SEZNAM PŘÍLOH KOMPLETNÍHO ELABORÁTU:

Transkript

1 SEZNAM PŘÍLOH KOMPLETNÍHO ELABORÁTU: I. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU Textová část Grafická část I.2.a - Výkres základního členění území 1:5 000 I.2.b - Hlavní výkres - urbanistická koncepce 1:5 000 I.2.c - Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury 1:5 000 I.2.d - Hlavní výkres - koncepce vodního hospodářství 1:5 000 I.2.e - Hlavní výkres - koncepce energetiky a spojů 1:5 000 I.2.f - Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1:5 000 II. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU Textová část Grafická část II.2.a - Koordinační výkres 1:5 000 II.2.b - Výkres širších vztahů 1: II.2.c - Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1:5 000 III. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Textová část příloha A. Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu Pržno na životní prostředí příloha B. Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu Pržno na lokality soustavy Natura 2000 (přílohy A. a B. tvoří samostatné svazky)

2 II. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO OBSAHUJE: 1. Textová část odůvodnění návrhu územního plánu str. a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s ÚPD vydanou krajem...1 a)1. Soulad s ÚPD vydanou krajem...1 a)2. Vazba na okolní obce - ORP...3 b) Údaje o splnění zadání, použité podklady...6 b)1. Splnění zadání územního plánu...6 b)2. Použité podklady...9 c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území...11 c)1. Zdůvodnění územního plánu...11 c)1.1. Vymezení zastavěného území...11 c)1.2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot...11 Sociodemografické a hospodářské podmínky rozvoje obce...12 Ochrana a rozvoj hodnot v území...16 c)1.3. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch a systému sídelní zeleně...21 c)1.4. Veřejná infrastruktura...25 Doprava...25 Vodní hospodářství...28 Energetika...29 Spoje...31 Nakládání s odpady...31 Občanské vybavení...32 Veřejná prostranství...33 c)1.5. Koncepce uspořádání krajiny, ÚSES...33 Koncepce uspořádání krajiny...33 Vodní toky a plochy...35 Územní systém ekologické stability...36 c)1.6. Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití...38 c)1.7. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití...39 c)1.8. Veřejně prospěšné stavby...41 c)2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení...42 c)3. Limity a omezení ve využití území, zásahy do limitů vyplývající z řešení územního plánu...42 d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí...45 e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa...45 e)1. Kvalita zemědělské půdy...46 e)2. Zábor zemědělské a lesní půdy...47 e)3. Posouzení záboru zemědělských pozemků...47 e)4. Posouzení záboru lesních pozemků...48 Tab.1. Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch...49 Tab.2. Předpokládané odnětí půdy ze ZPF...49

3 2. Grafická část odůvodnění návrhu územního plánu...51 a) Koordinační výkres 1:5 000 b) Výkres širších vztahů 1: c) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1:5 000

4

5 a) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚPD VYDANOU KRAJEM a)1. SOULAD S ÚPD VYDANOU KRAJEM Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR). Vlastní řešené území je v PÚR ČR součástí specifické oblasti SOB 2 Beskydy. Pro Pržno jsou nadřazenou územně plánovací dokumentací Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne usnesením č. 16/1426. V rámci upřesnění vymezení specifických oblastí v ZÚR MSK Pržno není zařazeno do specifické oblasti SOB 2 Beskydy, ale je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu OB N1 Podbeskydí - vymezené v rozsahu administrativních obvodů následujících obcí: Čeladná, Frýdlant nad Ostravicí, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Pržno a Pstruží. V rámci ZÚR MSK jsou pro rozvojovou oblast OB N1 stanoveny tyto požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: - Ochrana kulturně historických hodnot sídel a vysokých přírodních hodnot krajiny včetně významných krajinných horizontů (Moravskoslezské Beskydy, masiv Ondřejníku) - obec nezasahuje do CHKO Beskydy, navržený rozvoj zástavby zachovává přírodní hodnoty krajiny i kulturně historické hodnoty sídla. - Nové plochy pro bydlení, sport a rekreaci vymezovat současně s plochami a koridory odpovídající veřejné infrastruktury výhradně ve vazbě na zastavěná území sídel - navržené plochy navazují na zastavěné území, ke všem plochám je zajištěn příjezd, k plochám v dosahu sítí technické infrastruktury je navrženo prodloužení těchto sítí. Jsou navrženy plochy veřejných prostranství, nebo je stanovena podmínka je navrhnout v rámci územních studií. - Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti vyhledávat podle těchto hlavních kritérií: - vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Frýdlant n. O.) - existující nebo plánovaná vazba na nadřazenou síť dopravní infrastruktury - preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen výjimečně, ve zvláště odůvodněných případech) - navržená plocha pro zemědělskou výrobu je situována u silnice v III/48414 s dobrou vazbou na Frýdlant n. O.. Žádná plocha výroby nezasahuje do záplavového území Ostravice. - Nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na stávající zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny - zastavitelné plochy navazují na zastavěné území, nezasahují do pohledově exponovaných lokalit ani lokalit významných přírodních nebo kulturních hodnot. - Při umisťování nových sportovních a rekreačních zařízení zohledňovat pohledovou exponovanost lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny - rozšíření sportovního areálu využívá málo pohledově exponované plochy mezi stávajícím hřištěm a silnicí, nezasahuje do lokalit významných přírodních nebo kulturních hodnot. - Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci. Přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původní zástavby na 1

6 rekreační chalupy - Nejsou navrženy plochy pro výstavbu objektů rodinné rekreace, je umožněna změna využití objektů bydlení na rekreaci. - Zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy hlavních rekreačních středisek - ke zkvalitnění dopravního propojení Pržnem s okolím přispěje navržená přestavba křižovatky silnice III. třídy. - Rozvoj ubytovacích zařízení v oblasti orientovat zejména na výstavbu zařízení s celoroční využitelností - nejsou navrženy konkrétní plochy pro ubytování, ale je umožněna jejich výstavba v obytném území obce. - V hlavních rekreačních centrech oblasti podporovat rozvoj občanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozšířením možností celoročního rekreačního využití - je navrženo rozšíření sportovního areálu, stanovené podmínky využití ploch umožňují výstavbu celoročně využitelných zařízení občanského vybavení prakticky v celém obytném území obce. - Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu - je zachován přestupní uzel pro železniční, autobusovou, automobilovou a pěší dopravu u železniční stanice Pržno. Navržená cyklostezka podél Ostravice umožňuje návaznost na autobusovou dopravu - zastávku Pržno, most. - Podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu - stávající turistická trasa Greenways je zachována, navržena je významná cyklostezka podél Ostravice, jako součást cyklistického spojení Ostravy s Beskydami. V rámci ZÚR MSK jsou pro rozvojovou oblast OB N1 stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: - Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Moravskoslezského a Zlínského kraje - v návaznosti na okolní obce je upřesněn regionální biokoridor ÚSES. Plochy ani koridory dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu do obce nezasahují. - V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně - v potřebných nebo vhodných plochách jsou vymezeny plochy veřejných prostranství a zeleně. Veřejná prostranství v zastavitelných plochách, jejichž využití je podmíněno zpracováním územních studií, budou vymezena v rámci těchto studií. - Prověřit územní a environmentální důsledky případné realizace záměrů v lokalitách geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) - netýká se Pržna. Ze ZÚR MSK vyplývá pro územní plán Pržna nutnost zapracovat veřejně prospěšná opatření - prvky územního systému ekologické stability - regionální biokoridory č. 559 a č Biokoridor č. 559 je do územního plánu zapracován. Biokoridor č. 560 po upřesnění jeho trasy v územních plánech Bašky a Metylovic nezasahuje do území Pržna, není proto do územního plánu této obce zapracován. V požadavcích na řešení a vzájemnou koordinaci při vymezování ploch a koridorů v ÚPD dotčených obcí je v ZÚR MSK jmenován záměr na cyklotrasu Greenways Krakow - Wien - páteřní trasa. Cyklotrasa prochází beze změny severním výběžkem obce. 2

7 Zdůvodnění navrženého řešení územního plánu ve vztahu k prioritám územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území: Z důvodu zlepšení napojení Pržna i okolí na nadřazenou železniční síť je navržena elektrizace železniční trati č.323. Navržený rozvoj obytné funkce obce přispěje také k rozvoji polycentrického osídlení v podhůří Beskyd. Navržená zástavba využívá proluky v zastavěném území, navazuje na zastavěné území, nevytváří nové suburbánní zóny. Pro zkvalitnění obytné a rekreační funkce obce jsou navrženy plochy občanského vybavení a veřejných prostranství - zeleně a je umožněna výstavba těchto zařízení i zeleně v obytném území obce. Podmínky využití neurbanizovaného území jsou stanoveny tak, aby ho bylo možné využívat i k rekreačním účelům. Pro zlepšení odvádění a čištění odpadních vod je navržen systém kanalizace s ČOV. Z důvodu zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit pro stavby k rodinné rekreaci nejsou žádné takové plochy navrženy. Pro zlepšení podmínek rozvoje udržitelných druhů dopravy jsou navrženy pěší trasy, chodníky, cyklostezka, k rozvoji integrované dopravy přispěje návaznost cyklostezky na autobusovou zastávku Pržno, most. Kvůli zlepšení stavu složek životního prostředí je navržen rozvoj kanalizace, plynovodů, preference ekologických obnovitelných paliv, dále je umožněno zatravňování, realizace protierozních opatření, atd. Kvůli ochraně přírodních hodnot jsou respektovány nejcennější části přírody - EVL Natura 2000 Řeka Ostravice a nejsou navrženy žádné stavby, které by mohly mít negativní dopad na krajinu nebo odtokové poměry v území. Kvůli ochraně území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami je umožněna realizace protierozních a protipovodňových opatření. a)2. VAZBA NA OKOLNÍ OBCE - ORP Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb v rámci přirozených či administrativních regionů a přirozená dělba funkcí sídel do značné míry předurčují jak rozvoj celého regionu tak i vlastního řešeného území. Obec Pržno je výrazně se rozvíjející příměstské sídlo, tvořící přirozený přirozený spádový obvod města Frýdlantu nad Ostravicí s vazbami na Frýdek-Místek, vzdáleněji i do krajského města Ostravy. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, částečně obslužná a rekreační, okrajově dopravní a výrobní. Obec tvoří přirozené širší suburbanizační zázemí Ostravské sídelně regionální aglomerace. Otázkou je nakolik se v řešeném území obce mohou projevit suburbanizační tendence v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (Nošovice) a rozvojovými impulsy (Čeladná, Frýdek Místek). Obyvatelstvo obce přes relativně značný příliv nově usazených vykazuje velkou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě a spolkové činnosti. 3

8 Tab. Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Frýdlant nad Ostravicí a širší srovnání Počet částí obyvatel na SO ORP obcí katast rů částí / obec výměra km2 km2/ obec Obyvatel Obec část.o. km2 Frýdek-Místek , , Frýdlant nad O , , Třinec , , Havířov , , průměr ORP* * * * * * * * MSK kraj 13,6 27,9 28,3 2,3 246,7 19, , ČR 30,5 63,0 72,9 2,8 382,3 15, , Zdroj: Malý lexikon obcí 2011, ČSÚ, data pro rok 2010, vlastní výpočty Pro sídelní strukturu celého spádového obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí je do značné míry determinující nízká hustota osídlení, malý počet obcí (mnohdy s rozptýlenou zástavbou) a značné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (rekreační krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje). V rámci SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se na stabilitě osídlení podepisuje zejména celá řada sociodemografických faktorů navazující na vysokou míru nezaměstnanosti, stárnutí obyvatel, ale i problémy s transformací průmyslových a zemědělských podniků v regionu, zejména v devadesátých letech minulého století. V současnosti se situace hospodářská situace zlepšuje. Region je vystaven značnému investičnímu zájmu, zejména o bydlení a aktivity v oblasti rekreace. V rámci řešeného území se problémy projevují zejména v hospodářských podmínkách území, částečně i v oblasti životního prostředí. Posílení hospodářského pilíře a zlepšení podmínek životního prostředí je tak předpokladem udržitelného rozvoje území, zejména z delšího hlediska (budoucích generací stále větší percepce a preferencí kvalitního obytného a životního prostředí). Možnosti zlepšení hospodářských podmínek ve vlastním administrativním území obce jsou omezené, zásadním pozitivním impulsem pro posílení hospodářských podmínek regionu je realizace investic v průmyslových zónách regionu. Optimalizaci funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady (rozvoj obytné funkce) a vazby obce v sídelní struktuře regionu (optimální dělbě funkcí obslužné, výrobní a rekreační). Obec Pržno je členem Mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy a Regionu Pobeskydí. Návrh územního plánu je v souladu se strategickými rozvojovými dokumenty těchto sdružení i se Strategií rozvoje obce Pržno. V území jsou navrženy takové záměry, které přispějí k rozvoji obce a k naplnění prioritních cílů mikroregionu. Ve Strategii rozvoje obce Pržno na léta 2007 až 2013 jsou jmenovány následující záměry, které by chtěla obec realizovat v nejbližších letech: chodníky v obci, sportovní areál, bývalá MŠobčanská vybavenost, kanalizace, dětská hřiště, opravy a budování nových místních komunikací, opravy kostela a údržba hřbitova, veřejné osvětlení (renovace, budování), územní plán-digitalizace, cyklostezka, park, údržba koryt potoků v obci-prevence povodní, podpora spolků a sdružení v obci, rekonstrukce hřiště a zázemí SK Pržno. Všechny záměry, které se týkají územního plánu, jsou do něj zapracovány, nebo je jejich realizace územním plánem umožněna. Část záměrů není vázána na územní plán, část záměrů už byla realizována. Strategický plán mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy - akční plán (MAS Pobeskydí, 2008) uvádí podobné záměry jako strategie obce, plus několik dalších, které ale většinou nejsou řešitelné 4

9 územním plánem: zpracování studie výstavby obecních bytů, modernizace ZŠ a MŠ, vč. informačních technologií, rekonstrukce kabelové televize, rozšíření obecní internetové sítě, budování kamerového systému, komunální technika pro údržbu chodníků, cyklostezky, sportovišť, obnova zeleně, oprava, přestavba, rekonstrukce objektu obecního úřadu, opravy kostela, zvonice - pohon zvonů, rekonstrukce a rozšíření veřejného osvětlení, rekonstrukce obecního objektu na multifunkční zařízení, pořízení techniky pro SDH Pržno, rozšíření středotlaké plynovodní sítě, opravy a rekonstrukce areálu a hřiště SKP, dětská hřiště, víceúčelový sportovní areál, vč. welnes centra a infokiosku, služby, zpracování nového územního plánu, realizace pastevního areálu se salaší, výstavba penzionu, dokončení plochy pro včelaření, revitalizace zemědělských brownfieldů, budování chodníků včetně přechodů, rozšíření a výstavba nových místních a přístupových komunikací, výstavba kanalizace a ČOV, likvidace biologických odpadů - obecní kompostárna, úpravy koryt potoků, revitalizace rybníka. Také u těchto záměrů lze konstatovat, že ty záměry, které se týkají územního plánu, jsou do něj zapracovány, nebo je jejich realizace územním plánem umožněna. Ze Strategie rozvoje Pobeskydí nevyplývají pro obec Pržno žádné konkrétní záměry. Globálním cílem této strategie je zachovat v Pobeskydí atraktivní a zdravé prostředí pro život, práci, odpočinek a trávení volného času místních obyvatel i návštěvníků, adekvátně venkovskému charakteru území a požadavkům třetího tisíciletí. Následující vazby dopravní a technické infrastruktury a územního systému ekologické stability jsou v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací okolních měst a obcí. Z hlediska dopravních vazeb je nejdůležitější silnice III/48425 Baška-Frýdlant nad Ostravicí, která zajišťuje spojení s okolními obcemi a městy i napojení obce na nadřazený komunikační systém. Voda je do Pržna dodávána z vodojemu Pržno ležícího ve Frýdlantu nad Ostravicí (k.ú. Lubno). Obcí prochází také přivaděč OOV Nová Ves - Baška. K čištění odpadních vod je navržen kanalizační systém a ČOV ležící výhradně na území obce. Na území Pržna se nachází výústní objekt z čistírny odpadních vod města Frýdlantu nad Ostravicí. Elektrickou energií je obec zásobována z rozvodné soustavy 22 kv nadzemního vedení linky VN č.28 spojující rozvodny Frýdlant nad Ostravicí a Riviera ve Frýdku-Místku. Přes západní výběžek obce prochází vedení vysokého napětí 22 kv, linka č.52. Plynem je Pržno zásobováno sředotlakými plynovody vycházejícími z regulační stanice VTL/STL Pržno umístěné na plynovodu VTL Místek - Frýdlant. Obcí dále prochází plynovod VVTL Příbor - Třanovice a větev plynovodu VTL Místek - Frýdlant vedoucí do Janovic. Územím Pržna prochází regionální biokoridor územního systému ekologické stability č. 559 vedený tokem Ostravice a jeden tah lokálního ÚSES. Regionální biokoridor spojuje RBC 132 ležící v Bašce s RBC 191 ve Frýdlantu n. O.. Lokální tah ÚSES vedoucí tokem Bystrého potoka přichází do obce od severu z Bašky a Janovic a pokračuje východním směrem zpět do Janovic. 5

10 b) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, POUŽITÉ PODKLADY Územní plán sídelního útvaru - obce Pržno byl schválen Zastupitelstvem obce (zpracovatel - AUA-Agrourbanistický atelier, Praha). Změna č.1 územního plánu byla schválena zastupitelstvem obce , změna č.2 územního plánu byla schválena , změna č.3 územního plánu byla schválena (u všech zpracovatel Ing.arch.Vlastimil Bichler). Změna č.4 nebyla dokončena. Změna č.5 byla vydána opatřením obecné povahy a nabyla účinnost dne Zpracovatelem změny byl Ing.arch.Igor Saktor. V průběhu let se vyskytly nové požadavky na využití území obce a navíc od vstoupil v platnost nový stavební zákon, který má jiné požadavky na obsah a formu územně plánovací dokumentace. Proto zastupitelstvo obce rozhodlo o zahájení prací na novém územním plánu. První etapou prací na územním plánu byly průzkumy a rozbory dokončené v prosinci 2008, které posloužily k přípravě návrhu zadání územního plánu obce. Zadání územního plánu schválilo Zastupitelstvo obce Pržno dne b)1. SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ad a) 1. Při zpracování územního plánu byla respektována Politika územního rozvoje 2008 schválená usnesením Vlády České republiky č.929 ze dne ÚPN VÚC Beskydy pozbyl platnost vydáním Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Při pracích na územním plánu Pržna už k němu proto nebylo přihlíženo. Jako závazná nadřazená územně plánovací dokumentace byly respektovány Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne usnesením č. 16/1426, které nahradily ÚPN VÚC Beskydy, a ze kterých vyplývá pro územní plán Pržna nutnost zapracovat veřejně prospěšná opatření - prvky územního systému ekologické stability - regionální biokoridory č. 559 a 560. Biokoridor č. 560 po upřesnění jeho trasy v územních plánech Bašky a Metylovic nezasahuje do území Pržna, nebyl proto do územního plánu této obce zapracován. Ostatní splněno. ad b) 1., 2. Do územního plánu byly zapracovány všechny zjištěné limity využití území i další omezení, byly prověřeny jejich střety s navrženými záměry a v součinnosti s obcí bylo vyhledáno jejich optimální řešení. 4. V součinnosti s obcí byly prověřeny všechny známé záměry a požadavky na výstavbu, z nichž ty obcí podporované byly zapracovány do územního plánu. - záměr 2 - zemědělský areál byl navržen k přestavbě na bydlení, okolní plochy byly navrženy také k bydlení. - záměr 3 - solární elektrárna už byla realizována, do územního plánu byla zakreslena jako stávající. - záměr 5 - rozsah navržených ploch pro obytnou výstavbu byl dohodnut s obcí a je popsán v bodu ad c). - záměr 6 - rozšíření areálu výroby bylo navrženo pouze z východní strany, t.j. na straně nejvzdálenější od navržené obytné zástavby. 6

11 - záměr 7 - využití ploch bylo ponecháno v souladu s územním plánem z roku Jižně od žel. stanice je navržena plocha pro bydlení, plocha severně od žel. stanice je zařazena do ploch ZU bez možnosti výstavby např. rodinných domů. - záměr 8 - lokalita byla zařazena do ploch smíšených nezastavěného území NS bez možnosti výstavby. Ostatní splněno. ad c) 1. Dle aktualizovaných demografických údajů byla prognóza vývoje počtu obyvatel zvýšena na cca 1150 obyvatel do roku V územním plánu byly navrženy plochy pro výstavbu cca 194 rodinných domů, což dává převis nabídky rozvojových ploch pro bydlení ve výši cca 177%. Ostatní splněno. ad d) 3. V plochách SB1 u silnice III/48425 byla na žádost obce umožněna výstavba bytových domů. 4. Bylo navrženo rozšíření areálu firmy AZ kov-komaxit východním směrem. 6. Zatravnění nebylo navrženo, ale byla umožněna jeho realizace. V ohrožených lokalitách jsou už v současné době pozemky vedeny jako trvalé travní porosty, nebylo proto nutné zatravnění navrhovat. Ostatní splněno. ad e) Doprava - Záměr na výstavbu parkoviště u bývalé MŠ byl do územního plánu zapracován. Předpokládá se, že toto parkoviště bude dostatečné pro pokrytí potřeby parkovacích míst v centru obce. U železniční stanice není navrženo konkrétní parkoviště, ale je umožněna jejich výstavba v okolních plochách SB a OV. Křižovatka silnice III/48425 s místní komunikací u Obecního úřadu už byla během doby uplynulé od zpracování zadání územního plánu upravena. Do územního plánu byla zakreslena jako stav. Záliv u zastávky Pržno, most ve směru na Lubno nebyl navržen. Jeho realizace je možná v přilehlých plochách dopravní infrastruktury dle potřeb obce. Účelová komunikace procházející areálem výroby AZ kov-komaxit byla ponechána ve stávající trase. Na komunikaci je velmi malý provoz, zrušení nebo převedení do jiné trasy nepožadoval ani vlastník výrobního areálu. Nové místní cyklotrasy nebyly navrženy. Zapracováním cyklostezky vedoucí podél Ostravice byl doplněn nejdůležitější chybějící článek cyklistické dopravy v obci. Občanské vybavení - Nebyly navrženy konkrétní plochy pro zařízení občanského vybavení v návaznosti na rozvoj bydlení, ale byly stanoveny takové podmínky využití ploch SB, které umožní realizaci potřebného občanského vybavení v obytném území obce. Vodní hospodářství - Byla navržena tlaková splašková kanalizace včetně čistírny odpadních vod u Mlýnského náhonu. Energetika a spoje - V bilancích potřeby transformačního výkonu bylo počítáno s 5% rodinných domů vytápěných el. energií. Záměr na výstavbu malé vodní elektrárny u Ostravice už není aktuální, nebyl proto do územního plánu zapracován. Nakládání s odpady - byla navržena zastavitelná plocha Z19 pro výstavbu čistírny odpadních vod a zřízení skládky biologického odpadu u Mlýnského náhonu. Ostatní splněno. 7

12 ad f) 1. Na základě podrobnějšího prověření kvalit historicky a architektonicky hodnotných staveb nebyly v územním plánu vyznačeny dvě stavby - dům u silnice III/48425, p.č. 563 a obytný dům nad Obecním úřadem, p.č Několik zastavitelných ploch zasahuje do ochranného pásma lesa. Vzhledem k výskytu několika malých lesních pozemků v zastavěném území obce (zejména podél Plavárenského potoka), je téměř nemožné vyhnout se s navrženou zástavbou zásahům do ochranného pásma lesa. 9. Vymezení územního systému ekologické stability respektuje platné ZÚR MSK, lokální prvky byly vymezeny v návaznosti na okolní obce. V území obce nedochází k významným střetům ÚSES s rozvojovými záměry. 10. Nebyly vyhodnoceny dopady částí ÚSES vyžadujících změnu druhu pozemku na zemědělský půdní fond - v souladu s metodickým doporučením Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července Ostatní splněno. ad g) Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření byly dohodnuty s obcí a s pořizovatelem, asanační zásahy nebyly navrženy. Byly navrženy i veřejně prospěšné stavby - veřejná prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo. ad h) 1. Návrhem územního plánu je omezeno využití ložiska nevyhrazených nerostů - štěrkopísků Hodoňovice-Baška. Do plochy ložiska na území Pržna zasahuje zastavitelná plocha technické infrastruktury, plocha přestavby pro bydlení a regionální biokoridor územního systému ekologické stability. 5. Z hlediska ochrany veřejného zdraví, civilní ochrany a obrany a bezpečnosti státu nevyplývá nutnost zapracování žádných konkrétních ploch nebo staveb do územního plánu Pržna. Požadavky civilní ochrany dle 20 vyhlášky č. 380/2002 jsou řešeny krizovými a havarijními plány města Frýdlantu nad Ostravicí a Moravskoslezského kraje. Do kapitoly c)1.2. OCHRANA A ROZVOJ HODNOT V ÚZEMÍ, Civilní ochrana byla proto uvedena pouze poznámka, že v případě výskytu vyjímečných událostí se bude postupovat v souladu s těmito koncepčními krizovými dokumenty. Ostatní splněno. ad i) 1. Plochy bydlení byly navrženy na základě demografické analýzy a požadavků obce a jejich občanů. Převis nabídky ploch pro bydlení je přiměřený vzhledem k poptávce po bydlení v obci a k poloze obce v rozvojové oblasti OB-N1 Podbeskydí. Podrobnější vysvětlení viz kapitola c)1.2. SOCIODEMOGRAFICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ROZVOJE OBCE. 3. Plocha mezi řekou Ostravicí a silnicemi III. třídy v jižní části obce byla zařazena do ploch smíšených nezastavěného území NS. V územním plánu z roku 1996 byla v této lokalitě navržena plocha pro výrobu, tento záměr už ale není aktuální, obec jej nepodporuje. Na ploše severozápadně od železniční trati v místě ložiska štěrkopísku byla v nedávné době realizována solární elektrárna. V jižní části plochy byla dle záměru obce navržena plocha pro čistírnu odpadních vod. Zbytek plochy zůstává volný. 4. Zemědělský areál byl navržen k přestavbě na plochu smíšenou obytnou. Stejné funkční využití bylo navrženo také u sousedních zastavitelných ploch ležících u silnice III/ Ostatní splněno. ad j) Splněno. 8

13 ad k) Na základě požadavku obce byly vymezeny dvě zastavitelné plochy Z10 a Z11, ve kterých bylo uloženo prověření změn jejich využití územní studií. ad l) Nebyly vymezeny žádné plochy ani koridory, pro které by podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanovoval regulační plán. ad m) Splněno. Součástí územního plánu je část III. Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území s přílohami: A. Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu Pržno na životní prostředí (posouzení dle 10i zák. č. 100/2001 Sb.) a B. Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu Pržno na lokality soustavy Natura 2000 (posouzení dle 45i odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb.). ad n) Splněno, koncept územního plánu ani varianty řešení nebyly zpracovány. ad o) Splněno. Územní plán Pržno byl zpracován v souladu se zák. č. 183/2006 Sb., vyhl.č.500/2006 Sb. a vyhl.č.501/2006 Sb. Obsah územního plánu a jeho členění se řídí přílohou č. 7 k vyhlášce č.500/2006 Sb. Pro potřeby projednání byl územní plán zhotoven ve dvou provedeních. Čtyři kompletní provedení budou zhotovena po vydání územního plánu. b)2. POUŽITÉ PODKLADY Pro zhotovení územního plánu jsme použili následující podklady (další jsou jmenovány přímo v příslušných kapitolách textu): - Zadání územního plánu, schválené Zastupitelstvem obce Pržno dne Politika územního rozvoje ČR 2008 schválená usnesením Vlády České republiky č.929 ze dne Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne usnesením č. 16/ Aktualizace nadregionálního a regionálního systému ekologické stability na území MS kraje (Ageris, Brno, 11/2007) - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje - vyhodnocení rozvojového dokumentu (UDI Morava s.r.o., Dopravní projektování s.r.o., 7/2008, schválena usnesením zastupitelstva MS kraje č.24/2096 ze dne ) - Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje (Dopravní projektování s.r.o., Ostrava, 3/2006, schválena usnesením zastupitelstva MS kraje č.17/1486 ze dne ) - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod (Povodí Odry, s.p., 2003) - Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje (vydán nařízením MS kraje č.1/2004 ze dne ) včetně Aktualizace programu snižování emisí Moravskoslezského kraje (2010) - Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (nařízení č.1/2009 MS kraje, kterým se program vydává, nabylo účinnosti dne ) - Územní energetická koncepce (Tebodin Czech republic, s.r.o., 11/2003, vzato na vědomí radou kraje dne ) včetně Vyhodnocení naplňování Územní energetické koncepce (10/2009) - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (schválen usnesením zastupitelstva MS kraje č.25/1120/1 ze dne , závazná část vydána Obecně závaznou vyhláškou MS kraje č.2/2004, která byla změněna Obecně závaznou vyhláškou MS kraje č.3/2010 ze dne ) - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny (schválena usnesením zastupitelstva MS kraje č.5/298/1 ze dne ) 9

14 - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, včetně aktualizací č.1 až č.5 (schválen usnesením zastupitelstva MS kraje v září 2004) - Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o., 9/2005) - Strategie rozvoje kraje na léta (Agentura pro regionální rozvoj, a.s.) - Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období (Agentura pro regionální rozvoj, a.s.) - Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska na léta (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., 7/2009) - Koncepce rozvoje zemědělství a venkova (Ekotoxa Opava, s.r.o., 11/2005) - Bílá kniha - investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje, aktualizace 11/2010 (Správa silnic MS kraje, p.o.) - Plán oblasti povodí Odry (Poyry Environment a.s., schválen Zastupitelstvem MS kraje dne , závazná část vydána nařízením MSK č.1/2010 ze dne ) - Akční plány ke strategickým hlukovým mapám - Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta (schválen usnesením zastupitelstva kraje č. 13/1209 dne ) - Digitalizovaná, aktuální katastrální mapa - Ortofotomapa řešeného území - Digitální topologicko vektorová data ZABAGED - Informace Obecního úřadu, včetně údajů o vydaných dosud nerealizovaných územních rozhodnutích, o podnikatelských aktivitách v obci, o památkách místního významu - Záměry občanů (shromáždila obec) - Údaje o funkčním využití území a ploch, byly získány pochůzkou v terénu - Podklady o dopravní infrastruktuře - Pasport místních komunikací (UDIMO s.r.o. Ostrava, 10/2001) - Podklady o technické infrastruktuře - vodovodu, kanalizaci, plynovodu, vedení el. energie (poskytla obec, aktualizováno dle ÚAP) - Turistické mapy - Katastrální mapa se zákresem intravilánu z r Výsledky celostátního sčítání dopravy 2010 (ŘSD ČR, 2011) - Údaje o ložiscích surovin, starých důlních dílech, svahových deformacích (z registrů MŽP ČR - Geofondu, aktualizováno dle ÚAP) - Mapa radonového indexu ( - Územně analytické podklady obcí - ORP Frýdlant nad Ostravicí - Aktualizace 2010 (RNDr. Jaroslav Kotík, Digis, spol. s r.o., 12/2010) - bonitní půdně ekologické jednotky, investice do půdy (odvodnění), podklady o technické infrastruktuře, limity využití území - ochranná pásma a další omezení ve využití území - Pržno - Průzkumy a rozbory, podklad pro zpracování územního plánu (Atelier Archplan Ostrava s.r.o., 12/2008) - Územní plán sídelního útvaru - obce Pržno (AUA-Agrourbanistický atelier, Praha, 9/1996) - Změna č.1 ÚPSÚ Pržno (3/2001), změna č.2 ÚPSÚ Pržno (12/2001), změna č.3 ÚPSÚ Pržno (9/2006) (všechny změny Ing.arch.Vlastimil Bichler), změna č.5 ÚPSÚ Pržno (účinnost od ) 10

15 - Vyhodnocení systému ekologické stability v okrese Frýdek-Místek (D.Ciprová, RNDr.L.Bureš, Mgr.Z.Burešová, 11/1997) - Strategie rozvoje obce Pržno, plán rozvoje obce na léta (Media Content Experts s.r.o., 2007) - Strategický plán mikroregionu Frýdlantsko - Beskydy (MAS Pobeskydí, 2008) - Strategie rozvoje Pobeskydí (MAS Pobeskydí, 2007) - Územní plány okolních obcí Frýdlant nad Ostravicí, Baška, Janovice, Metylovice - Pržno, výstavba rodinných domů - studie (AUA-Agrourbanistický atelier, Praha, 1997) - Víceúčelové sportovní zařízení Pržno - DÚR (Čada corporation s.r.o., 6/2008) - Pržno, tlaková kanalizace - dokumentace pro územní řízení (ing. Petr Poštulka, 3/2006) - Cyklistická trasa Ostrava-Beskydy, úsek Baška-Ostravice s odbočkou do Čeladné (2.etapa) - DSP (DHV CR, s.r.o., 10/2010) - Pržno - lokalita nad Obecním úřadem, podmínky dopravního napojení (Ing. Jiří Datinský, 3/2012) - Provedení Hlavních prohlídek vybraných mostních objektů ve správě obce Pržno (Zdeněk Šmíd, 6/2012) c) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ c)1. ZDŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU c)1.1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V územním plánu Pržno je zastavěné území vymezeno dle platného zákona č.183/2006 o územním plánování a stavebním řádu (SZ). Několik v současné době nezastavěných pozemků je do zastavěného území zahrnuto proto, že leží uvnitř intravilánu z roku Do zastavěného území jsou na několika místech zahrnuty pozemky orné půdy. Na těchto pozemcích jsou postavené stavby nebo rozestavěné objekty, které ještě nebyly zapsány do katastru nemovitostí, nebo se jedná o proluky mezi stávající zástavbou. Do zastavěného území jsou na několika místech zahrnuty lesní pozemky, které tvoří nedílnou součást zastavěného území - ploch smíšených obytných, rekreace. Tyto plochy většinou nejsou zalesněné, slouží jako "zahrady" rodinných domů, pouze nebyla formálně změněna jejich kultura. Další lesní pozemky uvnitř zastavěného území jsou zahrnuty do ploch zeleně urbanizované. c)1.2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Koncepce rozvoje území obce vychází obecně z cílů územního plánování vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro: - příznivé životní prostředí - pro hospodářský rozvoj 11

16 - pro soudržnost společenství obyvatel území, tak aby byly uspokojeny potřeby generace současné a nebyly ohroženy podmínky života budoucích generací SOCIODEMOGRAFICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ROZVOJE OBCE Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území) zaměstnanost (hospodářské podmínky území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (přímo její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, rekreační zázemí. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen bydlení - prodejnost nemovitostí pro bydlení v sídle, či dané lokalitě. V případě řešeného území se však do jeho rozvoje stále výrazněji promítá rekreační a obytná atraktivita. Právě rozbor rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (koncepci rozvoje obce z hlediska územního plánu) během očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších let). Prognóza slouží především jako podklad pro efektivní řešení technické a sociální infrastruktury a pro přiměřený návrh nových ploch pro bydlení. Pržno patří k menším příměstským a současně i rekreačním sídlům okresu Frýdek Místek. Z hlediska vývoje počtu obyvatel se na něm projevují především dvě zásadní skutečnosti: poloha u Frýdlantu nad Ostravicí ve velmi intenzivně rekreačně využívaném území; poměrně značná atraktivita bydlení v tomto území, která dále roste. Vývoj počtu obyvatel v obci byl z dlouhodobého hlediska poměrně příznivý. Po r počet obyvatel mírně klesal, do r stagnoval. Značný růst počtu obyvatel v r byl ovlivněn zprovozněním sociálního ústavu v obci (cca 130 osob). Tento příznivý vývoj se odehrává v období kdy většina měst, ale i část menších obcí vykazuje pokles počtu obyvatel, zejména přirozenou měnou. Výjimku představují především rekreačně atraktivní obce v dopravně výhodných a příměstských polohách. Pržno je možno jednoznačně k těmto obcím přiřadit. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území s k u t e č n o s t prognóza rok obyvatel Tab. Vývoj počtu obyvatel po r (zdroj: ČSÚ) rok stav 1.1. narození Zemřelí Přistěhov vystěhov přirozená změna migrace aní aní měna celkem

17 V obci byl především nízký podíl obyvatel v předproduktivním věku 16,1% (r. 2001). V dalších letech je možno očekávat, že podíl předproduktivní složky dále mírně poklesne. Opačná situace nastane u poproduktivní složky populace, kde počet osob absolutně stoupá. Tab. Věková struktura obyvatel (r.2001) územní jednotka obyvatel 0-14 let podíl 0-14 let 60+ let podíl 60+ celkem Česká republika ,2% ,4% Frýdek-Místek ,3% ,8% Pržno ,1% ,3% (zdroj : SLDB 2001) Vzhledem k rekreační funkci obce dochází k mírnému kolísání počtu přítomných obyvatel v obci. Prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel v obci je ovlivněna značným zájmem o bydlení v řešeném území. Během období platnosti územního plánu je nutno očekávat další růst počtu obyvatel v obci na cca 1150 obyvatel do roku V úvahu byly vzaty jak vlastní rozvojové možnosti řešeného území (příměstská poloha a zájem o bydlení), tak především širší podmínky regionu (zejména dokončení průmyslových zón a širší rekreační zázemí obce). Předpokládaný vývoj počtu obyvatel během návrhového období je podmíněn zejména zvyšováním atraktivity vlastního bydlení v obci (zkvalitňováním obytného prostředí, dalším rozšířením občanského vybavení a využitím územních a polohových předpokladů vyplývajících z příměstské polohy obce). Hospodářské podmínky Hospodářské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje sídel s nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je obvykle vnímá a ovlivňuje zejména plošně (z hlediska lokalizace ploch pro podnikání) a zprostředkovaně s vazbami na region a skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky). Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na zelených plochách. Nadměrná plošná expanze podnikatelských ploch v obci naráží na obecná omezení (zejména ochrany přírody) a také omezení vyplývající z PÚR ČR řešeného území jako součásti specifické oblasti Beskydy. Tab. Ekonomická aktivita obyvatel ekonomicky aktivní (EA) podíl EA v % nezaměstn aní míra nezaměst nanosti EA v zemědě lství podíl EA v zem. vyjíždějící za prací podíl vyjíždějící ch Česká republika % ,3% ,4% % okr. Frýdek-Místek % ,6% ,2% % 13

18 Pržno % 59 15,8% 17 4,5% % (zdroj: ČSÚ, SLDB, r. 2001) Hlavním zdrojem pracovních míst ve vesnickém území jsou služby, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi vykazuje dlouhodobý relativní, mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti. V obci je cca 170 podnikatelských subjektů, pracovní místa vytvářejí jak podnikatelé fyzické osoby (128), tak především firmy v oblasti služeb, drobného podnikání. Počet pracovních míst v obci se pohybuje kolem 180. Obec vykazuje stále poměrně značnou vyjížďku za prací. Z dostupných údajů je patrná přetrvávající značná závislost na vyjížďce za prací do měst Frýdlantu n. Ostravicí a Frýdku-Místku. Nepříznivým faktorem je vysoká úroveň nezaměstnanosti a to nejen v obci, ale i v širším regionu. Možnosti snížení nezaměstnanosti jsou z hlediska vlastních obcí omezené. Na druhé straně pokles nezaměstnanosti v posledním období a zejména realizace podnikatelských zón v okolí Frýdku-Místku a na jihu Ostravy je významným předpokladem snížení nezaměstnanosti v regionu a i zlepšení obecných hospodářských podmínek Pržna. Největší výrobní plochou v obci je areál společnosti Therma FM s.r.o. navazující z jižní strany na centrum obce. V areálu sídlí i několik dalších společností zabývajících se převážně kovovýrobou. Plocha se nemění, ale je umožněno její využití k výstavbě a provozování občanského vybavení. V polích východně od zástavby u Rzavého potoka je výrobní plocha společnosti AZ kovkomaxit s.r.o. - kovovýroba. Na základě požadavku vlastníka je plocha navržena k rozšíření. Beze změny zůstávají plochy společnosti Ingstav zabývající se stavebnictvím a Pily Mališ - dřevovýroba nacházející se u železniční trati. Živnosti a služby jsou provozovány často v rodinných domech nebo v dílnách u rod. domů. V obci jsou provozovány dva soukromé areály zemědělské živočišné výroby - chov krav v severní části obce u silnice III/48425 a chov dobytka v jižní části obce u silnice III/ Kravín v severní části obce je vzhledem k jeho poloze mezi obytnou zástavbou navržen k přestavbě na bydlení. V blízkosti jižního areálu je navržena nová plocha pro zemědělskou výrobu. V této ploše už bylo vydáno územní rozhodnutí na stavbu chléva pro 50 dojnic a okolo budoucího objektu bylo územním rozhodnutím stanoveno i pásmo hygienické ochrany. Na více místech v obci jsou chována hospodářská zvířata v menším počtu kusů u rodinných domů (statků) převážně pro vlastní potřebu. Zemědělská půda v obci patří převážně soukromým vlastníkům, o její obdělávání se starají soukromí zemědělci. Lesní pozemky v obci patří většinou fyzickým osobám. Správu lesních pozemků vykonávají Lesy České republiky, lesní správa Morávka. Zařízení lesního hospodářství ani výroby se v obci nenacházejí. Bydlení Podle výsledků sčítání lidu bylo v r v řešeném území 271 bytů (v r ) bytů, z toho 243 trvale obydlených. Vyjma 14 bytů byly všechny v rodinných domcích. Počet 28 tzv. neobydlených bytů je relativně malý, s ohledem na druh zástavby a rekreační funkci obce. V obci bylo v r evidováno 49 objektů individuální rekreace, v současnosti je to podle sdělení obce 64 objektů. Současný počet objektů druhého bydlení je cca 85. Podobně jako u mnoha obcí tak i 14

19 v řešeném území rostl relativně rychleji (ve srovnání s trvalým bydlením) počet neobydlených bytů, jež z velké části tvoří druhé bydlení. Druhé bydlení (tzv. neobydlené byty, chalupy, chaty, jiné obyvatelné objekty) je po r neočekávaně nejrychleji rostoucím segmentem bydlení. Rekreační funkce obce částečně ovlivňuje fungování bytového fondu (odpad trvale obydlených bytů je v obci zvyšován převáděním části bytů pro rekreační účely). Tab. Bytový fond byty trvale obydlené byty, z toho: neobydlené byty celkem celkem v bytových v rodinných celkem % k rekreaci domech domech Česká republika ,3% okr. Frýdek-Místek % 2463 Pržno ,3% 10 (zdroj :ČSÚ, SLDB, r.2001) Z věkové struktury bytového fondu je možno odhadovat rozsah bytové výstavby v období Deklarovaný rozsah nové bytové výstavby byl svou intenzitou mírně nad průměrem ČR. V posledních letech je v obci realizováno 4-5 nových bytů ročně (v naprosté většině v rodinných domech). V obci existuje značný zájem o novou bytovou výstavbu. Potřeba nových bytů během návrhového období bude záviset na následujících skutečnostech: - Velikosti odpadu bytů, přitom vlastní demolice tvoří pouze mizivou část odpadu bytů (celkem bytů do r. 2025), většina odpadu vzniká v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů, především vynětí z trvale obydleného bytového fondu pro rekreační účely (druhého bydlení) apod.. - Růstu počtu cenzových domácností, který je způsoben především růstem počtu domácností s 1-2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby). Tento faktor způsobuje situaci, že i v případě stagnace počtu obyvatel se nároky na nové byty zvyšují. V menším rozsahu na potřebu nových bytů působí i snižování soužití cenzových domácností. Tato objektivní potřeba (ze sociálnědemografického hlediska), však nebude uspokojena - je limitována efektivní koupěschopnou poptávkou obyvatel. - Růstu počtu obyvatel v obci, který je závislý na očekávaném přirozeném růstu (narozenízemřelí), ale především migraci (přistěhovalí-vystěhovalí). Odhadovaný počet nově získaných bytů v řešeném území (po redukci na úroveň koupěschopné poptávky), ale současně se zohledněním širší poptávky z regionu je cca 80 nových bytů v období do r U malé části (asi bytů) je možno předpokládat jejich získání bez nároku na nové plochy (vymezené územním plánem jako návrhové), tj. formou - nástavby, přístavby, změny využití budov, v zahradách, v prolukách v zástavbě apod.. Současně však pro přiměřené fungování trhu s pozemky je potřeba zabezpečit převahu nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou, minimálně o %, podobně jako u většiny obcí v ČR. Ne všechny pozemky, které územní plán navrhne k zástavbě, budou takto využitelné ať už z důvodů majetkoprávních či jiných, tj. v době zpracování územního plánu neznámých faktorů. Významným negativním faktorem je i nízký tlak ekonomických nástrojů (daně z nemovitostí a poplatků za vynětí z půdního fondu) na efektivní využití stavebních pozemků. V zadání ÚP byl požadován převis nabídky ploch ve výši min. 100%. 15

20 V územním plánu jsou vymezeny zastavitelné plochy a plochy přestavby pro cca 194 RD. To při výše uvedené potřebě nových bytů (cca 70 bytů na nových plochách) znamená převis nabídky ploch pro bydlení ve výši cca 177%. Tab. Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území obec-část obce Obyvatel Trvale obydlených bytů Odpad obydlených bytů rok do r Pržno z toho v BD obec-část obce Nových bytů do r Druhé bydlení - v bytových v rodinných obytných jednotek domech domech r.2012 r.2025 Pržno 0 80 (70) Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 10 bytů se realizuje zejména formou úbytku-odpadu trvale obydlených bytů. OCHRANA A ROZVOJ HODNOT V ÚZEMÍ Ochrana kulturních hodnot Kulturní hodnotou území je bezesporu dochovaný způsob zastavění obce. Pro největší souvisle zastavěné území obce je typické kompaktní liniové uspořádání zástavby podél silnice III/48425 vedoucí od Bašky do Frýdlantu n. O.. Takový charakter zástavby je patrný na historických mapách a dochoval se až do dnešních dnů. Během let došlo pouze k zahuštění zástavby a v posledních letech k rozvoji zástavby východním směrem. Ve východní části obce je přesto stále větší zastoupení zemědělských a drobných lesních pozemků, v západní části obce dominuje tok Ostravice. Žádná část obce není z urbanistického hlediska hodnotnější nebo zachovalejší - urbanisticky významná. Charakter zástavby je v územním plánu podporován vymezením zastavitelných ploch ve vhodných lokalitách. Největší rozvoj zástavby je navržen na východním okraji zastavěného území - plochy Z8 až Z14. V ostatních částech obce jsou navrženy pouze menší zastavitelné plochy, případně doplnění - zahuštění stávající zástavby. Navržený rozvoj není natolik rozsáhlý, aby změnil současný vzhled obce a charakter zástavby a krajiny. Největší zastavitelné plochy Z10 a Z11 budou při pohledech z obce "schovány" za zelení rostoucí podél Plavárenského potoka. Podmínky využití ploch B, SB, R, OV a PV jsou stanoveny tak, aby v nich byly zachovány stávající funkce především bydlení, občanské vybavení a veřejná prostranství i stávající průměrná výšková hladina. Stanovené procento zastavěnosti stavebních pozemků v zastavitelných plochách bydlení a smíšených obytných uvedené v kapitole f) části I.1. vychází z průměrné velikosti stávajících pozemků s RD v obci. Ta se nejčastěji pohybuje mezi 800 m 2 až 1500 m 2 v centru obce, mezi 1000 m 2 až 1500 m 2 u nových RD a okolo cca 2500 m 2 až 4500 m 2 u historických zemědělských usedlostí a nových rezidencí v rozptýlené zástavbě. Pro potřeby bilancí počtu RD v územním plánu uvedených v kapitole c)1.2. byla stanovena průměrná velikost parcely pro 1 RD na cca 1500 m 2 na 1 RD v plochách označených B a SB - zastavěnost max. 30%, min. výměra nově oddělených 16