ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta Katedra humanitních věd

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta Katedra humanitních věd"

Transkript

1 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta Katedra humanitních věd Alternativní produkce potravin (případová studie) Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Ing. Lukáš Zagata, Ph.D. Diplomant: Bc. Alena Kotousová Praha 2013

2

3

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že svou diplomovou práci Alternativní produkce potravin (případová studie) jsem vypracovala samostatně pod vedením vedoucího diplomové práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce. Jako autorka uvedené diplomové práce dále prohlašuji, že jsem v souvislosti s jejím vytvořením neporušila autorská práva třetích osob. V Praze dne

5 Poděkování Děkuji touto cestou Mgr. Ing. Lukáši Zagatovi, Ph.D. za vedení mé diplomové práce, podnětné rady a vstřícný přístup. Děkuji osobám, bez nichž by tato práce nikdy nevznikla, jmenovitě Janu Valeškovi, Aleně Malíkové, Veronice Frélichové, Martině Filipové, všem, kteří souhlasili s provedením rozhovorů k této diplomové práci a věnovali jí tím každý kousek svého volného času. Svému příteli, za jeho bezmeznou pomoc, nekonečnou trpělivost a podporu ve všech ohledech a v neposlední řadě také svým rodičům za jejich trpělivost a nevýslovnou podporu.

6 Alternativní produkce potravin (případová studie) Alternativa Food Production (Case study) Souhrn Diplomová práce se zabývá problematikou inovativních iniciativ v oblasti produkce potravin, které vytvářejí alternativu ke konvenční (průmyslové) produkci a distribuci potravin. Do této problematiky uvádí první kapitola, která přechází v bližší popis teoretických východisek. Tato východiska jsou ve čtvrté kapitole podložena výsledky z empirického šetření a jsou zde rovněž interpretována a shrnuta. Summary The diploma thesis deals with the issue of innovative initiatives in the field of food production creating an alternative to the conventional (industrial) production and distribution of food. Into this issue introduce the first chapter, which passes in the closer description of the theoretical background. These starting points are in the fourth chapter based on the results of empirical investigation and there are also interpreted and summarized. Klíčová slova: modernizace, produkční vertikála, udržitelnost, distribuce, přímý marketing, kvalita, rozvoj venkova Keywords: modernization, production vertical, sustainability, distribution, direct marketing, quality, rural development 6

7 Obsah 1. Úvod Cíl práce a metodika Teoretická východiska Alternativní potravinové sítě Rozdělení alternativních potravinových sítí Konvenční zemědělství a zavádění alternativ v existujícím režimu Konvenční zemědělství Trvale udržitelný rozvoj Udržitelné zemědělství Typy a vývoj alternativních potravinových sítí Ekologicky certifikované produkty Prodej ze dvora Bedýnky a dodávky do domu Nové farmářské trhy Komunitou podporované zemědělství (CSA) Komunitní a městské zahrady Co je zemědělství podporované místní komunitou Podstata, definice Modely fungování CSA Historie a vznik CSA Empirická část Popis sledovaných komunit Komunita podporujme svého sedláka Toulcův dvůr Komunita Dvora Vyšínek Hospodářství Hodonice Komunitou podporované hospodářství manželů Šelongových Podporujme svého sedláka Brno KomPot Komparace případů a jejich specifika v českém kontextu Způsob vzniku

8 Motivace k účasti Komunitní charakter Bio kvalita? Cena Udržitelnost jednotlivých CSA Resumé Závěr Literární zdroje Přílohy Příloha 1. Seznam otázek polostrukturovaného rozhovoru Příloha 2. Seznam respondentů Příloha 3. Propagační plakát Komunitou podporovaného hospodářství manželů Šelongových Příloha 4. Plán vzdělávací zahrady, KomPot Seznam objektů Obrázek 1. Rozsah závazku mezi farmářem a spotřebitelem v systému CSA Obrázek 2. Dvůr Vyšínek Obrázek 3. Hospodářství Hodonice Obrázek 4. Plečkování brambor, květen Obrázek 5. Výdej zeleniny pro KPZ skupinu Podporujme svého sedláka Obrázek 6. Pronajatý a obhospodařovaný pozemek, KomPot, Středokluky Tabulka 1. Přehled parametrů šesti českých CSA systémů dle údajů ze sezóny Mapa 1. Toulcův dvůr...35 Mapa 2. Vyšínek...37 Mapa 3. Hodonice. 39 Mapa 4. Pustějov, CSA Šelongových...41 Mapa 5. Velká Bíteš, CSA Podporujme svého sedláka Brno...43 Mapa 6. KomPot

9 Použité zkratky AFNs SFSC CFNs CSA (KPZ) KPSS Alternativní potravinové sítě (z anglického Alternative food networks) Krátký potravinový řetězec (z anglic. Short food supply chains) Občanské potravinové sítě (z anglic. Civic Food Networks) Komunitou podporované zemědělství (z anglic. Community supported agriculture) Komunita podporujme svého sedláka 9

10 1. Úvod Alternativní potravinové sítě. Pojem, který ještě v nedávné době nebyl v České republice téměř znám a ani dnes tomu není výrazně jinak. Pokud ovšem na toto sousloví nahlédneme z jiného úhlu pohledu, zjistíme, že se jedná o značně známý a rozšířený termín. Asi nejznámější a nejpopulárnější alternativní potravinovou cestou ke konečnému zákazníkovy jsou farmářské trhy, které zaznamenaly u veřejnosti obrovský ohlas a staly se doslova fenoménem posledních dvou až tří let. V poslední době také narůstá zájem o prodej zemědělských komodit přímo ze dvora některého z mnoha producentů daného artiklu. Za stoupající popularitou takovéhoto způsobu prodeje může stát hned několik faktorů. Ať již se jedná o nespokojenost s kvalitou nabízených potravin v maloobchodních sítích, nebo nesouhlas s intenzivním zemědělstvím, a nebo jde pouze o módní trend, jisté je, že tento způsob produkce potravin a s ním jednoznačně svázaný prodej s sebou nese další možnosti. Jaké jsou to možnosti, v čem tkví sukces alternativních potravinových sítí a jaké jsou další typy těchto sítí? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět diplomová práce, která je založená na osobních rozhovorech s farmáři a jejich odběrateli. A skrze teoretické poznatky dalších autorů, kteří se podobnou problematikou zabývali, zjistit, jak si v České republice stojí tento zatím okrajový směr produkce potravin v porovnání s konvenčními způsoby zemědělského hospodaření, které jsou zatím jednoznačně dominující. 10

11 2. Cíl práce a metodika Předkládaná diplomová práce je případovou studií, jejímž záměrem je zhodnotit vývoj občanských potravinových sítí v České republice. Zamyslet se nad jejich přínosem k udržitelnosti zemědělství a zhodnotit širší společenské dopady tohoto fenoménu. Obecným cílem práce je ze sociálně-vědní perspektivy prozkoumat inovativní iniciativy v oblasti produkce potravin, které vytvářejí alternativu ke konvenční (průmyslové) produkci a distribuci potravin. Účelem je ověřit, do jaké míry tato nová praxe přispívá k udržitelnosti zemědělství a produkce potravin, a dále zjistit, jaké jsou širší společenské dopady tohoto fenoménu. Jako jeden z konceptů Alternativních potravinových sítí a nedávného vývoje zemědělství, produkce a spotřeby potravin v České republice je za účelem podrobného zkoumání zvolen systém Komunitou podporovaného zemědělství (CSA), který je v České republice poměrně novým jevem. Použita je induktivní metoda kvalitativního výzkumu a různé techniky sběru dat studium dokumentů, pozorování a rozhovory. Teoretická východiska jsou čerpána z odborných textů, v menší míře z propagačních materiálů, konferencí a přednášek. Empirická část práce je opřena o metodu případové studie. Základní výzkumné oblasti pro vypracování scénáře polostrukturovaného rozhovoru jsou identifikovány na základě předchozího studia dokumentů. Výsledná analýza je provedena z dat nasbíraných v rozmezí osmi měsíců prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s náhodně vybranými odběrateli zkoumaných iniciativ, několika farmáři a organizátory těchto občanských potravinových sítí. 11

12 3. Teoretická východiska V poslední době jsme svědky vzniku nových forem prodeje potravin v České republice. Často je otevírána otázka původu, kvality a vlivu potravin na naše zdraví. Mezi spotřebiteli roste nedůvěra v kvalitu jídla, které pochází z konvenčního zemědělství a dostává se na jejich stůl prostřednictvím dlouhých globalizovaných, často neprůhledných, potravinových řetězců. Rostoucí nedůvěře přispívají zveřejňované skandály o závadnosti některých potravin a pochybných praktikách některých z maloobchodních řetězců. Proto za hlavní faktor, který je potřebný pro budoucí rozvoj trhů Seják a Dejmal (2007) označují schopnost získat důvěru spotřebitelů. Po ekonomické proměně v České republice, jako jedné z postkomunistických zemí, ke které došlo v devadesátých letech dvacátého století, proniklo na náš trh s potravinami velké množství nadnárodních společností, které mají v současné době majoritní podíl. Tyto velké maloobchodní řetězce v současné době zabírají majoritní část tohoto odvětví. Jako příklad může být zmíněna společnost Ahold, která na náš trh vstoupila se svou první prodejnou v roce O sedm let později, tedy v roce 1998, byl podíl na trhu mezi 10 hlavními maloobchodními sítěmi 7%, o rok později 33% a v roce 2007 už to bylo 66% trhu. V České republice bylo ke konci roku 2011 přibližně 268 hypermarketů, což je v přepočtu 26 hypermarketů na 1 mil. obyvatel. Tento vývojový směr má neustále stoupající tendenci a je předpoklad že se jejich počet dostane k hranici 300 prodejen, což zařadí ČR mezi země s nejvyšší hustotou hypermarketů v Evropě. Tento stav odpovídá trendům ve společnosti. Odhaduje se, že pro 43% českých domácností je hlavním místem nákupu hypermarket, kolem 15% supermarkety a 25% diskontní prodejny. (Zagata, 2012) Silnou pozici nadnárodních společností na českém trhu způsobila rychle rostoucí poptávka spotřebitelů na konci devadesátých let 20. stol. v kombinaci s tehdejší poměrně liberální politikou otevřenou zahraničním investorům. V té době byly tyto nové nákupní příležitosti vnímány jako symbol blahobytu a hospodářského 12

13 růstu. (Zataga, 2012) Přesilu obchodních řetězců v distribuci potravin v České republice potvrzuje studie kolektivu autorů (Seják, Dejmal, 2007), kde mj. zmiňují chování těchto obchodních řetězců, které podle nich dokonale využívají svých v současnosti již globálních sítí a své enormní tržní moci k omezování obchodní konkurence a ke stlačování cen národních zemědělských výrobců pod úroveň jejich výrobních nákladů (Seják, Dejmal, etal., 2007: 119). První kritika rostoucí ekonomické síly nadnárodních společností zazněla koncem devadesátých let od antiglobalizačního hnutí (Kozeluh, 2010 in Zagata, 2013). Popisovaná situace na trhu a moderní (konvenční) přístup k zemědělství vedou k nepokrývání výrobních nákladů prvovýrobců, což není problémem pouze České republiky, ale i mnohých rozvinutých a rozvojových států (Seják, Dejmal, etal., 2007). Seják a Dejmal (2007) píší o objevujícím se požadavku vyjmout z rámce mezinárodních dohod obchod s potravinami. Důvodem je neslučitelnost požadavků na mezinárodní liberalizaci obchodu s požadavky na udržitelnost národních zemědělství. Moderní přístup k zemědělství je založen na zvyšování příjmů výrobců díky zvyšování objemu výroby pomocí zlepšování technologií výroby, resp. technického pokroku. V situaci, kdy přístup na trhy je stále více podmíněn splněním velkého množství kritérií týkajících se vzhledu výrobků, splňováním nových ekologických a hygienických předpisů, členstvím v různých družstvech a je nutné neustále investovat do nových technologií, mohou být takto rostoucí náklady pouze zřídka vykompenzovány vyššími finančními výnosy (van der Ploeg, etal., 2000). Česká vláda zareagovala na tento jev až v roce 2009, kdy vyšel Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, jehož cílem je omezit postavení nadnárodních korporací a snížit tlak na jejich obchodní partnery (tedy se postavit za producenty a zpracovatele) (Zagata, 2013). Problémem evropských trhů je jejich nasycení přebytek potravin, kdy i v této etapě dochází ke zvýšení výrobních nákladů (více o tomto jevu van der Ploeg, etal., 2000). 13

14 Nedávná srovnání s jinými zeměmi odhalila, že supermarkety v Česku si mohou "dovolit" prodávat potraviny nižší kvality za vyšší ceny než v zahraničních pobočkách obchodů (Pospěchová, 2011 in Zagata, 2012). Seják a Dejmal (2007: 119) pokládají otázku: Jak řešit tento palčivý problém, kdy trh jako základní alokační mechanismus nezabezpečuje zemědělcům úhradu jejich výrobních nákladů a normálního zisku? Argumentem, který podporuje zachování liberalizovaného obchodu se zemědělskými komoditami, jsou rozšířené možnosti pro rozvojové země, které tyto komodity exportují. Avšak tento dosavadní tržní systém prokazatelně vede k maximalizaci čistých výnosů za pomoci snižování nákladů, tedy k průmyslovému způsobu výroby. (Seják, Dejmal 2007) Jednu z cest k řešení popsané nerovnováhy je možno spatřovat v názoru Rentinga etal. (2003), který hovoří o zakládání jiných forem výroby a distribuce zemědělských produktů. S tímto názorem se rovněž ztotožňuje Seják a Dejmal (2007), kteří se zabývají návrhy rozvoje agrární politiky, kdy docházejí k závěru, že je žádoucí, aby se zemědělci spojovali za účelem vytváření vlastních zpracovatelských a obchodních kapacit, aby byl omezen tzv. řetězový obchod a tím dosaženo co nejvyšších možných marží odvozených od skutečných výrobních nákladů a aby tržní moc obchodních korporací a jejich řetězců byla omezena, resp. lépe kontrolována. Pro tyto nově vznikající sítě výrobců, spotřebitelů i dalších aktérů, představující alternativy k současným více standardizovaným průmyslovým způsobům zásobování potravinami, používají Renting etal. (2003) termín alternativní potravinové sítě (z anglic. Alternative food networks, dále jen AFNs). Popisovaná situace a s ní spojené negativní zkušenosti učinily české spotřebitele více citlivými na otázky kvality potravin a přilákaly jejich pozornost k alternativám, které byly dříve víceméně přehlíženy. Kromě toho vzrůstající povědomí spotřebitelů o kvalitě výrobků zapříčinilo dlouhodobý tlak na maloobchodní sítě v České republice, které teprve nedávno začaly rozlišovat potraviny do min. dvou standardů běžná a prémiová kvalita. I přes změny 14

15 v zavedeném systému, dokázal jen částečně uspokojit nový druh poptávky a tím vytvořil možnost pro rozvoj nových alternativních potravinových iniciativ. Výše popsaný zavedený režim, který vytvořil poměrně silný mechanismus bránící změnám na trhu, do jisté míry zamezuje také rozvoji alternativních distribučních potravinových sítí v České republice. (Zagata, 2012) 3.1 Alternativní potravinové sítě Tvorba, provoz i vývoj nových (alternativních) dodavatelských řetězců potravin jsou jednou z klíčových dimenzí nově vznikajících modelů rozvoje venkova (Renging, etal., 2003). K jejich vzniku dochází podle Rentinga (etal., 2003) díky novým, sociálně konstruovaným definicím kvality potravin. Renting (etal., 2003) definuje alternativní potravinové sítě (z anglic. Alternative food networks, dále jen AFNs) jako velmi široký pojem zahrnující sítě výrobců, spotřebitelů i dalších aktérů vymezujících se vůči průmyslovým režimům zásobování potravinami. Jako výhodu AFNs Renting (etal., 2003) uvádí cenu, která je přerozdělována menšímu počtu článků v prodejním řetězci, z čehož lze předpokládat nižší ceny výrobků pro spotřebitele a zároveň vyšší zisky pro prvovýrobce. AFNs podle něho mnohem lépe odpovídají na požadavky ekologické udržitelnosti a s tím související vzdálenosti dopravy výrobků, ohledu na životní prostředí již v průběhu výrobního procesu, regionálního přínosu a welfare zvířat. Tyto AFNs se podle Rentinga (etal., 2003) vyznačují tzv. produkčními kódy (Renting, etal., 2003: 394), podle nichž jsou dodavatelé se spotřebiteli propojeni určitým způsobem. Za produkční kódy jsou považovány např. ekologické, integrované, regionální, řemeslné, a jiné znaky. Tvorbu těchto nových systémů považuje za klíčový prvek strategií, které vznikly jako základ pro jejich fungování. Zagata (2012) popisuje alternativní potravinové systémy, konkrétně farmářské trhy, jako občanské potravinové sítě (z anglic. Civic Food Networks, dále jen CFNs), které zdůrazňují procesně založenou kvalitu produktů (vyzdvihujíce jejich původ a metody výroby potravin) a směřují 15

16 k odlišování se od produktů distribuovaných skrze konvenční obchodní kanály (jako jsou supermarkety). Síť výrobců, spotřebitelů a dalších činitelů již podle něho v tomto konceptu není formována jako z farmy na vidličku, jako je tomu v případě standardních krátkých potravinových řetězců, ale spíše z vidličky na farmu (Zagata, 2012: 348) vzhledem k tomu, že nová podoba potravinových sítí je stále více vytvářena spotřebiteli. O AFNs v jejich užším pojetí, hovoří Renting (etal., 2003) jako o Krátkých potravinových řetězcích (z agnlic. Short food supply chains, dále jen SFSCs). Tento termín, používaný spíše sociálními geografy, chápe AFNs z pohledu jejich prostorového uspořádání jako krátké, resp. zkrácené, distribuční potravinové řetězce Rozdělení alternativních potravinových sítí Renting (etal., 2003) se pokouší o dvě základní hlediska členění AFNs. První skupina AFNs je definována podle orientace na vzájemnou komunikaci aktérů blízkosti jejich vztahů a mechanismu rozšiřování v prostoru i čase. Druhá skupina je definována na základě kvality a pravidel, resp. tradic, které se na vzniku a fungování AFNs podílejí Rozdělení podle orientace na vzájemnou komunikaci Podle orientace na vzájemnou komunikaci aktérů (prvního hlediska členění AFNs) rozdělil Renting (etal., 2003) vyskytující se případy alternativních potravinových sítí do tří podkategorií: Tváří v tvář, Nezprostředkované AFNs a Prodloužené Prodej Tváří v tvář Tato podkategorie zahrnuje všechny způsoby osobní komunikace výrobce se zákazníkem. Lze sem tedy zařadit farmářské trhy, farmářské obchody, osobní prodej 1 České názvy těchto třech podkategorií AFNs jsou přeloženy z pův. anglických názvů Face-to-face, Proximate a Extended. 16

17 u silnice, prodej ze dvora, bedýnkový prodej, objednávání potavin přes internet, e- mailem a dovozem do domů. Mezi zákazníkem a prodejcem může díky osobní interakci vzniknout důvěra a věrnost spotřebitele svému zemědělci či výrobci. Ve významu užšího pojetí AFNs se u tohoto typu prodeje jedná o SFSCs. 2. Nezprostředkované AFNs Tato kategorie vzniká rozšířením kategorie první (Tváří v tvář) o spolupráci mezi výrobci. V praxi tyto způsoby distribuce zastupují regionální značky, spotřebitelská družstva, komunitou podporované zemědělství (z anglic. Community supported agriculture, zkr. CSA), lokální obchody a lokální restaurace. Rozšiřování dosahu zkrácených distribučních sítí zároveň předpokládá o něco složitější institucionální uspořádání. Zemědělci si vzájemně rozšiřují sortiment, používají společnou regionální značku, apod. Spotřebitelé zase spojují svou kupní sílu vytvořením skupiny odebírající produkty po celou sezónu od známého zemědělce, který hospodaří v blízkosti jejich bydliště. Klíčem k této komunikaci mohou tedy být jak prostorová blízkost, tak např. i blízkost kulturní. Prodejci těchto výrobků bývají často k nalezení na různých společenských událostech a veletrzích. Často také prodávají ekologické výrobky. 3. Prodloužené SFSCs U prodloužených SFSCs nehraje již roli prostorová blízkost výroby a prodeje, ani osobní kontakt se zemědělcem výrobcem. Příkladem jsou výrobky jako Šampaňské víno, sýr Parmigiano Reggiano nebo fair trade káva či čaj, a mnohé další. Potraviny patřící do této skupiny jsou prodávány daleko od místa výroby, v jiných regionech, státech nebo i po celém světě lidem, kteří místo původu například nikdy nenavštívili. V tomto případě není důležité hledisko vzdálenosti, ale skutečnost, že tzv. přidané hodnoty informace jež tyto produkty mají, která umožňuje spotřebitelům navázat vztah s místem produkce či s metodou, kterou byly dané výrobky vyprodukovány. Jejich úspěch tkví ve ztotožnění se spotřebitele 17

18 s hodnotami, jež výrobek nese ve své přidané hodnotě v přidané hodnotě informace, s níž je spotřebiteli prezentován Rozdělení podle definovaných ukazatelů Druhá skupina AFNs, definována na základě kvality a pravidel, resp. tradic, které se podílejí na vzniku a fungování AFNs, shrnuje vyskytující se případy do dvou podkategorií: 1. První podkategorie zdůrazňuje souvislost mezi atributy kvality výrobku a jeho místem výroby, nebo výrobcem. Patří sem produkty řemeslné, tradiční, farmářské či fair-trade, vyrobené v regionu s určitými přírodními podmínkami a s ohledem na kulturní nebo gastronomické tradice. Právě specifické charakteristiky místa produkce (přírodní podmínky, kulturní a gastronomické tradice, aj.) a výrobního procesu (řemeslné, tradiční, farmářské, ), představují parametry k definování kvality vyprodukovaných surovin nebo výrobků. 2. Druhá podkategorie zdůrazňuje souvislost mezi atributy kvality výrobku a způsoby výroby uplatňujícími metody šetrné k životnímu prostředí (metodami mohou být například ekologické zemědělství, integrovaná produkce, aj.). Patří sem široká řada výrobků, o kterých lze obecně tvrdit, že jsou přírodní. Částečně se může jednat o romantičnost představy jejich výroby a dopadu na životní prostředí, nicméně také skutečně vyjadřují určitý příspěvek multifunkčním formám zemědělství (například přínos venkovské oblasti v podobě získání zaměstnání tamějších obyvatel nebo přínos změnou rázu tamější krajiny). Často jsou tyto potraviny mimo jiné považovány za více zdravé a bezpečné, bez chemických přísad, bez používání geneticky modifikovaných organismů. 18

19 Renting (etal., 2003) zdůrazňuje, že existuje velké množství protichůdných definic kvality na různých trzích, v rámci odlišných dodavatelských řetězců, uvnitř i mezi jednotlivými zeměmi (jejichž kritéria se v praxi všemožně překrývají) a existují také různé varianty mechanismů rozšiřování AFNs. Jejich vznik a vývoj je podle Rentinga ze všeho nejvíce závislý na vnímání spotřebitelů jejich vědomostech, zájmech a kulturním prostředí, v němž žijí. (Renting, etal., 2003) Tím navazujeme na pojetí AFNs, které uvádí např. Zagata (2012) a označuje je jako CFNs. 3.2 Konvenční zemědělství a zavádění alternativ v existujícím režimu Konvenční zemědělství, ve své současné podobě, je nerozdílně spojeno s konvenčními trhy, jejichž negativní dopady jsou zmíněny v dalším textu. Proto, aby se národní zemědělství stala udržitelná již byla zdůvodněna nutnost potřeby mimokonvenčních, antiglobálních potravinových systémů. Ke správnému pochopení tématu této práce v celé jeho šíři je proto nutné definovat mj. i koncept udržitelného zemědělství, který vychází z jemu nadřazeného konceptu trvale udržitelného rozvoje Konvenční zemědělství S rozvojem techniky se měnila také podoba zemědělského systému. Samozásobitelské role a role zemědělce jako dodavatele potravin se postupně změnily na dodavatele surovin pro další zpracování jinými průmyslovými podniky. Pojem konvenčního zemědělství výstižně popisuje Moudrý (etal., 2007: 23): Konvenční zemědělství je obecně rozšířený název pro systém hospodaření převládající v průmyslově vyspělých zemích. Je charakteristický vyšší intenzitou hospodaření i použitím vyšších energetických a materiálových vstupů za účelem maximalizace produkce resp. momentálního ekonomického efektu. 19

20 Pro konvenční zemědělství je charakteristická obecně vysoká intenzita hospodaření, specializace, monokulturní hospodaření a využívání těžké techniky. Tento způsob hospodaření se vyznačuje neuzavřeností koloběhu látek, používáním rychle rozpustných minerálních hnojiv, syntetických pesticidů ve velké míře, výrobou, distribucí, aplikací, skladováním a likvidací agrochemikálií. Zvířata (obvykle plemena vyšlechtěná na vysokou užitkovost) jsou chována ve velkochovech, na jejich výkrm bývají používány průmyslové krmné směsi, masokostní moučky a běžné je také podávání hormonálních látek. S ohledem na způsoby distribuce a přepravní vzdálenosti jsou vyráběny potraviny s delší dobou trvanlivosti a s obsahem řady přídatných látek. Pro funkčnost celého systému se využívá velkého množství externích vstupů do výrobních podniků od šlechtitelů osiv, dodavatelů přídatných látek, krmných směsí apod. (Šarapatka, Urban, etal., 2006) Veškeré činnosti jsou obvykle podřizovány ekonomickému hledisku v mezích zákonných předpisů. (Moudrý, Konvalina a kol., 2007) U tohoto systému je obvyklé, že v konečném důsledku vede k poškozování kulturní krajiny a kvality půdy, dochází ke zdražování cen vstupů, zvyšování výnosů a užitkovosti, ke snižování výkupních cen a nadprodukci (Šarapatka, Urban a kol., 2006) Trvale udržitelný rozvoj Koncept trvalé udržitelnosti je prostředkem sloužícím k možné eliminaci negativních stránek globalizace tak, aby zároveň její klady zůstaly zachovány (Lošťák, 2011: přednáška č. 12) První dílo, které se podrobněji zabývá otázkou udržitelnosti a které v roce 1972 upozornilo na vyčerpatelnost a omezenost přírodních zdrojů, nese název Meze růstu. (Zajíček, 2012) Odpověď na otázky, jimiž se publikace zabývala a které byly v témže roce projednávány na Stockholmské Konferenci OSN, se dále pokusila přinést v roce 1987 zpráva Naše společná budoucnost, kterou vydala Světová komise pro životní prostředí a rozvoj, UNCED. 20

21 Pojem trvale udržitelný rozvoj se poprvé objevil v zprávě OSN s názvem Naše společná budoucnost, kterou v roce 1987 vypracovala Světová komise pro životní prostředí a rozvoj. (Moudrý, Konvalina, 2007) Jeho holistická koncepce, která v 80. letech dvacátého stolení převládla, se stala základním východiskem pro světovou strategii ochrany přírody. Dokument Agenda 21, jenž obsahoval základní myšlenky z dříve zmíněných publikací, přijalo v roce 1992 na Summitu Země v Riu de Janeiro 178 států. O posílení politických závazků k prosazování udržitelného rozvoje (Jeníček, Foltýn, 2010) dále usilovali delegáti z celého světa na summitu Země II., který se konal v Johannesburgu v roce 2002 a kde se vlády zavázaly k přijetí desetiletých rámců udržitelné výroby a spotřeby. V roce 2012 se na vrcholném zasedání OSN nejbohatší státy světa opět shodly na potřebě změnit aktuálně fungující ekonomický model. Nejobecnější definice říká, že trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplnit jejich vlastní potřeby (Naše společná budoucnost, 1991). Tento pojem bývá opětovně rozpracováván a jeho dimenze a principy znovu identifikovány. Nicméně téměř vždy je trvale udržitelný rozvoj chápán jako princip sestávající se ze tří pilířů environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti. Jeníček a Foltýn (2010) jej definují jako Nadkulturní strategii, soubor abstraktních principů a vzorců, které mohou fungovat jen v konkrétním časovém a prostorovém souladu s místními přírodními, historickými, sociálními a dalšími podmínkami. Další možný náhled na výklad trvale udržitelného rozvoje je podle Vavrouška (1994): Trvale udržitelný způsob života je to takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu. Je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé i neživé přírodě. Rynda (2000) hovoří o trvale udržitelném rozvoji jako o komplexním souboru strategií, které umožňují pomocí ekonomických prostředků a technologií uspokojovat lidské potřeby, materiální, kulturní i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů; aby to bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich socio-politické instituce a procesy. (RYNDA, 2013) 21

22 3.2.3 Udržitelné zemědělství Trvale udržitelný rozvoj představuje postoj k životu, chápaní světa se všemi jeho souvislostmi. Tento koncept stanovuje základní pravidla pro jeho aplikování na různé oblasti lidského žití. Jednou z oblastní, na níž je trvale udržitelný rozvoj aplikován je zemědělství, tak, aby byl v těchto souvislostech trvale udržitelný. Udržitelný vývoj zemědělství a udržitelný vývoj životního prostředí patří mezi klíčový strategický cíl Společné zemědělské politiky Evropské unie. Pretty (1998 in Frélichová, 2013) uvádí, že pojem udržitelného zemědělství je chápán spíše jako pojem širší než zemědělství ekologické. Podle Ulčáka a Palla (2003 in Frélichová) je potřeba zahrnout do něho i aspekty sociální, ekonomické a ekologické udržitelnosti 2. Sociální udržitelnost odráží vztah mezi rozvojem a sociálními normami a je dosažena neporušováním těchto norem, účastí lidí na rozhodování a fungující občanskou společností. Ekonomická udržitelnost je obrazem nákladů a výnosů, rozvoj by tedy měl být dlouhodobě ekonomicky efektivní, stabilní. Ekologická udržitelnost pak znamená nepřekračovat únosnou míru zatížení ekosystémů nutnou k jejich regeneraci, naopak zdroje využívá šetrně. (Frélichová, 2013: 20) Hinrichs (2000 in Frélichová) upozorňuje na skutečnost, že ačkoliv se udržitelné zemědělství soustřeďuje na boj proti paradigmatu konvenčního zemědělského systému, jeho úloha obvykle končí v době, kdy jsou produkty exportovány z farmy. Právě zde nacházejí svoji roli alternativní potravinové systémy, jejichž úlohou je podpora drobných prvovýrobců a v konečném důsledku i sociálního, ekonomického a ekologického pilíře trvale udržitelného rozvoje, resp. rozvoje udržitelných národních zemědělství a s tím související udržitelné spotřeby. Těmto uvedeným skutečnostem je podmíněna i evoluce novodobého českého zemědělství. V roce 2010 působilo v Čechách zemědělských subjektů, ve 2 Tyto tři aspekty jsou považovány za 3 hlavní pilíře konceptu trvalé udržitelnosti, z něhož udržitelné zemědělství vychází. 22

PROJEKT LIDÉ LIDEM - WORKSHOP Č.

PROJEKT LIDÉ LIDEM - WORKSHOP Č. PROJEKT LIDÉ LIDEM - WORKSHOP Č. KOMUNITOU PODPOROVANÉ ZEMĚDĚLSTVÍ z pohledu JADE BASHFORD lektorka: Jade Bashford Jade spoluvytváří místní komunitní potravinové systémy už 25 let. Jade pracovala na místní

Více

Vztahy mezi zemědělci a spotřebiteli. Veronika Fišerová veronika.fiserova@veronica.cz www.veronica.cz

Vztahy mezi zemědělci a spotřebiteli. Veronika Fišerová veronika.fiserova@veronica.cz www.veronica.cz Vztahy mezi zemědělci a spotřebiteli Veronika Fišerová veronika.fiserova@veronica.cz www.veronica.cz co děláme v oblasti zemědělství a potravin: propagace ekozemědělství, místních potravin Brněnský Biojarmark

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas ředitel odboru Ministerstvo

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

ODBYT FAREMNÍ PRODUKCE PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU KPZ

ODBYT FAREMNÍ PRODUKCE PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU KPZ ODBYT FAREMNÍ PRODUKCE PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU KPZ Jan Valeška v rámci semináře Zásady správného obhospodařování zemědělské půdy (13/018/1310b/164/000699) Komunitou podporované zemědělství KPZ je systém

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

Současná situace ekologického zemědělství v České republice. 14.10.2015 ing.zdeněk Perlinger, PRO-BIO

Současná situace ekologického zemědělství v České republice. 14.10.2015 ing.zdeněk Perlinger, PRO-BIO Současná situace ekologického zemědělství v České republice Účel analýzy stavu EZ Příspěvek svazu PRO-BIO do Biosumitu ze strany zemědělské praxe Situace v 1.roce nové SZP Tvorba nového Akčního plánu Častá

Více

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010 Prodej ze dvora- marketing zemědělských komodit LEDEN A ÚNOR 2010 Výhody nákupu místní produkce pro obchodníky - nákupčí vyšší kvalita (zejména u rychle se kazícího zboží, které je nutno přepravovat) p

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Organizační

Více

SEDLÁK JEDE Z POLE. Tomáš Popp, Envic

SEDLÁK JEDE Z POLE. Tomáš Popp, Envic SEDLÁK JEDE Z POLE Tomáš Popp, Envic NAKRMTE MĚSTO Fenomén lokálního jídla není pouhou módní vlnou. - kvalita, čerstvost, originalita - potraviny vyprodukované co nejblíže místu prodeje - produkce menšími

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Zmar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 6 (KS)

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Analýza zpracovatelského sektoru biomléka

Analýza zpracovatelského sektoru biomléka EPOS Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR Analýza zpracovatelského sektoru biomléka Pro veřejnou zakázku PODPORA ROZVOJE REGIONÁLNÍHO ODBYTU BIOPOTRAVIN Autor: Mgr. Tomáš Václavík Sběr dat: říjen

Více

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR Svaz vinařů České republiky provedl v roce 2011 již pošestnácté výběrové šetření ke sklizni hroznů, tentokráte ve 100

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické

Více

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Postavení výrobku na lokálních trzích

Postavení výrobku na lokálních trzích Kapitola 8 Modul 1: Postavení výrobku na trhu Postavení výrobku na lokálních trzích Dr. Andrea Grimm Dr. Astin Malschinger OBSAH MODUL 1 POSTAVENÍ VÝROBKU NA TRHU Kapitola 8: Postavení výrobku na lokálních

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

PRACOVNÍ LIST: BIOVEJCE ČI NEBIOVEJCE

PRACOVNÍ LIST: BIOVEJCE ČI NEBIOVEJCE PRACOVNÍ LIST: BIOVEJCE ČI NEBIOVEJCE Jméno:. Datum:. (6. 9. ročník) ekofarma, intenzivní velkochov Třída: Při dnešní hodině se podíváme na moderní trend v zemědělství, který se pokouší o návrat k tradicím

Více

Konzum je mírně exotické družstvo.

Konzum je mírně exotické družstvo. obchod pro komunitu Upozornění na úvod obchod pro komunitu Konzum je mírně exotické družstvo. Upozornění na úvod obchod pro komunitu Tato prezentace vás seznámí s příběhem našeho družstva KONZUM, existujícího

Více

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE VZTAHU KE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE Ing. Václav Suchan, CSc., MBA FOODSERVIS s.r.o., Potravinářská komora ČR Školení pracovníků masného průmyslu Hotel Best Western Grand Beroun

Více

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství Stávající a budoucí podpora venkova Ministerstvo zemědělství 1. 10. 2012 Národní konference Venkov 2012 Program rozvoje venkova a jeho implementace Rozpočet PRV na období 2007-2013: 3,6 mld. EUR celkových

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Organizační

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Prezentace: Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Roman Haken Evropský hospodářský a sociální výbor Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace 1) Co je v období 2014-2020 nového pro rozvoj venkova v

Více

Certifikační systémy v lesnictví

Certifikační systémy v lesnictví Certifikační systémy v lesnictví Základní informace o certifikačních systémech v ČR Ing. Andrea Pondělíčková LDF MENDELU Brno 19. 11. 2013 a 21.11.2013 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Regionální značka jako součást marketingu

Regionální značka jako součást marketingu Regionální značka jako součást marketingu Magda Sedmíková Asociace regionálních značek, o.s. Znojmo, 23. března 2011 Co je to regionální značka? vizuální označení = logo, grafická značka záruka původu

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

DISTRIBUCE V MEZINÁRODNÍM MARKETINGU

DISTRIBUCE V MEZINÁRODNÍM MARKETINGU DISTRIBUCE V MEZINÁRODNÍM MARKETINGU L 7 Ing. Jiří Šnajdar 2015 Distribuce a distribuční politika Distribuce = soubor postupů a činností, pomocí kterých je zboží dáno k dispozici spotřebiteli nebo uživateli

Více

Marketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY

Marketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY Marketingový výzkum Poznávací stránka marketingu Tomek - Vávrová YMVY Otázky k řešení KDE JSME NYNÍ? KDE BYCHOM CHTĚLI BÝT? JAK SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE JSME

Více

Stanovy občanského sdružení PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství

Stanovy občanského sdružení PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství Stanovy občanského sdružení PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství PREAMBULE My spotřebitelé biopotravin a příznivci ekologického zemědělství se svobodně sdružujeme za účelem

Více

Dopady oslabení kurzu na ceny potravin a české zemědělství

Dopady oslabení kurzu na ceny potravin a české zemědělství Dopady oslabení kurzu na ceny potravin a české zemědělství Mojmír Hampl Viceguvernér ČNB Žofínské fórum na téma České zemědělství 10. března 014 Potravinová soběstačnost Domácí produkce a zahraniční obchod

Více

Inovace v potravinářském průmyslu v ČR, v rámci nového programovacího období EU

Inovace v potravinářském průmyslu v ČR, v rámci nového programovacího období EU Inovace v potravinářském průmyslu v ČR, v rámci nového programovacího období EU Ing. Tomáš Kreutzer, ředitel pro zahraniční vztahy a SZP EU tel: 296 411 185, mobil: 602 660 898 kreutzer@foodnet.cz 5/7/2014

Více

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy aktuální informace z FAO Fakta Půda je základem pro produkci potravin i krmiv, paliv a technických plodin Zdravá půda je základem pro produkci zdravých potravin

Více

Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013

Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 Strakonice - 19.5.2011 Ing. Jana Bačkovská, Ministerstvo zemědělství Obsah Celostátní síť pro venkov (dále jen Síť)

Více

Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů. Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD.

Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů. Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD. Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD. Socioekonomické zakotvení systému EZ V západní Evropě cca od 50.

Více

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2.

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno JUDr. Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

Přehled. Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003

Přehled. Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003 Přehled Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003 Overview OECD Communications Outlook: 2003 Edition Czech translation Přehledy jsou překladem výtahů z publikací OECD. K dispozici jsou zdarma v internetovém

Více

Přednáška č.6. Mezinárodní marketingový výzkum

Přednáška č.6. Mezinárodní marketingový výzkum Přednáška č.6 Mezinárodní marketingový výzkum Mezinárodní výzkum trhu Motto Kdo zná svého zákazníka, ten mu umí nabídnout zboží, které potřebuje způsobem, který ho zaujme. Marketingový výzkum systematické

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

AMPI ASOCIACE MÍSTNÍCH POTRAVINOVÝCH INICIATIV VÝROČNÍ ZPRÁVA

AMPI ASOCIACE MÍSTNÍCH POTRAVINOVÝCH INICIATIV VÝROČNÍ ZPRÁVA AMPI ASOCIACE MÍSTNÍCH POTRAVINOVÝCH INICIATIV VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 1 Asociace místních potravinových iniciativ, o.p.s. Výroční zpráva za rok 2014 Cílem organizace je podporovat blízký vztah lidí ke krajině,

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol - výhody Zdraví: nutričně bohaté a čerstvé potraviny dávají základ pro zdravý vývoj dětí a zároveň vedou k lepšímu chování žáků

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy

Miroslav Kravka a kol. dřevin. pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd. Plantáže. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd Miroslav Kravka a kol. Metody vhodné pro malé a střední provozy Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013

Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013 Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013 A. Právní úprava pro ekologické zemědělství, kontrola Pravidla pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin jsou daná legislativou,

Více

ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PRODUKCE HOVĚZÍHO MASA A MASNÝCH VÝROBKŮ- PRODEJ ZE DVORA

ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PRODUKCE HOVĚZÍHO MASA A MASNÝCH VÝROBKŮ- PRODEJ ZE DVORA ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PRODUKCE HOVĚZÍHO MASA A MASNÝCH VÝROBKŮ- PRODEJ ZE DVORA Agenda 1 Současná situace na trhu s hovězím masem 2 Marketing hovězího masa a výrobků 3 Prodej ze dvora 4 Legislativa 1 Současn

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Obsah. Nákup jako základní podniková funkce 3. Řízení podnikové funkce nákupu 13. Zákon krajností v souvislosti s časem 11

Obsah. Nákup jako základní podniková funkce 3. Řízení podnikové funkce nákupu 13. Zákon krajností v souvislosti s časem 11 Obsah Kapitola 1 Nákup jako základní podniková funkce 3 1.1 Základní podnikové funkce a jejich vazby 4 1.2 Charakteristika podnikové funkce nákupu 6 1.3 Objekty a formy nákupu 8 Shrnutí 10 Otázky a náměty

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Zapojte se do české sítě restaurací typu Fast Food!

Zapojte se do české sítě restaurací typu Fast Food! Zapojte se do české sítě restaurací typu Fast Food! Angus Burger Organizátorem franchisového systému Angus Burger je česká společnost Angusrest, spol. s r.o. Počátky rodinné tradice majitelů společnosti

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020

Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020 Základní informace o chystaných výzvách Program rozvoje venkova 2014-2020 ZEMĚDĚLSKÁ PRVOVÝROBA Dotace na stavby a technologie pro rostlinnou a živočišnou výrobu (sila, výrobní linky, skladovací prostory,

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Program rozvoje venkova na období 2014-2020. Ing. Josef Tabery. ředitel odboru Řídicí orgán PRV

Program rozvoje venkova na období 2014-2020. Ing. Josef Tabery. ředitel odboru Řídicí orgán PRV Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Ing. Josef Tabery ředitel odboru Řídicí orgán PRV PRV 2014 2020 Program rozvoje venkova schválen v květnu tohoto roku 20.8.2015 vláda schválila navýšení kofinancování

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Lekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

Řízení vztahů se zákazníky

Řízení vztahů se zákazníky Řízení vztahů se zákazníky Řízení vztahů se zákazníky Vychází z představy, že podnik je řízen zákazníkem Používanými nástroji jsou: Call Centra Customer Relationship Management (CRM) Základní vazby v řízení

Více

Future of Waste Pilotní projekty v Rakousku

Future of Waste Pilotní projekty v Rakousku Future of Waste Pilotní projekty v Rakousku Odhazování odpadků na veřejných prostranstvích v Rohrbachu Dialog se zainteresovanými subjekty - potraviny jsou cenné Zelené slavnosti trvale udržitelné kulturní

Více

B104MFS Marketing finančních služeb

B104MFS Marketing finančních služeb B104MFS Marketing finančních služeb - vyučující předmětu - osnova předmětu/is BIVŠ - ukončení předmětu Václav Kupec Předmět - představení předmětu Holistická koncepce marketingu je dynamická koncepce opírající

Více

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu Číslo: NPK 20 Číslo vydání: 2 Strana: 1 Název: Cena hejtmana za uplatňování konceptu společenské odpovědnosti Statut Celkem stran: 5 Platnost od: 2015 Počet příloh: 7 Rada kvality České republiky CENA

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice OBCHODNÍ ČINNOST 6. TYPOLOGIE MALOOBCHODNÍCH JEDNOTEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v

Více

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost Mojmír Severin GEMB Klasifikace: Veřejné Distribuce: Široké veřejnosti Přístup: Volný přístup Skartační znak a lhůta pro uchování do roku:

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Přehled programů podpor PGRLF, a.s.

Přehled programů podpor PGRLF, a.s. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. Přehled programů podpor PGRLF, a.s. Skalský dvůr 3. listopadu 2015 Subvence části úroků z komerčních úvěrů Programy podpory: Zemědělec Podpora nákupu

Více

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ A PARTICIPACE VEŘEJNOSTI :: UDRŽITELNÝ ROZVOJ :: MÍSTNÍ AGENDA 21 Praha, 4. června 2015 www.zdravamesta.cz/setkani-mc-2015 Akce je součástí projektu NSZM

Více