Současnost Nové Bystřice

Transkript

1 Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, , Nová Bystřice Absolventská práce Lucie Szücsová 9. B Vedoucí práce: Mgr. Václav Šilhan

2 Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Nové Bystřici dne: Lucie Szücsová

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat panu řediteli Mgr. Václavu Šilhanovi za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.

4 Anotace Tato práce s názvem byla zpracována jako absolventská práce při ukončení základního vzdělávání na ZŠ a MŠ Nová Bystřice. Práce je zaměřena na stručné seznámení s historií a současností Nové Bystřice.

5 Obsah Úvod První zmínka Poloha Jednotlivé části obce Albeř Artolec Blato Hradiště Hůrky Klášter Klenová Nový Vojířov Ovčárna Senotín Skalka Smrčná Současné změny v obci Rekonstrukce základní školy Rekonstrukce mateřské školy Rekonstrukce školní jídelny Rekonstrukce fotbalového hřiště Rekonstrukce sportovní haly Ulice Na Zátiší Chodník ve Vídeňské ulici Chodník v Hradecké ulici Závěr... 24

6 Seznam použité literatury... 25

7 Úvod Toto téma jsem si vybrala, protože v Nové Bystřici bydlím již 14 let. Bohatá historie tohoto města a zajímavá současnost mě fascinují natolik, že jsem se rozhodla napsat absolventskou práci na toto téma. Mnoho lidí, kteří zde žijí, by se shodlo na tom, že naše město je velice zajímavé. Při hledání informací k této práci se jistě dozvím spoustu zajímavých informací, které jsem dříve nevěděla. 5

8 1. První zmínka První zmínka o Nové Bystřici pochází již z roku Tato zmínka potvrzuje, že je to nejstarší sídlo v okrese Jindřichův Hradec. Je zde zmiňována osada Vistrisz jako součást raabského hrabství v Dolních Rakousech. Oblast byla na žádost raabských hrabat kolonizována Johanity. Po vymření hrabat z Raabsu patřila oblast rodu Zöbingů, kteří pravděpodobně ve Vistritzu nechali postavit největší rotundu ve střední Evropě. Zöbingové také založili hrad Landštejn, s nímž jsou dějiny Nové Bystřice spjaty. 1.1 Osidlování a rozvoj První osídlení bylo v 11. a 12. století a to Slovany, dokladem je mohylové slovanské pohřebiště v přírodním parku Homolka-Vojířov se Bystřice a Landštejn stávají osobním majetkem Guty Habsburské, budoucí české královny rok, kdy se bystřické panství stává součástí Čech, připadá totiž Vítkovci Sezemovi z Landštějna. Další bystřický pán Vilém z Landštejna rebeloval proti Janu Lucemburskému, který roku 1318 celé panství vyplenil, čímž způsobil lokální hladomor. Vilém z Landštejna ale později obrátil a stal se královým rádcem, takže Jan Lucemburský roku 1341 povýšil Bystřici na město. Roku 1381 se Bystřice stává majetkem korutanského rodu Krajířů z Krajku. Za husitských válek byl pánem Bystřice věrný katolík Lipolt z Krajku. Jedna z nejznámějších informací o Nové Bystřici pochází z roku 1420, kdy Jan Žižka dobyl a vypálil kompletně celou obec. Brzy se ale Bystřice znovu vystavěla a byla pojmenována jako Nová Bystřice. Paulánský řád přišel na Novobystřicko roku Založil zde klášter, ten byl ale roku 1533 zničen sektou novokřtěnců. Ti během mše klášter přepadli a 40 mnichů spolu s věřícími z okolí zavraždili. Krajíři z Krajku vymřeli roku 1575 po meči a zadlužené panství se vystřídalo v rukou Lobkoviců a Kinských. Panství koupila roku 1615 kněžna Lucie Otýlie z Hradce, která je poté odkázala svému synovi Adamu Pavlu Slavatovi, který je asi nejznámějším novobystřickým panovníkem. Za něho nastal největší rozvoj. Pozval zpátky paulány a roku 1637 udělil městská práva hornickému městečku Hůrky, které se 6

9 dnes nachází asi 4 kilometry od Nové Bystřice a je i součástí této obce. Další z nejznámějších informací o Nové Bystřici je zazděné srdce Adama Pavla Slavaty ve zdejším kostele. Tato informace byla roku 1997 prozkoumána archeologickým výzkumem a poté potvrzena. Do zrušení panské správy roku 1848 se po vymření Slavatů majitelé novobystřického panství rychle střídali. Josef II. nechal zrušit paulánský klášter v roce Roku 1870 nastal díky vystěhování jedné třetiny obyvatelstva do Ameriky rapidní úbytek obyvatelstva. Roku 1897 sem byla přivedena úzkorozchodná dráha z Jindřichova Hradce. Neubistrisz, jak zní německý název našeho města, se stal okresním městem po nadšeném přivítání Němců roku

10 Nová Bystřice byla osvobozena 10. května 1945 a za 18 dní byli odsunuti i Němci. Nastal příliv českého obyvatelstva. Nová Bystřice se v dobách komunistické totality nalézala prakticky pár metrů od železné opony. Byla k ní připojena řada vesnic z okolí. Od přísluší k obci Nová Bystřice i obec Albeř. Po roce 1989 nastal obrovský rozkvět města, cyklotras a turismu. 2. Poloha Nová Bystřice leží na státních hranicích s Rakouskem. Nachází se zde tři hraniční přechody: Nová Bystřice-Grametten, Smrčná-Haugschlag a Artolec- Hirschenschlag. Sousedí s městem Stráž nad Nežárkou a obcemi Číměř, Člunek, Kunžak, Český Rudolec a Staré Město pod Landštejnem. S okolními vesnicemi má Nová Bystřice obyvatel. Rozloha Nové Bystřice je 81,74 km % této rozlohy tvoří lesy. Značnou část území zabírají také rybníky, jako je Osika, Mnišský rybník a Bystřický rybník, tyto rybníky většinou napájí říčka Dračice. Pouhých 0,7 % rozlohy je zastavěných. Nová Bystřice leží 590 metrů nad mořem. Nachází se v Novobystřické vrchovině, 8

11 která je součástí Javořické vrchoviny. Nejvyšším bodem Nové Bystřice je Kunějovský vrch, který měří 725 metrů nad mořem. Území Nové Bystřice je součástí hned dvou přírodních parků, ze západu zasahuje do přírodního parku Homolka - Vojířov. Většina obce pak spadá do přírodního parku Česká Kanada. Najde se tu ale i maloplošná přírodní rezervace Blanko. 3. Jednotlivé části obce Město Nová Bystřice se skládá celkem z třinácti obcí a z jedné zaniklé obce Mnich u Nové Bystřice. Jako centrální obec je sídlem městského úřadu i dalších institucí, které se na řízení a správě města podílejí. 3.1 Albeř 9

12 Přes dva kilometry východně od Nové Bystřice se nachází obec Albeř, ve které žije 143 obyvatel (2016). V Albeři se nachází pár významných míst, jako je vlakové nádraží a nákladiště, na východ od vsi se rozkládá autokemp a rybník Osika a na východním kraji vesnice se nachází stejnojmenný zámeček postavený počátkem 19. století F. Schneidrem pro hraběnku Terezii Trautmansdorffovou. V roce 2007 byl rekonstruován, je značen jako zřícenina a bohužel není přístupný. V centru vsi stojí také větší kaple. V letech byla Albeř samostatnou obcí, od 1. ledna 1976 je součástí obce Nová Bystřice. 10

13 3.2 Artolec Vesnice Artolec (dříve Artoleč) se nachází asi dva kilometry na jihovýchod od Nové Bystřice. Žije zde trvale 49 obyvatel (2016) a je zde uvedeno přesně 48 adres (2009). První písemná zmínka o vesnici pochází z roku Blato 5,5 kilometru na severovýchod od Nové Bystřice se nachází vesnice Blato. Do roku 1956 se vesnice jmenovala Žišpachy. Trvale zde žije 33 obyvatel (2016) a je zde uvedeno 129 adres (2009). V Blatě se nachází kaple sv. Maří Magdalény, která patří k sousednímu penzionu Hřebíček (dnes penzion U Myslivců). Původní kaple je z roku 1828, v 19. století byla však tato kaple zbořena a orientace nové byla změněna ze západovýchodní na severojižní. 11

14 3.4 Hradiště Malá vesnice Hradiště leží 2,5 kilometru na severozápad. Žije zde 54 obyvatel (2016) a je zde evidováno 21 adres (2009). Nedaleko je známá sjezdovka s vlekem. 3.5 Hůrky Čtyři kilometry severovýchodně od Nové Bystřice leží pozůstatky bývalého městečka Hůrky. Tato vesnička je nejvýše položeným sídlem v okrese Jindřichův Hradec. Hůrky byly hornické městečko a odhaduje se, že ve 12. století se zde těžilo stříbro. V 16. a 17. století těžba dosáhla nevětšího rozmachu. V roce 1637 osadě udělil městská privilegia Adam Pavel Slavata z Bystřice. Do roku 1945 žilo v Hůrkách 577 obyvatel německé národnosti. Poté došlo k vysídlení původního obyvatelstva. Nahradit však původní obyvatelstvo českým obyvatelstvem nebylo jednoduché. Odlehlá oblast s drsným počasím a bez příležitosti práce nebyla pro nikoho lákavou nabídkou. Místní 12

15 škola byla z důvodu malého počtu žáků zavřena. V současné době zde žije 148 obyvatel (2016) na 53 adresách (2009). 3.6 Klášter Klášter je vesnička ležící pět kilometrů východně od Nové Bystřice. Západně od vesnice stojí nepřehlédnutelná budova kostelního kláštera. Na jeho místě 13

16 vytékaly tři prameny, které dostaly pověst zázračných. V roce 1493 zde řád Paulánů nechal vybudovat první budovu. Údajně klášter roku 1533 přepadli příslušníci sekty novokřtěnců, povraždili mnichy a klášter s kostelem vypálili. Roku 1626 Adam Pavel Slavata povolal řeholníky z Burgundska a nechal znovu vystavět kostel s klášterem. V současnosti zde stojí stavebně cenný chrám Nejsvětější Trojice. Vedle kostela volně protéká pramen vody. V Klášteře žije 29 obyvatel (2016) a je zde vybudováno 43 domů (2009). 3.7 Klenová Klenová je malá vesnice nacházející se 6,5 kilometru na severovýchod od Nové Bystřice. Žije zde 27 obyvatel (2016) na 31 adresách (2009). 14

17 3.8 Nový Vojířov Vesnice Nový Vojířov leží čtyři kilometry na západ od města Nová Bystřice. Žije zde 64 obyvatel (2016) a je zde uvedeno 66 adres (2009). 3.9 Ovčárna 15

18 Část obce Nová Bystřice s názvem Ovčárna leží jeden kilometr na sever od Nové Bystřice. Žije zde 54 obyvatel (2016) a je zde uvedeno 55 adres (2009). Někdy bývá uváděna jako součást města Senotín Senotín je malá vesnice 6,5 kilometru od Nové Bystřice. Jako na Hůrkách, i tady se těžilo stříbro. Bývala zde i Tewlova sklárna, která vyráběla tmavé sklo sloužící na převoz léčivých vod. Ještě v 17. století v místních lesích žili vlci a medvědi. Jsou domněnky, že v posledních letech sem opět vlci z Bavorska pronikají. Je zde postaven kostel svatého Michala. Žije zde 25 obyvatel (2016) a je zde uvedeno 30 adres (2009), z nichž většina slouží jako rekreační budovy Skalka 16

19 Osm kilometrů od Nové Bystřice leží malá vesnička s pěti obyvateli (2016) a 11 adresami (2009) jménem Skalka. 17

20 3.12 Smrčná Nachází se asi dva kilometry na západ od Nové Bystřice. Je to malá vesnice se sedmi obyvateli (2016) a s 15 adresami (2009). 4. Současné změny v obci Nová Bystřice prošla za posledních pár let řadou změn. 4.1 Rekonstrukce základní školy S rekonstrukcí školy se začalo už v roce 1980, kdy byla přistavena přístavba se šatnami a v roce 1995 i byty. V roce 1998 byly provedeny úpravy prostor pro bezbariérový přístup do přízemí školy. Školní tělocvična a prostory u Hradecké ulice byly rekonstruovány a upraveny v roce 2000, v roce 2001 byla vybudována výtahová plošina pro zdravotně postižené žáky a rekonstrukce jazykové učebny. V roce 2004 se uskutečnila půdní vestavba a byla vyměněna střecha školy. Všechna okna byla vyměněna v roce 2005 a následně byla škola nově omítnuta. Od roku 2010 byly postupně do všech tříd pořízeny výškově stavitelné lavice i židle a učebny byly vybaveny interaktivními tabulemi a novým nábytkem. 18

21 19

22 4.2 Rekonstrukce mateřské školy První rekonstrukce proběhla v roce 2008, kdy proběhlo zateplení, výměna oken, rekonstrukce kotle, do tříd byly dány nové koberce a nový nábytek. V roce 2015 proběhla druhá rekonstrukce, kdy byla zrekonstruována zahrada. 4.3 Rekonstrukce školní jídelny V roce 2009 proběhla celková rekonstrukce školní jídelny. Jednalo se o novou elektroinstalaci, nové rozvody odpadů a vody, nové kotle a vybavení. V roce 2013 proběhla druhá etapa rekonstrukce školní jídelny, jednalo se o zateplení budovy a novou fasádu. 20

23 4.4 Rekonstrukce fotbalového hřiště V roce 2014 bylo zcela zrekonstruováno fotbalové hřiště v Nové Bystřici. Jednalo se o tartanový povrch, nový travnatý povrch a nové lavičky. 21

24 4.5 Rekonstrukce sportovní haly V roce 2016 se rekonstruovala hala. Byla vyměněna okna a provedeno zateplení a oprava fasády. 4.6 Ulice Na Zátiší V roce 2014 proběhla rekonstrukce vedlejší silnice vedoucí na Ovčárnu. 4.7 Chodník ve Vídeňské ulici 22

25 V roce 2016 byl zrekonstruován pravý chodník ve Vídeňské ulici od náměstí až po odbočku do Tovární ulice. Na fotografii je stav před zahájením rekonstrukce. 4.8 Chodník v Hradecké ulici Rekonstrukce chodníku v Hradecké ulici byla dokončena v roce Ve směru na Jindřichův Hradec byl zcela nově vybudován levý chodník od pošty až po městský hřbitov 23

26 Závěr Na závěr mé absolventské práce bych chtěla říct, že bych za ni možná měla poděkovat. Sama od sebe bych se asi nikdy nerozhodla psát o historii ani o současnosti Nové Bystřice. Absolventská práce mě donutila zajímat se o toto téma a nyní jsem za to ráda. Dozvěděla jsem se spoustu nových věcí, které jsem dříve neznala. Sice sama nevím, jestli je někdy využiji, ale jako znalosti navíc je určitě uplatním, protože jsem si jistá, že množství času, který jsem do tohoto projektu investovala, mi nedovolí zapomenout veškeré informace. Byla bych ráda, kdyby obyvatelé Nové Bystřice věděli, jak zajímavou historii naše město má. 24

27 Seznam použité literatury 1. Kronika města Nové Bystřice 2. Kronika základní školy Nová Bystřice Vlastní výzkum