Návrh Územní plán NOVÁ BYSTŘICE. pro veřejné projednání

Transkript

1 Návrh Územní plán NOVÁ BYSTŘICE pro veřejné projednání 1

2 2

3 Záznam o účinnosti vydávající správní orgán: Zastupitelstvo města Nová Bystřice oprávněná úřední osoba pořizovatele jméno a příjmení: Ing. Petra Vozábalová funkce: referent Městského úřadu Jindřichův Hradec, odbor výstavby a územního plánování podpis: datum nabytí účinnosti: otisk úředního razítka pořizovatele Zpracovatel: razítko projektant Vlastiboř 21, Soběslav datum vyhotovení: září 2016 vypracoval: Ing. Vlastimil Smítka odpovědný projektant: Ing. arch. Jaroslav Poláček číslo paré: 3

4 4

5 Město Nová Bystřice Zastupitelstvo města Nová Bystřice, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen stavební zákon ), za použití 43 odst. 4 stavebního zákona, 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále též jen vyhláška 500 ) formou opatření obecné povahy v y d á v á územní plán Nová Bystřice 5

6 6

7 I. Obsah územního plánu 1) Textová část územního plánu obsahuje: a) vymezení zastavěného území b) základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot b) 1. základní koncepce rozvoje území obce b) 2. koncepce ochrany a rozvoje hodnot území c) urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně c) 1. urbanistická koncepce c) 2. vymezení zastavitelných ploch c) 3. vymezení ploch přestavby c) 4. vymezení systému sídelní zeleně d) koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování d) 1. koncepce dopravní infrastruktury d) 2. koncepce technické infrastruktury d) 3. koncepce občanského vybavení (veřejná infrastruktura) d) 4. koncepce veřejných prostranství e) koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin apod e) 1. koncepce uspořádání krajiny e) 2. vymezení ploch rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území e) 3. územní systém ekologické stability e) 4. prostupnost krajiny e) 5. protierozní opatření a ochrana před povodněmi e) 6. rekreace e) 7. dobývání ložisek nerostných surovin e) 8. další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu Plochy bydlení venkovské Bv Plochy bydlení městské rodinné Bm Plochy bydlení městské bytové Bb Plochy rekreace individuální REi Plochy rekreace hromadná zastavitelná REz Plochy rekreace hromadná nezastavitelná REn

8 Plochy rekreace pobytová v krajině REp Plochy občanského vybavení OV Plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura OVv Plochy občanského vybavení sport OVs Plochy občanského vybavení hřbitov a kostel OVh Plochy občanského vybavení zámek OVz Plochy veřejných prostranství VP Plochy veřejné zeleně VZ Plochy zeleně soukromé a vyhrazené Zsv Plochy smíšené obytné centrum SOc Plochy smíšené obytné SO Plochy dopravní infrastruktury silniční DIs Plochy dopravní infrastruktury v klidu DIk Plochy dopravní infrastruktury - železniční - DIž Plochy technické infrastruktury TI Plochy technické infrastruktury kompostárna TIk Plochy výroby a skladování zemědělská výroba VSz Plochy výroby a skladování lehký průmysl VSl Plochy vodní a vodohospodářské VV Plochy zemědělské ZE Plochy lesní LE Plochy přírodní PŘ Plochy smíšené nezastavěného území SNÚ Plochy golfového hřiště zastavitelné Gz Plochy golfového hřiště nezastavitelné Gn g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit g) 1. veřejně prospěšné stavby g) 2. veřejně prospěšné opatření g) 3. stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu g) 4. plochy pro asanaci h) vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo h) 1. veřejně prospěšné stavby h) 2. veřejná prostranství i) stanovení kompenzačních opatření j) vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření

9 k) vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci l) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti m) stanovení pořadí změn v území (etapizace) n) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ) Grafická část územního plánu, která je nedílnou součástí územního plánu, obsahuje: a) výkres základního členění území v měřítku 1 : , b) hlavní výkres v měřítku 1 : , c) hlavní výkresy jednotlivých sídel v měřítku 1 : 5 000, d) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací v měřítku 1 : , e) výkres pořadí změn v území 1 :

10 a) vymezení zastavěného území - zastavěné území je vymezeno ke dni 1. července všechna zastavěná území jsou zobrazena ve výkrese základního členění území a hlavním výkrese b) základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot b) 1. základní koncepce rozvoje území obce Zásady celkové koncepce rozvoje obce - dosáhnout takového vývoje, který by přinesl rozumný rozvoj v mezích možností území, odpovídající velikosti a významu sídel ve struktuře osídlení a orientovaný na zachování hodnot území zejména klidného prostředí, pohody bydlení a kulturní, ale přesto z hlediska přírodního prostředí dobře fungující krajiny - nepřipustit nekoordinovaný rozvoj, který by narušil přednosti a hodnoty území - všechny stavby, zařízení a terénní úpravy musí respektovat život a styl života, jak styl spíše městského charakteru v Nové Bystřici, tak venkovského charakteru v ostatních sídlech, nesmí zejména zhoršovat kvalitu prostředí, hodnoty území a narušovat pohodu bydlení Zásady rozvoje jsou: - vycházet z postavení sídel ve struktuře osídlení: o Nová Bystřice správní centrum, klidné životní prostředí, zachování hodnot, hlavní rozvoj sídla zejména bydlení sledované odpovídajícím rozvojem veřejné infrastruktury, bydlení dále doplněné občanským vybavením, veřejnými prostranstvími a výrobou a skladováním o Ovčárna klidné bydlení v blízkosti města doplněné rekreací, zachování přírodních hodnot, menší rozvoj bydlení a rekreace o Albeř sídlo v těsné blízkosti města Nová Bystřice, zachování hodnot, hlavní rozvoj sídla zejména bydlení, rekreace a výroba a skladování o Artolec klidné životní prostředí, zachování hodnot, hlavní rozvoj v sídle bydlení a rekreace o Blato klidné životní prostředí v zachované krajině, zachování přírodních hodnot, okolí sídla využíváno k rekreačním účelům, hlavní rozvoj v sídle bydlení a rekreace o Hradiště sídlo mimo hlavní dopravní trasy, hlavním úkolem stabilizace počtu trvale bydlících obyvatel, menší rozvoj bydlení v sídle o Hůrky rozvoj bydlení, občanského vybavení, technické infrastruktury a zemědělské výroby, zachování hodnot o Klášter zachování vesnického charakteru sídla a hodnot, klidné bydlení a životní prostředí, možný rozvoj občanského vybavení v duchu obnovy bývalého kláštera 10

11 o Konrac dobré dopravní napojení sídla, zachování přírodních hodnot, rozvoj bydlení o Klenová klidné venkovské bydlení, zachování přírodních hodnot, rozvoj bydlení a výroby a skladování o Nový Vojířov zachování venkovského charakteru sídla, zachovat zejména přírodní hodnoty území, rozvoj bydlení o Senotín klidné bydlení v zachovalé krajině s množstvím zeleně a typickým charakterem zástavby, zachovat hodnoty území zejména v podobě roztroušené zástavby, rozvoj bydlení v sídle o Skalka zachování klidného bydlení a přírodních hodnot, rozvoj občanského vybavení o Smrčná blízkost města Nová Bystřice, dobré dopravní napojení sídla, zachování hodnot, rozvoj bydlení o solitérní lokality: Klenovské samoty zachovat solitérní bydlení v přírodně hodnotné krajině Mýtinky bydlení v solitérní lokalitě doplněné zemědělským hospodařením, zachování přírodních hodnot, rozvoj bydlení, další rozvoj zemědělské výroby se nepředpokládá lesní hotel Peršlák zachování rekreace v zachovalé krajině, bez dalšího významného plošného rozvoje lokalita Blanko zachování rekreace v klidném a čistém prostředí, rozvoj stávajícího využití u železniční zastávky Senotín respektovány stávající budovy železniční správy, solitérní rekreační objekt jihozápadně od železniční zastávky bez dalšího rozvoje u železniční zastávky Hůrky respektovány stávající budovy související s provozováním železnice, solitérní objekt pro bydlení jihozápadně od železniční zastávky bez dalšího rozvoje rekreační lokality (kolem rybníku Osika, severozápadně od rybníku Osika, kolem rybníků Horní Žišpašský, východně od sídla Blato) rekreaci orientovat pouze ve stávajících lokalitách, nerozšiřovat rekreaci dále do volné krajiny mimo navržené rozvojové plochy Výcvikové středisko University Karlovy u rybníku Osika respektovat stávající areál tohoto střediska, další rozvoj rekreace zejména v rámci tohoto areálu areál golfového hřiště respektovat stávající golfový areál včetně jeho zázemí s možností úměrného rozvoje areál pro sjezdové lyžování respektováno území stávajícího areálu s možností rozvoje zázemí pro lyžování, zachování přírodních hodnot areál pro motokros respektováno území stávajícího areálu, zachování hodnot území, bez možnosti dalšího rozvoje včetně nemožnosti doplňování staveb a zařízení 11

12 bývalý vojenský objekt jihovýchodně od sídla Hůrky objekt vhodný k opětovnému využití pro výrobu a skladování bez uvažovaného dalšího plošného rozvoje, v jeho těsné blízkosti respektovat stávající vodárnu, zachování přírodních hodnot zemědělský areál severně od Albeře respektováno stávající využití areálu, nepředpokládá se další plošný rozvoj ostatní solitérní lokality (severozápadně a východně od sídla Smrčná, severovýchodně od sídla Hradiště, severně od sídla Nová Bystřice, na jihu řešeného území pod Novou Bystřicí (na hranicích s Rakouskem), východně od sídla Artolec, západně od Mýtinek, jižně od sídla Klášter, jižně a jihozápadně od sídla Senotín, jihozápadně od sídla Hůrky) samoty využívané k bydlení nebo rodinné rekreaci bez možnosti dalšího plošného rozvoje mimo stávající plochy - posílit sídlo Nová Bystřice jako správní centrum lokálního charakteru, podpořit vazby na Rakousko - mimo sídlo Nová Bystřice zachovat venkovský charakter území odpovídající hodnotám území - umožnit rozvoj úměrný velikosti a významu obce ve struktuře osídlení zejména s ohledem na zachování urbanistických a stavebních forem charakteristických pro tuto oblast - novou zástavbu uvnitř zastavěného území a zastavitelných ploch povolovat velmi citlivě s ohledem na hodnoty území - vytvořit podmínky pro nárůst počtu trvale bydlících obyvatel a zejména příchod mladých, - vytvořit předpoklady k rozvoji zaměstnanosti v sídlech - zlepšovat prostupnost území zejména: o bezpečnost pěšího a cyklistického napojení v území o propojení na sousední správní území zejména pak směrem na Jindřichův Hradec, Slavonice, a Rakousko, s orientací na pěší a cyklisty směrem na Třeboň - zachovávat a dále rozvíjet hodnoty území zejména přívětivé a klidné životní prostředí - spojit klidné bydlení v zachovalé klidné krajině se základní nabídkou služeb a dalším zázemím zejména v Nové Bystřici - zachovat a respektovat stávající hodnoty území zejména výrazné hodnoty přírodní, architektonické a urbanistické, včetně struktury a hmotového řešení staveb, klidné venkovské prostředí a pohodu bydlení - pokračovat v celkovém rozvoji venkovského prostředí zejména navázat na kvalitní stránky vývoje dané historií a vyvinout maximální snahu o zachování všech předností a příležitostí života na venkově, nadále je rozvíjet a pečovat o ně - neumisťovat skládky, spalovny, třídírny odpadů apod. ani jiná zařízení na odstraňování zejména odpadů a nebezpečných látek - omezovat další výstavbu staveb pro rekreaci, u stávajících dokončených staveb povolovat změny pouze na vlastním pozemku, celkový nárůst nepřekročí 50 m 2 celkové plochy stavby, kde již stavby tuto výměru překročili, nelze je dále plošně rozšiřovat 12

13 - podporovat cestovní ruch vycházející ze zachovalé a turisticky atraktivní krajiny, klidného životní prostředí, urbanistických a architektonických hodnot - zdůraznit ochranu klidného venkovského prostředí, která má být jedním z hlavních lákadel pro nové potencionální zájemce o bydlení - respektovat limity využití území vyplývající z řešení územního plánu - výstupní limity VL1 územní systém ekologické stability - limitující skutečnost, kterou je nutno respektovat při využití konkrétní plochy, což odpovídá zejména plochám přírodním, plochám smíšeným nezastavěného území VL2 maximální hranice negativních vlivů jsou stanoveny zejména pro plochy výroby a skladování zemědělská výroba, technické infrastruktury negativní vlivy z těchto ploch nesmí tuto hranici překročit, a stejně tak žádné v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo týkající se negativních vlivů na okolí VL3 ochrana chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb umístění staveb a zařízení, které mají charakter chráněného venkovního prostoru či chráněného venkovního prostoru staveb - části ploch (např. bydlení, občanského vybavení), které budou zasaženy negativními vlivy např. nadlimitním hlukem, zápachem či neionizujícím zářením (např. z trafostanic, elektrických vedení, staveb pro zemědělství) nesmí mít charakter chráněného venkovního prostoru ani chráněného venkovního prostoru staveb umístění staveb a zařízení, která mohou být zdrojem negativních vlivů tyto stavby a zařízení, která mohou být zdrojem negativních vlivů, např. hluku, zápachu ei neionizujícího záření (např. trafostanice, elektrická vedení, stavby pro zemědělství), nesmí být umisťovány tak, aby do chráněných venkovních prostorů staveb a chráněných venkovních prostorů zasáhly nadlimitní hodnoty negativních vlivů z těchto staveb a zařízení VL4 ochrana melioračních zařízení v případě dotčení a možnosti narušení meliorovaných ploch, je nutno před zahájením záměru provést úpravu drenážního sytému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti nebo ovlivnění zamokřením navazujících ploch VL5 ochrana staveb před pádem stromů - neumisťovat nadzemní stavby a zařízení, které by ohrožoval pád stromů zejména ve vztahu k ochraně lidí (např. stavby pro bydlení), blíže než 25 m od hranic pozemků určených pro plnění funkcí lesa, nevztahuje se např. na stavby a zařízení technické a dopravní infrastruktury, ploty VL6 negativní vliv hluku z dopravy umístění staveb a zařízení, které mají charakter chráněného venkovního prostoru či chráněného venkovního prostoru staveb - v plochách v blízkosti silnic mohou být situovány stavby pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro sport a funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až 13

14 po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže umístění nových silnic tyto stavby a zařízení mohou být umístěny v blízkosti staveb pro bydlení, staveb pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a funkčně obdobných staveb a ploch vyžadujících ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže VL7 negativní vliv hluku z ploch sportu umístění staveb a zařízení, které mají charakter chráněného venkovního prostoru či chráněného venkovního prostoru staveb - v blízkosti stávajících i navrhovaných sportovišť mohou být stavby pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže umístění nových ploch pro sport tyto plochy mohou být umístěny v blízkosti staveb pro bydlení, staveb pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a funkčně obdobných staveb a ploch vyžadujících ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže VL8 manipulační pruh podél vodního toku - respektovat 6 m od břehové čáry široký jednostranný manipulační pruh podél vodních toků, resp. 8 m u významných vodních toků Hlavní cíle rozvoje - provázat sídlo Albeř a lokalitu Ovčárna s organismem sídla Nové Bystřice jako jeho integrální součásti - zachovat hodnotné stavby či soubory staveb např. v podobě zemědělských usedlostí či centra Nové Bystřice - zachovat hodnotné urbanistické prostory nacházející se zejména v jednotlivých sídlech - nenarušit hodnoty území - ochránit nezastavěné území před zastavováním a jinými využitími, které do něj nepatří - maximálně zachovat přístupnost nezastavěného území - pro zachování zejména urbanistických hodnot (zejména charakteristického rázu sídel) umožnit dostatečně široké možnosti využití rozsáhlých budov zemědělských usedlostí zejména hospodářských částí, které umožní jejich uživatelům reálné využití (při respektování bydlení jako převažujícího účelu využití) a tím jejich údržbu a zachování - zachovávat stabilní části přírody (i mimo územní systém ekologické stability) a doplňovat zejména chybějící části důležité pro funkčnost celku, obnovit ekologickou stabilitu zejména na rozlehlých intenzivně zemědělsky využívaných plochách 14

15 - zachovat stávající způsob využití veřejných prostranství a hlavně přístupnost veřejnosti, která je základní podmínkou pro účel centrálního prostoru sídel; všechny další změny veřejných prostorů by se měly orientovat na zlepšování kvality, uchovávání a rozvoj hodnot, zejména sídelní zeleně s upřednostněním původních druhů, základním účelem veřejných prostorů je umožnit setkávání lidí, cílem pak návrat života do nich - nabídnout dostatek příležitostí k nové výstavbě pro trvalé bydlení - podporovat oblast cestovního ruchu odpovídající velikostem jednotlivých sídel a respektující hodnoty území a související činnosti např. komunikace pro pěší a cyklisty - podporovat zaměstnanost v území b) 2. koncepce ochrany a rozvoje hodnot území - respektovat níže uvedené hodnoty území a utvořit podmínky pro jejich ochranu v podrobnějších dokumentacích a navazujících řízeních H1 architektonické hodnoty: o Nová Bystřice - kostel sv. Petra a Pavla východně od náměstí, kostel sv. Kateřiny severně od centra města - zámek, městské opevnění - čp. 8 (fara), 25, 42, 44, 56, 57, 59, 181, 307 (pivovar), 390 (škola), 465 o Albeř - zámek Terezín - kostel ve středu sídla - čp. 10, 11, 30, 31, 37, 39, 40, 41, 42, 43, 57, 58, 61, 64, 67 (bývalá škola), 70, 72, 75, 78, 91, 94, 96, 100, 107 o Artolec - čp. 9, 13, 18, 45 o Blato - kostel sv. Máří Magdalény - čp. 1, 2, 3, 5, 16, 18, 21, 24, 25, 26, 27 o Hradiště čp. 26 o Hůrky - kostel sv. Jakuba Většího - čp. 23, 32, 39, 4, 40, 41, 102 (jihozápadně od sídla) o Klášter - kostel Nejsvětější Trojice (bývalý klášter) - čp starý hřbitov na jihu sídla o Konrac - čp. 29, 40 o Klenová - čp. 1, 4, 7, 9, 10, 13, 14, 16, 19, 22, 23 o Nový Vojířov - kostel na návsi 15

16 - čp. 3, 6, 25, 29, 34, 35, 38, 40, 44, 47, 55, 63, 65, 66, 74 (bývalá škola), 22 (popř. i 95 vierkant) o Senotín - čp. 2, 5, 6, 8 (bývalá škola), 9, 10, 11, 12, 13, 14, 21, 26, 28, 30, 31 o Skalka - čp. 15, 40, 43 o Smrčná - čp. 35, 37, 47, 60 ochrana hodnot - architektonické hodnoty musí být zohledněny (úměrně intenzitě vztahu mezi hodnotou a využitím území zejména novou, popř. rekonstruovanou stavbou či zařízením) jak při nové výstavbě v zastavěném území, tak při stavebních úpravách a přístavbách stávajících budov, tj. neporušit hlavní zásady a rysy, prostorové uspořádání a dispozice staveb, orientaci jednotlivých objektů, tvarosloví atd. - nástavby se nedoporučují, případné podkroví se snažit zbudovat pouze s využitím stávajících půdních prostor a velmi citlivě zvažovat budování vikýřů (nedoporučují se sdružené vikýře) - zcela v rozporu s hodnotami území je umisťování staveb typu srubu a zařízení a staveb typu mobilních domů (mobilhome, mobilheim, mobilhouse apod.) - úpravy doprovodné zeleně směřovat k původním druhům vegetace H2 urbanistické hodnoty - urbanisticky hodnotné prostory o Nová Bystřice městská památková zóna - historické centrum města se zámkem, pivovarem, kostelem, městským parkem a historickou zástavbou o Albeř - koryto vodoteče v sídle s bohatou doprovodnou zelení, na které navazuje ucelená harmonická zástavba - hodnotný soubor venkovských usedlostí s předzahrádkami a uzavřenými dvory v centru sídla o Artolec - typické usedlosti německého pohraničí, tzv. vierkanty, na severu sídla, - usedlost s patrovým špejcharem v Mýtinkách o Blato - historické jádro sídla s převažujícími klasickými zemědělskými usedlostmi s uzavřenými dvory, některé s jednoduchou výzdobou o Hradiště - návesní prostor s kaplí, přiléhající zelení a okolní zástavbou o Hůrky - centrální prostor s kostelem, venkovskými usedlostmi a několika empírovými patrovými domy - ucelená historická zástavba na jihu a na severu sídla 16

17 o Klášter - historické jádro sídla s dominantním kostelem a zbytky kláštera, doplněný malým hřbitovem na jihu o Konrac - celé území sídla bez severní části, která je již znehodnocená novodobou zástavbou, v sídle je dochovaná prostorová skladba jednotlivých stavení o Klenová - návesní prostor se soustavou rybníčků propojených vodotečí a doprovodnou zelení obklopený hodnotnými zemědělskými usedlostmi o Nový Vojířov - dva oddělené prostory se shodnou charakteristikou jeden na západě a druhý na východě sídla, zachovaná hodnotná zástavba částečně již znehodnocená novostavbami či nevhodnou modernizací o Senotín - návesní prostor s kaplí v jižní části sídla, kolem něhož jsou rozmístěna historicky zachovalá stavení s obdobnou urbanistickou strukturou - rybniční soustava v severní části sídla propojená vodotečí s doprovodnou zelení doplněná roztroušenou zástavbou ochrana hodnot - zachovat urbanistickou podobu, zejména půdorysnou strukturu a výškovou hladinu zástavby a dochovaný historicky cenný architektonický výraz - úpravy celého prostoru včetně všech budov, jejich stavební úpravy a přístavby (zejména viditelných z veřejných prostorů) musí plně respektovat hlavní zásady a rysy, prostorové uspořádání a dispozice staveb, stávající stavební čáru, orientaci jednotlivých objektů, tvarosloví atd. (viz také podmínky výše H1) - úpravy zeleně směřovat k původním druhům vegetace - vytvořit předpoklady pro zachování typického venkovského charakteru zástavby - zcela v rozporu s hodnotami území je umisťování staveb typu srubu a zařízení a staveb typu mobilních domů (mobilhome, mobilheim, mobilhouse apod.) H3 menší sakrální stavby a ostatní drobné hodnoty včetně doprovodné zeleně o Nová Bystřice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na Malém náměstí, sloup se sousoším Nejsvětější Trojice se sochami andělů na Mírovém náměstí, kašna se sochou sv. Lukáše na Mírovém náměstí - výklenková kaplička P. Marie proti čp. 137, boží muka při čp. 486, boží muka při silnici do Jindřichova Hradce, boží muka při silnici na Smrčnou, krucifix v areálu závodu Alma východně od sídla (u sídla Albeř) - válečný hrob na místním hřbitově na severu sídla - kříž v areálu výrobního podniku na severu sídla, boží muka při čp. 486, kříž při čp. 614, kříž při čp. 458, kříž při čp. 716, kříž na křižovatce na severovýchodě sídla, výklenková kaplička při čp pomník Na paměť slavných květnových dnů 1945 severně od centra sídla s veřejným prostranstvím 17

18 o Albeř - výklenková kaplička při čp. 107, kříž na křižovatce v sídle, pomník obětem padlých ve světových válkách, - měřický bod 15. poledníku severovýchodně od sídla, - výklenková kaplička u silnice II/152 mezi Albeří a Klášterem, kříž za čp. 30 na jihu sídla a další kříže podél cest o Artolec - kaple sv. Antonína Paduánského - kříže podél cest a v sídle (např. při čp. 26) o Blato - kaplička a pomník před čp. 1, kříž před čp. 5, kříž před kostelem o Hradiště - kaplička na návsi - výklenková kaplička jižně od sídla, kříž u kapličky na návsi o Hůrky - pamětní kámen o navrácení české půdy před čp. 6, památník za osvobození vsi a vlasti v jihozápadní části sídla - kříž na křižovatce silnic III/1511 a III/1512 v sídle, kříž u silnice III/1511 severně od sídla a kříž na cestě k čp. 102 jihozápadně od sídla - socha sv. Jana Nepomuckého naproti budově bývalé prodejny o Klášter - boží muka na rozcestí u silnice II/152 - kříž před kostelem v centru sídla, kříž jihozápadně od sídla o Konrac - kříž mezi 3 kaštany na rozcestí u silnice II/152 o Klenová - kaplička v jižní části sídla, výklenková kaplička naproti čp. 12 o Nový Vojířov - kříž při čp. 33, kříž u cesty směrem na Peršlák o Senotín - kaple sv. Michala - kříž u silnice III/1511 jižně od sídla, památník o navrácení české půdy před čp. 7 o Skalka - kaplička na východě sídla, kříž na východě sídla (pod kapličkou), kříž na východě sídla o Smrčná - kříž v centru sídla u silnice III/12858 ochrana hodnot - podpořit jejich údržbu včetně přiléhající zeleně 18

19 H4 - zachovat dostatečný odstup případných rušivých prvků - vhodně upravovat jejich okolí přírodní hodnoty prvky zeleně v území bodové prvky zeleně solitérní dřeviny v okolí i uvnitř sídel: - Kalopanax pestrý v sídle Nová Bystřice - dvě lípy v sídle Klášter - lípa v sídle Nový Vojířov - dub při čp. 141 v Albeři - lípa srdčitá při čp. 6 v sídle Hůrky - lípa při čp. 3 v sídle Klenová - lípa v sídle Klášter doplňující dvě další lípy (památné stromy) liniové prvky zeleně - do krajiny vystupující cesty ze sídla doprovázené zelení, meze a rozhraní, např. mezi lesem a ornou půdou a další prvky přírodní zeleně (viz grafická část) - doprovodná zeleň podél vodoteče v sídle Artolec - dva průchody v zástavbě se zelení k Dolnímu žišpašskému rybníku v sídle Blato - alej stromů podél silnice III/1521 vedoucí na východ od sídla Klášter II (Konrac) - v okolí osady Mýtinky jsou hodnotné také javorové aleje - koryto Koštěnického potoka včetně jeho doprovodné zeleně plošné prvky zeleně - lesní komplexy na jihovýchodě, severu a jihozápadě správního území města - rybníky s přilehlou doprovodnou zelení Osika, Mnišský, Novobystřický, Klášterský a Lesní - rašeliniště Klenová, Gebhárecký rybník, rybník Blanko a Skalák u Senotína s okolní hodnotnou krajinou - prvky územního systému ekologické stability včetně interakčních prvků - další prvky v krajině mokřady a pastviny v k. ú. Hůrky, mokřady a rybníky v k. ú. Mnich u Nové Bystřice, skalní výchoz na vrchu Hamerský v k. ú. Hradiště, soustava rybníků Veroniky v k. ú. Artolec, lokalita staré vodárny u Nové Bystřice, rybník Mitka a lokalita Čtyřisítka u Mýtinek, rybníky a pastviny Klášter Konrac, pískovna v k. ú. Nový Vojířov ochrana hodnot - zohlednit při stávajícím využití i při úpravách a případných změnách využití - zachovat tyto prvky a posílit jejich funkčnost v územním systému ekologické stability 19

20 H5 - doplňovat další liniové prvky zeleně zejména podél struh a polních cest - zcela v rozporu s hodnotami území je umisťování staveb typu srubu a zařízení a staveb typu mobilních domů (mobilhome, mobilheim, mobilhouse apod.) kulturní hodnoty: o sídlo Nová Bystřice část Ovčárna - židovský hřbitov nedaleko Ovčárny jako doklad historického vývoje a osídlení v území o bývalé sídlo Mnich - katastrální území Mnich u Nové Bystřice zejména pozůstatky samotného sídla Mnich jako pozůstatky dokladující historický vývoj a osídlení v území o bývalé sídlo Nové Mlýny - pozůstatky obydlené lokality Nové Mlýny jako pozůstatky dokladující historický vývoj a osídlení v území ochrana hodnot - zachovat nezastavitelnost lokality - podpořit údržbu lokality včetně zeleně včetně vhodné úpravy okolí - zcela v rozporu s hodnotami území je umisťování staveb typu srubu a zařízení a staveb typu mobilních domů (mobilhome, mobilheim, mobilhouse apod.) c) urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně c) 1. urbanistická koncepce Nová Bystřice - zachovat převažující obytnou funkci sídla a tomu úměrně rozvíjet a doplňovat veřejnou infrastrukturu - respektovat rozličnost výstavby pro bydlení v sídle - bydlení v bytových domech, v rodinných domech městského charakteru, tak venkovského charakteru - respektovat koridor pro východní obchvat silnice Jindřichův Hradec státní hranice - respektovat koridor pro vodovod Nová Bystřice - Lásenice - podpořit posílení centra sídla jako polyfunkčního prostoru o zachovat a rozvíjet smíšenou funkci v prostoru kolem náměstí, ve které se prolíná a mísí zejména bydlení a občanská vybavenost (zejména městský úřad, knihovna, kulturní dům, pošta, obchody a restaurace) o ozdravit centrální prostor sídla včetně zeleně s orientací na zvyšování jeho kvalitativních stránek o zachovat navazující prvky zeleně zejména městské hradby, prostor kolem kostela, zámecký park 20

21 o revitalizovat prostor stávajícího autobusového nádraží včetně navazujících pozemků a provázat toto veřejné prostranství s městským parkem a náměstím - zachovat a rozvíjet severní část sídla jako prostor pro občanskou vybavenost (základní škola, mateřská školka, družina, tělocvičny, fotbalové hřiště, víceúčelová hřiště, kuželna, ubytování, pohostinství atd.) zejména patřící do veřejné infrastruktury včetně zachování školního lesíka jako veřejné zeleně - podpořit rozvoj bydlení: o o respektovat hlavní směry rozvoje západ, severozápad a severovýchod sídla zohlednit rozsáhlou lokalitu pro rozvoj bydlení za rybníky Mnišský a Bystřický - zohlednit zemědělský areál na východě sídla, ale regulovat jeho intenzitu využití směrem k minimalizaci negativních vlivů na okolí, maximalizovat odclonění od jiných způsobů využití - zohlednit výrobní areály zejména na severu, jihu a jihovýchodě sídla, ale regulovat jejich intenzitu využití směrem k minimalizaci negativních vlivů na okolí, maximalizovat odclonění od jiných způsobů využití - rozvoj výroby a skladování směřovat v návaznosti na hlavní silnice včetně budoucího obchvatu - podpořit a rozvíjet výrobu a skladování na jihovýchodě sídla - ozdravit rozsáhlý průmyslový areál na východě sídla a respektovat těsné sousedství zástavby pro bydlení sídla Albeř, současně respektovat prostupnost říčky Dračice včetně břehových partií, dopravní napojení řešit na stávající silnici II. třídy - podpořit a rozvíjet občanské vybavení na jihozápadě sídla včetně areálu golfového hřiště a rozvoje zázemí včetně staveb ubytovacích zařízení či dalších navazujících činností, včetně ozdravění areálu bývalé pohraniční roty - rozvíjet funkci rekreace na jihu sídla včetně obnovení využití břehových partií Mnišského rybníka pro koupaliště a další sportovní aktivity s respektováním přírodního charakteru lokality - revitalizovat případně ozelenit údolí Bystřického potoka zejména v severozápadní části sídla - respektovat nivu říčky Dračice včetně zachování doprovodné zeleně a nezastavitelnosti tohoto území zejména pro bydlení - revitalizovat prostor před železničním nádražím jako jeden z hlavních vstupů do sídla - respektovat stávající plochy smíšené obytné při hlavní silnici do Rakouska bez možnosti masivního rozvoje - respektovat umístění centrální čistírny odpadních vod na sever od sídla Ovčárna - podpořit a zachovat obytnou funkci - stabilizovat zastavěné území s menšími možnostmi rozvoje bydlení a rekreace v návaznosti na stávající plochy 21

22 - rozvíjet a podpořit napojení na samotné sídlo Nová Bystřice, zejména pro pěší a cyklisty - respektovat nivu Ovčárenského potoka včetně doprovodné zeleně - respektovat průchod obchvatu Nové Bystřice a vodovodu Nová Bystřice - Lásenice - plně respektovat židovský hřbitov Albeř - zachovat převažující obytnou funkci sídla a tomu úměrně rozvíjet a doplňovat veřejnou infrastrukturu s možností navázání na Novou Bystřici - zohlednit možnost doplnění výstavby pro bydlení uvnitř zastavěného území zejména ve stávajících plochách pro bydlení - podpořit posílení centra sídla v západní části zachovat a ozdravit tento prostor včetně zeleně s orientací na zvyšování jeho kvalitativních stránek - respektovat kostel ve střední části sídla včetně doprovodné zeleně - podpořit rozvoj bydlení - respektovat hlavní směry rozvoje sever v prostoru mezi silnicí II/152 a stávajícím sídlem - podpořit a rozvíjet výrobu a skladování na severovýchodě sídla v návaznosti a s napojením na stávající silnici II. třídy - revitalizovat břehové partie říčky Dračice - neumožnit změnu nezastavěného území na zastavěné území či zastavitelné plochy severně od stávající silnice II. třídy - nenavrhovat další rozvoj bydlení či rekreaci jižně od stávající železniční dráhy - zohlednit okolí rybníka Osika jako oblasti zejména pro letní rekreaci Artolec - zachovat převažující obytnou funkci sídla a tomu úměrně rozvíjet a doplňovat veřejnou infrastrukturu - zohlednit možnost doplnění výstavby pro bydlení uvnitř zastavěného území zejména ve stávajících plochách pro bydlení - podpořit posílení centra sídla ve střední části zachovat a ozdravit tento prostor včetně kostelíku a související zeleně s orientací na zvyšování jeho kvalitativních stránek - podpořit rozvoj bydlení - respektovat rozvoj sídla formou menších ploch pro bydlení, které doplňují stávající zástavbu a udržují jednolitý organismus sídla - revitalizovat břehové partie Artoleckého potoka a podporovat jejich prostupnost - ozdravit bývalý areál vojenské roty Blato - zachovat kompaktnost sídla - respektovat prolínající se obytnou a rekreační funkci sídla a tomu úměrně rozvíjet a doplňovat veřejnou infrastrukturu - zohlednit možnost doplnění výstavby pro bydlení uvnitř zastavěného území zejména ve stávajících plochách pro bydlení 22

23 - zohlednit hlavní rozvoj bydlení v jižní a jihovýchodní části sídla včetně přestavby prostoru se stavbami pro zemědělství na plochu pro bydlení - neumožnit změnu nezastavěného území na zastavěné území či zastavitelné plochy západně od sídla "za říčkou Dračicí" zejména nenavrhovat další rozvoj bydlení či rekreace - zohlednit okolí rybníků Horního a Dolního Žišpašského jako oblasti zejména pro rekreaci - rekreační využití rozvíjet v logické souvislosti se stávajícími plochami a vodní plochou těchto dvou rybníků Hradiště - zachovat obytnou funkci sídla - zohlednit možnost doplnění výstavby pro bydlení uvnitř zastavěného území zejména ve stávajících plochách pro bydlení - podpořit rozvoj bydlení - respektovat rozvoj sídla formou menších ploch pro bydlení, které doplňují stávající zástavbu a udržují jednolitý organismus sídla - podpořit posílení centra sídla zachovat a ozdravit tento prostor včetně kostela, kříže a zeleně s orientací na zvyšování jeho kvalitativních stránek - zohlednit stávající zemědělskou výrobu na jihu sídla Hůrky - zachovat převažující obytnou funkci sídla a tomu úměrně rozvíjet a doplňovat veřejnou infrastrukturu - zohlednit možnost doplnění výstavby pro bydlení uvnitř zastavěného území zejména ve stávajících plochách pro bydlení - bydlení rozvíjet v návaznosti na stávající sídlo úměrně velikosti a významu sídla - podpořit posílení veřejných prostorů sídla v jihozápadní části u hřbitova, střední části na křižovatce silnic, u kostela ozdravit tyto prostory včetně kostela a případné zeleně a zachovat je jako nezastavitelné, - respektovat zemědělský areál na jihu sídla a jeho možný rozvoj minimalizovat negativní vlivy na sídlo, maximalizovat odclonění od jiných způsobů využití - respektovat navrhované umístění centrální čistírny odpadních vod na sever od sídla - revitalizovat průmyslové stavby v centru sídla se zohledněním okolních ploch zejména bydlení Klášter - plně respektovat kostel Nejsvětější trojice včetně jeho dominantního postavení vůči širokému okolí a včetně související zeleně - zachovat převažující obytnou a rekreační funkci sídla v historických staveních - zachovat stávající charakter sídla včetně zástavby - umožnit obnovu budovy kláštera, avšak pouze a jen v historické podobě s možnostmi využití pouze pro občanskou vybavenost patřící do veřejné infrastruktury - ozdravit hřbitůvek na jihu sídla včetně přístupu a související zeleně 23

24 - neumožnit změnu nezastavěného území na zastavěné území či zastavitelné plochy severně od stávající silnice II. třídy zejména nenavrhovat rozvoj bydlení, rekreace, výroby a skladování, občanského vybavení atd. Konrac - zachovat obytnou funkci sídla a tomu úměrně rozvíjet a doplňovat veřejnou infrastrukturu - zohlednit možnost doplnění výstavby pro bydlení uvnitř zastavěného území zejména ve stávajících plochách pro bydlení - bydlení rozvíjet v návaznosti na stávající sídlo úměrně velikosti a významu sídla - respektovat jako nezastavitelnou zeleň přírodního charakteru ve střední části sídla podél bezejmenné vodoteče spojující Konračský a Klášterský rybník - jihovýchodně od sídla respektovat objekt zásobování pitnou vodou Klenová - zachovat obytnou a rekreační funkci sídla a tomu úměrně rozvíjet a doplňovat veřejnou infrastrukturu - zohlednit možnost doplnění výstavby pro bydlení uvnitř zastavěného území zejména ve stávajících plochách pro bydlení - bydlení rozvíjet menšími plochami v návaznosti na stávající sídlo úměrně velikosti a významu sídla - podpořit posílení centra sídla zachovat a ozdravit tento prostor včetně zeleně s orientací na zvyšování jeho kvalitativních stránek, respektovat procházející vodní tok včetně vodních ploch - respektovat zemědělský areál na severozápadě sídla a jeho možný rozvoj minimalizovat negativní vlivy na sídlo, maximalizovat odclonění od jiných způsobů využití Nový Vojířov Senotín - zachovat převažující obytnou funkci sídla a tomu úměrně rozvíjet a doplňovat veřejnou infrastrukturu - zohlednit možnost doplnění výstavby pro bydlení uvnitř zastavěného území zejména ve stávajících plochách pro bydlení - bydlení rozvíjet menšími plochami v návaznosti na stávající sídlo úměrně velikosti a významu sídla - podpořit posílení centra sídla zachovat a ozdravit tento prostor včetně zeleně a kostela s orientací na zvyšování jeho kvalitativních stránek, respektovat procházející Vojířovský potok včetně vodních ploch - respektovat zemědělský areál ve střední části sídla minimalizovat negativní vlivy na sídlo, maximalizovat odclonění od jiných způsobů využití - zachovat převažující obytnou a rekreační funkci sídla a tomu úměrně rozvíjet a doplňovat veřejnou infrastrukturu - zohlednit možnost doplnění výstavby pro bydlení uvnitř zastavěného území zejména ve stávajících plochách pro bydlení 24

25 Skalka Smrčná - bydlení rozvíjet menšími plochami v návaznosti na stávající sídlo úměrně velikosti a významu sídla - zachovat charakteristickou roztroušenou zástavbu na severu sídla, nezastavovat vnitřní prostor mezi roztroušenou zástavbou - podpořit vytvoření centra sídla v návaznosti na kostel - respektovat Lhotský potok včetně soustavy vodních ploch a související zeleně - zachovat rekreační a obytnou funkci sídla - zachovat stávající charakter sídla, neobnovovat zaniklé zemědělské usedlosti - respektovat bezejmennou vodoteč protínající sídlo včetně vodních ploch, související zeleně a kaple - umožnit ozdravění zemědělského areálu při příjezdu od hlavní silnice - zachovat převažující obytnou funkci sídla a tomu úměrně rozvíjet a doplňovat veřejnou infrastrukturu - zohlednit možnost doplnění výstavby pro bydlení uvnitř zastavěného území zejména ve stávajících plochách pro bydlení - masivní rozvoj bydlení podmínit úměrným rozvojem veřejné infrastruktury - respektovat veřejná prostranství včetně navrhovaných - další zastavitelné plochy již nevymezovat Ostatní lokality ve správním území města Klenovské samoty (severozápadně od sídla Klenová) - zohlednit stávající bydlení doplněné soukromou zelení - zohlednit možnost rozvoje bydlení navržena jedna plocha pro bydlení pro jednu zemědělskou usedlost pro bydlení při zachování stávajícího charakteru solitérní zástavby v lokalitě, jiné využití než uvedené není možné Mýtinky (jihovýchodně od sídla Artolec směrem na Návary, Veclov a Staré Město pod Landštejnem) - zachovat lokalitu ve stávající podobě s možností obnovy zbouraných budov - zohlednit stávající bydlení doplněné v severní části soukromou zelení - v jižní části této lokality navržen rozvoj venkovského bydlení v místě, kde dříve stávala budova (dnes vedená jako zbořeniště) - respektovat dvě plochy výroby a skladování využívané k zemědělskému hospodaření lesní hotel Peršlák (jihozápadně od sídla Nový Vojířov, na okraji správního území města) - zohlednit funkci občanského vybavení komerčního charakteru bez možnosti dalšího plošného rozvoje 25

26 lokalita Blanko (jihozápadně od sídla Smrčná) - zohlednit občanské vybavení komerčního charakteru s možností rozvoje v návaznosti na stávající plochu severozápadním směrem lokalita u železniční zastávky Hůrky - respektovat stávající železniční budovy - zohlednit stávající bydlení jihozápadně od železniční zastávky lokalita u železniční zastávky Senotín - respektovat stávající železniční budovy - zohlednit stávající rekreaci západně od železniční zastávky bez možnosti dalšího plošného rozvoje bývalý vojenský objekt jihovýchodně od sídla Hůrky - území tohoto objektu vymezeno jako výroba a skladování lehký průmysl s plánovaným využitím pro skladování popř. parkování nákladních vozidel, další rozšíření tohoto areálu se neuvažuje - v těsné blízkosti tohoto areálu respektovat objekt zásobování pitnou vodou zemědělský areál (severně od Albeře) - zohlednit zemědělské hospodaření v areálu bez možnosti dalšího plošného rozvoje ostatní solitérní lokality - východně od Hradiště respektovat areál pro sjezdové lyžování včetně zázemí tohoto areálu - další rozšíření sjezdovky umožněn v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (např. změna lesních pozemků na trvalý travní porost) - jihovýchodně od Hradiště zohlednit areál pro motokros (jihovýchodně od sídla Hradiště) respektovat území tohoto areálu s využitím pro motokros bez možnosti dalšího plošného rozvoje, nutno respektovat procházející biokoridor - severozápadně a východně od sídla Smrčná, západně od Mýtinek, jižně od sídla Klášter, jižně a jihozápadně od sídla Senotín, jihozápadně od sídla Hůrky zohlednit bydlení doplněné soukromou zelení bez možnosti dalšího plošného rozvoje - severovýchodně od sídla Hradiště zohlednit bydlení v solitérní lokalitě doplněné výrobou a skladováním bez možnosti dalšího plošného rozvoje - severně od sídla Nová Bystřice, východně od sídla Artolec zohlednit bydlení doplněné menším rozvojem navazujícím na stávající využití v lokalitě, ale dál již plošně nerozvíjet 26

27 c) 2. vymezení zastavitelných ploch označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) umístění způsob využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách v území podmíněno* etapizace Z1 (Bm-1) Z2 (Bm-2) Z3 (Bm-3,VZ-2) Z4 (Bm-4) Nová Bystřice - sever Nová Bystřice - sever Nová Bystřice - severozápad Nová Bystřice - severozápad bydlení - městské rodinné bydlení - městské rodinné bydlení - městské rodinné bydlení - městské rodinné - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace a napojením na silnici II/152 - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6, VL7 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace a napojením na silnici II/152 - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 - využito ANO ÚS ANO ÚS ANO Z5 (Bm-5) Nová Bystřice - západ bydlení - městské rodinné Z6 Nová Bystřice bydlení - městské - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávajících komunikací zejména silnice III/ respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 - navázat na stávající zástavbu (doplnit stavební proluku) - dopravní napojení řešit ze stávajících komunikace 27 ANO ÚS

28 označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) umístění způsob využití plochy podmínky pro využití plochy (Bm-6) - jihozápad rodinné - respektovat elektrické vedení včetně ochranného pásmo - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 Z7 (Bm-7) Z8 (Bm-8) Z9 (Bm-9) Z10 (Bm-10) Z11 (Bv-40) Nová Bystřice - jih Nová Bystřice - jih Nová Bystřice - jihovýchod Nová Bystřice - jihovýchod Konrac - jihovýchod bydlení - městské rodinné bydlení - městské rodinné bydlení - městské rodinné bydlení - městské rodinné bydlení - venkovské - navázat na stávající zástavbu (doplnit stavební proluku) - dopravní napojení řešit ze stávajících komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3 - navázat na stávající zástavbu (doplnit stavební proluku) - dopravní napojení řešit ze stávajících komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3 - navázat na stávající zástavbu (doplnit stavební proluku) - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL6 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat ochranné pásmo železnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL6 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace a napojením na silnici II/152 - respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 28 rozhodování o změnách v území podmíněno* Z12 Nová Bystřice bydlení - - dopravní napojení řešit napojením na silnici II/152, etapizace

29 označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) umístění způsob využití plochy podmínky pro využití plochy (Bm-12) - severovýchod venkovské - respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL5, VL6 Z13 (Bm-13,VP-6) Z14 (Bm-14) Z15 (Bm-15) Z16 (Bm-16,VP-5) Z17 (Bm-17,VP-3) Nová Bystřice jih (za rybníky Bystřický a Mnišský) Nová Bystřice - sever bydlení - městské rodinné bydlení - městské rodinné Ovčárna bydlení - městské rodinné Albeř bydlení - městské rodinné Smrčná bydlení - městské rodinné Z18 Smrčná bydlení - městské - dopravní napojení řešit ze stávajících komunikací a napojením na silnici II/128 - respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL5, VL6 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat ochranné pásmo hřbitova - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3 - dopravní napojení řešit ze stávajících komunikací - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL1 - dopravní napojení řešit napojením na silnici II/152 - respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace mimo silnici III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace mimo silnici III/ rozhodování o změnách v území podmíněno* ANO ÚS ANO ÚS ANO RP ANO etapizace

30 označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) umístění způsob využití plochy podmínky pro využití plochy (Bm-18,VP-4) rodinné - respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat přírodní park - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL5, VL6 Z19 (Bm-19) Z20 (Bv-1) Z21 (Bv-2) Z22 (Bv-3) Smrčná bydlení - městské rodinné soliterní lokalita samota na sever od Nové Bystřice bydlení - venkovské Albeř - sever bydlení - venkovské Albeř - jih bydlení - venkovské - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace a napojením na silnici II/128 - respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat koridor pro vodovod - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - dopravní napojení řešit napojením na silnici II/152 - respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat komunikační vedení - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - navázat na stávající zástavbu (doplnit stavební proluku) - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 Z23 Albeř - bydlení - - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat ochranné pásmo železnice 30 rozhodování o změnách v území podmíněno* RP ANO ÚS etapizace

31 označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) umístění způsob využití plochy podmínky pro využití plochy (Bv-4) jihovýchod venkovské - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 Z24 (Bv-5) Nový Vojířov - východ bydlení - venkovské - dopravní napojení řešit ze stávajících pozemních komunikací - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména Z25 (Bv-6) Z26 (Bv-7) Z27 (Bv-8) Z28 (Bv-9) Z29 (Bv-10) Nový Vojířov - jihovýchod Nový Vojířov - jihozápad Nový Vojířov - jihozápad Nový Vojířov - západ Nový Vojířov - severozápad bydlení - venkovské bydlení - venkovské bydlení - venkovské bydlení - venkovské bydlení - venkovské VL3, VL4, VL5 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace a napojením na silnici III/ respektovat přírodní park - respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL5 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat elektrické vedení včetně ochranného pásma - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat elektrické vedení včetně ochranného pásma - respektovat přírodní park - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 31 rozhodování o změnách v území podmíněno* etapizace

32 označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) umístění způsob využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách v území podmíněno* etapizace Z30 (Bv-11) Z31 (Bv-12) Z32 (Bv-13, Zsv-1) Z33 (Bv-14) Z34 (Bv-15) Z35 (Bv-16) Hradiště - jih bydlení - venkovské Hradiště - severovýchod Artolec - severozápad Artolec - západ Artolec - východ Artolec - východ bydlení - venkovské bydlení - venkovské bydlení - venkovské bydlení - venkovské bydlení - venkovské - dopravní napojení řešit napojením na komunikaci III/ respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - dopravní napojení řešit napojením na komunikaci III/ respektovat elektrické vedení včetně ochranného pásma - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace a napojením na komunikaci III/ respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 - doplnění proluky - dopravní napojení řešit napojením na komunikaci III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - doplnění proluky - dopravní napojení řešit napojením na komunikaci III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace a napojením komunikaci III/ respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 32

33 označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) umístění způsob využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách v území podmíněno* etapizace Z36 (Bv-17) Z37 (Bv-18) Z38 (Bv-19) Z39 (Bv-20) Z40 (Bv-21) Z41 (Bv-22) Artolec - jih bydlení - venkovské Artolec - jih bydlení - venkovské Artolec - jihovýchod Artolec - jihovýchod Artolec - jihovýchod bydlení - venkovské bydlení - venkovské bydlení - venkovské Hůrky - sever bydlení - venkovské - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat elektrické vedení včetně ochranného pásma - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - dopravní napojení řešit napojením na komunikaci III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 33

34 označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) umístění způsob využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách v území podmíněno* etapizace Z42 (Bv-23) Z43 (Bv-24) Z44 (Bv-25) Z45 (Bv-26) Z46 (Bv-27) Z47 (Bv-28) Senotín - jih bydlení - venkovské Senotín - sever bydlení - venkovské Senotín - severovýchod Klenová - severovýchod Klenová - jihovýchod Klenová - jihovýchod bydlení - venkovské bydlení - venkovské bydlení - venkovské bydlení - venkovské - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace a napojením na komunikaci III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL5, VL6 - dopravní napojení na komunikaci III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - plocha pro umístění maximálně dvou zemědělských usedlostí - dopravní napojení na komunikaci III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - dopravní napojení řešit napojením na komunikaci II/151 - respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace a napojením na silnici III/ respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 - dopravní napojení řešit napojením na komunikaci III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat elektrické vedení včetně ochranného pásma - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména 34

35 označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) umístění způsob využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách v území podmíněno* etapizace Z48 (Bv-29) Z49 (Bv-30) Klenovské samoty Klenovské samoty bydlení - venkovské VL3, VL4, VL6 - plocha pro umístění jedné zemědělské usedlosti - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL5 - vypuštěno na základě nesouhlasného stanoviska dotčeného orgánu Z50 (Bv-32) Z51 (Bv-33) Z52 Blato - jih bydlení - venkovské Konrac - centrum Konrac - sever bydlení - venkovské - dopravní napojení řešit napojením na komunikaci III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - dopravní napojení řešit napojením na komunikaci II/152 - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - vypuštěno na základě nesouhlasného stanoviska dotčeného orgánu (Bv-34) Z53 (Bv-35) Z54 (Bv-36) Konrac - sever bydlení - venkovské Artolec samota na východě bydlení - venkovské - dopravní napojení řešit napojením na komunikaci III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL5 35

36 označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) umístění způsob využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách v území podmíněno* etapizace Z55 (Bv-38) Z56 (REi-2) Ovčárna rekreace - individuální Ovčárna rekreace - individuální - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL4 Z57 (REi-3) Ovčárna rekreace - individuální - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL1 Z58 (REi-4) Z59 (REi-5) Albeř - východ rekreace - individuální Albeř soliterní lokalita jihovýchod rekreace - individuální - dopravní napojení řešit ze stávající pozemní komunikace jižně od plochy, která je napojena na silnici II/152 - respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat záplavové území - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL1,VL5, VL6 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL5 Z60 (REi-6) Albeř - soliterní lokalita jihovýchod rekreace - individuální - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL5 Z61 Albeř - soliterní rekreace - individuální - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména 36

37 označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) (REi-7) Z62 (REi-8) Z63 (REi-9) Z64 (REi-10) Z65 (REi-11) Z66 (REi-1) Z67 (OV-3) Z68 (OV- 4) umístění lokalita jihovýchod způsob využití plochy Artolec sever rekreace - individuální Hradiště - severozápad Nová Bystřice - jih Nová Bystřice - jih Nová Bystřice - jih Nová Bystřice - jihovýchod Nová Bystřice - jihozápad rekreace - individuální rekreace - individuální rekreace - individuální rekreace - individuální občanské vybavení občanské vybavení VL4, VL5 - využito podmínky pro využití plochy - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL1,VL3, VL5 - využito - využito - využito - dopravní napojení řešit napojením na komunikace II/128 a III/ respektovat ochranné pásmo silnic - respektovat elektrické vedení včetně ochranného pásma - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL4, VL6 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL4 37 rozhodování o změnách v území podmíněno* Z69 Nová Bystřice občanské - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace ANO ÚS etapizace

38 označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) (OVv-1) Z70 (OV-2) Z71 (OVs-1, VZ-3) Z72 (OVs-2) Z73 (DIs-1) Z74 (DIk-1, SO-4) Z75 (DIk-2) umístění východ u železniční stanice Smrčná samota jihozápad Nová Bystřice - jih Hůrky - východ Ovčárna Nová Bystřice - centrum Nová Bystřice - centrum způsob využití plochy vybavení veřejné občanské vybavení občanské vybavení - sport občanské vybavení - sport dopravní infrastruktura silniční dopravní infrastruktura v klidu podmínky pro využití plochy - respektovat ochranné pásmo železnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL6 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL5 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat záplavové území - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL1, VL7 - vyřešit dopravní napojení plochy - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL4 - nahrazena plochou veřejné zeleně - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL6 - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL6 38 rozhodování o změnách v území podmíněno* Z76 Nová Bystřice dopravní - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL6 ANO D etapizace

39 označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) umístění způsob využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách v území podmíněno* etapizace (DIk-3) centrum východ infrastruktura v klidu - zohlednit záplavové území - zohlednit městskou památkovou zónu Z77 (DIk-4) Nová Bystřice u železniční stanice dopravní infrastruktura v klidu - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL6 Z78 (TIk-1) Z79 (VSl-1) Nová Bystřice severovýchod Nová Bystřice - sever technická infrastruktura kompostárna výroba skladování lehký průmysl - dopravní napojení řešit napojením na komunikaci III/ zohlednit vysokotlaký plynovod včetně bezpečnostního pásma - zohlednit ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL4 - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL2, VL3, VL4 Z80 (VSl-2) Nová Bystřice u železniční stanice výroba skladování lehký průmysl - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - zohlednit ochranné pásmo železnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3 Z81 (VSl-3) Nová Bystřice - jihovýchod výroba skladování lehký průmysl - dopravní napojení řešit napojením na komunikaci II/128 - respektovat ochranné pásmo silnic - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL4 Z82 (VSl-4) Nová Bystřice - jihovýchod výroba skladování lehký průmysl - dopravní napojení řešit napojením na komunikaci III/ respektovat ochranné pásmo silnic - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL4 Z83 Nová Bystřice - severovýchod výroba skladování - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL2 39

40 označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) umístění způsob využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách v území podmíněno* etapizace (VSl-5) lehký průmysl Z84 (VSl-6) Z85 (VSl-7) Albeř - sever Albeř - sever výroba skladování lehký průmysl výroba skladování lehký průmysl - zohlednit ochranné pásmo silnic - zohlednit elektrické vedení včetně ochranného pásmo - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL2 - zajistit bezpečné dopravní napojení včetně rozhledových poměrů - zohlednit ochranné pásmo silnic, komunikačního vedení - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL2 - zajistit bezpečné dopravní napojení včetně rozhledových poměrů Z86 (VSz-1) Hůrky - jih výroba skladování zemědělská výroba - dopravní napojení řešit ze stávajících komunikací - zohlednit ochranné pásmo hřbitova - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL2, VL4, VL5 Z87 (VSz-2) Klenová - západ výroba skladování zemědělská výroba - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - zohlednit elektrické vedení včetně ochranného pásma - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL2, VL4 Z88 (VSz-3) Klenová - severozápad výroba skladování zemědělská výroba - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - zohlednit ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL4 Z89 (TI- 1) Hůrky - severovýchod technická infrastruktura - dopravní napojení řešit napojením na komunikaci III/ respektovat ochranné pásmo silnic - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL4 40

41 označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) umístění způsob využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách v území podmíněno* etapizace Z90 (Gz-1) Mnich u Nové Bystřice golfové hřiště zastavitelné - využito Z91 Blato - východ - vypuštěno na základě nesouhlasného stanoviska dotčeného orgánu (REi-12) Z92 (Bv-39) Z93 (DIs-2) Z94 Konrac - jih bydlení - venkovské Nová Bystřice východní obchvat sídla Blato - východ dopravní infrastruktura - dopravní napojení řešit napojením na silnici II/152 - respektovat ochranné pásmo silnice - zohlednit komunikační vedení - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL4, VL6 - zohlednit železniční trať včetně případných uvažovaných nových propojení - zohlednit koridor vodovodu - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL1, VL6 - vypuštěno na základě nesouhlasného stanoviska dotčeného orgánu (REi-13) Z95 (Bv-41) Konrac - sever bydlení venkovské - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace III/ respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) Z96 (Bm-11) Nová Bystřice - severozápad bydlení - městské rodinné - navázat na stávající zástavbu - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3 41

42 označení zastavitelné plochy (plochy dle způsobu využití) Z97 (DIs-3) Z98 (REz-1) Z99 (REz-2) Z100 (REz-3) umístění východně od Hradiště severozápadně od rybníka Osika severozápadně od rybníka Osika severozápadně od rybníka Osika způsob využití plochy dopravní infrastruktura silniční - parkoviště podmínky pro využití plochy - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL1 rozhodování o změnách v území podmíněno* rekreace - respektovat územní rezervu pro umístění plynovodu rekreace - respektovat územní rezervu pro umístění plynovodu rekreace - respektovat územní rezervu pro umístění plynovodu *) dohodou o parcelaci - D, zpracováním územní studie ÚS, nebo vydáním regulačního plánu RP etapizace 42

43 c) 3. vymezení ploch přestavby označení plochy přestavby (plochy dle způsobu využití) P1 (VP-1) P2 (VP-2) P3 (SO-1) P4 (OVv-2) P5 (SO-2) P6 (Bv-31) umístění Nová Bystřice - centrum Nová Bystřice u železniční stanice Nová Bystřice - jihovýchod Klášter Albeř - východ nový způsob využití plochy veřejné prostranství veřejné prostranství smíšené obytné občanské vybavení - veřejné smíšené obytné Blato - jih bydlení - venkovské podmínky pro využití plochy - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace a napojením na silnici II/152 - respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat návrh plochy veřejné prostranství - dopravní napojení řešit na stávající komunikace - respektovat návrh plochy smíšené bydlení - dopravní napojení řešit napojením na silnici II/128 - respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4 - respektovat návrh plochy občanské vybavení veřejné - dopravní napojení řešit na stávající komunikace - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL5 - respektovat návrh plochy smíšené obytné - dopravní napojení řešit napojením na silnici II/152 - respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - respektovat návrh plochy bydlení venkovské - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace a napojením na silnici III/ respektovat výstupní limity (uvedené v kapitole b) výrokové části) zejména VL3, VL4 43 rozhodování o změnách podmíněno* ANO ÚS ANO ÚS

44 označení plochy přestavby umístění nový způsob využití plochy podmínky pro využití plochy rozhodování o změnách podmíněno* (plochy dle způsobu využití) P7 (OV-1) Skalka - východ občanské vybavení - respektovat návrh plochy občanské vybavení - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace a napojením na silnici II/152 P8 (Bv-37) P9 (OV-5) Mýtinky - jih bydlení - venkovské Albeř - sever občanské vybavení - respektovat návrh plochy bydlení venkovské - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace a napojením na silnici III/ respektovat ochranné pásmo silnice - respektovat výstupní limity (viz kapitola b) výrokové části) zejména VL3, VL4, VL6 - respektovat návrh plochy občanské vybavení - zohlednit elektrické vedení včetně ochranného pásma - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace a napojením na silnici III/152 P10 (SO-3) Hůrky - střed smíšené obytné - navázat na stávající strukturu zástavby P11 Klášter bydlení - plocha pouze pro umístění jednoho rodinného domu (Bv-42) - budovy na stavebním pozemku musejí tvořit kompaktní celek, kdy stavba hlavní musí být ve funkčním komplexním celku s ostatními budovami *) dohodou o parcelaci - D, zpracováním územní studie ÚS, nebo vydáním regulačního plánu - RP - u ploch přestavby není stanovena etapizace 44

45 c) 4. vymezení systému sídelní zeleně Nová Bystřice a Ovčárna - respektovat a zachovat hlavní prvky systému sídelní zeleně: o největším a nejdůležitějším prvkem niva říčky Dračice včetně městského parku o centrální náměstí (Mírové náměstí) se zelení a několika vzrostlými stromy pokračující veřejnou zelení u kostela až do městského parku o veřejný prostor severně od centra sídla u silnice II/128 s pomníkem Na paměť slavných květnových dnů 1945 dnů osvobození o školní lesík na severu sídla o hřbitov včetně sousední zeleně o niva Ovčárenského potoka včetně zahrad, další doprovodné zeleně a rybníků Důlek a Ovčárenský o niva Bystřického potoka včetně rekultivované skládky; o zeleň u Farského rybníka o veřejný prostor západně od centra sídla u silnice III/12858 Husovo náměstí o prostor bývalých městských hradeb jižně od centra o zeleň na jihu sídla na břehu Novobystřického rybníka o humna mezi zástavbou Vídeňské ulice a loukami u Novobystřického rybníka - jako součást systému sídelní zeleně zachovat: o soukromé zahrady a humna (jednak jako součást ploch pro bydlení a jednak jako ploch zeleně soukromé a vyhrazené) o doprovodnou břehovou zeleň kolem rybníků Benešák, Farský, Větrovský, Mnišský a Novobystřický - systém doplnit navrženými veřejnými prostranstvími: o mezi zámkem a silnicí II/152 stávající autobusové nádraží včetně sousedních pozemků o předprostor železničního nádraží o související veřejnou zelení s plochou Br-3 na severozápadě sídla - doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků - doplnit systém zejména v zastavitelných plochách - zeleň ochrannou a izolační uplatnit při zmírnění negativních vlivů zejména v souvislosti s areály výroby a skladování na severu, severovýchodě, východě a jihu sídla a u areálů východně od centra sídla 45

46 - zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému a vhodně je propojit s aktivním odpočinkem obyvatel - upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám - zkvalitňovat zeleň přírodního charakteru a na veřejných prostranstvích - podporovat pozvolné přechody směrem do nezastavěného území zejména pomocí zeleně Albeř - respektovat a zachovat hlavní prvky systému sídelní zeleně: o niva říčky Dračice s břehovou zelení o prostor kolem kostela ve střední části sídla se vzrostlými stromy pokračující západně až do veřejného prostoru s křížem a pomníkem na památku obětem válek o prostor ve východní části sídla u místního pohostinství - součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna zejména ve střední a východní části sídla - systém doplnit navrženým veřejným prostranstvím na severu sídla v souvislosti s rozvojem bydlení - doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků - doplnit systém zejména v zastavitelných plochách - zeleň uplatnit při zmírnění negativních vlivů zejména u areálů výroby a skladování na západě a severovýchodě sídla - zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému a vhodně je propojit s aktivním odpočinkem obyvatel - upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám - zkvalitňovat zejména zeleň přírodního charakteru - podporovat pozvolné přechody směrem do nezastavěného území zejména pomocí zeleně Artolec - respektovat a zachovat hlavní prvky systému sídelní zeleně: o niva Artoleckého potoka včetně veřejného prostoru s rybníčkem a bohatou břehovou zelení na křižovatce silnic III/1523 a III/12863 o prostor kolem kaple v centru sídla s přilehlou vzrostlou zelení - součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna zejména v severní a jižní části sídla - doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků - zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému a vhodně je propojit s aktivním odpočinkem obyvatel 46

47 - upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám - zkvalitňovat zejména zeleň přírodního charakteru - podporovat pozvolné přechody směrem do nezastavěného území zejména pomocí zeleně Blato - respektovat a zachovat hlavní prvky systému sídelní zeleně: o bohatá zeleň podél břehu Dolního Žišpašského rybníka, která těsně navazuje na zahrady přiléhající ke břehu rybníka o břehová zeleň podél koryta říčky Dračice protékající na západním okraji sídla a navazující humna - doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků - doplnit systém zejména v zastavitelných plochách - zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému a vhodně je propojit s aktivním odpočinkem obyvatel - upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám - zkvalitňovat zejména zeleň přírodního charakteru - podporovat pozvolné přechody směrem do nezastavěného území zejména pomocí zeleně Hradiště - respektovat a zachovat hlavní prvky systému sídelní zeleně: o návesní prostor v centru sídla s kapličkou, křížem a doprovodnou zelení o břehová zeleň kolem menšího rybníku východně od návesního prostoru o prostor se vzrostlými stromy jihovýchodně od návesního prostoru navazující na další menší rybník - součástí systému zeleně jsou rozsáhlé soukromé zahrady a humna zejména západně od silnice III. třídy - doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků - zeleň ochrannou a izolační uplatnit při zmírnění negativních vlivů zejména u areálu výroby a skladování na jihu sídla - zachovat a zkvalitňovat základní prvky systému a vhodně je propojit s aktivním odpočinkem obyvatel - upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám - zkvalitňovat zejména zeleň přírodního charakteru - podporovat pozvolné přechody směrem do nezastavěného území zejména pomocí zeleně 47

48 Hůrky - respektovat a zachovat hlavní prvky systému sídelní zeleně: o hřbitov včetně sousední zeleně s křížem a dětským hřištěm o veřejný prostor na křižovatce silnic III/1511 a III/ součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna - systém doplnit navrženou zelení ochrannou a izolační - doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků - zachovat a zkvalitňovat základní prvky systému a vhodně je propojit s aktivním odpočinkem obyvatel - upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám - zkvalitňovat zejména zeleň přírodního charakteru - podporovat pozvolné přechody směrem do nezastavěného území zejména pomocí zeleně Klášter - respektovat a zachovat hlavní prvky systému sídelní zeleně: o okolí dominantní stavby kostela včetně významných lip o hřbitůvek - součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna - doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků - zachovat a zkvalitňovat základní prvky systému a vhodně je propojit s aktivním odpočinkem obyvatel - upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám - zkvalitňovat zejména zeleň přírodního charakteru - podporovat pozvolné přechody směrem do nezastavěného území zejména pomocí zeleně - do systému citlivě začlenit připadnou obnovu budovy kláštera Konrac - respektovat a zachovat hlavní prvky systému sídelní zeleně: o zeleň v okolí bezejmenné vodoteče spojující Konračský a Klášterský rybník o zeleň na křižovatce silnic II/152 a III/1521 v centru sídla a břehová zeleň Konračského rybníka - součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna - doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků - zachovat a zkvalitňovat základní prvky systému a vhodně je propojit s aktivním odpočinkem obyvatel 48

49 - upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám - zkvalitňovat zejména zeleň přírodního charakteru - podporovat pozvolné přechody směrem do nezastavěného území zejména pomocí zeleně Klenová - respektovat a zachovat hlavní prvky systému sídelní zeleně: o centrální návesní prostor zastoupený zelení v okolí soustavy rybníčků propojených bezejmennou vodotečí o prostor zeleně v severní části sídla o zeleň na křižovatce silnic II/151 a III/12854 v severní části sídla - součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna - doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků - zeleň ochrannou a izolační uplatnit pro zmírnění negativních vlivů z areálu výroby a skladování na severozápadě sídla - zachovat a zkvalitňovat základní prvky systému a vhodně je propojit s aktivním odpočinkem obyvatel - upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám - zkvalitňovat zejména zeleň přírodního charakteru - podporovat pozvolné přechody směrem do nezastavěného území zejména pomocí zeleně Nový Vojířov - respektovat a zachovat hlavní prvky systému sídelní zeleně: o výrazný centrální návesní prostor se soustavou rybníčků propojenou Vojířovským potokem o zeleň plynule přecházející ze středu sídla podél Vojířovského potoka v severozápadní části sídla do volné krajiny o menší plochy zeleně na východě a severovýchodě sídla - součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna - doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků - doplnit systém zejména v zastavitelných plochách - zeleň ochrannou a izolační uplatnit pro zmírnění negativních vlivů z objektů výroby a skladování na severovýchodě sídla - zachovat a zkvalitňovat základní prvky systému a vhodně je propojit s aktivním odpočinkem obyvatel - upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám - zkvalitňovat zejména zeleň přírodního charakteru 49

50 - podporovat pozvolné přechody směrem do nezastavěného území zejména pomocí zeleně Senotín - respektovat a zachovat hlavní prvky systému sídelní zeleně: o návesní prostor v centru sídla s kapličkou obklopenou vzrostlou zelení a křížem o příbřežní porosty kolem bezejmenné vodoteče protínající sídlo od severu k jihu a dále potom směrem na západ včetně soustavy menších rybníčků - součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna - doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků - zeleň ochrannou a izolační uplatnit při zmírnění negativních vlivů u objektu výroby a skladování na jihu sídla - upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám - zkvalitňovat zejména zeleň přírodního charakteru - podporovat pozvolné přechody směrem do nezastavěného území zejména pomocí zeleně Skalka - respektovat a zachovat hlavní prvek systému sídelní zeleně: o historický návesní prostor protnutý bezejmennou vodotečí a doplněný soustavu rybníčků - součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady - doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků, a zelení kolem bývalého kravína - zachovat a zkvalitňovat základní prvky systému a vhodně je propojit s aktivním odpočinkem obyvatel - upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám - zkvalitňovat zejména zeleň přírodního charakteru - podporovat pozvolné přechody směrem do nezastavěného území zejména pomocí zeleně Smrčná - zohlednit stávající hlavní prvek systému sídelní zeleně v podobě prostoru na křižovatce komunikací doplněný křížem - v případě využití ploch Br-17 a Br-18 doplnit systém vytvořením nových veřejných prostranství včetně veřejné zeleně úměrně významu, který bude odpovídat velikosti a potřebám těchto ploch - doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků - zachovat a zkvalitňovat základní prvky systému a vhodně je propojit s aktivním odpočinkem obyvatel 50

51 - upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám - zkvalitňovat zejména zeleň přírodního charakteru - podporovat pozvolné přechody směrem do nezastavěného území zejména pomocí zeleně d) koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování d) 1. koncepce dopravní infrastruktury silniční doprava - zohlednit základní prvky - silnice II. tříd (II/128, II/151, II/152), na které navazuje síť silnic III. tříd dopravně obsluhující celé správní území města - tuto kostru doplňují další místní a účelové komunikace - kromě silnice II/128 zůstávají ostatní komunikace z hlediska koncepce nezměněny tyto silnice je možno dle potřeby rozšiřovat a upravovat, zastavitelné plochy možno připojit ze stávajících komunikací - respektovat doplnění stávající silniční kostry o východní obchvat Nové Bystřice (silnice II/128) - podporovat propojení mezi sídly včetně solitérních lokalit - podpořit směrové a šířkové úpravy pozemních komunikací a to i v rámci ploch s jiným způsobem využití než jsou plochy dopravní infrastruktury - zachovat propojení na sousední správní území zejména směrem na Jindřichův Hradec, Slavonice, a Rakousko, na Třeboň s orientací na pěší a cyklisty - umožnit v některých plochách (viz kapitola f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití) realizaci nových komunikací v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami dle důvodu vzniku komunikace včetně možnosti doplnění komunikacemi pro pěší a cyklisty - v případě potřeby ponechat dostatečné rezervy pro úpravu parametrů komunikací, pro zřízení chodníků, pro ukládání inženýrských sítí - respektovat navrženou kostru parkovacích stání v Nové Bystřici: o nerozšiřovat možnosti parkování na Mírovém náměstí o zachovat a zkvalitnit možnosti parkování v Lázeňské ulici o vytvořit parkovací stání jako součást nového veřejného prostranství VP-1 o zachovat možnost parkování naproti čerpací stanici pohonných hmot při výjezdu směrem na Klášter po silnici II/152 o vytvořit parkovací stání jako součást ploch DIk-1, DIk-2 o vytvořit parkovací stání jako součást nového veřejného prostranství VP-2 pro potřeby železniční dráhy - respektovat navržený systém odstavných stání a garáží v Nové Bystřici: o respektovat stávající řadové garáže a odstavná stání zejména na západě, východě a jihu sídla 51

52 o doplnit systém místy pro garáže a odstavování vozidel zejména v plochách DIk-1, DIk-2, DIk-3, DIk-4 - respektovat a zachovat propojení pro pěší a cyklisty zejména v sídle Nová Bystřice a napojení na okolní místní části a lokality: o centrum Nové Bystřice - na hradbách o sídlo Nová Bystřice místní část Ovčárna: podél komunikace II/128 s doplněním propojení přes Ovčárenský potok lokalitou školního lesíka o podél Bystřického potoka o mezi Bystřickým a Mnišským rybníkem o směrem od nádraží ke komunikaci Nová Bystřice - Albeř železniční doprava - respektovat trasu úzkorozchodné železniční tratě č. 229 Jindřichův Hradec Nová Bystřice, která v Nové Bystřici končí - respektovat územní rezervu pro prodloužení úzkorozchodné železnice na hranici s Rakouskem v úseku Nová Bystřice státní hranice (záměr D/M) ostatní doprava - letecká doprava, vodní doprava ani logistická centra se správního území města přímo nedotýkají d) 2. koncepce technické infrastruktury - technickou infrastrukturu řešit v maximální míře v pozemcích veřejných prostranství a dopravní infrastruktury, popř. v souběhu s nimi apod. zásobování pitnou vodou - respektovat stávající vyhovující koncepci: o sídlo Nová Bystřice zachovat současný vyhovující stav s možností rozšíření (pod podmínkou zachování zokruhování sítě) zejména v souvislosti s novou výstavbou pro bydlení a pro plánovaný areál kompostárny, postupné rekonstrukce stávajících vodovodních řadů o respektovat stávající stabilizovaný a vyhovující stav pro sídla Albeř, Blato, Hradiště, Hůrky, Klášter, Nový Vojířov a Smrčná a pro místní část Ovčárna zásobování těchto sídel pitnou vodou z vodovodu je dostačující, vzhledem k předpokládanému nárůstu připojených obyvatel je umožněno rozšíření vodovodní sítě do oblastí nové výstavby a případné rekonstrukce vodovodních řadů o sídlo Skalka zachovat zásobování z individuálních zdrojů, není nenavrhována změna - prodloužit vodovod z Hůrek do Senotína (v současné době není vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu) a dále do Klenové, do doby vybudování vodovodu zachovat současný stav zásobování z individuálních zdrojů 52

53 - napojit sídla Artolec a Konrac na dálkový vodovod Landštejn, do doby vybudování vodovodu zachovat současný stav zásobování z individuálních zdrojů - zohlednit možnost vedení nového zásobního vodovodního řadu z lokality Dolní Obora u Nové Bystřice k hraničnímu přechodu N. Bystřice Grametten včetně možnosti připojení objektů podél řadu na české straně hranic - další významné plánované záměry: o plánovaná postupná realizace obnovy přívodního řadu z vodojemu Nová Bystřice do sídla Albeř o obnova vodojemu Klášter a zřízení posilovací čerpací stanice na přívodním řadu o do budoucna je pro sídlo Blato plánovaná změna v objektu čerpací stanice (odkud je čerpána voda pro sousední sídlo Hůrky) - v této stanici vybudovat nové čerpací zařízení přímo pro sídlo Blato - solitérní lokality - zachovat zásobování z individuálních zdrojů likvidace odpadních vod - sídlo Nová Bystřice respektovat současný vyhovující stav - kanalizace zakončená dostatečně kapacitní centrální čistírnou odpadních vod, je možno rozšíření kanalizační sítě do rozvojových ploch či zkapacitnění, rekonstrukce či výměna jednotné kanalizace za oddílnou - sídlo Albeř, Ovčárna současný stav individuálního čištění odpadních vod nevyhovující, koncepce založena na vybudování kanalizační sítě a následném napojení na kanalizační síť Nové Bystřice zakončenou na stávající centrální čistírnu odpadních vod, do doby realizace napojení na stávající centrální čistírnu odpadních vod v Nové Bytřici lze odpadní vody likvidovat individuálně v souladu s právními předpisy - sídlo Smrčná současný stav individuálního čištění odpadních vod vyhovující pro stávající počet obyvatel s možností menšího navýšení (např. výstavba ve stávajících plochách pro bydlení či ploše Br-19), výstavba v zastavitelných plochách Br-17, Br-18 podmíněna vybudováním kanalizační sítě s následným napojením na kanalizační síť Nové Bystřice zakončenou na stávající centrální čistírně odpadních vod - sídlo Hůrky navržena výstavba kanalizace se svedením do centrální čistírny odpadních vod navrhované na severovýchodě sídla, do doby realizace napojení na navrhovanou centrální čistírnu odpadních vod lze odpadní vody likvidovat individuálně v souladu s právními předpisy - sídla Artolec, Blato, Hradiště, Klášter, Konrac, Klenová, Nový Vojířov, Senotín, Skalka zachovat individuální likvidaci odpadních vod - solitérní lokality zachovat současný stav individuálního čištění odpadních vod zásobování elektrickou energií - stávající koncepce je vyhovující - nepředpokládají se žádné zásadní změny v koncepci ve správním území obce - vyhovující i pro případný nárůst spotřeby, např. v důsledku výstavby a konkrétní spotřeby v zastavitelných plochách - v případě potřeby možno umístit nové vedení a nové trafostanice v plochách jiného způsobu využití, např. v plochách bydlení - venkovské, výroby a skladování, technické 53

54 infrastruktury za respektování výstupního limitu VL3 zásobování plynem - respektovat stávající koncepci - ze severu přichází do správního území města vysokotlaký plynovod zakončený na regulační stanici severozápadně od sídla Albeř - středotlaký plynovod napojuje sídla Nová Bystřice, Ovčárna a Albeř, zásobení ostatních sídel plynem se nepředpokládá, ale ani nevylučuje, jednotlivá zařízení a vedení je možno realizovat v rámci podmínek pro využití ploch - zohlednit územní rezervu pro záměr nového vysokotlakého plynovodu Nová Bystřice Staré Město pod Landštejnem Slavonice (Ep-H) nakládání s odpady - koncepce nakládání s odpady vychází ze současného stavu a nepředpokládá žádné zásadní změny - zajišťovat svoz pevného domovního odpadu nadále mimo řešené území - v Nové Bystřici respektovat sběrný dvůr a technické služby, kam je možné svážet separovaný odpad, objemný a nebezpečný odpad a kde je místo zpětného odběru použitých elektrozařízení - respektovat navržené umístění kompostárny severovýchodně od Nové Bystřice část této plochy již využita - zachovat likvidaci nebezpečného a velkoobjemového odpadu sběrný dvůr - v řešeném území nejsou vymezeny monofunkční plochy pro nakládání s odpady jako např. skládky, spalovny, třídírny odpadů a nové nejsou navrhovány - v podrobnějších dokumentacích, řešících detailněji jednotlivé plochy (např. územní studie, regulační plán), se zabývat mimo jiných řešením umístění shromažďovacího místa pro separovaný komunální odpad (např. plasty, papír, sklo), v jednotlivých sídlech je možné umístění kontejnerů na tříděný odpad do stávajících ploch - shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad jsou přípustná v plochách s rozdílným způsobem využití (viz podmínky využití těchto ploch) d) 3. koncepce občanského vybavení (veřejná infrastruktura) - základní občanské vybavení je v současné době dostatečné, odpovídá velikosti a zejména významu města - respektovat stávající umístění jednotlivých druhů občanského vybavení patřící do veřejné infrastruktury zejména občanské vybavenosti v sídle Nová Bystřice městský úřad, kulturní dům, pošta, knihovna, obvodní oddělení hasičského záchranného sboru, areál policie, zdravotní středisko, mateřská a základní škola, domov pro seniory, plochy pro sport, kostel, hřbitov, severně od Nové Bystřice židovský hřbitov - v ostatních sídlech respektovat jednotlivá využití, plochy nebo budovy občanského vybavení zejména: o významný kostel v sídle Klášter s nedalekým malý hřbitovem o kostely v sídlech Albeř, Hůrky, Nový Vojířov o hřbitov v Hůrkách 54

55 o menší kostely či kaple v sídlech Artolec, Blato, Hradiště, Senotín a Skalka - koncepce ochrany obyvatelstva je vyhovující - nejsou vymezeny monofunkční plochy pro ochranu obyvatelstva, neboť je možné zájmy ochrany obyvatelstva realizovat v rámci podmínek využití ploch - ostatní možnosti občanského vybavení prolínat s dalšími využitími území - umožněno v plochách jiného způsobu využití jako přípustné nebo podmíněně přípustné využití (viz kapitola f)) d) 4. koncepce veřejných prostranství Nová Bystřice - respektovat a zachovat hlavní veřejná prostranství: o centrální náměstí (Mírové náměstí) pokračující veřejnou zelení u kostela až do městského parku o veřejný prostor severně od centra sídla u silnice II/128 s pomníkem Na paměť slavných květnových dnů 1945 dnů osvobození o veřejný prostor západně od centra sídla u silnice III/12858 Husovo náměstí o školní lesík na severu sídla o sousední zeleň u hřbitova o zámecká zahrada - systém doplnit navrženými veřejnými prostranstvími: o mezi zámkem a silnicí II/152 stávající autobusové nádraží včetně sousedních pozemků o předprostor železniční zastávky o související veřejnou zelení s plochou pro bydlení na severozápadě sídla o veřejné prostranství související s rozlehlou plochou pro bydlení v lokalitě Obora - nová veřejná prostranství lze také umisťovat v ostatních plochách s jiným způsobem využití zejména zastavitelných plochách pro bydlení - význam bude odpovídat velikosti a potřebám konkrétní plochy Albeř - zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému a vhodně je propojit s aktivním odpočinkem obyvatel - při uplatňování zeleně upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám - respektovat a zachovat hlavní veřejná prostranství: o prostor kolem kostela ve střední části sídla se vzrostlými stromy pokračující západně až do veřejného prostoru s křížem a pomníkem na památku obětem válek o veřejný prostor ve východní části sídla u místního pohostinství 55

56 - systém doplnit navrženým veřejným prostranstvím na severu sídla v souvislosti s rozvojem bydlení - nová veřejná prostranství lze také umisťovat v ostatních plochách s jiným způsobem využití zejména v zastavitelných plochách pro bydlení - význam bude odpovídat velikosti a potřebám konkrétní plochy Artolec - respektovat a zachovat hlavní veřejná prostranství: o veřejného prostoru s rybníčkem a bohatou břehovou zelení na křižovatce silnic III/1523 a III/12863 o prostor kolem kaple v centru sídla s přilehlou vzrostlou zelení - nová veřejná prostranství lze také umisťovat v ostatních plochách s jiným způsobem využití zejména zastavitelných plochách pro bydlení - význam bude odpovídat velikosti a potřebám konkrétní plochy Blato - respektovat, zachovat a případně rozšířit jediné menší veřejné prostranství v sídle s výklenkovou kapličkou, místem pro tříděný odpad a autobusovou zastávkou při vjezdu do sídla na křižovatce silnice III/1513 s místní komunikací - nová veřejná prostranství lze také umisťovat v ostatních plochách s jiným způsobem využití zejména plochách pro bydlení - význam bude odpovídat velikosti a potřebám konkrétní plochy Hradiště - respektovat a zachovat hlavní veřejné prostranství: o návesní prostor v centru sídla s kapličkou, křížem a doprovodnou zelení - nová veřejná prostranství lze také umisťovat v ostatních plochách s jiným způsobem využití zejména plochách pro bydlení - význam bude odpovídat velikosti a potřebám konkrétní plochy Hůrky - respektovat a zachovat hlavní veřejná prostranství: o veřejný prostor navazující na hřbitov se vzrostlými stromy, pomníkem a dětským hřištěm o veřejný prostor v centru sídla u křižovatky silnic III/1511 a III/1512 s křížem - ozdravit prostor kolem kostela s důrazem zachování jeho dominantnosti s uplatněním prvků zeleně - nová veřejná prostranství lze také umisťovat v ostatních plochách s jiným způsobem využití zejména zastavitelných plochách pro bydlení - význam bude odpovídat velikosti a potřebám konkrétní plochy Klášter - respektovat a zachovat veřejnou zeleň v okolí kostela s orientací na jeho další zkvalitňování 56

57 Konrac - respektovat, zachovat a případně rozšířit jediné menší veřejné prostranství v sídle s křížem a několika vzrostlými stromy na křižovatce silnic II/152 a III/1521 Klenová - respektovat, zachovat a případně rozšířit centrální návesní prostor zastoupený zelení v okolí soustavy rybníčků propojených bezejmennou vodotečí Nový Vojířov - respektovat a zachovat hlavní veřejné prostranství: o výrazný centrální návesní prostor se soustavou rybníčků propojenou Vojířovským potokem - nová veřejná prostranství lze také umisťovat v ostatních plochách s jiným způsobem využití zejména v zastavitelných plochách pro bydlení - význam bude odpovídat velikosti a potřebám konkrétní plochy Senotín - respektovat a zachovat hlavní veřejné prostranství: o návesní prostor v centru sídla s kapličkou obklopenou vzrostlou zelení a křížem - nová veřejná prostranství lze také umisťovat v ostatních plochách s jiným způsobem využití zejména v zastavitelných plochách pro bydlení - význam bude odpovídat velikosti a potřebám konkrétní plochy Skalka - v sídle se nenachází veřejný prostor, vzhledem k roztroušenému charakteru zástavby a velikosti sídla není ani účelné vymezení tohoto prostoru Smrčná - respektovat, zachovat a případně rozšířit jediné menší veřejné prostranství v sídle s křížem a několika vzrostlými stromy na křižovatce silnice III/12858 s místní komunikací - v případě využití ploch Br-17 a Br-18 doplnit systém vytvořením nových veřejných prostranství úměrně významu, který bude odpovídat velikosti a potřebám těchto ploch e) koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin apod. e) 1. koncepce uspořádání krajiny - vycházet a navázat na historické uspořádání krajiny - respektovat a podporovat zejména lesní komplexy a větší vodní plochy nacházející se ve správním území města jako nejstabilnější části správního území města, v ostatních částech realizovat opatření vedoucí k rozdělení velkých zemědělských ploch a zvýšit tak jejich ekologickou stabilitu - minimálně prvky územního systému ekologické stability, které zajistí alespoň základní prostupnost a funkčnost území 57

58 - zajistit ochranu ekologicky stabilních částí, popř. obnovu těch částí, které svou kvalitu a stabilitu ztratily (např. intenzivní zemědělskou činností), ale jsou důležité pro zlepšení a funkčnost ekologické stability celku - zachovat a podporovat předěly v krajině v podobě remízků a menších lesních ploch, liniových prvků zeleně (např. aleje) - podporovat protipovodňová a protierozní opatření v krajině - umožnit změny druhů pozemků např. zatravňování, zalesňování, vytváření vodních ploch, ale vždy za splnění k tomu uvedených podmínek (viz následující kapitola f) výrokové části) - za dodržení zákonných podmínek umožnit umístění polních hnojišť a komunitní kompostování - v nezastavěném území neumisťovat stavby a zařízení pro výrobu energie větrné elektrárny, fotovoltaické elektrárny apod. - v nezastavěném území nepovolovat stavby, zařízení a objekty pro bydlení, rekreaci apod. - v nezastavěném území neumisťovat zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.) - v nezastavěném území nepovolovat odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod. - jako součást krajiny respektovat bývalé objekty sloužící k obraně státu ( bunkry ), nacházející se v celém správním území města - neumožňovat trvalé zaplocování pozemků a jiné zamezování přístupnosti nezastavěného území, přípustné jsou pouze dočasné oplocenky při výsadbě lesa a dočasné hrazení pozemků pro pastvu dobytka (např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení) - neumožňovat farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo stávající plochy - zachovat a podporovat tradiční plynulý přechod do volné krajiny a vazbu jednotlivých sídel na krajinu (zejména tradičními humny), znovu vysazovat liniovou zeleň a obnovovat další přírodní prvky jako jsou potoky, strouhy, rybníky, louky, solitérní stromy - podporovat kostru stabilních části krajiny v podobě prvků územního systému ekologické stability a dalších ploch smíšených nezastavěného území vymezených mimo územní systém ekologické stability e) 2. vymezení ploch rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území označení plochy rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území (plochy dle způsobu využití) R1 (ZE-1) umístění u silnice II/152 mezi Klášterem a Konracem způsobu využití plochy 58 podmínky pro využití plochy zemědělská - plochu zapojit do zemědělského lánu rozhodování o změnách podmíněno *) *) dohodou o parcelaci - D, zpracováním územní studie ÚS, nebo vydáním regulačního plánu RP

59 e) 3. územní systém ekologické stability - kostra - ekologicky významné segmenty, mající stabilizační funkci pro krajinu zejména všechny prvky územního systému ekologické stability a další plochy mimo tyto prvky hlavně ty, které jsou zařazeny do ploch smíšených nezastavěného území (např. předěly v polích, rybníky, vodoteče, lesy) zejména předělující plochy zemědělské apod. - zajistit prostupnost biokoridorů - podporovat funkčnost biocenter - podporovat a zachovat prvky se stabilizační funkcí v krajině - biocentra a biokoridory územního systému ekologické stability v řešeném území: Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBC 56 Vojířov Biocentrum Nadregionální 1306,1 4A-AB3, 4A6 Les, vodní plocha, ostatní plocha, TTP Biocentrum tvořeno rozsáhlým lesním komplexem ve vrchovině Homolka s fragmenty květnatých bučin a přechody k acidofilním bučinám, maloplošně menší přechodové rašeliniště a olšiny v nivě Koštěnického potoka. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability RBC 556 Stínadlo Biocentrum Regionální 66,07 6AB3 Les Kulturní porosty v rozsáhlém lesním komplexu v členitém terénu Vysokokamenské vrchoviny. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability RBK 503 U mládkova mlýna Biokoridor Regionální 8,2 5AB3, 5AB-B4, 5AB-B5b Vodní plocha, TTP, ostatní plocha Biokoridor tvořen zamokřenou plochou s rozptýlenou zelení a vodním tokem s přirozeným nebo upraveným korytem. Severozápadně se koryto mění na umělé. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK 121a Biokoridor Nadregionální 8,51 5AB3 Les, ostatní plocha, Biokoridor tvořen SLT 5S- svěží jedlová bučina. Je zde zatravněná plocha s rozptýlenou zelení Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK 121b 59

60 Biokoridor Nadregionální 5,29 5AB3 Les, ostatní plocha Biokoridor tvořen SLT 5K- Kyselá jedlová bučina. Je zde zatravněná plocha s rozptýlenou zelení a komunikace- lesní cesta. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK 121c Biokoridor Nadregionální 6,00 5AB3 Les, TTP Biokoridor tvořen SLT 5K- Kyselá jedlová bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK 121d Biokoridor Nadregionální 3,89 5AB3 Les Biokoridor tvořen SLT 5K - Kyselá jedlová bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK122a Biokoridor Nadregionální 1,61 6AB3 Les Biokoridor tvořen SLT 6K- Kyselá smrková bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK122b Biokoridor Nadregionální 2,56 5AB-B4 Les Biokoridor tvořen SLT 6P- kyselá smrková jedlina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 1 vložené do NBK 121 Biocentrum Lokální 3,37 5AB3 Les Biocentrum je tvořeno SLT 5K- Kyselá jedlová bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 2 Biocentrum Lokální 10,99 5AB3 Les, vodní plocha, ostatní plocha, TTP Biocentrum zahrnuje les, před ním je rybník s vývařištěm. Zastoupeny jsou zde různé SLT. SLT 60

61 0K kyselý dubový bor na pískovcích, SLT 0P- kyselý jedlobukový bor na písčitých sedimentech a SLT 3L- jasanová olšina. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 3 Biocentrum Lokální 9,48 5AB3, 5AB-B5b Ostatní plocha, TTP, vodní plocha Biocentrum zahrnuje prameniště drobného vodního toku, který proudí na sever a na východním konci Nového Vojířova se vlévá do Vojířovského potoka. Toto území je tvořeno TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 4 Červený potok Biocentrum Lokální 8,76 5A3, 4A2, 4A-AB3 Les, ostatní plocha Biocentrum zahrnuje les, kterým protéká Červený potok. Podél toku je les SLT 0K kyselý dubový bor na pískovcích a SLT 0P- kyselý jedlobukový bor na písčitých sedimentech. Zbylá část lesa 5M chudá jedlová dubrava. Územím biocentra prochází místní komunikace. Biocentrum je tvořeno také zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 5 Biocentrum Lokální 10,83 5AB3 Les, ostatní plocha V biocentru převládá SLT 5S- svěží jedlová bučina, ale je zde přítomen i SLT 5O svěží buková jedlina a 5K- kyselá jedlová bučina. V okolí lesa je zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 6 Biocentrum Lokální 8,26 5AB-B5b Vodní plocha, TTP, zahrada Biocentrum je tvořeno rybníkem, jež je napouštěn vodou z Vojířovského potoka. Rybník je průtokový. Hráz s vegetací. Na východ, jihovýchod a jih od rybníka je TTP. Mezi TTP je zahrada. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 7 Blanko Biocentrum Lokální 12,72 7A6 Vodní plocha, les, ostatní plocha Většinu biocentra tvoří rybník Blanko. V západní části biocentra je les a silnice. Převažující SLT je 6R svěží rašelinná smrčina. K biocentru náleží i zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. 61

62 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 8 Za židovským hřbitovem Biocentrum Lokální 4,76 5AB3 5AB-B4 5AB-B5b TTP, ostatní plocha, vodní plocha Na jihozápadním okraji biocentra proudí Bystřický potok. Koryto toku je umělé v jeho okolí se vyskytuje TTP a zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. Za hranicí biocentra je ČOV. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 9 Důlek Biocentrum Lokální 5,23 5AB3, 5AB-B4 Vodní plocha, ostatní plocha Biocentrum je tvořeno převážně rybníkem. Na východ od něj jsou podmáčené (neplodné) půdy s rozptýlenou zelení. V podmáčeném území proudí Ovčárenský potok a přivádí vodu do Hlinitého rybníka. Územím prochází komunikace. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC10 Kaliště Biocentrum Lokální 11,36 5AB3 Les Biocentrum je tvořeno SLT 5F- svahová jedlová bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC11 Biocentrum Lokální 4,26 6AB3 Les, ostatní plocha Biocentrum tvořeno SLT 5K - kyselá smrková bučina a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC12 Dračice Biocentrum Lokální 8,32 5AB3 Vodní plocha, ostatní plocha Biocentrum je tvořeno vodním tokem s umělým korytem. Součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC13 Studený Biocentrum Lokální 4,025 5AB3, 5AB-B5b Vodní plocha, les, ostatní plocha, orná půda Biocentrum je tvořeno vodním tokem s umělým korytem a rybníkem. Součástí jsou také luční 62

63 porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 14 Nad Papírnou Biocentrum Lokální 3,57 5AB3 Vodní plocha, ostatní plocha, les Biocentrum je tvořeno tokem s umělým korytem a lučními porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy. Území se nachází v průmyslové části obce Nová Bystřice. V biocentru se vyskytuje také les SLT 5S - svěží jedlová bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 15 Kamenný vrch Biocentrum Lokální 5,82 5AB3 Les Biocentrum tvořeno SLT 5K -kyselá jedlová bučina 5AB3 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 16 Artolecký potok Biocentrum Lokální 11,27 5AB-B5b Vodní plocha, ostatní plocha, TTP Biocentrum je tvořeno tokem s umělým korytem a lučními porosty v nivě, rozptýlená zeleň a obhospodařovanými TTP Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 17 Trávničný Biocentrum Lokální 5,63 5AB-B5b, 5AB3 Vodní plocha, ostatní plocha, TTP, les Biocentrum je tvořeno soustava dvou rybníků, přes jeden z nich vede komunikace. Dále lučními porosty s rozptýlenou zelení a lesem, kde převládá SLT 5S- - svěží jedlová bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 18 Obora Biocentrum Lokální 13,4 5AB3 Les Biocentrum je tvořeno SLT 5F - svahová jedlová bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 19 Biocentrum Lokální 8,2 5AB3 Ostatní plocha, les Biocentrum je tvořeno SLT 5K- Kyselá jedlová bučina a zatravněnou plochou s rozptýlenou 63

64 zelení. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 20 Velký Proudný Biocentrum Lokální 12,16 5AB3 Vodní plocha, ostatní plocha Biocentrum je tvořeno rybníkem, jeho litorálním pásmem a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 21 Biocentrum Lokální 20,23 6AB3 Les Biocentrum je tvořeno SLT 6F - svahová smrkvá bučina a SLT 6N- kamenitá smrková bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 22 Artolecký rybník Biocentrum Lokální 3,78 69,50 Vodní plocha, ostatní plocha, TTP Biocentrum je tvořeno rybníkem a přiléhající zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 23 Biocentrum Lokální 8,7 5AB-B4 Les, ostatní plocha Biocentrum je tvořeno SLT 6P kyselá smrková jedlina a SLT 5L jasanová olšina a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 24 Klášterský rybník Biocentrum Lokální 26,42 5AB-B4 Vodní plocha, ostatní plocha, TTP, les Biocentrum je tvořeno vodním tokem a Klášterským rybníkem, který tok zásobuje vodou. Koryto toku je umělé, přiléhá k němu travní porost s rozptýlenou zelení. V biocentru je les SLT 6Pkyselá smrková jedlina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 25 Biocentrum Lokální 11,06 6AB3 Les Biocentrum je tvořeno SLT 6P- kyselá smrková jedlina a SLT 6K - Kyselá smrková bučina 64

65 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 26 Olien Biocentrum Lokální 7,19 6AB3 Vodní plocha, les, ostatní plocha Biocentrum je tvořeno rybníkem, k němu přiléhá travní porost s rozptýlenou zelení. V biocentru je SLT 6K - Kyselá smrková bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 27 Biocentrum Lokální 10,06 6AB 3 Les Biocentrum je tvořeno SLT 6S svěží smrková bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 28 Gebharecký rybník Biocentrum Lokální 14,23 6AB3 Vodní plocha Biocentrum je tvořeno Gebhareckým rybníkem a jeho litorálním pásmem. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC29 vložené do NBK 122 Biocentrum Lokální 9,52 6AB3 Les Biocentrum je tvořeno SLT 6N Kamenitá smrková bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC30 vložené do NBK 121 Biocentrum Lokální 10,09 5AB3 Les, ostatní plocha, Biocentrum je tvořeno SLT 5K- Kyselá jedlová bučina a zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC31 Lubon Biocentrum Lokální 14,38 5AB3 Zahrada, TTP, ostatní plocha, vodní plocha, Biocentrum je tvořeno rybníkem Lubon, k němu přiléhá travní porost s rozptýlenou zelení a obhospodařovaný TTP. Součástí biocentra je i zahrada 65

66 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC32 Biocentrum Lokální 6,69 5AB3 TTP, vodní plocha, les Biocentrum je tvořeno rybníkem, k němu přiléhá travní porost s rozptýlenou zelení a obhospodařovaný TTP. Součástí je i zahrada a les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC33 Skalák Biocentrum Lokální 17,27 6AB3, 5AB-B4 Ostatní plocha, les, TTP, vodní plocha Biocentrum je tvořeno SLT 6P- kyselá smrková jedlina a SLT 6K -Kyselá smrková bučina dále TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení a vodní plochou. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC34 Velký Jezdec Biocentrum Lokální 6,1 6AB3 Vodní plocha, ostatní plocha Biocentrum je tvořeno rybníkem, k němu přiléhá travní porost s rozptýlenou zelení Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC35 Hůrecký rybník Biocentrum Lokální 10,07 5AB-B4 Vodní plocha, les Biocentrum je tvořeno Hůreckým rybníkem, k němu přiléhá travní porost s rozptýlenou zelení a lesem SLT 6P- kyselá smrková jedlina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC36 Horní Žižpašský rybník Biocentrum Lokální 6,99 5AB-B4 Vodní plocha Biocentrum je tvořeno Horním Žižpašským rybníkem a litorálem. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC37 U Dolního Parmazinu Biocentrum Lokální 5,02 6AB3, 5AB-B5b Les, ostatní plocha, vodní plocha, TTP Biocentrum je tvořeno rybníkem, k němu přiléhá travní porost s rozptýlenou zelení a obhospodařovaný TTP. Součástí je i SLT 6K Kyselá smrková bučina 66

67 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC38 Horní Parmazín Biocentrum Lokální 9,369 6AB3 Vodní plocha, les, ostatní plocha Biocentrum je tvořeno rybníkem, k němu přiléhá travní porost s rozptýlenou zelení. Součástí je i SLT 6K Kyselá smrková bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC39 Klenovický rybník Biocentrum Lokální 4,78 6AB3 Vodní plocha, les Biocentrum je tvořeno Klenovickým rybníkem a jeho litorálem a SLT 6K Kyselá smrková bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC40 Biocentrum Lokální 20,66 6AB3 Les Biocentrum je tvořeno lesem SLT 6N Kamenitá smrková bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 41 Biocentrum Lokální 5,12 5AB-B5b TTP, ostatní plocha Biocentrum je tvořeno TTP a travním porostem s rozptýlenou zelení Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 1 Mlatka Biokoridor Lokální 1,97 4A-AB3 Les, vodní plocha, ostatní plocha Biokoridor je tvořen lesem SLT 0K kyselý dubový bor na pískovcích a přilehlým travním porostem s rozptýlenou zelení. Biokoridorem prochází komunikace Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 2 Na Malé smrčině Biokoridor Lokální 10,62 5AB3 TTP, ostatní plocha, les Biokoridor je tvořen lesem SLT 5K- Kyselá jedlová bučina, trvalým travním porostem a travním porostem s rozptýlenou zelení. Územím biokoridoru prochází drobný vodní tok strouha a komunikace. 67

68 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 3 Vojířovský potok Biokoridor Lokální 7,56 5AB-B5b Vodní plocha, ostatní plocha, TTP Biokoridor je tvořen soustavou čtyř rybníků a vodním tokem, jež má umělé koryto. Součástí biokoridoru je i TTP v okolí toku. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 4 Vojířovský potok Biokoridor Lokální 8,48 5AB3, 5AB-B5b Zahrada, les, vodní plocha, TTP Biokoridor je tvořen vodním tokem s umělým korytem. Součástí biokoridoru jsou i břehové porosty rybníka, z něhož tok vyúsťuje a proudí biokoridorem západním směrem. V okolí biokoridoru jsou TTP a SLT 5K- Kyselá jedlová bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 5 Červený potok Biokoridor Lokální 7,53 4A-AB3 Les, vodní plocha Biokoridor je tvořen SLT 0K kyselý dubový bor na pískovcích, kterým prochází vodní tok s přirozeným nebo upraveným korytem. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 6 Červený potok Biokoridor Lokální 9,76 4A-AB3 Les, vodní plocha Biokoridor je tvořen SLT 0K kyselý dubový bor na pískovcích, kterým prochází vodní tok s přirozeným nebo upraveným korytem Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 7 Červený potok Biokoridor Lokální 6,63 4A-AB3, 4A6 Les, vodní plocha Biokoridor je tvořen SLT 0K kyselý dubový bor na pískovcích a SLT 0G - podmáčený smrkový bor, kterým prochází vodní tok s přirozeným nebo upraveným korytem. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 8 Blanko Biokoridor Lokální 7,24 5AB-B5b 5AB-B4 5AB3 TTP, ostatní plocha, vodní plocha 68

69 Biokoridor je tvořen vodním tokem s umělým korytem a přilehlými TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Biokoridorem prochází komunikace. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 9 Biokoridor Lokální 1,74 7A6 Les Biokoridor je tvořen SLT 6R svěží rašelinná smrčina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 10 Biokoridor Lokální 3,6569 5AB3 Les, ostatní plocha Biokoridor je tvořen lesem typu SLT 5K- Kyselá jedlová bučina a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 11 Příhraniční Biokoridor Lokální 7,59 5AB-B4 Vodní plocha, les Biokoridor je tvořen lesem typu SLT 5P - kyselá jedlina a rybníkem Příhraniční Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 12 Balkův rybník Biokoridor Lokální 5,5 5AB-B4 Les, zastavěná plocha a nádvoří, ostatní plocha, vodní plocha Biokoridor je tvořen lesem typu SLT 5P- kyselá jedlina, zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení a Balkovo rybníkem. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 13 Mnišský rybník Biokoridor Lokální 12,37 5AB-B5b Ostatní plocha, vodní plocha, TTP Biokoridor prochází jihovýchodním litorálním pásmem Mnišského rybníka. Rybník je obtokový, je zde významná sít vodních toků. Koryto toku je přirozené nebo upravené a prochází TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Biokoridorem prochází komunikace Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 14 Winterflur 69

70 Biokoridor Lokální 6,28 5AB3 Les, ostatní plocha Biokoridor je tvořen lesem typu SLT 5K- Kyselá jedlová bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 15 Biokoridor Lokální 1,74 5AB-B4 Les Biokoridor je tvořen lesem typu SLT 5P- kyselá jedlina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 16 Dolní Julius Biokoridor Lokální 9,72 5AB3, 5AB-B5b, 5AB-B4 Orná půda, TTP, ostatní plocha, vodní plocha Biokoridor je tvořen 2 rybníky, zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení a ornou půdou. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 17 Dračice Biokoridor Lokální částečně funkční 7,62 5AB3, 5AB-B5b Ostatní plocha, vodní plocha, TTP Biokoridor je rozdělen do dvou částí. Severní část biokoridoru vede okolo městského parku a sportoviště. Je tvořena vodním tokem Dračice a doprovodnými dřevinami. Protéká okolo rybníku Benešák. Na toku jsou jezy. Na východním konci této části biokoridoru je další rybník. Jižní část biokoridoru je tvořena vodním tokem Dračicí s umělým vodním korytem. Tok protéká okolo Bystřického rybníka. V okolí toku je zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 18 Biokoridor Lokální částečně funkční 2,11 6AB, 5AB3, 5AB-B5b Les, TTP Biokoridor je rozdělen do dvou částí. Část v obci Albeř je tvořená lesem typu SLT 6S svěží smrková bučina a část v obci Nová Bystřice je tvořena také lesem a TTP. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 19 Bystřický potok Biokoridor Lokální 5,9 5AB3 Vodní plocha, ostatní plocha, les, 70

71 Biokoridor je tvořen Bystřickým potokem, jehož koryto prochází lesem a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Podél toku je bohatě rozvinutá doprovodná vegetace. Les je typu SLT 5Ssvěží jedlová bučina. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 20 Ovčárenský potok Biokoridor Lokální 4,17 5AB-B5b TTP, vodní plocha, ostatní plocha Biokoridor je tvořen přilehlými plochami Ovčárenského potoka, který spojuje rybníky Důlek a Ovčárenský. V tomto úseku tok proudí v umělém korytě a protíná TTP, zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení, zamokřenou plochu a jižní litorální části rybník,. V jihovýchodní části biokoridoru má tok přirozené nebo umělé koryto. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 21 Hlinitý rybník Biokoridor Lokální 7,11 6AB3 Vodní plocha, les Biokoridor prochází údolnicí s rybníky (Hlinitým rybník, nově vybudovaná nádrž) a tokem Ovčárenského potoka. Rybníky jsou průtočné a mají bohatě vyvinuté břehové porosty. Severovýchodní část tvoří lesní porosty (porostní okraj) SLT 6K - Kyselá smrková bučina a navazuje na LKB 22. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 22 Biokoridor Lokální 16,31 5 BC-C 5a Les, ostatní plocha, vodní plocha, TTP Biokoridor je tvořen SLT 6V-vlhká smrková bučina, v lese protéká potok a spojuje dva lesní rybníky. Mezi rybníky je pruh TTP. V lese prochází komunikace Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 23 Dračice Biokoridor Lokální 3,64 5AB-B5b Vodní plocha, ostatní plocha, zahrada Biokoridor zaujímá vodní tok Dračice, která má přirozené nebo umělé koryto. Tok prochází zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení a zahradami, jelikož prochází územím se zástavbou rodinných domů. V k. ú. Nová Bystřice je tok obklopen trvalým travním porostem. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 24 Osika Biokoridor Lokální 11,09 6AB3, 5AB-B5b Vodní plocha, ostatní plocha, TTP, TTP Biokoridor zaujímá vodní tok Dračice, která má přirozené nebo umělé koryto. Tok prochází zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení, zamokřenou plochou, TTP a ostatní plochou (manipulační). Západně biokoridor prochází částečně lesem (podélná jižní část) a břehovými porosty rybníku Osika (podélná severní část). Biokoridor zaujímá jižní a východní břeh rybníku. 71

72 SLT 6K - Kyselá smrková bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 25 Biokoridor Lokální 3,19 5AB-B5b 6AB3 TTP, vodní plocha, ostatní plocha, les Biokoridor je tvořen vodním tokem s umělým korytem. Tok protéká lesem, TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. V biokoridoru je SLT 6K - Kyselá smrková bučina. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 26 Biokoridor Lokální 4,76 5AB-B4, 6AB3 Les, ostatní plocha, TTP Biokoridor je tvořen převážně SLT 6K Kyselá smrková bučina, ale i 5O- svěží buková jedlina a 6P kyselá smrková jedlina, TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 27 Biokoridor Lokální 7,58 6AB3 Vodní plocha, TTP, les, ostatní plocha, orná půda Biokoridor se skládá ze dvou částí. Jedna část je tvořena vodním tokem s umělým korytem. Tok odvádí vodu z Hůreckého rybníka. Po pravém břehu potoka je SLT 6K - Kyselá smrková bučina a na území po levém břehu TTP. Druhá část biokoridoru je tvořena TTP, SLT 6K a ornou půdou. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK28 Horní a Dolní Žipašský rybník Biokoridor Lokální 10,1721 6AB3 Vodní plocha, les, TTP, ostatní plocha Biokoridor se skládá ze dvou částí. Jedna část je tvořena litorálním pásmem Žipašských rybníků a okolním prostorem, jež je tvořený zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Biokoridor je lemovaný na jihovýchodní části TTP a SLT 6K- Kyselá smrková bučina. Druhá část biokoridoru je tvořena tokem s umělým korytem a zamokřenou plochou s rozptýlenou zelení. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK29 Biokoridor Lokální 4,58 5AB-B5b, 6AB3 TTP, vodní plocha, les, ostatní plocha Biokoridor zaujímá vodní tok s umělým korytem. Tok je z větší části obklopen TTP, ale prochází i lesem a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Biokoridor je ukončený Horním Žipašským rybníkem. V biokoridoru je SLT 6K - Kyselá smrková bučina. 72

73 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 30 Dolní a Horní Pasák Biokoridor Lokální 9,27 6G,7A6 Les, ostatní plocha, vodní plocha Biokoridor zaujímá vodní tok s umělým korytem 2 rybníky odděleny neobhospodařovanou plochou s nálety dřevin a SLT 7R -kyselá rašelinná smrčina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 31 Lhotský potok Biokoridor Lokální 2,73 5 BC-C 5a Vodní plocha, TTP, ostatní plocha, les Umělé koryto toku prochází jižně TTP a severně SLT 5V vlhká smrková bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 32 Lhotský potok Biokoridor Lokální 1,49 5AB-B4 Les, ostatní plocha, vodní plocha Biokoridor zaujímá vodní tok Lhotský potok s umělým korytem, zatravněnou plochu s nálety dřevin a SLT 5O - svěží buková jedlina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 33 Lhotský potok Biokoridor Lokální 3,6976 5AB3 Vodní plocha, TTP, ostatní plocha Z rybníka v obci Senotín teče Lhotský potok, který má umělé koryto. Tento potok se západně od obce vlévá do Lhotského potoka. Okolí toku je tvořeno TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 34 Biokoridor Lokální 3,38 5AB3 TTP, ostatní plocha, les Biokoridor zaujímá SLT 5K- Kyselá jedlová bučina, TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení a neplodnou půdu Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 35 Zadní les Biokoridor Lokální 13,39 5AB3 TTP, ostatní plocha, vodní plocha, les Biokoridor z jižního TTP přechází do zatravněné plochy s rozptýlenou zelení s 2 rybníky, které jsou napájeny potokem. Potok má umělé koryto. Potok dále pokračuje lesem na sever a za biokoridorem se vlévá se do Koštěnického potoka. V biokoridoru je SLT 5K- Kyselá jedlová 73

74 bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 36 Biokoridor Lokální 15,62 5AB-B5b, 5AB3 Les, ostatní plocha, TTP, vodní plocha V biokoridoru je dominantní SLT 5K Kyselá jedlová bučina, který jižně přechází v TTP a zatravněnou plochu s rozptýlenou zelení. Les a TTP jsou odděleny vodním tokem s umělým korytem. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 37 Dolní pod hájenkou Biokoridor Lokální 11,1435 5AB3 Les, ostatní plocha, vodní plocha, TTP Biokoridor zaujímá SLT 5K- Kyselá jedlová bučina. V severní části biokoridoru rybník Dolní pod hájenkou, poté se vegetace mění na TTP a zatravněnou plochu s rozptýlenou zelení Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 38 Biokoridor Lokální 3,49 5AB3 Les Biokoridor zaujímá SLT 5K- Kyselá jedlová bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 39 Biokoridor Lokální 1,33 5AB-B4 5AB-B5b TTP, vodní plocha Biokoridor zaujímá TTP, přes který vede umělé koryto toku. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 40 Biokoridor Lokální 1,85 5AB3 Vodní plocha, les, ostatní plocha Biokoridor je tvořen vodním tokem s umělým korytem, který vede od rybníku Horní Parmazín k menšímu rybníčku, jehož část je součástí biokoridoru. Podél toku je les a zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 41 74

75 Biokoridor Lokální 8,57 5 BC-C 5a Vodní plocha, les Biokoridor zaujímá SLT 5L jasanová olšina a zamokřenou plochou s rozptýlenou zelení Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 42 Biokoridor Lokální 4,623 5AB-B5b Ostatní plocha, vodní plocha, TTP Jižní část biokoridoru je tvořená soustavou dvou rybníků, mezi nimi je neplodná půda a zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. Severozápadní část biokoridoru je tvořená tokem s umělým korytem a TTP a ostatní plochou. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 43 Biokoridor Lokální 3,82 5AB-B4 5AB3 5AB-B5b Les, ostatní plocha, TTP V jihozápadní části je biokoridor tvořen TTP, pak přechází přes zatravněnou plochu s rozptýlenou zelení na SLT 6P- kyselá smrková jedlina. Biokoridorem prochází komunikace. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 44 Biokoridor Lokální 1,71 4A6 Les, ostatní plocha Biokoridor zahrnuje SLT 0G podmáčený smrkový bor a zatravněnou plochu s rozptýlenou zelení. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 45 Biokoridor Lokální 8,03 5AB-B4 Les Biokoridor zahrnuje SLT 6P -kyselá smrková jedlina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 46 Biokoridor Lokální 16,37 5AB-B4, 6AB3, 5AB3 Les, ostatní plocha, orná půda Biokoridor zahrnuje neplodnou půdu, ornou půdu, komunikaci a dva SLT 6K -Kyselá smrková bučina a 6P -kyselá smrková jedlina. 75

76 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 47 Biokoridor Lokální 12,44 5AB-B5b, 5AB-B4 Les, vodní plocha, TTP Biokoridor zahrnuje vodní tok s umělým korytem, tekoucím přes TTP a SLT 6P - kyselá smrková jedlina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 48 Biokoridor Lokální 8,6 5AB-B4 Les Biokoridor tvořen SLT kyselá smrková jedlina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 49 Biokoridor Lokální 11,98 5 AB-B 4 Les Biokoridor tvořen SLT -7G podmáčená jedlová smrčina středně bohatá Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 50 Biokoridor Lokální 7,23 5AB3 Ostatní půda, vodní plocha, les Biokoridor tvořen neplodnou půdou tvořenou travním porostem s rozvolněnou skupinou stromů a vodní nádrží v jihovýchodní části. Ve střední části je rybník okolo něhož je zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. V severozápadní části je SLT 5K - Kyselá jedlová bučina. Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 51 Podleský potok Biokoridor Lokální 3,45 5BC-C 5a Les, vodní plocha Biokoridor tvořen Podleským potokem procházejícím SLT 5V vlhká smrková bučina Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 52 Podleský potok Biokoridor Lokální 6,63 5 BC-C 5a Les, vodní plocha, TTP Biokoridor tvořen Podleským potokem procházejícím SLT 5V vlhká: smrková bučina 76

77 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 53 Biokoridor Lokální 10,7 6AB3 Les Biokoridor tvořen SLT 6K Kyselá smrková bučina e) 4. prostupnost krajiny - respektovat a podporovat možnost přístupu do všech částí krajiny - zejména nerozšiřovat oplocené a jinak nepřístupné části krajiny (např. obory) - trvale neoplocovat ani jinak nezamezovat přístupnost a prostupnost krajiny - zachovat a podporovat doprovodnou zeleň, popř. doplnit a respektovat možnosti jejich úprav (např. rozšíření) a dalšího využití v souladu s rozvojem města - nevytvářet nové bariéry v krajině, popř. minimalizovat jejich dopad na prostupnost krajiny zejména při výstavbě dopravních liniových staveb dbát na zachování prostupnosti území nejen pro člověka, ale také pro volně žijící živočichy - zachovat stávající pěšiny a cesty a respektovat tato propojení při využití území - zachovat záhumení cesty a přístupy zejména na zemědělské a lesní pozemky - zachovat a podpořit propojení místního významu - umožnit a podporovat umísťování nových komunikací pro pěší a cyklisty e) 5. protierozní opatření a ochrana před povodněmi - zohlednit stanovené záplavové území a aktivní zónu záplavového území říčky Dračice a rybníků na jih od Nové Bystřice (Mnišský a Bystřický) - podporovat drobná protierozní opatření a ochranu před povodněmi v podobě mezí, remízku, vodních ploch apod. (viz následující kapitola) - podporovat zdržení a zadržování vody v krajině a omezit rychlý odtok dešťových vod včetně revitalizace vodních toků - z hlediska ochrany před přívalovými dešti a erozní činností vody doporučujeme upravit způsob hospodaření na zorněných a svažitých pozemcích v blízkosti zastavěného území s důrazem na správné umisťování vhodných kultur, vhodný způsob obdělávání a snížení podílu erozně náchylných plodin v rizikových lokalitách - podporovat opatření pro předcházení povodní a protipovodňová opatření zejména týkající se ochrany zastavěného území sídla a zastavitelných ploch např. hrázovým systémem v kombinaci s nádržemi a poldry (suchými nádržemi) - konkrétní ochranu území řešit komplexním protipovodňovým systémem - preferovat pasivní protipovodňová opatření (např. zvýšení retenční schopnosti krajiny zvyšováním podílů zalesněných ploch, zatravnění břehových pásu vodních toků) e) 6. rekreace - zohlednit stávající rekreační funkci prolínající se s funkcemi krajiny zejména lesa, v nezastavěném území potírat další výstavbu staveb pro rodinnou rekreaci, u stávajících dokončených staveb povolovat změny pouze na vlastním pozemku, celkový nárůst nepřekročí 50 77

78 m 2 celkové plochy stavby, kde již stavby tuto výměru překročily, nelze je dále plošně rozšiřovat - nepřipustit nekoordinované využívání nezastavěného území k dlouhodobějšímu pobytu formou rekreace (stavby pro rodinou rekreaci, nepřípustné v nezastavěném území jsou např. veřejná tábořiště, rekreační louky a plochy jiných rekreačních aktivit) mimo stávající lokality využívané dlouhodoběji pro letní dětské stanové tábory v přírodě - v nezastavěném území respektovat stávající lokality využívané dlouhodoběji pro letní dětské stanové tábory v přírodě bez nároků na trvalé stavby či zařízení (vše se odehrává v rámci jedné letní sezóny) - respektovat stávající rekreační objekty a kempy zejména v okolí rybníku Osika a Dolního a Horního Žišpašského rybníku - rekreační využití krajiny orientovat na podporu komunikací pro pěší a cyklisty e) 7. dobývání ložisek nerostných surovin - plocha těžby nerostů ani jiných surovin není v územním plánu vymezena - s dobýváním ložisek nerostných surovin ani jiných surovin územní plán nepočítá e) 8. další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny - zachovat a podporovat všechny stabilní části krajiny, které jsou mimo územní systém ekologické stability, ale pro její funkčnost jsou nezbytné - doporučujeme odkrýt a revitalizovat zatrubněné úseky vodních toků s vytvořením dřevitých břehových porostů odpovídající druhové skladby f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustnéh o využití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu 78

79 Plochy bydlení venkovské Bv ploch Jedná se zejména (ale nejen) o historické dvorcové statky s hospodářským zázemím (zemědělské usedlosti) a na ně navazující zastavitelné plochy, ve kterých je záměrem umožnit širší způsob využití včetně výstavby rodinných domů. Hlavní využití (převažující účel využití) bydlení Přípustné využití bydlení zejména formou rodinných domů či zemědělských usedlostí s možností odpovídajícího zázemí a možností chovu zvířectva pro vlastní potřebu - samozásobitelství veřejná prostranství občanské vybavení, které je slučitelné s bydlením: o patřící do veřejné infrastruktury (např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva) o tělovýchova a sport (např. dětská hřiště, víceúčelová hřiště) bez vlastního zázemí o penzion o ubytování jako doplňková funkce, např. v rámci staveb pro bydlení, rodinných domů, zemědělských usedlostí o administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) zeleň např. veřejná, izolační, zahrady, sady drobná architektura (menší sakrální stavby, památníky, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) dopravní a technická infrastruktura související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, plynovody, teplovody, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad, trafostanice, energetická a komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení) anebo místního významu v rámci obce podnikatelská činnost formy nerušící výroby a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, manikúra, pedikúra, rehabilitační služby, obchodní činnosti místního významu (v rámci obce) do 200 m 2 prodejní plochy, hostinská činnost a stravování), která doplňuje venkovské bydlení vedení liniových staveb technické infrastruktury uvnitř vymezených ploch a koridorů pro tyto stavby, včetně staveb a zařízení souvisejících 79

80 Podmíněně přípustné využití další podnikatelská činnost, u které je nutno zhodnotit případ od případu její přípustnost např. truhlárny, tesařská dílna, klempířství, pneuservis, autoopravna a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí, zdraví obyvatel a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území zemědělství - chov zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod., a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí, zdraví obyvatel a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území Nepřípustné využití nové bytové domy rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení mimo přípustné občanské vybavení mimo přípustné či podmíněně přípustné obchodní činnosti včetně staveb pro obchod mimo přípustné, které překročí místní význam zejména obsahující celkovou prodejní plochu větší než 200 m 2 (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy, supermarkety, hypermarkety) každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo významně narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o výroba a skladování včetně staveb pro výrobu a skladování mimo uvedených jako přípustné, popř. podmíněně přípustné o dále např. autoservisy, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby se shromažďovacím prostorem Podmínky prostorového uspořádání Je nutno zohlednit hodnoty území (blíže viz kapitola b) výrokové části). Nové stavby musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území (doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území) a nesmí rušit základní členění průčelí a jeho významné detaily. Při nové výstavbě i rekonstrukci stávajících objektů doporučujeme použít sedlové střechy. Při rekonstrukci stávajících vícepatrových budov je možno zachovat jejich výškovou hladinu. 80

81 Plochy bydlení městské rodinné Bm ploch Jedná se o plochy, ve kterých je záměrem umožnit především bydlení (zejména v rodinných domech) doplněné obslužnými funkcemi místního významu nerušících bydlení. Další způsoby využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Hlavní využití (převažující účel využití) bydlení Přípustné využití bydlení zejména formou staveb rodinných domů s nejvýše dvěma samostatnými byty s možností odpovídajícího zázemí (např. sady, užitkové zahrady) a též je možný chov drobného domácího zvířectva pouze však pro vlastní potřebu samozásobitelství (např. drůbež, králíci) drobná podnikatelská činnost např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, manikúra, pedikúra, rehabilitační služby, welness) doplňující bydlení občanské vybavení, které je slučitelné s bydlením: o tělovýchova a sport (např. dětská hřiště, víceúčelová hřiště) bez vlastního zázemí o administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) veřejná prostranství zeleň např. zahrady, sady, veřejná, izolační drobná architektura (menší sakrální stavby, památníky, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) dopravní a technická infrastruktura související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, plynovody, teplovody, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad, trafostanice, energetická a komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení) anebo místního významu v rámci obce Podmíněně přípustné využití stávající podnikatelské činnosti, a to pouze za podmínek: o prokázání splnění limitů zejména v oblasti ochrany veřejného zdraví a bez možnosti vyhlášení ochranného pásma (jen takové využití, pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo, stává se toto využití nepřípustným) o prokázání souladu s hlavním využitím plochy tj. bydlením (tzn., nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení) 81

82 Nepřípustné využití bydlení formou bytového domu rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení mimo přípustné občanské vybavení mimo přípustné obchodní činnost mimo přípustné každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo významně narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o výroba a skladování včetně staveb pro výrobu a skladování o zemědělství včetně staveb pro zemědělství, chovu hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úprava produktů rostlinné výroby apod. mimo přípustné o farmové a zájmové chovy o dále např. autoservisy, autoopravny, truhlárny, tesárny, zámečnictví, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, záměčnictví, kovářství, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby se shromažďovacím prostorem Podmínky prostorového uspořádání Nové stavby musí být umístěny v souladu s hodnotami území, musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území (doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území). Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Při rekonstrukci stávajících vícepatrových budov je možno zachovat jejich výškovou hladinu. Doporučujeme zvolit určité jednotící prvky, které z nové zástavby vytvoří urbanisticky i architektonicky kvalitní prostor. Jednou z možností je inspirace v tradiční zástavbě prověřené dlouhodobou praxí a užíváním a převzetí toho hodnotného. 82

83 Plochy bydlení městské bytové Bb ploch Jedná se o stávající zástavbu v bytových domech v sídle Nová Bystřice, kde je umožněno pouze bydlení s možností doplnění nerušících obslužných funkcí místního významu. Další způsoby využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Jedná se o plochy, jejichž účelem je zkvalitňovat a rozvíjet bydlení. Hlavní využití (převažující účel využití) bydlení Přípustné využití bydlení umisťování nových a rekonstrukce stávajících bytových domů veřejná prostranství dětská hřiště zeleň např. zahrady, sady, veřejná, izolační shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) uvnitř bytových domů podnikatelská činnost např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. pekařství, prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví), uvnitř bytových domů dopravní a technická infrastruktura související s přípustným využitím (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, plynovody, teplovody, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad, trafostanice, energetická a komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení) anebo místního významu v rámci obce odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným způsobem využití Nepřípustné využití každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o stavby rodinných domů staveb ubytovacích zařízení o rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci o obchodní činnost včetně staveb pro obchod mimo přípustné o občanské vybavení mimo přípustné o výroba a skladování, zemědělství včetně staveb pro výrobu a skladování a staveb pro zemědělství 83

84 o dále např. autoservisy, autoopravny, pneuservisy, truhlárny, tesařské dílny, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, zámečnictví, kovářství, diskotéky, garáže a odstavná a parkovací stání pro nákladní automobily, garáže, autobazary, stavby se shromažďovacím prostorem samozásobitelský chov (např. drůbež, králíci, prasata) chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod. Podmínky prostorového uspořádání Celková výška zástavby bude řádově odpovídat stávající zástavbě v okolí. 84

85 Plochy rekreace individuální REi ploch Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje využití pro individuální rodinnou rekreaci reprezentovanou zejména stavbami pro rodinnou rekreaci. Hlavní využití (převažující účel využití) rekreace Přípustné využití rekreace s možností odpovídajícího zázemí zejména formou zahrádek a oplocení - celková plocha stavby či zařízení nepřekročí 50 m 2, kde již stavby či zařízení tuto výměru překročily, nelze je dále plošně rozšiřovat umisťování nových staveb pro rodinnou rekreaci maximálně do velikosti 50 m 2 s možností odpovídajícího zázemí zejména formou oplocených zahrádek shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. sklo, papír, pet lahve) sloužící pouze pro hlavní využití plochy hřiště, která nesnižují kvalitu prostředí, jsou slučitelná s letní rekreací v přírodě a slouží pouze účelům hlavního využití této plochy bez možnosti vlastního zázemí Podmíněně přípustné využití dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související pouze s hlavním využitím (např. zpevněné pozemní komunikace, parkovací stání na vlastním pozemku, vodovody, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, energetická vedení, komunikační vedení) pod podmínkou, že bude sloužit pouze k využití této plochy Nepřípustné využití bydlení, obchod, zemědělství, výroba a skladování, zejména stavby pro bydlení, stavby pro obchod, stavby pro zemědělství, stavby pro výrobu a skladování, stavby ubytovacích zařízení, stavby se shromažďovacím prostorem změny dokončené stavby či zařízení zejména staveb pro rodinnou rekreaci, kdy celková plocha stavby či zařízení překročí 50 m 2, kde již stavby či zařízení tuto výměru překročily, nelze je dále plošně rozšiřovat každé využití, které by mohlo narušit hlavní využití (zejména kvalitní prostředí pro rekreaci) nebo by mohlo narušit pohodu rekreace a kvalitní prostředí pro rekreaci (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolává, zejména: každé využití, které by mohlo významně narušit hlavní využití (zejména kvalitní prostředí pro rekreaci) nebo by mohlo narušit pohodu rekreace a kvalitní prostředí pro rekreaci (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolává, zejména: o výroba a skladování včetně staveb pro výrobu a skladování 85

86 o zemědělství včetně staveb pro zemědělství, chovu zvířat včetně samozásobitelství (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod. o farmové a zájmové chovy o dále např. autoservisy, autoopravny, pneuservisy, truhlárny, tesárny, klempířství, zámečnictví, kovářství, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, autobazary, stavby se shromažďovacím prostorem, garáže, odstavná a parkovací stání mimo přípustné Podmínky prostorového uspořádání Stavby budou odpovídat výškové hladině budov v okolí, mohou mít (a to i stávající při rekonstrukci) nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví a jedno podzemní podlaží. 86

87 Plochy rekreace hromadná zastavitelná REz ploch Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje využití pro letní hromadnou rekreaci v přírodě (např. rekreační areály pouze pro sezónní letní využití se stavbami ostatních ubytovacích zařízení, stravování, sport, odpočinek a další služby spojené s rekreací). Hlavní využití (převažující účel využití) rekreace Přípustné využití letní hromadná rekreace v přírodě s možností odpovídajícího zázemí hřiště, která nesnižují kvalitu prostředí, jsou slučitelná s letní rekreací v přírodě a slouží pouze účelům hlavního využití této plochy bez možnosti vlastního zázemí, ale s možností oplocení a terénních úprav, s respektováním hodnot území dopravní a technická infrastruktura související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, parkovací stání vodovody, kanalizace, plynovody, teplovody, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad, trafostanice, energetická a komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení) anebo místního významu v rámci obce pouze v ploše REz-3 nový objekt prodejny občerstvení, objekt WC pouze v plochách REz-1, REz-2 nájemní rekreační chaty do 40 m 2 další doplňkové objekty bezprostředně související s rekreací (např. pergoly, sklad na nářadí, sklad na dřevo) do 25 m 2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, neobsahující obytné, pobytové ani jiné obdobné místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, a hřiště, která nesnižují kvalitu prostředí, jsou slučitelná s letní rekreací v přírodě a slouží pouze účelům hlavního využití této plochy bez možnosti vlastního zázemí, ale s možností oplocení a terénních úprav. Podmíněně přípustné využití přístavby stávajících staveb a zařízení pro hromadnou rekreaci např. ostatní ubytovací zařízení, dále zejména s hlavním využitím bezprostředně spojené a související - stravování, prodej smíšeného zboží, sport, odpočinek a další služby pod podmínkou, že toto rozšíření v součtu nepřekročí 20 % výměry stávající budovy počítané ke dni vydání územního plánu Nepřípustné využití bydlení, obchodní činnosti včetně staveb pro bydlení, pro obchod stavby ubytovacích zařízení každé využití, které by mohlo významně narušit hlavní využití (zejména kvalitní prostředí pro rekreaci) nebo by mohlo narušit pohodu rekreace a kvalitní prostředí pro rekreaci (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným 87

88 znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolává, zejména: o výroba a skladování včetně staveb pro výrobu a skladování o zemědělství včetně staveb pro zemědělství, chovu zvířat včetně samozásobitelství (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod. o farmové a zájmové chovy o dále např. autoservisy, autoopravny, pneuservisy, truhlárny, tesárny, klempířství, zámečnictví, kovářství, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, autobazary, garáže, odstavná a parkovací stání mimo přípustné Podmínky prostorového uspořádání Stavby mohou mít (a to i stávající při rekonstrukci) nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Při rekonstrukci stávajících budov je možno zachovat jejich výškovou hladinu. 88

89 Plochy rekreace hromadná nezastavitelná REn ploch Jedná se o plochy, na které zásadně převažuje využití pro letní hromadnou rekreaci v přírodě s minimalizací možnosti umisťování staveb a zařízení. Hlavní využití (převažující účel využití) letní hromadná rekreace v přírodě Přípustné využití letní hromadná rekreace v přírodě bez možnosti umisťovaní staveb a zařízení mimo přípustných a podmíněně přípustných hřiště, která nesnižují kvalitu prostředí, jsou slučitelná s přírodní letní rekreací a slouží pouze účelům hlavního využití této plochy bez možnosti vlastního zázemí, oplocení a terénních úprav a s respektováním hodnot území dopravní a technická infrastruktura související s přípustným využitím (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, parkovací stání vodovody, kanalizace, plynovody, teplovody, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad, trafostanice, energetická a komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení) anebo místního významu v rámci obce Nepřípustné využití bydlení, obchodní činnosti včetně staveb pro bydlení, pro obchod všechny stavby a zařízení neuvedené jako přípustné či podmíněně přípustné včetně staveb pro rodinnou rekreaci, staveb ubytovacích zařízení každé využití, které by mohlo významně narušit hlavní využití (zejména kvalitní prostředí pro rekreaci) nebo by mohlo narušit pohodu rekreace a kvalitní prostředí pro rekreaci (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolává, zejména: o výroba a skladování včetně staveb pro výrobu a skladování o zemědělství včetně staveb pro zemědělství, chovu zvířat včetně samozásobitelství (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod. o farmové a zájmové chovy o dále např. autoservisy, autoopravny, pneuservisy, truhlárny, tesárny, klempířství, zámečnictví, kovářství, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, autobazary, stavby se shromažďovacím prostorem, garáže, odstavná a parkovací stání mimo přípustné Podmínky prostorového uspořádání Podmínky prostorového uspořádání nejsou stanoveny. 89

90 Plochy rekreace pobytová v krajině REp ploch V těchto plochách se prolíná využití pro rodinou rekreaci s dalšími funkcemi v krajině. Hlavní využití (převažující účel využití) rekreace v krajině Přípustné využití funkce lesa zemědělské hospodaření: o pěstování zemědělských plodin o obhospodařování trvalých travních porostů realizace prvků územního systému ekologické stability a jejich podpora opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází, odbahnění) a plnění nejen jejich funkce vodohospodářského díla, ale také stabilizační funkce v krajině podporující ekologickou stabilitu území stavební záměry a jiná opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi stavební záměry a jiná opatření proti erozi, např. vybudování nových či obnova stávajících mezí a průlehů dočasné oplocenky při výsadbě lesa např. formou jednoduchého dřevěného ohrazení stávající stavby pro rodinnou rekreaci bez možnosti odpovídajícího zázemí včetně ne zahrádky a oplocení - celková plocha stavby či zařízení nepřekročí 50 m 2, kde již stavby či zařízení tuto výměru překročily, nelze je dále plošně rozšiřovat Podmíněně přípustné využití za podmínek, že významně nepoškodí les a jeho funkce: o pouze nezbytně nutné stavby a zařízení sloužící pro hospodaření v lese a ochranu přírody - vše bez pobytových místností o včelnice a včelíny bez pobytových místností o technická infrastruktura místního významu, např. vrty, studny, vodojemy, zařízení pro úpravu vody, vodovodní, kanalizační, plynovodní řady, energetická a komunikační vedení o místní a účelové komunikace v nezbytném rozsahu pro obsluhu území (např. samot) a komunikace pro pěší a cyklisty změny druhu pozemků na vodní plochu nebo zemědělský pozemek jen za podmínky, že budou prokázány logické vazby v krajině (např. hydrologické, půdoochranné, ekologické, estetické) 90

91 Nepřípustné využití změny dokončené stavby či zařízení zejména staveb pro rodinnou rekreaci, kdy celková plocha stavby či zařízení překročí 50 m 2, kde již stavby či zařízení tuto výměru překročily, nelze je dále plošně rozšiřovat bydlení, ubytování, výroba a skladování, obchodní činnosti včetně staveb pro bydlení, ubytovacích zařízení, pro výrobu a skladování, nové stavby pro rodinnou rekreaci a sport a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby a zařízení, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob mimo stávajících staveb pro rodinnou rekreaci výrobny energie, např. větrné, fotovoltalické elektrárny, bioplynové stanice takové využití, které významně poškodí les a jeho funkce ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného a podmíněně přípustného využití stavby, zařízení a jiná opatření, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu mimo přípustných a podmíněně přípustných zařízení a stavby typu mobilních domů odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod. farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené záměry naplňující parametry nadmístnosti stanovené v zásadách územního rozvoje mimo plochy a koridory, které jsou pro nadmístní záměry v územním plánu vymezeny Podmínky prostorového uspořádání Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně jejich dominantnosti v krajině, cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně) o narušení pohledového a estetického vnímání obce o negativní vliv na okolí Stávající stavby pro rodinou rekreaci budou odpovídat stávající výškové hladině budov v okolí, mohou mít (a to i při rekonstrukci) nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví a jedno podzemní podlaží. 91

92 Plochy občanského vybavení OV ploch Jedná se o plochy, ve kterých převažuje využití služeb, ubytování, kultury, veřejné správy, administrativa, obchodní prodej, stravování apod. Hlavní využití (převažující účel využití) občanské vybavení Přípustné využití občanské vybavení: o obchodní prodej, služby, stravování o stavby se shromažďovacím prostorem o ubytování - penzion, hotel, motel o administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) o patřící do veřejné infrastruktury (např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva) o tělovýchova a sport (např. dětská hřiště, víceúčelová hřiště) veřejná prostranství zeleň např. zahrady, sady, veřejná, izolační dopravní a technická infrastruktura související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, garáže, odstavná a parkovací stání, vodovody, kanalizace, plynovody, teplovody, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad, trafostanice, energetická a komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení) anebo místního významu v rámci obce Podmíněně přípustné využití bydlení (např. byt správce, majitele, zaměstnance, školníka) pod podmínkou, že souvisí s přípustným využitím a při prokázání splnění hlukových limitů v chráněném vnitřním prostoru staveb Nepřípustné využití bydlení (mimo podmíněně přípustného využití) včetně stavby pro bydlení rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci zemědělství včetně staveb pro zemědělství výroba a skladování včetně staveb pro výrobu a skladování ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení mimo přípustné umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící) Podmínky prostorového uspořádání Stavby mohou mít nejvýše tři nadzemní podlaží a podkroví. 92

93 Plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura OVv ploch Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje občanské vybavení patřící do veřejné infrastruktury sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu či ochranu obyvatelstva apod. Hlavní využití (převažující účel využití) občanské vybavení patřící do veřejné infrastruktury Přípustné využití občanské vybavení: o patřící do veřejné infrastruktury (např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva) o stavby se shromažďovacím prostorem o administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) o tělovýchova a sport (např. dětská hřiště, víceúčelová hřiště) veřejná prostranství zeleň např. zahrady, sady, veřejná a izolační zeleň drobná architektura (menší sakrální stavby, památníky, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) dopravní a technická infrastruktura související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, garáže, odstavná a parkovací stání, vodovody, kanalizace, plynovody, teplovody, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad, trafostanice, energetická a komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení) anebo místního významu v rámci obce Podmíněně přípustné využití je možno ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech v těchto plochách připustit bydlení (např. byt správce, školníka, zaměstnanců) související s přípustným využitím pod podmínkou prokázání účelnosti a minimalizaci narušení hlavního využití plochy (tzn. pouze při prokázání souladu s hlavním využitím plochy tj. občanským vybavením a splnění hlukových limitů v chráněném vnitřním prostoru staveb) a pod podmínkou, že bydlení nepřekročí 1/3 výměry podlahové plochy dané budovy platné ke dni vydání územního plánu ubytování pod podmínkou prokázání účelnosti a minimalizaci narušení hlavního využití plochy (tzn. pouze při prokázání souladu s hlavním využitím plochy tj. občanským vybavením a splnění hlukových limitů v chráněném vnitřním prostoru staveb) a pod podmínkou, že bydlení nepřekročí 1/2 výměry podlahové plochy dané budovy platné ke dni vydání územního plánu 93

94 Nepřípustné využití bydlení (mimo podmíněně přípustného využití) včetně staveb pro bydlení rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci zemědělství včetně staveb pro zemědělství výroba a skladování včetně staveb pro výrobu a skladování ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící) Podmínky prostorového uspořádání Stavby mohou mít nejvýše tři nadzemní podlaží a podkroví. V ploše OVv-2 je umožněno pouze obnovení původní stavby kláštera, která se již nedochovala, přiléhající ke stávající stavbě kostela. Obnova musí být provedena zcela půdorysně i tvarově včetně architektonického výrazu dle původních budov kláštera. 94

95 Plochy občanského vybavení sport OVs ploch Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje funkční využití pro tělovýchovu, sport a dětská hřiště. Hlavní využití (převažující účel využití) sport Přípustné využití tělovýchova a sport včetně souvisejících využití, např. občerstvení dětská hřiště administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) veřejná prostranství zeleň - např. sady, veřejná a izolační zeleň veřejná plovárna střelecký sport na stávající ploše v Novém Vojířově v rámci stávajících budov stavby a zařízení pro provozování lyžařského areálu dopravní a technická infrastruktura související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, garáže, odstavná a parkovací stání, vodovody, kanalizace, plynovody, teplovody, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad, trafostanice, energetická a komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení) anebo místního významu v rámci obce Podmíněně přípustné využití bydlení (např. byt správce, majitele, zaměstnance, školníka) pod podmínkou že souvisí s hlavním využitím a při prokázání splnění hlukových limitů v chráněném vnitřním prostoru staveb Nepřípustné využití bydlení (mimo podmíněně přípustného využití) včetně staveb pro bydlení rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci zemědělství včetně staveb pro zemědělství výroba a skladování včetně staveb pro výrobu a skladování ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení Podmínky prostorového uspořádání Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví anebo dvě nadzemní podlaží bez podkroví. Využití plochy nesmí zasáhnout nadlimitním hlukem plochy vyžadující ochranu před hlukem zejména s charakterem chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb. Je nutno zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL7. 95

96 Plochy občanského vybavení hřbitov a kostel OVh ploch Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje stávající využití (jako např. hřbitov, kostel). Hlavní využití (převažující účel využití) užívání církevních staveb a hřbitova Přípustné využití stavby, zařízení a terénní úpravy související se stávajícím účelem kostela a hřbitova např. ohradní zdi veřejná prostranství zeleň např. zahrady, sady, veřejná a izolační zeleň shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely dopravní a technická infrastruktura související s hlavním využitím plochy anebo místního významu v rámci obce Nepřípustné využití bydlení včetně umisťování nových staveb pro bydlení rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci výroba a skladování včetně staveb stavby pro výrobu a skladování zemědělství včetně staveb stavby pro zemědělství ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení obchodní činnost včetně staveb pro obchod využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky narušit hlavní využití a pietnost těchto míst Podmínky prostorového uspořádání Je nutno respektovat hodnoty území zejména H1, H2 a H3. 96

97 Plochy občanského vybavení zámek OVz ploch Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje stávající využití zámku a jeho nejbližšího okolí. Hlavní využití (převažující účel využití) není stanoveno Přípustné využití bydlení zeleň např. zahrady, sady, veřejná, izolační dopravní a technická infrastruktura související s hlavním využitím plochy anebo místního významu v rámci obce veřejná prostranství Podmíněně přípustné využití občanské vybavení uvnitř stávajících budov pod podmínkou, že nebude snižovat kvalitu prostředí a pohodu okolních ploch, kde je hlavním využitím bydlení, a nenaruší hodnoty území, jedná se zejména o občanské vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu a děti, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, a dále např. využití pro obchod, hostinská činnost, ubytování a stravování stavby, zařízení a terénní úpravy související se stávajícím účelem zámku a zámeckého parku (např. ohradní zdi, altány) pod podmínkou respektování hodnot území Nepřípustné využití umisťování nových staveb pro bydlení rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci výroba a skladování včetně staveb stavby pro výrobu a skladování zemědělství včetně staveb stavby pro zemědělství ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení Podmínky prostorového uspořádání Je nutno respektovat hodnoty území zejména H1, H2 a H3. 97

98 Plochy veřejných prostranství VP ploch Plochy veřejných prostranství jsou charakteristické zejména svou veřejnou přístupností, ve kterých se může prolínat jednak veřejná přístupnost, která převažuje, a jednak soukromé nepřístupné pozemky zejména v podobě předzahrádek. Hlavní využití (převažující účel využití) veřejná prostranství Přípustné využití drobná architektura (menší sakrální stavby [např. kříže, boží muka, výklenkové kapličky], památníky, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) zastávky a čekárny pro veřejnou hromadnou dopravu autobusové nádraží zeleň vodní plochy a toky veřejně přístupná hřiště včetně dětských hřišť dopravní a technická infrastruktura (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovod, kanalizace, energetická a komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení) odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití pouze stávající oplocení Nepřípustné využití takové využití, které by narušilo hlavní využití plochy, zejména stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže, dílny, hromadná parkoviště a odstavná stání), stavby pro výrobu a skladování, stavby pro zemědělství, stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem umisťování staveb a zařízení mimo přípustné nové trafostanice, nové regulační stanice, garáže zamezování veřejné přístupnosti zejména formou zaplocování mimo přípustné Podmínky prostorového uspořádání Nejsou stanoveny 98

99 ploch Plochy veřejné zeleně VZ Jedná se o významné plochy veřejně přístupné zeleně, které není vhodné začleňovat do ploch s jiným způsobem využití. Tato zeleň je vymezena zejména na významných veřejně přístupných místech a v blízkosti ploch pro bydlení a dotváří tak prostor pro relaxaci obyvatel. Hlavní využití (převažující účel využití) veřejná zeleň Přípustné využití drobná architektura (drobné vodní plochy, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) zastávky a čekárny pro veřejnou hromadnou dopravu zeleň vodní toky a plochy veřejně přístupná hřiště včetně dětských hřišť liniové stavby dopravní a technické infrastruktury místního významu v rámci potřeb v ploše VZ-1 umožněna rekultivace plochy bývalé skládky (dle plánu rekultivace) Nepřípustné využití takové využití, které by narušilo hlavní využití plochy, zejména stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže, dílny, hromadná parkoviště a odstavná stání), stavby pro výrobu a skladování, stavby pro zemědělství, stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem umisťování staveb a zařízení mimo přípustné zamezování veřejné přístupnosti zejména formou zaplocování stavby či zařízení anebo jejich změny, které by narušily hlavní využití, např. nové trafostanice, garáže, zpevňování ploch zejména pro parkování a odstavování vozidel (souvislé zpevněné plochy apod.) Podmínky prostorového uspořádání Nejsou stanoveny. 99

100 Plochy zeleně soukromé a vyhrazené Zsv ploch Jedná se o plochy soukromé zeleně zejména zahrad, které jsou natolik významné, že je vhodné je vymezit jako samostatné plochy. Charakteristickým znakem je jejich veřejná nepřístupnost zdůrazněná často oplocením. Hlavní využití (převažující účel využití) zahrada Přípustné využití oplocení drobná architektura (drobné vodní plochy, menší sakrální stavby [např. kříže, boží muka, výklenkové kapličky], památníky, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) zeleň zejména soukromá a rekreační vodní toky a plochy dopravní a technická infrastruktura místního významu v rámci potřeb obce Podmíněně přípustné využití za podmínky, že nenaruší hodnoty území je možno umisťovat stavby a zařízení související s využitím zahrad pro samozásobitelské využití jako jsou skleníky, pařeniště, bazény apod. Nepřípustné využití takové využití, které by narušilo hlavní využití plochy, zejména stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže, dílny, hromadná parkoviště a odstavná stání), stavby pro výrobu a skladování, stavby pro zemědělství, stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem umisťování staveb a zařízení mimo přípustné Podmínky prostorového uspořádání Nejsou stanoveny. 100

101 Plochy smíšené obytné centrum SOc ploch Jedná se o plochy, kde se nachází zejména historické vícepatrové budovy v centru města Nová Bystřice. V těchto plochách není účelné oddělovat bydlení a občanské vybavení a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení snižujících kvalitu prostředí v těchto plochách. Hlavní využití (převažující účel využití) bydlení Přípustné využití bydlení včetně staveb pro bydlení občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení a je slučitelné s bydlením: o obchodní prodej, služby, stravování o patřící do veřejné infrastruktury (např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva) o tělovýchova a sport (např. dětská hřiště, víceúčelová hřiště) vše bez vlastního zázemí o stavby se shromažďovacím prostorem o penzión, hotel o ubytování jako doplňková funkce např. v rámci staveb pro bydlení o administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) podnikatelská činnost charakteru drobné, např. nerušící výroba a služby (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, manikúra, pedikúra, rehabilitační služby, pekařství) veřejná prostranství zeleň např. zahrady, sady, veřejná, izolační drobná architektura (menší sakrální stavby, památníky, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) dopravní a technická infrastruktura související s přípustným využitím (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, plynovody, teplovody, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad, trafostanice, energetická a komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení) anebo místního významu v rámci města Nepřípustné využití rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení mimo přípustné 101

102 občanské vybavení mimo přípustné každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo významně narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o výroba a skladování včetně staveb pro výrobu a skladování mimo přípustné o zemědělství včetně staveb pro zemědělství, chov zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) včetně samozásobitelství a skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod. o farmové a zájmové chovy o dále např. čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary o další podnikatelská činnost např. truhlárny, tesařské dílny, klempířství, pneuservis, autoopravna, autoservis Podmínky prostorového uspořádání Je nutno zohlednit hodnoty území zejména H1, H2 a H3 zejména při rekonstrukci stávajících budov. Nové stavby musí být umístěny v souladu s hodnotami území, musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území a nesmí rušit základní členění průčelí a jeho významné detaily. 102

103 ploch Plochy smíšené obytné SO Jedná se o plochy, ve kterých není účelné oddělovat bydlení a občanské vybavení a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení snižujících kvalitu prostředí v této ploše. Hlavní využití (převažující účel využití) bydlení Přípustné využití bydlení včetně nových staveb pro bydlení občanské vybavení: o obchodní prodej (do 2000 m 2 celkové prodejní plochy), služby, stravování o patřící do veřejné infrastruktury (např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva) o tělovýchova a sport (např. dětská hřiště, víceúčelová hřiště) vše bez vlastního zázemí o stavby se shromažďovacím prostorem o penzión, hotel o ubytování jako doplňková funkce např. v rámci staveb pro bydlení o administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) drobná podnikatelská činnost např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, pekárna) veřejná prostranství zeleň např. zahrady, sady, veřejná, izolační drobná architektura (menší sakrální stavby, památníky, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) dopravní a technická infrastruktura související s přípustným využitím (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, plynovody, teplovody, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad, trafostanice, energetická a komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení) anebo místního významu v rámci města Podmíněně přípustné využití další podnikatelská činnost, u které je nutno zhodnotit případ od případu její přípustnost např. truhlárny, tesařské dílny, klempířství, pneuservis, autoopravna, autoservis, sklenářství a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně 103

104 obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území Nepřípustné využití využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo významně narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o výroba a skladování včetně staveb pro výrobu a skladování mimo uvedených jako přípustné, popř. podmíněně přípustné o zemědělství včetně staveb pro zemědělství, chov zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) včetně samozásobitelství a skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod. o farmové a zájmové chovy o stavby pro obchod, které překročí celkovou prodejní plochu větší než m 2 (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy) o dále např. čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže Podmínky prostorového uspořádání Je nutno zohlednit hodnoty území zejména H1, H2 zejména při rekonstrukci stávajících budov. Nové stavby musí být umístěny v souladu s hodnotami území, musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území, doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území a nesmí rušit základní členění průčelí a jeho významné detaily. 104

105 Plochy dopravní infrastruktury silniční DIs ploch Plochy dopravní infrastruktury zahrnují pozemky silnic, významné místní a účelové komunikace propojující sídlo s okolní zástavbou či jinými sídly mimo správní území obce, a zahrnují i související stavby a zařízení. Hlavní využití (převažující účel využití) silniční dopravní infrastruktura Přípustné využití dopravní stavby silniční, tzn. zejména stavby a zařízení pozemních komunikací a s nimi provozně související: o zařízení technického vybavení o technická infrastruktura o součásti komunikací, např. náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, tunely, křižovatky, navazující přeložky pozemních komunikací jiná související dopravní infrastruktura - např. obslužné komunikace, chodníky zeleň zejména ochranná, izolační a doprovodná stavby a zařízení zmírňující negativní vlivy z dopravy, např. protihluková opatření stávající čerpací stanice pohonných hmot Podmíněně přípustné využití stavby a zařízení technické infrastruktury (např. vodovody, kanalizace, energetická a komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití zastávky, nástupiště a čekárny, odstavná a parkovací stání za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití Nepřípustné využití stavební záměry, které zamezí vedení či umístění stavebních záměrů dopravní infrastruktury bydlení, rekreace, ubytování, obchodní činnosti, výroba a skladování, zemědělství včetně např. staveb pro bydlení, staveb pro rodinnou rekreaci, staveb ubytovacích zařízení, staveb pro obchod, stavby pro výrobu a skladování, staveb pro zemědělství záměry naplňující parametry nadmístnosti stanovené v zásadách územního rozvoje mimo plochy a koridory, které jsou pro nadmístní záměry v územním plánu vymezeny Podmínky prostorového uspořádání Pro samotné dopravní stavby a zařízení, ale i pro ostatní přípustné nebo podmíněně přípustné využití platí, že je nutno minimalizovat: 105

106 o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině, cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně) o narušení pohledového a estetického vnímání obce o negativní vliv na okolí Případná opatření proti negativním vlivům z dopravy je nutno řešit velmi citlivě a s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na hodnoty území. Využití ploch nesmí zasáhnout nadlimitním hlukem plochy vyžadující ochranu před hlukem zejména s charakterem chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb. Je nutno zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL6. 106

107 Plochy dopravní infrastruktury v klidu DIk ploch Plochy dopravní infrastruktury zahrnují pozemky řadových garáží a významná odstavná a parkovací stání v sídle Nová Bystřice. Hlavní využití (převažující účel využití) garáže, parkovací a odstavná stání Přípustné využití odstavná a parkovací stání pro osobní automobily garáže mimo navrhované plochy DIk-1, DIk-2 a mimo stávající plochy DIk v Nové Bystřici v Lázeňské ulici a vpravo při výjezdu na Slavonice naproti čerpací stanici pohonných hmot odstavná a parkovací stání pro nákladní automobily pouze ve stávající ploše DIk v Nové Bystřici vpravo při výjezdu na Slavonice naproti čerpací stanici pohonných hmot stavby a zařízení pozemních komunikací a s nimi provozně související zařízení technického vybavení a technické infrastruktury jiná související dopravní infrastruktura - např. obslužné komunikace, chodníky veřejná prostranství zeleň zejména ochranná, izolační a doprovodná stavby a zařízení zmírňující negativní vlivy z dopravy, např. protihluková opatření Podmíněně přípustné využití stavby a zařízení technické infrastruktury (např. vodovody, kanalizace, energetická a komunikační vedení, elekronická komunikační zařízení, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití zastávky, nástupiště a čekárny za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití Nepřípustné využití takové využití, které by znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, jedná se zejména o umisťování staveb a zařízení (např. stavby pro bydlení, stavby pro rodinnou rekreaci, stavby pro obchod, stavby pro výrobu) garáže v plochách DIk-1, DIk-2 a stávajících plochách DIk v Nové Bystřici v Lázeňské ulici a vpravo při výjezdu na Slavonice naproti čerpací stanici pohonných hmot Podmínky prostorového uspořádání Pro samotné dopravní stavby a zařízení, ale i pro ostatní přípustné nebo podmíněně přípustné využití platí, že je nutno minimalizovat: 107

108 o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině či např. na městský park, cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně) o narušení pohledového a estetického vnímání obce o negativní vliv na okolí Případná opatření proti negativním vlivům z dopravy je nutno řešit velmi citlivě a s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na hodnoty území. Využití ploch nesmí zasáhnout nadlimitním hlukem plochy vyžadující ochranu před hlukem zejména s charakterem chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb. Je nutno zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL6. 108

109 Plochy dopravní infrastruktury - železniční - DIž ploch Plochy dopravní infrastruktury zahrnují pozemky pro drážní dopravu a další související stavby a zařízení. Hlavní využití (převažující účel využití) železniční dopravní infrastruktura Přípustné využití dopravní stavby drážní zejména stavby a zařízení drah a s nimi provozně související: o zařízení technického vybavení o technická infrastruktura o součásti komunikací, např. náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, tunely, křižovatky, navazující přeložky pozemních komunikací o nádraží, zastávky, čekárny, nástupiště jiná související dopravní infrastruktura - např. obslužné komunikace, chodníky zeleň zejména ochranná, izolační a doprovodná v místech zastávek a nádraží: o občanské vybavení, např. dětská hřiště, stavby a zařízení pro obchodní prodej, hostinská činnost, ubytování a stravování, kanceláře o shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely drobná architektura (menší sakrální stavby, památníky, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) stavby a zařízení zmírňující negativní vlivy z dopravy, např. protihluková opatření Podmíněně přípustné využití stavby a zařízení technické infrastruktury (např. vodovody, kanalizace, energetická a komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení, zařízení pro zneškodňování odpadních vod související s využitím nádraží) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití odstavná a parkovací stání bezprostředně související s přípustným či podmíněně přípustným využitím za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití v místě nádraží bydlení (např. služební byt) pod podmínkou, že souvisí s hlavním využitím a při prokázání splnění hlukových limitů v chráněném vnitřním prostoru staveb Nepřípustné využití stavební záměry, které zamezí vedení či umístění stavebních záměrů dopravní infrastruktury 109

110 bydlení, rekreace, ubytování, obchodní činnosti, výroba a skladování, zemědělství včetně např. staveb pro bydlení, staveb pro rodinnou rekreaci, staveb ubytovacích zařízení, staveb pro obchod, stavby pro výrobu a skladování, staveb pro zemědělství mimo přípustné a podmíněně přípustné záměry naplňující parametry nadmístnosti stanovené v zásadách územního rozvoje mimo plochy a koridory, které jsou pro nadmístní záměry v územním plánu vymezeny Podmínky prostorového uspořádání Pro samotné dopravní stavby a zařízení, ale i pro ostatní přípustné nebo podmíněně přípustné využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině, cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně) o narušení pohledového a estetického vnímání obce o negativní vliv na okolí Případná opatření proti negativním vlivům z dopravy je nutno řešit velmi citlivě a s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na hodnoty území. Využití ploch nesmí zasáhnout nadlimitním hlukem plochy vyžadující ochranu před hlukem zejména s charakterem chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb. Je nutno zohlednit výstupní limity zejména VL3, VL6. 110

111 Plochy technické infrastruktury TI ploch Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména takové stavby a zařízení technické infrastruktury, které nelze zahrnout do ploch s jiným způsobem využití. Hlavní využití (převažující účel využití) technická infrastruktura Přípustné využití pouze v ploše TI-1 a stávající ploše TI (v místě stávající čistírny odpadních vod) čistírna odpadních vod, vedení kanalizace a s nimi provozně související zařízení technického vybavení vedení vodovodu, technologické objekty zásobování vodou (zejména vodojemy, čerpací stanice, další stavby a zařízení související s provozováním vodovodu) a s nimi provozně související zařízení technického vybavení stavby a zařízení zásobování plynem a s nimi provozně související stavby a zařízení technického vybavení dopravní a technická infrastruktura související s přípustným využitím zeleň zejména ochranná, izolační a doprovodná v nezbytných a obvyklých případech oplocení pozemků, např. kolem čistírny odpadních vod, vodojemu, úpravny vody Nepřípustné využití stavební záměry, které zamezí vedení či umístění stavebních záměrů technické infrastruktury bydlení, rekreace, ubytování, obchodní činnosti, výroba a skladování, zemědělství včetně např. staveb pro bydlení, staveb pro rodinnou rekreaci, staveb ubytovacích zařízení, staveb pro obchod, stavby pro výrobu a skladování, staveb pro zemědělství mimo přípustné a podmíněně přípustné záměry naplňující parametry nadmístnosti stanovené v zásadách územního rozvoje mimo plochy a koridory, které jsou pro nadmístní záměry v územním plánu vymezeny Podmínky prostorového uspořádání Pro samotné stavby čistíren odpadních vod, ale i pro ostatní stavby a zařízení, které jsou přípustné nebo podmíněně přípustné platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině, cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně) o narušení pohledového a estetického vnímání obce o negativní vliv na okolí Případná opatření proti negativním vlivům z dopravy je nutno řešit velmi citlivě a s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na hodnoty území. Využití ploch nesmí zasáhnout nadlimitním hlukem plochy vyžadující ochranu před hlukem zejména s charakterem chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb. Je nutno zohlednit výstupní limity zejména VL2, VL3. 111

112 Plochy technické infrastruktury kompostárna TIk ploch Plocha technické infrastruktury - kompostárna je speciální plochou umožňující zejména kompostování zeleného odpadu. Účelem plochy je zachovat a rozvíjet možné využití pro kompostárnu. Doporučeným a žádoucím prvkem je ochranná a izolační zeleň. Hlavní využití (převažující účel využití) umístění kompostárny Přípustné využití stavební záměr kompostárny bezprostředně související stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury a dále také související stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře) zeleň zejména ochranná, izolační a doprovodná Nepřípustné využití veškeré stavební záměry a činnosti nesouvisející s hlavním nebo přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání Je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině - cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o negativní vliv na okolí. 112

113 Plochy výroby a skladování zemědělská výroba VSz ploch Jedná se o areály s převahou staveb pro zemědělství. Hlavní využití (převažující účel využití) zemědělská výroba Přípustné využití zemědělská výroba: o např. chov zvířat a skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva; skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby; pěstování rostlin o stavby pro zemědělství výroba a skladování: o např. strojní výroba, kovovýroba, prodej stavebnin, servisy, opravny, sklady (mimo uvedených jako nepřípustné), truhlárny, tesařské dílny, pila, klempířství, zámečnictví, kovářství, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, autobazary, autoopravny, autoservisy, pneuservisy občanské vybavení zejména takové, které není vhodné (popř. ani přípustné) umisťovat zejména v plochách pro bydlení např. stavby a zařízení sloužící jako zázemí pro činnosti související se správou obce (např. dílny, garáže, odstavná a parkovací stání pro obecní techniku, sběrný dvůr), ochranu obyvatelstva (např. hasičská zbrojnice, sklady civilní ochrany) obslužná zařízení a stavby bezprostředně související s přípustným anebo podmíněně přípustným využitím (např. bufet, kantýna, prodejní stánek či podniková prodejna, závodní jídelna) administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím anebo místního významu v rámci potřeb obce; o např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace (hlavně účelové) o garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití; (umístění garáží, odstavných a parkovacích stání pro požadovaný způsob využití musí být vždy vymezeno a řešeno v samotných plochách výroby a skladování) o např. vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, energetická, komunikační, elektronická vedení a zařízení, trafostanice, plynovod, regulační stanice o shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. sklo, papír, pet lahve) pro místní účely (tj. pro účely plochy) zeleň zejména ochranná a izolační 113

114 Podmíněně přípustné využití bydlení (např. služební byt, byt majitele, byt správce) pod podmínkou, že souvisí s hlavním využitím a že budou dodrženy hygienické limity hluku v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb Nepřípustné využití bydlení (mimo podmíněně přípustného využití) včetně staveb pro bydlení rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení občanské vybavení včetně stravování a služeb (mimo přípustné a podmíněně přípustné) - zejména stavby a zařízení pro obchodní prodej, stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem) výrobny energie fotovoltaické elektrárny, větrné elektrárny, bioplynové stanice apod. využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky: o narušit životní prostředí a veřejné zdraví nebo o své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) nebo o jinak snižovat kvalitu prostředí souvisejícího území (nejen pro bydlení), např. narušit pohodu bydlení, kvalitní prostředí pro bydlení, životní prostředí, využití souvisejícího území a hodnoty území např. hutnictví, těžké strojírenství, chemie a chemická výroba, stavby a zařízení pro nakládání s odpady (zejména ostatní odpady a nebezpečné) a chemickými látkami a přípravky, dále činnosti v oblasti nakládání odpadů a skladování odpadů, používání ekologicky nevhodných paliv a spalování všech druhů odpadů (např. z chemické výroby), významné potencionální zdroje znečištění ovzduší, činnosti, při nichž by docházelo k emitování nebezpečných tuhých a plynných látek, těkavých organických látek a pachových látek, významné potencionální zdroje znečištění povrchových a podzemních vod, skladování odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod. umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící, tzn., také výkonnostně odpovídající využití, pro které slouží) Podmínky prostorového uspořádání Nové stavby musí svým umístěním a proporcemi odpovídat stávajícím budovám v okolí. Tato podmínka neplatí pro typické vertikální zemědělské stavby, jako jsou např. sila. Je nutno respektovat výstupní limity zejména s ohledem na splnění limitů v oblasti ochrany veřejného zdraví. Využití ploch nesmí zasáhnout nadlimitním hlukem plochy vyžadující ochranu před hlukem zejména s charakterem chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb. Je nutno zohlednit výstupní limity zejména VL2, VL3. 114

115 Plochy výroby a skladování lehký průmysl VSl ploch Jedná se o výrobní a skladovací areály zejména lehkého průmyslu. Hlavní využití (převažující účel využití) výroba, skladování pro lehký průmysl Přípustné využití výroba a skladování: o např. strojní výroba, kovovýroba, prodej stavebnin, servisy, opravny, sklady (mimo uvedených jako nepřípustné), truhlárny, tesařské dílny, pila, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, zámečnictví, kovářství, autobazary, textilní průmysl a dále např. podniková prodejna, vzorkovna v ploše výroby a skladování VSl jihovýchodně od Hůrek (bývalý vojenský areál) garáže, odstavní a parkovací stání pro nákladní automobily občanské vybavení zejména takové, které není vhodné (popř. ani přípustné) umisťovat zejména v plochách pro bydlení např. stavby a zařízení sloužící jako zázemí pro činnosti související se správou obce (např. dílny, garáže, odstavná a parkovací stání pro obecní techniku, sběrný dvůr), ochranu obyvatelstva (např. hasičská zbrojnice, sklady civilní ochrany) obslužná zařízení a stavby bezprostředně související s přípustným využitím (např. bufet, kantýna, prodejní stánek, závodní jídelna) administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným využitím anebo místního významu v rámci potřeb obce; o např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace (hlavně účelové) o garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití; (umístění garáží, odstavných a parkovacích stání pro požadovaný způsob využití musí být vždy vymezeno a řešeno v samotných plochách výroby a skladování) o např. vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, energetická, komunikační, elektronická vedení a zařízení, trafostanice, plynovod, regulační stanice o shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. sklo, papír, pet lahve) pro místní účely (tj. pro účely plochy) zeleň zejména ochranná a izolační Nepřípustné využití zemědělská výroba: 115

116 o např. chov zvířat a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva; skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby; pěstování rostlin (např. žampiónů, hlívy ústřičné) o zejména umisťování staveb pro zemědělství bydlení včetně umisťování nových staveb pro bydlení rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení občanské vybavení včetně stravování, služeb (mimo přípustné) - zejména stavby a zařízení pro obchodní prodej, stavby pro obchod, stavby se shromažďovacím prostorem výrobny energie včetně tepla fotovoltaické elektrárny, větrné elektrárny, bioplynové stanice apod. využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky: o narušit životní prostředí a veřejné zdraví nebo, o své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) nebo, o jinak snižovat kvalitu prostředí souvisejícího území (nejen pro bydlení), např. narušit pohodu bydlení, kvalitní prostředí pro bydlení, životní prostředí, využití souvisejícího území a hodnoty území např. hutnictví, těžké strojírenství, chemie a chemická výroba, stavby a zařízení pro nakládání s odpady (zejména ostatní odpady a nebezpečné) a chemickými látkami a přípravky, dále činnosti v oblasti nakládání odpadů a skladování odpadů, používání ekologicky nevhodných paliv a spalování všech druhů odpadů (např. z chemické výroby), významné potencionální zdroje znečištění ovzduší, činnosti, při nichž by docházelo k emitování nebezpečných tuhých a plynných látek, těkavých organických látek a pachových látek, významné potencionální zdroje znečištění povrchových a podzemních vod, skladování odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod. umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící, tzn., také výkonnostně odpovídající využití, pro které slouží) Podmínky prostorového uspořádání Nové stavby musí svým umístěním a proporcemi odpovídat stávajícím budovám v okolí. Je nutno respektovat výstupní limity zejména s ohledem na splnění limitů v oblasti ochrany veřejného zdraví. Využití ploch nesmí zasáhnout nadlimitním hlukem plochy vyžadující ochranu před hlukem zejména s charakterem chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb. Je nutno zohlednit výstupní limity zejména VL2, VL3. 116

117 Plochy vodní a vodohospodářské VV ploch V plochách vodních a vodohospodářských převažují a jsou upřednostněny významným způsobem vodohospodářské funkce. Hlavní využití (převažující účel využití) vodohospodářské využití Přípustné využití vodohospodářské využití chov ryb nezbytně nutné objekty a zařízení sloužící pro vodohospodářské využití např. sila na krmení ryb opatření ke zlepšení stavu vodních ploch a vodních toků a plnění jeho vodohospodářské funkce prvky územního systému ekologické stability a další zeleň dočasné oplocenky při výsadbě lesa a mimo lesní pozemky dočasná ohrazení pozemků pro pastvu dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení stavební záměry a jiná opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi stavební záměry a jiná opatření proti erozi, např. vybudování nových či obnova stávajících mezí a průlehů zeleň - zejména doprovodná, liniová, izolační drobná architektura (menší sakrální stavby [např. kříže, boží muka, výklenkové kapličky], památníky, sochy, lavičky, informační cedule a tabule apod.) technická infrastruktura místního významu, např. vrty, studny, vodojemy, zařízení pro úpravu vody, vodovodní, kanalizační, plynovodní řady, energetická a komunikační vedení místní a účelové komunikace v nezbytném rozsahu pro obsluhu území (např. samot) a komunikace pro pěší a cyklisty stavby a zařízení zmírňující negativní vlivy z dopravy, např. protihluková opatření a to pouze s minimalizací narušení krajinného rázu Nepřípustné využití výrobny energie např. fotovoltaické elektrárny, větrné elektrárny, bioplynové stanice, vodní elektrárny takové využití, které významně naruší nebo znemožní vodohospodářské využití, zejména pak poškodí nebo naruší vodní režim nebo negativně ovlivní kvalitu vody a 117

118 čistotu vody a vodního režimu, způsobí nebezpečí eroze, ohrozí ekologickou stabilitu území takové využití, které významně naruší, znemožní anebo ztíží hlavní využití plochy (zejména bydlení, rekreace, občanské vybavení včetně obchodní činnosti, ubytování, výroba a skladování - např. stavby pro bydlení, zemědělské usedlosti, stavby pro rodinnou rekreaci a sport, stavby pro obchod, stavby ubytovacích zařízení, stavby pro výrobu a skladování, a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby, zařízení a objekty, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob zejména obsahující obytné či pobytové místnosti, hygienická zařízení či vytápění apod.) stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu mimo přípustných ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného zařízení a stavby typu mobilních domů odstavování či parkování mobilních zařízení zejména v podobě maringotek apod. farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené záměry naplňující parametry nadmístnosti stanovené v zásadách územního rozvoje mimo plochy a koridory, které jsou pro nadmístní záměry v územním plánu vymezeny Podmínky prostorového uspořádání Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině, cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně) o narušení pohledového a estetického vnímání obce o negativní vliv na okolí 118

119 ploch Plochy zemědělské ZE V územním plánu jsou vymezeny plochy zemědělské zejména na orných půdách, chmelnicích, vinicích, zahradách, ovocných sadech, loukách, pastvinách. Hlavní využití (převažující účel využití) zemědělské hospodaření Přípustné využití zemědělské hospodaření: o pěstování zemědělských plodin o obhospodařování trvalých travních porostů změny druhu pozemků na: o trvalý travní porost o ovocný sad bez oplocení a bez možnosti umisťování staveb a zařízení (ani těch bezprostředně souvisejících se sadem) a bez provádění zemních prací a změn terénu realizace prvků územního systému ekologické stability a jejich podpora opatření ke zlepšení vodních toků a vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází, odbahnění, revitalizace území) a plnění nejen jejich funkce vodohospodářského díla, ale také stabilizační funkce v krajině podporující ekologickou stabilitu území dočasné oplocenky při výsadbě lesa a mimo lesní pozemky dočasná ohrazení pozemků pro pastvu dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení stavební záměry a jiná opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi stavební záměry a jiná opatření proti erozi, např. vybudování nových či obnova stávajících mezí a průlehů zeleň - zejména doprovodná, liniová, izolační drobná architektura (menší sakrální stavby [např. kříže, boží muka, výklenkové kapličky], památníky, sochy, lavičky, informační cedule a tabule apod.) Podmíněně přípustné využití změny druhu pozemků z trvalý travní porost na orná půda jen za podmínek, že: o přípustná ztráta půdy erozí nepřekročí limitní hodnoty o nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. územního systému ekologické stability) za podmínky, že významně nenaruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci 119

120 zemědělského půdního fondu a významně neztíží obhospodařování zemědělského půdního fondu: o polní cesty a zemědělské účelové komunikace o včelnice a včelíny bez pobytových místností o přístřešky pro dobytek a zařízení pro napájení o polní hnojiště o technická infrastruktura místního významu, např. vrty, studny, vodojemy, zařízení pro úpravu vody, vodovodní, kanalizační, plynovodní řady, energetická a komunikační vedení o místní a účelové komunikace v nezbytném rozsahu pro obsluhu území (např. samot) a komunikace pro pěší a cyklisty o stavby a zařízení zmírňující negativní vlivy, např. protihluková opatření o změny dokončené stavby či zařízení na vlastním pozemku pod podmínkou, že celkový nárůst nepřekročí 50 m 2 celkové plochy stavby, kde již tuto výměru překročily, nelze již dále plošně rozšiřovat změny druhu pozemků na lesní pozemek nebo na vodní plochu jen za podmínek, že: o budou prokázány logické vazby v krajině (např. hydrologické, půdoochranné, ekologické, estetické) o o pozemky I. a II. tříd ochrany zemědělské půdy se může jednat pouze v případě, že navrhované zalesnění je nezbytně nutné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu anebo ochrany životního prostředí Nepřípustné využití výrobny energie včetně výroben tepla, např. větrné, fotovoltalické elektrárny, bioplynové stanice takové využití, které významně naruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského půdního fondu a významně ztíží obhospodařování zemědělského půdního fondu, způsobí nebezpečí eroze, narušilo vodní režim v území, ohrozí ekologickou stabilitu území takové využití, které významně naruší, znemožní anebo ztíží hlavní využití plochy (zejména bydlení, rekreace, občanské vybavení včetně obchodní činnosti, ubytování, výroba a skladování - např. stavby pro bydlení, zemědělské usedlosti, stavby pro rodinnou rekreaci a sport, stavby pro obchod, stavby ubytovacích zařízení, stavby pro výrobu a skladování, a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby, zařízení a objekty, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob zejména obsahující obytné či pobytové místnosti, hygienická zařízení či vytápění apod.) stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu mimo přípustných a podmíněně přípustných 120

121 ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného a podmíněně přípustného zařízení a stavby typu mobilních domů odstavování či parkování mobilních zařízení a staveb v podobě maringotek apod. farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené záměry naplňující parametry nadmístnosti stanovené v zásadách územního rozvoje mimo plochy a koridory, které jsou pro nadmístní záměry v územním plánu vymezeny Podmínky prostorového uspořádání Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině, cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně) o narušení pohledového a estetického vnímání obce o negativní vliv na okolí 121

122 ploch Plochy lesní LE V plochách lesních převažují a jsou upřednostněny významným způsobem funkce lesa. Hlavní využití (převažující účel využití) les a zajištění plnění jeho funkcí Přípustné využití funkce lesa realizace prvků územního systému ekologické stability a jejich podpora opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází, odbahnění, revitalizace), a plnění nejen jejich funkce vodohospodářského díla, ale také stabilizační funkce v krajině podporující ekologickou stabilitu území dočasné oplocenky při výsadbě lesa a mimo lesní pozemky dočasná ohrazení pozemků pro pastvu dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení stavební záměry a jiná opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi stavební záměry a jiná opatření proti erozi, např. vybudování nových či obnova stávajících mezí a průlehů zeleň - zejména doprovodná, liniová, izolační drobná architektura (menší sakrální stavby [např. kříže, boží muka, výklenkové kapličky], památníky, sochy, lavičky, informační cedule a tabule apod.) Podmíněně přípustné využití za podmínek, že nepoškodí les, nenaruší prostředí lesa a jeho funkce, neohrozí stabilitu za podmínek, že významně nepoškodí les a jeho funkce: o pouze nezbytně nutné stavby a zařízení sloužící pro hospodaření v lese a ochranu přírody - vše bez pobytových místností o včelnice a včelíny bez pobytových místností o technická infrastruktura místního významu, např. vrty, studny, vodojemy, zařízení pro úpravu vody, vodovodní, kanalizační, plynovodní řady, energetická a komunikační vedení o místní a účelové komunikace v nezbytném rozsahu pro obsluhu území (např. samot) a komunikace pro pěší a cyklisty o stavby a zařízení zmírňující negativní vlivy z dopravy, např. protihluková opatření o změny dokončené stavby či zařízení na vlastním pozemku pod podmínkou, 122

123 že celkový nárůst nepřekročí 50 m 2 celkové plochy stavby, kde již tuto výměru překročili, nelze již dále plošně rozšiřovat změny druhu pozemků na vodní plochu nebo zemědělský pozemek jen za podmínky, že budou prokázány logické vazby v krajině (např. hydrologické, půdoochranné, ekologické, estetické) Nepřípustné využití výrobny energie, včetně výroben tepla, např. větrné, fotovoltalické elektrárny, bioplynové stanice takové využití, které významně poškodí les a jeho funkce takové využití, které významně naruší, znemožní anebo ztíží hlavní využití plochy (zejména bydlení, rekreace, občanské vybavení, ubytování, výroba a skladování - např. stavby pro bydlení, zemědělské usedlosti, stavby pro výrobu a skladování, stavby pro rodinnou rekreaci a sport a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby, zařízení a objekty, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob zejména obsahující obytné či pobytové místnosti, hygienická zařízení či vytápění apod.) ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného a podmíněně přípustného využití stavby, zařízení a jiná opatření, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu mimo přípustných a podmíněně přípustných zařízení a stavby typu mobilních domů odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod. farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené záměry naplňující parametry nadmístnosti stanovené v zásadách územního rozvoje mimo plochy a koridory, které jsou pro nadmístní záměry v územním plánu vymezeny Podmínky prostorového uspořádání Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině, cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně) o narušení pohledového a estetického vnímání obce o negativní vliv na okolí 123

124 ploch Plochy přírodní PŘ Jedná se o cenné plochy z hlediska ochrany přírody a krajiny zejména biocentra. Plochy přírodní jsou vymezeny za účelem uchování biodiverzity a podpory ekologické stability. Hlavní využití (převažující účel využití) umožnit (zejména stavem a velikostí biotopů) trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému Přípustné využití využití území, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám pouze stávající rekreační chaty bez možnosti dalšího rozšiřování rekultivace po těžbě ložisek nerostných surovin Podmíněně přípustné využití za podmínek, že významně nenaruší hlavní využití plochy zejména funkce biocentra: o technická infrastruktura místního významu, např. vrty, studny, vodojemy, zařízení pro úpravu vody, vodovodní, kanalizační, plynovodní řady, energetická a komunikační vedení o místní a účelové komunikace v nezbytném rozsahu pro obsluhu území (např. samot) a komunikace pro pěší a cyklisty o o stavební záměry a jiná opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi o stavební záměry a jiná opatření proti erozi, např. vybudování nových či obnova stávajících mezí a průlehů o pouze nezbytně nutné stavby a zařízení sloužící pro hospodaření v lese a ochranu přírody (vždy bez pobytových místností) o opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází, odbahnění, revitalizace území) a plnění nejen jejich funkce vodohospodářského díla, ale také stabilizační funkce v krajině podporující ekologickou stabilitu území o dočasné oplocenky při výsadbě lesa a mimo lesní pozemky dočasná ohrazení pozemků pro pastvu dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení o včelnice a včelíny do 25 m 2 bez pobytových místností a bez přípojek technické infrastruktury změny druhu pozemků na vodní plochu, trvalý travní porost, lesní pozemek pod podmínkou prokázání zlepšení funkcí biocentra 124

125 Nepřípustné využití výrobny energie např. fotovoltaické elektrárny, větrné elektrárny, vodní elektrárny, bioplynové stanice těžba takové využití (zejména změny využití území), které významně naruší hlavní využití plochy zejména funkce biocentra, zvýší či způsobí nebezpečí eroze, poškodí půdu či naruší vodní režim v území takové využití, které významně naruší, znemožní anebo ztíží hlavní využití plochy (zejména bydlení, rekreace, občanské vybavení včetně obchodní činnosti, ubytování, výroba a skladování - např. stavby pro bydlení, zemědělské usedlosti, stavby pro rodinnou rekreaci a sport, stavby pro obchod, stavby ubytovacích zařízení, stavby pro výrobu a skladování, a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby, zařízení a objekty, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob zejména obsahující obytné či pobytové místnosti, hygienická zařízení či vytápění apod.) stavby, zařízení a jiná opatření, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu mimo přípustných a podmíněně přípustných ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného a podmíněně přípustného využití zařízení a stavby typu mobilních domů odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod. farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené záměry naplňující parametry nadmístnosti stanovené v zásadách územního rozvoje mimo plochy a koridory, které jsou pro nadmístní záměry v územním plánu vymezeny Podmínky prostorového uspořádání Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině, cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně) o narušení pohledového a estetického vnímání obce o negativní vliv na okolí 125

126 Plochy smíšené nezastavěného území SNÚ Jedná se o plochy cenné z hlediska krajiny jako celku zejména biokoridorů. Plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny za účelem podpory ekologické stability. Tyto plochy nemusí umožňovat rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňují jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť a plní další stabilizující funkce v krajině. Hlavní využití (převažující účel využití) plnění stabilizujících funkcí v území, zprostředkování stabilizujících vlivů na okolní intenzivněji využívané plochy a podpora migrace organismů Přípustné využití využití území, které zajistí splnění hlavního využití plochy zejména vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním vodohospodářském, zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy, vodní plochy, vodní toky apod.) pouze stávající stavby pro rodinnou rekreaci bez možnosti dalšího rozšiřování rekultivace po těžbě ložisek nerostných surovin Podmíněně přípustné využití za podmínek, že významně nenaruší hlavní využití plochy zejména stabilizující funkce v krajině a funkce biokoridoru: o technická infrastruktura místního významu, např. vrty, studny, vodojemy, zařízení pro úpravu vody, vodovodní, kanalizační, plynovodní řady, energetická a komunikační vedení o místní a účelové komunikace v nezbytném rozsahu pro obsluhu území (např. samot) a komunikace pro pěší a cyklisty o stavební záměry a jiná opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi o stavební záměry a jiná opatření proti erozi, např. vybudování nových či obnova stávajících mezí a průlehů o pouze nezbytně nutné stavby a zařízení sloužící pro hospodaření v lese a ochranu přírody (vždy bez pobytových místností) o opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází, odbahnění, revitalizace území) a plnění nejen jejich funkce vodohospodářského díla, ale také stabilizační funkce v krajině podporující ekologickou stabilitu území o zemědělské hospodaření, funkce lesa, vodohospodářské využití o dočasné oplocenky při výsadbě lesa a mimo pozemky lesní pozemky dočasná ohrazení pozemků pro pastvu dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení o včelnice a včelíny do 25 m 2 bez pobytových místností a bez přípojek technické infrastruktury 126

127 o pouze v zastavěném území využití stávajících oplocených zahrad bez staveb a zařízení, oplocení musí odpovídat zajištění prostupnosti území změny druhu pozemků na vodní plochu, trvalý travní porost, lesní pozemek pod podmínkou prokázání zlepšení plnění stabilizujících funkcí v území, zprostředkování stabilizujících vlivů na okolní intenzivněji využívané plochy a podpora migrace organismů Nepřípustné využití výrobny energie např. fotovoltaické elektrárny, větrné elektrárny, vodní elektrárny, bioplynové stanice těžba takové využití (zejména změny využití území), které významně naruší hlavní využití plochy zejména stabilizující funkce v krajině a funkce biokoridoru, zvýší či způsobí nebezpečí eroze, poškodí půdu či naruší vodní režim v území takové využití, které významně naruší, znemožní anebo ztíží hlavní využití plochy (zejména bydlení, rekreace, občanské vybavení včetně obchodní činnosti, ubytování, výroba a skladování - např. stavby pro bydlení, zemědělské usedlosti, stavby pro rodinnou rekreaci a sport, stavby pro obchod, stavby ubytovacích zařízení, stavby pro výrobu a skladování, a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby, zařízení a objekty, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob zejména obsahující obytné či pobytové místnosti, hygienická zařízení či vytápění apod.) ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného a podmíněně přípustného využití stavby, zařízení a jiná opatření, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu mimo přípustných a podmíněně přípustných zařízení a stavby typu mobilních domů odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod. farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené záměry naplňující parametry nadmístnosti stanovené v zásadách územního rozvoje mimo plochy a koridory, které jsou pro nadmístní záměry v územním plánu vymezeny Podmínky prostorového uspořádání Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině, cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně) o narušení pohledového a estetického vnímání obce o negativní vliv na okolí 127

128 Plochy golfového hřiště zastavitelné Gz ploch Plochy golfového hřiště - zastavitelné jsou vymezeny zejména pro vytvoření zázemí golfového hřiště - parkoviště, ubytování, restaurace, garáže, parkovací a odstavná stání pro techniku udržující golfové hřiště apod. Hlavní využití (převažující účel využití) zázemí golfového hřiště Přípustné využití stávající využití zejména restaurace, recepce, úložné prostory pro golfové vybavení, prodejna golfového vybavení, půjčovna golfového vybavení administrativa - správa a řízení (např. kanceláře) veřejná prostranství zeleň např. zahrady, sady, veřejná, izolační dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s hlavním využitím (např. např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, plynovody, teplovody, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad, trafostanice, energetická a komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení) Nepřípustné využití výrobny energie, např. větrné, fotovoltaické elektrárny takové využití zejména bydlení, rekreace, zemědělské hospodaření - živočišná výroba, výroba a skladování (např. stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, pro zemědělství, pro výrobu a skladování a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže)), které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky: o narušit životní prostředí a veřejné zdraví o své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící) záměry naplňující parametry nadmístnosti stanovené v zásadách územního rozvoje mimo plochy a koridory, které jsou pro nadmístní záměry v územním plánu vymezeny Podmínky prostorového uspořádání Stavby mohou mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví. 128

129 Plochy golfového hřiště nezastavitelné Gn ploch Plochy golfového hřiště - nezastavitelné jsou vymezeny zejména na pozemcích, kde probíhá hra samotného golfu. Hlavní využití (převažující účel využití) golfové hřiště Přípustné využití změny terénu přímo související s vlastním hraním golfu zejména vodní plochy, pískové plochy, terénní úpravy, greeny, odpaliště zemědělské hospodaření: o pěstování zemědělských plodin o obhospodařování trvalých travních porostů, a to jak sečení či sušení tak trvalé spásání o dočasné zatravňování (víceleté pícniny na orné půdě) změny druhu pozemku na lesní pozemek a vodní plochy změny druhu pozemků na: o trvalý travní porost o ovocný sad bez oplocení a bez možnosti umisťování staveb a zařízení (ani těch bezprostředně souvisejících se sadem) a bez provádění zemních prací a změn terénu realizace prvků územního systému ekologické stability a jejich podpora opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází a odbahnění) a plnění nejen jejich funkce vodohospodářského díla, ale také stabilizační funkce v krajině podporující ekologickou stabilitu území Podmíněně přípustné využití změny druhu pozemků z trvalý travní porost na orná půda jen za podmínek, že: o přípustná ztráta půdy erozí nepřekročí limitní hodnoty o nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. územního systému ekologické stability) za podmínky, že nenaruší hlavní využití ploch, je podmíněně přípustné využití: o myslivecká zařízení a to: - slaniska, napajedla a zařízení pro přikrmování (např. krmelce, seníky) - pro pozorování a lov zvěře (např. posedy, kazatelny) - další myslivecká zařízení (např. pro chov - voliéry pro bažanty, koroptve, kotce) 129

130 o stavby, zařízení a jiná opatření proti erozi, např. vybudování nových či obnova stávajících mezí a průlehů o zeleň zejména doprovodná, liniová, izolační o drobná architektura (sochy, lavičky, informační cedule a tabule apod.) o technická infrastruktura místního významu, např. vrty, studny, vodojemy, zařízení pro úpravu vody, vodovodní, kanalizační, plynovodní řady, energetická a komunikační vedení o místní a účelové komunikace v nezbytném rozsahu pro obsluhu území (např. samot) a komunikace pro pěší a cyklisty Nepřípustné využití výrobny energie, např. větrné, fotovoltaické elektrárny takové využití, které významně naruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského půdního fondu a významně ztíží obhospodařování zemědělského půdního fondu, způsobí nebezpečí eroze, narušilo vodní režim v území, ohrozí ekologickou stabilitu území takové využití, které významně naruší, znemožní anebo ztíží hlavní využití plochy (zejména bydlení, rekreace, občanské vybavení včetně obchodní činnosti, ubytování, výroba a skladování - např. stavby pro bydlení, zemědělské usedlosti, stavby pro rodinnou rekreaci a sport, stavby pro obchod, stavby ubytovacích zařízení, stavby pro výrobu a skladování, a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby, zařízení a objekty, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob zejména obsahující obytné či pobytové místnosti, hygienická zařízení či vytápění apod.) stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu mimo přípustných a podmíněně přípustných ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného a podmíněně přípustného zařízení a stavby typu mobilních domů odstavování či parkování mobilních zařízení a staveb v podobě maringotek apod. farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené záměry naplňující parametry nadmístnosti stanovené v zásadách územního rozvoje mimo plochy a koridory, které jsou pro nadmístní záměry v územním plánu vymezeny Podmínky prostorového uspořádání Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině, cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně) o narušení pohledového a estetického vnímání obce o negativní vliv na okolí 130

131 g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit g) 1. veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktura označení plochy či ploch, ve kterých je stavba navržena veřejně prospěšná stavba dotčené katastrální území DIs-2 obchvat Nové Bystřice Nová Bystřice technická infrastruktura označení plochy či ploch, ve kterých je stavba navržena veřejně prospěšná stavba dotčené katastrální území TIk-1 kompostárna Nová Bystřice TI-1 čistírna odpadních vod Hůrky Hůrky g) 2. veřejně prospěšné opatření - veřejně prospěšná opatření nejsou v řešeném území vymezena g) 3. stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu - stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu nejsou vymezeny g) 4. plochy pro asanaci - plochy asanací nejsou v řešeném území vymezeny 131

132 h) vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo h) 1. veřejně prospěšné stavby - nejsou vymezeny žádné veřejně prospěšné stavby, pro které lze uplatnit předkupní právo h) 2. veřejná prostranství označení veřejného prostranství dotčené katastrální území označení nemovitosti VP-1 Nová Bystřice 2306/2, st. 584, 234/1 oprávněná osoba - předkupní právo pro město Nová Bystřice i) stanovení kompenzačních opatření - kompenzační opatření nejsou stanovena j) vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření - zohlednit při využití území územní rezervy: o pro prodloužení úzkorozchodné železnice na hranici s Rakouskem v úseku Nová Bystřice státní hranice (záměr D/M) - prověřit možnost pokračování tratě až do další železniční zastávky v Rakousku, prověřit účelnost tohoto řešení včetně vlivu na možný rozvoj přeshraniční spolupráce o pro záměr nového vysokotlakého plynovodu Nová Bystřice Staré Město pod Landštejnem Slavonice (záměr Ep/H) - prověřit potřebnost výstavby vysokotlakého plynovodu zejména vzhledem k rezervám ve stávajících vedeních k) vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci - respektovat podmínku zpracování dohody o parcelaci pro využití zastavitelné plochy Z71, která se skládá z plochy občanské vybavení sport OVs-1 a plochy veřejné zeleně VZ-2 - dohoda o parcelaci bude řešit zejména souhlas vlastníků s daným záměrem a s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s realizací záměru 132

133 l) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti - respektovat podmínku zpracování územní studie pro využití zastavitelných ploch: o Z1 v této ploše je dle způsobu využití vymezena plocha bydlení městské rodinné (Bm-1) o Z3 v této ploše je dle způsobu využití vymezena plocha bydlení městské rodinné (Bm-3), plochy veřejné zeleně (VZ-2) o Z5 v této ploše je dle způsobu využití vymezena plocha bydlení městské rodinné (Bm-5) o Z13 v této ploše je dle způsobu využití vymezena plocha bydlení městské rodinné (Bm-13) a plochy veřejných prostranství (VP-6) o Z16 tato plocha se dle způsobu využití skládá z plochy bydlení městské rodinné (Bm-16) a plochy veřejných prostranství (VP-5) o Z19 tato plocha se dle způsobu využití skládá z plochy bydlení městské rodinné (Bm-19) o Z68 v této ploše je dle způsobu využití vymezena plocha občanského vybavení (OV-4) - respektovat podmínku zpracování územní studie pro využití ploch přestavby: o P1 v této ploše je dle způsobu využití vymezena plocha veřejných prostranství (VP-1) o P4 v této ploše je dle způsobu využití vymezena plocha občanského vybavení veřejná infrastruktura (OVv-2) - v územních studiích řešit zejména dopravní a technickou infrastrukturu včetně dopravního napojení lokality, veřejná prostranství, parcelaci a v případě potřeby též umístění staveb na pozemku, stavební a uliční čáru, tvar staveb zejména stavby hlavní a vstupy na jednotlivé pozemky - pro plochu Z16 je nutno v územní studii vyřešit způsob odkanalizování po odsouhlasení s příslušným dotčeným orgánem - lhůta pro pořízení územní studie a její vložení do evidence územně plánovací činnosti je stanovena do šesti let od nabytí účinnosti územního plánu m) stanovení pořadí změn v území (etapizace) - je stanovena etapizace: I. etapa: využití zastavitelné plochy Z5 v sídle Nová Bystřice II. etapa: využití plochy Z1 je možné až po vydání územního rozhodnutí na minimálně 75 % plochy Z5 133

134 n) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Počet listů (stránek) územního plánu 62 (134) Počet výkresů k němu připojené grafické části 5 ۰ výkres základního členění území v měřítku 1 : , ۰ hlavní výkres v měřítku 1 : , ۰ hlavní výkresy jednotlivých sídel v měřítku 1 : 5 000, ۰ výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací v měřítku 1 : , ۰ výkres pořadí změn v území v měřítku 1 :

135 odůvodnění územního plánu Nová Bystřice 135

136 II. Obsah odůvodnění územního plánu 1) Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje: a) postup při pořízení územního plánu b) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a úz emně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území b) 1. vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje b) 2. územně plánovací dokumentace schválená krajem b) 3. koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území zejména návaznosti na sousední správní území c) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území151 d) vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů e) vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů f) vyhodnocení splnění požadavků zadání g) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí h) stanovisko krajského úřadu podle 50 odst i) sdělení, jak bylo stanovisko podle 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly j) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty j) 1. odůvodnění uspořádání sídel včetně urbanistické koncepce j) 2. odůvodnění veřejné infrastruktury j) 3. odůvodnění upořádání krajiny j) 4. odůvodnění ploch dle způsobu využití j) 5. Používané pojmy pro účely územního plánu k) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch l) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ( 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení m) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa m) 1. údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení m) 2. údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení

137 m) 3. zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů m) 4. předpokládaný zábor PUPFL n) rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění o) vypořádání připomínek p) údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ) Grafická část odůvodnění územního plánu, která je nedílnou součástí odůvodnění územního plánu, obsahuje: f) koordinační výkres v měřítku 1 : , g) výřez jednotlivých sídel z koordinačního výkresu v měřítku 1 : 5 000, h) výkres širších vztahů v měřítku 1 : , i) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 :

138 a) postup při pořízení územního plánu Pro správní územní města Nová Bystřice je zpracována územně plánovací dokumentace, která nabyla účinnosti Územní plán města Nová Bystřice (byl zpracován podle původního stavebního zákona). K tomuto územnímu plánu města byla zpracována změna č. 1 (nabytí účinnosti , již zpracována podle nového stavebního zákona ). Pořizování změny č. 2 bylo v průběhu zpracovávání zastaveno. Pro zastavitelnou plochu v katastru Smrčná byl zpracován regulační plán, který nabyl účinnosti Územní plán města je zpracován pro všech 13 katastrálních území města: Nová Bystřice, Albeř, Artolec, Mnich u Nové Bystřice, Nový Vojířov, Hradiště, Hůrky u Nové Bystřice, Blato u Nové Bystřice, Klášter, Konrac, Skalka, Senotín, Klenová Pozn. všechny níže uvedené dokumenty jsou součástí spisu č. 312/2012/Vo. Schválení pořízení nového ÚP Dne nabyla účinnosti velká novela zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon ), kde mimo jiné z 188 odst. 1) vyplývá, že územně plánovací dokumentace schválené před lze do podle tohoto stavebního zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti. Zastupitelstvo města Nová Bystřice rozhodlo na svém zasedání konaném dne usnesením č. 113/11 (žádost byla pořizovateli doručena ) o pořízení nového územního plánu Nová Bystřice (dále jen ÚP ). V souladu s 6 odst. 1 písm. c) požádali o pořizování ÚP obec s rozšířenou působností MěÚ Jindřichův Hradec (dále jen pořizovatel ). Jako určený zastupitel pro spolupráci s pořizovatelem byl určen pan místostarosta Zdeněk Mitáš (dále jen určený zastupitel ). Výběr zpracovatele UPLAN, s.r.o. Zpracováním územního plánu byla pověřena firma UPLAN, s.r.o., Ing. Vlastimil Smítka, Vlastiboř 21, Soběslav. Osobou pořizovatele byla pověřena Ing. Petra Vozábalová, oddělení územního plánování MěÚ Jindřichův Hradec. Zveřejnění návrhu zadání dle 47 veřejná vyhláška Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem, zástupci města a příslušným stavebním úřadem vypracoval návrh zadání, který byl zveřejněn veřejnou vyhláškou (ze dne zn. VÚP/42757/2012). Vyhláška obsahovala lhůtu, ve které byl návrh zadání ÚP vystaven k veřejnému nahlédnutí a to v době od po dobu 30ti dnů na Městském úřadě Nová Bystřice a na Městském úřadě Jindřichův Hradec, odbor výstavby a územního plánování a také ve stejné lhůtě na elektronických úředních deskách obou měst. Veřejná vyhláška dále obsahovala lhůtu 30ti dnů, ve které mohl každý uplatnit písemné připomínky k návrhu zadání ÚP. Ve stanovené lhůtě bylo uplatněno 27 připomínek občanů, které stavební úřad v Nové Bystřici evidoval od roku 2009, projednalo je zastupitelstvo města na jednání konaném dne a předložilo najednou jako svůj požadavek. Nové připomínky uplatněny nebyly. Všechny připomínky byly zapracovány do návrhu zadání a zpracovateli bylo uloženo prověření a návrh jejich řešení. 138

139 Návrh zadání zaslán DO, KÚ a obcím dle 47 V souladu s 47 odst. 2 stavebního zákona zaslal pořizovatel dopisem ze dne (č. j /2012) návrh zadání ÚP dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím. Dotčené orgány a krajský úřad byly vyzváni k uplatnění svých požadavků na obsah ÚP a požadavku na vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu, do 30 dnů od doručení návrhu zadání. Sousední obce v téže lhůtě mohly zaslat své podněty. Ve stanovené lhůtě bylo uplatněno devět požadavků dotčených orgánů, které byly vyhodnoceny a zapracovány do konečné podoby návrhu zadání a zároveň shrnuty do tabulky Vyhodnocení požadavků DO k návrhu zadání územního plánu Nová Bystřice (tabulka je součástí spisu). Sousední obce své podněty nezaslaly. Schválení zadání ÚP Zastupitelstvo města schválilo v souladu s 47 stavebního zákona návrh zadání na svém jednání konaném dne usnesením č Schválené zadání jako podklad pro vypracování návrhu ÚP pro etapu dle 50 stavebního zákona, bylo dne doručeno zpracovateli. Novela stavebního zákona nabyla účinnosti novela stavebního zákona, která významně pozměnila nejen proces pořizování územních plánů, ale také jejich samotný obsah. Vzhledem k nejasnostem, které doprovází novely zákonů, byl pokyn pro zpracování návrhu územního plánu pro etapu dle 50 včetně všech potřebných podkladů zpracovateli doručen až Společné jednání odvolané Zpracovatel ve spolupráci s pořizovatelem a zástupci města Nová Bystřice (stavební úřad, majetek města, starosta, místostarosta, určený zastupitel) vypracoval návrh ÚP. Tento návrh předložil pořizovateli v květnu 2014 a pořizovatel neprodleně připravil podklady pro svolání společného jednání a zveřejnění podle 50 stavebního zákona. Zástupci města Nová Bystřice uplatnili ještě několik dalších požadavků, které požadovali zapracovat do návrhu ÚP ještě před svoláním jednání dle 50. Tyto požadavky byly pořizovateli doručeny (č. j. VÚP 37118/14/VO). Pořizovatel spolu se zpracovatelem vypracovali návrh řešení předložených požadavků a se zástupci města je projednali na schůzce, která se konala na MěÚ Nová Bystřice. Přítomní se na tomto jednání dohodli na řešení všech požadavků a zpracovatel vyhotovil upravený návrh pro jednání dle 50. Aktualizace nadřazených územně plánovacích dokumentací AZÚR a APÚR Dne nabyla účinnosti 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (dále je AZÚR ). Změny v tomto dokumentu se promítly i do návrhu ÚP nabyly účinnosti další dvě aktualizace ZÚR, které se však nedotkly územní Jindřichohradecka, není tedy dotčen ani návrh ÚP. Dne usnesením č. 276 schválila vláda ČR 1. aktualizaci Politiky územního rozvoje České republiky (dále jen APÚR ). I změny z tohoto dokumentu byly v dalších etapách pořizování návrhu ÚP respektovány. Vystavení návrhu ÚP dle 50 veřejná vyhláška V souladu s 50 stavebního zákona bylo veřejnou vyhláškou oznámeno vystavení 139

140 návrhu ÚP. Návrh byl vystaven ve lhůtě od do a to v listinné podobě na MěÚ Jindřichův Hradec odd. územního plánování a na stavebním úřadu v Nové Bystřici. V elektronické podobě na úředních deskách obou úřadů. Každý mohl uplatnit do své písemné připomínky k předloženému návrhu ÚP. Ve stanovené lhůtě bylo uplatněno 42 připomínek, jedna připomínka byla uplatněna po lhůtě (týkala se nesouhlasu se silničním obchvatem). Zhruba polovina připomínek se týkala nesouhlasu se silničním obchvatem Nové Bystřice tento záměr vyplývá z nadřazené územně plánovací dokumentace AZÚR, musí být tedy v návrhu ÚP respektována. Další připomínky se týkaly většinou potřeby návrhu nových zastavitelných ploch nebo změny možnosti využití ploch. Všechny připomínky byly zapracovány do tabulky Připomínky veřejnosti podané k návrhu ÚP Nová Bystřice v souladu s 50 stavebního zákona. Tato tabulka je dále předána jako jeden z podkladů KÚ JčK pro uplatnění stanoviska v souladu s 50 odst. 7, bude předána zpracovateli jako podklad pro zpracování návrhu ÚP pro další etapu pořizování a je součástí spisu. Asociace víceúčelových ZO technických sportů a činností ČR (dále jen Kemp Osika ) Dne byla doručena připomínka Kempu Osika, obsahem byl nesouhlas s vedením VTL plynovodu přes pozemky Kempu Osika (připomínkující požadoval změnu vedení rezervy) a nesouhlas se zahrnutím všech pozemků do ploch REn, které neumožňují realizaci dalších objektů pro rekreaci. Tato připomínka si vyžádala několik konzultací a projednání, viz dále. Uvedenou lokalitou prochází rezerva pro VTL plynovod z AZÚR označená Ep/H Pro všechny vymezené typy územních rezerv platí, že dosavadní využití území dotčené navrženým koridorem nebo plochou územní rezervy nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil předpokládané budoucí využití. Připomínkujícím navrhované posunutí rezervy je zcela mimo Ep/H z AZÚR, tedy v nesouladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací a této části připomínky nelze vyhovět. Kemp Osika se obrátil také na KÚ JčK OREG, které poté zažádalo E-ON ČR s.r.o. o vyjádření k problému možného zúžení Ep/H. Oddělení ÚP i KÚ JčK OREG obdržely dopis ze dne , kde bylo velmi stručně umožněno zúžení rezervy v lokalitě kempu Osika. Dne pořizovatel dopisem č.j. VÚP 27687/2015 požádal společnost E-ON ČR s.r.o. o zpřesnění svého vyjádření, resp. možnosti zúžení územní rezervy pro budoucí VTL plynovod. Toto vyjádření spolu se zákresem zúžení bylo doručeno (č.j. VÚP 28578/2015). E-ON ČR s.r.o. zde souhlasí se zúžením Ep/H dle zákresu. Dne proběhlo místní šetření v kempu Osika, kterého se zúčastnil pořizovatel a zástupci KÚ JčK OREG a kempu Osika. Kemp Osika upřesnil záměry rozvoje a modernizace kempu Osika, z čehož vyplynulo, že požadavky uplatněné v připomínce jsou naddimenzované. Pořizovatel tedy písemně vyzval kemp Osika, dopisem č.j. VÚP 27513/2015 ze dne k upřesnění původní připomínky, včetně doporučení zakreslit požadavky např. do katastrální mapy. Dne bylo na odd. ÚP doručeno upřesnění požadavků vyplývajících z připomínky uplatněné dne (č. j. VÚP31678/15), požadavek je zakreslen do katastrální mapy a odůvodněn v textu požadavku. Pořizovatelka dopisem č. j. VÚP 34120/2015/Vo ze dne požádala KÚ JčK OREG o posouzení návrhu zúžení Ep/H dle nadřazené územně plánovací dokumentace. KÚ JčK OREG zaslal oddělení ÚP vyjádření krajského úřadu (doručeno dne ) k návrhu zpřesnění územní rezervy Ep/H v kat. území Albeř lokalitě Kemp Osika (dle výše 140

141 uvedeného dopisu a zákresu společnosti E-ON). V tomto vyjádření KÚ JčK OREG konstatuje, že z pohledu nadřazené ÚPD, kterou jsou AZÚR, souhlasí s předloženým návrhem zpřesnění územní rezervy Ep/H tak, aby územní rezerva nekolidovala s předloženými rozvojovými záměry vlastníka Kempu Osika. Zákres možného zúžení rezervy a zkonkretizovaný zákres požadavku Kempu Osika bude předán zpracovateli jako podklad pro zpracování další etapy pořizování ÚP. Společné jednání dle Pořizovatel dopisem č. j. VÚP 11406/2015 ze dne oznámil dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím i městu Nová Bystřice konání společného jednání o návrhu ÚP. Společné jednání se konalo dne v zasedací místnosti MěÚ Nová Bystřice. Pořizovatel vyzval dotčené orgány k uplatnění svých stanovisek do 30ti dnů ode dne konání společného jednání a ve stejné lhůtě i sousední obce k uplatnění připomínek k návrhu ÚP. Ve stanovené lhůtě bylo uplatněno 12 stanovisek dotčených orgánů. Sousední obce se k návrhu ÚP nevyjádřily. Všechna stanoviska byla zapracována do tabulky Vyhodnocení stanovisek DO, krajského úřadu a připomínek sousedních obcí k návrhu ÚP Nová Bystřice i tato tabulka je součástí spisu. Většina dotčených orgánů zaslala souhlasná stanoviska, některé dotčené orgány upozornily na drobné nesrovnalosti, které budou v další etapě návrhu ÚP upraveny, ale tyto nesrovnalosti neměly vliv na souhlas dotčených orgánů. Východní silniční obchvat Nové Bystřice stanovisko KÚ JčK OZZL KÚ JčK OZZL jako příslušný úřad dle 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, řešil potřebu zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí zejména z důvodu vymezení koridoru pro východní silniční obchvat Nové Bystřice. Tento obchvat byl zanesen ve VÚC Jihočeského kraje a ÚPM Nová Bystřice. V září 2013 byla zpracována Studie proveditelnosti východního obchvatu Nové Bystřice, silnice II/128, kde objednatelem byl Jihočeský kraj. V ZÚR obchvat zanesen nebyl, ale v AZÚR, účinné od , je již koridor pro realizaci východního obchvatu opět vymezen, musí být tedy respektován v návrhu ÚP. Po důkladném prostudování návrhu ÚP dle 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a kritérií uvedených v příloze č. 8 k zákonu krajský úřad jako příslušný úřad sdělil, že nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí (č. j. VÚP 23241/15 doručený dne ). Nesouhlasné stanovisko orgánu ochrany ZPF průběh jednání, dohoda Nesouhlas byl dán z důvodu - pokud nebude u těch ploch, které byly nově zařazeny do návrhu a zabírají půdu v I. a II. bonitě, v souladu s ust. 4 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů (níže uvedeno jen jako zákon ) prokázáno, že veřejný zájem na zastavění těchto ploch výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany ZPF, musí být tyto plochy z návrhu vyřazeny. Toto ustanovení se nepoužije pouze u těch ploch, které byly obsaženy v platné ÚPD a při nové územně plánovací činnosti nedošlo ke změně jejich určení. Návrh záboru ZPF s nejvyšší bonitou musí být v návrhu ÚP řádně odůvodněn dle požadavků obsažených v 4 a 5 odst. 1 zákona. Postrádá vyhodnocení dosavadního využití ploch nezemědělské půdy v řešeném území, využití enkláv zem. půdy a nezastavěných stavebních pozemků v zastavěném území a využití stavebních proluk. V k. ú. Nový Vojířov došlo k přebonitaci zem. půdy. 141

142 Pořizovatelka předala zpracovateli pokyn k úpravě zejména textové části odůvodnění návrhu ÚP. Zpracovatel dle pokynů textovou a grafickou část upravil. Výkres ZPF velmi názorně a efektivně znázorňuje výsledky zhodnocení potřeby zastavitelných ploch dle ÚPO Nová Bysřice a nově navrhované zastavitelné plochy v návrhu ÚP. V druhé části upozorňuje ochrana ZPF na přebonitaci zemědělské půdy a stanovení nových BPEJ v katastrálním území Nový Vojířov. Do textové i grafické části byl tento fakt zapracován. Poté co zpracovatel předal pořizovatelce upravenou textovou a grafickou část, pořizovatelka obratem vyhotovila dokument oznamující respektování požadavků ochrany ZPF v textové a grafické části. Pořizovatelka vyzvala orgán ochrany ZPF (dopis č. j. VÚP 44342/2015 ze dne ) k potvrzení navrženého řešení (tzv. dohoda), součástí dopisu byla i upravená textová a grafická část. Dne telefonicky kontaktoval orgán ochrany ZPF pořizovatelku a uvedl, že odůvodnění považuje stále za nedostačující a navržené řešení, tak jak bylo doručeno , nepotvrzuje. Došlo k několika dalším jednáním mezi obcí, pořizovatelem a zpracovatelem a z nich vyplývajícím dalším úpravám návrhu ÚP. První ústní dohadovací jednání se konalo na MěÚ Nová Bystřice za účasti zástupců města Nová Bystřice, zpracovatele, pořizovatele a orgánu ochrany ZPF. Na místě byl zpracován záznam (č. j. VÚP 62757/15) z jednání, který byl přítomnými (viz prezenční listina, která je součástí spisu) odsouhlasen a stvrzen podpisem a je také součástí spisu. Na základě prvního dohadovacího jednání došlo k dalším úpravám textové i grafické části návrhu ÚP zejména v části odůvodnění, která se týká vymezení zastavitelných ploch a jejich zdůvodnění, zdůvodnění přijatého řešení a vlivu na zábor ZPF. Byly znovu přehodnoceny všechny plochy z ÚPM, upraveno odůvodnění vymezení zastavitelných ploch a doplněn přehled v současné době řešených stavebních povolení, územních řízení apod. Provedené změny se opět promítly do celého návrhu ÚP včetně grafické části. Dne proběhlo konzultační jednání na půdě KÚ JčK za přítomnosti zástupců města Nová Bystřice, pořizovatele, KÚ JčK OREG (oddělení územního plánování) a KÚ JčK OZZL (orgán ochrany ZPF). Oddělení územního plánování poskytlo pořizovateli metodickou pomoc a doporučilo další možné úpravy v části odůvodnění návrhu ÚP. Na základě tohoto jednání zpracoval pořizovatel pokyny pro úpravu návrhu po dohadovacích jednáních, které zpracovateli doručil Zpracovatel upravil návrh ÚP, opět textovou část a grafickou část odůvodnění. Dne proběhlo druhé dohadovací jednání na MěÚ Nová Bystřice. Přímo na místě došlo k dohodě, která se promítne opět do textové i grafické části (některé záležitosti byly v textové části upraveny přímo na dohadovacím jednání). Zároveň byl na místě zpracován záznam z jednání, který obsahuje mimo jiné i pokyny na úpravu návrhu ÚP, tak jak je požaduje orgán ochrany ZPF a se kterými souhlasí. Tento záznam byl vytištěn a podpisy stvrzen přítomnými (přítomní viz prezenční listina, která je nedílnou součástí záznamu č. j. VÚP 14622/16/VO). Záznam včetně prezenční listiny je také součástí spisu. Uvedený záznam je zároveň dohodou mezi pořizovatelem, zpracovatelem, dotčeným orgánem na úseku ochrany ZPF a zástupci města Nová Bystřice, s čímž orgán ochrany ZPF souhlasil. Pokyny ze záznamu a upravená textová část (tak jak byly vypracovány dne ) jsou podkladem, který bude předán zpracovateli a bude zapracován do další etapy návrhu ÚP 142

143 etapa veřejného projednání. Stanovisko krajského úřadu dle 50 odst. 7 doručeno V souladu se zněním 50 odst. 7 stavebního zákona shrnul pořizovatel veškerá stanoviska, připomínky a výsledky konzultací a dohod a na CD nosiči je zaslal KÚ JčK OREG pro uplatnění stanoviska. KÚ Jčk posoudil návrh ÚP z hledisek uváděných v 50 odst. 7 stavebního zákona, tedy z pohledu souladu s Politikou územního rozvoje ČR ve znění 1. aktualizace, Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v platném znění a z hlediska širších vztahů. KÚ Jčk ve svém stanovisku upozornil na nenávaznosti prvků ÚSES na okolní obce a na přesnost záměru D27/2 východní obchvat Nové Bystřice. Návaznost prvků ÚSES je řešena dohodami se sousední obcí a to Kunžak a Staré město pod Landštejnem. Přesnost záměru D27/2 se projevila v textové části ÚP a v odůvodnění. Stanovisko KÚ JčK bylo kladné, mohl tedy pořizovatel zaslat zpracovateli veškeré podklady a pokyn pro vypracování návrhu ÚP pro etapu veřejného projednání. Pokyn byl zpracovateli doručen b) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území b) 1. vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje V Politice územního rozvoje ČR 2008 není zahrnuto správní území města Nová Bystřice do žádné rozvojové osy, rozvojové oblasti ani specifické oblasti. Dle dostupných informací a po prostudování Politiky územního rozvoje ČR 2008 není předpoklad, že řešené území bude zasaženo plochami nebo koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu, popř. těmi, které svým významem přesahují území jednoho kraje, vymezenými v Politice územního rozvoje ČR V územním plánu je navržena ochrana kulturních, přírodních a civilizačních hodnot území, včetně urbanistického a architektonického dědictví, čímž je snaha podpořit a zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území a osídlení a kulturní krajiny (podrobněji viz kap. c)). Při řešení ochrany hodnot území jsou zohledněny také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. V souvislosti s vytvářením urbánního prostředí nebo jeho změnami je nutné předcházet prostorově sociální segregaci obyvatel a vyvarovat se tak působení negativních vlivů na sociální soudržnost obyvatel. Při stanovení způsobu využití území je přistupováno v návaznosti na zásady územního rozvoje ke komplexnímu řešení celého území (včetně návazností na sousední správní území obcí se zohledněním širších územních vazeb a souvislostí), jejíž využití vychází ze současného stavu a reaguje na záměry v území. Územní plán stanovuje podmínky využití jednotlivých ploch a to jak stávajících, tak navrhovaných takovým způsobem, aby bylo možno reagovat na jednotlivé záměry, a tím vytváří v území podmínky k rozvoji podnikání a tím předcházení důsledků náhlých hospodářských změn. Dále vymezuje plochy dle způsobu využití (stávající i navrhované), ve kterých je umožněn rozvoj jednotlivých funkcí, tak zastavitelné plochy včetně ploch pro rozvoj podnikání, čímž vytváří předpoklady pro nové pracovní příležitosti. 143

144 Zejména navrženou urbanistickou strukturou je podporován polycentrický rozvoj sídelní struktury a jsou položeny základy pro rozvoj jednotlivých sídel. Tím není sice sejmut díl iniciativy vlastníků a obyvatel obce, ale je jim následná iniciativa na rozvoji sídla umožněna. Stanovené podmínky pro využití ploch, které se nachází v zastavěném území, umožňují jeho hospodárné využívání (viz kap. c) 3. výrokové části). Rozvojové plochy zejména pro bydlení jsou vymezovány s ohledem na stávající strukturu sídel s cílem minimalizovat konflikty s ostatními zájmy v území (včetně ochrany životního prostředí a jeho hlavních složek půdy, vody a ovzduší) a hlavně v návaznosti na stávající zástavbu s cílem ochrany nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy). V územním plánu je respektován územní systém ekologické stability, jsou podporovány ekologické funkce krajiny a dále je snahou udržovat rozmanitost venkovské krajiny s ohledem na typ krajiny. Jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro formy cestovního ruchu (např. je umožněna realizace komunikací pro cyklisty a pěší). V podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je (např. v plochách zemědělských a lesních) přípustné, popř. podmíněné přípustné umisťování komunikací pro pěší a cyklisty, které umožňují lepší dostupnost území s ohledem na prostupnost krajiny pro člověka. Stejně tak je prostupnost území zajištěna pro volně žijící živočichy pomocí územního systému ekologické stability a dalších ploch se stabilizující funkcí v krajině zejména ploch smíšených nezastavěného území. Nové rozvojové plochy výrazně nezvýší nároky na dopravní infrastrukturu a veřejnou dopravu. Územní plán vytváří podmínky pro preventivní ochranu území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizace rozsahu případných škod umožňuje zatravňování, zalesňování, budování vodních ploch a další. Realizace např. protipovodňových opatření je umožněna v podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Zastavitelné plochy vhodné pro rozvoj území jsou důsledně umisťovány zcela mimo záplavová území. Navrhované řešení územního plánu dbá na zachování prostupnosti krajiny a minimalizuje rozsah fragmentace krajiny. Rozvojové plochy jsou navrhovány v návaznosti na ty stávající. Územní plán vytváří podmínky pro koordinované umisťování veřejné infrastruktury v území a tím podporuje její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Koncepce zásobování pitnou vodou a likvidace odpadních vod jsou koncipovány tak, aby splňovaly požadavky na vysokou kvalitu života. Pro všechna sídla je stanovena koncepce likvidace odpadních vod. Při stanovování urbanistické koncepce byla posuzována kvalita stávajícího bytového fondu se zaměřením na obnovu stávajících objektů a případně i na obnovu již neexistujících objektů vedených jako zbořeniště, avšak bez dalších zastavitelných ploch by byl rozvoj sídel velmi problematický. Rozvoj v území je navrhován s ohledem na širší souvislosti a dlouhodobý horizont plánování. Byla zhodnocena koncepce technické a dopravní infrastruktury, tyto koncepce byly zohledňovány při vymezování rozvojových ploch a koridorů s ohledem na tvorbu kvalitního životního prostředí. Navržené řešení územního plánu Nová Bystřice není v rozporu s Politikou územního rozvoje ČR b) 2. územně plánovací dokumentace schválená krajem Řešené území územního plánu Nová Bystřice je součástí řešeného území zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, které byly aktualizovány dle 42 stavebního zákona. 6. ledna 2015 nabyla účinnosti první aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, která byla do územního plánu zohledněna a návrh územního plánu byl uveden do souladu i s touto I. aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují ve správním území města tyto záměry: o D/M územní rezerva navržená pro případné prodloužení úzkorozchodné železnice na 144

145 hranici s Rakouskem v úseku Nová Bystřice státní hranice (k. ú. Nová Bystřice, Artolec) o Ep/H územní rezerva pro záměr nového vysokotlakého plynovodu Nová Bystřice Staré Město pod Landštejnem Slavonice (k. ú. Albeř, Blato u Hůrek, Konrac, Nová Bystřice, Skalka u Nové Bystřice) - KÚ JčK OREG zažádalo E-ON ČR s.r.o. o vyjádření k problému možného zúžení stručně umožněno, zúžení Ep/H v lokalitě kempu Osika. Dne pořizovatel dopisem č.j. VÚP 27687/2015 požádal společnost E-ON ČR s.r.o. o zpřesnění svého vyjádření, resp. možnosti zúžení územní rezervy pro budoucí VTL plynovod. Toto vyjádření spolu se zákresem zúžení bylo odd. ÚP doručeno (č.j. VÚP 28578/2015) a je součástí spisu. E-ON ČR s.r.o. zde souhlasí se zúžením územní rezervy Ep/H dle zákresu. Dne proběhlo místní šetření v kempu Osika, kterého se zúčastnil pořizovatel, Ing. Řežábková a Ing. Šrámek z KÚ JčK OREG a pan Musil kemp Osika. Při místním šetření bylo diskutováno o možnostech vedení Ep/H (výsledek viz text výše). Pan Musil upřesnil záměry rozvoje a modernizace kempu Osika, z čehož vyplynulo, že požadavky uplatněné v připomínce jsou naddimenzované. Pořizovatel tedy písemně vyzval kemp Osika, dopisem č.j. VÚP 27513/2015 ze dne k upřesnění původní připomínky, včetně doporučení zakreslit požadavky např. do katastrální mapy. Dne bylo na odd. ÚP doručeno upřesnění požadavků vyplývajících z připomínky uplatněné dne (č. j. VÚP31678/15), požadavek je zakreslen do katastrální mapy a odůvodněn v textu požadavku. Takto bude předložen při jednání s městem a dále s dotčenými orgány. Pořizovatelka dopisem č. j. VÚP 34120/2015/Vo ze dne požádala KÚ JčK OREG o posouzení návrhu řešení Kempu Osika dle nadřazené územně plánovací dokumentace. KÚ JčK zaslal oddělení ÚP vyjádření krajského úřadu (doručeno dne ) k návrhu zpřesnění územní rezervy Ep/H v kat. území Albeř lokalitě Kemp Osika (dle výše uvedeného dopisu a zákresu společnosti E-ON). V tomto vyjádření KÚ JčK OREG konstatuje, že z pohledu nadřazené ÚPD, kterou jsou AZÚR, souhlasí s předloženým návrhem zpřesnění územní rezervy Ep/H tak, aby územní rezerva nekolidovala s předloženými rozvojovými záměry vlastníka Kempu Osika. Zákres možného zúžení rezervy a zkonkretizovaný zákres požadavku Kempu Osika byl předán zpracovateli jako podklad pro zpracování další etapy pořizování ÚP. o NBC 56 Vojířov (k. ú. Nový Vojířov) o NBK 121 Pařezitý, Roštejn Vojířov (k. ú. Nový Vojířov, Senotín, Hradiště u Nové Bystřice) o NBK 122 K121 hranice ČR (k. ú. Klášter) o RBK 503 Vojířov Kunějov (k. ú. Nový Vojířov) o RBC 666 Vysoký kámen (k. ú. Klenová u Hůrek) o RBC 556 Stínadlo (k. ú. Klášter) o D27/2 obchvat Nové Bystřice obchvat východně od města v šíři koridoru 200 m - součástí plochy DIs-2 resp. Z93, která je upřesněním koridoru z AZÚR pro východní obchvat Nové Bystřice, je plocha pro úpravu napojení na komunikaci č. II/152, která je sice mimo koridor AZÚR, ale se záměrem východního obchvatu přímo souvisí. Koridor pro východní obchvat, který je upřesněn územním plánem, byl prověřen územní studií Studie proveditelnosti východního obchvatu Nová Bystřice, silnice II/128, ze které zpracovatel vycházel při vymezování koridoru v grafické části. Prvky územního systému ekologické stability vymezené v zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje byly upřesněny především v zastavěném území dle možností a podrobnosti územního plánu. Navržené řešení územního plánu Nová Bystřice není s touto územně 145

146 plánovací dokumentací v rozporu. Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území je v územním plánu respektováno zajištěním a vyváženým řešením priorit v rámci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje (viz kapitoly níže). Územní plán svým řešením, zejména pak stanovenými podmínkami využití jednotlivých ploch, posilováním atraktivity jeho území pro podnikání i investice, dynamizací lidských zdrojů a zkvalitňováním životních podmínek obyvatel při respektování principů udržitelného rozvoje, rozvíjí konkurenceschopnost a vytváří podmínky pro prosperitu a trvale udržitelný rozvoj území, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje ekologickou stabilitu a rozmanitost přírody a krajiny. Stejně tak chrání, zachovává, udržuje a obnovuje kulturní a kulturně historické dědictví, zachovává přirozené funkce a rovnováhu ekosystémů a umožňuje rozvoj hospodářského využívání území a sociální soudržnost obyvatel při zachování jeho specifických hodnot. Pro posílení atraktivity území zejména pro podnikání a investice jsou vymezeny rozvojové plochy výroba a skladování v rozdělení na zemědělskou výrobu a lehký průmysl. Vzhledem k situaci v území se nabízí také spousta stávajících nevyužívaných ploch. Další možnosti podnikání jsou umožněny v rámci podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Sociální infrastruktura města je zachována zejména stávajícími plochami občanského vybavení sport, veřejnými prostranstvími a veřejnou zelení. Správní území města neleží uvnitř žádné republikové ani nadmístní rozvojové oblasti či osy ani uvnitř republikové ani nadmístní specifické oblasti. Při řešení územního plánu jsou řešeny územní souvislosti ve vazbě na sousední obce včetně uvedených prvků územního systému ekologické stability. V územním plánu je v rámci veřejných prostranství možno dostatečně dimenzovat plochy pro dopravu v klidu a všechny zastavitelné plochy jsou v možnostech v území napojitelné na veřejnou technickou infrastrukturu. Územní plán respektuje priority pro zajištění příznivého životního prostředí a vytváří podmínky pro: o zachování a tvorbu rozmanité, esteticky vyvážené a ekologicky stabilní krajiny, protože respektuje zejména stanovené cílové charakteristiky krajiny a stanovené zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území pro jednotlivé typy krajiny a dále vytváří podmínky k ochraně a zajištění funkčnosti územního systému ekologické stability, o zajištění ochrany zemědělské půdy a lesních pozemků neboť minimalizuje zábory zemědělského půdního fondu a nepřipouští negativní zásahy do pozemků určených k plnění funkcí lesa, o zajišťuje ochranu, zachování a obnovu jedinečného výrazu kulturní krajiny přispívající k vytváření charakteru typického krajinného rázu pro Jižní Čechy, neboť minimalizuje necitlivé zásahy do krajiny, minimalizuje fragmentaci volné krajiny a podporuje úpravy, činnosti a aktivity, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot území, o vytváří podmínky pro ochranu území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami (např. povodně, záplavy, eroze půdy, selhání technologického systému), neboť podporuje vznik opatření vedoucí k jejich zmírrnění či eliminaci s cílem minimalizace rozsahu případných škod, a to se zřetelem na možné ovlivnění širšího území, o zajišťování ochrany vodních poměrů, chráněných oblastí přirozené akumulace vod (dále též jen CHOPAV ), území chráněných pro akumulaci povrchových vod, povrchových a podzemních vod, vodních ekosystémů na území kraje a vodních zdrojů pro stávající i budoucí potřeby kraje, protože podporuje a vytváří opatření v území, která povedou ke zvýšení retenčních schopností území, 146

147 o taková řešení, která povedou k ochraně ovzduší, půd a vod v území a k minimalizaci jejich znečištění, o taková řešení, která zohledňují ochranu přírodně a krajinářsky cenných území. Územní plán respektuje priority pro zajištění hospodářského rozvoje a vytváří podmínky pro: o realizaci rozvojových záměrů v rozvojových osách nadmístního významu, o využití transformačních území oproti rozvoji v dosud nezastavěném území, neboť přednostně využívá některé plochy a objekty v zastavěném území a podporuje přestavby a rekonstrukce za účelem využití brownfields, o zabezpečení rozvoje cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, neboť vytváří podmínky a prostor pro udržitelný rozvoj a zvyšování kvality aktivit cestovního ruchu v oblasti turistiky, lázeňství, sportovních aktivit a rekreace včetně vytváření podmínek pro uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční funkce lesů a rybníků s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území a zlepšení prostupnosti krajiny, o rozvoj, popř. stabilizaci venkovských oblastí, neboť vytváří podmínky a prostor pro zachování a rozvoj zemědělství, lesní a vodní hospodářství a stejně tak aktivity, které s nimi souvisejí, o rozvoj systémů dopravní obsluhy a technického vybavení, neboť umožňuje zajistit nezbytný rozvoj nadřazených systémů dopravní obsluhy a veřejného technického vybavení s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj a pro stabilizaci hospodářských činností na území kraje. Územní plán respektuje priority pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel a vytváří podmínky pro: o eliminaci nepříznivých sociálních vlivů a posílení polycentrického uspořádání sídelní struktury kraje, neboť podporuje rozvoj potřebné veřejné infrastruktury a příznivý urbanistický rozvoj posílením vzájemné sociální, hospodářské a dopravní vazby mezi urbánními, venkovskými a marginálními oblastmi a umožňuje i rozvoj oblastí, kde dnes převládají zájmy ochrany přírody nad civilizačními hodnotami, v nichž zároveň zohledňuje přírodní hodnoty daného území, o vyvážený a rovnoměrný rozvoj území, protože posiluje nabídku vhodných rozvojových ploch a tím snižuje nezaměstnanost a posilu sociální soudržnost obyvatelstva, o vyloučení nekoncepčních forem využívání volné krajiny a předcházení negativních vlivů suburbanizace, neboť přednostně využívá proluky v zastavěném území a nevyužité a opuštěné areály, o zachování a citlivé doplnění výrazu sídel a respektuje stávající historicky utvářené sídelní struktury, ochraňuje tradiční obraz venkovského sídla, včetně zajištění ochrany jednotlivých kulturních památek a krajinných a stavebních dominant, o odstranění nebo zmírnění současných ekologických problémů, neboť eliminuje nepříznivé dopady lidské činnosti na kvalitu životního prostředí a obytného prostředí, a vytváří podmínky pro asanaci devastovaných území a odstranění starých ekologických zátěží v území, o pro zajištění odpovídající ochrany veřejného zdraví. Při řešení územního plánu jsou respektovány přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví (blíže zejména kapitola komplexního zdůvodnění v odůvodnění územního plánu a kapitola b) výrokové části 147

148 územního plánu). V územním plánu jsou respektovány úkoly stanovené na základě zásad pro rozhodování o změnách v území stanovených v podmínkách koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Řešené území leží v oblasti krajinného rázu ObKR 30 Novobystřicko. Z hlediska krajinného typu se jedná o krajinu lesopolní, rybniční a lesní. Navržené řešení v lesopolní krajině: - zachovává v nejvyšší možné míře stávající rozmanitost krajiny a dále tuto rozmanitost podporovat doplňováním vhodných krajinných prvků, resp. nepřipuštěním vymizení prvků stávajících (např. minimalizací záborů PUPFL), - podporuje retenční schopnost krajiny, - v rámci nástrojů územního plánování podporuje respektování znaků historicky kulturní krajiny, cenných architektonických a urbanistických znaků sídel i jejich vhodnou dostavbu, - rozvíjí cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj. Navržené řešení v rybniční krajině: - zachovává v nejvyšší možné míře vodní plochy v území a dále podporuje doplňování rybniční soustavy, - dbá na vhodnost vymezování zastavitelných ploch, dalších ploch s rozdílným způsobem využití a volbu dalších možných podmínek využití v územně plánovací dokumentaci s cílem eliminovat riziko zhoršení kvality vod, - územně plánovacími nástroji podporuje respektování cenných architektonických a urbanistických znaků sídel, případně umoňuje i jejich vhodnou dostavbu, - rozvíjí cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj. Navržené řešení v krajině lesní: - minimalizuje negativní zásahy do PUPFL, zejména omezuje zábor těchto pozemků na nezbytně nutnou míru, - předchází riziku narušení kompaktního lesního horizontu vhodným vymezováním zastavitelných ploch, resp. zabraňuje umístění nevhodných staveb (zejména dominant obytného charakteru) do území, tzn. dbá na vhodnost vymezování zastavitelných ploch a volbu dalších možných podmínek využití v územně plánovací dokumentaci, - územně plánovacími nástroji podporuje respektování cenných architektonických a urbanistických znaků sídel i jejich vhodnou dostavbu formou nejmenšího možného zásahu do charakteristických rysů okolní krajiny, - rozvíjí cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, v rámci územně plánovací činnosti omezuje možnost rozšiřování a intenzifikace chatových lokalit pro individuální rekreaci. V souladu s cíli a úkoly pro územní plánování jsou respektovány a rozvíjeny hodnoty území (blíže zejména kapitola odůvodnění územního plánu komplexní zdůvodnění a kapitola b) výrokové části územního plánu). 148

149 b) 3. koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území zejména návaznosti na sousední správní území Všechny návaznosti na využívání území z hlediska širších vztahů v území zejména návaznosti na správní území sousedních obcí jsou zobrazeny ve výkrese širších vztahů. Postavení města v systému osídlení Nová Bystřice tvoří samosprávné centrum správního území města nacházející se nedaleko hraničního přechodu Nová Bystřice/Grametten. Samotné sídlo Nová Bystřice se nachází jihovýchodně od Jindřichova Hradce (který je okresním městem) a leží na důležitých dopravních tazích. Správním územím města a samotnou Novou Bystřicí procházejí silnice II. tříd, na které navazují silnice III. tříd, zajišťující dobrou dopravní síť v území a propojení jednak sídel v řešeném území a jednak propojení s ostatními sídly mimo řešené území. Na severovýchod od Nové Bystřice podél silnice II/152, oddělené prakticky jen údolím říčky Dračice, se nachází sídlo Albeř, ještě více na východ pak sídlo Klášter, Kondrač a pak ještě více již na jihovýchod sídlo Skalka. Silnice II/152 pak dále pokračuje do Starého Města pod Landštejnem a Slavonic. V Albeři se od silnice II /152 odděluje silnice II/151, která vede na severovýchod přes Klenovou do Kunžaku a dále přes silnice III. třídy umožňuje spojení se sídly Blato, Hůrky a Senotín. Silnice II/128 směřuje z Nové Bystřice na severozápad do Číměře (a dále do Jindřichova Hradce) a umožňuje přes navazující silnice III. tříd spojení s Hradištěm a Potočnou, přes kterou je možné opět pokračovat do Hůrek. Na jihovýchod od města Nová Bystřice již v blízkosti hranic se nachází sídlo Artolec a samoty Mítinky. Z Nové Bystřice vybíhá ještě silnice III. třídy na západ a spojuje město se sídlem Smrčná a dále pak s novým Vějířovem. Tam se silnice III. třídy stáčí téměř na sever a pokračuje dále do Sedla a napojuje se již mimo řešené území na silnici II/149, která vede do Lásenice, kterou prochází silnice I/34 Jindřichův Hradec Třeboň. Širší vazby z hlediska veřejné infrastruktury dopravní infrastruktura - silniční Řešené území je obsluhováno silnicí II/128 vedoucí z Jindřichova Hradce na státní hranici ČR. Na tuto silnici je napojena v Nové Bystřici silnice II/152 vedoucí směrem na Slavonice, z níž v Albeři odbočuje ještě silnice II/151 vedoucí do Kunžaku. Na silnice II. třídy jsou napojeny silnice III. tříd obsluhující jednotlivá sídla v území. Jedná se o silnice III/12858, III/12860, III/1491, III/12863 odbočující ze silnice II/128, v sídle Artolec navazuje na silnici III/12863 ještě silnice III/1523. Na silnici II/152 navazují silnice III/1511 a III/1521. Na silnici II/151 navazují silnice III/1513, III/1512, III/12854, III/1516. Ze silnice III/12854 odbočuje směrem do Kaprounu silnice III/1517. Ze silnice III/1511 v Hůrkách odbočuje silnice III/12856 směrem na Potočnou. dopravní infrastruktura železniční Správním území obce prochází úzkorozchodná železniční trať č. 229, která má konečnou stanici v městě Nová Bystřice. Pro záměr prodloužení této železniční dráhy až do blízkého Rakouska je v návrhu územního plánu zpřesněna v návaznosti na zásady územního rozvoje územní rezerva. technická infrastruktura Koncepce zásobování pitnou vodou je stabilizovaná. Zásobování pitnou vodou pro sídla Nová Bystřice, Albeř, Blato, Hradiště, Hůrky, Klášter, Nový Vojířov, Smrčná je zajišťováno ze skupinového vodovodu Landštejn. V sídlech Artolec, Klenová, Senotín, Skalka jsou 149

150 obyvatelé zásobeni z domovních studní, kde je dostatečné množství vody a dobrá kvalita. Koncepci likvidace odpadních vod je stabilizovaná v sídle Nová Bystřice - zde je vybudovaná jednotná kanalizační síť, která je zakončena na centrální čistírně odpadních vod umístěné na okraji sídla. V ostatních sídlech jsou odpadní vody zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na čistírnu odpadních vod. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místních rybníků, případně vodotečí. Zde se nepředpokládají přesahy do sousedních správních území. Koncepce zásobování elektrickou energií je stabilizovaná a dostatečná i pro případný rozvoj území. Koncepce zásobování plynem na plyn je připojeno město Nová Bystřice a sídlo Albeř. Ostatní sídla nejsou napojena na plyn. V územním plánu je zpřesněna ze zásad územního rozvoje územní rezerva pro umístění vysokotlakého plynovodu (Ep/H). občanské vybavení Novou Bystřici lze považovat za lokální správní centrum. Občanské vybavení je v tomto sídle zastoupeno zejména městským úřadem, základní školou s jídelnou, mateřskou školou, dětským hřištěm, fotbalovým a tenisovým hřištěm, sportovní halou, poštou, knihovnou, poliklinikou, penzionem pro důchodce, obvodní oddělení hasičského záchranného sboru, obvodní oddělení policie ČR a inspektorát cizinecké policie, autobusovým a vlakovým nádražím nebo ordinací veterinárního lékaře. Dále je v sídle možné nalézt zámek, kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Kateřiny, hřbitov, kulturní dům, pekárnu, obchody s potravinami a několik restaurací s ubytováním. Na severním okraji je hřbitov a severně od sídla směrem na Jindřichův Hradec se nachází starý židovský hřbitov. Jihozápadně od sídla se také nachází golfové hřiště a severozápadně od sídla lyžařský vlek. V několika dalších sídlech najdeme pouze nejnutnější občanské vybavení, které z hlediska širších vazeb nemají velký význam. V Albeři je veřejná infrastruktura zastoupena hasičskou zbrojnicí, kostelem, pohostinstvím s dětským hřištěm a několika restauracemi s ubytováním. Severovýchodně od sídla je zázemí pro jeden letní dětský tábor a východně na břehu rybníku Osika je Výcvikové středisko University Karlovy, kde se navíc nachází další dětský letní tábor. V sídle Klášter lze do občanského vybavení zařadit monumentální kostel a menší zapomenutý hřbitov na jižním okraji sídla, v sídle Klášter II (Konrac) pak jedno stavení, které je určeno pro rekreační účely. Dva penziony a kostel se nachází v Blatě, v centru Hůrek obchod se smíšeným zbožím, penzion, hřbitov a dětské hřiště. V Novém Vojířově je sezónně otevřen obchod se smíšeným zbožím a dále dva penziony, restaurace a sportovní střelnice. V ostatních sídlech (Artolec, Hradiště, Klenová, Senotín, Skalka, Smrčná) zcela chybí jakékoliv občanské vybavení patřící do veřejné infrastruktury a obyvatelé dojíždí za občanským vybavením zejména do Nové Bystřice, popř. Jindřichova Hradce. Pro sídla takových velikostí, kromě Nové Bystřice, si dovolujeme považovat jak obchod, tak hostinec za veřejnou infrastrukturu, která je v území zřizována a užívána ve veřejném zájmu. Uspořádání krajiny v širších vztazích Z hlediska širších vztahů je respektována návaznost na územní systém ekologické stability vymezený v územních plánech sousedních obcí. V řešeném území se nachází prvky všech úrovní územního systému ekologické stability. Tyto prvky jsou vyjmenovány v kapitole e) výrokové části územního plánu. Územní plán nekoliduje z hlediska širších územních vztahů s územně plánovací dokumentací sousedních obcí. 150

151 c) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plán vytváří podmínky pro výstavbu (navržení zastavitelných ploch zejména ploch bydlení, popř. možnost výstavby uvnitř stávajících ploch tam, kde to bude vhodné např. vzhledem k hodnotám území, ke konfiguraci terénu) a pro udržitelný rozvoj území tj. vyvážený hospodářský rozvoj, sociální soudržnost a kvalitní životní podmínky. Svým řešením vytváří předpoklady pro rozumný rozvoj odpovídající významu a velikosti sídel, pro kvalitní bydlení a pro zachování nezastavěného území včetně jeho kvalitativního rozvoje. Územní plán řeší účelně využití území a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Blíže ostatní kapitoly odůvodnění. Územní plán ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. V doplňujících průzkumech a rozborech a následně ve schváleném zadání územního plánu byl zjišťován a posuzován stav území včetně jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, které byly následně promítnuty do řešení územního plánu. Zejména podkapitola koncepce ochrany a rozvoje hodnot území v kapitole základní koncepce rozvoje území obce výrokové části územního plánu vyzdvihuje některé hodnoty a stanovuje podmínky pro jejich ochranu zejména v souladu s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Na to navazuje také navržené řešení územního plánu (viz kapitola textové části odůvodnění komplexní zdůvodnění přijatého řešení ). Stanovená koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, stanovuje základní rysy navrženého řešení. Součástí hodnot blíže specifikovaných v kapitole b) 2 výrokové části a zakreslených v grafické části jsou i nemovité kulturní památky. V jednotlivých sídlech jsou to: o Nová Bystřice kostel sv. Petra a Pavla východně od náměstí (č. rejstříku ÚSKP: 39929/3-2050), kostel sv. Kateřiny severně od centra města (č. rejstříku ÚSKP: 25597/3-2051), sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na Malém náměstí (č. rejstříku ÚSKP: 40829/3-2057), sloup se sousoším Nejsvětější Trojice se sochami andělů na Mírovém náměstí (č. rejstříku ÚSKP: 14877/3-2058), kašna se sochou sv. Lukáše na Mírovém náměstí (č. rejstříku ÚSKP: 39721/3-2052), zámek čp. 1 (č. rejstříku ÚSKP: 45189/3-2041), městské opevnění (č. rejstříku ÚSKP: 39758/3-2039), fara čp. 8 (č. rejstříku ÚSKP: 33448/3-2049), čp. 25 (č. rejstříku ÚSKP: 14253/3-2042), čp. 42 (č. rejstříku ÚSKP: 23613/3-2043), čp. 44 (č. rejstříku ÚSKP: 27577/3-2044), čp. 56 (č. rejstříku ÚSKP: 46062/3-2045), čp. 57 (č. rejstříku ÚSKP: 24528/3-2048), čp. 59 (č. rejstříku ÚSKP: 28176/3-2046), čp. 181 (č. rejstříku ÚSKP: 17561/3-2047), pivovar čp. 307 (č. rejstříku ÚSKP: ), výklenková kaplička P. Marie proti čp. 137 (č. rejstříku ÚSKP: 16400/3-2056), boží muka při čp. 486 (č. rejstříku ÚSKP: /3-2055), boží muka při silnici do Jindřichova Hradce (č. rejstříku ÚSKP: 31938/3-2054), boží muka při silnici na Smrčnou (č. rejstříku ÚSKP: 40988/3-2053), krucifix v areálu závodu Alma východně od sídla u sídla Albeř (č. rejstříku ÚSKP: 23548/3-1743) 151

152 o Albeř zámek Terezínov (č. rejstříku ÚSKP: 39180/3-1742), měřický bod 15. poledníku (č. rejstříku ÚSKP: 14842/3-1744) o Artolec kaple sv. Antonína Paduánského (č. rejstříku ÚSKP: ) o Blato kostel sv. Máří Magdalény (č. rejstříku ÚSKP: 44142/3-6003) o Hůrky kostel sv. Jakoba Většího (č. rejstříku ÚSKP: 20659/3-1931), pamětní kámen o navrácení české půdy před čp. 6 (č. rejstříku ÚSKP: 15769/3-1932), čp. 23 (č. rejstříku ÚSKP: 18363/3-1929), čp. 32 (č. rejstříku ÚSKP: 46442/3-1930), čp. 39 (č. rejstříku ÚSKP: 32339/3-1928) o Klášter kostel Nejsvětější Trojice bývalý klášter (č. rejstříku ÚSKP: 33038/3-1970), boží muka před kostelem (č. rejstříku ÚSKP: 15256/3-1971) o Senotín kaple sv. Michala (č. rejstříku ÚSKP: 26499/3-1933) Mezi významné přírodní hodnoty ve správním území města Nová Bystřice patří: o památné stromy: Kalopanax pestrý, Klášterská lípa, Lípa srdčitá, Lípa u Klášterského rybníka o přírodní rezervace: Blanko, Skalák u Senotína o přírodní památka: Gebhárecký rybník, Rašeliniště Klenová o evropsky významná lokalita: Koštěnický potok, Mnišský rybník, Osika Podmínky využití ploch v nezastavěném území dostatečně chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Urbanistická koncepce spolu s podmínkami pro využití ploch uvnitř zastavěného území určují podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťují ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. V nich se také odráží potřeba změn v území (jak zastavitelné plochy pro bydlení, sport, občanské vybavení, výrobu a skladování, technickou infrastrukturu a stanovení koncepcí veřejné infrastruktury zejména koncepce dopravní infrastruktury, technické infrastruktury zásobování pitnou vodou, likvidace odpadních vod, zásobování plynem, koncepce občanského vybavení, koncepce veřejných prostranství). Dle možností a podrobnosti územního plánu jsou stanoveny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a požadavky na změny v území, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb zejména v kapitole b) podkapitole Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území a v kapitole f) bodech podmínky prostorového uspořádání zejména, ale nejen, pro plochy bydlení a smíšené obytné, které reagují právě na stanovené hodnoty území. Tím jsou také stanoveny podmínky pro provedení změn v území, hlavně pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území a spolu s kapitolou c) textové části územního plánu urbanistické koncepce jsou stanoveny podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. Pořadí provádění změn v území (etapizaci) nebylo nutno vzhledem k situaci v území a vzhledem k navrhovanému řešení územního plánu stanovovat. Stejně tak nebylo nutno konkrétně řešit nebezpečí ekologických a přírodních katastrof včetně nutnosti odstraňování jejich důsledků. Řešení územního plánu vytváří předpoklady udržitelného ( rozumného ) využívání celého správního území města, čímž vytváří v území podmínky, které by měly napomoci řešení důsledků náhlých hospodářských změn a které umožní pružně reagovat na změny v hospodářské situaci státu i jednotlivce. Navrženým řešením jsou také v území vytvořeny podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Kapitola d) textové části územního plánu vytváří podmínky pro zajištění civilní 152

153 ochrany v možnostech a podrobnosti územního plánu a v rozsahu předaných podkladů. Při řešení územního plánu nevyvstala potřeba vymezení monofunkčních ploch, které se vyžadují (zejména pozemky staveb a zařízení) pro obranu a bezpečnost státu, civilní ochranu, sklady nebezpečných látek apod. Územní plán navrhuje u silnice II. třídy mezi Klášterem a Konrací plochu rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území v místě, kde dříve stával zemědělsky využívaný objekt. Územní plán dále vymezuje šest ploch přestavby. Plochy asanací nejsou vymezeny. To neznamená, že v území není nutno určité stavby či části území rekonstruovat či ozdravit, avšak instituty předkupního práva či vyvlastnění nejsou v těchto případech zcela nutné. Řešení územního plánu vytváří podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území. Územní plán nevymezuje žádnou plochu těžby nerostů a ani nepočítá s jinými těžbami surovin. Tím reguluje rozsah využívání přírodních zdrojů. Vzhledem k navrhovanému řešení není nutno navrhovat kompenzační opatření. Řešení územního plánu respektuje požadavky plynoucí z oborových koncepcí. Při řešení územního plánu byly uplatňovány poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče. d) vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen stavební zákon ), vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen vyhláška č. 500 ) a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen vyhláška č. 501 ). Jednotlivé plochy jsou členěny dle 4 až 19 vyhlášky č. 501 V souladu s možností danou 3 odst. 4 vyhlášky č. 501 jsou v územním plánu plochy vymezené dle způsobu využití dále podrobněji členěny a to na plochy bydlení - venkovské, plochy bydlení městské rodinné, plochy bydlení městské bytové, plochy rekreace individuální, plochy rekreace hromadná zastavitelná, plochy rekreace hromadná nezastavitelná, plochy rekreace pobytová v krajině, plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura, plochy občanského vybavení sport, plochy občanského vybavení hřbitov a kostel, plochy občanského vybavení zámek, plochy smíšené obytné centrum, plochy dopravní infrastruktury silniční, plochy dopravní infrastruktury železniční, plochy dopravní infrastruktury v klidu, plochy technické infrastruktury kompostárna, plochy výroby a skladování zemědělská výroba, plochy výroby a skladování lehký průmysl. Dále bylo též využito možnosti stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je stanoveno v 4 až 19 vyhlášky č. 501 plochy veřejné zeleně, plochy zeleně - soukromé a vyhrazené, plochy golfového hřiště zastavitelné, plochy golfového hřiště nezastavitelná,. K vymezení těchto speciálních ploch bylo přistoupeno s ohledem na specifické podmínky v území, se snahou o jednoznačnější identifikaci a možnosti využití území. V územním plánu se jedná o plochy veřejné zeleně, které jsou charakteristické převažující veřejnou přístupností a zásadní převahou veřejné zeleně. Proto je nelze zahrnout např. do ploch veřejných postranství, kde apriory nepřevládá veřejná zeleň. Dále plochy soukromé zeleně v sídle, zejména zahrad, které jsou natolik významné, že je vhodné je vymezit jako samostatné plochy, anebo takové plochy, které by měly plnit přechodovou funkci mezi rozdílnými způsoby využití. Charakteristickým 153

154 znakem je skutečnost, že nemusí být veřejně přístupné, což je často zdůrazněno oplocením. Plochy golfového hřiště zastavitelné i nezastavitelné zcela přesně definují pro jaké využití je, která část území určena a zcela jasně a nezaměnitelně je oddělují od ostatních ploch v území. Zastavitelné plochy představují zázemí golfového hřiště, naopak nezastavitelné představují vlastní golfové hřiště, obě s úplně specifickými požadavky na využití území. Pro takovéto funkční charakteristiky ploch neodpovídá svou definicí žádný z předefinovaných druhů ploch ve vyhlášce č. 501, a proto byly vymezeny zcela nové druhy ploch, které více odpovídají charakteru předmětného území. Územní plán je zpracován pro celé správní území města Nová Bystřice tj. pro katastrální území Nová Bystřice, Nový Vojířov, Hradiště u Nové Bystřice, Mnich u Nové Bystřice, Albeř, Artolec, Hůrky, Senotín, Klenová u Hůrek, Blato u Hůrek, Konrac, Klášter a Skalka u Nové Bystřice. Územní plán je pořizován úředníkem splňujícím kvalifikační předpoklady pro územně plánovací činnost a zpracován osobou oprávněnou k vybrané činnosti ve výstavbě. Textová část výroku návrhu územního plánu je zpracována dle přílohy 7 I. vyhlášky č Dle znění odst. (1) (textová část územního plánu obsahuje) byly použity v textové části všechny kapitoly zmíněné v tomto odstavci. Jedinou výjimkou je kapitola k) v případě územního plánu pro části území hlavního města Prahy vymezení řešeného území vztahující se pouze k samotné Praze. Dle odstavce (2) (pokud je to účelné, textová část územního plánu dále obsahuje) byly použity kapitoly vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetne podmínek pro jeho prověření, vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci, vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a primeřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací cinnosti. Ostatní kapitoly z odstavce (2) nebyly použity, protože jejich obsah nebyl v řešení územního plánu využit, např. nebyly vymezeny plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, stanovení pořadí změn v území (etapizace), vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Textová část odůvodnění územního plánu je zpracována dle přílohy 7 II. vyhlášky č. 500 v kombinaci s 53 stavebního zákona a správním řádem. Grafická část celého územního plánu je vydávána v měřítcích 1: (hlavní výkres jednotlivých sídel, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací), popř. 1 : (výkres základního členění území, hlavní výkres, koordinační výkres, výkres předpokládaných záborů půdního fondu). Pouze výkres širších vztahů je vydán v měřítku 1 : e) vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Ve stanovené lhůtě bylo dle 50 stavebního zákona uplatněno 12 stanovisek dotčených orgánů. Všechna stanoviska byla zapracována do tabulky Vyhodnocení stanovisek DO, krajského úřadu a připomínek sousedních obcí k návrhu ÚP Nová Bystřice i tato tabulka je součástí spisu. Většina dotčených orgánů zaslala souhlasná stanoviska, některé dotčené 154

155 orgány upozornily na drobné nesrovnalosti, které budou v další etapě návrhu ÚP upraveny, ale tyto nesrovnalosti neměly vliv na souhlas dotčených orgánů. KÚ JčK OZZL jako příslušný úřad dle 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, řešil potřebu zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí zejména z důvodu vymezení koridoru pro východní silniční obchvat Nové Bystřice. Tento obchvat byl zanesen již ve VÚC Jihočeského kraje a ÚPM Nová Bystřice. V září 2013 byla zpracována Studie proveditelnosti východního obchvatu Nové Bystřice, silnice II/128, kde objednatelem byl Jihočeský kraj. V ZÚR obchvat zanesen nebyl, ale v AZÚR, účinné od , je již koridor pro realizaci východního obchvatu opět vymezen, musí být tedy respektován v návrhu ÚP. Po důkladném prostudování návrhu ÚP dle 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a kritérií uvedených v příloze č. 8 k zákonu krajský úřad jako příslušný úřad sdělil, že nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí (č. j. VÚP 23241/15 doručený dne ). Nesouhlasné stanovisko orgánu ochrany ZPF průběh jednání, dohoda Nesouhlas byl dán z důvodu - pokud nebude u těch ploch, které byly nově zařazeny do návrhu a zabírají půdu v I. a II. bonitě, v souladu s ust. 4 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů (níže uvedeno jen jako zákon ) prokázáno, že veřejný zájem na zastavění těchto ploch výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany ZPF, musí být tyto plochy z návrhu vyřazeny. Toto ustanovení se nepoužije pouze u těch ploch, které byly obsaženy v platné ÚPD a při nové územně plánovací činnosti nedošlo ke změně jejich určení. Návrh záboru ZPF s nejvyšší bonitou musí být v návrhu ÚP řádně odůvodněn dle požadavků obsažených v 4 a 5 odst. 1 zákona. Postrádá vyhodnocení dosavadního využití ploch nezemědělské půdy v řešeném území, využití enkláv zem. půdy a nezastavěných stavebních pozemků v zastavěném území a využití stavebních proluk. V k. ú. Nový Vojířov došlo k přebonitaci zem. půdy. Pořizovatelka předala zpracovateli pokyn k úpravě zejména textové části odůvodnění návrhu ÚP. Zpracovatel dle pokynů textovou a grafickou část upravil. Výkres ZPF velmi názorně a efektivně znázorňuje výsledky zhodnocení potřeby zastavitelných ploch dle ÚPO Nová Bysřice a nově navrhované zastavitelné plochy v návrhu ÚP. V druhé části upozorňuje ochrana ZPF na přebonitaci zemědělské půdy a stanovení nových BPEJ v katastrálním území Nový Vojířov. Do textové i grafické části byl tento fakt zapracován. Poté co zpracovatel předal pořizovatelce upravenou textovou a grafickou část, pořizovatelka obratem vyhotovila dokument oznamující respektování požadavků ochrany ZPF v textové a grafické části. Pořizovatelka vyzvala orgán ochrany ZPF (dopis č. j. VÚP 44342/2015 ze dne ) k potvrzení navrženého řešení (tzv. dohoda), součástí dopisu byla i upravená textová a grafická část. Dne telefonicky kontaktoval orgán ochrany ZPF pořizovatelku a uvedl, že odůvodnění považuje stále za nedostačující a navržené řešení, tak jak bylo doručeno , nepotvrzuje. Došlo k několika dalším jednáním mezi obcí, pořizovatelem a zpracovatelem a z nich vyplývajícím dalším úpravám návrhu ÚP. První ústní dohadovací jednání se konalo na MěÚ Nová Bystřice za účasti zástupců města Nová Bystřice, zpracovatele, pořizovatele a orgánu ochrany ZPF. Na místě byl zpracován záznam (č. j. VÚP 62757/15) z jednání, který byl přítomnými (viz prezenční listina, která je součástí spisu) odsouhlasen a stvrzen podpisem a je také součástí spisu. 155

156 Na základě prvního dohadovacího jednání došlo k dalším úpravám textové i grafické části návrhu ÚP zejména v části odůvodnění, která se týká vymezení zastavitelných ploch a jejich zdůvodnění, zdůvodnění přijatého řešení a vlivu na zábor ZPF. Byly znovu přehodnoceny všechny plochy z ÚPM, upraveno odůvodnění vymezení zastavitelných ploch a doplněn přehled v současné době řešených stavebních povolení, územních řízení apod. Provedené změny se opět promítly do celého návrhu ÚP včetně grafické části. Dne proběhlo konzultační jednání na půdě KÚ JčK za přítomnosti zástupců města Nová Bystřice, pořizovatele, KÚ JčK OREG (oddělení územního plánování) a KÚ JčK OZZL (orgán ochrany ZPF). Oddělení územního plánování poskytlo pořizovateli metodickou pomoc a doporučilo další možné úpravy v části odůvodnění návrhu ÚP. Na základě tohoto jednání zpracoval pořizovatel pokyny pro úpravu návrhu po dohadovacích jednáních, které zpracovateli doručil Zpracovatel upravil návrh ÚP, opět textovou část a grafickou část odůvodnění. Dne proběhlo druhé dohadovací jednání na MěÚ Nová Bystřice. Přímo na místě došlo k dohodě, která se promítne opět do textové i grafické části (některé záležitosti byly v textové části upraveny přímo na dohadovacím jednání). Zároveň byl na místě zpracován záznam z jednání, který obsahuje mimo jiné i pokyny na úpravu návrhu ÚP, tak jak je požaduje orgán ochrany ZPF a se kterými souhlasí. Tento záznam byl vytištěn a podpisy stvrzen přítomnými (přítomní viz prezenční listina, která je nedílnou součástí záznamu č. j. VÚP 14622/16/VO). Záznam včetně prezenční listiny je také součástí spisu. Uvedený záznam je zároveň dohodou mezi pořizovatelem, zpracovatelem, dotčeným orgánem na úseku ochrany ZPF a zástupci města Nová Bystřice, s čímž orgán ochrany ZPF souhlasil. Stanovisko krajského úřadu dle 50 odst. 7 doručeno V souladu se zněním 50 odst. 7 stavebního zákona shrnul pořizovatel veškerá stanoviska, připomínky a výsledky konzultací a dohod a na CD nosiči je zaslal KÚ JčK OREG pro uplatnění stanoviska. KÚ Jčk posoudil návrh ÚP z hledisek uváděných v 50 odst. 7 stavebního zákona, tedy z pohledu souladu s politikou územního rozvoje, Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v platném znění a z hlediska širších vztahů. KÚ Jčk ve svém stanovisku upozornil na nenávaznosti prvků ÚSES na okolní obce a na přesnost záměru D27/2 východní obchvat Nové Bystřice. Návaznost prvků ÚSES je řešena dohodami se sousední obcí a to Kunžak a Staré město pod Landštejnem. Přesnost záměru D27/2 se projevila v textové části ÚP a v odůvodnění. Stanovisko KÚ JčK bylo kladné. f) vyhodnocení splnění požadavků zadání Požadavky plynoucí ze schváleného zadání byly splněny. Byly splněny požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR 2008, územně plánovací dokumentace vydané krajem. Z Politiky územního rozvoje ČR 2008 pro město nevyplývají žádné konkrétní požadavky. Dle tohoto dokumentu není zahrnuto správní území města Nová Bystřice do žádné rozvojové osy, rozvojové oblasti ani specifické oblasti. Dle dostupných informací a po prostudování Politiky územního rozvoje ČR 2008 není předpoklad, že řešené území bude zasaženo plochami nebo koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu, popř. těmi, které svým významem přesahují území jednoho kraje, vymezenými v Politice územního rozvoje ČR Při zpracování jsou respektovány zejména republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území 156

157 např. ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území, vytvářet předpoklady pro nové využívání ploch opuštěných zemědělských a výrobních areálů. Správní území města je součástí řešeného území zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, o jejichž vydání rozhodlo na svém 26. zasedání konaném dne Zastupitelstvo Jihočeského kraje. Správní území města není ani v zásadách územního rozvoje součástí žádné rozvojové osy, rozvojové oblasti ani specifické oblasti. Dále byly respektovány republikové i nadmístní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Do řešení územního plánu byly zahrnuty záměry vymezené v zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje, čímž byly respektovány nejen priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území, ale byly zohledněny také následující požadavky vyplývající konkrétně pro správní území města: plocha nadmístního významu pro bydlení S016 jižně od města, koridor pro záměr vodovodu V4 Nová Bystřice Lásenice aktualizací ZÚR vypuštěn a proto také po dohodě s pořizovatelem a zástupci samosprávy vypuštěn z řešení územního plánu Nová Bystřice, územní rezerva pro dopravní stavbu úzkorozchodná železnice D/N prodloužení úzkokolejky na hranici s Rakouskem, územní rezerva pro zásobování plynem Ep/H VTL plynovod Nová Bystřice Staré Město pod Landštejnem Slavonice, prvky regionálního a neregionálního ÚSES: o NBC 56 Vojířov, o NBK 121 Pařezitý, Roštejn Vojířov, o NBK 122 K121 hranice ČR, o RBK 503 Vojířov Kunějov, o RBC 666 Vysoký kámen, o RBC 556 Stínadlo, ochranná zóna nadregionálních biokoridorů byla vypuštěna aktualizací ZÚR a proto je také vypuštěna z řešení územního plánu Nová Bystřice Návrh územního plánu respektoval, zpřesnil a řešil dle možností územního plánu návaznost na územní systém ekologické stability okolních obcí a ostatní požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů (konkrétně viz kapitola b) odůvodnění). Dále zpracovatel zahrnul závěry, které vyplynuly z doplňujících průzkumů a rozborů. Návrh územního plánu je v souladu s územně analytickými podklady. Projektant se při zpracování návrhu územního plánu snažil využít všech silných stránek a příležitostí v území a naopak eliminovat slabé stránky a hrozby. Jde např. o zastavitelné plochy, které vycházejí ze stávajícího územního plánu města a jsou směřovány do urbanizovaných lokalit s minimalizací nových záborů v nezastavěném území. Jsou využívány stávající areály pro výrobu a skladování a nejen jako plochy přestavby, ale také jako stávající plochy, ve kterých podmínky využití umožňují takovou šíři, aby bylo možno tyto plochy co nejjednoduššeji využít. Řešení územního plánu zohledňuje informace o starých ekologických zátěžích, záplavových územích a poddolovaných územích, čemuž odpovídá upořádání ploch. Pro podporu podnikatelské aktivity jsou podmínky využití ploch dostatečně široké, aby umožnily takovou škálu možností, které podpoří aktivity v území a současně budou zohledňovat své okolí. Stejně tak je podporovám cestovní ruch. Řešení územního plánu vychází také z limitů využití území a dalších limitujících skutečností dle územně analytických podkladů a doplňujících průzkumů a rozborů. Jak bylo požadováno v kapitole zadání požadavky na rozvoj obce při návrhu i 157

158 prověřování rozvojových ploch bylo zohledněno postavení i současná velikost a význam sídel, aby nedocházelo k nadměrnému zastavování území a narušení urbanistického i krajinného rázu celého správního území města. K sídlům přistupováno se zohledněním jejich rozvojových potenciálů a jejich významu ve struktuře osídlení. V návrhu byly s ohledem na jejich aktuálnost a další požadavky samosprávy prověřeny rozvojové plochy obsažené v původním územním plánu obce. Cílem samosprávy a územního plánu je dosáhnout takového vývoje, který by přinesl rozumný rozvoj v mezích možností území, orientovaný na zachování jeho hodnot zejména klidného venkovského prostředí a pohody bydlení a rekreace v neurbanizované krajině. Dobrá dopravní (silniční) dostupnost sídel z nich vytváří relativně atraktivní místo pro bydlení, podpořené zejména přírodními hodnotami. Rozvoj sídel je zaměřen na stabilizaci počtu obyvatel a umožňuje rozvoj směřující ke zlepšování kvality s navýšením počtu zejména trvale bydlících obyvatel. V navrhovaném řešení jsou zohledněny všechny hodnoty území včetně kulturních, urbanistických a architektonických zejména při vymezení zastavitelných ploch a v podmínkách pro realizaci nové výstavby, popř. rekonstrukci stávajících budov. Vymezované plochy a podmínky jejich využití se orientují na bydlení v klidném a čistém prostředí, umožňují rozvoj cestovního ruchu spojený s hodnotami území zejména přírodními, urbanistickými a architektonickými, a respektují je. Návrh musel reagovat na limitující skutečnosti dané jednoduše řečeno stavem, tj. stav jednotlivých sídel, uspořádání a rozloha ploch dle jednotlivých způsobů využití a v neposlední řadě také požadavky dotčených orgánů. Urbanistická koncepce je orientována na zachování stávajících hodnot území s důrazem na urbanistické a architektonické hodnoty sídel a zachování jejich atraktivity z hlediska cestovního ruchu. Cílem návrhu územního plánu bylo navržení ploch zejména pro rozvoj bydlení, občanského vybavení, výroby a skladování a technické infrastruktury. Další rozvoj je nutno prověřit dle konkrétního záměru ve změnách územního plánu, v návaznosti na tyto stávající plochy, stále však s důrazem na skutečnost upřednostnění požadavků bydlení a ochrany hodnot území. Je navržena struktura funkčních ploch v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, s využitím 3 a zejména Jsou stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (hlavní využití, přípustné využití, nepřípustné využití a případně i podmíněně přípustné využití). Dále jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání. V podrobnosti, kterou umožňuje územní plán, projektant dále prověřil zejména návazností na zastavěné území, rozsahem zastavitelných ploch, tak aby nebyla narušena současná struktura sídla, aby nedošlo k nadměrnému záboru ZPF, ploch lesních apod., možností vyplnění stavebních proluk, stanovením výškové hladiny zástavby, možností využití podkroví a v některých případech je navržena podlažnost objektů s ohledem na ochranu krajinného rázu, naopak institut intenzity zastavění pozemku nebyl využit. Dále územní plán prověřil situováním staveb ve vztahu na hodnoty území, možností změny funkčního využití v plochách zahrad za obytnými objekty, možností změny funkčního využití některých ploch podle aktuálních požadavků, možností a stanovením podmínek pro umísťování mobilních staveb pro bydlení a staveb pro výrobu a distribuci obnovitelných zdrojů energie zejména ve vztahu na krajinný ráz, možností drobného podnikání v plochách určených pro bydlení (podmínky využití jednotlivých ploch), řešil střety zastavěného území a zastavitelných ploch s limitujícími skutečnostmi v území, mimo jiné se záplavovým a poddolovaným územím, prvky ÚSES apod. Jsou stanoveny takové podmínky využití jednotlivých ploch, které vytváří dostatečně široké možnosti při využití území zejména stávajících staveb včetně přilehlých hospodářských budov, čímž vytváří předpoklady reálného a pro vlastníky nemovitostí přijatelného využití stávajících 158

159 staveb a zejména přilehlých hospodářských stavení. Rozvoj bydlení navazuje na zastavěné území a respektuje možnosti na zarovnání a doplnění zástavby v území. Byly prověřeny směry rozvoje navržené v územním plánu města Nová Bystřice včetně vyhodnocení dalšího možného rozvoje v lokalitách vytipovaných při doplňujících průzkumech a rozborech území. Z důvodu odlišného charakteru zástavby v jednotlivých sídlech byly blíže specifikovány plochy bydlení tak, aby vymezení odpovídalo danému využití. Struktura ploch v jednotlivých sídlech je zřejmá z grafické části a případně je detailněji popsána v kapitole komplexního zdůvodnění navrhovaného řešeší. Dle požadavků zadání byly prověřeny možnosti rozvoje v jednotlivých sídlech. Tyto rozvojové směry jsou v převážné většině potvrzeny i v připravovaném územním plánu, avšak je reagováno na poměry v území včetně vedení dopravní a technické infrastruktury, reálnosti využití jednotlivých ploch. Proto dochází k některým změnám ve vymezení ploch oproti stávající platné územněplánovací dokumentaci. Zastavěné území je stanoveno v souladu s platnými předpisy. Řešení územního plánu umožňuje účelně chránit vymezené hodnoty území. V návrhu jsou zohledněny hodnoty území. Tabulka se zastavitelnými plochami je zobrazena v kapitole c) 2. výrokové části vymezení zastavitelných ploch. Stejně tak bylo postupováno při vymezení ploch pro výrobu a skladování. Bylo prověřeno využití stávajících areálů včetně rozvojových ploch vymezených v územním plánu města Nová Bystřice. V řešení územního plánu byly zohledněny nové požadavky na rozvoj tohoto způsobu využití území. U několika ploch vymezených pro zemědělskou výrobu byla navržena jejich přestavba na jiný způsob využití, popřípadě byly rozšířeny jejich možnosti využití. Některé plochy byly z důvodu nadbytečnosti zredukovány. Rekreace je představována jednak objekty pro individuální rekreaci, rekreačními areály na březích větších rybníků a solitérními rekreačními objekty v krajině. Tomu odpovídá i bližší specifikace ploch pro rekreaci. Nové stavby a zařízení pro rodinnou rekreaci jsou navrženy pouze na východě sídla Blato na břehu Horního žišpašského rybníka. Další rozvoj ploch pro rekreaci se nepředpokládá. Rozvoj cestovního ruchu je zaměřen spíše na možnost krátkodobé rekreace v podobě komunikací pro pěší a cyklisty přípustných či podmíněně přípustných v podmínkách využití ploch. Areál sjezdovky je stabilizován včetně souvisejícího zázemí. Byly prověřeny plochy zeleně v jednotlivých sídlech a navržena jejich podpora a další zkvalitňování. V některých sídlech byly nově navrženy plochy zeleně a veřejných prostranství související mimo jiné s rozvojovými plochami pro bydlení nebo ozdravěním stávajícího využití území. Řešení územního plánu také zohledňuje další vybrané skutečnosti: o dopravní řešení vymezena plocha dopravní infrastruktury mezi Ovčárnou a Novou Bystřicí pro umístění komunikace pro pěší a cyklisty vymezena plocha obchvatu Nové Bystřice východně od sídla byly prověřeny plochy, ve kterých bude možné vybudovat parkovací a odstavná stání v sídle Nová Bystřice vymezením samostatných ploch dopravy v klidu o v sídle Klášter byla prověřena možnost obnovení budovy kláštera v centru sídla (v místě, kde dříve tyto budovy stávaly) navržením zastavitelné plochy s možností využití pro občanské vybavení veřejného charakteru (zásadně ne komerčního) o zaniklé sídlo Mnich v současné době není navrženo k obnově ani jinému podobnému účelu Struktura funkčních ploch byla navržena s ohledem na charakter zástavby a využití 159

160 jednotlivých sídel v souladu s vyhláškou č Rozvojové plochy byly navrženy zejména v návaznosti na zastavěné území tak, aby byl co nejméně narušen zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa. Řešení územního plánu umožňuje, kromě využití nových rozvojových ploch, také vyplnění stavebních proluk. V podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití byly stanoveny podmínky prostorového uspořádání v příslušné ploše s ohledem na okolní prostřední a ochranu krajinného rázu. Hodnoty území jsou shrnuty v kapitole b) výrokové části územního plánu včetně stanovení jejich ochrany, kterou je nutné zohlednit při dalším využití území (viz tabulka vymezení zastavitelných ploch kapitola c) 2. výrokové části územního plánu). Z hlediska ochrany hodnot území a oblasti krajinného rázu je v území zakázáno umisťovat stavby typu srubu, stavby a zařízení typu mobilní domy a stavby a zařízení pro výrobu a distribuci obnovitelných zdrojů energie. Koncepce uspořádání krajiny zachovává stávající hodnotnou volnou krajinu a vytváří dobré předpoklady pro její další zkvalitňování, rozvoj a ochranu, podmínky a zázemí pro obyvatele a návštěvníky území města s důrazem na zlepšování kvality vzhledem k současnému stavu a hodnotám území. Návrh respektuje přírodní hodnoty včetně přírodních parků a tyto chrání. Jsou vytvořeny podmínky pro dobrou prostupnost krajiny včetně možnosti doplnění komunikací v krajině, realizaci protierozních a protipovodňových opatření. Ochrana hodnot je řešena zejména v podkapitole b) 2. výrokové části územního plánu a to jejich vymezením, označením a následným stanovením ochrany hodnot. Mezi plochami produkujícími negativní vlivy a plochami s určitým chráněným režimem, např. pro bydlení, je v některých případech navrženy přechodové plochy, které by měly alespoň částečně odclonit negativní vlivy plynoucí z těchto ploch, popř. je odkazováno na výstupní limity. Jsou zohledněny stávající pozemky určené pro plnění funkcí lesa a je umožněno v rámci využití ploch další zalesňování. Stejně tak je umožněno budování nových vodních ploch v krajině a umožněno zvyšování retenční schopnosti krajiny. Při navrhovaném rozvoji bylo pečlivě přistupováno k případným zasáhům do zemědělského půdního fondu zejména I. a II. třídy ochrany V průběhu zpracování územního plánu byl původní podklad územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES ) podroben revizi, ze které vyplynuly částečné úpravy prostorového řešení prvků ÚSES. Do těchto úprav se promítlo především zapracování prvků nadregionálního a regionálního ÚSES a z něj vyplývajících návazností a dále zajištění návaznosti na lokální ÚSES v sousedních územích. Návaznosti na sousední správní území obcí jsou blíže rozebrány v kapitole b) 3. Je určena kostra ekologické stability a stanoveny vhodné podmínky pro využití ploch pro plochy, které pokrývají jednotlivé prvky územního systému ekologické stability. Prvky územního systému ekologické stability jsou nejčastěji vymezeny jako plochy přírodní (nejčastěji biocentra) a plochy smíšené nezastavěného území (nejčastěji biokoridory, popř. interakční prvky či další stabilizující prvky v krajině). Koncepce dopravní infrastruktury vychází ze současného stavu. Bylo posouzeno zatížení sídla Nová Bystřice procházející komunikací Il. třídy současně s trasou navrhovaného koridoru pro silniční obchvat. Současně byla krajským úřadem pořízena vyhledávací studie, ve které byly posouzeny možnosti vedení obchvatu. Právě v této studii byla ve spolupráci se zpracovatelem územního plánu vytipována nová trasa, která zmírnila některé dopady na stávající zástavbu pro bydlení. Možnost zřízení nových zejména místních a účelových komunikací je řešena zejména v rámci podmínek využití jednotlivých ploch, ale přeci jenom jedno propojení a to propojení pro pěší a cyklisty Nová Bystřice Ovčárna je vyjádřeno samostatnou plochou. Dále byl vytvořen systém parkovacích ploch a ploch s možností budování garáží. V územním plánu je zpřesněn koridor územní rezervy pro dopravní stavbu úzkorozchodné železnice směrem do Rakouska. 160

161 Koncepce technické infrastruktury Koncepce zásobování pitnou vodou respektuje současný vyhovující stav. Území je zásobováno ze skupinového vodovodu Landštejn. Je zdůrazněna možnost rozšíření vodovodu směrem do Rakouska zvoleno vyjádření formou trasy viz 10 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Neplánuje se, ale ani se nevylučuje žádná zásadní změna v koncepci technické infrastruktury. Koncepce likvidace odpadních vod respektuje současný stav. Kanalizace je vybudována pouze v Nové Bystřici, odkud jsou odpadní vody svedeny na čistírnu odpadních vod na severu sídla. Nově je čistírna odpadních vod navržena pouze pro sídlo Hůrky. V návaznosti na masivní rozvoj ve Smrčné je také zde navržena likvidace na centrální čistírnu odpadních vod. V ostatních sídlech a lokalitách se nepředpokládá, ale ani nevylučuje změna koncepce likvidace odpadních vod. Samotné kanalizační řady je možno umisťovat v souladu s podmínkami využití jednotlivých ploch. Koncepce zásobování elektrickou energií zachovává současný stav a bude dostačující i pro další uvažovaný rozvoj sídel. V případě potřeby je možno v plochách s rozdílným způsobem využití umisťovat potřebná elektrická vedení a trafostanice. Koncepce zásobování plynem respektuje současný stav. Plynem jsou zásobena pouze sídla Nová Bystřice a Albeř. V ostatních sídlech se nepředpokládá, ale ani nevylučuje změna koncepce. V územním plánu je respektována územní rezerva vymezená v zásadách územního rozvoje pro umístění vysokotlakého plynovodu (Ep/H). Koncepce nakládání s odpady vychází ze současného stavu a nepředpokládá žádné zásadní změny. Svoz pevného domovního odpadu je zajišťován svozem mimo řešené území. Nebezpečný a velkoobjemový odpad je možné umisťovat do sběrného dvora v Nové Bystřici. Obecně je umístění dalšího sběrného dvora umožněno jako přípustné v plochách pro výrobu a skladování. V blízkosti čistírny odpadních vod v Bystřici je bývalá skládka, kde dodchází k rekultivaci územní plán navrhuje plochu veřejné zeleně. Severovýchodně od Nové Bystřice je navržena plocha pro umístění kompostárny. V řešeném území nejsou vymezeny plochy pro nakládání s odpady jako např. skládky, spalovny, třídírny odpadů, či jiná obdobná zneškodňovací zařízení ani není možné umístění těchto staveb či zařízení. V podrobnějších dokumentacích řešících detailněji jednotlivé plochy (např. územní studie, regulační plán) je nutno se zabývat mimo jiných řešením umístění shromažďovacího místa pro separovaný komunální odpad (např. plasty, papír, sklo). Koncepce občanského vybavení patřícího do veřejné infrastruktury respektuje současný stav. Nové plochy jsou navrženy v Nové Bystřici, Klášteře a Hůrkách a to jak pro občanskou vybavenost, tak pro sport. Obecně rozvoj občanského vybavení je umožněn také v ostatních plochách díky podmínkám pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Koncepce veřejných prostranství vychází ze současného stavu. Nově je veřejné prostranství vymezeno v centru Nové Bystřice, kde se jedná o přeřešení využití stávajícího prostoru autobusového nádraží včetně doplnění prostoru parkovacími místy a zelení. Další veřejná prostranství jsou navržena v souvislosti s rozvojovými plochami pro bydlení v Albeři a Smrčné. Stávající veřejná prostranství se orientují zejména na jejich další zkvalitňování. Nová veřejná prostranství je možné umisťovat také v ostatních plochách s rozdílným způsobem využití. Plochy veřejných prostranství v sídlech jsou doplněny plochami veřejné zeleně, zeleně soukromé a vyhrazené. Návrh vytváří nástroje pro účinnou ochranu urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a pro ochranu kulturních, přírodních i civilizačních hodnot území, a 161

162 to především stanovením funkčních a zejména prostorových regulativů. Ochrana hodnot je zajištěna hned na několika místech územního plánu zejména pak v kapitole b) textové části základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot, kde jsou hodnoty vyjmenovány a stanoveny podmínky jejich ochrany. Územní plán vymezuje pět veřejně prospěšných staveb dopravní a technické infrastruktury, pro které je uplatněn institut vyvlastnění. Veřejně prospěšnými stavbami v dopravní infrastruktuře je komunikace pro pěší a cyklisty je vymezena na severu sídla Nová Bystřice a obchvat Nové Bystřice na východě sídla. Veřejně prospěšnými stavbami zahrnutými do technické infrastruktury je vodovod vedoucí ze severu řešeného území k Nové Bystřici, kompostárna severovýchodně od Nové Bystřice a čistírna odpadních vod, pro kterou je vymezena plocha severovýchodně od Hůrek. Pro veřejné prostranství v centru Nové Bystřice je využito možnosti uplatnění předkupního práva. Veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny v textové části výroku v kapitole g) a veřejné prostranství je vymezeno v textové části výroku v kapitole h) a jsou dále zobrazeny v grafické části (výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací). Jiné veřejně prospěšné stavby, opatření či asanace nejsou vymezeny a to ani prvky územního systému ekologické stability k založení. Důvodem je skutečnost, že cíle těchto ploch je možno splnit pomocí podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití bez nutnosti uplatnění institutů vyvlastnění či předkupního práva a tím se vyhnout či minimalizovat omezení vlastnických práv. Návrh územního plánu respektuje další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, ochrany pře povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy, ochrany zemědělského půdního fondu a ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa). Ochrana veřejného zdraví je zajištěna jednak vlastním návrhem územního plánu, resp. vymezením ploch dle způsobu využití, ve kterých jsou stanoveny takové podmínky využití, které se vzájemně doplňují, podmiňují a zejména nekolidují. Dále je využito institutu výstupních limitů, kde jsou stanoveny obecné podmínky pro využití území zejména VL2, VL3, VL6, VL7 - blíže viz kapitola komplexní zdůvodnění navrhovaného řešení. Zejména u ploch výroby a skladování zemědělská výroba, výroby a skladování lehký průmysl a některých ploch technické infrastruktury (čistírna odpadních vod) a občanského vybavení - sport byly navrženy maximální hranice negativních vlivů, která jsou pro budoucí vyhlašované ochranné pásmo vzhledem k negativním vlivům plynoucím z využití této plochy nepřekročitelné VL2. Výstupní limity VL3, VL6 a VL7 zajišťují obecnou ochranu pozemků, staveb a zařízení před nadlimitním hlukem. Trafostanice nejsou vymezovány jako samostatné plochy, ale jsou součástí podmínek využití ploch jako přípustné či podmíněně přípustné využití s důrazem na respektování limitů využití území zejména VL3. Návrh územního plánu řešil dle možností a podrobnosti požadavky civilní obrany v souladu s písm. a) - i) vyhlášky č. 380/2002 Sb. blíže viz kapitola d) 3. výrokové části. V řešeném území se nachází objekty vojenského zájmu. Jedná se o objekty původní ochranné linie bunkry sloužící k obraně státu, které jsou rozesety v krajině a v současné době již neslouží svému původnímu určení. Dále jsou jižně od Nové Bystřice na státní hranici objekty, které dříve využívala celní správa. V současné době jsou tyto objekty navrženy k jinému využití. V řešeném území se nachází poddolovaná území, poddolovaná územní plocha, staré důlní dílo, ložisko nevyhrazených surovin, ložisko nebilancovaná plocha. Částečně do řešeného území zasahuje chráněné ložiskové území, ložisko výhradní plocha a plocha schváleného prognózního zdroje nerostných surovin. Sesuvná území se ve správním území města 162

163 nevyskytují. Tyto skutečnosti jsou zohledněny při vymezení ploch, ale plochy těžby nerostů ani jiných surovin nejsou územním plánem navrženy. Na jihu správního území města a v sídlech Nová Bystřice a Albeř je podél říčky Dračice stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny je zohledněno. Tomu odpovídá také vymezení ploch, kdy záplavovému území ve většině jeho plochy odpovídají plochy s minimální možností umístění staveb a které často vylučují, např. stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci. Stanovení speciálních podmínek pro záplavové území se jeví zpracovateli jako nadbytečné. V podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je umožněna realizace protipovodňových a protierozních opatření. V podmínkách prostorového uspořádání ploch je doporučeno dodržovat skladbu porostů tak, aby docházelo v krajině k průběžnému zadržování vody a omezila se eroze půdy. V souladu s podrobností územního plánu bylo umožněno v rámci podmínek využití ploch realizovat vhodná krajinná revitalizační opatření, opatření ke zvýšení záchytu vody v krajině, realizovat možnou revitalizaci vodních toků či melioračních stok a vodních příkopů např. změny druhů pozemků, tj. za splnění podmínek lze zatravňovat, zalesňovat atd. Konkrétní opatření (např. převedení přívalových vod do místních vodotečí) a jejich umístění (např. na svažitých plochách ohrožených erozí) je však nutno řešit v podrobnějších dokumentacích zejména při komplexních pozemkových úpravách. Územní plán také řeší zaplocování pozemků, za jakých podmínek a pro jaké využití je možno zaplocení realizovat. Podél vodotečí byl ve výstupních limitech stanoven jednostranný manipulační pruh, který umožňuje snadný přístup za účelem údržby VL8. Předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa jsou řešeny v samostatné kapitole m) odůvodnění. Každá plocha byla zanesena do záboru zemědělského půdního fondu a byla vyhodnocena (viz. Tabulka vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa v kapitole odůvodnění m) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa) a vyhodnocena. Projektant vycházel ze společného metodického doporučení MMR a MŽP Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF v ÚP z července Plochy, které byly vymezeny jako zastavitelné již v původním územním plánu města a jeho změnách a nejsou dosud využity, jsou v dokumentaci odlišeny. Investice do půdy jsou zobrazeny ve výkrese předpokládaných záborů půdního fondu, jako výstupní limit (VL4) v kapitole b) výroku a v podkapitole odůvodnění údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení. Územní plán vymezuje v maximální možné míře všechny zastavitelné plochy mimo vzdálenost 50 m od hranic pozemků určených k plnění funkcí lesa. Do výstupních limitů je zařazen také limit VL5, který zamezuje umisťování nadzemních staveb blíže než 25 m od hranic pozemků určených pro plnění funkcí lesa. Stejně tak byly v rámci možností a podrobnosti územního plánu řešeny problémy a střety. Jsou stanoveny podmínky pro rozvoj využití území, které by měly zajistit zachování a respektování hodnot území. Je stanovena koncepce zásobování pitnou vodou (Senotín i Artolec je možno napojit na skupinový vodovod Landštejn) a koncepce likvidace odpadních vod (Albeř napojení na centrální čistírnu odpadních vod v Nové Bystřici, Hůrky samostatná centrální čistírna odpadních vod severovýchodně od sídla, Senotín a Nový Vojířov individuální čištění odpadních vod). Sídlo Nová Bystřice bylo posouzeno z hlediska dopravní zátěže obchvat města byl v návrhu ponechán, avšak jeho trasa byla posunuta východně se snahou o 163

164 minimalizaci dopadů na zastavěné území zejména v lokalitě Ovčárna. Návrh řeší střety zájmů (př.: střet s I., II. třídou ochrany zemědělské půdy, ochrannými pásmy technické či dopravní infrastruktury, se vzdáleností 50 m od okraje lesa, střet s investicemi do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti) v jednotlivých zastavitelných plochách. Tyto střety jsou zapracovány do návrhu řešení viz kapitola komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty a zobrazeny v grafické části viz koordinační výkres. V řešení byla zohledněna chráněná území přírodní park Česká Kanada a Homolka Vojířov. V Albeři nejsou zastavitelné plochy pro bydlení vymezeny v záplavovém území říčky Dračice. Problém chátrajících objektů a dalších nevyužívaných a zanedbaných nemovitostí je řešen buď návrhem přestavby anebo veden jako stávající plochy, ale se stanoveným takovým využitím, které umožní jeho využití tak, aby již dále nechátraly. Například budovy, které dříve sloužili vojenské pohraniční správě v Artolci jsou vymezeny částečně pro bydlení a částečně pro občanské vybavení, v Hůrkách jsou vymezeny plochy výroby a skladování lehký průmysl. Další podrobnosti není možno přímo v územně plánovací dokumentaci vyřešit, ale územní plán umožňuje majitelům nemovitostí dostatečnou šíři přípustného, popř. podmíněně přípustného využití, které má nabídnout možnosti využití zejména rozsáhlých zemědělských usedlostí. Obdobně problémy hlavních stavebních závad nelze v územním plánu přímo vyřešit, ale územní plán nejen umožňuje široké využití pozemků a staveb, ale také vytváří rámec pro hodnotná řešení s inspirací ve stávajících řešeních zahrnutých do hodnot území. Zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území jsou shrnuty v tabulce v kapitole c), resp. v kapitole e) výrokové části a dále jsou zobrazeny v grafické části samostatnou značkou s příslušným kódem. V těchto tabulkách jsou stanoveny podmínky pro jejich využití. Každá plocha má své jedinečné označení, stanovené podmínky pro využití plochy, ve kterých je řešen zejména přístup k ploše, ochrana hodnot a vztah k výstupním limitům, podmínku prověření změn využití plochy územní studií či regulačním plánem či řešení etapizace. Rozvojové plochy v převážné většině navazují na zastavěné území, případně na již vyzemené zastavitelné plochy, umožňují dopravní napojení na stávající komunikace a technickou infrastrukturu. Rozvoj bydlení je orientován v první řadě na využití již vymezených zastavitelných ploch, zastavění proluk, rekonstrukci současného domovního fondu, k obnově a přestavbě stávajících objektů a to vždy s ohledem na ochranu hodnot území, způsobem nenarušující sídelní strukturu. Návrh podporuje možnost zřizování prostor pro občanskou vybavenost a pro podnikání nerušícího rozsahu v plochách bydlení formou vhodných podmínek plošného a prostorového využití. V návrhu jsou posouzeny možnosti stávajících ploch bývalých zemědělských a výrobních areálů. V případech, kde je zřejmé pokračování v zemědělské činnosti jsou ponechány v plochách výroby a skladování zemědělská výroby, tam kde naopak zpracovatel zvážil možnost jiného využití, odpovídá tomu vymezená konkrétní plocha. Podmínka dohody o parcelaci byla stanovena u plochy Z71 (OVs-1, VZ-3) na jihu sídla Nová Bystřice. Dohoda o parcelaci bude řešit zejména souhlas vlastníků s daným záměrem a s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s realizací záměru. Podmínka zpracování územní studie jako podmínka využití plochy byla stanovena zejména pro rozlehlé či z hlediska řešení složité plochy zejména pro zastavitelnou plochu Z1 plocha bydlení městské rodinné (Bm-1), Z3 která se skládá z plochy bydlení městské rodinné a veřejné zeleně (Bm-3, VZ-2), Z5 plocha bydlení městské rodinné (Bm-5), Z13 tato zastavitelná plocha se skládá z plochy bydlení městské rodinné (Bm-13) a plochy veřejných prostranství (VP-6), Z16 tato plocha se dle způsobu využití skládá z plochy bydlení městské rodinné a plochy veřejných prostranství (Bm-16, VP-5), Z19 skládá se z plochy bydlení městské rodinné (Bm-19), Z68 plocha občanského vybavení (OV-4). Podmínka zpracování územní studie byla dále stanovena pro využití ploch přestavby P1 plocha veřejných prostranství 164

165 (VP-1) a P4 plocha občanského vybavení veřejná infrastruktura (OVv-2)). Územní studie mají řešit zejména dopravní a technickou infrastrukturu včetně dopravního napojení lokality, veřejná prostranství, parcelaci a v případě potřeby též umístění staveb na pozemku, stavební a uliční čáru, tvar staveb zejména stavby hlavní a vstupy na jednotlivé pozemky. Lhůta pro pořízení územní studie a její vložení do evidence územně plánovací činnosti je stanovena do šesti let od nabytí účinnosti územního plánu. Jedná se o přiměřenou lhůtu, kdy je možnost pořídit územně plánovací podklad a současně nejsou nadměrně zatěžována vlastnická práva majitelů nemovitostí. Podmínka regulačního plánu není stanovena pro žádnou plochu. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je podrobněji popsáno v následující kapitole odůvodnění územního plánu. Dle zadání se návrh nezpracovával ve variantách. Návrh územního plánu vychází ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších změn a předpisů (dále též stavební zákon ), vyhlášek č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. Jednotlivé plochy jsou členěny dle 4 až 19 vyhlášky č V souladu s možností danou 3 odst. 4 vyhlášky č. 501 jsou v územním plánu plochy vymezené dle způsobu využití dále podrobněji členěny. V grafické části byla pro lepší orientaci doplněna sousední katastrální území s minimálním přesahem označení jejich katastrálních území. Pro lepší čitelnost v grafické části byla zvolena odpovídající velikost číslic jednotlivých parcelních čísel. Byly splněny požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění. Podrobněji viz kapitola d) odůvodnění. g) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí Jelikož dotčený orgán z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny ve svém stanovisku k návrhu zadání stanovil, že územní plán nebude mít významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, dotčený orgán z hlediska zákona o posuzování vlivů nepožadoval zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí, pořizovatel ani samosprávný orgán ani ostatní účastníci procesu pořizování o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nepožádali, nebyl tento požadavek uveden ve schváleném zadání územního plánu, a tudíž vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nebylo požadováno. V řešeném území se nachází tři evropsky významné lokality (Mnišský rybník, Koštěnický potok, Hadí vrch) a dva přírodní parky (Homolka Vojířov, Česká Kanada). V řešeném území se nenachází žádná ptačí oblast. Do správního území obce zasahují prvky územního systému ekologické stability regionálního i nadregionálního významu. Řešení územního plánu respektuje důležité prvky z hlediska životního prostředí. V návrhu územního plánu nebyly zpracovány varianty řešení. Koncepce zásadně neovlivňuje jiné koncepce ani koncepce nemá zásadní vliv na udržitelný rozvoj dotčeného území, zejména vytváří podklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Dále návrh koordinuje veřejné i soukromé záměry 165

166 změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů. Návrh zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území (blíže viz kapitola komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty odůvodnění územního plánu). Koncepce neřeší závažné problémy životního prostředí a veřejného zdraví, z provedení koncepce nevyplývají žádná rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví (např. při přírodních katastrofách, při haváriích). Přírodní charakteristika ani kulturní dědictví nejsou významně zasaženy koncepcí, ve veřejném zájmu jsou chráněny a rozvíjeny přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a přitom je chráněna krajina jako podstatná složka prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. Ve správním území obce je nižší hustota obyvatel, osídlení a nízká míra urbanizace. Nedochází k překročení žádných norem kvality životního prostředí nebo mezních hodnot. Je respektována kvalita půdy a intenzita jejího využívání (blíže viz kapitola vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa odůvodnění územního plánu). Koncepce nemá dopad na oblasti nebo krajiny s uznávaným statusem ochrany národní, komunitární nebo mezinárodní úrovni. h) stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 V návaznosti na kapitolu zpráva o vyhodnocení vlivů se vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nezpracovávalo a proto ani stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 nebylo vydáno. i) sdělení, jak bylo stanovisko podle 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly V návaznosti na kapitolu zpráva o vyhodnocení vlivů se vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nezpracovávalo a proto ani stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 5 nebylo vydáno. j) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty Zastavěné území je vymezeno ke dni 1. ledna 2014 v souladu s 58 stavebního zákona. Všechna zastavěná území jsou vymezena ve výkrese základního členění území a hlavním výkrese. Ve správním území města je vymezeno dvěstě dvacet sedm zastavěných území. Tento vysoký počet je způsobem velkou rozlehlostí správního území města, historickým uspořádáním v krajině s množstvím roztroušené zástavby, dále také bývalé bunkry rozeseté po celém správním území města, které jsou v katastru vedeny jako stavební parcela, a v neposlední řadě množstvím staveb pro rodinnou rekreaci v krajině. V mnoha případech je zastavěným územím jenom pozemek pod 166

167 samotnou stavbou, ale okolní pozemky již náleží do nezastavěného území, neboť nesplňují podmínky 58 stavebního zákona, aby mohly být zařazeny do zastavěného území. Mimo to, že byly do zastavěného území zahrnuty pozemky vně intravilánu splňující podmínky uvedené v 58 stavebního zákona, nebyly naopak některé pozemky, které byly součástí intravilánu, do zastavěného území zahrnuty a to z důvodu, že se jedná o pozemky orné půdy přiléhající k hranici intravilánu. V několika případech zasahuje do zastavěného území plocha zemědělská. Dle 58, odst. 2 není možné tyto pozemky uvnitř intravilánu vypustit ze zastavěného území z důvodu jejich nenavrácení do orné půdy, popř. jejich nepřiléhání k hranici intravilánu. Tyto pozemky zahrnuté do ploch zemědělských jsou převážně intenzivně využívané, např. jako trvalý travní porost. Hlavní cíle územního plánu, a to kam by měl směřovat, jsou vyjádřeny v koncepci rozvoje území obce, urbanistické koncepci a koncepci uspořádání krajiny. Na to detailněji navazuje vymezení jednotlivých ploch a stanovení hlavního využití, přípustného, podmíněně přípustného, nepřípustného využití a podmínek prostorového uspořádání. Základní koncepce rozvoje správního území města je stanovena v druhé kapitole výroku. Je promítnuta do hlavních zásad a cílů rozvoje, kterým se má správní území města ubírat a u kterých se nepředpokládá, že by neměly být během životnosti územního plánu výrazně měněny. Územní plán chce dosáhnout takového vývoje, který by přinesl rozumný rozvoj v mezích možností území, odpovídající velikosti a významu sídel ve struktuře osídlení a orientovaný na zachování hodnot území, zejména klidného prostředí, pohody bydlení a kulturní, ale přesto z hlediska přírodního prostředí dobře fungující krajiny. To odráží také požadavky na zohlednění veřejných prostranství včetně veřejné zeleně, jejich provázání s dalšími prvky v nezastavěném území a jeho ochrana před negativním působením v území, které v mnoha případech spěje k nenapravitelným poškozením přírody. To vše by mělo vycházet z podmínek v území zejména dopravních tras, reliéfu, vodotečí a vodních ploch, zemědělského půdního fondu, lesních pozemků, nelesní zeleně atd. Snahou je poukázat na selský rozum, se kterým by měly navrhované záměry, případně změny územního plánu posuzovat, zejména pohledem místního obyvatele. Na to navazuje požadavek nepřipustit nekoordinovaný rozvoj, který by narušil přednosti a hodnoty území. Dále územní plán odkazuje na respektování určitého života a stylu života, jehož definice korespondující s představou zpracovatele v podkapitole Používané pojmy pro účely územního plánu. Dalším vodítkem při vývoji území je určité posouzení postavení sídla Nové Bystřice ve struktuře osídlení včetně posouzení postavení ostatních sídel a solitérních lokalit. Rozvoj sídel v návaznosti na zastavěné území v logicky zdůvodnitelných směrech a lokalitách odpovídá obecným požadavkům na rozvoj sídel v celé České republice, vycházející jednak z určité tradice a historického vývoje osídlení v dané oblasti a jednak respektující hodnoty území, nejen architektonické a urbanistické, ale také přírodní včetně obecné ochrany přírody a krajiny a obecné ochrany půdy. Jednou z hlavních zásad a požadavků na územní plán je vytvořit podmínky pro možnost stabilizace počtu trvale bydlících obyvatel, popř. jejich růst. Kvalitní územní plán nabízející možnosti výstavby nejen v zastavitelných plochách, ale také v zastavěném území, je jedním z předpokladů pro splnění této zásady. Stejně tak zásada vytvořit předpoklady k rozvoji zaměstnanosti. Územní plán může vytvořit předpoklady pro splnění těchto zásad, ale jejich vlastní realizace je na samotných uživatelích území. Samozřejmě, že z dlouhodobého hlediska by bylo krátkozraké vytvářet pouhé jednostranné podmínky pro rozvoj bez konstatování skutečnosti, že závisí také na zachování, ochraně a rozvoji hodnot území a přívětivého klidného prostředí včetně pohody bydlení. Vývoj území musí pokračovat v celkovém rozvoji prostředí, zejména navázat na kvalitní stránky vývoje dané historií a vyvinout maximální snahu o zachování všech předností a příležitostí života v sídle, nadále je rozvíjet a pečovat o ně. Konkrétnější zásady se týkají důležitých či 167

168 problematických témat regulace skládek, spaloven, třídíren odpadů a podobných využití území, podpora cestovního ruchu vycházející z hodnot území. Oblast regulace skládek, spaloven, nadmístních (např. krajského významu) třídíren odpadů a podobných využití území je na jednu stranu velmi problematickou záležitostí v území, ale současně je nutno si uvědomit, že v některých územích je jejich umístění nezbytné. Proto pokud se takový záměr objeví, měl by podléhat široké obecné veřejné diskuzi a projednání, protože jeho dopady jsou zcela určitě nadmístní. V případě správního území obce předpokládáme, že žádný z takovýchto záměrů není znám, ani zapracován v žádné z dostupných koncepcí či územně plánovacích dokumentací či územně plánovacích podkladů, a proto jsou tato využití v územním plánu vyloučena. limity využití území vyplývající z řešení územního plánu (výstupní limity) Výstupní limity jsou obecnými limitujícími skutečnostmi, které je nutno respektovat při využití ploch, kterých se dotýkají. Jedním z hlavních limitů je územní systém ekologické stability. Jeho odůvodnění je v následující podkapitole j)2. odůvodnění uspořádání krajiny. Maximální hranice negativních vlivů má zajistit ochranu okolních pozemků před negativní vlivy z využití ploch. Negativní vlivy (nad zákonné limity) nesmí tuto hranici překročit, a stejně tak žádné v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo týkající se negativních vlivů. Další výstupní limit (VL3) zajišťují ochranu pozemků, staveb a zařízení před negativními vlivy zejména nadlimitním hlukem. První část zajišťuje, aby části ploch, které budou zasaženy negativními vlivy, neměly charakter chráněného venkovního prostoru ani chráněného venkovního prostoru staveb. Tzn., pokud by v území byl dříve negativní vliv (např. ze stávající trafostanice, ale také z nové trafostanice, která bude umístěna dřív než ostatní využití) musí následné využití respektovat tyto negativní vlivy. Např. v zastavitelné ploše bude umístěna první trafostanice, pak musí následné umístění rodinného domu být tak, aby nebylo zasaženo negativními vlivy (nad právními předpisy stanovené limity). Druhá část je opakem, tzn. v území je dříve využití, které je chráněno právními předpisy a následné využití, které s sebou přináší negativní vlivy, nesmí toto chráněné využití zasáhnout nad právními předpisy stanovené limity. Např. je v území již umístěn rodinný dům, nesmí následně umisťovaná trafostanice tento dům zasáhnout svými negativními vlivy nad právními předpisy stanovené limity. Ochrana melioračních zařízení VL4 má zajistit jejich ochranu v případě dotčení a možnosti narušení jejich funkčnosti a tím znehodnocování zemědělské půdy. Jedním z výstupních limitů je ochrana, převážně staveb pro bydlení, před pádem stromů z pozemků lesa VL5. Navržená vzdálenost staveb od hranice ploch pozemků určených pro plnění funkcí lesa je stanovena na 25 m. Upozorňujeme, aby tento výstupní limit, kterým stanovuje podmínky územní plán, nebyl zaměňován se vstupním limitem vzdálenost 50 m od okraje lesa, kde stanovuje podmínky využití v tomto území zákon o lesích. Výstupní limit 25 m od pozemků určených pro plnění funkcí lesa je stanoven na základě úvahy zpracovatele, který vychází z logického předpokladu a praktické znalosti problematiky ochránit stavby (např. a zejména stavby pro bydlení) před pádem stromů, které v našich zeměpisných výškách dosahují cca právě požadovaných 25 m. Tento výstupní limit se naopak nevztahuje na stavby, které nejsou pádem stromů ohroženy, např. vodovody, ale naopak měl by být uplatněn u staveb a zařízení, jejichž umístění v kratší než stanovené vzdálenosti, by mohlo být nebezpečné ve vztahu k ochraně lidí, např. stavby pro bydlení. 168

169 Dalším z limitů je ochrana před negativním vlivem hluku z dopravy VL6. Tento limit chrání plochy, které vyžadují ochranu před hlukem či prachem z dopravy zejména před předpokládanou zvýšenou hygienickou zátěží u silnic II. a III. tříd. V případě, že by byly tyto limity překročeny, musí být přistoupeno k realizaci příslušných opatření (která budou stanovena v navazujících řízeních) zajišťujících dodržení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru či chráněném venkovním prostoru staveb. Obdobně jako předchozí limit byl pro využití ploch vytvořen speciální limit, který konkretizuje ochranu před negativními vlivy ze sportu VL7. Tento limit chrání plochy, které vyžadují ochranu před hlukem ze sportovišť zejména před předpokládanou zvýšenou hygienickou zátěží u nově vznikajících. V případě, že by byly tyto limity překročeny, musí být přistoupeno k realizaci příslušných opatření (která budou stanovena v navazujících řízeních) zajišťujících dodržení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru či chráněném venkovním prostoru staveb. Poslední výstupní limit je promítnutím zákonné možnosti stanovené pro správce vodního toku, kteří mohou užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku. Nejedná se dublování se zákonem o vodách, nýbrž o stanovení území odpovídající pruhu podél vodního toku, který má zůstat volně přístupný. Jelikož se jedná o požadavek jednostranného přístupu, je věcí využití v území zachovat smysluplně a logicky tento jednostranný přístup. V praxi tak může nastat několik případů, ale vždy by měl povolovací orgán zajistit, aby zůstal jeden břeh volně přístupný a aby tento přístup vycházel z logické úvahy, nikoli překrucování skutečnosti. Neměly by tak nastat případy, kdy ne přístupný pruh nelogicky několik metrů na jednom břehu a několik metrů na druhém. Zásady jsou následně promítnuty do cílů rozvoje území, tj. tam, kam chce území dospět. Hlavními cíli jsou posílení významu města Nová Bystřice jako správního centra, zachování, ochrana a podpora hodnot, ochrana nezastavěného území, zachování prostupnosti území, zachování veřejných prostranství, nabídnout možnosti rozvoje výstavby a podporovat cestovní ruch. Další navazující problematikou jsou hodnoty území a jejich ochrana. Řešené území je protkáno řadou hodnot. Uvedené hodnoty území je nutno v maximální míře zohlednit a utvořit podmínky pro jejich ochranu a zohlednění v podrobnějších dokumentacích a navazujících řízeních. Je nutno zajistit ochranu zejména urbanistické struktury jako celku, ale též jednotlivých budov a dalších prostorů. To zajišťují mimo jiných také např. stanovené podmínky pro využití ploch a podmínky využití území. V návaznosti na doplňující průzkumy a rozbory a zadání jsou potvrzeny hodnoty území a stanovena jejich ochrana (viz podkapitoly výrokové části koncepce ochrany a rozvoje hodnot území). Současně se zpracovatel spolu se zástupci samosprávy domnívá, že řešení územního plánu dostatečně zohledňuje hodnoty území a umožňuje tyto cíle naplnit. Samotnou ochranu je znovu nutno uplatňovat individuálně v rámci správního uvážení příslušného orgánu. j) 1. odůvodnění uspořádání sídel včetně urbanistické koncepce Správní území města Nová Bystřice leží na východním okraji Jihočeského kraje na okraji Javořické vrchoviny při samé státní hranici České republiky v blízkosti hraničního přechodu Nová Bystřice/Grametten. Město Nová Bystřice tvoří lokální správní centrum správního území a nachází se jihovýchodně od Jindřichova Hradce, který je okresním městem. Správním územím města a samotnou Novou Bystřicí procházejí silnice II. tříd, na které navazují silnice III. tříd, zajišťující dobrou dopravní síť v území a propojení jednak sídel v řešeném území a jednak propojení s ostatními sídly mimo řešené území. Širší vybavenost obyvatelé naleznou právě v Nové Bystřici (městský úřad, základní škola, mateřská škola, sportovní hřiště a hala, pošta, knihovna, poliklinika, penzion pro důchodce, obvodní oddělení hasičského 169

170 záchranného sboru, obvodní oddělení policie ČR a inspektorát cizinecké policie, autobusovým a vlakovým nádražím nebo ordinací veterinárního lékaře) a za vyšší občanskou vybaveností dojíždí do Jindřichova Hradce. V několika dalších sídlech najdeme pouze nejnutnější občanské vybavení Albeř, Nový Vojířov. V ostatních sídlech (Artolec, Hradiště, Klenová, Senotín, Skalka, Smrčná) zcela chybí jakékoliv občanské vybavení patřící do veřejné infrastruktury a obyvatelé dojíždí za občanským vybavením zejména do Nové Bystřice, popř. Jindřichova Hradce. Pro většinu sídel je nutno si uvědomit skutečnost, že se nacházíme v území, kde došlo po druhé světové válce k významným změnám, které zásadním způsobem ovlivnily a vlastně stále ještě ovlivňují rozvoj a využití území včetně uspořádání sídel. Dalším umocňujícím faktorem bylo těsné sousedství s Rakouskem a omezení vyplývající z ochrany státní hranice. Z těchto důvodů se většině sídel vyhnul překotný vývoj posledních 70 let a téměř všechna sídla nacházíme v té podobě, v jaké jsou zaznamenány v mapách stabilního katastru kolem roku Bohužel nelze zapomínat na demolice některých staveb a také celých sídel. Některé lokality jsou v nevyhovujícím stavu. Dalším průvodním jevem v sídlech mimo Bystřici je abnormální úbytek obyvatel, který vedl k dnešnímu správnímu uspořádání, tj. sídlo Nová Bystřice jako významné lokální centrum s výrazným rozvojem a případným dalším rozvojovým potenciálem vybavením veřejnou infrastrukturou a naopak ostatní sídla typická zejména výrazně menším počtem obyvatel, se silnými vazbami právě na toto lokální centrum. Návrh stanovuje urbanistickou koncepci, zejména prověřuje plošné a prostorové uspořádání zastavěného území, prověřuje možnosti změn, stanovuje nové zastavitelné plochy a to vše s ohledem na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Při návrhu řešení byly zohledněny všechny limity využití území a podmínky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR 2008 a zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Urbanistická koncepce vychází ze stávajícího uspořádání území. Zachovává historické centrální návesní prostory sídel a významných veřejných prostorů (plochy veřejných prostranství) a orientuje se na zvyšování jejich kvality. Samotné ustanovení uvedená v urbanistické koncepci jsou hlavními a nepřekročitelnými vodítky pro využití a rozvoj území. Urbanistická koncepce je vyjadřována jednak v zásadách uspořádání a organizace území, v návrhu skladby, vzájemných vztazích a ve vymezení ploch s rozdílným způsobem využití. Z urbanistické koncepce je zřejmé, které hranice jsou ještě pro změny územního plánu akceptovatelné a je možno změnu územního plánu pořídit, a které hranice jsou již pro změny územního plánu nepřekročitelné a bude tudíž nutno zpracovat nový územní plán anebo tyto návrhy na změny zamítnout. Cílem územního plánu je zohlednit význam jednotlivých sídel ve struktuře osídlení a napomoci jejich rozvoji. Jedním z úkolů územního plánu bylo shrnutí a revize stávajícího stavu územně plánovací dokumentace. Bylo nutno na jednotlivá sídla nahlížet jako na celek, dokázat skloubit odlišné zájmy na využití území a zamyslet se nad fungováním celku. Jednotlivé plochy jsou vymezeny se snahou o nalezení takového řešení, které dosáhne určitého souladu veřejných a soukromých zájmů v území. Snahou bylo navázat na stávající plochy, dotvořit organismus sídel při zachování kompaktnosti a umožnit jejich koncepční dlouhodobý růst včetně skutečnosti, že zachovávají kontinuálnost stávající územně plánovací dokumentace a tím určitou předvídatelnost rozhodování v území. uspořádání jednotlivých sídel Nová Bystřice Jedná se o sídlo, které reprezentuje lokální centrum ve správním území města s širším občanským vybavením (zámek, kostel, městský úřad, autobusové nádraží, obchod 170

171 s potravinami, městská knihovna, budovy mateřské a základní školy, restaurace a budovy s ubytováním, zdravotní středisko, pošta, sportovní areál a další) a nabídkou dalších služeb a tím i možnosti zaměstnání. Toto sídlo má nejlepší předpoklady pro další rozvoj nejen bydlení, ale také výroby a skladování a tím potažmo také k nabídce pracovních míst. Jedná se o sídlo ležící na silničním tahu směr Jindřichův Hradec hranice ČR, a proto lze jeho rozvojový potenciál považovat za velmi dobrý. Za širší vybaveností dojíždí obyvatelé do Jindřichova Hradce. Rozvoj sídla je vymezen v takové šíři, aby odpovídal stávající velikosti a přiměřenému růstu předpokládanému v dlouhodobějším časovém horizontu. Snahou zpracovatele bylo zachovat kompaktnost sídla, a v maximální míře využít zastavěného území. Návrh musel reagovat na limitující skutečnosti dané jednoduše řešeno stavem, tj. stav sídla, uspořádáním a rozlohou ploch dle jednotlivých způsobů využití a v neposlední řadě také požadavky dotčených účastníků včetně vlastníků pozemků a staveb a dotčených orgánů. První zmínky o Nové Bystřici (dříve nazývána Neubistricz) je z roku 871. Název Bystřice vznikl podle potoka Vistricz, podél něhož vznikala první zástavba. Po roce 1341 se hovoří již o bývalé osadě Bystřici jako o městu. Již v mapách stabilního katastru z roku 1828 mělo město ve středu podélné náměstí, v jehož východní části se nacházel zámek a kostel. Okolo náměstí byly rozmístěny domy místních sedláků, některé stáli také za hradbami na západě sídla. Východně od zámku byl vybudován zámecký rybník, na jehož místě se dnes nachází městský park, část autobusového nádraží a kluziště. Nová Bystřice měla také své městské hradby, které byly postupem času odstraněny. Na severu, severozápadě a jihovýchodě vybíhala zástavba mimo sídlo podél významnějších cest. Tento charakter zástavby je zachován do současnosti a z něho plyne i dnešní uspořádání sídla. Na náměstí a v jejím těsném okolí, zejména na sever, se odehrává veřejný život (zámek, kostel, městský úřad, autobusové nádraží, obchod s potravinami, městská knihovna, budovy mateřské a základní školy, restaurace a budovy s ubytováním, zdravotní středisko, pošta, sportovní areál a další). Na sídlo bylo nutno nahlížet jako na celek, dokázat skloubit jednotlivé zájmy a zamyslet se nad fungováním celku. Jednotlivé plochy jsou vymezeny s maximálním zohledněním všech zájmů v území. Všechny plochy navazují anebo jsou v kontaktu s již realizovanou zástavbou, dotváří organismus sídla, zachovávají jeho kompaktnost a umožňují jeho koncepční dlouhodobý růst. Jak již bylo uvedeno, jedná se o sídlo, jehož podoba se formovala po dlouhá staletí. Jádrem města je podlouhlé náměstí, na jehož východním konci je umístěn zámek, který je vymezen jako samostatná plocha občanské vybavení zámek, na který navazuje největší plocha veřejné zeleně městský park. Náměstí samotné je obklopeno měšťanskými domy, které byly vymezeny jako plochy smíšené obytné centrum, které pokračují ještě směrem na sever za silnici II/152. Na jihu pod hradbami jsou vymezeny plochy zeleně jak soukromé tak veřejné. Na severozápadě byly vymezeny plochy smíšené obytné. Na ně navazují plochy bydlení městské rodinné, které obklopují celé jádro města Nové Bystřice od severu přes severozápad až po jih města a zaujímají největší rozsah. Dalo by se říci, že zatímco v severozápadní, západní až jižní části města jsou vymezeny převážně plochy umožňující bydlení, na severovýchodě až východě jsou vymezeny převážně plochy zajišťující obsluhu a zásobování celého správního území města. Jsou zde vymezeny plochy výroby a skladování zemědělské, plochy výroby a skladování lehký průmysl. Ze severovýchodní strany je přivedena úzkorozchodná železnice a z východní strany je také veden obchvat města Nové Bystřice, který má zajišťovat bezproblémový provoz v řešeném území. Významnou enklávou pro bydlení (bydlení městské a bydlení bytové) jsou plochy vymezené mezi městským parkem a železničním nádražím. Na severu až severovýchodě jsou vymezeny zejména plochy občanského vybavení, občanského vybavení veřejná infrastruktura a občanské vybavení 171

172 sport. V návaznosti na plochy občanských vybavení je vymezena významná rozvojová plocha pro bydlení městské rodinné. Další významné plochy pro rozvoj bydlení byly vymezeny na severozápadě za rybníkem Větrovským a na západě směrem na Smrčnou. Na jih od města za rybníkem Novobystřickým a Mnišským se rozkládá největší zastavitelná plocha Z13, která je zpřesněna ze zásad územního rozvoje, ze kterých však byla aktualizací vypuštěna. Plochy rekreace jsou vymezeny na severu sídla Nové Bystřice za hřbitovem, na jihovýchodním okraji sídla a na jihu v blízkosti Novobystřického rybníka. Na jihu sídla je umístěno také několik návrhových ploch pro rozvoj rekreace. Na jihozápad od sídla Nová Bystřice jsou vymezeny plochy občanského vybavení a počítá i s rozsáhlejším rozvojem. V návaznosti na ně jsou vymezeny plochy pro golf, které jsou dále členěny na plochy golfového hřiště zastavitelné a golfového hřiště nezastavitelné. Tyto plochy již navazují na plochy ve volné krajině, kde jsou vymezeny plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské, lesní, přírodní, smíšené nezastavěného území. Jak již je výše uvedeno, je stanovená urbanistická koncepce jakýmsi výrazem nepřekročitelných vodítek, kam by se měl vývoj v hlavních intencích pohybovat. Sídlo Nová Bystřice představuje centrum lokálního významu s převažující a upřednostňovanou obytnou funkcí, která se průběžně mísí s dalšími funkcemi v sídle a to ať již službami, výrobou či dalšími provozy. Důležitými předpoklady jsou respektování rozmanitosti zástavby pro bydlení, naopak důležitými omezeními koridory pro dopravní a technickou infrastukturu. Vybudování obvatu bude následně předurčovat využití v území. Jedním z hlavním cílů územního plánu je podpořit polyfunkčnost ve využití centálních částí sídla, čímž bude podpořen rozvoj celku. Hlavní rozvojové směry pro bydlení se nacházejí po obvodu sídla západ severozápad a severovýchod. Rozlehlá rozvojová plocha za Mnišským a Bystřickým rybníkem je spojená spíše s rozvojem cestovního ruchu zejména pak golfovým areálem. Jedná se o dlouhodobě sledované rozvojové směry, které jsou v zásadě dobře napojitelné na stávající kapacitní silnice v okolí. Dalším zásadním koncepčním požadavkem na uspořádání území je zachování umístění veřejné infrastruktury zejména v podobě základní a mateřské školy včetně souvisejících pozemků. Vzhledem k uspořádání sídla včetně navrhovaných ploch se jedná o dobře dostupnou lokalitu, která má navíc dostatečný rozvojový potenciál. Na jihovýchod a východ sídla je vymezen hlavní rozvoj výroby a skladování s dobrou možností napojení na silnici II/128. Obdobně byly rozvíjeny plochy sportovních aktivit na severu sídla. Pokud se týká zbytku sídla, vychází návrh ze stávajícího funkčního uspořádání, kdy dochází především k prolínání výstavby rodinných domů s bytovými domy, veřejnou zelení, občanským vybavením, nerušící výrobou a dalšími funkcemi. Značná část zastavěného území je vymezena jako plochy bydlení městské, popř. plochy smíšené obytné centrum. Na zastavitelné plochy pro bydlení navazuje vymezení ploch veřejných prostranství, ve kterých by se měla skloubit, jak klidová možnost rekreace a odpočinku obyvatel obce, tak možnost aktivního sportovního využití a dětských hřišť. Návrh územního plánu zachovává umístění stávajícího občanského vybavení a to jednak monofunkčními plochami občanského vybavení veřejná infrastruktura (budova městského úřadu, škola, mateřská škola, základní umělecká škola, dům s pečovatelskou službou) resp. občanského vybavení - hřbitov, kostel, občanského vybavení sport a jednak umožněním umístění občanského vybavení v plochách jiného způsobu využití. Umístění a ploch dopravní a technické infrastruktury je zdůvodněno níže. Ovčárna Soliterní lokalita nacházející se severně od Nové Bystřice. Umožňuje klidné bydlení v blízkosti města doplněné rekreací při zachování přírodních hodnot. Je umožněn menší rozvoj bydlení a rekreace. Důležitými návrhy se týkají dopravy - podpoření propojení pro pěší a cyklisty vedené souběžně se stávající silnicí II/128, obchvat města protínající zastavěné území. 172

173 Albeř Sídlo Albeř je vlastně dnes spojeno s Novou Bystřicí, čemuž také odpovídají jednotlivé koncepce. Sídlo je charakteristické svým podélným tvarem podél komunikace, která dříve sídlo zpřístupňovala. Dnes je sídlo v podstatě sevřeno v poměrně úzkém prostoru mezi silnicí II/152, která obchází sídlo ze severu a železniční tratí, která lemuje sídlo z jihu. Významně utvářela sídlo říčka Dračice, která vytéká z rybníka Osika a protéká celým sídlem Albeř až do Nové Bystřice. Hlavním rozvojovým směrem pro bydlení je sever sídla a to tak, aby zastavitelné plochy byly dopravně přístupné z místní komunikace (nepovolují se jednotlivá napojení na silnici II. třídy, ale pouze hlavní vstupy do plochy, které následně dopravu rozvodou pomocí místních komunikací uvnitř rozvojové lokality). Rozvojový směr vhodný pro rekreaci je vymezen na severovýchodě sídla. Rozvojové směry jsou vymezovány vždy v návaznosti na zastavěné území. V návaznosti na již existující plochy výroby a skladování lehký průmysl je navržen jejich další rozvoj. Zásadními požadavky jsou: - neumožnit změnu nezastavěného území na zastavěné území či zastavitelné plochy severně od stávající silnice II. třídy tzn. prostě a jednoduše nerozvíjet sídlo severně od této silnice a zachovat naopak její neobestavění a tím charakter komunikace vedené v nezastavěném území bez nutnosti omezování rychlosti atd., - nenavrhovat další rozvoj bydlení či rekreaci jižně od stávající železniční dráhy, - zohlednit okolí rybníka Osika jako oblasti zejména pro letní rekreaci. Artolec Pro sídlo (dříve nazývané Artholz) je charakteristický protáhlý tvar podél silnice, tento tvar se nezměnil oproti mapám stabilního katastru z roku Přibližně uprostřed sídla se nachází kostelík. V sídle je navrženo několik menších ploch pro bydlení, které zaplňují stávající proluky nebo přímo navazují na zastavěné území. Rozvojová plocha pro rekreaci je navržena na severu. Menší rozvoj je navržen i v soliterní lokalitě severozápadně od Artolce. I tato plocha pro bydlení je vymezena v návaznosti na zastavěné území. Blato Sídlo Blato (dříve nazýváno Sichlbach) je umístěno na jihozápadním okraji Dolního Žišpašského rybníku (dříve nazývaného Markl). Postupem času byl rozlehlý rybník Markl rozdělen na Dolní a Horní Žišpašský rybník. V sídle přibylo oproti roku 1828 na jihu několik staveb pro zemědělství, v centru sídla kostel a severně a východně od sídla podél hráze Dolního Žišpašského rybníka několik rekreačních objektů. Podél severního okraje Horního Žišpašského rybníka se v současné době nachází rekreační objekty. Hlavním rozvojovým směrem pro bydlení je jih sídla. V této části je také vymezena i plochy přestavby pro bydlení. Rozvojové plochy jsou vymezovány vždy v návaznosti na zastavěné území. Východně od sídla je navrhována menší plocha rekreace - pobytová v krajině. Hlavním koncepčním požadavkem je neumožnit změnu nezastavěného území na zastavěné území či zastavitelné plochy západně od sídla "za říčkou Dračicí" zejména nenavrhovat další rozvoj bydlení či rekreace. Hradiště Sídlo Hradiště (dříve nazývané Burgstahl) má návesní prostor tvořený kapličkou se zelení a menším rybníčkem. Jedná se o sídlo mimo hlavní dopravní trasy. Dle map stabilního katastru z roku 1828 se charakter sídla téměř nezměnil. Náves je obestavěna ze všech stran kromě jihovýchodu, kde se nachází další menší rybníček. Hlavním úkolem stabilizace počtu trvale bydlících obyvatel, proto je v sídle navrhován jen menší rozvoj pro bydlení a jedna 173

174 plocha pro rekreaci. Plochy pro bydlení doplňují a zarovnávájí organismus sídla. Nepředpokládá se žádný masivní rozvoj. Hůrky Protáhlý tvar sídla Hůrky (dříve nazývané Adamsfreiheit) se od roku 1828 nezměnil. V sídle chybí typický návesní prostor. Ve střední části sídla je vystaven kostel, na který navazuje nedaleko jižním směrem hřbitov. Několik stavení ubylo v jižní části sídla, ale jinak zůstalo sídlo v té podobě, jak bylo zaznamenáno v mapách stabilního katastru. V sídle je navrhován jen menší rozvoj pro bydlení a občanské vybavení sportovního charakteru. Výroba a skladování včetně případného rozvoje jsou orientovány na jihovýchod sídla. Klášter Sídlo Klášter je rozděleno na dvě části Klášter a Klášter II. V mapách stabilního katastru z roku 1828 je sídlo Klášter II vedeno pod názvem Konrac. Sídlo Klášter (dříve nazývané Kloster) se oproti roku 1828 téměř nezměnilo. Sídlu dominuje kostel, jako doklad existence samotného kláštera, který byl zbourán. Hlavním požadavkem je plně respektovat kostel Nejsvětější trojice včetně jeho dominantního postavení vůči širokému okolí a včetně související zeleně, ze které přímo dominují staleté lípi. Cílem potom umožnit obnovu budovy kláštera, avšak pouze a jen v historické podobě s možnostmi využití pouze pro občanskou vybavenost patřící do veřejné infrastruktury. Prostor bývalého kláštera je obestaven ze západu a z jihu. Severně od sídla se u silnice nachází solitérní stavení. S obnovou sídla souvisí také možnost na ozdravění hřbitůvku na jihu sídla včetně přístupu a související zeleně. Posledním, ale jedním z hlavních koncepčních požadavků je neumožnit změnu nezastavěného území na zastavěné území či zastavitelné plochy severně od stávající silnice II. třídy zejména nenavrhovat rozvoj bydlení, rekreace, výroby a skladování, občanského vybavení atd. Znovu se jedná o požadavek nezastavovat prostor severně od silnice II/152 a sídlo jako takové urdžet jižně od této silnice. Charakter sídla Klášter II (dříve Konrac) je velice obdobný jako v roce Sídlo leží na křižovatce dvou cest a několik dalších stavení je rozeseto podél cest (dnes silnice II. a III. třídy), na východě sídla se nachází Konračský rybník. Cílem návrhu bylo zachovat vesnický charakter sídla s přihlédnutím k hodnotám. Bylo vymezeno několik ploch pro bydlení jak na severu, tak na jihu sídla, vždy v návaznosti na zastavěné území. Výhodou této lokality je dobré dopravní napojení. Při využití území je nutno plně respektovat jako nezastavitelné území zeleň přírodního charakteru ve střední části sídla podél bezejmenné vodoteče spojující Konračský a Klášterský rybník. Klenová Klenová (dříve nazývaného Leinbaums) se od roku 1828 v porovnání s mapami stabilního katastru téměř nezměnila. Okrouhlé obestavěné návsi vévodí návesní prostor se dvěma menšími rybníčky a bývalou kapličkou. Dříve proběhlo menší rozšíření na severozápadě sídla formou zemědělského areálu, který našel nové využití jako zázemí v navazujícím příbuzném oboru. Menší rozvojové plochy pro bydlení jsou vymezeny na jihovýchodě a severovýchodě sídla. Na současný zemědělský areál jsou navázány dvě menší rozvojové plochy výroby a skladování zemědělské. Nový Vojířov Charakter sídla Nový Vojířov (dříve nazývaný Bermschlag) zůstal zachován. Jedná se o sídlo s poměrně rozsáhlou návsí a několika rybníky. Obestavěnému návesnímu prostoru vévodí kostel doplněný v posledních letech soustavou menších rybníčku. K menšímu doplnění zástavby došlo na severovýchodě sídla, kde přibyly zemědělské stavby. Jedná se o 174

175 území s výrazně dochovanou krajinnou strukturou a velkým množství dochované krajinné drobné zeleně a remízků. Hlavním rozvojovým směrem pro bydlení je východ sídla a dále jihozápad až západ sídla. Návrh zachovává venkovský charakter sídla s ohledem zejména na přírodní hodnoty území. Senotín Sídlo Senotín (dříve nazývané Zinolten) si zachovalo od roku 1828 svůj protáhlý lehce zahnutý tvar včetně solitérních stavení severně od sídla. Sídlo nemá typickou náves, lze ho rozdělit na jižní a severní část. V jižní části ubylo několik stavení, naopak na jižním okraji přibyl zemědělský areál. V severní části sídla zůstala zachována rybniční soustava s rozesetými staveními. V sídle je vymezeno několik menších ploch pro bydlení. Návrh umožňuje klidné bydlení v zachovalé krajině s množstvím zeleně a typickým charakterem zástavby s ohledem na hodnoty území zejména v podobě roztroušené zástavby. Skalka Skalka (dříve nazývané Gebhartz) patří mezi ta sídla, která doznala zásadních změn. Dříve bylo sídlo tvořeno obestavěnou protáhlou návsí s rybníkem. Z původního sídla dodnes zůstalo jen několik staveb na jihu a menší rybníček, který byl dříve na návsi. Místo zástavby severně od návesního rybníčku se dnes nachází další dva rybníky a jedno solitérní stavení. Jihovýchodně a východně od původního centra sídla, podél místní komunikace, bylo vystavěno několik stavení. Na severu se nachází bývalý kravín. Cílem návrhu v tomto je zachování klidného bydlení a přírodních hodnot. Bývalý kravín je navrhován pro přestavbu pro občanské vybavení. Nepředpokládá se obnova bývalé zástavby. Smrčná Smrčná se skládá z několika stavení převážně podél komunikace protínající sídlo. Naopak v mapách stabilního katastru se v těchto místech nachází pouze jediné stavení. Další stavení stávala podél cesty vedoucí jižně směrem ke státní hranici. Z nich zbyla pouze dvě v blízkosti samotného sídla. Vzhledem k blízkosti k městu Nová Bystřice zde stávající územní plán obce umožnil masivní rozvoj bydlení. Jelikož pro toto území byl také zpracován regulační plán, převzal nový návrh tyto masivní rozvojové plochy. Ty by však měl také následovat úměrný rozvoj veřejné infrastruktury. další soliterní lokality: Klenovské samoty zachováno solitérní bydlení v přírodně hodnotné krajině, s menším rozvojem Mýtinky stávající bydlení v solitérní lokalitě doplněné zemědělským hospodařením, zachování přírodních hodnot, rozvoj bydlení, další rozvoj zemědělské výroby se nepředpokládá, vymezena plocha pro přestavbu lesní hotel Peršlák zachování rekreace v zachovalé krajině, bez dalšího významného plošného rozvoje lokalita Blanko zachování rekreace v klidném a čistém prostředí, rozvoj stávajícího využití u železniční zastávky Senotín respektovány stávající budovy železniční správy, solitérní rekreační objekt jihozápadně od železniční zastávky bez dalšího rozvoje u železniční zastávky Hůrky respektovány stávající budovy související s provozováním železnice, solitérní objekt pro bydlení jihozápadně od železniční zastávky bez dalšího rozvoje 175

176 zastavitelné plochy rekreační lokality (kolem rybníku Osika, severozápadně od rybníku Osika, kolem rybníků Horní žišpašský, východně od sídla Blato) snaha rekreaci orientovat pouze ve stávajících lokalitách a nerozšiřovat ji dále do volné krajiny mimo navržené rozvojové plochy výcvikové středisko University Karlovy u rybníku Osika stávající areál tohoto střediska byl respektován, další rozvoj rekreace byl umožněn zejména v rámci tohoto areálu areál golfového hřiště stávající golfový areál byl respektován včetně jeho zázemí s možností úměrného rozvoje areál pro sjezdové lyžování stávajícího areálu byl respektován s návrhem možnosti rozvoje zázemí pro lyžování při zachování přírodních hodnot bývalý vojenský objekt jihovýchodně od sídla Hůrky objekt vhodný k opětovnému využití pro výrobu a skladování bez uvažovaného dalšího plošného rozvoje zemědělský a průmyslový areál severně od Albeře respektováno stávající využití areálu zatím se nepředpokládá další plošný rozvoj ostatní solitérní lokality (severozápadně a východně od sídla Smrčná, severovýchodně od sídla Hradiště, severně od sídla Nová Bystřice, na jihu řešeného území pod Novou Bystřicí (na hranicích s Rakouskem), východně od sídla Artolec, západně od Mýtinek, jižně od sídla Klášter, jižně a jihozápadně od sídla Senotín, jihozápadně od sídla Hůrky) samoty využívané k bydlení nebo rodinné rekreaci bez možnosti dalšího plošného rozvoje mimo stávající plochy Zastavitelné plochy jsou vymezeny na místech, kde zpracovatel dospěl k závěru, že je možno rozvíjet některý ze způsobů využití území zejména změnou charakteru nezastavěného, popř. i zastavěného území. Tyto plochy jsou souhrnně popsány v tabulce v kapitole c) 2. výrokové části. V prvním sloupci tabulky je označení zastavitelné plochy a v závorce vyjmenované plochy dle způsobu využití, ze kterých se zastavitelná plocha skládá. Ne vždy musí být součástí jedné zastavitelné plochy pouze jedna plocha dle způsobu využití. Typickým příkladem jsou plochy pro bydlení umístěné v symbióze s plochami veřejných prostranství. Druhý sloupec obsahuje umístění plochy. Ve třetím je navrhovaný způsob využití. V dalším sloupci jsou základní podmínky pro využití plochy. V posledních dvou sloupcích je určeno, zda je pro plochu stanovena podmínka pro využití plochy v podobě dohody o parcelaci, územní studie či regulačního plánu, resp. zda je stanovena etapizace. Tyto instituty byly využity u ploch, které jsou významné, popř. určitým způsobem nejednoznačné či složité vzhledem k jejich podrobnějšímu řešení včetně uspořádání uvnitř plochy. Proto nejvýznamnější nové zastavitelné plochy byly vymezovány s ohledem na ucelené a efektivní obhospodařování zemědělského půdního fondu. Menší zastavitelné plochy doplňují často stávající zástavbu či přímo vyplňují stavební proluky. Uspořádání sídel pak ovlivňují větší a rozsáhlejší zastavitelné plochy. U ploch, které jsou významné, popř. určitým způsobem nejednoznačné či složité vzhledem k jejich podrobnějšímu řešení včetně uspořádání uvnitř plochy, byla stanovena územní studie jako podmínka jejich využití. Snahou zpracovatele bylo vymezit rozvojové plochy tak, aby byly napojitelné na navazující dopravní skelet, sítě technické infrastruktury a aby navazovaly na zastavěné území. Samozřejmě, že z dlouhodobého hlediska by 176

177 bylo krátkozraké vytvářet pouhé jednostranné podmínky pro rozvoj bez konstatování skutečnosti, že závisí také na zachování, ochraně a rozvoji hodnot území a přívětivého klidného prostředí včetně pohody bydlení. Zastavitelné plochy doplňují často stávající zástavbu a jsou zahrnuty buďto v zastavěném území nebo na zastavěné území přímo navazují. Výjimečně tomu tak není např.: plocha technické infrastruktury TI čov-1 v Hůrce. Největší rozvojová plocha je navržena na jih od města Nová Bystřice v lokalitě u Mnišského rybníka. Tato lokalita je přebírána ze zásad územního rozvoje, ze kterých však byla aktualizací vypuštěna. Jedná se sice o zainvestované území, avšak reálnost jeho využití v posledních letech klesá. Mezi hlavní rozvojové lokality města pro bydlení tak patří plocha Z1 (Bm-1) na severu města, Z3 (Bm-3) a Z5 (Bm-5) na severozápadě, Z16 (Bm-16, VP-5) v Albeři a u občanského vybavení pak Z68 (OV-4) v Nové Bystřici. Pro tyto jmenované plochy, které jsou svou velikostí významné, popř. určitým způsobem nejednoznačné či složité vzhledem k jejich podrobnějšímu řešení včetně uspořádání uvnitř plochy, byla stanovena územní studie jako podmínka jejího využití. Snahou zpracovatele bylo vymezit rozvojové plochy tak, aby byly napojitelné na navazující dopravní skelet vyššího řádu (zejména silnice III. třídy), sítě technické infrastruktury a aby navazovaly na zastavěné území. Významnější plochy pro rekreaci jsou vymezeny v Albeři na severovýchodě Z58 a jihovýchodě Albeře Z59 a Z60. Významné plochy pro občanské vybavení jsou vymezeny v Nové Bystřici Z67, Z68. Plocha občanské vybavení sport je vymezena v Hůrkách Z72, pro plochy občanské vybavení veřejná infrastruktura jsou vymezeny plochy v Nové Bystřici plocha Z69. Plocha dopravní infrastruktury Z93 (DIs-2) je vymezeny jako zastavitelná plocha pro obchvat města Nové Bystřice. Plocha Z89 je plocha technické infrastruktury určená pro umístění čistírny odpadních vod, plocha Z78 byla vymezena pro umístění kompostárny. Významnější plochy výroby a skladování jsou vymezeny v Hůrkách Z86, v Klenové Z87, Z88. Pro rozvoj výroby a skladování lehký průmysl jsou vymezeny v na jihu Nové Bystřice Z81 a Z82, v Albeři plochy Z84 a Z85. Nově přidané plochy jsou vymezeny pro stávajícího rekreačního areálu na severozápadě rybníku Osika. plochy přestavby Jsou vymezeny na místech, kde zpracovatel dospěl k závěru, že stávající využití je nevyhovující, tj. je nutno změnit stávající zástavbu, obnovit nebo opětovně využít znehodnocené území. Tyto plochy jsou souhrnně popsány v tabulce v kapitole c) 3. výrokové části. V prvním sloupci tabulky je označení plochy přestavby a v závorce vyjmenované plochy dle způsobu využití, ze kterých se plocha přestavby skládá. V druhém odstavci je stručný popis jejího umístění, ve třetím původní, resp. stávající způsob využití plochy, a nový, navrhovaný způsob využití. V dalším odstavci jsou základní podmínky pro využití plochy. V posledních dvou sloupcích je určeno, zda je pro plochu stanovena podmínka pro využití plochy v podobě dohody o parcelaci, územní studie či regulačního plánu, resp. zda je stanovena etapizace. Tyto instituty byly využity u ploch, které jsou významné, popř. určitým způsobem nejednoznačné či složité vzhledem k jejich podrobnějšímu řešení včetně uspořádání uvnitř plochy. Plocha P1 se nachází v centru Nové Bystřice v návaznosti na plochy smíšené obytné centrum. Jedná se o úpravu prostoru autobusového nádraží a jeho bezprostředního okolí. Druhá plocha přestavby P2 se nachází v návaznosti na plochy bydlení naproti vlakovému nádraží. Jedná se o úpravu prostoru před vlastním nádražím, kde má vzniknout kultivované veřejné prostranství. Plocha P3 se nachází na jihu sídla. Jedná se o budovu, která se nachází v návaznosti na plochu určené pro bydlení smíšené, proto je navržena přestavba se stejným funkčním využitím. Plocha přestavby P4 se nachází v Klášteře, jedná se o případnou obnovu bývalého kláštera na občanskou vybavenost v intencích zlikvidovaných budov. Plocha přestavby P5 je vymezena v Albeři na východním okraji návrh umožňuje přestavbu v možnostech ploch smíšených obytných. Plocha P6 je vymezena v Blatě umožňuje využití 177

178 plochy pro bydlení. Plocha přestavby P7 se východě sídla Skalka. Jedná se o stavbu bývalého kravína, kde je navržena přestavba pro občanské vybavení. Plochy přestavby P8 se nachází v soliterní lokalitě Mýtinky v místě, kde jsou patrné již jen zbytky původních staveb. Návrh zde počítá s využitím pro bydlení. V Albeři na severovýchodě je vymezena plocha přestavby P9, kde se počítá s přestavbou části výrobního areálu na občanské vybavení. Plocha přestavby P10 je vymezena v Hůrkách. Zde se jedná o možnosti dalšího využití staveb bývalé textilní výroby. Další plocha přestavby byla vymezena na základě připomínky a následného pokynu pořizovatele jižně od Kláštera blíže viz vyhodnocení připomínek. Tato plocha využitelná pro stavbu jednoho rodinného s nutností zohlednění charakteru území. vymezení systému sídelní zeleně Nová Bystřice a Ovčárna Největším a nejdůležitějším prvkem sídelní zeleně města je niva říčky Dračice včetně městského parku. V centru města se nachází Mírové náměstí se zelení, které navazuje veřejnou zelení u kostela až do městského parku. Dalšími významnými prvky zeleně je veřejný prostor severně od centra sídla u silnice II/128 s pomníkem Na paměť slavných květnových dnů 1945 dnů osvobození, školní lesík na severu sídla a samozřejmě hřbitov včetně sousední zeleně. Na severu v soliterní lokalitě Ovčárna se významně uplatňuje niva Ovčárenského potoka včetně zahrad, další doprovodné zeleně a rybníků Důlek a Ovčárenský a niva Bystřického potoka. Významný veřejný prostor se zelení západně od centra sídla u silnice III/12858 Husovo náměstí a na západním okraji sídla Nová Bystřice se uplatňuje zeleň u Farského a Větrovského rybníka. Jižně od centra se nachází prostor bývalých městských hradeb a na jižním okraji sídla zeleň na břehu Novobystřického rybníka s humny mezi zástavbou Vídeňské ulice a loukami u Novobystřického rybníka. Návrh počítá jako součást systému sídelní zeleně zachovat jak soukromé zahrady a humna (jednak jako součást ploch pro bydlení a jednak jako ploch zeleně soukromé a vyhrazené), tak doprovodnou břehovou zeleň kolem rybníků Benešák, Farský, Větrovský, Mnišský a Novobystřický. Systém doplňují navržená veřejná prostranství mezi zámkem a silnicí II/152 stávající autobusové nádraží včetně sousedních pozemků, předprostor železničního nádraží a související veřejnou zelení s plochou Br-3 na severozápadě sídla. Dále je třeba doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků, doplnit systém zejména v zastavitelných plochách a pro zmírnění negativních vlivů zejména v souvislosti s areály výroby a skladování na severu, severovýchodě, východě a jihu sídla a u areálů východně od centra sídla doplnit zeleň ochrannou a izolační. Návrh zachovává a zkvalitňuje hlavní prvky systému a vhodně je propojuje s aktivním odpočinkem obyvatel. Upřednostňuje především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám, zkvalitňuje zeleň přírodního charakteru a na veřejných prostranstvích a podporuje pozvolné přechody směrem do nezastavěného území zejména pomocí zeleně. Albeř Hlavní prvkem systému sídelní zeleně v Albeři je niva říčky Dračice s břehovou zelení. Ve střední části se uplatňuje prostor kolem kostela se vzrostlými stromy pokračující západně až do veřejného prostoru s křížem a pomníkem na památku obětem válek. Sídelní zeleň doplňuje prostor ve východní části sídla u místního pohostinství. Součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna zejména ve střední a východní části sídla. Systém doplňuje navržené veřejné prostranství na severu sídla v souvislosti s rozvojem bydlení. Návrh počítá s doplněním sídelní zeleně zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků a v zastavitelných plochách. Pro zmírnění negativních vlivů zejména u areálů výroby a skladování na západě a severovýchodě sídla je třeba doplnit zeleň. 178

179 Artolec Hlavním prvkem systému sídelní zeleně v sídle je niva Artoleckého potoka včetně veřejného prostoru s rybníčkem a bohatou břehovou zelení na křižovatce silnic III/1523 a III/12863 a prostor kolem kaple v centru sídla s přilehlou vzrostlou zelení. Součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna zejména v severní a jižní části sídla. Je třeba doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků a nadále zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému. Návrh nepočítá s konkrétní plochou pro doplnění zeleně. Blato Hlavními prvky systému sídelní zeleně jsou bohatá zeleň podél břehu Dolního Žišpašského rybníka, která těsně navazuje na zahrady přiléhající ke břehu rybníka a břehová zeleň podél koryta říčky Dračice. Je třeba doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků a nadále zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému. Návrh nepočítá s konkrétní plochou pro doplnění zeleně. Hradiště Hlavním prvkem systému sídelní zeleně je návesní prostor v centru sídla s kapličkou, křížem a doprovodnou zelení. Významně se uplatňuje břehová zeleň kolem menšího rybníku východně od návesního prostoru a prostor se vzrostlými stromy jihovýchodně od návesního prostoru navazující na další menší rybník. Součástí systému zeleně jsou rozsáhlé soukromé zahrady a humna zejména západně od silnice III. třídy. Je třeba doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků a nadále zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému. Pro zmírnění negativních vlivů zejména u areálů výroby a skladování na jihu sídla je třeba doplnit zeleň. Hůrky Hlavním prvkem systému sídelní zeleně je hřbitov včetně sousední zeleně s křížem a dětským hřištěm a veřejný prostor na křižovatce silnic III/1511 a III/1512. Součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna. Systém doplnit navrženou zelení v návaznosti na rozvojové plochy výroby a skladování. Dále je třeba doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků nadále zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému. Klášter Hlavním prvkem systému sídelní zeleně je zeleň v okolí stavby kostela a hřbitůvek. Součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna. Je třeba doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků a nadále zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému. Do systému citlivě začlenit případnou obnovu budovy kláštera. Konrac Hlavním prvkem systému sídelní zeleně je zeleň v okolí bezejmenné vodoteče spojující Konračský a Klášterský rybník a zeleň na křižovatce silnic II/152 a III/1521 v centru sídla a břehová zeleň Konračského rybníka. Součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna. 179

180 Je třeba doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků a nadále zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému. Klenová Hlavním prvkem systému sídelní zeleně je centrální návesní prostor zastoupený zelení v okolí soustavy rybníčků propojených bezejmennou vodotečí, prostor zeleně v severní části sídla a zeleň na křižovatce silnic II/151 a III/12854 v severní části sídla. Součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna. Je třeba doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků a nadále zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému. Pro zmírnění negativních vlivů z areálu výroby a skladování na severozápadě sídla doplnit zeleň ochrannou a izolační. Nový Vojířov Hlavním prvkem systému sídelní zeleně je výrazný centrální návesní prostor se soustavou rybníčků propojenou Vojířovským potokem a zeleň plynule přecházející ze středu sídla podél Vojířovského potoka v severozápadní části sídla do volné krajiny. Na východě a severovýchodě sídla se uplatňují další menší plochy zeleně. Součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna. Je třeba doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků a nadále zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému včetně doplnění zeleně v zastavitelných plochách. Pro zmírnění negativních vlivů z areálu výroby a skladování na severovýchodě sídla doplnit zeleň ochrannou a izolační. Senotín Hlavním prvkem systému sídelní zeleně je návesní prostor v centru sídla s kapličkou obklopenou vzrostlou zelení a křížem. Významně se uplatňují příbřežní porosty kolem bezejmenné vodoteče protínající sídlo od severu k jihu a dále potom směrem na západ včetně soustavy menších rybníčků. Součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady a humna. Je třeba doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků a nadále zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému včetně doplnění zeleně v zastavitelných plochách. Pro zmírnění negativních vlivů z areálu výroby a skladování na jihu sídla doplnit zeleň. Skalka Hlavním prvkem systému sídelní zeleně je historický návesní prostor protnutý bezejmennou vodotečí a doplněný soustavou rybníčků. Součástí systému zeleně jsou soukromé zahrady. Je třeba doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků a nadále zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému včetně doplnění zeleně v zastavitelných plochách. Smrčná Stávající hlavní prvek systému sídelní zeleně se nachází v prostoru na křižovatce komunikací doplněný křížem. V případě využití ploch Bm-17 a Bm-18 doplnit systém vytvořením nových veřejných prostranství včetně veřejné zeleně úměrně významu, který bude odpovídat velikosti a 180

181 potřebám těchto ploch. Dále je třeba doplnit systém doprovodnou zelení zejména podél pozemních komunikací a drobných vodních toků a zachovat a zkvalitňovat základní prvky systému. Důležité bude prosadit ozelenění směrem do volné krajiny, což by mělo umožnit postupný přechod sídlo - krajina a omezit nepříznivé vlivy otevřeného prostranství (např. zmírnění povětrnostních podmínek). Nežádoucí je, aby např. na oplocenou zahradu přímo navazovalo pole určené k intenzivní zemědělské činnosti. Vhodným přechodem mezi sídlem a krajinou je např. několikametrový pruh trvalého travního porostu či sadu bez oplocení navazující na obytné a hospodářské budovy anebo výsadba keřových porostů. Tento podpůrný argument by měl napomoci jejich faktické realizaci. Do systému sídelní zeleně budou postupně začleňovány navržené plochy veřejných prostranství. Doprovodná zeleň se bude uplatňovat zejména kolem pozemních komunikací a vodních toků a vodních ploch. Vymezené zastavitelné plochy zejména pro bydlení, které by mohly být zasaženy negativními vlivy zejména z ploch technické a dopravní infrastruktury (zejména silnice, železnice), popř. plochami výroby a skladování doporučujeme doplnit a odclonit zelení, která u těchto ploch může také přispět ke zmírnění negativního vnímání. j) 2. odůvodnění veřejné infrastruktury silniční doprava Koncepce silniční dopravy je stabilizovaná, avšak s dlouhodobým sledováním převedení dopravy ve směru Jindřichův Hradec státní hranice a Jindřichův Hradec Slavonice mimo sídlo. Proto je také již ve stávající platné územně plánovací dokumentaci navrhován obchvat sídla Nová Bystřice a nový územní plán s tímto předpokladem dále pracuje. Současnou kostru silniční dopravy tvoří silnice druhé třídy II/128 a II/152. Silnice II/128 vede z Jindřichova Hradce na státní hranici ČR. Na tuto silnici je napojena v Nové Bystřici silnice II/152 vedoucí směrem na Slavonice, z níž v Albeři odbočuje ještě silnice II/151, která přes Klenovou vede do Kunžaku. Na silnice II. třídy jsou napojeny silnice III. tříd obsluhující jednotlivá sídla v území. Ze silnice II/128 odbočuje silnice III/12858 směrem na západ do Smrčné a dále do Nového Vojířova, kde se stáčí na sever a již mimo řešené území navazuje na silnici III/1491. Dále na severu zasahuje dořešeného území část silnice III/12860 směřující do Hradiště, která odbočuje ze silnice II/128 silnice již mimo řešené území. Ze silnice II/152 směrem na severovýchod odbočuje silnice III/1511 do Hůrek, která pokračuje dále do Senotína. Ze silnice III/1511 v Hůrkách odbočuje silnice III/12856 směrem na Potočnou. Dále silnice II/152 pokračuje směrem na jihovýchod přes Konrac (Klášter II) a směřuje již mimo řešené území do Starého Města pod Landštejnem. Od ní ještě odbočuje v řešeném území silnice III/1521, která směřuje opět již mimo řešené území do Pomezí a k zřícenině hradu Landštejn. Jak již bylo řečeno, v Albeři se napojuje na silnici II/152 silnice II/151. Z této silnice v blízkosti železniční zastávky odbočuje silnice III/1512, která směřuje do Hůrek a dále silnice III/1513, která směřuje do Blat a pokračuje dále již mimo řešené území opět k zřícenině hradu Landštejn. Ze silnice II/151 se v Klenové odděluje silnice III/12854 směřující na severozápad do Senotína a dále přes Dobrou Vodu až do Číměře. Ze silnice III/12854 odbočuje směrem do Kaprounu silnice III/1517. V Klenové se ze II/151 odděluje silnice III/1516 směřující na Matějovec a dále do Českého Rudolce. Síť silnic třetích tříd ještě doplňuje silnice III/12863, která se na jihu odděluje od silnice II/128 a směřuje do Artolce, kde se od ní ještě odděluje silnice III/1523. Hlavní, již zmiňovanou koncepční změnou oproti stávajícímu stavu, je obchvat sídla Nová Bystřice. Tento obchvat má odlehčit zatížení centra města z hlediska provozu na silnicích 181

182 II/128 a II/152. Plocha pro vedení obchvatu byla vymezena s využitím studie zadané krajským úřadem. V této studii byla vybrána varianta vedená východněji od obchvatu ve stávajícím platném územním plánu města, která má alespoň v rámci možností v území zmírnit dopady na bydlení. Dále je v návrhu vymezena plocha pro umožnění vedení komunikace pro pěší a cyklisty Nová Bystřice Ovčárna. Toto propojení by mělo zvýšit bezpečnost pěších a cyklistů v souběhu se stávající silnicí II/128. Dalším řešeným koncepčním problémem byla doprava v klidu v sídle Nová Bystřice. Návrh vymezuje systém ploch dopravní infrastruktury v klidu, který společně s veřejnými prostranstvími a to ať již stávajícími tak navrhovanými, tvoří systém garáží, odstavných a parkovacích stání. Tento systém pak jasně dokreslují stanovené podmínky pro využití jednotlivých ploch. Systém garáží a odstavných stání stávající plochy, kde již garáže jsou a navrhované plochy DIk-3, DIk-4. Navrhované plochy by měly dostatečně doplnit možnost výstavby garáží, která zatím byla hodnocena jako nedostatečná. Návrh opouští možnost umístnění parkoviště či garáží v městském parku, který se naopak snaží striktně zachovat pro veřejnou zeleň. Systém parkovacích stání stávající plochy parkovacích stání je doplněn plochami DIk-1, DIk-2 a navrhovanými ozdravěními lokalit autobusového nádraží a okolí VP-1 a veřejného prostranství před železničním nádražím. Odstavování a parkování nákladních automobilů zůstává umožněno ve stávající ploše naproti čerpací stanici pohodnných hmot při výjezdu směrem na Slavonice. Tato plocha je perspektivní i s ohledem na případné vybudování ochvatu. Všechny ostatní silnice zůstávají z hlediska koncepce nezměněny s tím, že je možno je dle potřeby rozšiřovat a upravovat. Ostatní méně významné pozemní komunikace je možno řešit v rámci využití jednotlivých ploch. Vzhledem k síti silnic a způsobu využití krajiny návrh počítá se zřizování nových tras pro cyklisty a pěší, které jsou umožněny v rámci stanovených podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Zastavitelné plochy je možno připojit ze stávajících komunikací. Územní plán umožňuje v některých plochách (viz níže kapitola stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití) realizaci nových komunikací v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami dle důvodu vzniku komunikace, a také řešení odstavných a parkovacích stání, garáží apod. Dopravu v klidu (zejména garáže, odstavná a parkovací stání) pro požadovaný způsob využití a s ním bezprostředně související doporučujeme řešit jako součást stavby, popř. umístit na pozemku stavby. Řešení dopravní infrastruktury vychází z požadavku na ochranu stávajících cest umožňujících bezpečný průchod krajinou včetně propojení jednotlivých sídel. Dopravní infrastruktura využívá v převážné míře stávající komunikace a umožňuje jejich zkvalitňování. Navržená koncepce umožňuje také napojení ploch výroby a skladování. Avšak při povolování jednotlivých činností zejména v plochách výroby a skladování je nutno zohlednit omezenější možnosti dopravního napojení. V případě, že by do těchto ploch bylo umístěno takové využití, které by zvyšovalo intenzitu dopravy a z ní plynoucí negativní vlivy nad přípustnou míru, je nutno toto využití podmínit vyřešením dopravního napojení zejména mimo plochy, kde hlavním využitím je bydlení. železniční doprava Stávající úzkorozchodná železniční trať č. 229 Jindřichův Hradec Nová Bystřice (kde je konečná stanice) je ve stabilizované trase a nepředpokládají se nové plošné nároky. V návaznosti na zásady územního rozvoje je zpřesněna územní rezerva pro prodloužení úzkorozchodné železnice na hranici s Rakouskem v úseku Nová Bystřice státní hranice (záměr D/M). Koridor územní rezervy je zpřesněn zejména s ohledem na stávající využití ploch a to ať již pro bydlení či smíšené obytné, tak vzhledem k situaci v území, tj. v návaznosti na žeelzniční nádraží a další 182

183 využití v okolí. S funkcí nádraží také souvisí navrhovaný záměr na zlepšení nádražního předprostoru, jako jednoho ze vstupních prostorů do města. technická infrastruktura Stejně jako u dopravní infrastruktury je nutno u technické infrastruktury ochránit dostatečný prostor pro umístění staveb a zařízení v území a v případě liniových staveb umožnit průchod tímto územím. zásobování pitnou vodou Nová Bystřice Koncepce zásobování pitnou vodou pro město Nová Bystřice zachovává současný stav, kdy obyvatelé jsou zásobeni ze skupinového vodovodu Landštejn, kde zdrojem vody je vodárenská nádrž Landštejn. Na stávající vodovodní řad jsou připojeny i výrobní a hospodářské areály v sídle. Vzhledem k předpokládanému nárůstu připojených obyvatel na veřejný vodovod se předpokládá rozšíření rozvodné sítě (zejména v souvislosti s novou výstavbou pro bydlení a plánovaný areál kompostárny) a v plánu jsou dále postupné rekonstrukce stávajících vodovodních řadů. Tento rozvoj i obnovu je možné realizovat v rámci stanovených podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.. Dále se uvažuje o prodloužení vodovodního řadu z lokality Dolní Obora u Nové Bystřice k hraničnímu přechodu Nová Bystřice Grametten. Dle předpokladu by součástí stavby měla být také výstavba posilovací tlakové stanice a předávací vodoměrné šachty na hranicích. Řad je navržen v délce cca 0,8 km. Tento záměr je s využitím 10 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů zapracován jako trasa, tzn., že v plochách jiného způsobu využití než je technická infrastruktura se vymezí pouze trasa vedení technické infrastruktury. V Ovčárně, kterou lze považovat za předměstí Nové Bystřice, je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, který je napojen na skupinový vodovod Landštejn. Zdrojem požární vody je návesní rybník, případně další vodní plochy v okolí. Albeř V sídle je vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu, na který je připojena většina obyvatel. Zásobování je zajišťováno ze skupinového vodovodu Landštejn. Zdrojem je stejně jako v Nové Bystřici vodárenská nádrž Landštejn. Na vodovod je napojeno přibližně třičtvrtě hlášených obyvatel a místní firmy. Zdrojem požární vody jsou rybníčky na říčce Dračici. Na veřejný vodovod je napojena i provozovna bývalého podniku Partex a Letní výcvikový tábor Univerzity Karlovy. V souvislosti s plánovaným rozvojem v sídle a postupnou obnovou vodovodních řadů návrh počítá s rozšířením vodovodní sítě, které je možné realizovat v rámci stanovených podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Artolec Sídlo nemá vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu, obyvatelé jsou zásobeni z domovních studní, kde je dostatečné množství vody a dobrá kvalita. Zdrojem požární vody je Artolecký potok protékající sídlem. Záměrem města je vybudovat vodovod pro veřejnou potřebu, napojení vodovodu je plánováno na rozvodný řad Nové Bystřice se zdrojem vody Landštejn, které je možné realizovat v rámci stanovených podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Blato Zásobování vodou je zajišťováno ze skupinového vodovodu Landštejn, přívodní řad se nachází mezi sídly Klášter a Klášter II (dříve Konrac). Na vodovod je připojena většina obyvatel. Pro odběr požární vody slouží hydranty umístěné na vodovodní síti. Zdrojem 183

184 požární vody jsou rybníky. Do budoucna je plánovaná změna v objektu čerpací stanice, odkud je čerpána voda pro sousední sídlo Hůrky, kterou je možné realizovat v rámci stanovených podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Hradiště V sídle je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, na který je napojena většina obyvatel. Pitná voda je přiváděna ze skupinového vodovodu Landštejn se zdrojem vody ve vodárenské nádrži Landštejn. Přívodní řad je napojen na vodovodní síť v Nové Bystřici, řad dále pokračuje do Nového Vojířova. Zdrojem požární vody jsou návesní rybníky, pro odběr požární vody slouží hydranty umístěné na vodovodní síti. Návrh nepočítá s žádnou změnou, systém zásobování pitnou vodou je do budoucna vyhovující. Hůrky Sídlo má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu, na který je napojena většina obyvatel. Přívodní řad je napojen na skupinový vodovod Landštejn. Zdrojem požární vody je rybník v blízkosti obce, po omezenou dobu lze použít hydranty osazené na vodovodní síti. Zemědělský areál je napojen ze stávajícího vodovodního řadu. Do budoucna je možno předpokládat prodloužení vodovodu do sousedního Senotína a Klenové, které je možné realizovat v rámci stanovených podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Klášter Sídlo Klášter I má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu, na který je napojena většina obyvatel. Pitná voda je přiváděna ze skupinového vodovodu Landštejn. Sídlo Kondrač (Klášter II) nemá vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu, obyvatelé jsou zásobeni z domovních studní. Zdrojem požární vody jsou Klášterský a Konračský rybník. Návrh počítá s realizací obnovy vodojemu Klášter, dále se počítá se zřízením posilovací čerpací stanice na přívodním řadu sídla Klášter I. Tuto obnovu je možné realizovat v rámci stanovených podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Klenová V Klenové není vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu, obyvatelé jsou zásobeni z domovních studní, kde je dostatečné množství vody a dobrá kvalita. Zdrojem požární vody jsou návesní rybníky. V budoucnu se navrhuje vybudování vodovodu v sídlech Klenová a Senotín napojením na vodovod v sídle Hůrky, které je možné realizovat v rámci stanovených podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Nový Vojířov Sídlo má vybudovaný vodovod pro veřejnou potřebu, na který je napojena většina obyvatel. Zásobování pitnou vodou je zajišťováno ze skupinového vodovodu Landštejn. Přívodní řad je napojen na rozvodnou vodovodní síť v Nové Bystřici. Zdrojem požární vody jsou návesní rybníky, pro odběr požární vody slouží hydranty umístěné na vodovodní síti. Návrh nepočítá s žádnou změnou, systém zásobování pitnou vodou je do budoucna vyhovující. Senotín V sídle není vybudovaný veřejný vodovod, obyvatelé jsou zásobeni z domovních studní, kde je dostatečné množství vody a dobrá kvalita. Zdrojem požární vody jsou návesní rybníky. Návrh umožňuje vybudování vodovodu pro veřejnou potřebu a napojení na skupinový vodovod Landštejn. V plánu je napojení z rozvodného řadu na okraji Hůrek a přes Senotín bude vodovodní řad prodloužen do sídla Klenová. 184

185 Skalka Sídlo nemá vybudovaný vodovod, obyvatelé jsou zásobeni z domovních studní, kde je dostatečné množství vody a dobrá kvalita. Zdrojem požární vody jsou rybníky na potoce protékajícím obcí. Do budoucna se s výstavbou vodovodu neuvažuje, obyvatelé budou i nadále využívat individuální zdroje pitné vody. Smrčná V sídle je vybudovaný vodovod, na který jsou připojeni všichni trvale hlášení obyvatelé. Pitná voda jde ze skupinového vodovodu Landštejn, jehož zdrojem je vodárenská nádrž Landštejn. Vodovodní řad je napojen na rozvodnou síť v Nové Bystřici. Zdrojem požární vody je rybník nacházející se v blízkosti Smrčné, po omezenou dobu lze použít hydranty osazené na vodovodní síti. Stávající stav veřejného vodovodu je vyhovující. likvidace odpadních vod Nová Bystřice V sídle je vybudována jednotná kanalizační síť, která je zakončena na centrální čistírně odpadních vod umístěné na okraji sídla. V několika úsecích je vybudována oddílná kanalizace. Odpadní voda je přiváděna na mechanické přečištění. V roce 2010 byla zahájena celková modernizace čistírny odpadních vod. Do budoucna se předpokládá postupná rekonstrukce některých uličních stok a oprava části hlavního sběrače. Vzhledem k předpokládanému nárůstu připojených obyvatel na veřejnou kanalizaci se uvažuje s rozšířením stokové sítě. Dále je navrženo napojení sídla Albeř. Realizace těchto oprav a rozšíření je umožněno v rámci stanovených podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Ovčárna nemá vybudovanou veřejnou kanalizaci. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na čistírnu odpadních vod. Dešťové vody jsou odváděny do návesního rybníka. V souvislosti s plánovanou výstavbou v této části Nové Bystřice je plánováno s vybudováním splaškové kanalizace a napojením na čistírnu odpadních vod v Nové Bystřici. Realizace tohoto rozšíření je umožněno v rámci stanovených podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Albeř V současné době nemá sídlo vybudovaný systém veřejné kanalizace, odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud jsou vyváženy na čistírnu odpadních vod. Několik objektů je vybaveno domovními čistírnami odpadních vod. Do budoucna se plánuje vybudování splaškové kanalizace zakončená na stávající centrální čistírně odpadních vod v Nové Bystřici. Pokud nedojde k výstavbě kanalizace, bude nutná rekonstrukce stávajících jímek a septiků pro zachycování odpadních vod. Tyto opatření je možné realizovat v rámci stanovených podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Artolec Sídlo nemá v současné době vybudovaný systém veřejné kanalizace, odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a odtud vyváženy na čistírnu odpadních vod. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do Artoleckého potoka. Vzhledem k počtu obyvatel a navrhovaným plochám pro rozvoj a tím nárůstu jejich počtu v porovnání s finanční náročností se nepředpokládá centrální řešení likvidace odpadních vod. Současný stav individuálního čištění je nutno dále kvalitativně zlepšovat. Blato V sídle není vybudována veřejná kanalizace, odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a odtud vyváženy na čistírnu odpadních vod. Dešťové vody jsou 185

186 odváděny systémem příkopů, struh a propustků do říčky Dračice. Vzhledem k počtu obyvatel a navrhovaným plochám pro rozvoj a tím nárůstu jejich počtu v porovnání s finanční náročností se nepředpokládá centrální řešení likvidace odpadních vod. Současný stav individuálního čištění je nutno dále kvalitativně zlepšovat. Hradiště Sídlo nemá vybudovaný systém kanalizace, odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a odtud vyváženy na čistírnu odpadních vod. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do Bystřického potoka. Vzhledem k počtu obyvatel a navrhovaným plochám pro rozvoj a tím nárůstu jejich počtu v porovnání s finanční náročností se nepředpokládá centrální řešení likvidace odpadních vod. Současný stav individuálního čištění je nutno dále kvalitativně zlepšovat. Hůrky Sídlo Hůrky má v současné době pouze dešťovou kanalizaci, zaústěnou do Panského rybníka a do Lhotského potoka. Obyvatelé mají bezodtokové jímky, které vyvážejí na čistírnu odpadních vod. Návrh vymezuje plochu pro výstavbu centrální čistírny odpadních vod, do které by byla zaústěna kanalizace. Klášter Sídla Klášter I ani Klášter II nemají v současné době vybudovanou veřejnou kanalizaci, odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a odtud vyváženy na čistírnu odpadních vod. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do Klášterského rybníka. Vzhledem k počtu obyvatel a navrhovaným plochám pro rozvoj a tím nárůstu jejich počtu v porovnání s finanční náročností se nepředpokládá centrální řešení likvidace odpadních vod. Současný stav individuálního čištění je nutno dále kvalitativně zlepšovat. Klenová Sídlo nemá vybudovaný systém kanalizace, odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a odtud vyváženy na čistírnu odpadních vod. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místních rybníků. Vzhledem k počtu obyvatel a navrhovaným plochám pro rozvoj a tím nárůstu jejich počtu v porovnání s finanční náročností se nepředpokládá centrální řešení likvidace odpadních vod. Současný stav individuálního čištění je nutno dále kvalitativně zlepšovat. Nový Vojířov V sídle není vybudována veřejná kanalizace, odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a odtud vyváženy na čistírnu odpadních vod. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do návesních rybníků. Vzhledem k počtu obyvatel a v porovnání s finanční náročností se nepředpokládá centrální řešení likvidace odpadních vod. Současný stav individuálního čištění je nutno dále kvalitativně zlepšovat. Senotín Sídlo nemá vybudovaný systém kanalizace, odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a odtud vyváženy na čistírnu odpadních vod. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do návesních rybníků. Vzhledem k počtu obyvatel a navrhovaným plochám pro rozvoj a tím nárůstu jejich počtu v porovnání s finanční náročností se nepředpokládá centrální řešení likvidace odpadních vod. Současný stav individuálního čištění je nutno dále kvalitativně zlepšovat. 186

187 Skalka V sídle není vybudována veřejná kanalizace, odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na čistírnu odpadních vod. Dešťové vody jsou odváděny do místí vodoteče. Vzhledem k počtu obyvatel a navrhovaným plochám pro rozvoj a tím nárůstu jejich počtu v porovnání s finanční náročností se nepředpokládá centrální řešení likvidace odpadních vod. Současný stav individuálního čištění je nutno dále kvalitativně zlepšovat. Smrčná Toto sídlo nemá v současné době veřejnou kanalizaci, všechny odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na čistírnu odpadních vod. Vzhledem k navrhovaným plochám pro rozvoj je součástí řešení regulačního plánu samostatná centrální čistírna odpadních vod ve Smrčné. Návrh umožňuje vybudování splaškové kanalizace a napojení na tuto plánovanou čistírnu odpadních vod. Do doby vybudování centrální likvidace odpadních vod je možno (mimo zastavitelné plochy Z17, Z18) likvivovat odpadní vody individálně. To znamená, že pokud by probíhala výstavba ve stávajících plochách či zastavitelné ploše Z19, je možno likvidovat odpadní vody individuálně. Naopak pro plochy Z17 a Z18 je podmínkou využití centrální likvidace odpadních vod. zásobování elektrickou energií Koncepce zásobování elektrickou energií respektuje současný stav a nepředpokládá žádné zásadní změny. Je vyhovující i pro případný nárůst spotřeby, např. v důsledku výstavby a konkrétní spotřeby v zastavitelných plochách. V případě potřeby je možno umístit novou trafostanici v příslušných plochách, např. v plochách pro bydlení, výroby a skladování, technické infrastruktury, zemědělské. zásobování plynem Severně od Nové Bystřice, ze sousedního správního území Číměř, je do správního území města Nová Bystřice přiveden vysokotlaký plynovod na regulační stanici nacházející se severozápadně od Albeře. Odtud je veden dál do sídel Nová Bystřice a Albeř středotlaký plynovod. Ostatní sídla nejsou napojena na plyn. Koncepce zásobování plynem nepředpokládá žádné změny, ale ani možno zásobení některého ze sídel dle aktuální potřeby. Plynovod je pak možno realizovat v rámci podmínek pro využití ploch. Území plán zpřesňuje územní rezervu pro záměr nového vysokotlakého plynovodu Nová Bystřice Staré Město pod Landštejnem Slavonice (Ep-H) ze zásad územního rozvoje. nakládání s odpady Koncepce nakládání s odpady vychází ze současného stavu a nepředpokládá žádné zásadní změny. V sídle Nová Bystřice se nachází sběrný dvůr a technické služby. Do sběrného dvora je možné svážet separovaný odpad, objemný a nebezpečný odpad a zároveň je sběrný dvůr místem zpětného odběru použitých elektrozařízení. Po všech sídlech jsou rozmístěny kontejnery na tříděný odpad. Skládka komunálního odpadu, ani skládka tříděného odpadu se v obci nenachází. Nepředpokládá se změna způsobu třídění a svozu odpadu. Východně od sídla Nová Bystřice je vymezena plocha pro umístění kompostárny. Část této plochy již je využita. Konkrétnější zásady se týkají důležitých či problematických témat regulace skládek, spaloven, třídíren odpadů a podobných využití území je již nastíněně kapitole b) výroku. Oblast regulace skládek, spaloven, nadmístních (např. krajského významu) třídíren odpadů a podobných využití území je na jednu stranu velmi problematickou záležitostí v území, ale současně je nutno si uvědomit, že v některých územích je jejich umístění nezbytné. Proto pokud se takový záměr objeví, měl by podléhat široké obecné veřejné diskuzi a projednání, protože jeho dopady jsou 187

188 zcela určitě nadmístní. V případě správního území obce předpokládáme, že žádný z takovýchto záměrů není znám, ani zapracován v žádné z dostupných koncepcí či územně plánovacích dokumentací či územně plánovacích podkladů, a proto jsou tato využití v územním plánu vyloučena. V řešeném území nejsou vymezeny plochy s nadmístním významem pro nakládání s odpady jako např. skládky, spalovny, třídírny odpadů, či jiná obdobná zneškodňovací zařízení ani není možné umístění těchto staveb či zařízení. občanské vybavení patřící do veřejné infrastruktury Novou Bystřici lze považovat za lokální správní centrum. Občanské vybavení patřící do veřejné infrastruktury je v současné době zastoupeno úměrně velikosti a významu města ve struktuře osídlení zejména městský úřad, kulturní dům, pošta, knihovna, obvodní oddělení hasičského záchranného sboru, areál policie, zdravotní středisko, mateřská a základní škola, domov pro seniory, plochy pro sport, kostel, hřbitov, severně od Nové Bystřice židovský hřbitov. Vzhledem ke specifickým podmínkám a charakteru území územní plán podrobněji člení plochy občanského vybavení monofunkční plochy občanského vybavení, plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura, plochy občanského vybavení sport, plochy občanského vybavení hřbitov a kostel, plochy občanského vybavení zámek. Připomínáme, že občanským vybavením patřícím do veřejné infrastruktury jsou pozemky, stavby, zařízení, kterými jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu. Jasným cílem zpracovatel je u ploch občanského vybavení veřejná infrastruktura zdůraznit jejich význam a jejich nenahraditelnou úlohu v uspořádání sídla. Samozřejmě, že některé pozemky, stavby a zařízení, které jsou veřejnou infrastrukturou, nejsou zdůrazněny samostatnou plochou, ale to nijak nepopírá jejich význam a jejich zřízení či užívání ve veřejném zájmu. Takže pro některá tato zařízení jsou v územním plánu vymezeny monofunkční plochy, ale pro některé je přímo zdůrazněno, že je nelze využívat jinak, čemuž odpovídají stanovené podmínky využití ploch. Jako příklad je možno uvést základní školu, která je zařazena do ploch občanského vybavení veřejná infrastruktura. Tím zpracovatel sleduje její územní stabilizaci, kdy vlastně tuto plochu nelze využít jinak. Tím je také zdůrazněna neměnnost funkčního využití orientujícího se převážně na veřejnou infrastrukturu. Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje občanské vybavení patřící do veřejné infrastruktury sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu či ochranu obyvatelstva apod. Další možnosti v těchto plochách jsou jen doplněním hlavního využití v podobě veřejné infrastruktury. Stejně tak je přistoupeno ke sportovištím, u nichž je však zařazení do veřejné infrastruktury nutno posuzovat individuálně. Naproti tomu např. areál policie je vymezen pouze jako obyčejná plocha občanského vybavení, což napovídá, že její případné přemístění a využití plochy v souladu s podmínkami využití, např. pro komerční občanské využití, je možné. Vzhledem k velikosti sídla lze předpokládat možný rozvoj občanského vybavení zejména komerčního charakteru, a to i vzhledem k potenciálu zejména rekreačnímu. Tomu odpovídají hlavně plochy na jihozápadě sídla. Avšak základním doporučením je podpořit zachování stávajících využití s možností dalšího rozvoje v rámci ploch s jiným způsobem využití. Nelze zapomínat na podporu rozvoje ploch pro volnočasové aktivity dětí a mládeže, pro sport a tím zajistit dostatečný prostor pro společenské vyžití obyvatel. Tím budou vytvořeny předpoklady pro možnosti rozvoje tělovýchovy a sportu, rekreace a cestovního ruchu a to nejen v případných monofunkčních plochách občanského vybavení, ale také v rámci přípustného, popř. podmíněně přípustného využití v rámci podmínek využití ploch s jiným způsobem 188

189 využití. Jak je již výše uvedeno, mohou být ostatní možnosti občanského vybavení součástí ploch s jiným způsobem využití a jejich existence je ošetřena v podmínkách využití konkrétní plochy. Proto může často docházet k prolínání s jiným využitím v území. V ostatních sídlech je občanské vybavení patřící do veřejné infrastruktury zastoupeno sporadicky - významný kostel v sídle Klášter s nedalekým malý hřbitovem, kostely v sídlech Albeř, Hůrky, Nový Vojířov, hřbitov v Hůrkách, menší kostely či kaple v sídlech Artolec, Blato, Hradiště, Senotín a Skalka. Často jsou tyto pozemky, stavby, zařízení součástí ploch s jiným využitím, než je občanské vybavení. Ostatní možnosti občanského vybavení se prolínají s dalšími využitími území, a proto je umožněno v plochách jiného způsobu využití jejich realizace. V návaznosti na předané podklady je v koordinačním výkresu zobrazeno území zvláštní povodně pod vodními díly Osika a V Jirchářích, které jsou z hlediska technickobezpečnostního dohledu zařazeny do III. kategorie vodních děl a pro obě nádrže byla vypracována studie týkající se území ohroženého zvláštní povodní. veřejná prostranství Systém veřejných prostranství je úzce spjat se systémem sídelní zeleně (viz také podkapitola systému sídelní zeleně) a v neposlední řadě také koncepcí dopravní infrastruktury přesněji se systémem ploch pro parkovací stání. Veřejná prostranství jsou reprezentována zejména plochami veřejných prostranství, plochami veřejné zeleně, plochami lesními. Ostatní veřejná prostranství jsou součástí ploch s jiným využitím, např. ploch dopravní infrastruktury, ploch pro bydlení. Obdobně jako v systému sídelní zeleně tvoří kostru veřejných prostranství nejvýznamnější prostory v centru sídla Mírové náměstí, městský park. Neopomenutelnými veřejnými prostory jsou veřejný prostor severně od centra sídla u silnice II/128 s pomníkem Na paměť slavných květnových dnů 1945 dnů osvobození, Husovo náměstí, školní lesík na severu sídla, hřbitov včetně sousedící zeleně. Tento systém je doplňován plochou přestavby v místě stávajícího autousového nádraží včetně sousednch pozemků a předprostorem železničního nádraží. Oba tyto prostory by měly po jejich ozdravění sloužit jako určité vstupní brány do sídla, které by měly návstěvníky posílat dále do sídla. Jejich úloha je potom zcela jasná. Vytvořit takový prostor, který bude kvalitní předzvěstí samotné návštěvy ve městě. V předprostoru železníčního nádraží se jedná vlastně o první prostor sídla, do kterého vstoupí příchozívší po železnici. Lokalita stávajícího autobusového nádraží pak prvním prostorem po vystoupení z autobusu či zaparkování automobilu. Za další významná veřejná prostranství lze považovat veřejnou zeleň podél Bystřického potoka. Nová veřejná prostranství lze také umisťovat v ostatních plochách s jiným způsobem využití zejména zastavitelných plochách pro bydlení, kdy význam bude odpovídat velikosti a potřebám konkrétní plochy. Stejně jako u systému sídelní zeleně je nutno zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému a vhodně je propojit s aktivním odpočinkem obyvatel. Při uplatňování zeleně zejména na veřejných prostranstvích je nutno upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám. V Albeři je tvořeno veřejné prostranství prostorem ve východní části sídla s křížem a pomníkem obětem válek. Artolec má protáhlý tvar, kde lze těžko najít větší veřejné prostranství. Přesto prostor kolem kostelíka se vzrostlou zelení ve středu sídla by se dal charakterizovat jako určité místo určené pro věci veřejné včetně setkávání obyvatel. Sídlo Blato je charakteristické obestavěním komunikace vedoucí po hrázi Dolního Žišpašského rybníku s klasickým veřejným prostranstvím. Naproti tomu sídlo Hradiště má typický jihočeský charakter, kdy na obestavěné kruhové návsi najdeme kapličku obklopenou zelení. V 189

190 sídle Hůrky na hřbitov v jižní části navazuje veřejný prostor se vzrostlou zelení, dětským hřištěm a pomníkem pokračující celým sídlem v podobě hlavního uličního prostoru doplněného kostelem. Klášter je malé sídlo, kde je veřejný prostor representován prostranstvím kolem dominantního kostela s neopomenutelnými lípami. V sídle Klášter II (Konrac) je veřejné prostranství reprezentováno pouze uličním prostorem podél procházejících silnic. V Klenové tvoří veřejné prostranství typický obestavěný návesní prostor doplněný soustavou rybníků s břehovou zelení a bývalou budovou kapličky. Nový Vojířov má obdobně jako Klenová veřejný prostor v centru sídla tvořený taktéž soustavou rybníků s břehovou zelení a kostelíkem. V Senotíně tvoří veřejné prostranství prostor před kapličkou v jižní části sídla. Sídlo Skalka nemá již dnes typický návesní prostor, který by charakterizoval veřejné prostranství. V jejím případě se jedná o zbytky zástavby se soustavou rybníků ve středu sídla. Tento prostor je užívaný soukromě, avšak s možností procházky pro veřejnost. Posledním sídlem je Smrčná, kde je veřejné prostranství tvořeno prostorem kolem křižovatky v centru sídla. Zde se nachází kříž obklopený vzrostlými stromy. Nová veřejná prostranství byla vymezena v Albeři a ve Smrčné v souvislosti s rozsáhlejší plochami pro bydlení. Stejně jako u Nové Bystřice lze nová veřejná prostranství také umisťovat v ostatních plochách s jiným způsobem využití zejména zastavitelných plochách pro bydlení, kdy význam bude odpovídat velikosti a potřebám konkrétní plochy. Stejně jako u systému sídelní zeleně je nutno zachovat a zkvalitňovat hlavní prvky systému a vhodně je propojit s aktivním odpočinkem obyvatel. Při uplatňování zeleně zejména na veřejných prostranstvích je nutno upřednostňovat především původní druhy rostlin odpovídající přírodním podmínkám. Veřejnou infrastrukturu je možno řešit v rámci jednotlivých ploch jako přípustné popř. podmíněně přípustné využití. j) 3. odůvodnění upořádání krajiny uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny je orientována na zachování stávajícího stavu a jeho postupné zlepšování. Uspořádání krajiny vychází z historického uspořádání území, kdy svou roli sehrává umístění řešeného území v blízkosti státní hranice, kde došlo po druhé světové válce k významným změnám, které zásadním způsobem ovlivnily a vlastně stále ještě ovlivňují rozvoj a využití území včetně uspořádání sídel. Přes tyto skutečnosti hraje stále svou nezastupitelnou roli v obrazu krajiny umístění samotného sídla, na které logicky navazují méně přírodě blízké ekosystémy a tím méně přírodně stabilní plochy, které jsou zemědělsky intenzivně využívané. Celkově je možné říci, že také díky umístění u dříve přísně střežených hranic se jedná o velmi stabilní území s bohatým přírodním zázemím, pro které byly v tomto území vyhlášeny hned dva přírodní parky Česká kanada a Přírodní park Homolka - Vojířov. Nejstabilnější části krajiny je celá jižní příhraniční část, jihozápadní až západní, severní až severovýchodní a jihovýchodní část správního území města, kde se nachází lesní komplexy, které zaujímají téměř polovinu rozlohy řešeného území. Zbytek správního území jsou většinou zemědělsky využívané plochy často bohatě protkané předěly v podobě remízů a menších lesíků. Co se týče zobrazování např. menších vodních ploch v měřítku územního plánu, ve vyhlášce 501/2006 Sb. ke stavebnímu zákonu je uvedeno, že územním plánem se území člení na plochy, které se s přihlédnutím k účelu a podrobnosti popisu a zobrazování v územním plánu vymezují zpravidla o rozloze větší než m 2. Je nutno zdůraznit, že při tvorbě územního plánu je nutno nezaměňovat pozemky a plochy. Plochy nelze v žádném případě ztotožnit s druhy pozemků. Proto menší vodní plochy, byť vedené v katastru pozemků jako druh pozemku vodní plocha, nejsou v hlavním výkrese zobrazeny jako plochy vodní a 190

191 vodohospodářské (s vodohospodářskou funkcí), ale jsou součástí jiné funkční plochy (např. zemědělské, smíšené nezastavěného území, veřejné prostranství, přírodní, lesní), v jejíchž podmínkách pro využití není popřena existence stávajících vodních ploch včetně jejich údržby. Tyto drobné vodní plochy jsou pak zobrazeny pouze informativně v koordinačním výkrese. Ani v tomto případě se nejedná o samostatnou plochu s vlastními podmínkami využití, ale pouze o informativní jev. Pro odlišení od ploch vodních a vodohospodářských, které jsou druhem plochy s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky č. 501 s vlastními podmínkami využití, jsou v koordinačním výkrese nazvány vodní plocha skutečná vodní hladina. Stejným způsobem jsou zobrazeny pouze v koordinačním výkrese také drobné vodní toky, které jsou jinak součástí ploch s jiným způsobem využití. Toto pojetí také odpovídá definici a smyslu koordinačního výkresu, kdy koordinační výkres zahrnuje mimo jiných důležitá omezení v území zejména limity využití území. Pro zvýšení ekologické stability je v řešeném území navržena soustava prvků územního systému ekologické stability, které by měly zajistit alespoň základní prostupnost a funkčnost území. Koncepce uspořádání krajiny je orientována na zlepšení přírodní kvality správního území města zejména ochranu ekologicky stabilních částí a obnovu těch částí, které svou kvalitu a stabilitu ztratily (např. intenzivní zemědělskou činností), ale jsou důležité pro zlepšení a funkčnost ekologické stability celku. Tomu odpovídají také stanovené podmínky pro využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Ve volné krajině jsou umožněny změny druhů pozemků např. zatravňování, zalesňování, vytváření vodních ploch, ale vždy za splnění k tomu uvedených podmínek. Rovněž je umožněno za dodržení zákonných podmínek umístění polních hnojišť a komunitní kompostování. Neméně důležité bude v budoucnu zachovávat a dodržovat tradiční plynulý přechod a vazbu sídla na krajinu (zejména tradičními humny), znovu vysazovat liniovou zeleň a obnovovat další přírodní prvky jako jsou potoky, strouhy, rybníky, louky, solitérní stromy, které často doprovázeli určité stavební prvky nejen v zastavěném území, ale také ve volné krajině, apod. Ve volné krajině je důležité zachování prostupnosti či průchodnosti krajiny. Snížení prostupnosti a průchodnosti krajiny má negativní vliv na ekologii krajiny i na její rekreační využití. Úkolem tohoto územního plánu je nepodporovat snižování průchodnosti krajiny, které je způsobováno rušivými krajinnými prvky (např. zvětšováním honů, odstraňováním tradičních členících prvků a cest a budováním velkých oplocených celků, dopravní stavby). Podobné rušivé prvky narušují prostorové a funkční vztahy v krajině a přetvářejí tak specifický charakter krajiny. Narušení tradičních ekologických a provozních vazeb a hodnot krajinného rázu způsobuje pokles atraktivity krajiny z hlediska uživatele (lidé i živočichové), to má za důsledek pokles biodiverzity (biologické rozmanitosti) a rekreačního využívání. V krajině je proto možné umisťovat pouze dočasné rušivé prvky jako např. dočasné oplocenky při výsadbě lesa nebo mimo lesní pozemky dočasné ohrazení pro pastvu dobytka (např. formou elektrických ohradníků nebo jednoduchých dřevěných ohrazení). Krajina v řešeném území je hodnocena jako poměrně kvalitní. Celé území je také atraktivní pro aktivní způsoby rekreace, jako je pěší turistika a cykloturistika. Další rekreační využívání krajiny je proto vhodné orientovat zejména na turistické stezky, cyklostezky a další využití pozemních komunikací. V řešeném území se nachází část intenzivní zemědělské využití krajiny, které činí krajinu méně ekologicky stabilní. Tyto méně stabilní plochy se nachází na západ a severovýchod od Nové Bystřice, jihovýchod v okolí Artolce a dále v okolí sídel Blato a Konrac. Zde 191

192 doporučujeme provést taková opatření, která zvýší ekologickou stabilitu území a možnosti migrace živočichů. U silnice II. třídy mezi Klášterem a Konracem navržena plocha rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území. V této ploše se nachází bývalá stavba pro zemědělství, která je určena k odstranění a navrácení pozemků do zemědělského půdního fondu. Navrhované řešení nadále předpokládá a zachovává zemědělské využití krajiny. V řešeném území ani v jeho těsné blízkosti se nenachází žádné území, které by vyžadovalo okamžité a bezpodmínečné řešení zásadně nevyhovujícího stavu. Samozřejmě, že v území je co vylepšovat, ale jedná se zejména o nedostatky v důsledku velkého zcelování zemědělských pozemků. Napravení tohoto stavu je nejdůležitější a prvořadý úkol při využití krajiny alespoň ve formě realizace prvků územního systému ekologické stability. Celek je možno hodnotit jako uspokojivý. Vzhledem k hodnotě území je zakázáno v území umisťovat větrné elektrárny, sluneční elektrárny apod. Ve volné krajině jsou umožněny změny druhů pozemků např. zalesňování, vytváření vodních ploch, ale vždy za splnění k tomu uvedených podmínek. Rovněž je umožněno za dodržení zákonných podmínek umístění polních hnojišť a komunitní kompostování. Komunitní kompostování definuje 10a odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Komunitním kompostováním se rozumí systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Zeleným kompostem se rozumí substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků. V žádném případě se nejedná o skládky zejména domovního odpadu, ale ani ničeho jiného. V přírodních hodnotách se také objevují prvky, které lze těžko zobrazit v grafické části, a proto jsou vyjmenovány pouze v textové. Jedná se zejména o další prvky v krajině např. mokřady a pastviny. Koncepce uspořádání krajiny vychází také z nejnovějších zkušeností uplatňování územních plánů a rozhodování v území. Zejména dotčené orgány uvítají, když územní plán zdůrazní své priority vztahující se k ochraně nezastavěného území. Snahy o jeho využití gradují a je proto nutno zdůraznit, že zastavování, zaplocování, byť skryté, jsou od samého počátku v rozporu s koncepcí uspořádání krajiny a tudíž nepřípustné. Samotná ustanovení jsou natolik výmluvná, že se lze při rozhodování v území o ně účinně opřít. Tyto priority jsou následně promítnuty také do podmínek využití jednotlivých ploch. Plocha rekonstrukčních a rekultivačních zásahů R1 byla vymezena v blízkosti silnice II/152 mezi Klášterem a Konracem. Jedná se o pozůstatky bývalé zemědělské stavby, které jsou navrženy k navrácení do zemědělské půdy. územní systém ekologické stability Jedním z hlavních výstupních limitů je územní systém ekologické stability. Nejedná se o samostatnou plochu (překryvné plochy či překryvné využití), ale o limitující skutečnost, která nepopírá využití jednotlivých ploch, ale omezuje ho směrem k zohlednění jednotlivých prvků územního systému ekologické stability. To znamená, že pokud jde např. lokální biokoridor přes plochy bydlení, neznamená to, že by plochy bydlení nebyly. Jen při jejich využití (tam, kde vede biokoridor) musí být zohledněna skutečnost, že tam biokoridor je. Tomu musí odpovídat uvažované činnosti, např. u biokoridoru nesmí ohrozit jeho účel (prostupnost území), tj. musí umožnit migraci mezi biocentry. V praxi tato skutečnost znamená, že na tuto část území, kde se 192

193 střetává biokoridor s bydlením, bude pohlíženo přísněji z hlediska ochrany přírody a krajiny a že při každém záměru v tomto území bude příslušný dotčený orgán chránit prvky územního systému ekologické stability a jejich funkci v něm. V žádném případě neplatí, že se na těchto pozemcích nic nesmí a musí zůstat napospas svému osudu. Samozřejmě se zde může odehrávat stávající využití (bydlení, kosení luk, orání a sklízení na polích, hospodaření v lesích), které je v souladu s právními předpisy a dalšími dokumenty, ale každá uvažovaná změna musí již respektovat zvýšené požadavky na tyto pozemky či jejich části. Tyto prvky spolu s plochami přírodními a smíšenými nezastavěného území vymezenými mimo prvky územního systému ekologické stability tvoří kostru ekologické stability. Řešení jednotlivých prvků územního systému ekologické stability navazuje na požadavky nové legislativy. Biocentra jsou vymezena zejména jako plochy přírodní, biokoridory jako plochy smíšené nezastavěného území. Do ploch smíšených nezastavěného území jsou též zařazeny stabilní části krajiny. Vymezené interakční prvky jsou důležité z hlediska správného fungování krajiny jako celku, a proto je vhodné je ochránit před jejich zničením. Další odůvodnění prvků systému je možno najít výše v odůvodnění ploch přírodních a ploch smíšených nezastavěného území. Při rozdělení prvků územní ekologické stability (dále jen ÚSES ) na funkční a nefunkční byla použita oficiální metodika Ministerstva pro místní rozvoj, která ve vzorovém příkladu rozděluje ÚSES na stav (funkční prvky) a návrh (nefunkční prvky). Vytváření ÚSES je veřejným zájmem, plán ÚSES je podkladem pro územní plán. Nefunkční prvky a jejich realizaci je třeba považovat za veřejně prospěšné opatření (tj. pro funkčnost ÚSES je tyto prvky nutné nově založit ve vymezených plochách) na rozdíl od prvků funkčních, kde k ochraně postačují dostatečně přesně vymezené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (tj. zachování stavu). Z hlediska intenzivní zemědělské činnosti, byla postupem času menší pole zcelena do velkých lánů, byly zaorány předěly mezi poli a byla porušena ekologická stabilita území. Je tedy třeba vytvořit minimální územní podmínky pro přežití škály organismů a jejich společenstev přirozeně se vyskytujících v daném území. V územním plánu je proto navržena obnova této stability území formou navržených biokoridorů a biocenter, která mají, doplněním již funkčních (existujících) prvků, zajistit chybějící prostupnost území a tím funkčnost územního systému ekologické stability. V případě prvků navržených k založení je chráněna územní rezerva pro jejich budoucí realizaci. Nelze připustit takovou změnu ve využití území, která budoucí realizaci znemožní nebo výrazně ztíží. V průběhu zpracování územního plánu byl původní podklad podroben revizi, ze které vyplynuly částečné úpravy prostorového řešení prvků územního systému ekologické stability. Do těchto úprav se promítlo především zapracování prvků nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability a z něj vyplývajících návazností a dále zajištění návaznosti na lokální územní systém ekologické stability v sousedních územích. Kostru ekologické stability tvoří ekologický významné segmenty, které mají stabilizační funkci na krajinu. Do nich patří všechny prvky územního systému ekologické stability a další plochy mimo tyto prvky, zejména které jsou zařazeny do ploch smíšených nezastavěného území, ploch vodních a vodohospodářských a lesních (např. předěly v polích, rybníky, vodoteče) zejména odělující, resp. předělující plochy zemědělské. Územní systém ekologické stability odpovídá stavu krajiny nejen ve správním území města, ale také stavu krajiny v navazujícím území. Stabilní kostru celého území představují převažující vodní plochy doplněné příbřežními porosty, v severní části pak lesním porostem. Ostatní prvky systému probíhají územím sledujíce vodní toky či jiné liniové prvky včetně alejí s pokračováním směrem na západ. Celý systém je doplňován interakčními prvky. 193

194 Další odůvodnění prvků systému je možno najít výše v odůvodnění ploch přírodních a ploch smíšeného nezastavěného území. Prvky územního systému ekologické stability v řešeném území územního plánu Nová Bystřice: Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 1 Biocentrum Lokální 3,37 5AB3 Les Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno SLT 5K- Kyselá jedlová bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7 Lhota u Sedla, Nový Vojířov Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 2 Biocentrum Lokální 10,99 5AB3 Les, vodní plocha, ostatní plocha, TTP Doporučení Katastrální území Biocentrum zahrnuje les, před ním je rybník s vývařištěm. Zastoupeny jsou zde různé SLT. SLT 0K kyselý dubový bor na pískovcích, SLT 0P- kyselý jedlobukový bor na písčitých sedimentech a SLT 3L- jasanová olšina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: 0K sm 0+-,bo 8-9, db +-2, br+-1, 0P sm 0-1, jd+-1, bo 7-8, db +-2, br+-1. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy Nový Vojířov Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 3 Biocentrum Lokální 9,48 5AB3, 5AB-B5b Ostatní plocha, TTP, vodní plocha Doporučení Katastrální území Biocentrum zahrnuje prameniště drobného vodního toku, který proudí na sever a na východním konci Nového Vojířova se vlévá do Vojířovského potoka. Toto území je tvořeno TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Územím prochází komunikace Revitalizace koryta toku. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Nový Vojířov Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 4 Červený potok 194

195 Biocentrum Lokální 8,76 5A3, 4A2, Doporučení Katastrální území 4A-AB3 Les, ostatní plocha Biocentrum zahrnuje les, kterým protéká Červený potok. Podél toku je les SLT 0K kyselý dubový bor na pískovcích a SLT 0P- kyselý jedlobukový bor na písčitých sedimentech. Zbylá část lesa 5M chudá jedlová dubrava. Územím biocentra prochází místní komunikace. Biocentrum je tvořeno také zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: 0K sm 0+-,bo 8-9, db +-2, br+-1, 0P sm 0-1, jd+-1, bo 7-8, db +-2, br+-1. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Nový Vojířov Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 5 Biocentrum Lokální 10,83 5AB3 Les, ostatní plocha Doporučení Katastrální území V biocentru převládá SLT 5S- svěží jedlová bučina, ale je zde přítomen i SLT 5O svěží buková jedlina a 5K- kyselá jedlová bučina. V okolí lesa je zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: 5S - sm +-2, jd 3-4, bk 4-7, db +-2, jv +-1, lp+-1. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Nový Vojířov Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 6 Biocentrum Lokální 8,26 5AB-B5b Vodní plocha, TTP, zahrada Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno rybníkem, jež je napouštěn vodou z Vojířovského potoka. Rybník je průtokový. Hráz s vegetací. Na východ, jihovýchod a jih od rybníka je TTP. Mezi TTP je zahrada. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum. Nová Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 7 Blanko Biocentrum Lokální 12,72 7A6 Vodní plocha, les, ostatní plocha Většinu biocentra tvoří rybník Blanko. V západní části biocentra je les a silnice. Převažující SLT 195

196 Doporučení Katastrální území je 6R svěží rašelinná smrčina. K biocentru náleží i zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 6-10, jd 0+-, bo+- 4, bř +-1, oll +-1. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Mnich u Nové Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha, PR Blanko Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 8 Za židovským hřbitovem Biocentrum Lokální 4,76 5AB3 Doporučení Katastrální území 5AB-B4 5AB-B5b TTP, ostatní plocha, vodní plocha Na jihozápadním okraji biocentra proudí Bystřický potok. Koryto toku je umělé v jeho okolí se vyskytuje TTP a zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. Za hranicí biocentra je ČOV. Revitalizace koryta toku a doplnění výsadby doprovodné vegetace. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Nová Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 9 Důlek Biocentrum Lokální 5,23 5AB3, 5AB-B4 Vodní plocha, ostatní plocha Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno převážně rybníkem. Na východ od něj jsou podmáčené (neplodné) půdy s rozptýlenou zelení. V podmáčeném území proudí Ovčárenský potok a přivádí vodu do Hlinitého rybníka. Územím prochází komunikace. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Nová Bystřice, Albeř Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC10 Kaliště Biocentrum Lokální 11,36 5AB3 Les Doporučení Biocentrum je tvořeno SLT 5F- svahová jedlová bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná 196

197 skladba: Sm 1-3, jd 2-4, bk 4-6, jv +-2, ji+-1 Katastrální území Albeř Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC11 Les, ostatní plocha Biocentrum Lokální 4,26 6AB3 Doporučení Katastrální území Biocentrum tvořeno SLT 5K - kyselá smrková bučina a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Albeř Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC12 Dračice Biocentrum Lokální 8,32 5AB3 Vodní plocha, ostatní plocha Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno vodním tokem s umělým korytem. Součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy. Revitalizace koryta toku. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Blato u Hůrek Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC13 Studený Biocentrum Lokální 4,025 5AB3, 5AB-B5b Vodní plocha, les, ostatní plocha, orná půda Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno vodním tokem s umělým korytem a rybníkem. Součástí jsou také luční porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy. Revitalizace toku. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Albeř Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 14 Nad Papírnou 197

198 Biocentrum Lokální 3,57 5AB3 Vodní plocha, ostatní plocha, les Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno tokem s umělým korytem a lučními porosty v nivě, rozptýlená zeleň, drobné mokřadní plochy. Území se nachází v průmyslové části obce Nová Bystřice. V biocentru se vyskytuje také les SLT 5S - svěží jedlová bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 3-4, bk 4-7, db +-2, jv +-1, lp+-1. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Nová Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les, vodní plocha, les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 15 Kamenný vrch Biocentrum Lokální 5,82 5AB3 Les Biocentrum tvořeno SLT 5K -kyselá jedlová bučina 5AB3 Doporučení Katastrální území V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7 Albeř Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 16 Artolecký potok Biocentrum Lokální 11,27 5AB-B5b Vodní plocha, ostatní plocha, TTP Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno tokem s umělým korytem a lučními porosty v nivě, rozptýlená zeleň a obhospodařovanými TTP Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Nová Bystřice, Artolec Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. - vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 17 Trávničný Biocentrum Lokální 5,63 5AB-B5b, 5AB3 Vodní plocha, ostatní plocha, TTP, les Doporučení Biocentrum je tvořeno soustava dvou rybníků, přes jeden z nich vede komunikace. Dále lučními porosty s rozptýlenou zelení a lesem, kde převládá SLT 5S- - svěží jedlová bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 3-4, bk 4-7, db +-2, jv +-1, lp+-1. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum 198

199 Katastrální území Nová Bystřice, Artolec Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha, les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 18 Obora Biocentrum Lokální 13,4 5AB3 Les Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno SLT 5F - svahová jedlová bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 1-3, jd 2-4, bk 4-6, jv +-2, ji+-1 Nová Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 19 Biocentrum Lokální 8,2 5AB3 Ostatní plocha, les Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno SLT 5K- Kyselá jedlová bučina a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Mnich u Nové Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les, Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 20 Velký Proudný Biocentrum Lokální 12,16 5AB3 Vodní plocha, ostatní plocha Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno rybníkem, jeho litorálním pásmem a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. V Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybník nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum. Mnich u Nové Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC

200 Biocentrum Lokální 20,23 6AB3 Les Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno SLT 6F - svahová smrkvá bučina a SLT 6N- kamenitá smrková bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 1-3, jd 2-4, bk 4-6, jv +-2, jl +-1, js 0+- Artolec Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 22 Artolecký rybník Biocentrum Lokální 3,78 69,50 Vodní plocha, ostatní plocha, TTP Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno rybníkem a přiléhající zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. V Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum. Artolec Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 23 Biocentrum Lokální 8,7 5AB-B4 Les, ostatní plocha Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno SLT 6P kyselá smrková jedlina a SLT 5L jasanová olšina a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 1-6, jd 4-7, bo 0-2, bk-+2 (bř, os)0+- Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Artolec, Klášter Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 24 Klášterský rybník Biocentrum Lokální 26,42 5AB-B4 Vodní plocha, ostatní plocha, TTP, les Doporučení Biocentrum je tvořeno vodním tokem a Klášterským rybníkem, který tok zásobuje vodou. Koryto toku je umělé, přiléhá k němu travní porost s rozptýlenou zelení. V biocentru je les SLT 6Pkyselá smrková jedlina V Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum. 200

201 Katastrální území Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 1-6, jd 4-7, bo 0-2, bk-+2 (bř, os)0+- Klášter, Konrac Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha, les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 25 Biocentrum Lokální 11,06 6AB3 Les Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno SLT 6P- kyselá smrková jedlina a SLT 6K - Kyselá smrková bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 1-6, jd 4-7, bo 0-2, bk-+2 (bř, os)0+- Konrac, Blato u Hůrek Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 26 Olien Biocentrum Lokální 7,19 6AB3 Vodní plocha, les, ostatní plocha Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno rybníkem, k němu přiléhá travní porost s rozptýlenou zelení. V biocentru je SLT 6K - Kyselá smrková bučina Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7 Podlesí pod Lanštejnem, Skalka u Nové Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha, les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 27 Biocentrum Lokální 10,06 6AB 3 Les Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno SLT 6S svěží smrková bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 2-4, jd 2-4, bk 3-7, jv +-1 Klášter Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 28 Gebharecký rybník 201

202 Biocentrum Lokální 14,23 6AB3 Vodní plocha Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno Gebhareckým rybníkem a jeho litorálním pásmem. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Skalka u Nové Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC29 Biocentrum Lokální 9,52 6AB3 Les Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno SLT 6N Kamenitá smrková bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba:sm 2-4, jd 1-3, bo +- 1, bk 1-5, bř +- 1, (jv, jř)+ Klášter Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC30 Biocentrum Lokální 10,09 5AB3 Les, ostatní plocha, Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno SLT 5K- Kyselá jedlová bučina a zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy Senotín Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC31 Lubon Biocentrum Lokální 14,38 5AB3 Zahrada, TTP, ostatní plocha, vodní plocha, Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno rybníkem Lubon, k němu přiléhá travní porost s rozptýlenou zelení a obhospodařovaný TTP. Součástí biocentra je i zahrada Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum. Senotín Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha 202

203 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC32 Biocentrum Lokální 6,69 5AB3 TTP, vodní plocha, les Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno rybníkem, k němu přiléhá travní porost s rozptýlenou zelení a obhospodařovaný TTP. Součástí je i zahrada a les V Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum. Senotín, Hůrky Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha, les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC33 Skalák Biocentrum Lokální 17,27 6AB3, 5AB-B4 Ostatní plocha, les, TTP, vodní plocha Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno SLT 6P- kyselá smrková jedlina a SLT 6K -Kyselá smrková bučina dále TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení a vodní plochou. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: SLT 6K -sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7, SLT 6P - Sm 1-6, jd 4-7, bo 0-2, bk-+2 (bř, os) 0+-. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Senotín Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les, Přírodní rezervace Skalák Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC34 Velký Jezdec Biocentrum Lokální 6,1 6AB3 Vodní plocha, ostatní plocha Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno rybníkem, k němu přiléhá travní porost s rozptýlenou zelení V Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Rybník nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum. Senotín, Hůrky Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC35 Hůrecký rybník Biocentrum Lokální 10,07 5AB-B4 Vodní plocha, les Biocentrum je tvořeno Hůreckým rybníkem, k němu přiléhá travní porost s rozptýlenou zelení a lesem SLT 6P- kyselá smrková jedlina 203

204 Doporučení Katastrální území Rybník nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. V Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 1-6, jd 4-7, bo 0-2, bk-+2 (bř, os)0+- Blato u Hůrek Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC36 Horní Žižpašský rybník Biocentrum Lokální 6,99 5AB-B4 Vodní plocha Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno Horním Žižpašským rybníkem a litorálem. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Pomezí pod Lanštejnem, Blato u Hůrek Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC37 U Dolního Parmazinu Biocentrum Lokální 5,02 6AB3, 5AB-B5b Les, ostatní plocha, vodní plocha, TTP Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno rybníkem, k němu přiléhá travní porost s rozptýlenou zelení a obhospodařovaný TTP. Součástí je i SLT 6K Kyselá smrková bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7. V Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum. Klenová u Hůrek, Blato u Hůrek Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC38 Horní Parmazín Biocentrum Lokální 9,369 6AB3 Vodní plocha, les, ostatní plocha Doporučení Biocentrum je tvořeno rybníkem, k němu přiléhá travní porost s rozptýlenou zelení. Součástí je i SLT 6K Kyselá smrková bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: : sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7. V Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum. 204

205 Katastrální území Klenová u Hůrek Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC39 Klenovický rybník Biocentrum Lokální 4,78 6AB3 Vodní plocha, les Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno Klenovickým rybníkem a jeho litorálem a SLT 6K Kyselá smrková bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biocentrum. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Klenová u Hůrek Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC40 Biocentrum Lokální 20,66 6AB3 Les Doporučení Katastrální území Biocentrum je tvořeno lesem SLT 6N Kamenitá smrková bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 2-4, jd 1-3, bo +- 1, bk 1-5, bř +- 1, (jv, jř)+ Klenová u Hůrek Kategorie ochrany VKP dle zákona č.114/92 Sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBC 41 Biocentrum Lokální 5,12 5AB-B5b TTP, ostatní plocha Doporučení Katastrální území Kategorie ochrany Biocentrum je tvořeno TTP a travním porostem s rozptýlenou zelení Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum Potočná u Číměře, Hradiště u Nové Bystřice Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 1 Mlatka Biokoridor Lokální 1,97 4A-AB3 Les, vodní plocha, ostatní plocha Biokoridor je tvořen lesem SLT 0K kyselý dubový bor na pískovcích a přilehlým travním 205

206 Doporučení Katastrální území porostem s rozptýlenou zelení. Biokoridorem prochází komunikace V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba 0K : sm 0+-,bo 8-9, db +-2, br+-1. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor Nový Vojířov Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 2 Na Malé smrčině Biokoridor Lokální 10,62 5AB3 TTP, ostatní plocha, les Doporučení Katastrální území Biokoridor je tvořen lesem SLT 5K- Kyselá jedlová bučina, trvalým travním porostem a travním porostem s rozptýlenou zelení. Územím biokoridoru prochází drobný vodní tok strouha a komunikace. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba 0K : sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor Nová Bystřice, Nový Vojířov, Hradiště u Nové Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 3 Vojířovský potok Biokoridor Lokální 7,56 5AB-B5b Vodní plocha, ostatní plocha, TTP Biokoridor je tvořen soustavou čtyř rybníků a vodním tokem, jež má umělé koryto. Součástí biokoridoru je i TTP v okolí toku. Doporučení Katastrální území Revitalizace toku. V Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. Nový Vojířov (obec Nová Bystřice, okres Jindřichův Hradec) Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 4 Vojířovský potok Biokoridor Lokální 8,48 5AB3, 5AB-B5b Zahrada, les, vodní plocha, TTP Doporučení Biokoridor je tvořen vodním tokem s umělým korytem. Součástí biokoridoru jsou i břehové porosty rybníka, z něhož tok vyúsťuje a proudí biokoridorem západním směrem. V okolí biokoridoru jsou TTP a SLT 5K- Kyselá jedlová bučina Revitalizace toku. V Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk

207 Katastrální území Nová Bystřice, Nový Vojířov, Hradiště u Nové Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 5 Červený potok Biokoridor Lokální 7,53 4A-AB3 Les, vodní plocha Doporučení Katastrální území Biokoridor je tvořen SLT 0K kyselý dubový bor na pískovcích, kterým prochází vodní tok s přirozeným nebo upraveným korytem. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 0+-,bo 8-9, db +-2, br+-1. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Nový Vojířov, Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 6 Červený potok Biokoridor Lokální 9,76 4A-AB3 Les, vodní plocha Doporučení Katastrální území Biokoridor je tvořen SLT 0K kyselý dubový bor na pískovcích, kterým prochází vodní tok s přirozeným nebo upraveným korytem V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 0+-,bo 8-9, db +-2, br+-1. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Nový Vojířov Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 7 Červený potok Biokoridor Lokální 6,63 4A-AB3, 4A6 Les, vodní plocha Doporučení Katastrální území Biokoridor je tvořen SLT 0K kyselý dubový bor na pískovcích a SLT 0G - podmáčený smrkový bor, kterým prochází vodní tok s přirozeným nebo upraveným korytem. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: 0K sm 0+-,bo 8-9, db +-2, br+-1, 0G - Sm 6-10, jd 0+-, bo +-4, bř +-1, oll +-1 Nový Vojířov Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 8 Blanko 207

208 Biokoridor Lokální 7,24 5AB-B5b 5AB-B4 5AB3 TTP, ostatní plocha, vodní plocha Doporučení Katastrální území Biokoridor je tvořen vodním tokem s umělým korytem a přilehlými TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Biokoridorem prochází komunikace. Revitalizace toku. V Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Nová Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 9 Biokoridor Lokální 1,74 7A6 Les Doporučení Katastrální území Biokoridor je tvořen SLT 6R svěží rašelinná smrčina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 6-10, jd 0+-, bo+- 4, bř +-1, oll +-1 Mnich u Nové Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 10 Biokoridor Lokální 3,6569 5AB3 Les, ostatní plocha Biokoridor je tvořen lesem typu SLT 5K- Kyselá jedlová bučina a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Doporučení Katastrální území V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy Mnich u Nové Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 11 Příhraniční Biokoridor Lokální 7,59 5AB-B4 Vodní plocha, les Doporučení Biokoridor je tvořen lesem typu SLT 5P - kyselá jedlina a rybníkem Příhraniční V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 1-6, jd 4-7, bo 0-2, bk-+2 (bř, os)0+-. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. 208

209 Katastrální území Mnich u Nové Bystřice (obec Nová Bystřice, okres Jindřichův Hradec) Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 12 Balkův rybník Biokoridor Lokální 5,5 5AB-B4 Les, zastavěná plocha a nádvoří, ostatní plocha, vodní plocha Doporučení Katastrální území Biokoridor je tvořen lesem typu SLT 5P- kyselá jedlina, zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení a Balkovo rybníkem. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 1-6, jd 4-7, bo 0-2, bk-+2 (bř, os)0+-. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Mnich u Nové Bystřice (obec Nová Bystřice, okres Jindřichův Hradec) Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 13 Mnišský rybník Biokoridor Lokální 12,37 5AB-B5b Ostatní plocha, vodní plocha, TTP Doporučení Katastrální území Biokoridor prochází jihovýchodním litorálním pásmem Mnišského rybníka. Rybník je obtokový, je zde významná sít vodních toků. Koryto toku je přirozené nebo upravené a prochází TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Biokoridorem prochází komunikace Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor Mnich u Nové Bystřice, Nová Bystřice (obec Nová Bystřice, okres Jindřichův Hradec) Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. vodní plocha, Evropsky významná lokalita Mnišský rybník Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 14 Winterflur Biokoridor Lokální 6,28 5AB3 Les, ostatní plocha Doporučení Biokoridor je tvořen lesem typu SLT 5K- Kyselá jedlová bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7 Katastrální území Mnich u Nové Bystřice (obec Nová Bystřice, okres Jindřichův Hradec) Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les 209

210 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 15 Biokoridor Lokální 1,74 5AB-B4 Les Doporučení Katastrální území Biokoridor je tvořen lesem typu SLT 5P- kyselá jedlina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 1-6, jd 4-7, bo 0-2, bk-+2 (bř, os)0+- Nová Bystřice (obec Nová Bystřice, okres Jindřichův Hradec) Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 16 Dolní Julius Biokoridor Lokální 9,72 5AB3, Doporučení Katastrální území 5AB-B5b, 5AB-B4 Orná půda, TTP, ostatní plocha, vodní plocha Biokoridor je tvořen 2 rybníky, zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení a ornou půdou. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. Nová Bystřice (obec Nová Bystřice, okres Jindřichův Hradec) Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 17 Dračice Biokoridor Lokální 7,62 5AB3, Doporučení Katastrální území 5AB-B5b Ostatní plocha, vodní plocha, TTP Biokoridor je rozdělen do dvou částí. Severní část biokoridoru vede okolo městského parku a sportoviště. Je tvořena vodním tokem Dračice a doprovodnými dřevinami. Protéká okolo rybníku Benešák. Na toku jsou jezy. Na východním konci této části biokoridoru je další rybník. Jižní část biokoridoru je tvořena vodním tokem Dračicí s umělým vodním korytem. Tok protéká okolo Bystřického rybníka. V okolí toku je zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. Revitalizace toku spojená s výsadbou doprovodných dřevin. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. Nová Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. vodní plocha 210

211 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 18 Biokoridor Lokální 2,11 6AB, 5AB3, Doporučení Katastrální území 5AB-B5b Les, TTP Biokoridor je rozdělen do dvou částí. Část v obci Albeř je tvořená lesem typu SLT 6S svěží smrková bučina a část v obci Nová Bystřice je tvořena také lesem a TTP. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 2-4, jd 2-4, bk 3-7, jv +-1. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor. Nová Bystřice, Albeř Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 19 Bystřický potok Biokoridor Lokální 5,9 5AB3 Vodní plocha, ostatní plocha, les, Doporučení Katastrální území Biokoridor je tvořen Bystřickým potokem, jehož koryto prochází lesem a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Podél toku je bohatě rozvinutá doprovodná vegetace. Les je typu SLT 5Ssvěží jedlová bučina. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 3-4, bk 4-7, db +-2, jv +-1, lp+-1. Revitalizace koryta toku. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Nová Bystřice, Hradiště u Nové Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 20 Ovčárenský potok Biokoridor Lokální 4,17 5AB-B5b TTP, vodní plocha, ostatní plocha Doporučení Katastrální území Biokoridor je tvořen přilehlými plochami Ovčárenského potoka, který spojuje rybníky Důlek a Ovčárenský. V tomto úseku tok proudí v umělém korytě a protíná TTP, zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení, zamokřenou plochu a jižní litorální části rybník,. V jihovýchodní části biokoridoru má tok přirozené nebo umělé koryto. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Nová Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 21 Hlinitý rybník Biokoridor Lokální 7,11 6AB3 Vodní plocha, les 211

212 Doporučení Katastrální území Biokoridor prochází údolnicí s rybníky (Hlinitým rybník, nově vybudovaná nádrž) a tokem Ovčárenského potoka. Rybníky jsou průtočné a mají bohatě vyvinuté břehové porosty. Severovýchodní část tvoří lesní porosty (porostní okraj) SLT 6K - Kyselá smrková bučina a navazuje na LKB 22. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7 Albeř Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 22 Biokoridor Lokální 16,31 5 BC-C 5a Les, ostatní plocha, vodní plocha, TTP Doporučení Katastrální území Biokoridor je tvořen SLT 6V-vlhká smrková bučina, v lese protéká potok a spojuje dva lesní rybníky. Mezi rybníky je pruh TTP. V lese prochází komunikace Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm +-3, jd 2-4, bk 3-7, jv +-1 (kl, lp, oll) 0+-. Albeř Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 23 Dračice Biokoridor Lokální 3,64 5AB-B5b Vodní plocha, ostatní plocha, zahrada Doporučení Katastrální území Biokoridor zaujímá vodní tok Dračice, která má přirozené nebo umělé koryto. Tok prochází zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení a zahradami, jelikož prochází územím se zástavbou rodinných domů. V kú Nová Bystřice je tok obklopen TTP Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Nová Bystřice, Albeř Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 24 Osika Biokoridor Lokální 11,09 6AB3, 5AB-B5b Vodní plocha, ostatní plocha, TTP, TTP Biokoridor zaujímá vodní tok Dračice, která má přirozené nebo umělé koryto. Tok prochází zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení, zamokřenou plochou, TTP a ostatní plochou (manipulační). Západně biokoridor prochází částečně lesem (podélná jižní část) a břehovými 212

213 Doporučení Katastrální území porosty rybníku Osika (podélná severní část). Biokoridor zaujímá jižní a východní břeh rybníku. SLT 6K - Kyselá smrková bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum Albeř Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha, Evropsky významná lokalita Osika Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 25 Biokoridor Lokální 3,19 5AB-B5b Doporučení Katastrální území 6AB3 TTP, vodní plocha, ostatní plocha, les Biokoridor je tvořen vodním tokem s umělým korytem. Tok protéká lesem, TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. V biokoridoru je SLT 6K - Kyselá smrková bučina. Revitalizace toku. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Klášter, Konrac Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 26 Biokoridor Lokální 4,76 5AB-B4, 6AB3 Les, ostatní plocha, TTP Doporučení Biokoridor je tvořen převážně SLT 6K Kyselá smrková bučina, ale i 5O- svěží buková jedlina a 6P kyselá smrková jedlina, TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Územím prochází komunikace V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba:6k- sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7, 5O- Sm 1-5, jd 4-7, bk 1-3, oll+, os -+, 6P - Sm 1-6, jd 4-7, bo 0-2, bk-+2 (bř, os)0+-. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Katastrální území Albeř, Blato u Hůrek Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 27 Biokoridor Lokální 7,58 6AB3 Vodní plocha, TTP, les, ostatní plocha, orná půda Biokoridor se skládá ze dvou částí. Jedna část je tvořena vodním tokem s umělým korytem. Tok odvádí vodu z Hůreckého rybníka. Po pravém břehu potoka je SLT 6K - Kyselá smrková bučina a 213

214 Doporučení Katastrální území na území po levém břehu TTP. Druhá část biokoridoru je tvořena TTP, SLT 6K a ornou půdou. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7. Revitalizace toku. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Konratec, Blato u Hůrek Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK28 Horní a Dolní Žipašský rybník Biokoridor Lokální 10,1721 6AB3 Vodní plocha, les, TTP, ostatní plocha Doporučení Katastrální území Biokoridor se skládá ze dvou částí. Jedna část je tvořena litorálním pásmem Žipašských rybníků a okolním prostorem, jež je tvořený zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Biokoridor je lemovaný na jihovýchodní části TTP a SLT 6K- Kyselá smrková bučina. Druhá část biokoridoru je tvořena tokem s umělým korytem a zamokřenou plochou s rozptýlenou zelení. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum Blato u Hůrek, Pomezí pod Landštejnem Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK29 Biokoridor Lokální 4,58 5AB-B5b, 6AB3 TTP, vodní plocha, les, ostatní plocha Biokoridor zaujímá vodní tok s umělým korytem. Tok je z větší části obklopen TTP, ale prochází i lesem a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Biokoridor je ukončený Horním Žipašským rybníkem. V biokoridoru je SLT 6K - Kyselá smrková bučina. Doporučení Katastrální území Revitalizace toku. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Blato u Hůrek, Pomezí pod Landštejnem Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 30 Dolní a Horní Pasák Biokoridor Lokální 9,27 6G,7A6 Les, ostatní plocha, vodní plocha Biokoridor zaujímá vodní tok s umělým korytem 2 rybníky odděleny neobhospodařovanou 214

215 Doporučení Katastrální území plochou s nálety dřevin a SLT 7R -kyselá rašelinná smrčina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 9-10, jd 0-+, bo 0-+, bř +-1, jř +. Revitalizace toku, Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Blato u Hůrek, Senotín Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 31 Lhotský potok Biokoridor Lokální 2,73 5 BC-C 5a Vodní plocha, TTP, ostatní plocha, les Doporučení Katastrální území Umělé koryto toku prochází jižně TTP a severně SLT 5V vlhká smrková bučina Revitalizace toku. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm +-3, jd 2-4, bk 3-7, jv +-1 (kl, lp, oll) 0+- Senotín, Hůrky Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 32 Lhotský potok Biokoridor Lokální 1,49 5AB-B4 Les, ostatní plocha, vodní plocha Doporučení Katastrální území Biokoridor zaujímá vodní tok Lhotský potok s umělým korytem, zatravněnou plochu s nálety dřevin a SLT 5O - svěží buková jedlina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 1-5, jd 4-7, bk 1-3, oll+, os -+. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Revitalizace toku. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Senotín, Hůrky Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 33 Lhotský potok Biokoridor Lokální 3,6976 5AB3 Vodní plocha, TTP, ostatní plocha Doporučení Z rybníka v obci Senotín teče Lhotský potok, který má umělé koryto. Tento potok se západně od obce vlévá do Lhotského potoka. Okolí toku je tvořeno TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení. Revitalizace toku. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. 215

216 Katastrální území Senotín Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 34 Biokoridor Lokální 3,38 5AB3 TTP, ostatní plocha, les Doporučení Katastrální území Biokoridor zaujímá SLT 5K- Kyselá jedlová bučina, TTP a zatravněnou plochou s rozptýlenou zelení a neplodnou půdu V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Senotín Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 35 Zadní les Biokoridor Lokální 13,39 5AB3 TTP, ostatní plocha, vodní plocha, les Doporučení Katastrální území Biokoridor z jižního TTP přechází do zatravněné plochy s rozptýlenou zelení s 2 rybníky, které jsou napájeny potokem. Potok má umělé koryto. Potok dále pokračuje lesem na sever a za biokoridorem se vlévá se do Koštěnického potoka. V biokoridoru je SLT 5K- Kyselá jedlová bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum Kaproun (obec Kunžak), Senotín, Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 36 Biokoridor Lokální 15,62 5AB-B5b, 5AB3 Les, ostatní plocha, TTP, vodní plocha Doporučení Katastrální území V biokoridoru je dominantní SLT 5K Kyselá jedlová bučina, který jižně přechází v TTP a zatravněnou plochu s rozptýlenou zelení. Les a TTP jsou odděleny vodním tokem s umělým korytem. Biokoridorem prochází komunikace. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum Kaproun, Senotím, Klenová u Hůrek Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha 216

217 Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 37 Dolní pod hájenkou Biokoridor Lokální 11,1435 5AB3 Les, ostatní plocha, vodní plocha, TTP Doporučení Katastrální území Biokoridor zaujímá SLT 5K- Kyselá jedlová bučina. V severní části biokoridoru rybník Dolní pod hájenkou, poté se vegetace mění na TTP a zatravněnou plochu s rozptýlenou zelení V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Kaproun Klenová u Hůrek Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 38 Biokoridor Lokální 3,49 5AB3 Les Doporučení Katastrální území Biokoridor zaujímá SLT 5K- Kyselá jedlová bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7. Klenová u Hůrek Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 39 Biokoridor Lokální 1,33 5AB-B4 Doporučení Katastrální území 5AB-B5b Biokoridor zaujímá TTP, přes který vede umělé koryto toku. TTP, vodní plocha Revitalizace toku. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Senotín, Klenová u Hůrek Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 40 Biokoridor Lokální 1,85 5AB3 Vodní plocha, les, ostatní plocha Biokoridor je tvořen vodním tokem s umělým korytem, který vede od rybníku Horní Parmazín k menšímu rybníčku, jehož část je součástí biokoridoru. Podél toku je les a zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. 217

218 Doporučení Katastrální území V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Klenová u Hůrek Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 41 Biokoridor Lokální 8,57 5 BC-C 5a Vodní plocha, les Doporučení Katastrální území Biokoridor zaujímá SLT 5L jasanová olšina a zamokřenou plochou s rozptýlenou zelení Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: 5L - Sm 0-3, js 1-3, oll 4-8, (javory, osiky a oll)+ Klenová u Hůrek, Pomezí pod Landštejnem Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 42 Biokoridor Lokální 4,623 5AB-B5b Ostatní plocha, vodní plocha, TTP Doporučení Katastrální území Jižní část biokoridoru je tvořená soustavou dvou rybníků, mezi nimi je neplodná půda a zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. Severozápadní část biokoridoru je tvořená tokem s umělým korytem a TTP a ostatní plochou. Revitalizace toku. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum Artolec, Nová Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 43 Biokoridor Lokální 3,82 5AB-B4 5AB3 5AB-B5b Les, ostatní plocha, TTP Doporučení V jihozápadní části je biokoridor tvořen TTP, pak přechází přes zatravněnou plochu s rozptýlenou zelení na SLT 6P- kyselá smrková jedlina. Biokoridorem prochází komunikace. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 1-6, jd 4-7, bo 0-2, bk-+2 (bř, os) 0+-. Břehové porosty pouze se zdravotními 218

219 Katastrální území zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Artolec Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 44 Biokoridor Lokální 1,71 4A6 Les, ostatní plocha Doporučení Katastrální území Biokoridor zahrnuje SLT 0G podmáčený smrkový bor a zatravněnou plochu s rozptýlenou zelení. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 6-10, jd 0+-, bo +-4, bř +-1, oll +-1. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy Artolec Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 45 Biokoridor Lokální 8,03 5AB-B4 Les Doporučení Katastrální území Biokoridor zahrnuje SLT 6P -kyselá smrková jedlina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 1-6, jd 4-7, bo 0-2, bk-+2 (bř, os)0+- Artolec, Nová Bystřice, Albeř Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 46 Biokoridor Lokální 16,37 5AB-B4, Doporučení Katastrální území 6AB3, 5AB3 Les, ostatní plocha, orná půda Biokoridor zahrnuje neplodnou půdu, ornou půdu, komunikaci a dva SLT 6K -Kyselá smrková bučina a 6P -kyselá smrková jedlina. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: 6K- sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7, 6P - Sm 1-6, jd 4-7, bo 0-2, bk-+2 (bř, os)0+- Artolec, Klášter Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK

220 Biokoridor Lokální 12,44 5AB-B5b, Doporučení Katastrální území 5AB-B4 Les, vodní plocha, TTP Biokoridor zahrnuje vodní tok s umělým korytem, tekoucím přes TTP a SLT 6P - kyselá smrková jedlina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 1-6, jd 4-7, bo 0-2, bk-+2 (bř, os)0+-. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biokoridor Skalka u Nové Bystřice, Klášter, Konrac Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 48 Biokoridor Lokální 8,6 5AB-B4 Les Doporučení Katastrální území Biokoridor tvořen SLT kyselá smrková jedlina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 1-6, jd 4-7, bo 0-2, bk-+2 (bř, os)0+- Klášter Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 49 Biokoridor Lokální 11,98 5 AB-B 4 Les Doporučení Katastrální území Biokoridor tvořen SLT -7G podmáčená jedlová smrčina středně bohatá V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 7-9, jd +- 2, náhorní bo 0-1, (břp, jř, oll)0+- Konratec, Skalka u Nové Bystřice, Podlesí pod Landštejnem Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 50 Biokoridor Lokální 7,23 5AB3 Ostatní půda, vodní plocha, les Doporučení Biokoridor tvořen neplodnou půdou tvořenou travním porostem s rozvolněnou skupinou stromů a vodní nádrží v jihovýchodní části. Ve střední části je rybník okolo něhož je zatravněná plocha s rozptýlenou zelení. V severozápadní části je SLT 5K - Kyselá jedlová bučina. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Rybníky nevyhrnovat, zachovat mělké břehové partie, při čištění sediment odstranit mimo biokoridor. 220

221 Katastrální území Skalka u Nové Bystřice Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 51 Podleský potok Biokoridor Lokální 3,45 5BC-C 5a Les, vodní plocha Doporučení Katastrální území Biokoridor tvořen Podleským potokem procházejícím SLT 5V vlhká smrková bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm +-3, jd 2-4, bk 3-7, jv +-1 (kl, lp, oll) 0+-. Skalka u Nové Bystřice, Podlesí pod Lanšdtejnem Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 52 Podleský potok Biokoridor Lokální 6,63 5 BC-C 5a Les, vodní plocha, TTP Doporučení Katastrální území Biokoridor tvořen Podleským potokem procházejícím SLT 5V vlhká: smrková bučina Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba : Sm +-3, jd 2-4, bk 3-7, jv +-1 (kl, lp, oll) 0+- Skalka u Nové Bystřice, Podlesí pod Lanšdtejnem Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability LBK 53 Biokoridor Lokální 10,7 6AB3 Les Doporučení Katastrální území Biokoridor tvořen SLT 6K Kyselá smrková bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7 Klenová u Hůrek, Mosty, Matějovec Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NRBC1 Biocentrum Nadregionální 1306,1 4A-AB3, 4A6 Les, vodní plocha, ostatní plocha, TTP 221

222 Doporučení Katastrální území Biokoridor tvořen SLT 0K kyselý dubový bor na pískovcích, 0G podmáčený smrkový bor V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: 0K- m 0+-,bo 8-9, db +-2, br+-1, 0G -Sm 6-10, jd 0+-, bo +-4, bř +-1, oll +-1 Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Sedlo u Číměře, Nový Vojířov Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les, vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability RBC 1/ RBC 159 Biocentrum Regionální 66,07 6AB3 Les Doporučení Katastrální území Biokoridor tvořen SLT 6N Kamenitá smrková bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 2-4, jd 1-3, bo +- 1, bk 1-5, bř +- 1, (jv, jř)+ Klášter Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability RBK 1 /RBK 102 U mládkova mlýna Biokoridor Regionální 8,2 5AB3 Doporučení Katastrální území 5AB-B4 5AB-B5b Vodní plocha, TTP, ostatní plocha Biokoridor tvořen zamokřenou plochou s rozptýlenou zelení a vodním tokem s přirozeným nebo upraveným korytem. Severozápadně se koryto mění na umělé. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy. Břehové porosty pouze se zdravotními zásahy, v případě potřeby dosadit do mezer stanovištně vhodné dřeviny. Louky kosit alespoň 1x ročně, hmotu odstranit mimo biocentrum. Nový Vojířov, Sedlo u Číměře Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. vodní plocha Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK 038/ NRBK 1 Biokoridor Nadregionální 8,51 5AB3 Les, ostatní plocha, Doporučení Katastrální území Biokoridor tvořen SLT 5S- svěží jedlová bučina. Je zde zatravněná plocha s rozptýlenou zelení V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 3-4, bk 4-7, db +-2, jv +-1, lp+-1. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy Senotín, Kunějov 222

223 Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK 038/ NRBK 2 Biokoridor Nadregionální 5,29 5AB3 Les, ostatní plocha Doporučení Katastrální území Biokoridor tvořen SLT 5K- Kyselá jedlová bučina. Je zde zatravněná plocha s rozptýlenou zelení a komunikace- lesní cesta. V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7. Dřevinné nárosty mimo les pouze s nutnými výchovnými zásahy Senotín Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK 121/ NRBK 3 Biokoridor Nadregionální 6,00 5AB3 Les, TTP Doporučení Katastrální území Biokoridor tvořen SLT 5K- Kyselá jedlová bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7 Sedlo u Číměře, Nový Vojířov, Lhota u Sedla Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK 121/ NRBK 4 Biokoridor Nadregionální 3,89 5AB3 Les Doporučení Katastrální území Biokoridor tvořen SLT 5K - Kyselá jedlová bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm +-2, jd 2-4, bo 0-1, bk 4-7 Nový Vojířov, Lhota u Sedla Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK122/ NRBK 5 223

224 Biokoridor Nadregionální 1,61 6AB3 Les Doporučení Katastrální území Biokoridor tvořen SLT 6K- Kyselá smrková bučina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: sm 2-4, jd 1-3, bo 0-1, bk 4-7 Klášter, Staré Hutě u Veclova Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les Číslo a název prvku územního systému ekologické stability NBK122/ NRBK 6 Biokoridor Nadregionální 2,56 5AB-B4 Les Doporučení Katastrální území Biokoridor tvořen SLT 6P- kyselá smrková jedlina V lesních porostech zajistit zvýšený podíl dřevin přirozené dřevinné skladby. Přirozená dřevinná skladba: Sm 1-6, jd 4-7, bo 0-2, bk-+2 (bř, os)0+- Klášter Kategorie ochrany VKP dle zákona 114/1992 sb. les prostupnost krajiny Systém komunikací zejména účelových, které navazují na hlavní cestní síť v území je z hlediska prostupnosti krajiny vyhovující. Je nutno podporovat zachování doprovodné zeleně, popř. doplnění a respektování možnosti jejich úprav (např. rozšíření) a dalšího využití v souladu s rozvojem města. Je nutno zachovávat stávající pěšiny a cesty zejména uvnitř zastavěného nebo nezastavěného území a respektovat tato propojení v zastavitelných plochách. Důležité je také zachování záhumeních cest a přístupů na zemědělské a lesní pozemky. Všechny cesty, pěšiny, účelové a místní komunikace je nutno udržovat a zlepšovat s ohledem na jejich význam. Je nutno zachovávat propustnost a přístupnost krajiny a nezamezovat toto oplocením či jinými trvalými překážkami jak již bylo popsáno výše. Správním územím města prochází silniční a železniční koridory dopravní infrastruktury, které by mohly vytvořit neprostupnou bariéru v krajině. Pro tyto stavby platí podmínky pro jejich realizaci z hlediska zachování prostupnosti, jak z hlediska volně žijících živočichů (prostupnost minimálně po trase lokálních prvků územního systému ekologické stability), tak lidské populace. protierozní opatření a ochrana před povodněmi Jelikož se jedná o území relativně stabilní z hlediska erozí a povodní, nejsou v návrhu územního plánu vymezovány monofunkční plochy pro protierozní opatření a ochranu před povodněmi. Tato problematika v území je příliš detailního charakteru, a proto je ponechána jako možnost v podmínkách pro využití jednotlivých ploch. Tím je zajištěna možnost jejich umístění a realizace v území např. v podobě mezí, remízků, vodních ploch apod., které by měly podpořit zadržování vody v krajině a omezit rychlý odtok dešťových vod. Proto ochranu před povodněmi je možno řešit v rámci ploch s jiným způsobem využití. Z hlediska ochrany obce před přívalovými dešti a erozní činností vody doporučujeme upravit způsob hospodaření na zorněných a svažitých pozemcích v blízkosti zastavěného 224

225 území ve smyslu ust. 27 vodního zákona s důrazem na správné umísťování vhodných kultur, vhodný způsob obdělávání a snížení podílu erozně náchylných plodin v rizikových lokalitách. Zdůrazňujeme také důležitost zatravnění břehových pásů vodních toků. rekreace Krajina v řešeném území je využívána k dlouhodobějšímu pobytu formou rekreace. Rekreace je řešena čtyřmi druhy ploch a to plochy rekreace individuální (charakteristické stavbami pro rodinnou rekreaci na oplocených pozemcích s možností doplnění dalšími stavbami a zařízeními), rekreace hromadná zastavitelná (jedná se o zázemí se stavbami a zařízeními pro stávající rekreační areály, campy apod. s možností kvalitativních zlepšení), rekreace - hromadná nezastavitelná (kdy se jedná o zbylé části rekreačních areálů, campů apod., u kterých se nepředpokládá umisťování dalších staveb a zařízení pro rekreaci jedná se o sezónně využívané území, které neztratilo charakter nezastavěného území, i když je často oploceno), rekreace pobytová v krajině (charakteristická stavbami pro rodinnou rekreaci bez oplocení obklopených zejména lesními pozemky anebo pozemky zemědělského půdního fondu). Plochy rekreace individuální jsou vymezeny na východ a jihovýchod od sídla Albeř a v katastrálním území Blato u Hůrek severně od Horního Žíšpašského rybníka. Menší plochy rekreace byly vymezeny na Ovčárně, v Novém Vojířově. Plochy rekreace hromadné zastavitelné i nezastavitelné jsou vymezeny v okolí rybníka Osika. Plochy rekreace zastavitelné pak ještě severně od Horního Žíšpašského rybníka. Podmínky pro využití ploch a odůvodnění naznačují, že další rozšiřování využití pro rekreaci mimo tyto plochy je nepřípustné. Celé území je však atraktivní pro aktivní způsoby rekreace, jako je pěší turistika a cykloturistika. Další rekreační využívání krajiny je proto vhodné orientovat na komunikace pro pěší a cyklisty a další zejména místní a účelové komunikace. dobývání nerostů Územní plán nevymezuje žádnou plochu těžby nerostů ani jiných surovin. S dobýváním nerostů ani jiných surovin územní plán nepočítá. Řešení územního plánu zohledňuje: Výhradní ložisko kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu č Lhota u Sedla, CHLÚ Lhota u Sedla, Registrovaný prognózní zdroj č Lhota u Sedla, Poddolovaná území po těžbě rud a nerud č Hůrky 1 a č. 4915, Hůrky 2 - Poddolované území po těžbě rud č Klášter, Poddolované území po těžbě rud č Senotín. Uvedené jevy jsou zobrazeny na základě předaných územně analytických podkladů v koordinačním výkrese. další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny Další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny jsou již součástí předchozích kapitol. Důležité pro krajinu bude zachování a podpora všech jejích stabilních části včetně těch, které jsou mimo územní systém ekologické stability, ale pro její funkčnost jsou nezbytné. Další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny jsou již součástí předchozích kapitol. Důležité pro krajinu bude zachování a podpora všech jejích stabilních části včetně těch, které jsou mimo územní systém ekologické stability, ale pro její funkčnost jsou nezbytné. Je doporučeno odkrýt a revitalizovat zatrubněné úseky vodních toků s vytvořením dřevitých břehových porostů odpovídající druhové skladby, pokud je toto smysluplné. 225

226 j) 4. odůvodnění ploch dle způsobu využití Možnosti využití jednotlivých ploch jsou dostatečně široké a je nutno je využít vždy s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám. Hranici, kdy ještě záměr akceptovat jako přijatelný a kdy již nikoli, musí najít příslušné dotčené orgány a povolující orgán (většinou stavební úřad). Jedním z vodítek při tomto rozhodování jsou podmínky využití ploch, které v mnoha případech obsahují příkladné možnosti využití a to ať již přípustného, nepřípustného, popř. podmíněně přípustného. Pokud se objeví záměr, který není vyjmenován v těchto případech ani není možno ho přiřadit k žádnému využití, musí příslušný úřad tento záměr řádně posoudit se zohledněním, ke kterému využití má nejblíže a zejména zda je v souladu či rozporu s hlavním využitím a hodnotami území. Snahou je poukázat na selský rozum, se kterým by se měly navrhované záměry, případně změny územního plánu posuzovat, zejména pohledem místního obyvatele. Plochy bydlení jsou vzhledem k rozmanitosti a rozdílnosti sídel v území byly v návrhu rozlišeny plochy bydlení venkovské (zejména v menších sídlech řešeného území), plochy pro bydlení městské rodinné, bydlení bytové, bydlení smíšené obytné, bydlení - centrum (ty zejména ve městě Nová Bystřice a sídle Albeř). plochy bydlení venkovské (Bv) Plochy bydlení venkovské zastupují většinu ploch uvnitř zastavěného území v sídlech mimo Novou Bystřici. Jejich podmínky pro využití ploch se soustředí na využití stávajících budov a nádvoří a zejména zachování hodnot území. Aby mohly velké zemědělské usedlosti a další stavby přežít, je snahou územního plánu nabídnout vlastníkům dostatečnou šíři možností využití. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití ploch, kterým je v převážné většině bydlení. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda již toto rozšíření nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území. Mimo umisťování rodinných domů, které je možno doplnit zahradami, je umožněn, jak již je výše uvedeno, širší způsob využití, zejména v podobě omezeného počtu chovu hospodářských zvířat jako jsou koně, krávy, kozy, ovce apod. pro samozásobitelství, případně podnikatelská činnost např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, ubytovací služby). V podmíněně přípustném využití jsou možnosti využití ještě rozšířeny, avšak vždy bezpodmínečně při splnění určité podmínky (truhlárny, tesárny, klempířství, pneuservis atd., omezený chov hospodářských zvířat jako jsou koně, krávy, kozy, ovce apod.). Toto využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na konkrétní podmínky v území. Důvodem této šíře je snaha skloubit představy o místy dosud tradičním venkovském stylu života (spojení s přírodou, chov zvířat, pěstování rostlin) a požadavky na pohodu bydlení v kvalitním prostředí bez výrazně rušivých elementů. Druhým důvodem je nabídnout možnosti využití pro velké stavební celky v podobě zemědělských usedlostí, jejichž prvotní účel byl postupem doby výrazně potlačen, resp. zcela pominul. Míšení a prolínání jednotlivých využití provází všechny tyto plochy. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití ploch, kterým je bydlení. To nevylučuje jejich využití pouze pro bydlení. Při využití pozemků uvnitř sídla je nutno zohlednit zejména ochranu hodnot. Naopak zcela striktně je nepřípustné např. ubytování (mimo penzióny a ubytování jako doplňková funkce v rámci rodinných domů) a to zejména s ohledem na zkušenosti posledních let s různými pochybnými ubytovnami a následnému rušení okolí. Stejně tak je v těchto plochách nepřípustná výstavba staveb pro rodinnou rekreaci. 226

227 Bydlení na venkově v dnešní době představuje mnoho možností realizace jednotlivých staveb. Také v plochách bydlení - venkovské je nutno dbát na určitou kvalitu. Nová zástavba však bohužel ponejvíce nerespektuje hodnoty území ani základní požadavky a představy budoucích uživatelů a často ani nemůže. Postaví se stavba hlavní a kolem ní se dodatečně přilepují různé (často velmi nepřívětivé a nevhodné) přístavby kůlen, dílen, sklepů apod., pro pocit soukromí se pak ohrazují pozemky vysokými neproniknutelnými ploty, popř. se vysazují např. thuje. Tyto stavby a následné úpravy působí velmi rušivě zejména ve vztahu k tradiční venkovské zástavbě. Proč se tedy neinspirovat v této tradiční zástavbě prověřené dlouhodobou praxí a užíváním a nepřevzít z ní to hodnotné. Podívejme se na např. na hodnotná stavení, na která by měla výstavba navazovat. Tato stavení jsou typickou ukázkou, jak osvědčeně fungují a splňují všechny požadavky, byť datum jejich realizace nemusí být zrovna nejstarší. Stavby ve tvaru písmene U nebo L zajišťují pro obyvatele dostatek soukromí (uzavřený dvůr), nabízí možnost umístění garáže, dílny a hospodářských částí pod jednou střechou, čímž dociluje souladu s charakteristickým rázem vesnice a hodnotami území. Jeho dispozice na pozemku pomáhá zapomenout na případné negativní vlivy okolí. Obecně je nutné klást důraz na průčelí budov včetně případných předzahrádek. Podmínky prostorového uspořádání stanovují nutnost zohlednit hodnoty území (blíže viz kapitola b) výrokové části). Nové stavby musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území (doporučujeme přizpůsobení architektuře budov zařazených jako hodnoty území) a nesmí rušit základní členění průčelí a jeho významné detaily. Při nové výstavbě i rekonstrukci stávajících objektů doporučujeme použít sedlové střechy. Při rekonstrukci stávajících vícepatrových budov je možno zachovat jejich výškovou hladinu. plochy bydlení městské rodinné - Bm Jedná se o plochy, které jsou vymezeny v širokém prstenci okolo centra města a to od severu přes severozápad až po jih města a zaujímají největší rozsah ploch pro bydlení v sídle Nová Bystřice a v lokalitě mezi městským parkem a železničním nádražím. Další významná plocha je vymezena v samostané lokalitě u Mnišského rybníka. Jedná se o plochy, které reprezentují odklon od tradičního venkovského pojetí bydlení včetně odklonu od doprovodných funkcí zejména v podobě zemědělské činnosti a chovu hospodářských zvířat, a naopak jsou odrazem příklonu spíše k městskému způsobu života, což také odráží jednak velikost stavebních pozemků, jednak uspořádání a architektura staveb včetně jejich funkčního využití. Základní charakteristickou je převaha obytné funkce bez dalších rušivých jevů. Podmínky využití ploch se soustředí na umožnění pouze takového využití, které nebude rušit pohodu bydlení a hlavně ji nebude negativně ovlivňovat. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda přípustné využití nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území. Rodinné domy jsou doplněny zahradami, jejichž charakter je rekreační a relaxační než hospodářský, a dalším obdobným či souvisejícím využitím. Zásadním projevem všech funkcí je neobtěžování pohody bydlení souseda. Další podnikatelská činnost, která doplňuje bydlení a koresponduje zcela s předchozím textem. Jedná se o nerušící výrobu a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, manikúra, pedikúra, rehabilitační služby, welness), která v žádném případě nesmí narušit pohodu bydlení sousedů. Tato využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na konkrétní podmínky v území. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití ploch, kterým je bydlení. To nevylučuje jejich využití pouze pro bydlení. Vzhledem k charakteru stávající zástavby uvnitř ploch, tak očekávanému rozvoji uvnitř zastavitelných ploch je vyloučeno umisťovat bytové domy, stavby pro rodinnou 227

228 rekreaci, stavby pro ubytování atd. Bydlení v městském sídle v dnešní době představuje mnoho možností realizace jednotlivých staveb. Nová zástavba však bohužel ponejvíce nerespektuje hodnoty území ani základní požadavky a představy budoucích uživatelů a často ani nemůže. Postaví se stavba hlavní a kolem ní se dodatečně přilepují různé (často velmi nepřívětivé a nevhodné) přístavby kůlen, dílem, sklepů apod., pro pocit soukromí se pak ohrazují pozemky vysokými neproniknutelnými ploty, popř. se vysazují např. thuje. Tyto stavby a následné úpravy působí velmi rušivě zejména ve vztahu k okolní zástavbě. Proto je nejenom stanoveno, že nové stavby musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území a že výška zástavby musí odpovídat stávajícím rodinným domů v okolí atd. Ale v podmínkách prostorového uspořádání je také uvedeno doporučení, aby byly zvoleny určité jednotící prvky, které z nové zástavby vytvoří urbanisticky i architektonicky kvalitní prostor. Není podmínkou kopírování či inspirace v historické zástavbě, ale cílem je najít takový jednotící výraz, abychom mohli jednou novodobou zástavbu uvádět také mezi hodnoty a nejenom se negativně vyjadřovat o sídelní kaši. Samozřejmě, že jedním z hlavních doprovodných prvků musí být zeleň a zakomponování do okolní krajiny s upřednostněním původních druhů rostlin. plochy bydlení městské bytové - Bb Plochy bydlení v bytových domech jsou vymezeny převážně v Nové Bystřici na jih od centra sídla v návaznosti na plochy bydlení městské rodinné a v blízkosti železničního nádraží. Nové plochy nejsou v územním plánu navrženy. Snahou je umožnit klidné bydlení s možností doplnění nerušících obslužných funkcí místního významu a bez rušících funkcí, které by zatěžovaly své okolí a negativně ovlivňovaly hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Jak naznačuje charakteristika ploch a jejich hlavní využití, kterým je bydlení v kvalitním prostředí, umožňující nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, orientují se tyto plochy na tzv. čisté bydlení městského charakteru, které se zcela odklání od chovu zvířat a podobných činností. Jedná se o bydlení v bytových domech v klidném a čistém prostředí. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda přípustné využití nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území. V plochách je umožněna využití podnikatelská činnost charakteru drobné, např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví), která doplňuje bydlení v bytových domech. Toto využití je nutno posuzovat jednotlivě při jeho povolování s ohledem na konkrétní podmínky v území. Důvodem této šíře je snaha umožnit alespoň základní možnosti obživy obyvatelům bytů, ale současně jasně upřednostnit bydlení. V plochách je umožněno využití pro podnikatelskou činnost např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví) v rámci stávajících bytových domů. Naopak se nepočítá ani se samozásobitelským chovem domácích zvířat. Kanceláře jsou přípustné, neboť se u nich výrazné negativní ovlivnění bydlení neočekává. Naopak se neočekává a ani nepřipouští občanské vybavení, včetně ubytování. Nepřípustné jsou mimo jiných také nové stavby pro bydlení včetně bytových domů, garáže. Naproti tomu je umožněno budovat odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným způsobem využití. Naopak se neočekává a ani nepřipouští občanské vybavení a to ani v jiných plochách slučitelné s bydlením, např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a dále např. občanské vybavení sloužící hlavně obyvatelům obce zejména stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport, stavby a zařízení pro obchodní prodej, hostinská činnost, ubytování a stravování místního významu. Výšková hladina včetně rekonstrukcí stávajících bytových domů musí odpovídat řádově 228

229 jejich stávající výšce. To znamená, že je možno zbudovat podkroví, ale nástavby v řádu více než jednotek poschodí jsou již za hranicí přípustnosti. plochy smíšené obytné centrum (SOc) Tyto plochy jsou vymezeny v Nové Bystřici okolo a v blízkosti centrálního Mírového náměstí. V těchto plochách není účelné oddělovat bydlení a občanské vybavení a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení snižujících kvalitu prostředí v těchto plochách. Širší způsob využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Podmínky využití ploch se soustředí na využití stávající budov nejen ke klidnému bydlení, ale také umožnují doplnit toto bydlení občanskou vybaveností, umožňují umístění pouze bydlení nerušících obslužných funkcí a obsahují doporučení k zachování hodnot území. Snahou územního plánu je nabídnout vlastníkům dostatečnou šíři možností využití. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití, kterým je bydlení. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda již toto rozšíření nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území. Důležité je zohlednit právě významnost těchto budov při budoucím využití a respektovat tyto stavby jako historickou a architektonickou hodnotu hlavního veřejného prostoru v sídle. Je kladen důraz na umožnění již několikrát uvedeného míšení funkcí, takže v přípustném využití najdete také občanské vybavení, podnikatelskou činnost a doplňující funkce. Oproti následujícím plochách smíšeným obytným nelze a to ani podmíněně umisťovat podnikatelskou činnost, u níž lze předpokládat určité rušivé vlivy. plochy smíšené obytné (SO) Tato plocha se vymezuje v případech, kdy není účelné a často ani možné oddělovat bydlení a občanské vybavení a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení snižujících kvalitu prostředí v této ploše. Širší způsob využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Přes to, že tato využití nelze jednoznačně oddělit je stanoveno jako hlavní využití bydlení v kvalitním prostředí, umožňující nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel. Plochy smíšené obytné jsou vymezeny v blízkosti centra Nová Bystřice a na východě Albeře. Oproti předchozím plochám smíšeným obytným centrum mají plochy smíšené obytné širší možnosti využití, kdy podmíněně přípustné jsou stávající provozy často řemeslného charakteru truhlárny, autoopravna. Tyto provozy jsou naopak zcela nevhodné a tudíž nepřípustné v plochách smíšených obytných centrum. Podmínky využití ploch se soustředí na využití stávající budov nejen ke klidnému bydlení, ale také umožnují doplnit toto bydlení občanskou vybaveností, umožňují umístění pouze bydlení nerušících obslužných funkcí a obsahují doporučení k zachování hodnot území, popř. dalších podnikatelských činností, u kterých bude nutno posoudit jejich přípustnost individuálně v navazujících řízeních. Snahou územního plánu je nabídnout vlastníkům dostatečnou šíři možností využití. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití, kterým je bydlení. V jednotlivých případech bude záležet na posouzení stavebního úřadu, zda již toto rozšíření nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy a hodnoty území. Je kladen důraz na umožnění již několikrát uvedeného míšení funkcí, takže v přípustném využití najdete také občanské vybavení, podnikatelskou činnost a doplňující funkce. Penzion je pak zástupcem formy ubytovacího zařízení, které odpovídá velikosti a předpokládaným požadavkům na využití centra sídla. plochy rekreace - individuální (REi) Cílem je zachování těchto ploch včetně jejího klidového umístění. Hlavním využitím této plochy je zajištění podmínek pro rodinnou rekreaci v kvalitním, klidném a čistém prostředí respektujícím plně hodnoty území s možností kvalitativních zlepšení. Pro tyto plochy jsou 229

230 charakteristické stavby pro rodinnou rekreaci na oplocených pozemcích s možností doplnění dalšími stavbami a zařízeními, které jsou využívány zejména pro letní víkendové pobyty. Tomu odpovídají také stanovené regulativy, které umožňují nejen rekonstrukce, rozšíření a doplnění stávajících staveb pro rodinnou rekreaci, ale také umístění zcela nových staveb pro rodinnou rekreaci. Stejně tak je charakteristické oplocení soukromých pozemků, využití pro zahrady. Jak zdůrazňují podmínky pro využití plochy je možná rekonstrukce stávajících staveb, avšak změny dokončené stavby či zařízení pouze na vlastním pozemku a pouze pod podmínkou, že změny dokončené stavby či zařízení nepřekročí 50 m2, pokud již stávající stavba přesahuje tuto výměru, nelze ji dále plošně rozšiřovat. Těchto 50 m2 bylo stanoveno jako hodnota, která je dle názoru zpracovatele dostačující vzhledem k rozvoji stávající stavby pro rodinnou rekreaci a nepřekročí ještě určitou obecně uznávanou přípustnou mez. Podmínky pro využití plochy dále také umožňují stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury související bezprostředně s rekreací. Naopak není cílem a tudíž ani přípustné přeměnění na funkci bydlení. Dále je nepřípustné ubytování, obchodní činnosti atd. plochy rekreace hromadná zastavitelná (REz) Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje využití pro letní hromadnou rekreaci v přírodě (např. rekreační areály pouze pro sezónní letní využití se stavbami ostatních ubytovacích zařízení, stravování, sport, odpočinek a další služby spojené s rekreací) Jejich účelem je zkvalitňovat a rozvíjet využití pro tento druh rekreace. Hlavním využitím této plochy je zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním, klidném a čistém prostředí respektujícím plně hodnoty území s možností kvalitativních zlepšení. Jedná se o stávající plochu, resp. pozemky, na kterých jsou umístěny typické stavby pro obsluhu a fungování areálu pro rekreaci a další související pozemky. Cílem je zachovat tuto plochu včetně jejího klidového umístění. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití umožňují rekonstrukci stávajících staveb pro rekreaci a staveb a zařízení souvisejících s rekreací např. shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad či možnosti sportovního využití, ale vždy úměrně ploše rekreace a pouze pro vyžití samotných rekreantů. Dále je umožněno občanské vybavení sloužící hromadné rekreaci zejména s hlavním využitím bezprostředně spojené a související, např. stravování, hostinská činnost, prodej smíšeného zboží, půjčovny sportovního vybavení a další služby včetně penziónu. Zde je nutno zdůraznit, že cílem je udržet areál jako celek a umožnit kvalitativní zlepšování nejen ubytování, ale také nabízených služeb. Je také možno umisťovat stavby a zařízení určené k rekreačním účelům v uzavřeném areálu formou hromadné rekreace - nájemní rekreační chaty do 40 m 2 a další doplňkové objekty bezprostředně související s rekreací (např. pergoly, sklad na nářadí, sklad na dřevo) do 25 m 2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, neobsahující obytné, pobytové ani jiné obdobné místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, a hřiště, která nesnižují kvalitu prostředí, jsou slučitelná s letní rekreací v přírodě a slouží pouze účelům hlavního využití této plochy bez možnosti vlastního zázemí, ale s možností oplocení a terénních úprav. plochy rekreace - hromadná nezastavitelná (REn) Jedná se o plochy, na které zásadně převažuje využití pro letní hromadnou rekreaci v přírodě s minimalizací možnosti umisťování staveb a zařízení. Ve své podstatě se jedná o zbylé části kempů a dalších podobných areálů, u kterých se neočekává umisťování staveb a zařízení pro rekreaci, ale neopak jejich využití je čistě sezónní a mimo tuto sezónu se stávající ve své podstatě obdobou nezastavěného území (byť mohou být pod společným oplocením s plochami rekreace hromadná zastavitelná. Tomu také odpovídají stanovené podmínky využití. 230

231 plochy rekreace pobytová v krajině (REp) V těchto plochách se prolíná využití pro rodinou rekreaci s funkcemi lesa nebo zemědělským hospodařením, současně zde není ani zpochybněna nutnost respektování a podpora ekologické stability území, či jeho využití pro vedení liniových staveb či umisťování dalších staveb a zařízení, ale vždy s přihlédnutím k hlavnímu využití. Jedná se o stavby pro rodinnou rekreaci, které vyrostly v nezastavěném území a jsou jím také okupovány. V lepším případě je majetkově se stavbou provázán pouze pozemek pod ní. Okolní pozemky jsou nejen součástí nezastavěného území, ale také jsou vedeny ve většině případů jako lesní pozemky či jsou určitým způsobem obhospodařovávané. Proto tyto plochy rekreace umožňují určité rozšíření stávajících staveb, ale již nedovolují doplnění dalšími stavbami či zařízeními a oplocování. Podmíněně přípustné a nepřípustné využití naopak odpovídá plochám v nezastavěném území zejména plochám lesním. Proto jsou také za určitých podmínek přípustná či podmíněně přípustná různá využití, která většinou úzce souvisí přímo se samotným lesnictvím a vlastně přímo zajišťují jejich dlouhodobou udržitelnost. A to ať již se jedná o stabilizující prvky v krajině (např. vodní plochy a toky), tak protierozní opatření, zalesňování, komunikace. Všechna využití ploch se musí orientovat na jeho hlavní využití (tj. rekreaci v krajině, která je však ohleduplná ke svému okolí, které nemá prioritně rekreační funkci). Nepovolují se žádné nové stavby pro rodinou rekreaci. Podmínky pro využití plochy dále také umožňují stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury související bezprostředně s rekreací. Přípustné a podmíněně přípustné stavby a zařízení mohou být povolovány jen v souladu s hlavním využitím (např. včelíny musí být včelíny a nikoli pobytové místnosti a stejně tak myslivecká zařízení). Zastavěná území jsou vymezena pouze na jednotlivých stavebních parcelách vedených v katastru nemovitostí. plochy občanského vybavení (OV) Jedná se o plochy, ve kterých převažuje využití služeb, ubytování, kultury, veřejné správy, administrativa, obchodní prodej, stravování apod. a není rozhodující, zda převládá občanské vybavení veřejného charakteru patřící do veřejné infrastruktury či komerčního charakteru. V územním plánu jsou vymezeny tři stávající plochy občanského vybavení "čistého". Největší rozvojová plocha pro občanské vybavení je vymezena na jihozápadě města (jedná se o rozvoj bývalého výcvikového areálu policie), a dále na jihovýchodě Nové Bystřice. Další návrhová plocha občanského vybavení je vymezena v soliterní lokalitě v blízkosti rybníka Blanko na jihozápad od Smrčné. Pro občanské vybavení je také vymezena přestavba v sídle Skalka, kde návrh umožňuje přestavbu bývalého kravína na občanské vybavení. Hlavním využitím těchto ploch je občanské vybavení, ale podmínky pro využití ploch nabízejí další možnosti využití, které se snaží reagovat na předpokládané požadavky majitelů. Dále je umožněna celá škála využití, které jsou občanským vybavením využití pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, zdravotní služby, kulturu, přes dětská hřiště až ke stavbám a zařízení pro tělovýchovu a sport, popř. veřejnou zeleň. Za určitých podmínek lze v odůvodněném případě připustit bydlení (např. byt správce, školníka) pouze jako doplnění stávajícího využití. Naopak zásadně je nepřípustné samostatné využití pouze pro bydlení, rekreaci či stavby a zařízení, které by byly v přímém rozporu s hlavním využitím a přinášely by do území nepřiměřené negativní vlivy. Tuto nepřiměřenost je nutno posoudit v konkrétních případech. plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura (OVv) Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje občanské vybavení patřící do veřejné infrastruktury sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu či ochranu obyvatelstva apod. Tuto skutečnost jako takovou považujeme pro obec za tak důležitou, že její využití je "fixováno" natolik, že pokud by mělo dojít ke změně využití (změna využití budovy čistě pro bydlení), musela by ji 231

232 provázet změna územního plánu. Hlavním využitím těchto ploch je občanské vybavení, ale podmínky pro využití ploch nabízejí další možnosti využití, které se snaží reagovat na předpokládané požadavky majitelů, tj. je např. možno za určitých podmínek připustit i bydlení, takže např. v rámci areálu základní školy může být byt správce, školníka, zaměstnanců, ale vždy pouze jako doplnění stávajícího hlavního využití. Dále je umožněna celá škála staveb a zařízení, které jsou občanským vybavením od staveb pro obchod přes dětská hřiště až ke stavbám pro tělovýchovu a sport, popř. veřejnou zeleň. Naopak zásadně nepřípustné je samostatné bydlení, rekreace, zemědělství a výroba a skladování včetně samostatných staveb pro bydlení, pro rodinnou rekreaci či stavby a zařízení, které by byly v příkrém rozporu s hlavním využitím a přinášely by do území nepřiměřené negativní vlivy. Tuto nepřiměřenost je nutno posoudit v konkrétních případech. plochy občanského vybavení sport (OVs) Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje funkční využití pro tělovýchovu, sport a dětské hřiště, včetně s nimi bezprostředně souvisejících staveb, zařízení, činností a služeb. Hlavním využitím těchto ploch je zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb a zařízení za účelem zajištění aktivního trávení volného času především obyvatel obce (zejména se zaměřením na sport) a zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. Tyto plochy by měly být vhodně doplněny veřejnou zelení a případně dalším souvisejícím využitím, např. občerstvením. Vymezením těchto ploch je vyzdvižen jejich význam. Ostatní možnosti využití pro občanské vybavení sportovního charakteru umožňuje územní plán jako přípustné anebo podmíněně přípustné v plochách jiného způsobu využití (zejména plochách bydlení). Nepřipadají v úvahu stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci. plochy občanského vybavení hřbitov, kostel (OVh) V dalším případě se jedná o plochy, které jasně charakterizuje její využití a částečně také předurčuje její regulativy. Přípustné jsou vlastně logická využití související se stávajícím pietním, klidovým a liturgickým využitím. Jedná se o plochy, na kterých zcela zásadně převažuje stávající využití hřbitova, kostela. Hlavním využitím ploch je zajištění podmínek pro přiměřené užívání hřbitova a církevních staveb včetně souvisejících a okolních ploch v souladu s jejich účelem. Nepřipadají v úvahu např. stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci. plochy občanského vybavení zámek (OVz) Jedná se o plochu, ve které zásadně převažuje funkční využití pro zámek a jeho nejbližší okolí. Hlavním využitím této plochy je zajištění podmínek pro přiměřené užívání zámku včetně souvisejících a okolních ploch v souladu s jejich účelem. Ostatní možnosti využití pro občanské vybavení zejména pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu a děti, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, umožňuje územní plán jako podmíněně přípustné. Naopak nepřipadají v úvahu stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci. plochy veřejných prostranství (VP) Plochy veřejných prostranství musí zůstat bezpodmínečně veřejně přístupné (výjimkou jsou soukromé předzahrádky) a sloužit především svému hlavnímu využití. Teprve pak mohou být realizovány ostatní možnosti využití. Není vhodné tyto plochy prostorově dělit. V případě dopravní infrastruktury se jedná o nezbytné stavby a zařízení, které umožňují zejména hlavní využití např. také okolních ploch. V žádném případě se nejedná o zpevněné 232

233 parkovací plochy pro soukromé využití dalších ploch. Ty si musí každý zajistit na vlastním pozemku resp. v rámci příslušného funkčního využití. Pokud se týká technické infrastruktury, pak se znovu jedná především o vedení, která by měla (pokud je možno) být umisťována pod zem. Pokud je možno, měly by se všechny nové stavby a zařízení zejména technické infrastruktury umístit buď pod zem anebo umístit uvnitř samotného bydlení či jiné sousední funkce. Podmínky pro využití ploch mimo jiných umožňují dětská hřiště. Nelze umístit v této ploše např. trafostanici. V Nové Bystřici jsou vymezeny monofunkční plochy veřejného prostranství zejména v centru sídla. Pro plochy veřejného prostranství byly v centru sídla vymezeny také plochy přestavby. V prvním případě se jedná o plochu vymezenou v souvislosti s úpravou autobusového nádraží, v druhém případě v souvislosti s úpravou prostoru pře železničním nádražím. V okolních sídlech monofunkční plochy veřejného prostranství vymezeny v historických centrálních návsích Albeři, Hůrkách, Senotíně, Klášter a v Hradišti. V ostatních sídlech jsou plochy veřejných prostranství zahrnuty v plochách s jiným funkčním využitím. Rozvojové plochy pro veřejná prostransví jsou vymezeny v Albeři a ve Smrčné a to v souvislosti s rozvojem bydlení. plochy veřejné zeleně (VZ) Oproti předchozím plochám veřejných prostranství jsou plochy veřejné zeleně orientovány mnohem více na zachování sídelní veřejné zeleně. Plochu veřejných prostranství je možno si představit jako typické zadlážděné náměstí s prvky zeleně, kdežto v plochách veřejných prostranství veřejná zeleň je zásadním způsobem převládá zeleň a jejich úkolem je toto zeleň zachovat a pouze doplnit dle přípustného využití, avšak s tím, že vždy musí zůstat primární zájem na zachování veřejné zeleně. Největší plocha veřejné zeleně je vymezena v prostoru zámeckého parku. Další plochy jsou vymezeny v blízkosti centra sídla Nové Bystřice. Významná rozvojová plocha veřejné zeleně je vymezena na severozápadě sídla Nové Bystřice v okolí Bystřického potoka na místě rekultivované skládky. Další pozemky veřejné zeleně jsou v sídle obsaženy také v plochách s jiným využitím. Plochy veřejné zeleně musí zůstat bezpodmínečně veřejně přístupné a sloužit především svému hlavnímu využití. Teprve pak mohou být realizovány ostatní možnosti využití. Není vhodné tyto plochy prostorově dělit. V případě dopravní infrastruktury se jedná o nezbytné stavby a zařízení, které umožňují zejména hlavní využití např. také okolních ploch. V žádném případě se nejedná o zpevněné parkovací plochy pro soukromé využití dalších ploch. Ty si musí každý zajistit na vlastním pozemku resp. v rámci příslušného funkčního využití. Pokud se týká technické infrastruktury, pak se znovu jedná především o vedení, která by měla (pokud je možno) být umisťována pod zem. Pokud je možno, měly by se všechny nové stavby a zařízení zejména technické infrastruktury umístit buď pod zem anebo umístit uvnitř samotného bydlení či jiné sousední funkce. Podmínky pro využití ploch mimo jiných umožňují dětská hřiště a stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport a související s tímto využitím např. hřiště pro různé sporty, tréninková hřiště, skateparky. Nelze umístit v této ploše např. trafostanici. plochy zeleně - soukromé a vyhrazené (Zsv) Jedná se o pozemky většinou soukromé zeleně zejména zahrad, které jsou natolik významné, že je vhodné je vymezit jako samostatné plochy a tím zdůraznit jejich významnost a současně také nezastavitelnost. Charakteristickým znakem je skutečnost, že nemusí být veřejně přístupné, což je často zdůrazněno oplocením. Hlavním využitím těchto ploch je zachování nebo vytvoření zelených ploch. Typickým rysem nemusí být jejich veřejná přístupnost. Tyto plochy ve většině případů sousedí přímo s plochami pro bydlení. V podmínkách využití ploch najdete využití typická pro soukromé zaplocené zahrady a možnost umístění tomu odpovídajících staveb a zařízení související s využitím zahrad pro 233

234 samozásobitelské využití jako jsou např. skleníky, bazény, pařeniště, stavby pro nářadí. Zásadně se nesmí jednat o obytné místnosti a to ani druhotně či doprovodně. Zde bude na povolujícím orgánu a příslušných dotčených orgánech, najít hranici, kdy záměr bude ještě přípustný a kdy již svým významem překročí naznačenou míru. plochy dopravní infrastruktury - silniční (DIs) Plochy dopravní infrastruktury zahrnují ve správním území obce zejména pozemky silnic a významné místní a účelové komunikace hlavně propojující sídla se solitérními lokalitami ve správním území obce či sídla mezi sebou anebo s jinými sídly mimo správní území města. Součástí těchto ploch jsou i související stavby a zařízení dopravní infrastruktury. Ostatní dopravní infrastruktura zejména další méně významné z hlediska územního plánu místní a účelové komunikace jsou začleněny do ploch jiného způsobu využití, např. plochy bydlení venkovské, plochy výroby a skladování zemědělská výroba. Územní plán navrhuje jednu novou plochu dopravní infrastruktury (DIs-2 obchvat města Nová Bystřice). Tato komunikace je vymezena jako veřejně prospěšná stavba a je na ní uplatněn institut vyvlastnění. Podmínky pro využití těchto ploch mají zajistit hlavně umístění dopravních staveb včetně staveb a zařízení souvisejících a zajistit tím prostupnost území. Současně však musí být dbáno, aby tyto stavby nepřiměřeně sami nebránily prostupnosti v území a to jak z hlediska ochrany přírody a krajiny, tak z hlediska lidských činností, např. zemědělství. plochy dopravní infrastruktury v klidu (DIk) Plochy dopravní infrastruktury zahrnují pozemky řadových garáží a významná odstavná a parkovací stání v sídle Nová Bystřice. Ostatní dopravní infrastruktura v klidu je začleněna do ploch jiného způsobu využití zejména bydlení. Jedná se o řešení několika problémů, které bylo nutno v územně plánovací dokumentaci řešit blíže viz tato kapitola odůvodnění koncepce dopravy. Podmínky využití ploch stanovují jasně, co lze v kterých plochách činit, tzn., v které ploše lze umisťovat garáže, kde odstavná a parkovací stání, kde mohou parkovat nákladní automobily. plochy dopravní infrastruktury - železniční (DIž) Plochy dopravní infrastruktury železniční zahrnují ve správním území obce pozemky pro drážní dopravu a další související stavby a zařízení. Jak znovu název napovídá, jedná se o železniční dopravu. Tomu odpovídají také stanovené podmínky využití ploch. Stejně jako u ploch dopravní infrastruktury silniční mají podmínky pro využití zajistit hlavně umístění dopravních staveb včetně staveb a zařízení souvisejících a zajistit tím prostupnost území. Současně však musí být dbáno, aby tyto stavby nepřiměřeně sami nebránily prostupnosti v území a to jak z hlediska ochrany přírody a krajiny, tak z hlediska lidí samotných či lidských činností, např. zemědělství. Jelikož železnice včetně nádraží má přeci jenom odlišný charakter, jsou přípustné v místě železniční stanice, např. dětská hřiště, obchodní prodej, hostinská činnost, ubytování a stravování a kanceláře, stavby pro dopravu, resp. podmíněně přípustné bydlení v podobě bytu zaměstnance či nájemního bytu v rámci stávajících drážních budov. V návrhu je zřesněna územní rezerva ze zásad územního rozvoje pro dostavbu železniční tratě směrem k Rakouským hranicím, která však není plochou dopravní infrastruktury. plochy technické infrastruktury (TI) Plochy technické infrastruktury zahrnují takové pozemky, stavby a zařízení technické infrastruktury, které nelze zahrnout do ploch s jiným způsobem využití. Plochy doporučujeme odclonit zelení pro jejich vhodnější zasazení do krajiny a zmírnění případného negativního vnímání. Podmínky využití těchto ploch mají zajistit hlavně umístění staveb technické 234

235 infrastruktury včetně staveb a zařízení souvisejících a současně ochránit území do doby jejich realizace. Navrhovaná plocha technické infrastruktury je vymezena severovýchodně od sídla Hůrky pro umístění centrální čistírny odpadních vod. Podmínky pro využití této plochy mají zajistit hlavně umístění staveb technické infrastruktury včetně staveb a zařízení souvisejících. Samotné kanalizační řady je možno umisťovat v souladu s podmínkami využití jednotlivých ploch. plochy technické infrastruktury - kompostárna (TIk) Další specifickou monofunkční plochou je plocha technické infrastruktury kompostárna. V této ploše je respektován požadavek na umístění kompostárny s možností souvisejícího zázemí. Plocha technické infrastruktury kompostárna je vymezena na severovýchod od Nové Bystřice při odbočce silnice II/151. plochy výroby a skladování zemědělská výroba (VSz) Plochy výroby a skladování zemědělská výroba jsou vymezeny zejména ve stávajících zemědělských areálech. Jedná se plochy, které se orientují na zemědělskou prvovýrobu v podobě chovu hospodářských zvířat, s tím související skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby. Další možnosti využití se orientují na širší možnosti podnikatelské činnosti, která musí respektovat samotné sídlo a další podmínky v území zejména pak výstupní limity. Případný výrazný nárůst dopravy je nutno řešit s ohledem na průchod dopravy plochami, kde hlavním využitím je bydlení. Pro všechny plochy je stanovena maximální hranice negativních vlivů, která má zajistit ochranu okolních ploch zejména těch, ve kterých je hlavním využitím bydlení, před negativními vlivy z využití ploch. Vymezené plochy výroby a skladování jsou dle zpracovatele dostačující. Pro tyto plochy není navržen další rozvoj. Nepřípustným využitím skladováním odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod. je myšleno pro účely tohoto územního plánu, že je nepřípustné tyto látky skladovat jako hlavní činnost podnikání anebo jako jednu z důležitých složek tohoto podnikání. Toto ustanovení se nevztahuje na skladování těchto látek jako nutné součásti přípustného, popř. podmíněně přípustného využití, tzn., je přípustné skladovat nebezpečné látky např. v rámci provozu autoservisu, kde se bez manipulace a uskladnění těchto látek pro jeho provoz neobejdete, ale účelem autoservisu jistě není naplnit halu (provozovnu) těmito látkami. Pro plochy je doporučeným a žádoucím doplňujícím prvkem zeleň zejména izolační, která by měla nejen zmírňovat negativní vlivy, ale také pohledově zpříjemnit danou lokalitu. V plochách výroby a skladování je umožněno umisťování občanského vybavení zejména takového, které není vhodné (popř. ani přípustné) umisťovat zejména v plochách pro bydlení přípustné jsou tedy (např. stavby a zařízení sloužící jako zázemí pro činnosti související se správou obce (např. dílny, garáže, odstavná a parkovací stání pro obecní techniku, sběrný dvůr), ochranu obyvatelstva (např. hasičská zbrojnice, sklady civilní ochrany). Nové rozvojové plochy pouze menšího rozsahu byly navrženy v sídle Hůrky a Klenová. plochy výroby a skladování lehký průmysl (VSl) Jedná se o výrobní a skladovací areály zejména lehkého průmyslu, kde je cílem, aby negativní vlivy nad přípustnou mez nepřekročily hranice plochy. Doporučeným a žádoucím prvkem v těchto plochách je zeleň zejména izolační a ochranná. Nové rozvojové plochy byly navrženy zejména na jihovýchodě a východě v Nové Bystřici a na západě a severovýchodě sídla Albeř a to vždy v návaznosti na původní plochy tohoto využití s již existujícím dopravním napojením. Je umožněno umisťování občanského vybavení zejména takového, které není vhodné (popř. ani přípustné) umisťovat zejména v plochách pro bydlení přípustné 235

236 jsou tedy (např. stavby a zařízení sloužící jako zázemí pro činnosti související se správou obce (např. dílny, garáže, odstavná a parkovací stání pro obecní techniku, sběrný dvůr), ochranu obyvatelstva (např. hasičská zbrojnice, sklady civilní ochrany), související dopravní a technická infrastruktura, obchodní činnosti atd. Pro plochy je doporučeným a žádoucím doplňujícím prvkem zeleň zejména izolační, která by měla nejen zmírňovat negativní vlivy, ale také pohledově zpříjemnit danou lokalitu. Oproti plochám výroby a skladování zemědělská výroba se v těchto plochách nepředpokládají provozy zemědělské prvovýroby v podobě chovu hospodářských zvířat, a s tím související skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva. Další možnosti využití se orientují na širší možnosti podnikatelské činnosti. Podmíněně přípustné využití obslužná zařízení a stavby pro ně znamená, že např. může se zřídit v této ploše závodní jídelna, dále též určité formy bydlení v rámci plochy a související s provozem v ploše, např. byt správce, majitele, služební byt. Nepřípustným využitím skladováním odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod. je myšleno pro účely tohoto územního plánu, že je nepřípustné tyto látky skladovat jako hlavní činnost podnikání anebo jako jednu z důležitých složek tohoto podnikání. Toto ustanovení se nevztahuje na skladování těchto látek jako nutné součásti přípustného, popř. podmíněně přípustného využití, tzn., je přípustné skladovat nebezpečné látky např. v rámci provozu autoservisu, kde se bez manipulace a uskladnění těchto látek pro jeho provoz neobejdete, ale účelem autoservisu jistě není naplnit halu (provozovnu) těmito látkami. plochy zemědělské (ZE) Plochy zemědělské jsou v územním plánu vymezeny zejména na zemědělském půdním fondu tvořeném v řešeném území zejména pozemky zemědělsky obhospodařovanými. Neznamená to, že součástí těchto ploch nejsou další prvky v krajině např. menší a nevýznamné vodní plochy, vodní toky, či remízky, účelové pozemní komunikace. Znamená to, že v těchto plochách převládá zemědělské využití, ale současně není ani zpochybněna nutnost respektování a podpora ekologické stability území, či jeho využití pro vedení liniových staveb či umisťování dalších staveb a zařízení, ale vždy s přihlédnutím k hlavnímu využití a určité míře selského rozumu. Proto jsou také za určitých podmínek přípustná či podmíněně přípustná různá využití, která nesouvisí přímo se samotným zemědělstvím, ale nepřímo vlastně zajišťují jeho dlouhodobou udržitelnost. A to ať již se jedná o stabilizující prvky v krajině (vodní plochy a toky, předěly mezi jednotlivými lány), tak protierozní opatření, zalesňování, komunikace. Všechna využití ploch zemědělských se musí orientovat na jeho hlavní využití (tj. zajištění podmínek pro zemědělství) a zvyšování ekologické stability krajiny. Změny druhů pozemků musí probíhat na logických místech, tzn., není-li nutno zalesňovat uprostřed pole (např. z důvodu zvýšení ekologické stability či půdní eroze), nemělo by toto zalesnění uprostřed zemědělské půdy být povoleno. Stejně tak přípustné a podmíněně přípustné stavby a zařízení mohou být povolovány jen v souladu s hlavním využitím, tzn., včelíny musí být včelíny a nikoli pobytové místnosti, stejně tak myslivecká zařízení. To že součástí ploch zemědělských jsou také např. vodní plochy či toky neznamená, že jsou tyto prvky popřeny, či dokonce znemožněno jejich využívání, udržování a rekonstrukce. Plochy zemědělské jsou vymezeny v nezastavěném, ale také v zastavěném území. Důvodem je skutečnost, že intenzivně zemědělsky využívané pozemky jsou uvnitř intravilánu, avšak nesplňují podmínky 58 stavebního zákona pro zahrnutí do nezastavěného území, tj. nebyly navráceny do orné půdy nebo byly navráceny do orné půdy, ale nepřiléhají k intravilánu. Proto stanovené podmínky pro využití ploch zemědělských platí pro tento způsob využití jak v nezastavěném území, tak v zastavěném území. Nepřípustné je umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní 236

237 hospodářství a těžbu nerostů, které nejsou povoleny v přípustném nebo podmíněně přípustném využití. Toto ustanovení reaguje na novelu stavebního zákona účinnou od , která do 18 odst. 5 doplňuje poslední větu, která umožňuje územně plánovací dokumentací výslovně vyloučit v nezastavěném území umisťování staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v tomto odstavci. Zpracovatel této možnosti využil a vzhledem k hodnotám území a ochrany krajiny a samotnému řešení územního plánu vyloučil uvedené záměry. Samotné řešení územního plánu umožňuje umístění těchto staveb v jiných plochách dle způsobu využití, které odpovídají uspořádání a kontinuálnímu využití území v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Mimo to některé z těchto záměrů je možno povolit s odkazem na přípustné a podmíněně přípustné využití také v plochách nacházejících se v nezastavěném území. S ohledem na zkušenosti posledních let a v návaznosti na koncepci uspořádání krajiny jsou do nepřípustného využití doplněny body, které by měly jednoznačně ochránit volnou krajinu před nežádoucími využitími zejména formami výroben elektrické energie, umisťování různých staveb a zařízení, které ať už skrytě či zcela otevřeně budou sloužit pro rekreaci a zabránit různému druhu znepřístupňování volné krajiny. plochy vodní a vodohospodářské (VV) a plochy lesní (LE) Obdobné podmínky také platí pro plochy vodní a vodohospodářské a plochy lesní. plochy smíšené nezastavěného území (SNÚ) a plochy přírodní (PŘ) Tyto plochy zastupují cenné plochy z hlediska ekologické stability území, ochrany přírody a krajiny a fungování krajiny jako celku. U ploch přírodních se jedná v převážné většině o biocentra územního systému ekologické stability. Tyto plochy jsou vymezeny za účelem uchování biodiverzity a podpory ekologické stability a tomu také odpovídají stanovené podmínky pro využití ploch včetně hlavního využití, kterým je umožnit (zejména stavem a velikostí biotopů) trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. To je konkretizováno dle jednotlivých biocenter (resp. typu stanoviště), včetně cíle dosažení relativně přirozené druhové skladby bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám. Snahou je zajistit toto hlavní využití, ale současně za splnění podmínek umožnit nezbytně nutné stavby a zařízení, které je přes tyto plochy nutno vést např. s ohledem na okolní podmínky, kde není jiná trasa. Současně ale musí být vzato v úvahu možné poškození plochy a v případě, že není jiná možnost, pokusit se minimalizovat negativní dopady na hlavní využití. V případě ploch smíšených nezastavěného území se jedná zejména o plochy cenné z hlediska krajiny jako celku a plochy biokoridorů územního systému ekologické stability. Plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny za účelem podpory ekologické stability. Tyto plochy neumožňují rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňují jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť a plní další stabilizující funkce v krajině. Tomu znovu odpovídají stanovené podmínky pro využití ploch a hlavní účel využití, kterým je podpora migrace organismů mezi biocentry a zprostředkovávat stabilizující vlivy na okolní intenzivněji využívané plochy. Využití by mělo směřovat k jejich funkčnosti, aby napomohly stabilizaci krajiny a migraci mezi jednotlivými stabilními částmi území. Nepřípustné je umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů, které nejsou povoleny v přípustném nebo podmíněně přípustném využití. Toto ustanovení reaguje na novelu stavebního zákona účinnou od , která do 18 odst. 5 doplňuje poslední větu, která umožňuje územně plánovací dokumentací výslovně vyloučit 237

238 v nezastavěném území umisťování staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v tomto odstavci. Zpracovatel této možnosti využil a vzhledem k hodnotám území a ochrany krajiny a samotnému řešení územního plánu vyloučil uvedené záměry. Samotné řešení územního plánu umožňuje umístění těchto staveb v jiných plochách dle způsobu využití, které odpovídají uspořádání a kontinuálnímu využití území v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Mimo to některé z těchto záměrů je možno povolit s odkazem na přípustné a podmíněně přípustné využití také v plochách nacházejících se v nezastavěném území. S ohledem na zkušenosti posledních let a v návaznosti na koncepci uspořádání krajiny jsou do nepřípustného využití doplněny body, které by měly jednoznačně ochránit volnou krajinu před nežádoucími využitími zejména formami výroben elektrické energie, umisťování různých staveb a zařízení, které ať už skrytě či zcela otevřeně budou sloužit pro rekreaci a zabránit různému druhu znepřístupňování volné krajiny. plochy golfového hřiště - zastavitelné (GZ) Plochy golfového hřiště - zastavitelné jsou vymezeny zejména pro vytvoření zázemí golfového hřiště - parkoviště, ubytování, restaurace, garáže, parkovací a odstavná stání pro techniku udržující golfové hřiště apod. V zázemí golfového hřiště by neměla chybět restaurace, recepce, prodejna spojená s provozem hřiště, administrativní zázemí apod. plochy golfového hřiště - nezastavitelné (GN) Plochy golfového hřiště - nezastavitelné jsou vymezeny zejména na pozemcích, kde probíhá hra samotného golfu, takže přípustné jsou změny terénu, vodní plochy, odpaliště, greeny a další úpravy pozemků bezprostředně související se samotnou hrou. Podmínky využití víceměně odpovídají plochy v nezastavěném území. Plocha těžby nerostů ani jiných surovin není v územním plánu vymezena. S dobýváním nerostů ani jiných surovin územní plán nepočítá. j) 5. Používané pojmy pro účely územního plánu Samozásobitelstvím je myšlena běžná spotřeba rodiny. Za samozásobitelství nelze považovat chovy o několika stovkách kusů drůbeže, králíků či dalších domácích zvířat. Za venkovský charakter území je možno pro účely tohoto územního plánu považovat takový charakter území, ve kterém je zřetelné přímé spojení obyvatel se sídlem, krajinou a přírodou. Stavby by měly respektovat svým architektonickým a urbanistickým pojetím hodnoty území, měly by navazovat na své bezprostřední okolí a být citlivě zasazené do organismu venkovského sídla. Je třeba též zohlednit stanovenou výškovou hladinu zástavby a nevytvářet nepřirozené výškové nebo objemové dominanty. Venkovský charakter nové zástavby rodinných domů lze vytvořit v podobě samostatně stojících rodinných domů či dvojdomů, zasazených do soukromé zeleně, která přirozeně přejde do zeleně veřejných venkovských prostranství. Nejedná se v žádném případě o zástavbu tvořenou řadovými domy šířky pozemků do 12 m či vícepodlažními objekty. Zcela v rozporu s hodnotami území je umisťování staveb typu srubu a zařízení a staveb typu mobilních domů (mobilhome, mobilheim, mobilhouse apod.). Tyto stavby a zařízení v žádném případě nelze povazovat za souladné s venkovským charakterem území. Pojem venkovský životní styl a prostředí nelze jednoznačně nadefinovat, jako ostatně mnoho sousloví, které politika územního rozvoje či územně plánovací dokumentace včetně zásad územního rozvoje často používají. Územní plán tyto pojmy přiměřeně konkretizuje uvedením v kontextu konkrétně vyjmenovaných hodnot řešeného území, urbanistické 238

239 koncepce a podmínek využití ploch. Další aplikace pojmu venkovského životního stylu a prostředí v následných řízeních je na správním uvážení příslušného orgánu. Tyto obecně používané pojmy vychází z různých aspektů, které jsou dovoditelné ze samotného řešení územního plánu, a souhrnně naznačují, co si lze, např. pod pojmem venkovský život v dané oblasti či další sousloví, představit. Stejně jako zásady územního rozvoje stanovují obecné zásady pro rozhodování o změnách využití území, např. chránit venkovský ráz sídel, bez dalšího upřesnění či zdůvodnění, tak i územní plán či podrobnější dokumentace tyto pojmy přiměřeně konkretizují zejména urbanistickou koncepcí a definováním hodnot území. Pokud tedy územní plán např. stanovuje respektovat venkovský životní styl a prostředí, musí příslušný orgán provést vlastní správní uvážení. Záleží na jeho úvaze, zda daný záměr bude ještě považovat za souladný s tímto pojmem či nikoli. Stejně jako je problematické předem odmítnout určitý záměr výstavby, aniž jsou známy souvislosti a území, do kterého je záměr zasazen, tak nelze v koncepčním dokumentu předvídat a vystihnout všechny záměry, které do území mohou přijít. A pak je právě na odbornosti příslušného úřadu, jak se k danému problému postaví a k jakému náležitě odůvodněnému závěru dospěje. Vyjmenovanými hodnotami je naznačen např. typ staveb a architektonický směr, který je podporován, chráněn a vyzdvižen, či s životem na venkově neodmyslitelně související krajina a její ochrana. Proto je stanovena koncepce ochrany krajiny, která má zachovat určitý ráz dané oblasti a úzce navazuje na urbanistickou strukturu sídla. Za městský charakter území je možno pro účely tohoto územního plánu považovat charakter území s vyšší hustotou zástavby, bez hospodářských (zemědělsky orientovaných) funkcí, s pestrou skladbou funkcí a vybaveností místního i nadmístního významu (zejména veřejné infrastruktury) uspokojující potřeby nejen trvalých obyvatel, ale také obyvatel sídel ve spádovém území, ostatního denního obyvatelstva, ale i návštěvníků a turistů. Území s archeologickými nálezy je prostor, kde byly identifikovány jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy a rovněž prostor, kde je možné vzhledem k přírodním podmínkám či dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Území s archeologickými nálezy rozlišuje v území čtyři kategorie: I. kategorie území s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů (zpravidla sem spadají intravilány historických sídel), II. kategorie území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují, III. kategorie území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických pramenů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a existuje pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů, IV. kategorie území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů. Přístřešek pro dobytek otevřené zařízení chránící dobytek před povětrnostními vlivy zejména před průvanem, deštěm, sněhem. Tyto přístřešky musí splňovat požadavky první věty a v žádném případě nesmí plnit jinou funkci zejména obsahovat pobytové místnosti, hygienická zařízení, vytápění, neslouží k ustájení zvířat. Stejně tak je možno v textu najít v některých případech "doporučení". V tuto chvíli 239

240 vzhledem k neznalosti konkrétních záměrů na změny v území a k podrobnosti územního plánu nelze jednoznačně paušalizovat a posoudit přípustnost či nepřípustnost podoby konkrétního záměru. Jelikož bude důležité umístění a podoba konkrétního záměru, je zvolena forma doporučení. Doporučením je vyjádřen jasný názor zpracovatele územního plánu, že např. takovéto využití či stavební úpravy jsou či nejsou vhodné, avšak je zde ponechán prostor pro správní uvážení příslušného orgánu. Proto pokud bude posuzován záměr nedoporučený územním plánem, může jej stavební úřad při svém správním uvážení posoudit a na základě svého správního uvážení povolit, ale musí mít pro tento svůj krok jasné argumenty a toto své správní uvážení bezpodmínečně řádně zdůvodnit včetně skutečností, které ho k tomuto závěru vedly, a to zejména s ohledem na skutečnost, proč se domnívá, že záměr není v rozporu s hodnotami území, s hlavním využitím plochy apod. Seník prostor určený pro skladování sena. V podmínkách využití některých ploch je možno připustit mimo jiných také myslivecká zařízení a to: - napajedla a zařízení pro přikrmování (např. zásypy, krmelce, seníky, seníky s krmelcem, seníky pro vysokou), - pozorování a lov zvěře (např. posedy, kazatelny), - další myslivecká zařízení (např. pro chov voliéry pro bažanty, koroptve, kotce). Vzhledem k souvislostem vyplývajícím z textu je možno připustit klasické malé seníky, které je možno nalézt v každém katastrálním území v republice, o několika málo metrech čtverečních. Tyto seníky slouží pouze dočasnému několikaměsíčnímu uskladnění sena pro účely zakrmování zvěře v zimním období. Tomu také odpovídá velikost tohoto zařízení. Znovu, jako již po několikáté zdůrazňujeme, že se v žádném případě nesmí jednat o seník s obytnými místnostmi či seník pro zemědělské účely či snad tento seník účelově zaměňovat za stavby a zařízení, které nekorespondují s obvyklým využíváním krajiny a mysliveckou činností ve prospěch zvěře. Včelín bez pobytových místností obdobně jako u seníku se jedná o typické stavby a zařízení sloužící pouze a jen pro chov včel. Tyto stavby, zařízení a objekty nesmí mít v žádném případě žádné jiné využití a to ani jako doprovodné, žádné pobytové místnosti, přípojky energií, vody, sociální zařízení atd. Jedná se čistě o možnost zastřešení úlů a uložení nezbytného včelařského nářadí. Limity využití území vyplývající z řešení územního plánu = výstupní limity k) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Lze konstatovat, že zastavěné území je účelně využíváno. Přednostně je užíváno volných pozemků v zastavěném území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Avšak vzhledem k charakteru území a historické zástavbě ve správním území města, není možné bezhlavě zastavět všechny volné pozemky v zastavěném území, neboť tím by byla setřena stávající urbanistická forma rozptýlených zemědělských usedlostí. Dále je nutné v zastavěném území ponechat volné veřejné prostory s dostatkem zeleně a nezastavěné pozemky, jenž zajistí prodyšnost sídla, působící příznivě a harmonicky na obyvatele území. Snahou návrhu územního plánu je maximalizovat využití zastavěného území, ale bez dalších navrhovaných ploch se rozvoj sídla neobejde. Byly vymezeny zastavitelné plochy, 240

241 jejichž snahou je navázat na zastavěné území. V návrhu územního plánu jsou vymezeny zastavitelné plochy i uvnitř zastavěného území, které prioritně nárokují zastavění volných pozemků pro požadovanou funkci nebo plochy přestavby, vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území. Zastavitelné plochy odpovídají svou velikostí předpokládanému vývoji obyvatel, potřebám města, v neposlední řadě zajišťují určitý kontinuální vývoj v čase a předvídatelnost rozhodování, byť v některých případech byly tyto argumenty nad názorem zpracovatele. Řešení návrhu územního plánu navazuje na řešení stávající územně plánovací dokumentace a reviduje zastavitelné plochy vymezené v této dokumentaci dle potenciálu využití a všech podmínek v území. Rozvoj bydlení se opírá o fakta, kterými jsou převážně atraktivita území v podobě nedotčené přírody, přitom blízkost okresního města Jindřichův Hradec a rakouských měst Litschau a Heidenreichstein, dobré rozvojové předpoklady z hlediska majetkové skladby pozemků určených dlouhodobě k výstavbě, relativně dobrá dopravní dostupnost, dobrá skladba občanského vybavení úměrná velikosti města. Mimo ploch pro rozvoj samotného bydlení je nutno zajistit, a to nejenom pro nově navrhovanou zástavbu, ale také pro stávající zastavěné území, dostatečné veřejné prostory. Množství zastavitelných ploch odpovídá dlouhodobě sledovaným požadavkům na rozvojové záměry. Při stanovování potřeby vymezení nových zastavitelných ploch a vyhodnocování účelného využití zastavěného území bylo přihlédnuto k metodickému pokynu vydanému Ministersvem pro místní rozvoj v srpnu roku 2008 s názvem Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, dle kterého byl také zhotoven výpočet (odborný odhad) potřeby zastavitelných ploch. Zájem o bydlení promítnutý v ustáleném počtu obyvatel v posledních dvaceti letech ve správním území obce Nová Bystřice dokumentuje přiložená tabulka převzatá z oficiálních stránek Českého statistického úřadu: 241