EKONOMICKÉ A EKOLOGICKÉ ASPEKTY ROZVOJE JADERNÉ ENERGETIKY

Transkript

1 INIS-mf DŮM TECHNIKY ČSVTS ČESKÉ BUDĚJOVICE EKONOMICKÉ A EKOLOGICKÉ ASPEKTY ROZVOJE JADERNÉ ENERGETIKY 1990

2 ČV energetické společnosti ČSVTS OS jaderné techniky Dům techniky ČSVTS České Budějovice E K O N O M I C K Í A E K O L O G I C K É A S P E K T Y R O Z V O J E J A D E R N É E N E R G E T I K Y T á b o r

3 O b á A H : Str. : Ekonomické aspskty rozvoje jaderné energetiky v ČSSR Ing. Miroslav Cibula, CSc, SPK Praha 1 Vliv projektů nová generace na ekonomické parametry našich jaderných elektráren Ing. Zdeněk Chaluš.CSc, Ústav obecné energetiky ČSAV 9 Metodika mezinárodního srovnání ekonomiky výstavby jaderných elektráren Ooc.Ing.Petr Majer,CSc.,ČVUT FEL Praha 17 Problematika srovnávání technicko-ekonomických parametrů jaderných elektráren Ing. Rostislav Havlíček, Energoprojekt Praha 25 Jak ovlivni náhrada uhelných elektráren jadernými ekonomiku provozu elektrizační soustavy (ES) ČSSR Ing. Vlastimil Šlechta, VÚPEK Praha 32 Prevádzkové skúsenosti s ekonomikou výroby v EBO Ing. Ruodlf Hudcovič, SEP-EBO 40 Provorní zkušenosti s ekonomikou vyrob v JE Dukov a n y Ing. Jaroslav Papucjj. JE Dukovaní/ 47 Zkušenosti investora s dodržováním pevných nákladů při výstavbě JE Temelín Ing. Petr Čečil 54 Ekonomické dôsledky predĺženia životnosti jadrových elektrární Ing.Jan Roušek, CSc., Ing. Jozef Kysel, VÚPEK Bratislava 6 3 Ekologické aspekty jadtrné energetiky RNDi. Petr Horáček, CSc., VÚPEK Praha 72 Zacházení s radioaktivními oapady z jaderných elektráren Doc.Ing.Leo Neumann,CSc, Ú3V Řež 79 Rizika havárií jaderných elektráren Ing. Zdeněk Kříž, ČKAE Praha 86 Problémy spojené s vyhořelým palivem z jaderných elektráren Ing. Eduard Malášek, CSc, ČKAE Praha 95 Ekologické aspekty likvidácie jadrových elektrárni Ing. Eduard Hladký, CSc.,VÚJE Trnava 104

4 - 1 - EKONOMICKÉ ASPEKTY ROZVOJE JADSRNÉ ENERGETIKY V ČSSR Ing. Miroslav Cibula, CSc Státní plánovací komise, Praha Anotace Posuzují se rozhodující ekonomické aspekty, které budou předurčovat rozvoj jaderné energetiky i v podmínkách nového československého ekonomického programu a systému, orientovaného na rozsáhlé strukturální změny a zavedení tržního hospodářství. Energetická politika CSSR bude muset i nadále představovat ucelený systém strategických opatření umožňujících řešení rozvoje energetického hospodářství tak, aby i při o mnoho vyšší neurčitosti vývojových tendencí se vážnější poruchy v zásobování energetickými zdroji nestaly příčinou ekonomické a společenské destabilizace a ohrožení sociálních jistot obyvatelstva. Tento základní požadavek nebylo snadné naplnit ani v období centrálního administrování ekonomiky a je zcela logické, že nový ekonomický systém bude vyžadovat o mnoho pružnější politiku, jak v oblasti zdrojů energie a jejich restrukturalizace, tak i na úseku vztahů.-nezi výrobci a spotřebiteli energetických zdrojů. Tato nová situace bude v oblasti rozvoje jaderné energetiky značně odlišná, než v oblasti tradičních fosilních zdrojů energie, kde existuje o mnoho rozsáhlejší škála vzájemně zastupitelných řešení a to v relativně o mnoho kratších časových lhůtách, než ve výstavbě jaderně energetických zdrojů. V jaderné energetice se neurčitost a riziko zesiluje zejména o mnoho vyšší potřebou rozvojových investic na jednotku

5 - 2 - opatřované energie. Od doby zahájení přípravy a realizace těchto technicky velmi náročných investičních celků hodnocených i veřejností z pohledu kritérií jaderné bezpečnosti a spolehlivosti ôo doby jejich provozního využívání uplyne více než deset let. Dosavadní vývoj prokazuje, že návratnost investic do jaderné energetiky je kratší než u klasická energetiky a to zejména v souvislosti s několikanásobně nižší palivovou složkou jaderných elektráren v porovnání s palivovou složkou klasických elektráren.nízké provozní náklady jaderných elektráren představují ekonomický stimul pro jejich vysoké časové využití. V našich podmínkách jsou iplné vlastní náklady jaderných elektráren zhruba o čtvrtinu až třetinu nižší než u uhelných elektráren. Objektivnost prováděných porovnání vlastních převedených nebo společenských nákladů jednotlivých typů elektráren může být samozřejmě trvale zpochybňována.dosud se ale nepodařilo prokázat, že budování jaderné energetiky je v rozporu s kritérii ekoncmické i společenské efektivnosti. Navíc uhelné elektrárny se již v ČSSR zhruba deset let nebudují nejen z ekologických důvodů, ale i vzhledem ke stavu vyčerpání domácích zásob uhlí. Lze předpokládat, že pořizovací náklady a ekologická kritéria budou v ČSSR trvalou překážkou i pro výstavbu uhelných elektráren ra kvalitní dovážené uhlí. Výstavba elektráren na dovážený zemní plyn nebo ropná paliva a přímý dovoz elektrické energie nemohou v našich podmínkách zřejmě nikdy vážněji konkurovat jaderné elektroenergetice jako zdroji elektrické energie pro základní pásna diagramu zatížení. Konkurenceschopnost bude zřejmě možná pouze ve výrobě špičkové energie. I to je problematické, protože např. palivová složka -.ákladů elektrárny na dovážený zemní plyn vychází v současné době přibližně sedmkrát vyšší než palivová složka jaderných

6 - 3 - elektráren.lze předpokládat, že tento rozdíl se bude díle zvyšovat souběžně se zhrošováním podmínek opatřování dováženého zemního plynu, což naznačuje, íe ani při relativně velmi nízkých pořizovacích investičních nákladech nebude možno dosáhnout vyhovující úroveň děrných nákladů na ). kwh dodávanou 2 elektráren na zejnní plyn. Pro další zlepšení ekonomických výsledků budoucích čs. jaderných elektráren existuji značné rezervy niobilizovatelné uplatněním projektových řešení využívajících poznatky technického pokroku špicových států a výrobců jaderné techniky. Řada rozborů prováděných v CSSR v letech v souvislosti s přípravou projektu jaderné elektrárny nové generace jednoznačně prokázala možnost výrazných úspor ve spotřebě betonu, oceli a dalších materiálů, v nárocích na zastavěné plochy a obestavěný prostor. Existují rovněž značné rezervy v raciop* lř*a<-:i palivového cyklu jaderných elektráren. Vedle pozitivních ekonomických přínosů v ČSSR se právě výstavbou jaderných elektráren předpokládá vyřešit jednu ze základních strategií zlepšování a ochrany životního prostředí, tj. snižování emisí kysličníku siřičitého. Postupně s náběhem provozu jaderných elektráren se u nás od roku 1978 začal zpomalovat a později snižovat růst emisí kysličníku siřičitého ze spalování uhlí v elektrárnách. Předpokládá se, že na dosaženém snížení emisí kysličníku šiřičitého v CSSR v období let se budou jaderné elektrárny podílet zhruba 19 % a do roku 2000 více než 60 %. Přínos uvažované výstavby nákladných odsiřovacích zařízení bude podstatně nižší, zhruba v poměru 1:4. Nastala doba, kdy státní podniky čs. energetiky musí o mnoho důsledněji respektovat naznačené ekonomické relace a ekologické souvislosti. Objektivním působením tržních vztahů by se měla dále zvýraznit ekonomická efektivnost orientace

7 - 4 - na jadernou energetiku. Nejvážnějším problémem buče ale získání potřebných finančních zdrojů pro výstavbu jaderných elektráren. Z přípravy zakladatelských programů státních podniků ČEZ a SEP v roce 1989 vyplynulo, že při respektování odvodových a dalších pravidel nového hospodářského mechanismu bude těmto podnikům scházet na výstavbu uvažovaných jaderných elektráren Mochovce, Temelín a Kecerovce 20 až 30 mld Kčs. Tyto prostředky se požadovalo zabezpečit dotacemi ze státního rozpočtu.- protože v podnikových zdrojích byly již zahrnuty i úvěry od banky odpovídající únosné míře zadlužení. V podmínkách nového ekonomického systému bude zřejmě nutné scházející prostředky opatřovat i prodejem akcií tuzemským i zahraničním partnerům se zabezpečením odpovídajícího podílu na zisku z provozu jaderných elektráren. Významné mohou být i jiné formy jako například úhrada zahraničních úvěrů vývozem části vyráběné elektrické energie. Do rozvinutí těchto nových způsobů financování výstavby jaderné energetiky rudou v r.aší elektroenergetice převládat dřívější přístupy, tj. zejména spoléhání na řešení ze strany státu. Bylo by ale omylem předpokládat, že ve financování rozvoje energetiky nedojde k zásadnějším změnám a formám státní účasti. Prudké změny společenského a částečně i ekonomického systému ČSSR, ke kterým došlo po listopadu 1989 odhalily značnou nepřipravenost dřívějších řídících struktur naší energetiky na zvládnutí této situace a zabránit téměř živelné devastaci řadu let připravovaných rozvojových programů jaderné energetiky. Je vážně spochybněno dokonce zahájení výstavby druhé poloviny jaderné elektrárny Temelín (3. a 4. blok WER 1000). Přičemž se jen okrajově zvažují důsledky tohoto kroku pro energetiku a ekologii a neberou se v úvahu ani poměrně značné již vynaložené investice. Není cílevědomě organizován otevřený dialog s veřejností c nezastupitelnosti rozvoje jaderně energetiky &

8 - 5 - přijatelnosti uplatňovaných bezpečnostních systémů. Náprava vzniklého stavu nebude jednoduchá. V současné době je již organizován postup realizace programového prohlášení vlády národního porozumění z 19. prosince Jedním z úkolů v oblasti ekonomické strategie je i příprava nové koncepce energetické politiky ČSSR, která by měla být dokončena do dubr.a V rámci této koncepce musí být zaujato aktualizované stanovisko k rozvoji československé jaderné energetiky do roku Lze předpokládat, že dojde i ke konfrontaci dosavadních prognostických představ o vývoji spotřeby primární a elektrické energie v ČSSR. V rámci toho by měla být posouzena zejména reálnost úvah o zrušení celkové spotřeby palivoenergetických zdrojů, podmíněných strukturálními změnami v průmyslových odvětvích. Podle původních představ prognostiků při zvažovaná reaiizani strukturálních změn by bylo možné výraznými úsporami a restrukturalizací palivoenergetických zdrojů dosáhnout výrazné úspcry a v roce 1995 se obejít se zdroji elektrické energie ve výši maximálně 95 TWh. To 2namená, že v porovnání se skutečností roku 1990 představující 92,5 TWh by došlo pouze k nevelkému zvýšení potřeb elektrické energie. I v případě vývoje potřeb energie podle tohoto prognostického předpokladu nůstane v naší energetice značný prostor pro uplatnění přírůstků výroby elektrické energie z budovaných jaderných elektráren Mochovce a Temelín. V roce 1995 by se dokončené jaderné bloky těchto elektráren mohly podílet na československé výrobě zhruba 20 TWh, což představuje zhruba jednu pětinu, spolu s dalšími staršími jadernými bloky by šlo zhruba o dvě pětiny. Vytvořil by se tím prostor pro rychlejší útlum výroby elektrické energie na bázi uhlí s příznivými přínosy pro zlepšování životního prostředí. Ušetřily by se značné prostředky na výstavbu odsiřovacích zařízení, obnovu těžebních kapacit uhelných dolů, úložišt popílku a další.

9 - 6 - Obdobná situace bude i dalším perspektivním obdobím.trvale bude muset probíhat útlum výroby elektrické energie na bázi uhlí a navíc nově vybudované jaderné bloky by měly postupně nahradit dožívající jaderné elektrárny uváděné do provozu v sedmdesátých letech. Posouzení výhledové situace československé elektroenergetiky s uplatněním nejen tradičních bilančních metod, ale i jiných postupů např. rozvojových scénářů, metod indikativního plánování a modelové techniky vede k jednoznačnému závěru, že ČSSE se nemůže vzdát rozvoje jaderní energetiky. Neobstojí ani argumentace opírající se o představy radikálního snížení potřeb elektrické energie v důsledku očekávané restrukturalizace našeho národního hospodářství. Jestliže bereme v úvahu pouze výhledový růst spotřeby elektrické energie v terciární sféře a přímo v domácnostech odvozený z nesporných cílů dalšího růstu životní úrovně našeho obyvatelstva, kterou hodláme přiblížit evropskému standartu, pak se orientace na výstavbu jaderných elektráren ukáže v jiném světle. V ČSSR dlouhodobě přetrává zcela jiné rozdělení celkové spotřeby elektrické energie mezi průmysl a obyvatelstvo, i než v průmyslově vyspělých státech světa (viz tabulka). j Velmi nízký podíl spotřeby elektrické energie v našich domácnostech signalizuje naléhavost překonání stavu, při kterém je j vybavenost našich domácností elektrickou energií zhruba 2,5krát : nižší než dosažené západoevropská úroveň. Pouhé vyrovnání tohoto rozdílu představuje již v současnosti požadavky na zdroje elektrické energie ve výši přibližně 13 TWh. Na úrovni roku 2000 to může být vyšší o dalších zhruba 5 TWh. Přitom nelze počítat s tím, že potřebné zdroje pro řešení naznačeni anomálie získáme v průmyslových odvětvích. Československý průmysl na rozdíl od řady vyspělých států se bude dlouhodobě nacházet v situaci, kdy pro překonání své vysoké neracionality ve výrobě fosilních paliv bude mít jako rozhodující východisko další

10 Kozdfly v členění spotřeby elektrické energie mezi CSSR a vybranými státy v roce 1986 (metodika OSN) Zdroje pro spotřebu v zemi (TWh) z toho. CSSR NDR PLR V.Británie 80,2 104,5 130,e 285,7 Belgie Francie NSR 55,2 3 20, 6 1 '< i, ř. pře _-.- rpjva:.- - ztrát.y v Si- ZĹCC Užitečná spotřeba (TWh) - tj. CSSR = 100 % - členění užit. snnt-řphy v zeni (%) - průmysl - doprava - zemědělství - ostatní spotřeba Spotřeba elektřiny na obyvatele (kwh/rok) - tj. ČSSR = 100 % Spotřeba v domácnosti na obyvatele (kwh/rok) - tj. CSSR = 100 % i.,0 2,1 3,1 3, C S, 7 7,9 13,8 23,1 73,2 94,5 113,7 259,6 100,0 129,1 155,3 354,6 62,0 56,9 60,8 36,5 4,8 2,4 5,5 1,2 15,6 17,1 14,9 35,3 12,4 12,0 25, ,0 120,0 64,6 96, ,0 131,4 61,6 235,9 3,1 24,1 14,.- 50,7 293,4 371,6 69,0 400,8 507,6 53,6 2,3 53, 4 2, 9 49,6 3,3 32,9 30, 5 26,2 12,5 18, ,1 112,4 128, ,7 219,2 216,4 Pramen: Statistická ročenka, energetika 198 7, FSO (vstupy pro výpočet)

11 - s - růst spotřeby elektrické energie, která poskytuje vyšlí možnosti úspornosti i při použiti v technicky ne zcela moderních provozech a výrobních programech a v převážné většině moderních výrobních technologií je nenahraditelná dokonce jako zdroj tepla. Ukazuje se, že ani útlum energeticrry náročných výrob nemůže zásadněji ovlivnit perspektivní potřeby elektrické energie. V metalurgii i při snížení výroby oceli si technický pokrok vynutí další růst podílu výroby elektrooceli, ušlechtilých ocelí, vyšší úroveň zpracování sortimentu válcovaného materiálu, což jsou procesy náročné na spotřebu elektrické energie. Výraznějším přínosem by mohla být pouze zastavení výroby hliiiíku. Na druhé straně automatizace a robotizace výrobních procesů povede k řešením energetiky příslušných provozů podle zá= ;dy "vše elektřinou". Podrobnější analýza naznačených FOI;\-ÍEloctí vyústuje v poznatcích, že v ČSSR by se do roku 2005 mělo vybudovat v jaderných elektrárnách zhruba 8000 MW. Při redukci výstavby nových jaderných elektráren pod tuto úrcveň by bylo nutno hledat jiná -ešení, která ty byla o mnchc méně efektivní ze všech spclečensko-ekonomických hledisek a představovala by i zrióčně nepříznivé dopady na záměry našeho ekologického programu.

12 - 9 - VLIV PROJEXTU NOVÉ GENERACE NA EKONOMICKÉ PARAMETRY NAŠÍCH JADERNÝCH ELEKTRÁREN Ing. Zdeněk Chaluš, CSc, Ústav obscné energetiky ČSAV Autor se ve svém příspěvku vyjadřuje k problematice významů klíčových slov - projekt, nová generace a ekonomické parametry, a to ve vztahu k jaderným elektrárnám v ČSSR. Ukazuje se, že především v souvislosti s otevíráním se čs. odborné veřejrsosti světu je z mnoha důvodů třeba formou komparací se světem oživit náš současný inženýrský jazyk. Tuto skutečnost autor považuje za základní nástroj dalšího rozvoje inženýrské tvůrčí práce v podmínkách ooliticky a hospodářsky integrující se Evropy. Úvod. Je jistě víc? možností jak se vyrovnat se zadaným tématem přednášky "Vliv projektů nové generace na ekonomické parametry našich jaderných elektráren". Pokusím se o to netradičně, a to rozborem samotného názvu přednášky. Předmětem dalšího textu budou tato klíčová slova: projekt, nová generace, ekonomické parametry. Projekt. Projekt, co to vlastně je? V naučných slovnících a vyhláškách najdeme sice řadu odpovědí na tuto otázku, nicméně, v praxi cítíme, že to s tím projektem zase až tak jednoduché není. Po léta inženýři ve svých tvůrčích činnostech ovlivňováni metodou "hlavního článku" - tj. zde náš úkol, metodu znáš a dělej; pamatuj, že čas, náklady a kvalita jsou sice ve tvé inženýrské práci důležité, nicméně, nesmějí ti bránit v tom, aby úkol byl splněn - postupně oklesťovali sami význam slova projekt, až na jakýsi návod operativní aktivity. Operativa ovládla řídící pracovníky.

13 - ID - Ľeyraäscí projektu na úroveň v praxi dnes ustálené jednosměrné vypovídací schopnosti (urči rozměry a hmotrosti komponent a ostatní najdeš v cenících) se podařilo utajnit i takové důležité faktory projektu jako je osobní odpovědnost a způsob kontrolní činnosti. Komparace se zahraničním se staly obzvláště nežádoucími. Vědět, jak to dělají jinde a navíc ještě prosazovat varianty řešení, to už bylo příliš: důležité bylo mít projekt, a to jako právní podklad pro nastartování operativní tvořivosti v kalný;h vodách dodavatelsko odběratelských vztahů. Dnes lze právem hcvořit o degradaci projektování v ČSSR; proto pokoušejme se opěť, znovu a z různých pohledů, zamýšlet se nad tím, co to je projekt dnes, v současném dynamicky se rozvíjejícím světě. Příležitost k takovémuto zamyšlení dávají přiložené obrázky. liová generace. D a 1 š í? k 1 í č o v*' ^ slovem z názvu n r e d p s š ^ v -1 e - n o v á o e n ~. r 3 c?. Aru zde to není tak jednoduchá. Toto slovo jsme se naučili skloňovat zejména v souvislosti s projektem nové generace (PIJG) v rámci spolupráce států RVHP. Připustíme-li to, že za měřítko generačního rozdílu (tím co bylo a tím co má být) lze považovat vybrané technickoekonomické parametry včetně uplatnění rozdílných přístupů filosofie bezpečnosti a provozní spolehlivosti, tak i za tohoto zjednodušeného předpokladu přijdeme k následujícímu závěru. Potřebujeme bohatě strukturované znalosti, vícesměrně orientované, abychom kvantitativní a kvalitativní rozdílnost pro dvě časové hladiny - minulost a budoucnost - mohli popsst, pochopit a třeba nazvat jako rozdílnost generační. Praxe nás naučila, že jednosměrné přístupy ve strukturovaném prostoru a čase vždy nakonec vyznívají jako primixivnost; jsou neschopné konkurovat ve všestraněji intelektuálně orientovaném prostředí. Nicméně ani sama mnohasměrnost nestačí, projekt ve svém celém životním cyklu - od myšlenky až o plnění funkcí její zhmotnělé skutečnosti (bezpečná a spolehlivá výroba elektřiny a tepla z jaderné elektrárny? - musí být rovněž strukturován ve smyslu dosažení komplexnosti

14 S'.š i sv y ch v,'j z? b k okolí. Z tohcto pnhj.edu dostaví nriinšné klíčové sicvo - nová generace - širší vyznám, ne jií jen technický. Je zz' äoucísti celého techn íck jekonorr.ickéhc prostŕ-'-d- a vstup'jj-j ao Jlildoti, ktoré Lze nazvat jakc no^á generace prastŕsdí c, právníno, politického, kulturního atd. Ekonomická parametry. Rovněž i toto klíčové slovo D y si zasloužilo sanostatr^' rozbor. Tntiž ani v tomto pripadá není dostatečné J35 n o c č vlastné jde. Platí, d to nyslím obecně, Se úrovni ekononickéno prostfadí odpovídá i lirovjn mstcdv stanovováni skonoiiickvcn parametru. Proto, pozadui2me-li radikální změnu cjkonomickáho mecnanis^u. potom S3 mu sírna připravit i na radikální změny v pŕ í stupecti k ekonomickým parametrům. To, co dnes cnápeme jako ekonomické paranetry, je produktem již dříve umělí vy tvořen žeh aasnims trati vních monopolů. Jejich zhroucením se sice hroutí i primitivní metodiky ekonomického měření efektivnosti naší práce, ale nicnáně setrvačnost našeho myšlení zůstává. Obecné víme. že now' hoscodáŕskc mechanismus předpokládá p]né přiznání peněž ve vztazích mszi zkonoínick/mi subjokty; o fungování nového ekonomického mschanismu víme J2n to, že dojds k výraznému posílení ústřední banky státu (včstné sítě celého bankovního sektoru) a ministerstva financí, a to na úkor působnosti Státní plánovací komise a resortních orgánů. Nicméně i to by nám mělo jako vstup do začátku radikální přestavby předprojektové a projektové přípravy a řešení investiční výstavby stačit pokud si včas a plně uvědomíme význam projektu v řízení. Pochopení projektu, jeho význam v řídícím procesu cílevědomě orientované tvůrčí aktivity, která rcá vždy svůj začátek a konec, je klíčera technické inteligsncs do "tajemných komnat" ekonomických procesů v měřítku vnitrostáním i mezinárodním.

15 Obecné závěry. 1:_ ;>a základě zevrubného rozboru tří klíčen ýc;i si o.-? názvu přednášky lze rozpoznat akutní potřebu hledání nových přístupů k obohacení i srozumitelnosti českého jazyka, řeči našich inženýrů. Proč je zde toto zmiňováno? Předně proto, že jazyk, jeho srozumitelnost a obsahová bohatost je základem veškerého konání lidí, především pak pracovně orientovaných ke splnění společného cíle. Práce lidí v investičním procesu je nesporně cilevě orientována, a o jazyk používaný v tomto procesu především jde. Krcrae jeho gramatické stavby, která Konečně nsmusí být nejsilnější stránkou inženýrské profese, pjstrádame jednotný výklad mnoha českých slov (viz například slova klíčová výše zmíněná). Situace se stane ještě nepřehlednější, konfrontujeme-1i obsahový význam slov našeho slovníku používaného v investičním procesu se s^vy např anglickými, které v jiné iemi, dnes téměř.ve všech reních kromě společenství RVHP, popisují stejný proces. Mnohá čefká slo- 3 "rtrunjla, ztratila internacionální význam, ne\y?tit-vi i stands roní C B i C S V é t C V O U n ľ3 v i a nsnnpk i*=;n!.i rp9 + n?rip f r't^r v i n S neši praxí minulou. Současná situace dvojí jazykové bariéry (bariéry obsahové i formálni^ je vážnym současným proolémem. Praktické závěry. Program jaderných elektráreň s reaktory v\ Eí? 4';0 a 1000 v ČSSR je realitou. Zkušenosti z přebírání, překládání OJ češtiny a kopírovaní sovětských projekiú, tz. pseudostandardnich výkonových řad jsou špatná, viz např. literatura 1 a b. Co nás zřejmě v této oblasti čeká dále? Budeme-li chtít ji? prosazované a stavěné bloky s reaktory VVER maximálně zužitkovat, bezpečně provozovat a následně po dožití odstranit, bez ekologických konfliktů, nezbude náiii nic jiného, než se k této, dnes již velmi zastaralé koncepci zpracování orojektů znovu vrátit. Informační pružnost tohoto znalostního fondu (projekty JE s reaktory VVER) nebude pro ekonomické chování provozovatelů JE zřejmě postačující. Jen s obtížemi například bude možná koordina-

16 ce prací na prodlužování životnosti těchto zdrojů v součinnosti s pravidelnými odstávkami spojenými s výměnou paliva atd. Je pravdou, že toto není dnes nejpalčivější problém, je však třeba si uvědomovat, že je reálné, že přeroste i v problém závažný. V zahraničí se připravují a realizují programy prodlužování OE s reaktory PWK ze 70. a 80. let o 20 až 25 let. Tyto projekty jsou ekonomické, zmírňují tempa výstavby nových zdrojů a intenzivně se uplatňuje nová generace nástrojů projektování a řízení. Stejné specifickou oblastí pro čs. jaderný program je daiší jeho rozvoj, výstavba dalších bloků. Tyto by měly být nové generace ve smyslu jejich technické koncepce a měly by být připravovány v organizačních strukturách a nástroji soudobé světové úrovně, pro nás v podmínkách nové generace (pracovních sil, pracovních nástrojů atd.). Podaří-li se nám mobilizovat naše intelektuální schopnosti a k roku 2000 se zařadit mezi evropské státy co do dovednosti projektovat a řídit přípravu, realizaci i správu velkých projektů, n o t oíti SDsci^iksce Q ^3k m j np ne r 3Ci ^ 3 d? r n é elektrárny jde 3 jsou-li její parametry ekonomické, přestane být jen naší záležitostí, ale stane se samozřejmou součásti vyššího integrovaného celku, součástí jeho konkurenčního prostředí. Proto bychom měli udělat vše proto, aby se především hledali cesty další intelektualizace tvůrčích sil čs. jaderného programu. 3de především o různé formy spolupráce se všemi zeměmi, kde se mámt čemu přiučit a kde je možnost učit se rychle. V této aktivitě spatřuji rozhodující vliv projektů nové generace na ekonomické parametry našich jaderných elektráren.

17 Literatura: /!/ Chaluš Z. a kol: Stavby jaderné energetiky - předprojektová a projektová příprava v procesu výstavby jaderných elektráren, UIS3P Zbraslav, Chaluš Z.: Nuclear Power System in Capital Construction, 9 th. World Congress on Project Management, Glasgow, /V Raade R. A.: Koncepce a hlavní rysy jednotného systému řízen: projektu a výstavby elektráren ve Finsku, Investiční výstavba, 1/1939. /4/ Chaluš Z.: Investiční výstavba a rozmanitost organizačních struktur ve světě, Investiční výstavba, 2/1909., r ' Kolektiv autorů: Současný stav a další rozvoj československé jaderné energetiky - několik r-ázorů. stanovicek a připomínek, Ústav jaderných infornací, Zbraslav, 1989.

18 ^ I! i 11 <9 <0 i. 9 «-I I o "b

19 NEED CONCEPTION DELIVERS I BEGINNING [OF EXISTENCE ENŮ OF EXISTENCE I COURTSHIP Nf)7URE, HflTUR-ľtTION (CHRNGE) HflN C»E»T Ů THE NRTUItE OF ) GROWING BIRTH '(CHfíNGE) ENVIRON- I ItHN FOKI^Eb BV MENr INFL<J\ NRTORC R N D So- ENCE PERFORMING FUNCTIONS MUM'S MORHLS PM STRATEGY ML I I CHILD BIRTH EVOLUTION 1 PREP, rion OF HHN 's wokh cee/> - TED BV THE MňN I I not) E L i D \r iop- I rion I I I fíttitude PROJECT (CREHTIOA/ ) flnb L.. INŇ6WHTI0K tusctplinb GROUT H HND FULFILLING 3IOLO6I- FUNCTIONS \P* pn#ň- I TlON R LIFE at' H f) N fíhd SOCIET'/ * I U- I PROJECT \**Ot)VCTI- RCALIZA - ' ON PRC - TO WORU fittitudk TO 9EAISTIO UNO RtLfíTttiHS (CUL r URe ) &ISVS KA/Ok/i EDGE COhPETEN- CC IfESPON sibiurv HOOZ> HfíN RHb HIS FULFIL U FUA/criOMS ; CftN U/AJ OR LOST en:') M6 s s. HODBRNI- znrion l'<?v/-t>/> TO (CCOLOGV A»A/O ECONOMY REP/tObUCTIOM ) CCWa/*l fít/o/<j Of PROCESSES Cj] FtUTUITV OF SOClfíL fía/ů r#*u> RSňLITV (SffícE /A/&ICS.S SYNTHE- TIC DEVELOP MENT TIME) CÍ : aci A/C UNO r C//iVOLO6(J IMPULSES (CjURNT/ľV

20 METODIKA MEZINÁRODNÍHO SROVNÁVÍ EKONOMIKY VÝSTAVBY JADERNÝCH ELEKTRÁREN Doc.Ing. Petr Majer, CSc, ČVUT-FEL Praha Anotace: Ve stati je uvedena metodika mezinárodního srovnání JE pomocí parametrických (korigovaných) investičních nákladů a její současná aktualizace. Z přehledu dosud užívaných metod mezinárodního srovnání nákladů na investiční výstavbu vyplývá, že nejvhodnější metodou srovnání se jeví nstoda využívající srovnatelnosti naturálních ukazatelů. Prc její korektní použití je nezbytné zajistit srovnatelnost technických ukazatelů u objektů budovaných v různé době a s použitín různých technologií. Oále navržená metoda využívá funkcí užitku, hodnotících úroveň technických ukazatelů, které vhodně popisují funkční činnost zařízení. Metoda vychází ze soustavy technických ukazatelů vyjádřených v naturálních jednotkách a jejich ohodnoesníro postihuje relace v technické a technologické úrovni zařízení. Výsledky výpočtů podle táto metody unožňují porovnat ekonomiku výstavby investičních celků s cílem vyhodnotit adskvátnos: vynaložených nákladů na výstavbu srovnávaného celku (ať celken nsbo jsn jeho technologické části) podle parametrů referenčního investičního celku, tj. v našen příkladu srovnávané a referenční jaderné elektrárny. Navržená metoda pracuje též s náklady v hodnotovém vyjádřsní a musí se proto vyrovnat s dalším problénjvým faktorem, kterým je srovnatelnost nákladů vyjádřených v nekonvertibilních měnách, popř. vliv změn kursů konvertibilních něn. Přepočet nákladů vyjádřených v čs. korunách na náklady např. v amerických dolarech by měl být proveden pomocí reálného měnového kursu, tj. kursu, který by objektivně odrážel relaci mezi kupní silou obou měn, a nejen to, měl by být založen na cenách investičních prostředků, neboť se jedná pouze o relace investičních nákladů. Takový kurs S3 však musí stanovit ("vypočítat").

21 Metodický postup Tento obecný postup lze modifikovaně využít při zachování uvedených zásad pro libovolný investiční celek. 1. Technologickou i stavební část velkého investičního celku (např. jaderné elektrárny) rozdělíme na dílčí celky (uzly), které tvoří většinou uzavřený funkční celek, včetně všech přídavných zařízení, jež souvisejí s hlavní funkční činností každého uzlu. 2. Parametry každého uzlu jsou specifikovány v tabulce včetně technických ukazatelů v absolutních i poměrných hodnotách, investičních nákladů v národních měnách a investičních nákladů přepočítaných. 3. U každého technologického uzlu a každého jeho parac.etru určíme způsob jeho respektování ve srovnávací bázi, tj. určíne způbob přepočtu pro zajištění srovnatelnosti. Existují tyto možnosti přepočtu parametrů uzlu: a/ "Hlavní parametr" uzlu (označen H)- všechny ostatní parametry se přepočítávají (podílem) k jeho hodnotě a tyto poměrné hodnoty se vzájemně porovnávají. b/ "Bázický parametr" (označen B) vyjadřuje výstup několika uzlů nebo celého celku, na který se přepočítávají všechny ostatní parametry, u nichž je tento přepočet logický (např. instalovaný výkon jaderné elektrárnv). c/ "Generální parametr" (označen G) může být tctoíný s bázickým parametrem, ale navíc může být vytvořen i jiným vhodným způsobem, např. kombinací bázických parametrů, který vychází z charakteru porovnávaného celku. d/ "Nepřepočítávaný parametr" (označen N), jehož hodnota se srovnává přímo, neboť jakýkoliv přepočet postrádá smysl.

22 e/ "Přepočítávaný parametr" (označen?), jehož hodnota se preoočítává na hlavni (H) nebo bázický (B) či generální (G) a teprve tyto poměrné hodnoty se srovnávají mezi referenčním a porovnávaným celkem. 4. Provedeme přepočet (výpočet podílu) všech parametrů na měrnou jednotku hlavního (H) parametru: (nebo parametru S či G). 5. Určí/ne váhu (užitnost) každého dílčího parametru uzlu referenčního investičního celku tak, že součet těchto vah pro každý uzel činí 1000 bodů. (Přiřazování vah jednotlivým dílčím parametrům je dáno subjektivním hodnocením. Objektivizaci přiřazení vah lze zlepšit použitím některé vyzkoušené expertní metody. ) 6. Pro každý parametr určíme jeho charakter, a to rostoucí nebo klesající (+ nebo -) podle toho, zda je žádoucí, aby jeho hodnota byla co nejvyšší nebo nejnižší. Je zřejmé z technického pohledu, že interval hodnot pro většinu parametrů je určen plďtfiýiíii í y zikálníitii.iíkony a úrovní technologie. 7. Rozhodneme o typu funkce, kterým budeme přiřazovat body parametrům srovnávaného investičního celku (lineární nebo nelineární funkce). 8. Podle součtu vah parametrů uzlu porovnávané elektrárny (více nebo méně než 1000, event, právě 1000) určíme poměr technické úrovně srovnávaného uzlu referenční elektrárny. 9. Na základě koeficientu, určeného podílem vah, stanovíme příslušné hodnotové ukazatele. Klíčová místa celého postupu si podrobněji osvětlíme použitím jednoduchých matematických vztahů. V prvním přiblížení je možné vycházet z lineární závislosti technických (naturálních, fyzikálních) hodnot parametrů a jejich bodového hodnocení.