Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR VÝSLEDKY ŠETŘENÍ V ORP ŘÍČANY

Transkript

1 Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR VÝSLEDKY ŠETŘENÍ V ORP ŘÍČANY V Říčanech Koordinátorka meziobecní spolupráce v území Mgr. Karolina Emanuelová Pracovnice pro tvorbu analýz a strategií Mgr. Ludmila Třeštíková a Pavlína Filková Asistentka projektu Mgr. Markéta Žilková

2 Dotazník PMOS 1. část aktualizace- shrnutí 37 obcí (více než 71% z celkového počtu) 3 DSO (37,5% z celkového počtu, 50 % z počtu DSO, které mají sídlo v SO ORP Říčany) obce DSO odpověděly 29% neodpověděly 71% odpověděly neodpověděly sídlí mimo SO ORP (neodpověděly) 38% 37% 25%

3 1. V jakých oblastech výborně či velmi dobře spolupracujete se sousedními (případně blízkými) obcemi? Představitelé DSO hodnotí obecně v rámci DSO. V SO ORP Říčany jsou svazky obcí, které se specializují na vodovody (SO Vodovod Kamenicko, SO Region Jih, DSO JEKOZ), s jejich fungováním jsou obce spokojené nejvíce. Obce také spolupracují v krizových situacích (např. povodně) a při řešení problematiky školství. Některé pořádají i společné kulturní a sportovní aktivity. 2. V jakých oblastech se Vám nedaří navázat spolupráci se sousedními (nebo blízkými) obcemi? Představitelé DSO hodnotí obecně v rámci DSO. Obce by často rády spolupracovaly v odpadovém hospodářství, ale kvůli časové náročnosti a složitosti se spolupráce příliš neuskutečňuje. Vzhledem k velkému počtu dětí a nedostatečné kapacitě škol je oblast školství největším problémem ORP. Starostové si často stěžují na špatné fungování DSO Ladův kraj, který se specializuje na cestovní ruch.

4 3. Jak hodnotíte spolupráci mezi sousedními obcemi (tedy s těmi, se kterými sousedí vaše katastrální území; představitelé DSO hodnotí obecně v rámci DSO)? Pokud hodnotíte v otázce 3 známkou 4 nebo 5, prosím stručně uveďte příčiny: Starostové jsou se spoluprací s okolními obcemi většinou spokojeni a říkají, že se dokáží domluvit. Některé obce jsou však hodnoceny negativně (ale stává se, že s jednou obcí má dotyčná dobré vztahy, s druhou špatné), většinou kvůli nezájmu, případně hrají roli i osobní vztahy, méně majetkové spory. Obce na okrajích SO ORP hodnotily i sousedy mi své ORP (většinou 2, nebo 4).

5 4. Jak hodnotíte spolupráci s obcemi v rámci mikroregionu/ů (DSO)? Představitelé DSO hodnotí jen své DSO. Na území SO ORP Říčany se nachází 8 svazků obcí. Většina obcí je členem některého z nich, často i dvou, v některých případech dokonce tří. Nejlépe jsou hodnoceny svazky, které slouží k zajištění vodovodu (SO Regin Jih - 1,4, SO Vodovod Kamenicko - 2, DSO JEKOZ 3,3). Nejhůře byly hodnoceny svazky SO Ny-Ko (4), jehož členem je však na území ORP pouze jedna obec. Stejně dopadl i SO pro dopravu v pražském jižním regionu, který na naše území zasahuje na západě, v současné sobě se připravuje obnova činnosti. Ze svazků soustředících se na cestovní ruch, které však mají větší potenciál meziobecní spolupráce, je nejlépe hodnoceno DSO Malé Posázaví (2), které však do našeho SO zasahuje jen okrajově. Pro institucionalizaci nové formy spolupráce by se zřejmě nejlépe hodil DSO Ladův kraj (3,4), který je však hodnocen negativně z důvodu špatného řízení (případně i nezájmu). Pro oblast v okolí Kostelce nad Černými lesy by se hodilo spíše Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko (3,1), protože geograficky i v oblastech problémů je toto území Říčanům vzdáleno. Podle dosavadních zkušeností je vhodnější pro spolupráci pracovat na menším území (stejné problémy, snažší domluva a dospění k řešení).

6 4 2 0 DSO JEKOZ 1 2 3, respondentů průměrné Svazek obcí, který se specializuje na společný vodovod. Členy jsou obce východní části správního obvodu pověřeného obecního úřadu Kostelec nad Černými lesy. Jeho je nejednoznačné, v případě negativního jde o nezájem a majetkové spory. 15 DSO Ladův kraj ,4 4 5 respondentů průměrné Více než čtyři pětiny, kteří sdělili důvod negativního, uvedli špatné řízení DSO, podle ostatních je důvodem nezájem. V současné době se specializuje na cestovní ruch, nicméně jeho strategie zahrnuje mnohem více oblastí. Členy je většina obcí, které spadají pod Říčany jako pod pověřený obecní úřad, a dvě pětiny obcí, které spadají pod pověřený obecní úřad Kamenice. Z těchto důvodů by v rámci budoucí meziobecní spolupráce bylo vhodné využít tento svazek obcí. DSO Malé Posázaví respondentů průměrné Členy DSO Malé Posázaví jsou obce na jihu SO ORP Říčany, většina členských obcí patří pod ORP Benešov. Jeho činnost zahrnuje rozvoj mikroregionu a zvláště cestovního ruchu. S jeho činností jsou obce spokojeny.

7 Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko ,1 4 5 respondentů průměrné Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecka působí téměř na celém správním obvodu obce s pověřeným úřadem Kostelec nad Černými lesy a okrajově zasahuje i do sousedního ORP Český Brod. Zabývá se rozvojem regionu a zvláště cestovním ruchem. Jeho není jednoznačné. V případě negativního je uváděn více než dvěma pětinami respondentů nezájem, téměř třetina si myslí, že sdružení má špatnou oblast spolupráce. Uvedeno bylo také špatné řízení a majetkové spory. Nicméně vzhledem ke geografické působnosti a oblastem činnosti, kterými se zabývám, by bylo vhodné toto sdružení transformovat a použít v budoucí meziobecní spolupráci. SO Ny-Ko má v SO ORP Říčany pouze jednu členskou obec, která ho z důvodů nezájem a majetkových sporů hodnotí negativně. Tento svazek se specializuje na společné odpadové hospodářství.

8 4 2 0 SO pro dopravu v pražském jižním regionu respondentů průměrné Svazek obcí pro dopravu v pražském jižním regionu má v SO ORP Říčany členské obce, které leží na západním konci celého správního obvodu. Další členové jsou ze SO ORP Černošice. Zabývá se řešením dopravy na pražském jižním okraji. Je hodnocen negativně kvůli nezájmu a neexistující spolupráci. V současné době se připravuje jeho oživení SO Region Jih 1 1, respondentů průměrné Svazek obcí, který se specializuje na společný vodovod. S jeho činností jsou členové velmi spokojeni. Většina členů tvoří velká část obcí ležící ve správním obvodu pověřeného obecního úřadu Říčany. Svazek obcí, který se také specializuje na společný vodovod. S činností jsou členové spokojeni. Členy jsou obce, které spadají pod pověřený obecní úřad Kamenice.

9 5. Jaké vidíte největší bariéry meziobecní spolupráce? Největší bariéra je podle dosavadních zkušeností nedostatek financí (financování budoucí spolupráce bylo častým dotazem) a neochota, nezájem, neplnění dohod a nedostatek financí, dalším problémem je nedostatečná legislativa (např. svazky obcí nemohou uzavřít smlouvu s policií) a nízká podpora ze strany státu. Vzhledem ke zkušenostem s fungováním svazků obcí je jako významná bariéra spolupráce uváděno i špatné řízení svazku nebo zaměření spolupráce. Velmi často je také zmiňován problém velké časové vytíženosti starostů (i zaměstnanců obce) a rozdílné priority obcí, které nejsou schopny překonat lokální patriotismus, případně i složitost získání dotací. 6. Napište 3 vaše největší úspěchy nebo pozitiva meziobecní spolupráce a pokud možno je popište: Jako největší úspěch je hodnocen společný vodovod, pokud se daří, tak spolupráce v oblasti školství a cestovním ruchu (společné akce, naučné stezky). Občas se objevuje i úspora financí při výběru společných dodavatelů. 7. Napište 3 vaše největší neúspěchy nebo negativa meziobecní spolupráce: Mezi největší neúspěchy a problémy je řazena spádovost školství (kvůli nedostatečné kapacitě škol mají obce bez škol problémy umisťovat žáky do okolních obcí se školami). Negativem spolupráce je také častý nezájem o ni a velká časová vytíženost a podfinancovanost. K dalším zmiňovaným neúspěchům patří nepropojení obcí cestami, občas je zmiňován neexistující společný postup v odpadovém hospodářství.

10 8a. Ohodnoťte oblasti dle vašeho názoru vhodné pro meziobecní spolupráci: Jako nejvhodnější je hodnocena oblast školství vzhledem k současným problémům s nedostatečnou kapacitou škol. Jako velmi potřebná je hodnocena spolupráce při krizových situacích (velké území SO zasahují povodně). Kvůli dobrým zkušenostem je velmi kladně hodnocena oblast vodovody a kanalizace. Starostové také často zmiňovali potřebu spolupráce v dopravě, někdy i v územním plánování. Sociální služby jsou sice hodnoceny jako vhodná spolupráce, ale podle rozhovorů jde spíše o současné situace, kdy spolupráce celkem funguje a nabídka převyšuje poptávku, nicméně v některých geograficky okrajových oblastech je také o toto téma zájem. V oblasti odpadového hospodářství je jako vhodná hodnocena většinou respondentů, ale není uváděna na prvním místě. 8b. Uveďte, zda v jednotlivých oblastech spolupracujete:

11 Většina obcí spolupracuje v oblasti školství (spádovost, nedostatečné kapacity), kde je ovšem spolupráce hodnocena jako problematická. Velká část obcí je členy svazků, které mají společný vodovod. Při krizových situacích obce většinou také spolupracují. Obce v některých oblastech by rády spolupracovaly v oblasti zaměstnanosti. Část také stojí o spolupráci v odpadovém hospodářství. Problematické jsou sdružené nákupy - část ji upřednostňuje a vidí zde potenciál, pro druhou část je to naopak nezajímavé. 9a. Co považujete za vhodnou formu pro meziobecní spolupráci? Jako nejvhodnější formu hodnotí starostové neformální spolupráci, dále smlouvy mezi obcemi a stávající mikroregion. Jako vhodný uvádí i projekt PMOS, nicméně čekají, jaké konkrétní výsledky jim přinese.

12 9b. V případě výběru položky Smlouvy mezi obcemi, Společné organizace a firmy nebo Stávající mikroregion (DSO) prosíme o bližší specifikaci: Aby spolupráce fungovala, je podle zkušeností starostů potřebné ji mít podloženou smlouvami. V případě stávajícího svazku obcí byl nejčastěji uváděn DSO Ladův kraj (někdy ale také SO Region Jih, který funguje v současné době lépe). 10. Jaký máte názor na institut Okresního shromáždění, které bylo zřízeno zákonem č. 321 ke kontrole činností Okresního úřadu, schvalovalo a kontrolovalo jeho rozpočet a hospodaření, prosazovalo společné zájmy obcí u okresního úřadu a také schvalovalo rozdělení dotací obcím. Starostové hodnotí Okresní shromáždění vesměs kladně a rádi by se v rámci ORP také pravidelně scházeli (jednou ročně) kvůli získání informací z jednotlivých odborů ORP a sdílení zkušeností se starosty z ostatních obcí SO ORP. 11a. Mám předběžný zájem zapojit se do projektu Podpora meziobecní spolupráce a účastnit se jednání Shromáždění představitelů obcí. Vyberte variantu, se kterou souhlasíte.

13 11b. V případě dotazů, připomínek nebo žádostí o informace, prosím specifikujte: Starostové mají zájem se do projektu PMOS zapojit, ale chtějí předložit konkrétní návrhy řešení problémů, strategie považují ze svých zkušeností za nedostatečný výstup. 11c. V případě nezájmu o projekt, prosím specifikujte: Starostové, kteří odmítli spolupracovat, v projektu ani ve vytváření strategií nevidí žádný potenciál, neformální spolupráce, kterou vedou s okolními obcemi, jim vyhovuje tak, jak je, a žádné problémy ke společnému řešení nevidí. Ti, kteří se zapojili vyplněním dotazníku a odpověděli ne, jsou: časově velmi vytíženi, druzí nechápou smysl a zajímá je financování budoucí spolupráce. 12. V rámci projektu Podpory meziobecní spolupráce budou řešena tři témata (školství, sociální služby, odpady) a čtvrté volitelné téma (vznikne na základě domluvy zúčastněných obcí). Předběžně navrhuji toto téma (vypsat a uvést proč): Z dotazníků vyplývá jako volitelné téma doprava. Toto téma uvádí největší počet obcí a situace v dopravě je v SO poměrně neutěšená. Na společném setkání se skupinou starostů okolo Mnichovic bylo dohodnuto téma - obnova starých polních cest a cyklostezky - mohlo by se zařadit jako podtéma do dopravy. Dalšími uváděnými oblastmi možné spolupráce bylo navrhováno - územní plánování (případně suburbanismus), bezpečnost, zaměstnanost, životní prostředí - vodohospodářství a ochrana krajiny. Dvakrát bylo zmíněno téma vodovody a kanalizace, nicméně této oblasti se věnují již 3 DSO.

14 Mapa ORP návrh volitelných témat setkání se starosty + dotazníky

15 Další sdělení a náměty k meziobecní spolupráci (vypište): Bylo by vhodné a potřebné scházet se v rámci ORP alespoň jednou za rok a informovat o změnách. Je nutný tlak na změnu legislativy v rámci meziobecní spolupráce. Je potřeba, aby projekt měl jasný praktický dopad, ne jen tvorbu strategií (výstup strategie je starosty hodnocen jako nedostatečný). Potenciál je viděn ve spolupráci několika obcí, které jsou geograficky i problémově blízko a v menším počtu se dokážou domluvit a shodnout na řešení.