několik vět o správě obcí v posledních stoletích.

Transkript

1 Jaroslav Marsa několik vět o správě obcí v posledních stoletích. Po většinu raného novověku platilo pravidlo, pevně stanovené řádem z roku 1514, že v čele každého kraje mají být dva krajští hejtmané z řad místní šlechty, jeden pán a jeden rytíř, oba jmenovaní králem. Krajů bylo původně 12: Kouřimský či Pražský, Litoměřický, Žatecký, Slánský, Hradecký, Boleslavský, Chrudimský, Čáslavský, Bechyňský, Prácheňský, Plzeňský a Rakovnický samostatným krajem bylo Loketsko. Za panování Jiřího z Poděbrad přibyly další dva kraje: z Rakovnického se vyčlenil Podbrdský a z Bechyňského Vltavský. Hranice krajů nebyly pevně stanovené a kolísaly podle toho, jak se rozrůstala nebo zmenšovala rozloha příslušných panství. Roku 1714 za císaře Karla VI. byly české země rozděleny na 12 krajů, namísto původních šestnácti. Za vlády jeho dcery Marie Teresie bylo roku 1751 ustaveno opět 16 krajů, a to: Berounský, Boleslavský, Budějovický, Bydžovský, Čáslavský, Hradecký, Chrudimský, Klatovský, Kouřimský, Litoměřický, Loketský, Plzeňský, Prácheňský, Rakovnický, Táborský a Žatecký, přičemž Praha nepatřila do žádného kraje. Po roce 1848 se každý okres sestával z několika panství. Roku 1849 byla země Česká rozdělena na 7 krajů. Tzv. Stadionův zákon obecní ze upravil obecní záležitosti obec byla prohlášena za základ státu, v čele obce stál obecní výbor, z jehož středu bylo voleno obecní představenstvo (starosta a nejméně dva radní). Hranice obcí zůstaly tak, jak byly určeny podle ukončeného katastrálního řízení, ve Spomyšli v roce Liberální zákon hraběte Franze Stadiona nebyl však nikdy politicky naplněn, vše zůstalo pouze na papíře. Hlavním problémem se stala skutečnost, že velkostatky ve velké většině nekopírovaly hranice obcí, ale rozkládaly se většinou nejméně ve dvou sousedících katastrech, mnohdy i ve třech a více. Z tohoto poměrně logického důvodu se velkostatky nechtěly podřídit obcím a v padesátých letech 19.století zůstávaly většinou zcela samostatnými a to i po stránce daní neplatily obcím např. školné, neplatily za užívání obecního majetku, nebyly ochotny se účastňovat na splácení jiných výdajů obce, např. při budování infrastruktury. Po mnoha problémech, způsobených hlavně tzv. silvestrovskými zákony z , které nedovolovaly změny, musela zůstat obecní zastupitelstva volená v letech v činnosti až do roku Roku 1854 bylo v Čechách zřízeno 13 krajů, 207 okresů a 2 samostatné městské úřady, ale již po osmi letech došlo zákonem ze dne z finančních důvodů ke zrušení krajů. Nová říšská rada navrhla v roce 1861 úplně jiný koncept obecního zákonodárství a také ho poměrně rychle prosazovala. Aristokracie se musela jednou provždy smířit s principem liberálního rozhodování, nastalo období politické soutěže o vliv nad státem i obcemi. Nejhůře asi aristokraté nesli skutečnost, že se museli o pozici v obci utkávat ve volbách se svými bývalými poddanými. Rámcový říšský zákon o samosprávě obcí byl odsouhlasen 5.března V českém sněmu se o zákonu hlasovalo v roce 1863 a tento důležitý zákon nabyl platnosti po podpisu panovníka v dubnu Tím mohla být a také ve skutečnosti byla uvedena v život samospráva obcí. Zemský zákon ze dne zahrnoval agendu hospodářskou (správa obecního jmění apod.) a veřejné správy (místní policie, dražby majetku, smírčí soudy) a agendu záležitostí státní správy (organizace voleb, sepisování branců, sčítání lidu, doručování úředních výnosů). Jmenovaný zákon zřídil obecní zastupitelstva. Rozpustit obecní zastupitelstvo mohlo pouze místodržitelství. Za tzv. první republiky existovaly v Čechách tři země Čechy, Morava a Slezsko. V těchto zemích bylo celkem 15 žup: Župa I. Praha, župa II. Pardubice, župa III. Hradec Králové, župa IV. Mladá Boleslav, župa V. Česká Lípa, župa VI. Louny, župa VII. Karlovy Vary, župa VIII. Plzeň, župa IX. České Budějovice, župa X. Jihlava, župa XI. Brno, župa XII. Olomouc, župa XIII. Uherské Hradiště, župa XIV. Moravská Ostrava a župa XXI. Těšín. 1.září 1939 bylo území Protektorátu rozděleno na 7 správních oblastí v čele se zemskými vrchními rady. 1.ledna 1949 začal platit zákon o krajském zřízení, který místo dosavadních dvou zemských národních výborů zavedl 19 krajů a 364 okresy. V Čechách a na Moravě bylo 13 krajů a hl.město Praha (Hl. město Praha, Pražský, Českobudějovický, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Hradecký, Pardubický, Jihlavský, Brněnský, Olomoucký, Gottwaldovský, Ostravský). 9.dubna 1960 došlo ke schválení územní reorganizace státu a dnem 1.července 1960 vstoupilo v platnost vytvoření 10 krajů (Středočeský, Jihočeský, Západočeský, Severočeský, Východočeský, Severomoravský, Jihomoravský, Západoslovenský, Středoslovenský a Východoslovenský, samostatným krajem se stala Praha) a 108 okresů. Od 11.července 1960 vstoupila zákonem č.100/1960 Sb. v platnost nová ústava (m.j. také nový státní znak). I

2 23.října 1997 schválila Poslanecká sněmovna vznik 14 krajů (Pražský, Středočeský, Liberecký, Ústecký, Karlovarský, Plzeňský, Českobudějovický, Jihlavský, Pardubický, Královéhradecký, Ostravský, Brněnský, Olomoucký a Zlínský). Ústavním zákonem byla Česká republika rozdělena na výše zmíněných 14 krajů dnem 1.ledna 2000 a tím proběhla I. fáze reformy územní veřejné správy. V mezidobí do konce roku 2002 existovalo v České republice 14 krajů a 77 okresů s celkovým počtem 6331 obcí. Kraje: Jihočeský, Jihomoravský, Karlovarský, Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Praha, Středočeský, Ústecký, Vysočina, Zlínský. Spomyšl patřila v té době do kraje Středočeského, v němž bylo až dokonce roku okresů (Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník). Kraj Středočeský byl rozlohou km 2 největším krajem v republice, počtem obyvatel se řadil na čtvrté místo v republice za kraje Moravskoslezský, Praha a Jihomoravský. Ve Středočeském kraji bylo 1147 obcí nejvíce ze všech krajů v České republice. Okres Mělník, do něhož patřila obec Spomyšl, byl svojí rozlohou 712 km 2 desátý v kraji, počtem obyvatel osmý v kraji. V mělnickém okrese bylo 70 obcí. Spomyšl měla na počátku roku obyvatel, z toho 201 muže a 215 žen. Na konci roku 2002 proběhla II. fáze této reformy, jejímž cílem bylo ukončení činnosti okresních úřadů k Významná část jejich kompetencí je od té doby přenesena na 205 obcí s rozšířenou působností, které zahájily svou činnost od Nejvyšším představitelům obce se říkalo: do roku 1850 rychtář (ve městech purkmistr), ustanovený vrchností do roku 1864 představený, přednosta, starosta v letech starosta, v letech předseda, od roku 1990 starosta... Co říci k našim dřívějším obecním představeným? Každý byl jen člověkem, některý dokonalejší ve smyslu pracovitější, spravedlivější v posuzování problémů a řešení situací, citlivější k sociálním problémům v obci, některý byl suverén, některý se brzy nepohodl se svými spolupracovníky v představenstvu nebo ve výboru a pak pro něho byla funkce neúnosná, některý, možná, myslel spíše na sebe, svoji rodinu a svůj majetek než na blaho obce. Prostě řečeno každý měl nejen své přednosti, ale i chyby, zrovna tak měl v obci své přívržence i odpůrce a bylo jen na něm, jak se s tímto břemenem vypořádal. Však to známe i ze současnosti. Neměl jsem možnost prostudovat nejstarší doklady o působení vedoucích představitelů obce, pouze okrajově jsem objevil některé zmínky v textech, více údajů jsem nalezl v lužeckých matrikách. Nemohu tedy podat ucelený obrázek o spomyšelských rychtářích a tak tedy pouze letem světem. Letopočty, které uvádím za jménem a osobními daty rychtáře, značí roky, ve kterých jsem o něm nalezl písemnou zmínku: rychtář čp. osobní data písemná zmínka v roce Šimon HOVORKA --- * cca (1716, 1717, 1718, 1719, 1720) Matěj ČÁP --- * (1733, 1734, 1735, 1741) Jan KŘÍŽ --- * (1756, 1757) Václav ŠIMÁK 15, 20 syn Jana Šimáka a Kateřiny, poddaných k městu Roudnici * (1800, 1802, 1803, 1804, 1806, 1808, 1809, 1810, 1811, 1813, 1814, 1815, 1816) Josef JIRÁNEK 21 * v čp Václav ZRUBECKÝ 4 - (1819, 1822, 1824, 1827, 1830) Antonín SCHUMANN 13 - (1835, 1838, 1840) Antonín ŠIMÁK 20 syn Václava Šimáka a Anny roz. Křížové z Ouholic - (1859) * Pokud se týká obecních starostů, pak v době od roku 1850 dodnes byl nejdéle sloužícím starostou pan František Pém obci sloužil celkem 23 roků, ale nikoliv vcelku. Pan Václav Švec byl starostou obce plných 22 roků. V průběhu let 1864 až 1866 měla Spomyšl čtyři starosty - to také nesvědčí o spokojenosti obyvatel či souhře radních a členů výboru. Na nejvýše postaveném místě v obci se vystřídali pp. Václav Novotný, Hynek Štolz, Josef Jiránek a Václav Šustr. První ženou, která stanula v čele obce, byla paní Ivana Kumprichtová. Stalo se tak 9.února roku 2005 a její starostování trvá dosud. II

3 . Ve výpisu nejvyšších představitelů obce v posledních 150 letech a popisu razítek jsou v horním řádku tabulky uvedeny letopočty, kdy byl jmenovaný nejvyšším představitelem obce, pak následuje jeho jméno a příjmení spolu s číslem popisným domu, kde v době funkce žil, název funkce a letopočty narození a úmrtí, pokud se je podařilo zjistit a pokud jsem získal povolení ke zveřejnění. Následuje stručný popis razítka a jiné upřesňující údaje, včetně vyobrazení. Ne všechny otisky razítek se mi podařilo objevit, málokteré se mi podařilo získat v prvotřídním stavu a proto je jejich reprodukce mnohdy nekvalitní. Měřítko zobrazení razítek není vždy stejné, ale skutečné rozměry razítek jsou, bylo-li možné je zjistit, uvedeny.? 1864 NOVOTNÝ Václav čp. 7 představený obce * asi 1820 V roce 1839 se přiženil do domu čp. 7 ve Spomyšli, když si vzal Annu, dceru Václava Pence, chalupníka ve Spomyšli čp.7. Představeným (přednostou) obce je již v srpnu 1862, starostou je nazýván v dubnu 1863 a jako starosta se podepisuje až do března 1864, ačkoliv v té době byl voleným starostou obce Hynek Štolz ŠTOLZ Hynek čp. 23 starosta obce * kolem Starostou zvolen v srpnu 1863, ale jako starosta obce se podepisuje až od dubna 1864 do září Přesná data vzniku a zániku nejstaršího dosud známého razítka naší obce OBEC / SPOMISSEL mi nejsou známa; razítko se objevuje poprvé v Knize protokolů zastupitelstva obce, a to u zápisu z 1.července Zápisy z tohoto období však nejsou originály, do knihy jsou opisovány z jiných listin a tak razítko mohlo být k opisu připojeno dodatečně na důkaz správnosti opisu. Od roku 1865 se razítko objevuje až do roku Určitě razítko existovalo v roce Toho roku se objevuje na originální listině, v níž je povolení ke stavbě nové střechy na obytném stavení čp. 26 pana Václava Krále. Razítko má rozměry 32 x 28 mm, otisk je v zelené barvě a ovál je z dvojité linky. Po mechanickém opotřebení razítka se z dvoulinky stala linka jediná. Vyobrazený podpis Hynka Štolze nepochází z období jeho starostování, nýbrž z r JIRÁNEK Josef čp. 21 zvolen v lednu 1866, poslední dokument podepsal v únoru 1866 starosta obce * (?), ŠUSTR Václav čp. 8 starosta obce Narodil se jako syn Josefa Šustera a Anny, roz. Adamcové z Břízy. * ve Spomyšli čp.8 První podpis jako starosty pochází z dubna 1866, vyobrazení je z května téhož roku. Používá totéž razítko jako předchozí starosta Hynek Štolz. V září 1874 byl opět starostou obce. Jako představitel obce je podepsán např. v berničních knížkách bývalých občanů Spomyšle, vyobrazený podpis je z roku III

4 1872, 1873 TUREK Josef čp. 5 starosta obce * Turkovic rodina se přistěhovala do Spomyšle roku 1844, kdy se Josef Turek, původem z Hostína čp.11, syn Josefa Turka a Anny roz. Krejzové z Hostína, přiženil do čp. 5 za přínos 300 zl.stříbra. V létě roku 1863 byl Josef Turek zvolen do obecního výboru ve Spomyšli, roku 1874 figuroval jako radní, od roku 1880 byl náhradníkem do obecního výboru a členem výboru byl zvolen jeho syn František Turek. Rodina Františka Turka od roku 1892 vlastnila dům čp. 4 s polnostmi. V posledních letech života žil Josef Turek jako výminkář v čp. 14. Používal totéž razítko jako všichni předchozí starostové obce duben 1880 KUBEŠ Jan čp. 4 starosta obce * podpis z roku 1878 (nejstarší podpis jako starosty nalezen v březnu 1877, jako představitel obce je podepsán m.j. také v berničních knížkách svých spoluobčanů) duben 1880 březen 1883 KRÁL Václav čp. 26 starosta obce * Obecní razítko a podpis starosty (první doklad podepsal jako starosta v dubnu 1880). Jako jediný z obecních představitelů, kteří měli křestní jméno Václav, se podepisuje jako Vácslav. duben prosinec 1887 ŠTĚPANOVSKÝ František čp. 29 starosta obce * 1841 Františkek Štěpanovský se od r zdržoval v Předoníně, kde mu bylo dne 2.února 1902 uděleno domovské právo. Vyobrazený podpis je z roku V době jeho starostování se používalo stejné razítko jako u předcházejících starostů - oválné s dvouřádkovým nápisem OBEC / SPOMISSEL. leden 1888 duben 1900 (první období ve funkci) PÉM František čp. 27 starosta obce * Na začátku 80tých let 19.století se přiženil do statku čp.27 (vzal si Annu roz.svobodovou), starostou obce byl dvakrát, poprvé , podruhé v letech přes Velkou válku. Byl zakládajícím členem sboru dobrovolných hasičů ve Spomyšli a všeobecně váženým občanem. IV

5 Nejstarší nalezený podpis starosty Péma z roku V počátcích starostování používal oválné razítko OBEC SPOMISSEL jako všichni jeho předchůdci jiné razítko obec do té doby neměla. Za jeho starostování si v roce 1893 nechala Obec Spomyšl vyrobit nové razítko; možná kvůli opotřebení původního, oválného, možná bylo důvodem použití češtiny a českého lva ve znaku. V říjnu 1893 byly za razítko vyplaceny 3 zlaté. Na razítku je uprostřed v kruhu korunovaný český lev, kolem v mezikruží opis OBECNÍ ÚŘAD VE SPOMYŠLI OKRES ROUDNICKÝ Průměr 33 mm, razítko zjištěno na dokladech z let květen 1900 září 1908 NOVOTNÝ Ladislav čp. 7 starosta obce * cca Starostův podpis spolu s obecním razítkem na titulní straně Zákoníku zemského království Českého, ročník 1905, Praha Tehdejší pan starosta sám osobně seřadil a, jak je vidět na obrázku, nechal svázat tento ročník (ale i další starší ročníky) Zákoníku, vlastoručně vepsal svoji poznámku a otisknul razítko obce Spomyšl. Dne vyplatila Obec Spomyšl za nové obecní razítko 6 K. Protože se nezměnil typ razítka, ani jeho velikost, lze předpokládat, že šlo o prostou výměnu razítka opotřebovaného (nebo ztraceného) za razítko nové. V počátcích svého starostování používal razítko sestavené z gumových písmenek tiskárničky, použito v roce 1901, 71 x 12 mm, otisk v barvě fialové. Od roku 1902 začal starosta používat jinak sestavené razítko, třířádkové. Rozměr 74 x 17 mm. Ze snímku je patrné, že některé své zápisy jistil dvěma razítky, jako např. v evidenci mužů pro odvody. V

6 říjen červen 1919 (druhé období ve funkci) PÉM František (čp. 27) František Pém zemřel na následky chřipky, podlehl jí po 4 dnech ochablosti srdce. starosta obce * Tento otisk obecního razítka a starostův podpis je z druhého období starostování pana Péma a pochází z listiny z května Razítko je stejné jaké používal starosta Pém v období, kdy stál poprvé v čele obce, tedy v letech červenec 1919 červenec 1941 ŠVEC Václav (čp.52 a čp.103) starosta obce * Jednořádkové razítko Obecní úřad ve Spomyšli na dokumentaci z roku 1921, rozměry 82 x 7 mm Razítko použité v roce 1933 (bylo používáno již v 19.století za úřadování starosty Péma) Podací razítko (na snímku použité v roce 1920, ale použití je známé již v roce 1917, 63x23 mm) OBECNÍ ÚŘAD SPOMYŠL OKR.ROUDNICE n. Lab. (otisk razítka z prosince 1937, poprvé však bylo použito v lednu roku 1937, průměr 33 mm, průměr vnitřní kružnice 19 mm) dtto (ze dne 14.června 1937 s podpisem starosty Václava Švece) VI

7 dtto (s podpisy starosty Václava Švece, člena obecního výboru ing. Jaromíra Štolce a zapisovatele, v té době senátora Václava Turka) Gemeindeamt Spomischl Bezirk Raudnitz a.d.e. Obecní úřad Spomyšl okres Roudnice n.l. razítko o průměru 33 mm (podepsaný dokument s modrým otiskem razítka vznikl 15.listopadu 1940, ale razítko s dvojjazyčným textem se používalo již před tímto datem, např ) srpen 1941 únor 1942 TOČÍN Oldřich čp. 2 starosta obce * Protektorátní razítko s českým lvem uprostřed na listině s datem 31.ledna 1942 a podpisem starosty Oldřicha Točína. březen 1942 květen 1945 TUREK Václav čp. 4 starosta obce * Spomyšl čp Spomyšl čp. 4 Bývalý senátor ( ), jmenovací dekret od Němců dostal dne 6.března dvouřádkové opisy v mezikruží: Gemeindeamt Spomischl / Bezirk Raudnitz a.d.e. okres Roudnice n.l. / Obecní úřad Spomyšl ve vnitřním kruhu český lev (použito v roce 1942, průměr otisku razítka 35 mm, průměr vnitřního kruhu 20 mm) Gemeindeamt Spomischl Obecní úřad Spomyšl (použito již v roce 1940 za starosty V. Švece, průměr 33 mm). Tato ukázka razítka je z roku 1942 s podpisem V. Turka. Starosta Václav Turek používal razítko s faksimile svého podpisu. VII

8 Razítko pro došlou poštu GEMEINDEAMT SPOMISCHL. OBECNÍ ÚŘAD SPOMYŠL. Použito v roce 1943, rozměry 70 x 27 mm. Za protektorátu bylo obcí používáno razítko OBECNÍ ÚŘAD / SPOMYŠL. (40 x 11 mm) 1945 ŠVEC Václav čp. 103 V květnu 1945 až do 3.června 1945 vede Akční výbor v obci. * ŠOUREK Antonín čp. 54 předseda MNV * Dne byli členové NV zvoleni občany aklamací, na jaře 1946 pak v řádných volbách. V roce 1948 pro vážnou chorobu odstoupil. První poválečná razítka obce Spomyšl se používala již v průběhu června roku Byla to razítka nová, ale provizorní, v rychlosti vyrobená bez českého lva uprostřed: 1) s opisem Místní národní výbor Spomyšl, okr. Roudnice n. L. 2) s opisem MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR SPOMYŠL, okr. ROUDNICE Obě razítka byla kruhová, vnější průměr 35 mm, vnitřní průměr 22 mm. Razítko 1) bylo použito na listině ze dne 15.června 1945, otisk fialový. Razítko 2) bylo použito na dokumentu ze dne 7.června 1945, otisk černý. 1 2 Jednořádkové razítko MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR SPOMYŠL. Použito v září 1945 v záhlaví opisu odesílaného dopisu. Rozměry 64x4,5 mm, otisk fialový. Razítko s opisem Místní národní výbor Spomyšl, okr. Roudnice n.l. a se lvem uprostřed, podpis předsedy MNV Ant. Šourka, používalo se již 15.listopadu Do původního razítka (viz č. 1) byl vložen korunovaný český lev státní znak. Průměr razítka 35 mm. Razítko použité se odlišuje od předchozího použitím písmen velké abecedy v opise MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR a v opise je použita zkratka spr.okr. (správní okres) VIII

9 Razítko MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR SPOMYŠL, spr. okr. ROUDNICE n.l. Průměr 35 mm, použití zjištěno v září (Od předchozích poválečných razítek se liší velkými písmeny ve slovech SPOMYŠL a ROUDNICE nebo zkratkou spr. okr.) Razítko s odstraněným lvem a vnitřní kružnicí se používalo nejen v poválečném chaosu, ale ještě 29.listopadu Razítko došlé pošty (použito již v roce 1945, vyobrazený otisk je z roku 1947, 75x26 mm) V průběhu svého působení jako předsedy MNV používal pan Antonín Šourek razítko s faksimile svého podpisu FIŠER Josef čp. 106 předseda MNV * Jako náměstek přebral funkci předsedy MNV po odstoupení Ant. Šourka, v roce 1949 odstoupil z funkce a vedení obce se nakrátko ujal Ladislav Macek. razítko použito (35 mm) razítko pro evidenci došlé pošty, 75 x 26 mm (bez podpisu předsedy MNV) zjištěná doba používání: DOBRUSKÝ Oldřich čp. 31 Předsedou MNV se stal po rekonstrukci MNV 24.února Dnem 1.února 1951 je povolán do okresní funkce a odstupuje z MNV. předseda MNV * IX

10 Razítko použité , průměr 35 mm (používá se již od úřadování předsedy MNV p.šourka) ŠRYTR Josef čp. 39 předseda MNV * Dosud byl předsedou Akčního výboru. K 1.únoru 1951 se po odstoupení Oldřicha Dobruského stává předsedou MNV. Z funkce odstoupil ke dni voleb 16.května razítko došlé pošty použité x27 mm MACEK Ladislav čp května 1954 byl při volbách zvolen do MNV, následně zvolen jeho předsedou. předseda MNV * razítko MNV ze dne (známé použití ) totéž razítko MNV ze dne s podpisy předsedy MNV Ladislava Macka a tajemníka MNV Václava Šafaříka razítko Rady MNV, 20 mm (malé) (st.znak lev s korunkou, razítko použito i po změně st.znaku v roce 1960) razítko Rada místního národ. výboru ve Spomyšli, okr. Roudnice n.l. průměr 35 mm bylo nalezeno silně poškozené (pryžová část v kusech a neúplná, dřevěná část se nenašla) (skutečné použití zjištěno v březnu r.1960, ale také ještě , tedy více než rok po územně-správní reorganizaci a zániku okresu Roudnice n.l.) razítko MNV do roku 1960, průměr 30 mm (pak v razítku někdo vyřezal střed se státním znakem a razítko se pravděpodobně používalo ještě nějaký čas po změně státního znaku v roce 1960) dvouřádkové razítko Místní Národní výbor / Spomyšl použité v roce 1955 na ústřižku poukázky na peníze, 37x17 mm, X

11 razítko MNV Spomyšl, okr. Roudnice nad Labem Přihlášen k pobytu, 58x23 mm (otisk z dokumentu z r. 1953, razítko bylo v platnosti do roku 1960) razítko MNV Spomyšl, okr. Roudnice nad Labem Odhlášen z pobytu, 58x21 mm (razítko bylo v platnosti do roku 1960) ŠAFAŘÍK Václav čp. 105 předseda MNV * Z počátku jeho předsednictví se zachoval údaj o likvidaci razítek, již nepotřebných po změně územního uspořádání. Obec zaslala na ONV Mělník odbor vnitřních věcí zápis o likvidaci 2 razítek MNV Spomyšl okr. Roudnice. Kopie dopisu se zachovala, je datována , má čj. 143/61 a píše se v ní, že na pravidelné schůzi Rady NV dne 3.listopadu 1961 byla likvidována dvě razítka MNV ve Spomyšli s označením okresu Roudnice n.l. Přítomni byli ss. Šafařík Václav (předseda), Cinybulk Jiří (tajemník) a Kolmanová Zdeňka (předsedkyně finanční komise). razítko Místní národní výbor Spomyšl okres Mělník s novým státním znakem a podpis předsedy MNV průměr 35 mm, doklad z (o dodání nových razítek žádal MNV Spomyšl již , žádost odeslána na Lidové družstvo Znak, Praha 2, Spálená 45) (razítko používáno i ve funkčním období následujícího předsedy MNV) razítko Rady MNV (malé, průměr 20 mm), použití razítka se starým státním znakem zjištěno ještě 18. prosince 1961, tedy více než rok po zániku roudnického okresu razítko RADA MÍSTNÍHO NÁRODNÍHO VÝBORU SPOMYŠL okres Mělník (velké, průměr 35 mm), použité v dubnu 1963 na druhém obrázku je totéž razítko použité v roce 1971 s podpisem předsedy MNV Václava Šafaříka razítko MNV Spomyšl, okres Mělník Přihlášen k pobytu, 56x23 mm (razítko používáno od r. 1961) razítko MNV Spomyšl, okres Mělník Odhlášen z pobytu, 56x21 mm (razítko používáno od r. 1961) XI

12 ŠEBA Josef čp. 38 předseda MNV * razítko Rady MNV (velké, průměr 35 mm) razítko MNV z let 1973 až 1982 (35 mm) razítko MNV z let 1983 až 1990 (35 mm) razítko pro došlou poštu (56x23 mm), používané v letech razítko MNV, obdélník 40x9 mm, s poštovním směrovacím číslem razítko MNV SPOMYŠL, okres Mělník Odhlášen z trvalého pobytu. 56x18 mm, (razítko používáno v 70.a 80.letech 230.století) SRBA Karel čp. 12 Zemřel během funkčního období. starosta obce * razítko a podpisy odstupujícího předsedy MNV a nastupujícího starosty OÚ dokument (předávací protokol) ze dne razítko s opisem OBECNÍ ÚŘAD SPOMYŠL použité 15.ledna 1991 s podpisem starosty Karla Srby, průměr 35 mm razítko OBEC SPOMYŠL známé použití v r s podpisem starosty Karla Srby, průměr 35 mm razítko pro došlou poštu 54x25 mm XII

13 ČERVENKA Josef čp. 87 starosta obce * razítko OBECNÍ ÚŘAD SPOMYŠL používané od roku 1991, 35 mm, s podpisem starosty Josefa Červenky z r razítko OBEC SPOMYŠL používané od roku 1991, 35 mm, s podpisem starosty Josefa Červenky z r SRBA Jiří čp. 50 Zemřel během funkčního období. razítko OBEC SPOMYŠL používané od roku 1991 s podpisem starosty Jiřího Srby, 35 mm starosta obce * nové razítko OBECNÍ ÚŘAD SPOMYŠL s podpisem starosty Jiřího Srby, 35 mm VÝRUT Jaroslav čp. 66 Po Jiřím Srbovi do konce funkčního období. starosta obce * nové razítko OBEC SPOMYŠL okres Mělník průměr 35 mm (používáno od r. 2000) DUCHOSLAV Vladimír čp. 97 Od voleb r do své abdikace koncem roku starosta obce * Datum narození zveřejněno se souhlasem p. Jaroslava Výruta. Datum narození zveřejněno se souhlasem p. Vladimíra Duchoslava. XIII

14 razítko jako u předchozího starosty s podpisem starosty Vladimíra Duchoslava NOVÁK František čp. 132 Zemřel během funkčního období. starosta obce * razítko OÚ z dokumentu ze dne (podpis není starostův) podpis starosty obce Františka Nováka na průkazu zapisovatele okrskové volební komise pro volby v listopadu 2004 razítko pro došlou poštu (40x23 mm) zhotovené v roce 2002 únor dosud KUMPRICHTOVÁ Ivana čp. 40 starostka obce * Jako místostarostka zvolena v únoru r starostkou po zemřelém Františku Novákovi. Po volbách do obecního zastupitelstva opakovaně volena starostkou v letech 2006, 2010 a razítko OBEC SPOMYŠL používané od r s podpisem starostky Ivany Kumprichtové 35 mm razítko OBEC SPOMYŠL používané k razítkování úředních dokumentů, 28 x 13 mm, (účet o zaplacení razítka je ze dne 25.dubna 2006) malé razítko OBEC SPOMYŠL okres Mělník použité v roce 2009 a podpis starostky; razítko bylo zhotoveno pro potřebu starostky obce při výjezdech mimo obec, převzato od výrobce dne 3.dubna 2009 průměr 20 mm razítko Obecního úřadu Spomyšl používané k razítkování úředních dokumentů, 42,5 x 17 mm, (účet o zaplacení razítka je ze dne ) 3 Datum narození zveřejněno se souhlasem pí. Ivany Kumprichtové. XIV

15 Pečetidlo OÚ Spomyšl Pečetidlo s opisem OBECNÍ ÚŘAD VE SPOMYŠLI OKRES ROUDNICE NL., uprostřed český lev, pečetící plocha tvaru nepravidelného osmihranu o stranách 17,5 22 mm, průměr kruhové plochy 42,5 mm. Lze se důvodně domnívat, že pečetidlo se v době II.sv.války snažil před Němci schovat (uchránit) tehdejší starosta obce pan Václav Turek, čp. 4. Díky jeho synovi, panu Josefu Turkovi, se pečetidlo zachovalo. není znám ani rok, ani důvod vzniku pečetidla, je však pravděpodobné, že pečetidlo nechal ke konci svého prvního funkčního období zhotovit starosta František Pém první známé praktické použití pečetidla je datováno dnem 29.května roku 1900, kdy byla pečetěna korespondence odesílaná na Okresní výbor do Roudnice. Zálepky OÚ Spomyšl Zálepka obecního úřadu ve Spomyšli, opis OBECNÍ ÚŘAD SPOMYŠL OKRES ROUDNICE (jasně červený nebo modrý papír s bílým písmem a českým lvem, průměr 38 mm) jeden exemplář v červené barvě zjištěn v Knize protokolů , několik dalších na dokladech o platební nebo pracovní povinnosti při stavbě silnice r (doklady jsou uloženy ve Státním okresním archivu Mělník; listy obou dokladů jsou proděrovány, dírkami protažena šňůrka a přelepena papírovou zálepkou viz obrázek) tatáž zálepka, ale v barvě tmavě modré, byla použita ve složce s domobraneckými seznamy z let ; zjištěn pouze jediný exemplář Zálepka obecního úřadu ve Spomyšli, opis OBECNÍ ÚŘAD VE SPOMYŠLI OKRES ROUDNICE N L. (bílý papír s jasně červeným písmem a bílým českým lvem, průměr 38 mm) Jediný exemplář zjištěn ve Státním okresním archivu Mělník na volném papíře, použitém jako přebal úředního protokolu, kterým si odstupující starosta František Pém a nastupující starosta Václav Švec dne 2.července 1919 písemně předávali starostenský úřad. XV

16 Suchá pečeť OÚ Spomyšl Tzv. suchá pečeť obecního úřadu ve Spomyšli. Kruhový tvar, uprostřed český lev, kolem opis OBECNÍ ÚŘAD V SPOMYŠLI, obvod tvoří tečkovaná kružnice o průměru 35 mm. Vyobrazení není možné, jedná se o vytlačený reliéf na bílém papíře, žádná barva není použita. Jediný zachovaný exemplář zjištěn na Domovském listě vydaném dne 8.května 1874 Morici Freudovi jako doklad o příslušnosti do obce Spomyšl. Podepsán je Václav Šustr, starosta. Závěrem několik dalších razítek pouţívaných vedoucími představiteli obce k výkonu úřadu: Místní národní výbor SPOMYŠL, okr. Roudnice n.l. ZÁSOBOVACÍ ODDĚLENÍ (použito 1951) Místní akční výbor Národní fronty Spomyšl, správní okres Roudnice n.labem (52x11 mm, použito 1948, podpis Šrytr J.) Místní výbor Národní fronty Spomyšl dvouřádkové razítko, 45 x 18 mm, použito v roce 1973, podpis Srba Karel Vyţivovací komise při MNV SPOMYŠL, okr. Roudnice n.l. (použito na seznamu osob pro odběrní listy v roce 1948, 48x11 mm, otisk v barvě fialové) Přihlášen k pobytu, 56x36 mm Odhlášen z trvalého pobytu, 57x18 mm Přihlášen k pobytu, 56x23 mm Odhlášen z pobytu, 56x20 mm Jako přídavek uvádím razítka různých spomyšelských společenských organizací (kromě spolků) a některých soukromých osob: Místní organisace republikánské strany československého venkova ve Spomyšli. Ovál 53x30 mm, použito v r XVI

17 MÍSTNÍ LIDOVÁ KNIHOVNA SPOMYŠL - (použito 1996, 33 mm, otisk v barvě červené) Jednotný svaz českých zemědělců místní sdruţení : SPOMYŠL p. Vraňany s.okres Roudnice n.l. (použití razítka v roce 1949, podpis Duchoslav Zdeněk) Komunistická strana Československa 3.místní organisace Spomyšl (použito 1948, podpis Macek Ladislav) KOMUNISTICKÁ STRANA ČESKOSLOVENSKA SPOMYŠL (použito 1948, podpis Macek Ladis) Komunistická strana Československa: DRUHÝ PLES KSČ VE SPOMYŠLI 1.III.1947 (30x45 mm, červený otisk, použito 1947) VESNICKÁ ORGANIZACE KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA SPOMYŠL okres Roudnice nad Labem (75x16 mm, červený otisk, podpis Šrytr) razítko použito v květnu 1961, ačkoliv okres Roudnice n.l. již skoro rok neexistoval Vesnická organizace Komunistické strany Československa SPOMYŠL okres Mělník (62x15 mm, použito v roce 1990) Lidová myslivecká společnost Spomyšl obdélníkové razítko o rozměrech 43x18 mm, v levé polovině číslo 511, pod ním číslo 62, v pravé polovině razítka dvouřádkový nápis LMS / Spomyšl, použito v r otisk razítka nebylo možné reprodukovat Razítka soukromých osob Razítko a podpis pana Františka Paura, nájemce statku čp. 27. (razítko s podpisem na dokladu ze 14.února 1940, rozměry 53x15 mm) František Zrubecký, majitel čp. 4 na návsi (45 x 5 mm, otisk v barvě modré) zjištěno na dokladech z r XVII

18 Karel Štolc, statkář v čp. 23 (razítko o rozměrech 42 x 14 mm ve tmavě fialové barvě, použité roku 1937) ING. ANTONÍN SOBOTKA, NÁRODNÍ SPRÁVA SPOMYŠL Č. 27 (44x13 mm; razítko použito v lednu 1950, podpis národního správce Antonína Málka) Ing. ANT. SOBOTKA SPOMYŠL 27. pošta a nádraţí Vraňany. (50x15 mm) ING. ANTONÍN SOBOTKA SPOMYŠL 27 POŠTA A NÁDRAŢÍ VRAŇANY. (48x14 mm) Řezníci Jan Horáček, řezník a uzenář ve Spomyšli čp.28. Razítko v barvě modrošedé o rozměrech 32 x 18 mm je třířádkové: J. HORÁČEK, / řezník a uzenář / SPOMYŠL. Použito v r a 1941 na přídělovém lístku na maso. Dvouřádkové razítko J.HORÁČEK, / řezník a uzenář Razítko v barvě modrošedé o rozměrech 32 x 13 mm. Použito v r na přídělovém lístku na maso. Marie Tůmová, manželka řezníka, Spomyšl čp.28. Razítko v barvě modré o rozměrech 52 x 13 mm je třířádkové: MARIE TŮMOVÁ / PRODEJ MLÉKA / SPOMYŠEL č.28 p.vraňany. Použito koncem roku 1945 na přídělovém lístku na mléko pro nemocné. Razítko o průměru 24 mm v barvě modré. Po obvodě kružnice, uvnitř opis MARIE TŮMOVÁ SPOMYŠEL, uprostřed 2řádkový nápis prodej / mléka Použito koncem roku 1945 na přídělových lístcích na mléko pro děti i pro dospělé Řemesla Antonín Kacerovský, čp. 117 Razítko v barvě fialové o rozměrech 50 x 25 mm je čtyřřádkové: ANTONÍN KACEROVSKÝ / výr. hrobek a pomníků / z umělého kamene / ve Spomyšli, p. Vraňany. Použito roku 1940 na přídělovém lístku na maso. Václav Plicka, čp. 18, pumpař a studnař Razítko v barvě červené o rozměrech 45 x 25 mm je čtyřřádkové: VÁCLAV PLICKA / opr. mistr studnařský / a pumpařský / SPOMYŠL VRAŇANY. Použito roku 1946 na přídělovém lístku na mléko. Josef Hruška, čp. 1, kovář Třířádkové razítko o velikosti 42x16 mm v červené barvě, použito roku 1951 na účtu, který předkládal panu Václavu Turkovi, čp.4): JOSEF HRUŠKA / kovář a podkovář / SPOMYŠL XVIII

19 Československé státní statky Československé státní statky národní podnik hospodářství statku Roudnice n.l. ve Spomyšli u Vraňan (použito v červnu 1951) Státní statek v Roudnici n.l. národní podnik hospodářství Spomyšl (použito 1953) Jednota Mělník Dohlíţecí výbor JEDNOTA Mělník Pohostinství Spomyšl (razítko použito v roce 1977, ale používání zjištěno i v 60.letech 20.století, 50x17 mm) JEDNOTA Mělník Smíšená prodejna Spomyšl (razítko použito v prosinci 1960, 50x20 mm, otisk zelený) JEDNOTA Mělník Smíšená samoobsluha Spomyšl PSČ (razítko použito v roce 1977, otisk modrý) JEDNOTA DV Spomyšl (Dohlížecí výbor Jednoty, razítko použito na pozvánce na členskou schůzi v roce 1966, 53x22 mm) Československý červený kříţ ČESKOSLOVENSKÝ ČERVENÝ KŘÍŢ, OKRESNÍ VÝBOR ROUDNICE N.L., místní skupina Spomyšl Razítko o rozměrech 63x12 mm bylo použito v roce 1959, na dokladu jsou podpisy místopředsedy Borečka a předsedy Barcala. Československý červený kříţ okresní výbor v Mělníku Místní skupina Spomyšl Razítko o rozměrech 61x11 mm bylo použito v lednu roku 1965, na dokladu je podpis předsedkyně ČSČK Marie Točínové ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŢ, místní skupina VE SPOMYŠLI okres Mělník Razítko o rozměrech 50x10 mm bylo použito v roce 1974, na dokladu jsou podpisy místopředsedkyně L. Borecké a předsedkyně M. Šebové. Svaz české mládeţe SVAZ ČESKÉ MLÁDEŢE SPOMYŠL (razítko použito v březnu 1948, 33 mm, s podpisem jednatele Hynka Juřici) SVAZ ČESKÉ MLÁDEŢE MÍSTNÍ SKUPINA SPOMYSL, okr. ROUDNICE n.l. (použití razítka v r.1949, podpis Poláček) XIX

20 Svaz kovodělníků Republiky Československé Svaz kovodělníků Republiky Československé skupina Spomyšl u Vraňan 14 x 14 mm, fialový otisk, použito v roce 1929 v knížce Svazu kovodělníků č pro Viléma Legera čtyřřádkový text v rámečku: S.K.R.Č / Skupina / Spomyšl / u Vraňan Svaz kovodělníků Republiky Československé skupina Spomyšl u Vraňan ovál, 35 x 22 mm, modrý otisk, použito v roce 1930 v knížce Svazu kovodělníků č pro Viléma Legera text v oválu: nahoře opis: Svaz kovodělníků, dole opis: v Českoslov. Republice; uprostřed dvouřádkový nápis: skupina / Spomyšl u Vraňan SBOR PRO OBČANSKÉ ZÁLEŢITOSTI SPOMYŠL (razítko na dokladu z roku 1986, 50x8 mm, podpis předsedkyně SPOZ Marie Podrápské) DĚTSKÝ ÚTULEK SPOMYŠL (průměr 33 mm, použito r na hlášení o provozu útulku za předchozí rok, podpis Horká Alice) Zemědělské strojní druţstvo ve Spomyšli zapsané společenstvo s obmezeným ručením (razítko použito v roce 1947) Hostinec U Jelenů U JELENŮ Spomyšl zaloţeno L.P Razítko o průměru 50 mm si nechal zhotovit roku 2005 tehdejší majitel hostince u rybníka pan Jan Jelínek. Razítko s podpisem hostinského Jana Jelínka, rozměry 45x18 mm, otisk v barvě černé. Razítko nájemce hostince U Jelenů paní Pavlíny Mirwaldové (rok zhotovení 2008, rozměry 39 x 17 mm) XX

21 A na úplný závěr několik hlaviček dokumentů nebo poštovních obálek více či méně známých spomyšelských organizací a spolků: Dvojjazyčně psaná hlavička tiskopisu s ručním razítkem Německý text neplatný. Dvojjazyčné záhlaví poštovní obálky o rozměrech 190 x 126 mm, používané v době okupace. XXI

22 Obálka Obecního úřadu ve Spomyšli používaná pro poštovní styk měla toto vyobrazené záhlaví. Rozměr 162x110 mm, použita r Závěrem: Řídíc se rčením lepší dělat něco nedokonale, než bezchybně nedělat nic, začal jsem soupis razítek a podpisů zpracovávat při studiu dochované archivní dokumentace Obecního úřadu ve Spomyšli, hlavně dokumentů uložených ve Státním okresním archivu na Mělníku. Novější razítka pocházejí z dokumentace OÚ z let po roce Další otisky razítek a podpisy jsem získal z dokumentace zapůjčené panem Petrem Horáčkem (čp.27), panem Antonínem Legerem st. (čp.16) a panem Josefem Turkem z Lužce n.vlt. (čp. 40), z rodinných soukromých dokumentů. Protože mnohé archivní materiály zmizely, musím se přiklánět k názoru, že výčet razítek nemůže být úplný a uvedená doba jejich používání nemusí být přesná. Budu potěšen, přihlásí-li se se svými upřesňujícími údaji či novými poznatky ti občané, kteří mají zájem o popularizaci historie naší obce, o zachování všech, dnes tak normálních událostí a dat s cílem zachovat je nejen pro další generace obyvatel obce Spomyšl. Děkuji. Autor. Použité zkratky: OÚ Obecní úřad KSČ Komunistická strana Československa NF Národní fronta ČSSS Československé státní statky MNV Místní národní výbor NJSČ Národní jednota severočeská XXII