spotřebitele svému zemědělci či výrobci. Ve významu užšího pojetí AFNs se u tohoto typu prodeje jedná o SFSCs. 2. Nezprostředkované AFNs Tato kategorie vzniká rozšířením kategorie první (Tváří v tvář) o spolupráci mezi výrobci. V praxi tyto způsoby distribuce zastupují regionální značky, spotřebitelská družstva, komunitou podporované zemědělství (z anglic. Community supported agriculture, zkr. CSA), lokální obchody a lokální restaurace. Rozšiřování dosahu zkrácených distribučních sítí zároveň předpokládá o něco složitější institucionální uspořádání. Zemědělci si vzájemně rozšiřují sortiment, používají společnou regionální značku, apod. Spotřebitelé zase spojují svou kupní sílu vytvořením skupiny odebírající produkty po celou sezónu od známého zemědělce, který hospodaří v blízkosti jejich bydliště. Klíčem k této komunikaci mohou tedy být jak prostorová blízkost, tak např. i blízkost kulturní. Prodejci těchto výrobků bývají často k nalezení na různých společenských událostech a veletrzích. Často také prodávají ekologické výrobky. 3. Prodloužené SFSCs U prodloužených SFSCs nehraje již roli prostorová blízkost výroby a prodeje, ani osobní kontakt se zemědělcem výrobcem. Příkladem jsou výrobky jako Šampaňské víno, sýr Parmigiano Reggiano nebo fair trade káva či čaj, a mnohé další. Potraviny patřící do této skupiny jsou prodávány daleko od místa výroby, v jiných regionech, státech nebo i po celém světě lidem, kteří místo původu například nikdy nenavštívili. V tomto případě není důležité hledisko vzdálenosti, ale skutečnost, že tzv. přidané hodnoty informace jež tyto produkty mají, která umožňuje spotřebitelům navázat vztah s místem produkce či s metodou, kterou byly dané výrobky vyprodukovány. Jejich úspěch tkví ve ztotožnění se spotřebitele 17

18 s hodnotami, jež výrobek nese ve své přidané hodnotě v přidané hodnotě informace, s níž je spotřebiteli prezentován Rozdělení podle definovaných ukazatelů Druhá skupina AFNs, definována na základě kvality a pravidel, resp. tradic, které se podílejí na vzniku a fungování AFNs, shrnuje vyskytující se případy do dvou podkategorií: 1. První podkategorie zdůrazňuje souvislost mezi atributy kvality výrobku a jeho místem výroby, nebo výrobcem. Patří sem produkty řemeslné, tradiční, farmářské či fair-trade, vyrobené v regionu s určitými přírodními podmínkami a s ohledem na kulturní nebo gastronomické tradice. Právě specifické charakteristiky místa produkce (přírodní podmínky, kulturní a gastronomické tradice, aj.) a výrobního procesu (řemeslné, tradiční, farmářské, ), představují parametry k definování kvality vyprodukovaných surovin nebo výrobků. 2. Druhá podkategorie zdůrazňuje souvislost mezi atributy kvality výrobku a způsoby výroby uplatňujícími metody šetrné k životnímu prostředí (metodami mohou být například ekologické zemědělství, integrovaná produkce, aj.). Patří sem široká řada výrobků, o kterých lze obecně tvrdit, že jsou přírodní. Částečně se může jednat o romantičnost představy jejich výroby a dopadu na životní prostředí, nicméně také skutečně vyjadřují určitý příspěvek multifunkčním formám zemědělství (například přínos venkovské oblasti v podobě získání zaměstnání tamějších obyvatel nebo přínos změnou rázu tamější krajiny). Často jsou tyto potraviny mimo jiné považovány za více zdravé a bezpečné, bez chemických přísad, bez používání geneticky modifikovaných organismů. 18

19 Renting (etal., 2003) zdůrazňuje, že existuje velké množství protichůdných definic kvality na různých trzích, v rámci odlišných dodavatelských řetězců, uvnitř i mezi jednotlivými zeměmi (jejichž kritéria se v praxi všemožně překrývají) a existují také různé varianty mechanismů rozšiřování AFNs. Jejich vznik a vývoj je podle Rentinga ze všeho nejvíce závislý na vnímání spotřebitelů jejich vědomostech, zájmech a kulturním prostředí, v němž žijí. (Renting, etal., 2003) Tím navazujeme na pojetí AFNs, které uvádí např. Zagata (2012) a označuje je jako CFNs. 3.2 Konvenční zemědělství a zavádění alternativ v existujícím režimu Konvenční zemědělství, ve své současné podobě, je nerozdílně spojeno s konvenčními trhy, jejichž negativní dopady jsou zmíněny v dalším textu. Proto, aby se národní zemědělství stala udržitelná již byla zdůvodněna nutnost potřeby mimokonvenčních, antiglobálních potravinových systémů. Ke správnému pochopení tématu této práce v celé jeho šíři je proto nutné definovat mj. i koncept udržitelného zemědělství, který vychází z jemu nadřazeného konceptu trvale udržitelného rozvoje Konvenční zemědělství S rozvojem techniky se měnila také podoba zemědělského systému. Samozásobitelské role a role zemědělce jako dodavatele potravin se postupně změnily na dodavatele surovin pro další zpracování jinými průmyslovými podniky. Pojem konvenčního zemědělství výstižně popisuje Moudrý (etal., 2007: 23): Konvenční zemědělství je obecně rozšířený název pro systém hospodaření převládající v průmyslově vyspělých zemích. Je charakteristický vyšší intenzitou hospodaření i použitím vyšších energetických a materiálových vstupů za účelem maximalizace produkce resp. momentálního ekonomického efektu. 19

20 Pro konvenční zemědělství je charakteristická obecně vysoká intenzita hospodaření, specializace, monokulturní hospodaření a využívání těžké techniky. Tento způsob hospodaření se vyznačuje neuzavřeností koloběhu látek, používáním rychle rozpustných minerálních hnojiv, syntetických pesticidů ve velké míře, výrobou, distribucí, aplikací, skladováním a likvidací agrochemikálií. Zvířata (obvykle plemena vyšlechtěná na vysokou užitkovost) jsou chována ve velkochovech, na jejich výkrm bývají používány průmyslové krmné směsi, masokostní moučky a běžné je také podávání hormonálních látek. S ohledem na způsoby distribuce a přepravní vzdálenosti jsou vyráběny potraviny s delší dobou trvanlivosti a s obsahem řady přídatných látek. Pro funkčnost celého systému se využívá velkého množství externích vstupů do výrobních podniků od šlechtitelů osiv, dodavatelů přídatných látek, krmných směsí apod. (Šarapatka, Urban, etal., 2006) Veškeré činnosti jsou obvykle podřizovány ekonomickému hledisku v mezích zákonných předpisů. (Moudrý, Konvalina a kol., 2007) U tohoto systému je obvyklé, že v konečném důsledku vede k poškozování kulturní krajiny a kvality půdy, dochází ke zdražování cen vstupů, zvyšování výnosů a užitkovosti, ke snižování výkupních cen a nadprodukci (Šarapatka, Urban a kol., 2006) Trvale udržitelný rozvoj Koncept trvalé udržitelnosti je prostředkem sloužícím k možné eliminaci negativních stránek globalizace tak, aby zároveň její klady zůstaly zachovány (Lošťák, 2011: přednáška č. 12) První dílo, které se podrobněji zabývá otázkou udržitelnosti a které v roce 1972 upozornilo na vyčerpatelnost a omezenost přírodních zdrojů, nese název Meze růstu. (Zajíček, 2012) Odpověď na otázky, jimiž se publikace zabývala a které byly v témže roce projednávány na Stockholmské Konferenci OSN, se dále pokusila přinést v roce 1987 zpráva Naše společná budoucnost, kterou vydala Světová komise pro životní prostředí a rozvoj, UNCED. 20

21 Pojem trvale udržitelný rozvoj se poprvé objevil v zprávě OSN s názvem Naše společná budoucnost, kterou v roce 1987 vypracovala Světová komise pro životní prostředí a rozvoj. (Moudrý, Konvalina, 2007) Jeho holistická koncepce, která v 80. letech dvacátého stolení převládla, se stala základním východiskem pro světovou strategii ochrany přírody. Dokument Agenda 21, jenž obsahoval základní myšlenky z dříve zmíněných publikací, přijalo v roce 1992 na Summitu Země v Riu de Janeiro 178 států. O posílení politických závazků k prosazování udržitelného rozvoje (Jeníček, Foltýn, 2010) dále usilovali delegáti z celého světa na summitu Země II., který se konal v Johannesburgu v roce 2002 a kde se vlády zavázaly k přijetí desetiletých rámců udržitelné výroby a spotřeby. V roce 2012 se na vrcholném zasedání OSN nejbohatší státy světa opět shodly na potřebě změnit aktuálně fungující ekonomický model. Nejobecnější definice říká, že trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplnit jejich vlastní potřeby (Naše společná budoucnost, 1991). Tento pojem bývá opětovně rozpracováván a jeho dimenze a principy znovu identifikovány. Nicméně téměř vždy je trvale udržitelný rozvoj chápán jako princip sestávající se ze tří pilířů environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti. Jeníček a Foltýn (2010) jej definují jako Nadkulturní strategii, soubor abstraktních principů a vzorců, které mohou fungovat jen v konkrétním časovém a prostorovém souladu s místními přírodními, historickými, sociálními a dalšími podmínkami. Další možný náhled na výklad trvale udržitelného rozvoje je podle Vavrouška (1994): Trvale udržitelný způsob života je to takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu. Je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé i neživé přírodě. Rynda (2000) hovoří o trvale udržitelném rozvoji jako o komplexním souboru strategií, které umožňují pomocí ekonomických prostředků a technologií uspokojovat lidské potřeby, materiální, kulturní i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů; aby to bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich socio-politické instituce a procesy. (RYNDA, 2013) 21

22 3.2.3 Udržitelné zemědělství Trvale udržitelný rozvoj představuje postoj k životu, chápaní světa se všemi jeho souvislostmi. Tento koncept stanovuje základní pravidla pro jeho aplikování na různé oblasti lidského žití. Jednou z oblastní, na níž je trvale udržitelný rozvoj aplikován je zemědělství, tak, aby byl v těchto souvislostech trvale udržitelný. Udržitelný vývoj zemědělství a udržitelný vývoj životního prostředí patří mezi klíčový strategický cíl Společné zemědělské politiky Evropské unie. Pretty (1998 in Frélichová, 2013) uvádí, že pojem udržitelného zemědělství je chápán spíše jako pojem širší než zemědělství ekologické. Podle Ulčáka a Palla (2003 in Frélichová) je potřeba zahrnout do něho i aspekty sociální, ekonomické a ekologické udržitelnosti 2. Sociální udržitelnost odráží vztah mezi rozvojem a sociálními normami a je dosažena neporušováním těchto norem, účastí lidí na rozhodování a fungující občanskou společností. Ekonomická udržitelnost je obrazem nákladů a výnosů, rozvoj by tedy měl být dlouhodobě ekonomicky efektivní, stabilní. Ekologická udržitelnost pak znamená nepřekračovat únosnou míru zatížení ekosystémů nutnou k jejich regeneraci, naopak zdroje využívá šetrně. (Frélichová, 2013: 20) Hinrichs (2000 in Frélichová) upozorňuje na skutečnost, že ačkoliv se udržitelné zemědělství soustřeďuje na boj proti paradigmatu konvenčního zemědělského systému, jeho úloha obvykle končí v době, kdy jsou produkty exportovány z farmy. Právě zde nacházejí svoji roli alternativní potravinové systémy, jejichž úlohou je podpora drobných prvovýrobců a v konečném důsledku i sociálního, ekonomického a ekologického pilíře trvale udržitelného rozvoje, resp. rozvoje udržitelných národních zemědělství a s tím související udržitelné spotřeby. Těmto uvedeným skutečnostem je podmíněna i evoluce novodobého českého zemědělství. V roce 2010 působilo v Čechách zemědělských subjektů, ve 2 Tyto tři aspekty jsou považovány za 3 hlavní pilíře konceptu trvalé udržitelnosti, z něhož udržitelné zemědělství vychází. 22

ODBYT FAREMNÍ PRODUKCE PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU KPZ

ODBYT FAREMNÍ PRODUKCE PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU KPZ ODBYT FAREMNÍ PRODUKCE PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU KPZ Jan Valeška v rámci semináře Zásady správného obhospodařování zemědělské půdy (13/018/1310b/164/000699) Komunitou podporované zemědělství KPZ je systém

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Organizační

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010 Prodej ze dvora- marketing zemědělských komodit LEDEN A ÚNOR 2010 Výhody nákupu místní produkce pro obchodníky - nákupčí vyšší kvalita (zejména u rychle se kazícího zboží, které je nutno přepravovat) p

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického

Více

Diverzifikace činností zemědělských podniků. Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2.

Diverzifikace činností zemědělských podniků. Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2. Diverzifikace činností zemědělských podniků Veronika Eretová katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta UK 5. 2. 2014 Diverzifikace V obecné rovině: rozrůzňování, zvyšování

Více

Nejnovější vývoj na světových trzích s biopotravinami

Nejnovější vývoj na světových trzích s biopotravinami Nejnovější vývoj na světových trzích s biopotravinami Tom Václavík Základní data Světový trh sbiopotravinami 2008 Celková spotřeba: přibližně 37 mld. EUR Meziroční nárůst: +-10 % (2007/2008) Největší trhy:

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Organizační

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti

Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti Tom Václavík Projekt realizován za podpory dárcovského fondu Nadace Veronica Společně pro Brno Globální ekologická krize

Více

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK Jak přistupovat k rozvoji venkova Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK ROZVOJ? Jak definovat rozvoj? Pozitivní změna klíčových ukazatelů Zlepšování kvality života obyvatel Zvýšení

Více

Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu

Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH TÉMAT V RÁMCI PRIORITY 3 PODPORA ORGANIZACE POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE A ŘÍZENÍ RIZIK V ZEMĚDĚLSTVÍ Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu Problematická oblast: Zlepšení postavení prvovýrobců

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky. LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1

M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky. LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1 M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1 Marketing vznikl v USA na po I. světové válce, kdy začala převažovat nabídka nad poptávkou a

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému

Více

Společenská odpovědnost firem

Společenská odpovědnost firem Společenská odpovědnost firem 15. 2. 2007 Krátce o historii... Diskuze o CSR jsou téměř 3 desetiletí staré, datují se od prvního Dne země v USA v roce 1970 1970 a 1980 CSR se posouvá dopředu pod tíhou

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45 OBSAH Úvod k problému ekonomiky sportu................................ 13 ČÁST I SPORT V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 1 Pojetí sportu v současné společnosti............................ 19 1.1 Klasifikace a institucionalizace

Více

Pravidla pro používání loga PEFC v České republice

Pravidla pro používání loga PEFC v České republice Technický dokument CFCS CFCS 2001:2011 Vydání 2 26. 11. 2010 Pravidla pro používání loga PEFC v České republice PEFC Česká republika Bělohorská 274/9 169 00 Praha 6 Tel: +420 220 517 137 E-mail: info@pefc.cz,

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Aktuální situace v oblasti ekologických osiv v ČR. Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Aktuální situace v oblasti ekologických osiv v ČR. Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Aktuální situace v oblasti Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Úvod: Ekologické zemědělství v ČR (31.12.2010) 3 517 registrovaných podniků 448 202 ha zemědělské půdy

Více

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd Miroslav Kravka a kol. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských

Více

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2.

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno JUDr. Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Více

Regionální značka jako součást marketingu

Regionální značka jako součást marketingu Regionální značka jako součást marketingu Magda Sedmíková Asociace regionálních značek, o.s. Znojmo, 23. března 2011 Co je to regionální značka? vizuální označení = logo, grafická značka záruka původu

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Koncept jádra j marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Pojetí marketingu Pohled ekonomů: Marketing je proces výměny užitné hodnoty, kterou kupující získává od prodejce ve

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Marketing v pojišťovnictví seminární práce

Marketing v pojišťovnictví seminární práce Marketing v pojišťovnictví seminární práce Úvod... 1 1 Marketing jako proces a marketingový mix... 1 1. 1 Marketingové plánování... 1 1. 2 Marketingový výzkum... 2 1. 3 Marketingový mix... 2 2 Specifika

Více

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické

Více

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Prezentace: Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Roman Haken Evropský hospodářský a sociální výbor Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu

Více

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily V Praze, 25. 6. 2013 Vážená paní, vážený pane, ještě jednou děkujeme za Vaši účast ve výzkumu na téma Řízení lidí se zaměřením na osobnost zaměstnance, který probíhal od března do začátku června tohoto

Více

Motto: Pomáhat lidem, pomáhat přírodě.

Motto: Pomáhat lidem, pomáhat přírodě. Poslání organizace Šířit myšlenky souladu člověka s přírodou a princip trvalé udržitelnosti, a to výchovou, osvětou a vlastním příkladem a pomáhat jejich uvádění do života. S vědomím naléhavosti globálních

Více

Řízení vztahů se zákazníky

Řízení vztahů se zákazníky Řízení vztahů se zákazníky Řízení vztahů se zákazníky Vychází z představy, že podnik je řízen zákazníkem Používanými nástroji jsou: Call Centra Customer Relationship Management (CRM) Základní vazby v řízení

Více

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Petr Šimíček Abstrakt: Cílem práce je popsat vliv nestandardního nástroje monetární politiky - kvantitativního uvolňování (QE) na ekonomiky

Více

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Zemědělské dotace přehled RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství v období 2007-2013 Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) Plán rozvoje venkova

Více

Lekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Přihláška do soutěže Máte lepší nápad?

Přihláška do soutěže Máte lepší nápad? Přihláška do soutěže Máte lepší nápad? Vyplněnou přihlášku odešlete na soutez@bankwatch.org nejpozději do 15. 11. 2012 www.bankwatch.org INFORMACE O VÁS/O VAŠEM TÝMU Prosíme, krátce se představte Kdo jste?

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Obec 21. Místní Agenda 21 v Dolním Rakousku. Témata. Na co chceme dbát

Obec 21. Místní Agenda 21 v Dolním Rakousku. Témata. Na co chceme dbát Obec 21 Místní Agenda 21 v Dolním Rakousku Témata Na co chceme dbát Témata v Obci 21 1. strategie w.i.n (my v Dolním Rakousku) jako nadřazený rámec 2. rozvoj obyvatelstva sociální aspekty 3. místní oživení

Více

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11.

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11. PODSTATA OBSAH KAPITOLY historická východiska marketingu základní podnikatelské úloha a postavení marketingu ve firmě marketingové prostředí firmy Ing. Lukáš Kučera SOŠ Velešín výroba sama o sobě nepřináší

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

PRACOVNÍ LIST: BIOVEJCE ČI NEBIOVEJCE

PRACOVNÍ LIST: BIOVEJCE ČI NEBIOVEJCE PRACOVNÍ LIST: BIOVEJCE ČI NEBIOVEJCE Jméno:. Datum:. (6. 9. ročník) ekofarma, intenzivní velkochov Třída: Při dnešní hodině se podíváme na moderní trend v zemědělství, který se pokouší o návrat k tradicím

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

4. číslo květen červen 2014

4. číslo květen červen 2014 4. číslo květen červen 2014 http://pixabay.com/static/uploads/photo/2012/04/26/14/19/green 42609_640.png?i Bio je vlastně ekologické zemědělství. Jedná se o způsob hospodaření, který bere ohled na přirozené

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.2.2015 COM(2014) 720 final 2014/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zrušení rozhodnutí Rady 77/706/EHS, kterým se stanoví společný ukazatel Společenství ke snížení spotřeby

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Zapojte se do české sítě restaurací typu Fast Food!

Zapojte se do české sítě restaurací typu Fast Food! Zapojte se do české sítě restaurací typu Fast Food! Angus Burger Organizátorem franchisového systému Angus Burger je česká společnost Angusrest, spol. s r.o. Počátky rodinné tradice majitelů společnosti

Více

Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020

Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020 Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020 ZEMĚDĚLSKÁ PRVOVÝROBA Dotace na stavby a technologie pro rostlinnou a živočišnou výrobu (sila, výrobní linky, skladovací prostory,

Více

ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE

ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE Erich Maca, Jan Klíma Doc. Ing. Erich Maca, CSc., KSA, Brno, Kotlářská 44, PSČ 602 00 Doc. Ing. Jan Klíma, CSc., KSA, Brno, Tyršova 45, PSČ

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje

Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje Průzkum Značky kvality z pohledu potravinářských společností, realizovaný odborným periodikem Marketing Journal, zjišťoval

Více

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Udržitelný rozvoj: jak tento pojem vnímat? Je to takový způsob globálního rozvoje společnosti, který zajistí

Více

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost Mojmír Severin GEMB Klasifikace: Veřejné Distribuce: Široké veřejnosti Přístup: Volný přístup Skartační znak a lhůta pro uchování do roku:

Více

Sestavení energetického plánu města

Sestavení energetického plánu města Sestavení energetického plánu města Poté co byly vybrány prioritní činnosti a projekty pro zařazení do městského energetického programu v kroku 6, zbývá vypracovat konečný návrh, který bude předložen městské

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II Nejvyšší koncepční materiál lesního hospodářství Pro období do roku 2013 Schválen vládou ČR 1. 10. 2008

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

NEZEMĚDĚLSKÁ ČINNOST V HOLDINGOVÉ SPOLEČNOSTI NON - AGRICULTURAL ACTIVITY IN THE HOLDING COMPANY. Petra Jandejsková, Dana Šlapalová

NEZEMĚDĚLSKÁ ČINNOST V HOLDINGOVÉ SPOLEČNOSTI NON - AGRICULTURAL ACTIVITY IN THE HOLDING COMPANY. Petra Jandejsková, Dana Šlapalová NEZEMĚDĚLSKÁ ČINNOST V HOLDINGOVÉ SPOLEČNOSTI NON - AGRICULTURAL ACTIVITY IN THE HOLDING COMPANY Petra Jandejsková, Dana Šlapalová Anotace: Situace v zemědělské výrobě je složitá. Zemědělské společnosti

Více

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava)

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) KRÁTKE SPRÁVY SHORT NOTES Vol. 20 1/2012 U N I V E R Z I T A K O M E N S K É H O V B R A T I S L A V E 102 ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH OBLASTÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH OBLASTÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH OBLASTÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU Bydlení DŮVODY PRO VEŘEJNOU PODPORU BYDLENÍ Bydlení: veřejný i soukromý statek Externality, vyloučení z trhu Důležitost obydlí Základní lidská potřeba Součást

Více

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu Ekonomika energetických plodin Životnost projektů výsadby energetických plodin: PROJEKTY s krátkým

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

Jídlo s tváří farmáře: komunitou podporované zemědělství v České republice

Jídlo s tváří farmáře: komunitou podporované zemědělství v České republice Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra environmentálních studií Jídlo s tváří farmáře: komunitou podporované zemědělství v České republice Magisterská diplomová práce Vypracovala: Bc.

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice OBCHODNÍ ČINNOST 6. TYPOLOGIE MALOOBCHODNÍCH JEDNOTEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v

Více

ZNAČENÍ ENERGETICKÝMI ŠTÍTKY a ErP

ZNAČENÍ ENERGETICKÝMI ŠTÍTKY a ErP ZNAČENÍ ENERGETICKÝMI ŠTÍTKY a ErP 3 / 1. SOUVISLOSTI 6 / 2. EKO-DESIGN (ErP) 7 / 3. ENERGETICKÉ ŠTÍTKY 12 / 4. SVĚT SE MĚNÍ, ARISTON JE S VÁMI 1 KONTEXT PROČ ENERGETICKÉ ŠTÍTKY A ErP? Potýkání se s klimatickými

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

Zároveň společně probereme vlastnosti, které jsou orientované na zákazníka firmy, a zjistíme, zda je máte v pořádku právě vy.

Zároveň společně probereme vlastnosti, které jsou orientované na zákazníka firmy, a zjistíme, zda je máte v pořádku právě vy. V tomto materiálu se Vám pokusíme povědět o základních elementech a praktických aspektech procesu řízení vztahů se zákazníky (CRM, customer relationship management) a zákaznické zkušenosti (CEM, customer

Více

Podniková logistika 2

Podniková logistika 2 Podniková logistika 2 Podniková strategie a logistika DNES -Kupující jsou ochotni platit stále více za individuální výrobky a služby, za vysokou kvalitu a pohotovost nabídky Nízké ceny mohou být pro někoho

Více

86% 78% 35,4x. 48,7x. GfK Consumer Reporter Číslo 02 2014. Do specializovaných obchodů si chodíme zejména pro čerstvé potraviny

86% 78% 35,4x. 48,7x. GfK Consumer Reporter Číslo 02 2014. Do specializovaných obchodů si chodíme zejména pro čerstvé potraviny Consumer Reporter Číslo 02 2014 Do specializovaných obchodů si chodíme zejména pro čerstvé potraviny V specializovaných obchodech, jakými jsou například řeznictví, pekárny, prodejny ovoce a zeleniny, nechávají

Více

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Management CK a CA (2. část): funkční vs procesní přístup.

Management CK a CA (2. část): funkční vs procesní přístup. Management CK a CA (2. část): funkční vs procesní přístup. Eva Štichhauerová 19. 11 2014 1 Obsah přednášky 1. Specifika managementu v CK/A. 2. Funkční vs procesní přístup k managementu CK/A. 3. Procesní

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha

Více

3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka

3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka 3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka Klíčová slova: Cena, kalkulace, kalkulační vzorec, trh, poptávka, nabídka. Anotace textu: Cílem modulu je objasnění ceny jako ekonomické kategorie a způsobů

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Role Evropského parlamentu ve skandálu s koňským masem

Role Evropského parlamentu ve skandálu s koňským masem Role Evropského parlamentu ve skandálu s koňským masem Ochrana spotřebitele: Vím, co jím? MUDr. Olga Sehnalová, MBA 15. května 2013, Praha poslankyně Evropského parlamentu Evropský parlament a skandál

Více

Pololetní zpráva společnosti SELGEN, a.s. za I. pololetí roku 2008

Pololetní zpráva společnosti SELGEN, a.s. za I. pololetí roku 2008 Pololetní zpráva společnosti SELGEN, a.s. za I. pololetí roku 2008 Popisná část pololetní zprávy a) Popis stavu a vývojových tendencí podnikatelské činnosti a hospodářských výsledků emitenta v pololetí

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy. číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy. číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů Rada hlavního města Prahy I. schvaluje Koncepci pražských břehů,

Více