PŘEHLED ABSTRAKTŮ II. STUDENTSKÁ VĚDECKÁ KONFERENCE LÉKAŘSKÉ FAKULTY OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ. 25. dubna 2012, Syllabova 19, Ostrava 3.

Transkript

1 PŘEHLED ABSTRAKTŮ II. STUDENTSKÁ VĚDECKÁ KONFERENCE LÉKAŘSKÉ FAKULTY OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ 25. dubna 2012, Syllabova 19, Ostrava 3

2

3 čet. Martin Bortlík Efekt IL- 1 2 a / n e b o I L n a b u n ě č n é f u n k c e N K b u n ě k p u p e č n í k o v é k r v e Východisko: Vzhledem k snazšímu přístupu a méně závažné graft versus host reakci, pupečníková krev (UCB) začíná být postupně více používána jako alternativa ke kostní dřeni pro transplantace hematopoetických kmenových buněk. Avšak naivita UCB NK buněk vede k opožděnému opětovnému nastolení imunity a zvýšené nemocnosti způsobené nejčastěji infekcí u UCB příjemců. In vitro stimulace a modulace reakce efektorů buněčné imunity v UCB je jedním ze způsobů, jak zvýšit reaktivitu těchto efektorů. Výsledky této studie ukazují, že navržená cytokinová terapie moduluje několik obranných kompartmentů, čímž usnadňuje rekonvalescenci u těchto transplantací. Metodika: V rámci studie byl sledován efekt in vitro stimulace NK buněk z UCB pomocí IL-12 a/nebo IL-15. Aktivace buněčných funkcí byla měřena jak stanovením hladin sekrece cytokinů TNF-α a IFN-γ, tak i intracelulární produkcí PERFORINu a GRANZYMu A. Výsledky: Námi testované interleukiny mají schopnost aktivovat NK buňky z UCB a zvyšovat produkci výše zmíněných faktorů. Stimulace pomocí kombinace IL-12 a IL-15 měla synergický efekt na NK buňky UCB a vedla k produkci signifikantně vyšších hladin sledovaných látek. Závěr: Výsledky této studie ukazují možnost modulace aktivity efektorů buněčné imunity v UCB a mohou mít terapeutické uplatnění při návrhu in vitro nebo in vivo cytokinové modulace u pacientů přijímajících pupečníkovou krev jako alternativu ke kostní dřeni. NK buňky, GVHD, pupečníková krev, IL-12, IL-15

4 Bc. Vít Blanař P s y c h i c k á z á t ě ž z d r a v o t n i c k ý c h p r a c o v n í k ů p e č u j í c í c h o t ě ž c e a t e r m i n á l n ě n e m o c n é Diplomová práce se zabývá problematikou psychické zátěže zdravotnických pracovníků, kteří pečují o těžce nemocné pacienty a pacienty v terminálním stádiu onemocnění. Jejím cílem je především zjistit, jakou měrou se na intenzitě stresu a syndromu vyhoření podílí délka práce na jednotlivých odděleních, vztahy v pracovním kolektivu, spokojenost se zaměstnáním a postgraduální vzdělávání. Dalšími cíli je zjistit, jakou formou se na daných pracovištích provádí prevence syndromu vyhoření a prevence nadměrného stresu z práce. Teoretická část se zabývá historií zdravotnické profese, osobnostními rysy pracovníka ve zdravotnictví a způsobem vnímáním zdravotnických pracovníků veřejností. Další kapitola vysvětluje pojem stres, vývoj stresové reakce, popis zátěžových situací a ochranných faktorů proti stresu a jejich vzájemný vztah v kontextu práce ve zdravotnických oborech. Následující stať vysvětluje pojem syndrom vyhoření, příznaky, diagnostika, léčba i prevence. Současně uvádí předpoklady jeho vzniku, které vyplývají z pracovního prostředí nebo osobnostních vlastností člověka. V kapitole psychosomatika jsou popsány nejčastější tělesné problémy, které mají příčinu v psychice člověka, popis historie a základních psychoterapeutických směrů. Poslední kapitolou je paliativní péče, její historie, formy poskytované péče, vzdělávání v tomto oboru a zdroje psychické zátěže v paliativní péči. Praktická část se zabývá výzkumem zaměřeným na intenzitu syndromu vyhoření v oblasti emocionálního vyčerpání, depersonalizace a osobního uspokojení. Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou především u středních zdravotnických pracovníků na odděleních onkologické léčby a v hospicovém zařízení. První část dotazníku tvoří identifikační otázky a dotazy, které se vztahují k náplni práce, ke vztahům v pracovním kolektivu, ke vzdělávání a k prevenci nadměrné psychické zátěže. Druhou částí je standardizovaný dotazník Maslach Burnout Inventory. Syndrom vyhoření, stress, zdravotničtí pracovníci, psychická zátěž, paliativní péče.

5 Jiří Borovička A p l i k a c e d i d a k t i c k é p o m ů c k y, S I M M A N 3 G, d o v ý u k y o d b o r n ý c h p ř e d m ě t ů Tématem přednášky je posouzení možností využití pacientského simulátoru SIMMAN 3G firmy LEARDAL MEDICAL AS pro výuku a vzdělávání studentů v předmětech studijního oboru Zdravotnický záchranář. Práce popisuje funkce figuríny a navrhuje možnosti její aplikace při výuce odborných předmětů. Každý zdravotnický úkon je svým způsobem zodpovědný a jakákoliv neznalost, či omyl může vést u člověka k závažným zdravotním problémům nebo smrti. Ve zdravotnictví je však nemístné poučovat se z vlastních chyb. Studenti zdravotnických oborů znali některé odborné postupy pouze teoreticky, a reálný praktický nácvik byl téměř nemožný a to především z toho důvodu, že se během své studentské praxe nesetkali s celým spektrem urgentních situací. Se získáním figuríny SIMMAN 3G však můžeme odporné postupy a kritické stavy nacvičovat stále znovu, zdokonalovat si své praktické dovednosti a znalosti, a tím se kvalitně připravit na svou budoucí praxi a zaměstnání. SIMMAN 3G, vzdělávání, odborný předmět, scénář, urgentní stav

6 Sandra Brázdová S l e d o v á n í f r e k v e n c e z á c h y t u m e t a s t a t i c k ý c h l o ž i s e k v s e n t i n e l o v ý c h u z l i n á c h s v y u ž i t í m s p e c i á l n í c h a i m u n o h i s t o c h e m i c k ý c h m e t o d Práce se týká problematiky sentinelové uzliny u primárních onemocnění karcinomu prsu, melanoblastomu kůže a karcinomu děložního čípku a endometria. Teoretická část obsahuje informace o historii metody odběru SLU, o současné problematice a dále o způsobech bioptického a cytologického zpracování. V praktické části se zabývám principem vyšetřování sentinelové uzliny, postupem této metodiky a výsledky bioptického vyšetření. Frekvenci záchytu metastatických ložisek porovnávám ve vztahu k předem daným faktorům jako je pohlaví, věk, diagnóza, typ primárního nádoru ev. velikosti metastatického postižení. Cílem práce bylo vyhledat v systému Inteli Pat soubor sentinelových lymfatických uzlin daných primárních malignit a popsat vztah změn v sentinelových uzlinách k určitým faktorům. Sentinelová uzlina, metastáza, maligní melanom kůže, karcinom prsu, gynekologické malignit

7 Martina Brímusová P ř í s t u p o s o b k p r e v e n t i v n í m p r o h l í d k á m Úvod: Hlavním cílem prevence ve zdravotnictví je zabránění nemocem, či zraněním, nikoli vyléčení nebo léčení jejich příznaků. Účinná prevence má také ekonomický přínos pro společnost. Cílem průzkumu bylo zjistit, jaký je přístup studentů Lékařské fakulty Ostravské univerzity k preventivním prohlídkám. Bylo zjišťováno, zda studenti vědí, jaká je četnost preventivních prohlídek a jestli tyto prohlídky navštěvují. Další otázky se týkaly základních antropometrických ukazatelů, životního stylu a subjektivního hodnocení zdravotního stavu. Poslední otázka byla věnována informovanosti o preventivních programech zdravotních pojišťoven. Tyto informace byly zjištěny na základě anonymního dotazníkového šetření. Metodika práce: Pro tuto práci byl sestaven vlastní dotazník, který se skládal ze 17 otázek. Otázky byly uzavřené i otevřené. Celkem bylo rozdáno 182 dotazníků. Respondenti byli studenti LF OU ve věku od 18 do 26 let. Data z dotazníků byly vloženy do programu EpiData a následně statisticky vyhodnocena a zpracována v programu MS Excel. Výsledky: Nejlépe jsou informováni studenti o četnosti preventivních prohlídek u gynekologa. Nejvyšší návštěvnosti na preventivních prohlídkách je u stomatologů (85 %), dále u gynekologů (81 % respondentek) a nejnižší je u praktických lékařů (63 %). Jako nejčetnější důvod neúčasti na preventivních prohlídkách bylo uváděno, že respondenti nepociťují zdravotní problémy. Co se týče zdravotního stavu, více než polovina studentů nezná hodnoty svého cholesterolu a glykémie, ale 84 % zná hodnoty krevního tlaku. Průměrné BMI (21,9 kg/m2) vzorku odpovídá normě. Sportu se nejčastěji studenti věnují 1-2 hodiny týdně. Významně více sportují muži (p=0,014) 3 a více hodin. Přes 77 % studentů nekouří, kuřáci se nacházejí hlavně mezi staršími studenty. Subjektivní hodnocení zdravotního stavu bylo nejčastěji označováno za velmi dobré. Pouze 12 % respondentů má informaci o existenci preventivních programech zdravotních pojišťoven. preventivní prohlídky

8 Mgr. Pavlína Brothánková, Bc. Tereza Fuksová, MUDr. Jan Vodička, Ph.D. (konzultant) V y š e t ř e n í č i c h u T e s t e m l i b o s t i p a c h ů Úvod: Čichové poruchy jsou popisovány u řady onemocnění (onemocnění nosu a vedlejších nosních dutin sinonazální onemocnění, Alzheimerova a Parkinsonova choroba, schizofrenie atd.) Většina čichových testů je zaměřena na vyšetření identifikace pachových látek. Jen málo studií se zaměřilo na hodnocení libosti pachů (hédonického tónu), přestože patří mezi základní charekteristiku pachové látky. Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit čich standardní metodou subjektivní olfaktometrie u zdravých osob a nemocných, dispenzarizovaných ve specializované ORL ambulanci. Výsledky srovnat s novým testem libosti pachů. Materiál a metodika: Celkem bylo vyšetřeno 188 osob. Zdravých osob bylo vyšetřeno 79 (30 mužů a 49 žen) průměrného věku 53 let. Se sinonazální poruchou čichu bylo vyšetřeno 51 osob (25 mužů a 26 žen) průměrného věku 55. Shodně 16 osob bylo vyšetřeno s povirovou (průměrný věk 57 let) a poúrazovou poruchou čichu (průměrný věk 40 let), 26 osob s jinou etiologií (průměrný věk 58 let). K vyšetření čichu byl použit Test parfémovaných fixů (Odourized Markers Test OMT) a Sniffin Sticks test (identifikace). Ke zhodnocení libosti pachových látek byl vytvořen speciální test (Test libosti pachů TOP) obsahující výrazně hédonicky zabarvené vůně a zápachy. Osoby měly za úkol udat, zda látka voní, je neutrální, zapáchá nebo výrazně zapáchá. Normální hodnoty byly stanoveny na základě odpovědí kontrolní skupiny. Výsledky a závěr: Výsledky zdravých osob rozdělily pachové látky do čtyř nabízených kategorií (voní citronové, višňové aroma; neutrální destilovaná voda, 1,2,propylenglykol; zapáchá propionan ethylnatý; výrazně zapáchá kyselina valerová, octová). Průměrný bodový zisk čichových testů v jednotlivých skupinách byl: zdravé osoby (OMT 10, 4; Sniffin Sticks 11,9; TOP 21,1), sinonazální příčina (OMT 6,3; Sniffin Sticks 8,8; TOP 16), povirová příčina (OMT 7; Sniffin Sticks 6,1; TOP 14,6), poúrazová příčina (OMT 3; Sniffin Sticks 5,8; TOP 10,4). Výsledky čichových testů spolu korelují. Studie byla částečně podpořena Studentskou grantovou soutěží Univerzity Pardubice (projekt Prognóza čichu u osob s hyposmií a anosmií, SGFZS07/2012). subjektivní olfaktometrie - libost pachů - vyšetření čichu

9 Renáta Čeganová Z á k l a d y e l e k t r o n o v é m i k r o s k o p i e v p a t o l o g i i Tématem mé bakalářské práce je využití transmisní elektronové mikroskopie v patologii. V teoretické části se zabývám vývojem a konstrukcí transmisního elektronového mikroskopu, jeho rolí v oblasti patologie ledvin, genetických, metabolických a nádorových onemocnění a identifikaci virů. Další část je věnována metodám zpracování vzorků a histopatologii vybraných tkání. Praktická část je zaměřena na popis laboratorního zpracování vzorků od fixace přes odvodnění, zalévání, krájení na ultramikrotomu, kontrastování řezů až po samotné pozorování v elektronovém mikroskopu. Výsledkem práce je fotodokumentace několika typů mozkových nádorů. transmisní elektronová mikroskopie, zpracování vzorků, histopatologie, využití transmisní elektronové mikroskopie

10 Petra Drahošová C y t o g e n e t i c k á m e t o d a M i k r o n u k l e u s t e s t Tématem této práce je Cytogenetická metoda Mikronukleus test. Tento test slouží ke sledování vlivu genotoxických faktorů prostředí na genetický materiál člověka. Projevem biologického efektu genotoxického působení je vznik mikrojader v cytoplazmě dvoujaderných buněk, jejichž frekvence se sleduje. V praktické části je hodnocen vybraný soubor probandů na cytogenetický ukazatel přítomnosti mikrojader (MN v %) u pracovníků s chemickou expozicí niklu a kadmia. Mikronukleus test, mikrojádro, dvoujaderná buňka, genetická toxikologie

11 Mgr. Michaela Drobková V ý s k y t a t o p i e u o s o b s k o n t a k t n í a l e r g i c k o u d e r m a t i t i d o u Úvod: Počet alergických onemocnění celosvětově narůstá, výjimku netvoří ani ČR. Cíl práce: Zjistit zda atopie je predisponujícím faktorem pro vznik kontaktní dermatitidy. Materiál a metodika: Jedná se o průřezovou studii s daty sesbíranými mezi lety Základ souboru tvoří 2 skupiny, skupina profesní a skupina kontrolní. Data z obou skupin byla zpracována v souladu se zákonem 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů. Profesní skupinu tvořili lidé, kteří byli vyšetřeni na Klinice pracovního a preventivního lékařství FNsPO v Ostravě Porubě v rámci závodní preventivní péče, a v jejich pracovním prostředí se vyskytovaly alergeny potencující vznik alergického onemocnění, včetně kontaktní alergické dermatitidy (KAD). Data byla sesbírána v letech Skupinu kontrolní tvořili lidé, přicházející na Kliniku pracovního a preventivního lékařství na kontrolu z důvodu cesty do zahraničí nebo lidé přicházející na pravidelnou preventivní prohlídku v rámci zdravotní preventivní péče. Data byla sesbírána v letech U každé skupiny zvlášť se nejprve vyhledala kontaktní alergická dermatitida (dále jen KAD) a následně i atopie. Pro zjištění atopie použit Phadiatop. A pro testování hypotézy byla použita -test pro dva výběry na hladině významnosti 5 %. Výsledky: U skupiny profesní byla atopie zjištěna u 21 žen (25 %) a 52 mužů (39 %). Ve výskytu atopie byl mezi pohlavími prokázán statisticky významný rozdíl (p = 0,037). Ve skupině kontrolní, byla atopie zjištěna u 7 žen (32 %) a 20 mužů (39 %). Mezi pohlavími nebyl prokázán statistický významný rozdíl ve výskytu atopie. (p = 0,548). Mezi skupinou profesní a kontrolní nebyl prokázán statisticky významný rozdíl (p = 0,603) ve výskytu atopie. Závěr: Atopie není predisponujícím faktorem pro vznik KAD. atopie, kontaktní alergická dermatitida, kontaktní alergeny

12 Martin Dvořáček D r o g y v y r á b ě n é z l é č i v j a k o p ř e d z v ě s t n á s t u p u s y n t e t i c k ý c h d r o g v M S K Práce pojednává o historii a problematice drog vyráběných nelegálně z léčiv. Navazuje na názor, že nelegální příprava drog z léčiv mohla být předzvěstí příchodu syntetických drog. Zneužívání běžně dostupných léčiv k výrobě drog má v našem regionu dlouholetou tradici. Z literárních zdrojů vyplývá, že nelegální výroba drog se datuje od roku 1977, kdy se kromě běžně dostupného kodeinu z Alnagonu poprvé objevil metamphetamin vyrobený z efedrinu. Většina léčiv obsahujících kodein a efedrin byla rychle převedena z volného prodeje na lékařský předpis. Po roce 2000 se na trhu objevují ryze syntetické drogy jako je Extáze, GABA a další. Cílem práce bylo metodou dotazníkového šetření u 128 respondentů ve věku 15 a 26 let vyhodnotit znalosti o spektru, dostupnosti, cenových relacích a praktických zkušenostech s nelegálními drogami a drogami vyráběnými synteticky v MS kraji. 56 % respondentů má osobní zkušenost s nelegální drogou, dominuje Marihuana a to u 51 % dotázaných. Z nejmladší skupiny respondentů ve věku let má osobní zkušenost s Marihuanou 36 % tázaných což je v souladu s republikovými studiemi, které udávají pozitivní zkušenost u 32 % dotázaných 15 letých školáků. Nové syntetické drogy jsou zatím marginálním problémem, osobní zkušenost potvrdilo pouze 6% dotázaných. Provedená studie naopak nepotvrdila jakoukoliv návaznost nebo souvislost mezi historicky nejstaršími varnami pervitinu v kraji a vlnou nových syntetických drog. Použití Pervitinu nepotvrdil žádný z respondentů. drogy, léčiva, syntetické drogy, marihuana, pervitin

13 Bc. Andrea Filová, PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. P o t ř e b y r o d i č ů d ě t í s o n k o l o g i c k ý m o n e m o c n ě n í m Cíl: Cílem diplomové práce bylo identifikovat potřeby rodičů dětí s onkologickým onemocněním a vnímání těchto potřeb zdravotnickými pracovníky. Metodika: První výzkumný soubor byl tvořen 100 rodiči onkologicky nemocných dětí, hospitalizovanými společně s dítětem, nebo rodiči přítomnými na ambulanci ve Fakultní nemocnici v Ostravě a ve Fakultní nemocnici v Praze Motole. Druhý výzkumný soubor byl tvořen 70 sestrami pracujícími s onkologicky nemocnými dětmi a jejich rodinami ve Fakultní nemocnici v Ostravě a ve Fakultní nemocnici v Praze Motole. Byl použit modifikovaný standardizovaný dotazník NPQ (Needs of Parents Questionnaire). Dotazníkové šetření probíhalo od 1. června 2011 do 30. září Výsledky: Výsledky dotazníkového šetření prokázaly, že se vyskytují rozdílnosti ve vnímání důležitosti potřeb mezi rodiči onkologicky nemocných dětí a zdravotníky na vybraných odděleních a ambulancích (dětské hematologie a hematoonkologie a dětské hematologie a onkologie) ve Fakultní nemocnici v Ostravě a ve Fakultní nemocnici v Praze Motole. Největší rozdíly byly zaznamenány v potřebách týkajících se psychické podpory rodičů ze strany sester, naděje ohledně stavu dítěte, včasné informovanosti o vyšetřeních a kvality vzdělávání dítěte, kdy rodiče přikládali těmto potřebám větší důležitost, než sestry. Závěr: Uspokojování potřeb rodičů onkologicky nemocných dětí velmi významně ovlivňuje chování, jednání a prožívání rodičů, následně také kvalitu poskytované psychosociální podpory při léčbě jejich onkologicky nemocného dítěte. Výsledky výzkumu prokazují, že problematika potřeb rodičů onkologicky nemocných dětí má stále značné rezervy a měla by se jí proto i nadále věnovat pozornost. Potřeba, rodič, dítě s onkologickým onemocněním, zdravotník, dotazník NPQ

14 Michal Heczko M e c h a n i c k y a s i s t o v a n á n e p ř í m á s r d e č n í m a s á ž n a u r g e n t n í m p ř í j m u Bakalářská práce je zaměřena na nepřímou srdeční masáž na urgentním příjmu s využitím mechanických prostředků. Skládá se z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje stručnou historii neodkladné resuscitace, dále řeším její principy a postupy. Dále se zabývám možnostmi mechanicky asistované nepřímé srdeční masáže v ČR. V praktické části analyzuji poznatky na základě vyplněných dotazníků, které jsem získal šetřením na urgentních příjmech v Ostravě, Olomouci a Brně. Dotazník je zaměřený na využitelnost mechanického přístroje pro nepřímou srdeční masáž v praxi. Vlastní sdělení: V situacích, kdy dochází k srdeční zástavě, je nezbytné provést neodkladnou resuscitaci, ať už jde o laika či zdravotníka. Prvotní zásah laika je základem pro další postupy záchranáře, aby záchrana života postiženého byla co nejkvalitnější. Není ovšem řečeno, že každá nepřímá srdeční masáž, byť i správně provedená je přínosná. Nesprávným postupem může laik postiženému ublížit. Avšak je lepší všemi silami a dovednostmi pokusit se o záchranu, než nečinně přihlížet. Z tohoto důvodu považuji za nezbytné vymezit ve své práci základní principy a postupy v případě základní neodkladné resuscitace, která se vztahuje na laiky a následovně rozšířené neodkladné resuscitace, která navazuje na základní a provádějí ji specialisté v oboru. Téma bakalářské práce zní Mechanicky asistovaná nepřímá srdeční masáž na urgentním příjmu. Důvodem pro zvolení tohoto tématu byla snaha o zjištění praktického využití těchto pomůcek při výkonech zachraňujících život. Pro srovnání jsem oslovil prostřednictvím dotazníku specializovaná oddělení, jako je urgentní příjem, a to v lokalitách Ostrava, Olomouc a Brno. V současné době se často diskutuje o tom, zda je přínosnější manuální nepřímá srdeční masáž nebo mechanická. Není přesně zjištěno, zda se záchranář setká v praxi s více komplikacemi u manuální či mechanické nepřímé masáže. Proto i tato otázka je předmětem této práce. V praxi se zdravotník setkává s nutností provést nepřímou masáž na mnoha místech, jak v nemocnici, tak v terénu. Pro objektivní posouzení jsem se rozhodl analyzovat pouze jeden segment - urgentní příjem, kde se setkáváme i s pacienty, u kterých dochází k srdeční zástavě a nepřímá masáž srdeční je tedy zapotřebí. základní neodkladná resuscitace, rozšířená neodkladná resuscitace, AutoPulse, Lucas, nepřímá srdeční masáž

15 Bc. Zuzana Hlubková, PhDr.Lucie Sikorová, Ph.D. P ř í p r a v a d ě t í k o p e r a c i Cílem práce bylo zjistit vliv vybraných způsobů přípravy dětí k operaci, na jejich strach a úzkost v předoperačním období. Úzkost a strach jsou psychické jevy, které zná z vlastní zkušenosti každý člověk, doprovázejí ho po celý život a podílejí se na formování osobnosti a socializaci člověka. Problém u jedince nastane ve chvíli, pokud se tyto jevy vyskytnou v nadměrném množství nebo nepřiměřené situaci. Mezi pojmy úzkost a strach není přesná hranice. Strach jedince se váže na jeden skutečný nebo i zdánlivý objekt, zatímco úzkost se vyznačuje často nejasnou mnohoznačností. Z psychofyziologického hlediska se strach a úzkost projevují shodně, neboť jejich zdroj a účel jsou shodné reakce na nebezpečí. Projevují se spíše nespecificky a zasahují prakticky všechny orgány a funkční systémy. Úzkost a strach lze popisovat introspektivně (na základě prožívání a myšlení), fyziologicky (pomocí biologických ukazatelů) nebo extrospektivně (vnějškově pozorovatelným projevem a chováním). Příprava sice nemůže zcela zbavit dítě strachu a úzkosti, ale jejím hlavním cílem je pomoci dítěti hledat jeho vlastní vnitřní síly, díky kterým ohrožující situaci zvládne, a posilovat jeho sebevědomí. operace, dítě, strach, úzkost, Nanda

16 Bc. Adriana Horčičáková, PhDr. Ilona Plevová O š e t ř o v a t e l s k á p é č e o p a c i e n t y s p e r k u t á n n í t r a n s l u m i n á l n í a n g i o p l a s t i k o u Úvod: S konzervativní terapií ischemické choroby dolních končetin se stále více rozvíjí intervenční angiologie a u pacientů se provádí perkutánní transluminální angioplastika (PTA). Ošetřovatelská péče není jednotná a ošetřovatelské postupy jsou různé na jednotlivých specializovaných odděleních. Riziko komplikací PTA je nízké, zásluhou je technicky úspěšné provedení PTA a kvalitně poskytnutá ošetřovatelská péče v adekvátní spolupráci pacienta. Vznik komplikací poškozuje pacienta, zvyšuje délku hospitalizace, může mít za následek nutnost další terapeutické intervence či diagnostiky, prodloužení klidového režimu na lůžku a v neposlední řadě zvyšuje ekonomické náklady PTA. Cíl: Zhodnotit ošetřovatelskou péči o pacienty v produktivním a geriatrickém věku s perkutánní transluminální angioplastikou, porovnaní vzniku komplikací u obou věkových skupin v závislosti na procesu managementu péče od přijetí pacienta až po jeho propuštění a jeho spolupráci a informovanosti zdravotnickým personálem. Metodika: Výzkum probíhal ve Vaskulárním centru Vítkovické nemocnice a.s. v období listopad 2011 až únor 2012, výzkumný soubor tvořilo 191 respondentů. Měřícím nástrojem byl nestandardizovaný dotazník, analýza zdravotnické dokumentace, pozorování. Výsledky: Nejčastěji byla PTA provedena v oblasti stehenních tepen u 93 (48,69 %) pacientů. Implantaci stentu do tepny podstoupilo 86 (45,03 %) pacientů. U obou pohlaví byla nejčastěji ICHDKK ve stupni II.b, jedná se o 56 (43,75 %) mužů a 34 (53,97 %) žen. Komplikace po PTA vznikly u 11 (5,76 %) pacientů ve věkové skupině 61 až 75 let. Komplikace po provedeném PTA u spolupracujícího pacienta se vyskytla pouze v 1,05 % (2 pacienti). Naopak komplikace u nespolupracujících pacientů vznikla v 4,71 % případů, což bylo u 9 pacientů. Fisherovým exaktním testem nebyla prokázána statistická významnost mezi počtem komplikací po výkonu u pacientů, kterým byla vysvětlena ošetřovatelská příprava k PTA a u pacientů, kterým vysvětlena nebyla anebo byla vysvětlena nedostatečně. Závěr: PTA je intervenční endovaskulární metoda, která je k pacientovi šetrná v porovnání s operací, minimalizuje riziko vzniku komplikací a snižuje délku hospitalizace při řešení tepenných uzávěrů a stenóz. Vztah ošetřovatelské péče a vznik komplikací byl statisticky nevýznamný, jelikož v souboru bylo relativně málo pacientů, u kterých komplikace vznikla (11; 5,76 %). Všeobecně vznik komplikací se pohybuje 1-3 % pacientů.

17 Klára Hrušková, Lenka Chaloupková, Soňa Chylová I n t e r a k t i v n í h i s t o l o g i c k ý a t l a s n e r v o v ý s y s t é m Důležitou součástí studia histologie respektive patologické anatomie je prohlížení histologických preparátů dříve zejména ve světelném mikroskopu nebo z tištěných histologických atlasů. Využití postupů virtuální mikroskopie umožňuje vytvoření databází digitalizovaných histologických preparátů s vysokým rozlišením. S cílem umožnit studentům přístup k takovéto databázi za účelem přípravy na praktická cvičení či samostudium v rámci výuky před zkouškou jsme se rozhodli vytvořit atlas digitálních obrazů histologických preparátů používaných při výuce histologie. Pomocí volně dostupného programu OlyVIA firmy Olympus se student přihlásí do SQL databáze ústavu histologie a embryologie. Ze seznamu vybere příslušný orgánový systém. Po rozkliknutí uvidí nabídku histologických preparátů. První uvidí při malém zvětšení celou plochu naskenovaného histologického řezu, v něm se může orientovat pomocí takzvaných anotací. Například si vybere na preparátu mozečku termín Purkyňova buňka. Jeho otevřením se změní obraz na předem nastavený detail Purkyňovy buňky a pomocí kurzoru se zobrazí text, který popisuje danou strukturu. Pro každý histologický preparát jsou tímto způsobem znázorněny a popsány všechny důležité struktury. K získání hlubších informací je samozřejmě nutné doplnit poznatky z učebnice. Přístup k histologickému atlasu bude možný z univerzitní počítačové sítě a výhledově také z domova prostřednictvím univerzitního portálu. Naším cílem je výrazně zvýšit komfort a kvalitu přípravy. Virtuální obraz mikroskopického preparátu, atlas, nervový systém, využití ve výuce

18 Bc. Lenka Hývnarová S r o v n á n í n e g a t i v n í h o p ů s o b e n í k o u ř e n í v o d n í d ý m k y a c i g a r e t n a z d r a v í Problematika kouření je v současnosti závažný celosvětový problém. Kromě kouření cigaret dnes stále více vzrůstá obliba kouření vodní dýmky, zvláště u mladé generace. Cílem výzkumné práce bylo zjistit informovanost veřejnosti o škodlivosti kouření cigaret a vodní dýmky u vybrané populační skupiny (2. stupeň základních škol, gymnázium, studenti Lékařské fakulty). Dále zmapovat výskyt míry kuřáctví cigaret a vodní dýmky u této populační skupiny. Do dotazníkového šetření bylo zapojeno 332 respondentů. Dotazníky byly rozdány na tyto školy: Soukromé čtyřleté a osmileté gymnázium ve Frýdku- Místku, Gymnázium - Frýdlant nad Ostravicí, Základní škola Kopřivnice, Alšova a Lékařská Fakulta v Ostravě. Výsledky šetření potvrdily, že mnoho respondentů má zkušenost s kouřením jak cigaret, tak vodní dýmky. Dokonce dotazníkové šetření ukázalo, že větší zkušenost mají respondenti s kouřením vodní dýmky. Vodní dýmku vyzkoušelo 299 respondentů (tj. 90%) a 234 respondentů (tj. 70%) vyzkoušelo kouření cigaret. Dle výsledků mají studenti vysoké školy větší povědomí o škodlivosti kouření vodní dýmky než studenti a žáci nižších stupňů škol. 88 respondentů (tj. 27 %) je mylně přesvědčeno, že voda ve vodní dýmce tvoří dobrý filtr na zachycení nikotinu i dalších škodlivých látek. tabák, kouření, vodní dýmka

19 Soňa Chylová, Klára Hrušková, Lenka Chaloupková V i r t u á l n í m i k r o s k o p i e n o v á d i m e n z e v ý u k y m o r f o l o g i c k ý c h o b o r ů Rozvoj digitálních technologií při zpracování mikroskopických obrazů umožnil vytvoření nového přístupu ke studiu histologických preparátů. Dochází k nahrazení klasického postupu s využitím světelného mikroskopu digitalizovanými obrazy získanými skenováním histologických preparátů. Prvním krokem je skenování vybraných histologických řezů při zvětšení 40x respektive 80x. Skenuje se celá plocha preparátů. Systém umožňuje plynulé měnění zvětšení od pohledu na celkovou plochu preparátu až do detailu při zvětšení sto a vícekrát. Takový přehled klasická světelná mikroskopie neumožnuje. Výsledkem je vyjímečně kvalitní virtuální obraz mikroskopického preparátu s vysokým rozlišením umožňující sledovat detaily, které nebylo možno rozlišit ve světelném mikroskopu. Dalším krokem je zpracování takto získaného souboru dat (2-4 GB) za účelem případných úprav kontrastu či barevného podání obrazu. Tato data jsou uložena do databáze, v našem případě se jedná o Net Image Server SQL databáze firmy Olympus. Tato databáze digitálních virtuálních preparátů se přímo při výuce používá dvěma způsoby. Po přihlášení do tzv.,,konference mohou studenti sledovat na svých monitorech výklad učitele, který popisuje jednotlivé struktury na preparátech. Současně se promítá obraz i na plátno v učebně. Druhou možností je samostatné přihlášení studenta do databáze a individuální prohlížení preparátů dle vlastní volby. Tuto možnost má student také při vzdáleném přihlášení například z jiné učebny v rámci počítačové sítě univerzity nebo přes webové rozhraní přímo z domova. Přístupy do této databáze mají bezpečnostní nastavení dávající učiteli kontrolou nad přístupem k obrázkům a k souvisejícím informacím. Podobně je možno využít tento systém pro flexibilnější a efektivnější stanovení histopatologických diagnóz, které mohou být zkonzultovány formou konference s kolegy prakticky z celého světa v odlišných časech a na odlišných místech. Virtuální mikroskopie, databáze, výuka, samostudium

20 PhDr. Ingrid Juhásová, doc. PhDr. Ľubica Ilievová, PhD., doc. PhDr. František Baumgartner, CSc. P s y c h o m e t r i c k á a n a l ý z a e m o č n e j i n t e l i g e n c i e u š t u d e n t o v o š e t r o v a t e ľ s t v a Úvod: Emocionálna a racionálna oblasť sa prekrývajú a navzájom ovplyvňujú. Aj napriek názorom, že je žiaduce oddeľovať emócie a racionalitu, obe oblasti musia byť uznané s cieľom poskytovať kvalitnú zdravotnú starostlivosť, najmä v medicíne, ktorá je stále viac technická. Emočná inteligencia (EI) umožňuje sestrám, študentom chápať nielen vlastné pocity a reakcie, ale najmä pocity a reakcie pacientov. Ciele práce: V kontexte ošetrovateľstva je cieľom priblížiť emocionalitu, emócie a objasniť podstatu EI. Zhodnotiť mieru EI študentov ošetrovateľstva (OSE) a analyzovať ju z hľadiska jej chápania, skúmať rozdiel v EI v rôznych súvislostiach. Popísať skúmané javy z pohľadu štatistickej deskripcie s dôrazom na výrazné percentuálne rozdiely medzi jednotlivými pohľadmi na EI. Metódy: Vzhľadom k povahe výskumných cieľov je zvolený kvantitatívny dizajn. Rôzne pohľady na EI (schopnosť, črta, EI sebaposudzovaná v kontexte poskytovania starostlivosti geriatrickým pacientom) sme zisťovali u študentov odboru OSE (denná forma), 1., 2., 3. ročník, FZaSP, TU v Trnave, prostredníctvom STEU (Situačná skúška emocionálneho porozumenia), SEIS (Schutte Emotional Intelligence Scale), ktorý meria EI ako črtu a dotazníka vlastnej konštrukcie, pri tvorbe ktorého sme sa inšpirovali TEIQ-SF (Trait Emotional Intelligence Questionnaire). Údaje boli spracované v štatistickom softvéri SPSS Pri spracovaní dát boli využité deskriptívna štatistika, korelačná analýza, porovnanie priemerov, faktorová analýza, analýza reliability. Výsledky: Psychometrická analýza EI u študentov OSE (N=86) predstavuje parciálne výsledky výskumu zameraného na skúmanie emocionality sestier v starostlivosti o geriatrického pacienta. Výsledky potvrdzujú špecifickosť konštruktov. Rozdiely v mierach EI nemajú štatistickú významnosť z hľadiska ročníka štúdia a nepotvrdil sa formulovaný predpoklad vzťahu EI k veku u študentov OSE. Závery: Využívanie EI je nutnou a zároveň modernou požiadavkou OSE, taktiež sa vyhovie potrebám starostlivosti o pacienta ale nájde uplatnenie v spolupráci v rámci multidisciplinárneho tímu. Odporúčame implikovať EI do vzdelávania sestier, zároveň upozorňujeme na možnosť jej vplyvu na skvalitnenie vzdelávania študentov, na ich etické rozhodovanie, kritické myslenie, na poznatky a vedomosti využívané v ošetrovateľskej praxi. emočná inteligencia, študenti, ošetrovateľská starostlivosť, geriatrický pacient, výskum