1 ALERGICKÁ ONEMOCNĚNÍ. 1.1 Historie alergických onemocnění

Transkript

1 Úvod Epidemie moderní doby. I tak lze nazvat alergická onemocnění. V posledních letech došlo k nebývalému nárůstu případů. Pedagogický pracovník se více než kdy jindy může setkat s dítětem trpícím některou z alergií. Alergické choroby řadíme mezi choroby civilizační. Velký rozmach průmyslu, nepříznivé ekologické vlivy, změna způsobu života, nové agresivní alergeny, chemizace, technizace a psychické nároky na organismus mění dosavadní ustálené reakce organismu. V literatuře se setkáváme s různým počtem výskytu alergických onemocnění v procentech. Například Vít Petrů v knize Alergie u dětí udává 20% alergiků v naší populaci, včetně dětí. Václav Špičák v publikaci Stavíme bydlení pro alergiky mluví o 25%. Můžeme srovnat například s USA. Marion Steinmannová v knize Rádce rodičů dětí s alergiemi a astmatem udává, že 35 mil. Američanů (20%) trpí alergickými chorobami. Cílem této práce je zjistit vliv alergických (chronických) onemocnění na psychiku a vzdělávání dítěte a účinek speleoterapie jako podpůrné léčebné metody na zdravotní stav, školní docházku, trávení volného času. První kapitola práce je obecným pojednáním o historii, výskytu, příčinách a projevech alergických onemocnění a vzdělávání chronicky nemocných dětí z pohledu současné legislativy. Druhá kapitola diplomové práce popisuje možnosti výchovy a vzdělávání, specifika při výchovně vzdělávací činnosti a vliv alergických onemocnění na psychiku alergických dětí. Třetí kapitola shrnuje teoretické poznatky o historii speleoterapie u nás, výzkumy, které vedly k založení tří speleoterapeutických léčeben a popis činnosti těchto zařízení. Čtvrtá kapitola diplomové práce je výzkumná a dokazuje pozitivní účinek této léčby na zdravotní stav nemocných dětí, na školní docházku, školní prospěch a další možnosti v aktivním trávení volného času a účasti na nejrůznějších aktivitách. Při zpracování výzkumného projektu byly použity tyto metody a techniky: dotazníkové šetření, studium a zpracování dostupných materiálů, monografických studií, seriálových publikací, internetových zdrojů, rozhovoru a případové studie. 4

2 1 ALERGICKÁ ONEMOCNĚNÍ 1.1 Historie alergických onemocnění Termín alergia (allos ergos) jiná reakce - pochází z roku 1906 od vídeňského pediatra Clemense von Pirqueta (Bystroň 1997, s. 5). Označoval tím změněnou reaktivitu organismu po předchozím podání bakterií nebo jiných, tělu cizích látek. Jako první předpokládal i antigen. Záznamy a doklady o výskytu alergických onemocnění nacházíme už ve starověku. V Egyptě zakladatel I. dynastie, který byl znám pod jmény Menej či Narmer, zemřel po bodnutí vosou (3 100 let př. n. l.). V roce 1560 př. n. l. nacházíme zmínku na egyptském papyru o průduškové záduše a její léčbě. Termínem Asthma popisoval Hippokrates ( př. n. l.) solidně tuto chorobu tak, jak ji známe dnes. Pod pojmem Ekzéma, se kterým se u něj můžeme také setkat, popisoval Hippokrates mnohé choroby, které v současnosti řadíme jinam (Bystroň 1997). Ze spisů Galénových se dovídáme o mnohých omylech v anatomické i fyziologické oblasti, které se udržely až do středověku. Domníval se, že příčinou astmatu je hlen vytvořený v mozku, který se dostává do plic přes čichovou kost, nosními dutinami a nosohltanem. Přesnou charakteristiku astmatu zjišťujeme u Arataea v 1. století n. l.. Jako první nevěřil na kanálkové spojení Holanďan van Helmont ( ). Astma označil za místní onemocnění průdušek a jako příčinu astmatu uvedl prach a ryby. Po Laënnecově vynálezu vyšetřování poslechem v 19. století, se objasnil patologický obraz astmatu. V historii se setkáváme i s popisem dalších alergií. Například s přecitlivělostí na koňskou srst u synovce císaře Claudia, u Richarda III., který byl přecitlivělý na jahody. Pietro Mattiolo popsal kočičí horečku. Anafylaktický šok po požití vajec popsal v r Stopertus. CH. Richet a P. Portier popsali v r prudkou šokovou reakci, reakci anafylaktickou, ke které docházelo po opakovaných injekcích výtažků různých mořských živočichů (Petrů 1994). 5

3 Roku 1565 se Botallo jako první zmiňuje o existenci senné rýmy (Petrů 1994, s. 12). V 19. stol. pokračoval ve výzkumu senné rýmy J. Bostock. J. Elliotson v r prohlásil, že je spojitost mezi trváním příznaků nemoci a dobou květu travin. C. Pirquet a B. Schick zavedli pojem sérová nemoc a alergie. Termínem atopie v r označil A. F.Coca typ alergie, na které se významněji podílí dědičnost. Novověk přinesl nebývalý rozvoj alergologie. Je spojen se jmény manželů Ischizakových (USA), kteří r objevili a popsali molekulu IgE (Bystroň 1997, s. 6). Počátky Československé alergologie můžeme hledat v období mezi dvěma světovými válkami, kdy ve Státním zdravotním ústavu vznikla první alergenová laboratoř. Významná jména průkopníků oboru byla Feirabend, Drbohlav, Hlaváček, manželé Liškovi a v oblasti dětské alergologie Švejcar. J. Liška byl za svou celoživotní práci v medicíně a alergologii v r oceněn cenou J. E. Purkyně. K založení samostatné alergologické společnosti došlo v r V posledních dvaceti letech se výzkumy zaměřily na složení alergizujících látek. Klade se také důraz na podíl zodpovědnosti každého jedince za svůj zdravotní stav a na jeho aktivní přístup ke zmíněné problematice v celé jeho šíři (Petrů 1994, s. 15). 1.2 Příčiny a projevy alergických onemocnění Příčiny alergických onemocnění Příčin alergických onemocnění je mnoho a vzájemně se prolínají. Imunitní systém rozpoznává jakoukoliv látku tělu cizí (antigen) a začne produkovat proti ní specifické protilátky. V případě alergie se antigeny nazývají alergeny. Stimulují tvorbu protilátek, nejčastěji typu IgE. Avšak s alergeny se setkávají všichni lidé a jen někteří reagují přehnaně. To znamená, že alergeny nejsou jedinou příčinou. Na vzniku alergie se významně podílí i dědičnost. Graf číslo 1 ukazuje, jaká je závislost vzniku alergií v rodinách. 6

4 Graf č. 1: Závislost vzniku alergií v rodinách % % % % % 10 0 Nikdo z členů rodiny není alergický Jeden ze sourozenců je alergický Jeden z rodičů je alergický Oba rodiče jsou alergičtí Oba rodiče jsou alergičtí s týmiž příznaky (Bulletin 1/2003, s. 12) Statistiky uvádějí 20-40% riziko vzniku alergie u dítěte, jehož jeden rodič trpí alergickým onemocněním. Riziko 50-70% pokud jsou alergici oba dva (Bystroň 1997). Atopie - geneticky podmíněná dispozice vzniku alergického onemocnění. Atopik je jedinec s dědičnou hyperprodukcí IgE protilátek. Počet atopiků v populaci se odhaduje na 30-40%, ale neznamená to, že u každého atopika se vyvine alergie. Podmínkou je opakovaný styk organismu s alergenem ze zevního prostředí. Tato doba je nezbytně nutná k rozvoji přecitlivělosti neboli senzibilaci. Významnou úlohu zde hraje životní prostředí, schopnost organismu bránit se vlivu působení infekčních i neinfekčních škodlivin, kvalita funkce nervového systému, endokrinního systému a některé další vlivy (Petrů 1994). Zjednodušeně můžeme tedy říci, že nač bude dítě alergické je dáno jednak geneticky a jednak to závisí na alergenech, se kterými přijde do styku. Ukázalo se dokonce i u jednovaječných dvojčat, že u každého z nich se může vyvinout alergie na něco jiného (Steimannová 1993). 7

5 Alergen látka bílkovinné povahy, kterou vdechujeme nebo se do těla dostává zažívacím systémem - sníme, přímým kontaktem přes kůži, do tkání přes nosní nebo spojivkovou sliznici, bodnutím hmyzem nebo injekcí (Špičák 2003). Největší a nejvýznamnější jsou alergeny: Vdechované, inhalované Pylové alergeny jsou nejvýznamnější alergeny zevního prostředí vyvolávající alergickou rýmu, která je u nás nejrozšířenější (14%). Pylová sezóna v ČR začíná zjara, kdy alergizují hlavně pyly stromů. Potom od května rozkvétají traviny, letní stromy, které dráždí nejenom pylem. Od léta do podzimu jsou to hlavně plevele. Dítě alergické na určitý druh trávy, obvykle nebývá alergické na jiné pyly (Steinmannová 1993, s. 9). Plísňové alergeny rozdělujeme na domácí a venkovní. Domácí plísně nalézáme hlavně v temných nevětraných a vlhkých prostorách, kdy nejoptimálnější je vlhkost vzduchu 60% a teplota do 24 C. Venkovní plísně se podílí na průduškovém astmatu, alergické rýmě a kožních alergiích hlavně v období od března do října. Roztočové alergeny se vyskytují v domácím prachu, který je sám o sobě inertní povahy; obsahuje organické i anorganické součásti rozpadlá tělíčka a výměšky roztočů, chlupy domácích zvířat, pylová zrnka, bakterie atd. Vyskytují se na místech, kde je teplo a vlhko. V lůžku, lůžkovinách, matracích, čalouněném nábytku, kobercích. V domácím prachu mohou jejich těla tvořit až 60% celého složení (Petrů 1994, s. 20). Zvířecí alergeny mezi nejagresivnější patří alergeny kočičí, které jsou obsaženy nejenom v srsti, ale i ve slinách a moči zvířete. V domácnostech mohou přetrvávat i několik týdnů a měsíců po odstranění zvířete. Více jak 30% alergiků reaguje pozitivně také na psí alergen. Mezi méně časté patří alergeny hlodavců (křeček, morče, myš). Lidé alergičtí na pyly rostlin a vzdušné plísně mají 3 4krát vyšší riziko alergie na zvířata (Špičák 2003). Kontaktní alergeny Působí obtíže po dotyku s kůží nebo sliznicemi. Způsobují různé projevy oddáleného typu alergie, jako např. kontaktní ekzém. Mezi látky, které alergizují řadíme: šampony, parfémy, mýdla, laky, tužidla, dezinfekční prostředky, ředidla, barvy, lepidla a další. 8

6 V posledních letech také přibývá alergie na sluneční světlo, které způsobuje vznik kožních vyrážek, kopřivek a otoků (Petrů 1994, s. 15). Potravinové a lékové alergeny Nejčastější potraviny, které vyvolávají alergickou reakci, jsou mléčné výrobky a mléko, ovoce jako mandarinky, grepy, pomeranče, citrony, ananas, jahody, ryby, čokoláda, kakao, ořechy, med, mouka, luštěniny, maso, vejce atd. Při lékové alergii dochází k alergickým projevům při požití léku ústy, injekčním podáním, inhalací nebo pouhým dotykem s kůží či sliznicí. Časté jsou alergie na antibiotika a jeho deriváty, na léky proti teplotě (Acylpyrin) a bolesti. Projevy těchto alergií jsou ve formě postižení sliznice úst, kožních vyrážek a otoků, rýmy, bolestí břicha, zvracení a průjmu až po celkovou, život ohrožující, anafylaktickou reakci. Hmyzí alergeny Projevem těchto alergií jsou různé kožní puchýře a otoky. Nejnebezpečnější je otok jazyka a hrtanu, který může vést až k zadušení. Smrtelně může skončit také anafylaktický šok. Hmyzem, který může bodnout, jsou u nás především blanokřídlí, jako včely, vosy, čmeláci, sršni. Ale i mravenci, ovádi a komáři. Zajímavostí je, že dítě alergické na včelí bodnutí nebývá alergické na bodnutí vosí (Petrů 1994). Projevy alergických onemocnění Alergické nemoci patří do větší rodiny chorob, které mají svou příčinu v poruše imunitního (obranného) systému (Bystroň 1997, s. 139). Funkce imunitního systému selhává různě. Jednak nedostatkem jeho součástí nebo poruchou jeho funkce - potom mluvíme o imunodeficienci. Například u onemocnění AIDS virus HIV vyřadí důležitý druh bílých krvinek. Při zvýšeném počtu některých složek potom dochází k přehnané aktivitě jedná se o alergická onemocnění a autoimunitní nemoci. Znamená to, že systém se zaměří proti svému nositeli. Můžeme uvést některé příklady těchto nemocí: revmatoidní artritida, 9

7 systémový lupus erythematosus, roztroušená mozkomíšní skleroza (sklerosis multiplex), Gravesova choroba, kterou trpí např. George Bush a jeho žena Barbara. Podle postižení systému potom můžeme klasifikovat alergická onemocnění, jak to názorně ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Klasifikace alergických chorob Postižený systém Dýchací ústrojí horní cesty dýchací průdušky a průdušinky Kůže Trávící ústrojí Oči Uši Centrální nervový systém Víceorgánové postižení Onemocnění alergická rýma nebo sinusitida,celoroční nebo sezónní asthma bronchiale atopický ekzém kontaktní ekzém vyrážky, kopřivky, otoky potravinová alergie alergický zánět spojivek alergický zánět středního ucha migréna pylová přecitlivělost alergie na hmyz léková alergie anafylaktický šok (Petrů 1994, s. 30) 10

8 1.3 Alergická onemocnění dýchacích cest Astma bronchiale Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Tento zánět zvyšuje hyperaktivitu průdušek, jejímž výsledkem jsou projevy bronchiální obstrukce, reverzibilní ať spontánně, nebo vlivem léčby (Kašák, Špičák 2003). Toto zúžení (obstrukce) má tři příčiny: a) svaly průdušek se dostanou do křeče b) po zánětu je sliznice průdušek ztluštělá c) dochází k zanesení dýchacích cest vazkým hlenem Astmatické onemocnění je problémem celého světa. Jeho prevalence (výskyt) od 90. let stoupá a má negativní dopad nejen na nemocného, ale i na celou společnost v sociálně - ekonomické sféře. Celková prevalence astmatu v ČR se odhaduje na více než 5%. V dětské populaci přesáhla 10%. Mortalita v ČR je velmi nízká. V posledních 10 letech kolísá kolem 1/ obyvatel (Kašák, Špičák 2003). Astma je nejčastější chronickou nemocí v dětském věku. Dětské astma vzniká v 50% v prvních 3-5 letech života. Setkat se můžeme ale i s astmatem u kojenců a batolat. U 30-50% dětí, zejména chlapců, v pubertě ustupuje. Ale často se znovu objeví v dospělosti. Až 2/3 dětí s astmatem má potíže i během puberty a dospívání (Globální strategie péče o astma a jeho prevenci 2003). Příznaky astmatu Astma - z řeckého těžce dýchat, popadat dech, může vzniknout v kterémkoliv věku. Způsobuje opakované stavy dušnosti, pískoty při dýchání, dráždivý kašel zhoršující se hlavně v noci nebo po námaze, opakované pocity sevření na hrudi. Záchvaty jsou přechodné pominou sami nebo po podání léků. 11

9 Graf č. 2: Symptomy dětí s astma bronchiale pacienti % 100 n = kašel pískoty dušnost (Bulletin 1/1998, s. 13) Z tabulky je patrné, že největší problémy způsobuje dětem kašel. Příčiny vzniku astmatu Příčin astmatu je mnoho a vzájemné se kombinují. Více než polovina onemocnění astmatem je geneticky determinována. Spolupodílí se zevní prostředí a to již od 22. týdne těhotenství. Zvýšené riziko vzniku onemocnění je v rodinách, kde se vyskytují alergická onemocnění, především alergická rýma. Steinmannová uvádí, že 75-80% astmatiků má pozitivní testy na inhalační alergeny a velice mnoho trpí alergickou rýmou. Geisler uvádí, že u přibližně 80% astmatických dětí musí být alergie považována za příčinu onemocnění. Rizikové faktory astmatu můžeme sledovat v následujícím přehledu. 12

10 Faktory nemocného - genetická predispozice, - atopie, - hyperreaktivita dýchacích cest, - pohlaví - dětské astma je častější u chlapců, v době puberty a v pozdějším věku vzniká astma častěji u žen, - rasa/etnikum např. u Indiánů, Eskymáků, lidí v Tibetu a Z Africe se astma vyskytuje velice zřídka (Steinmannová 1993). Faktory prostředí Faktory, které mají vliv na vnímavost jedince predisponovaného ke vzniku astmatu Bytové a domovní alergeny - domácí roztoči, zvířecí alergeny, alergeny švábů, houby, plísně, kvasinky Zevní alergeny pyly, houby, plísně, kvasinky Profesní senzibilující látky Tabákový kouř Respirační infekce Socioekonomický stav Velikost rodiny Výživa a léky Obezita Faktory, které jsou příčinou záchvatu (spouštěcí faktory) a nebo jsou příčinou perzistence příznaků Bytové a domovní alergeny Zevní, bytové a domovní znečištění Respirační infekce Tělesná zátěž a hyperventilace astma z námahy se nejčastěji vyskytuje u dětí, je vyvolán delším během v přírodě a obtíže se objeví 5-10 minut po skončení námahy a nejpozději do 1 hodiny vymizí. Jiné sporty, jako třeba plavání nebo sprint, tyto potíže nevyvolávají (Geisler 1994). Změny počasí 13

11 Oxidy síry Potraviny, aditiva, léky Mimořádné emoční stresy Tabákový kouř téměř v polovině domácností, kde alergici a astmatici žijí, se kouří Dráždivé látky - spreje, výpary laků a barev Alergeny a profesní senzibilující látky jsou považovány za nejvýznamnější příčiny astmatu (Globální strategie péče o astma a jeho prevenci 2003). Stupně astmatu Astma můžeme rozdělit podle závažnosti nemoci: 1. stupeň - interminentní: příznaky se neobjevují víc jak jednou za týden ve dne a v noci méně nebo dvakrát do měsíce 2. stupeň lehké perzistující: příznaky ve dne se objevují méně jak jednou denně nebo jednou a vícekrát za týden, v noci potom více jak dvakrát měsíčně 3. stupeň středně těžké perzistující: je charekteristické každodenními záchvaty narušujícími běžnou činnost, v noci jsou záchvaty více jak jednou za týden 4. stupeň těžké perzistující: příznaky ve dne jsou trvalé, je omezena fyzická aktivita, v noci jsou záchvaty velmi časté Léčba astmatu Léčba astmatu se opírá hlavně o včasné diagnostikování nemoci, určení a odstranění spouštěčů, výběr nejvhodnější medikace. Cílem je plně kontrolované onemocnění, které je charakterizováno minimálními nebo žádnými chronickými příznaky včetně příznaků nočních, minimálními akutními potížemi, neobjevují se náhlé stavy vyžadující urgentní lékařskou péči, pacient je schopen neomezené fyzické zátěže včetně sportu, má normální funkci plic. Důležitá je výchova nemocných k porozumění vlastní nemoci a jejich aktivní a účinné zapojení do péče (Kašák, Špičák 2003). Pokud je astma včas diagnostikováno a včas léčeno, má velmi dobrou prognózu, s vyjímkou obtížně léčitelného astmatu. Základem jsou léky preventivní protizánětlivé, které potlačují astmatický zánět a zabraňují nevratnému poškození průdušek. Jsou důležité pro prevenci vzniku záchvatů, ale nemohou ovlivnit záchvat, který již začal. 14

12 Druhou skupinou léků jsou léky úlevové záchranné, uvolňující svaly ve stěně průdušek. Užívají se jen při nástupu obtíží, astmatickém záchvatu. V dnešní době se tyto léky podávají v inhalační podobě. Tím je usnadněna nejen manipulace, kdy již samotné děti jsou schopny samostatné aplikace, ale hlavně ubylo nežádoucích účinků některých léků podávaných injekčně nebo v podobě tablet. Jednalo se převážně o kortikosteroidy. Při dlouhodobém podávání se objevovala osteoporosa, která mohla vést ve středním věku k invalidizaci, opakovaným patologickým zlomeninám a následné chůzi o francouzských holích. Dále se vyskytovala vředová choroba žaludku a dvanácterníku, snížená obranyschopnost, sklon ke vzniku cukrovky. K léčbě astmatu patří i doplňková léčba ke zmírnění zevních podnětů nesouvisející s etiopatogenezí onemocnění: chladivé masti, pudry, léky na kašel, nosní kapky a spreje, oční kapky. Velmi důležité jsou i následující pomocné léčebné postupy. Klimatoterapie jde o pobyty ve vysokohorském prostředí, přímořské pobyty a lázeňskou léčbu. V těchto oblastech je velice nízká koncentrace prachových částic, pylu, roztočů a dalších alergenů. Prostředí přispívá k obnově sliznic dýchacích cest, koupele v minerálních vodách, mořské vodě pomáhají při léčbě kožních alergií. Speciální dechová cvičení, turistika a sport jsou součástí léčebné rehabilitace, která přispívá k posílení tělesné kondice. V České republice jsou využívány k léčbě alergických onemocnění dýchacích cest lázně Luhačovice, Karlova Studánka, Jeseník, Mariánské Lázně. Jaderské a Egejské moře mají nejlepší výsledky při léčbě alergií dýchacích cest a kožních alergií. Tyto pobyty jsou organizovány různými společenskými organizacemi, občanskými sdruženími. Jako např. SAAD Sdružení pro alergické a astmatické děti, které každoročně pořádá klimatické pobyty nejen u nás, ale také např. ve Vysokých Tatrách a v zimních Alpách. Také Všeobecná zdravotní pojišťovna již 11 let nabízí léčebné pobyty u Egejského a Jaderského moře v programu Mořský koník. Speleoterapie pobyty v jeskynním prostředí, které je prakticky bezprašné, bez škodlivých alergenů, mikrobů, s optimální vlhkostí vzduchu se uplatňují podobným příznivým účinkem jako klimatické pobyty. Několikahodinový pobyt v tomto prostředí přispívá k regeneraci sliznice dýchacích cest, ke zmírnění zánětlivých procesů v dýchacích cestách, zlepšuje se vykašlávání hlenů, imunitní systém a působí 15

13 protizánětlivě. U nás se ke speleoterapii využívají jeskyně v Ostrově u Macochy, Mladečské a Javoříčské jeskyně u Olomouce a staré důlní systémy ve Zlatých Horách. Alergická rýma Sezónní alergická rýma, někdy nesprávně označovaná jako senná rýma, je alergií na pyly. Mluvíme o polinoze nebo o sezonní pylové alergii. Příčinou alergie jsou častěji pyly větrosprašných rostlin, které vítr roznáší na velké vzdálenosti. Méně častěji jsou to pyly hmyzosprašných rostlin, které mají nápadně zbarvené květy a sladce voní. Tyto druhy pylů se v ovzduší ani nevyskytují a většině lidí nevadí. Alergická reakce je vyvolána při určité koncentraci pylových zrn ve vzduchu (asi pylových zrn v 1 m3). Pylovou sezónu v našich podmínkách rozdělujeme na tři období: 1. Jarní období pyly dřevin 2. Letní období pyly trav 3. Podzimní období pyly vysokobylinných plevelů Průběžné informace o výskytu pylu podává Pylová informační služba se sídlem v Brně, která monitoruje situaci na 12 stanicích v ČR. Příznaky sezónní pylové alergie - jedná se hlavně o silné svědění očí, nosu, pocit svědění a pálení v krku, silný vodnatý výtok nebo ucpání nosu. Časté jsou záchvaty kýchání, někdy i kašle. Pylová alergie může vzniknout v kterémkoliv věku. Hlavní období je mezi rokem. Celoroční alergická rýma příznaky se vyskytují v průběhu celého roku. Příčinou mohou být roztoči, jindy pracovní prostředí (pekaři, zemědělci, ošetřovatelé zvířat, chemici, malíři atd.). Příznaky celoroční alergické rýmy otok nosní sliznice a tím ucpání nosu, salvy kýchání 10 30x v jednom sledu, čirý vodnatý výtok. 16

14 1.4 Prevence alergických onemocnění Preventivní opatření by měla začínat již před narozením dítěte a to zejména v rodinách, kde se alergie vyskytuje. Prevence před narozením: - vyloučit kontakt matky s domácím zvířetem, - těhotná žena by neměla kouřit a vyskytovat se v zakouřeném prostoru. Prevence po narození: - kojit co nejdéle, - kravské mléko vyloučit do konce prvního roku života, - nepoužívat parfémovaná mýdla, - v dětském pokoji vytvořit bezprašné prostředí, - výběr zdravotně nezávadných hraček, - nepořizovat domácí zvířata, - nekouřit před dětmi, - v kojeneckém věku ochránit dítě před přílišným kontaktem s pyly. Jak předejít alergické reakci, astmatickému záchvatu: - zabránit kontaktu s alergeny, - nekouřit doma ani v autě, - nepoužívat dráždivé parfémy, osvěžovače vzduchu, prostředky proti hmyzu, - používat respirátor, roušku při činnostech, kde se uvolňuje velké množství prachu, - mít vždy po ruce úlevový lék, použít jej před sportovním výkonem, - správná životospráva, cvičení, otužování, - vyhýbat se velké tělesné námaze v mrazu, horku, mlze i smogu, - při záchvatu vyvolaném emocemi co nejrychleji zahájit dechová cvičení, - před cvičením se dobře rozcvičit, - necvičit při nachlazení, při vysoké koncentraci pylu v ovzduší, při smogu, za příliš chladného nebo horkého počasí. 17

15 2 ZVLÁŠTNOSTI PŘI VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ 2.1 Možnosti výchovy a vzdělávání Od 90. let minulého století pozorujeme změnu v přístupu k dětem s postižením. Začíná se objevovat pojem speciální vzdělávací potřeby vztahující se k osobě, které je poskytována podpora a k prostředí, které podporu poskytuje (Pipeková, 2006). Kvalitativní posun v pohledu na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami zaznamenáváme v Bílé knize - Národním programu rozvoje vzdělávání v České republice z roku Jde o systémový projekt formulující myšlenková východiska, obecné záměry a rozvojové programy, které mají být směrodatné pro vývoj vzdělávací soustavy ve střednědobém horizontu (Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, 2001, s.7). V dokumentu je část věnována také osobám zdravotně i sociálně znevýhodněným, osobám se speciálními vzdělávacími potřebami. Bylo stanoveno několik úkolů: - možnost rodičů těchto dětí rozhodovat o formě vzdělávání, - podpora integrace do běžných škol, - posílit roli poradenského systému, - přizpůsobit obsah, formu a metody vzdělávání potřebám dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, - transformovat ZVŠ na ZŠ se speciálními vzdělávacími programy, - zajistit vzdělávání dětí s velmi těžkým stupněm postižení, - ranou péči rozšířit z původních 3 let na dobu limitovanou jeho narozením. (Národní program rozvoje vzdělávání v ČR, 2001, s. 58,59). V roce 2004 byl vydán nový zákon, platný od roku 2005, č. 561/20004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). V paragrafu 16 tohoto zákona je zahrnuto vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. 18

16 Za dítě, žáka či studenta se speciálně vzdělávacími potřebami je považována osoba se zdravotním postižením, zdravotním či sociálním znevýhodněním ( 16, odst.1). Zdravotní postižení - mentální, tělesné, zrakové, sluchové, vady řeči, postižení více vadami, artismus, poruchy učení nebo chování Zdravotní znevýhodnění zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc, lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování Sociální znevýhodnění rodinné prostředí s nízkým sociokulturním postavením, ohrožené sociálně patologickými vlivy - nařízená ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova - postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR (Zákon 561/2004 Sb., 16) Školská poradenská zařízení zajišťují speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů a jsou důležitá z hlediska integrace. Školská poradenská zařízení zajišťují pro děti, žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné speciálněpedagogické a pedagogickopsychologické služby, preventivně výchovnou péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a přípravě na budoucí povolání. (Zákon 561/2004 Sb., 116) Podle individuálního vzdělávacího plánu je žákovi se spec. vzdělávacími potřebami nebo mimořádným nadáním umožněno vzdělávání podle 18 školského zákona. Ředitel školy může ze zdravotních či jiných závažných důvodů uvolnit zčásti nebo zcela žáka z vyučování některého předmětu na žádost zákonného zástupce. Ředitel má povinnost určit náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. (zákon 561/2004 Sb., 50) 19

17 Podrobně se problematikou vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami zabývá vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se spec. vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Podle 5 této vyhlášky se zřizují mateřské školy, základní školy a základní školy speciální při zdravotnických zařízeních. K zařazení do těchto škol se vyžaduje doporučení ošetřujícího lékaře a souhlas zákonného zástupce. Vzdělávají se zde děti se zdravotním oslabením nebo dlouhodobě nemocní umístění v zdravotnickém zařízení, pokud to jejich stav dovoluje. Rozsah a organizaci výuky určuje ředitel školy po dohodě s ošetřujícím lékařem. Podle směrnice ministerstva zdravotnictví se tyto děti člení do čtyř zdravotních skupin: Děti a mládež úplně zdravá Děti a mládež prakticky zdravá - vyskytují se drobné odchylky zdravotního stavu Děti a mládež oslabená tyto děti se vyznačují sníženou imunitou, častými recidivami nemoci., jsou ohroženi špatným životním režimem, nevhodným přírodním prostředím. Navštěvují běžné základní školy, jsou pod pravidelnou lékařskou kontrolou a pravidelně pobývají v dětských léčebnách(ozdravovnách) Děti a mládež nemocná léčí se ambulantně nebo podle druhu onemocnění dlouhodobě pobývají v nemocnici a dětských léčebnách (Vítková 1998). Děti s chronickým onemocněním se mohou vzdělávat ve speciálních mateřských školách nebo třídách při běžné mateřské škole. V běžné základní škole, v základní a mateřské škole při zdravotnickém zařízení. 20

18 2.2 Prožívání chronické nemoci Nemoc ovlivňuje nejen život pacienta, ale celé jeho rodiny. Velmi často je chronická nemoc záležitostí celoživotní, která má vliv na celou osobnost. Objevují se psychické i sociální problémy. Nemoc vstupuje do rozhodování o životě malého pacienta, o jeho vzdělávání, výběru povolání, do rozhodování o současných i budoucích plánech. Dítě Nemoc dítěte přináší nové, odlišné zkušenosti. Dítě nechápe podstatu nemoci, hledá viníka. Bere nemoc jako trest za nějaké provinění. Zejména u mladších dětí se objeví změna emočního prožívání. Zvýšená dráždivost, emoční labilita, úzkostnost, nejistota, smutek až deprese, beznaděj, bezmocnost. Také se může objevit zvýšená empatie k nejbližším osobám. Zdrojem úzkostnosti mohou být jak rodiče, tak nutnost změny sebehodnocení a obrany sebeúcty (Vágnerová 1999). Jak dítě nemoc zvládá, závisí na reakcích a chování rodičů, rodinných příslušníků, na vývojové úrovni dítěte a jeho duševní konstituci (Matějček 2001). V kojeneckém období se může vyskytnout atopický ekzém. Dítě je dráždivé a neklidné. Pokud se ekzém vyskytuje v oblasti obličeje, dítě je nápadné okolí. Dochází k narušení emočních vztahů mezi ním a matkou. Později, asi v období mezi rokem se alergické dítě dostává poprvé do nemocnice. Hospitalizace také velmi ovlivňuje dítě. V období kojeneckém a batolecím může představovat značnou zátěž a narušit emocionální vývoj. Děti se projevují bouřlivým pláčem, zlostí a apatií (Petrů 1994). V dnešní době je umožněna hospitalizace matky spolu s dítětem, délka pobytu je omezena na co nejkratší dobu a jsou umožněny každodenní návštěvy. U malých dětí pomáhá, když má jasné informace o své nemoci a o procedurách, které jej čekají. Tyto informace získá při hře na nemocnici, kde je mu vše vysvětleno pomocí figurek a může si všechny procedury vlastnoručně vyzkoušet. Větší děti jsou podrobně informované o režimu v nemocnici, o léčebných procedurách, školním vyučování a možnosti návštěv. 21

19 Po návratu do rodiny je důležité zachovat normální chod domácnosti. U dětí se může objevit neklidný spánek, nadměrná závislost na rodičích, úzkostnost. Může nastat situace, že se děti zabydlí do nemoci a nemoc se stane záminkou vymáhání toho, co chce. Nemusí chodit do školy, všichni se k němu chovají laskavě a berou na něj ohledy. Období předškolního věku je období dětské hry, kdy dítě získává první sociální zkušenosti. Zvýšená nemocnost může snížit kontakty s vrstevníky, ovlivňuje sebepojetí, dochází k nadměrnému zájmu rodičů o nemocné dítě a k vývoji nevhodných výchovných postojů. Školní věk je obdobím rozhodování rodičů, zda má dítě nastoupit školní docházku, nebo odklad. Pokud se týká alergií a astma bronchiale, má vliv hlavně na emoční, motivační a sociální složku školní zralosti. Rozumová a tělesná zralost se neliší od zdravé populace (Petrů 1994). Občas se vyskytují infantilní rysy, někdy problémy s koncentrací pozornosti. Pokud rozhodnutí o nástupu do školy není jednoznačné ani po psychologickém vyšetření, volí se odklad školní docházky. Po nástupu do školy vyvstávají další problémy. Jde především o časté absence. Díky astmatu děti zameškají víc vyučování než kvůli jiným nemocem (Steinmannová 1993, s. 112). V USA byla alergická rýma a astma příčinou 8 milionů zameškaných hodin. Děti mají zhoršené podmínky pro učení. Jsou často unavené, nevyspané, nervózní, při vyučování mají problémy s dýcháním. Zažil jsem, jak se děti s těžkým astmatem a častými nočními záchvaty potýkaly se stále častějšími problémy ve škole, které zase zvětšovaly jejich astma. Tento bludný kruh může v krajním případě vést až k tomu, že dítě skončí ve zvláštní škole (Geisler 1994, s. 40). U většiny dětí není na první pohled patrná odlišnost, ale jsou i takové děti, u kterých je nemoc patrná pouhým okem. Nejčastěji se jedná o děti s ekzémem, děti s astmatem mohou mít nejrůznější deformity hrudníku, menší vzrůst, po hormonální léčbě jsou obézní a tvoří se jim modřiny. V důsledku potom trpí pocity méněcennosti, jsou uzavřené, těžko si hledají kamarády. V období dospívání musí nemocný řešit další vývojové úkoly bez ohledu na nemoc. Jde o volbu povolání, nalezení vlastní identity, dosažení zralého sebepojetí a získání nezávislost na rodičích.také je to období prvních lásek. 22

20 Chlapci se nemohou smířit s tím, jestliže nemoc ovlivňuje jejich výkonnost, tělesnou zdatnost. Děvčata jsou citlivá na to, když nemoc mění jejich vzhled. Musí přebudovat svůj hodnotový žebříček a na první místo dostat duševní hodnoty, reálné cíle a svoje ideály. Nedostatkem životních zkušeností vlivem všech okolností kolem nemoci, je narušena psychosexuální zralost (Petrů 1994). Co se týká volby povolání, ukazuje se, že 50% dospívajících má často nejasné a nepevné představy i nereálná přání (Petrů 1994). Pro jeho zdravý duševní život je potřebné, aby si vytvořil a přijal ucelený a přiměřený obraz sebe sama a své role ve světě práce a světě lidí, aby měl možnost ověřit si své pojetí vůči skutečnosti a mohl je přiměřeně přenést do reality života (Petrů 1994, s. 80). Rodiče Nemoc dítěte je pro rodiče silnou stresovou situací. Způsob, jakým ji rodiče zvládají a jak na ni reagují, spoluurčuje, jak velkou zátěží bude nemoc pro dítě (Vágnerová 1999, s. 71). Radost z narození dítěte může být narušena zprávou o alergických projevech. Rodiče hodnotí nemoc dítěte více emočně, reagují úzkostí, strachem nebo vztekem. Pociťují to jako nespravedlivost. Smutek může přecházet až v deprese. Stres zvládají tzv. aktivním postojem, pokud jsou přesvědčeni o tom, že je nutné s nemocí bojovat. Rodiče jsou motivováni ke změně, když věří ve zlepšení stavu. Chtějí bojovat za uzdravení. Dále hledají sociální podporu, lidi, kteří jim pomohou s řešením problému. Rodiče hledají konkrétní řešení a snaží se o pozitivní ocenění, které by potvrdilo užitečnost jejich jednání (Vágnerová 1999). V rodinách dochází ke dvěma extrémům. Příliš starostlivý rodiče, kteří nespustí z dítěte oči, izolují je, přehnaně reagují na sebemenší náznak tělesné reakce a požadují osvobození dítěte ze školního tělocviku. Jejich strach potom zvyšuje strach dítěte. Touto přehnanou péčí trpí nejen nemocný, ale i zanedbávaní sourozenci. Druhý extrém jsou rodiče nedbalí, kteří podceňují nemoc u dítěte, zvyknou si, že dítě má občas dušnost, nepravidelně provádějí medikamentózní léčbu. Důležité je, aby rodiče přijali nemoc dítěte, byli trpěliví, neboť jde o dlouhodobou, mnohdy celoživotní záležitost. 23

21 Sourozenci Zdraví sourozenci pociťují změnu v rodině a zátěž. Musí si vypracovat určité strategie pomáhající mu zvládnout vztah k nemocnému sourozenci přijatelným způsobem. Zdravý sourozenec zaujme: - ochranitelský postoj nemocný sourozenec pro něj není rovnocenný partner, musí být ochraňován, potřebuje neustálou pomoc a ohledy, - rivalita, žárlivost rodiče odsunou zdravého sourozence do pozadí, dítě pociťuje bezvýznamnost, nejistotu, pocit viny, že je zdravý, někdy se snaží upoutat pozornost i nevhodným chováním, na dítě jsou kladeny nároky, které mu zkomplikují seberealizaci a rozvoj identity, - ambivalentní postoj. Rodiče ve snaze o kompenzaci mohou také obrátit svou pozornost a zájem na zdravého sourozence. I tato situace klade na dítě nepřiměřené nároky. 2.3 Vliv nemoci na vyučování Hygiena školní budovy Nejen ovzduší venku prašný spad, smog, prašný aerosol ovlivňují zdravotní stav, ale také složení ovzduší interiérů. Platí to také pro vnitřní prostředí našich školních budov. Snížená úroveň větrání, koncentrace látek znečišťujících prostředí ohrožuje všechny, ale především alergiky, astmatiky, děti s poruchou imunity a s onemocněním dýchacích cest. Světová zdravotnická organizace vydala dokument o bytovém a domovním prostředí, ve kterém obrací pozornost nejen na bytové prostory, ale i na všechny vnitřní prostory v dětských kolektivních zařízeních, ve školách, v úřadech a dopravních prostředcích. 24

22 V tomto dokumentu doporučovala: - aby stavební produkty obsahovaly co nejméně škodlivin, - kontrolu vlhkosti (ochrana proti mikroorganismům), - větrání a systémy ventilace, - pravidelné a účinné čištění mechanické i čištění vzduchu jako nezbytnou součást uchování kvality ovzduší, - záleží na umístění budovy v prostoru, proslunění budovy minimálně 90 min. denně (Špičák 2003). Dítě ve škole Alergické děti jsou vyřazeny z mnoha činností. Například nemůže jíst ve školní jídelně, nemůže s ostatními na oslavy, do přírody, musí se vyhýbat zvířatům a zakouřenému prostoru. Jsou nápadné. Nosí pořád kapesník u nosu, používají inhalátor. Alergickou rýmu provázejí ušní záněty, které poškozují sluch a mohou narušit vývoj řeči. Chybění školních dětí při vyučování, většinou opakované, je stresujícím momentem pro dítě i rodinu, často s dalekosáhlými důsledky pro výběr povolání (Petrů 2003). Průměr zameškaných hodin se v ČR pohybuje asi 12 týdnů za 1 školní rok. Dítě, pokud je hospitalizováno, je vzděláváno podle vyhlášky a individuálně podle zdravotního stavu. Alergická onemocnění ovlivňují vzdělávání nemocného dítěte. Pro dítě je dobrá a prospěšná spolupráce školy s rodinou. Děti s lehčí formou alergií jsou ve škole zcela bez problémů. Pouze se musí vyhýbat spouštěčům, např. děti s polinózou by v době pylové sezóny neměly sportovat v přírodě, při alergii na potraviny nesmějí jíst ve školní jídelně atd.. Děti s těžšími formami alergií mají pozici horší. Někteří jsou nápadní svým zjevem, trpí pocity méněcennosti a těžko si hledají kamarády. Jde například o děti s ekzémem. Mají kůži zarudlou a rozškrábanou, ve vyučování jsou velmi neklidní, často se nevědomky škrábou, takže mohou nechtíc vyrušovat ve vyučování. V tělesné výchově by učitelé neměli trvat na převlékání před spolužáky a měli by umožnit cvičení v teplákách. Nepříznivý průběh astmatu ovlivňuje růst dítěte. Jsou obézní, menší, mívají deformity hrudníku a zvýšené ochlupení. Alergické záněty spojivek deformují oční víčka, děti nosí i ve třídě sluneční brýle nejenom z důvodu ochrany před sluncem. 25

23 Na učiteli potom je, aby dětem ve třídě vysvětlil o co se jedná a zamezil tím nemístným poznámkám. Měl by příhodně zareagovat a zastat se nemocných dětí. To se má provést taktně, někdy raději v době nepřítomnosti postiženého ( Petrů 1994, s. 84). Učitel by se měl připravit na neklid těchto dětí způsobený škrábáním při ekzému. Při užívání některých léků na astma dochází k dráždění nervové soustavy, zvyšuje se srdeční akce a krevní tlak. Postižení mají třes rukou, který bývá příčinou neúhlednosti písma, jsou neposední, roztržití a nervózní. Neklidný a povrchní spánek, tlumivý účinek léků, časté noční astmatické záchvaty jsou příčinou únavy a ospalosti. Důležitou roli mohou hrát pedagogové při pomoci dětem, které musí brát léky i během vyučování a hlavně pomoci při záchvatu. Jde zvláště o menší děti, na které je nutné dohlédnout. Osmileté dítě je již schopno spolupráce. Je lepší, když lék má učitel u sebe. Větší děti mohou mít preparát u sebe, ale měly by vždy jeho použití učiteli hlásit (Petrů 1994, s. 85). V USA se v některých školách nedovoluje nosit inhalátory do tříd, učitelé vykazují děti ze třídy (Steinmannová 1993). Na obranu ale musíme uvést, že na školách existují ošetřovny. Učitelé by měli znát podstatu nemoci, být poučeni, jak se chovat k alergickému dítěti a jak mu v případě potřeby pomoci. Problémem se může stát cvičení nemocných. Učitelé nevědí jak zatěžovat dítě, zda jej nechat cvičit. Děti samotné často zneužívají své nemoci jako omluvenky z tělocviku. Je jen velice málo alergických dětí, které by neměly cvičit. Pokud je nemoc pod kontrolou, není důvodu, aby se držely stranou. Některé děti mají doporučení od lékaře užívat před fyzickým výkonem léky. Učitelé by jim potom měli věřit a umožnit samostatné rozhodnutí o tom, co cvičit a kdy potřebují odpočinek. Astmatické děti by měly cvičit. Škola se tím podílí na začlenění dítěte do běžného života, na všestranné tělesné, psychické a sociální rehabilitaci. Po roce pravidelného cvičení dochází k velkému zlepšení tělesné zdatnosti a výkonnosti. Rovněž prestiž nemocného ve skupině školní třídy značně stoupla (Petrů 1994, s. 73). 26

24 Cílem tohoto cvičení je : - fixovat způsob správného dýchání, - rovné držení těla, - ovlivnění psychiky, - otužilost, - socializace, - sebevědomí, - snížení obav z budoucnosti, - tlumí negativní rysy osobnosti. Využívají se prvky atletiky bez dlouhých běhů, oblíbené jsou míčové hry, při kterých se doporučuje hru přerušovat a děti zklidňovat. Nejužitečnější formou tělovýchovné aktivity je plavání a koupání (Petrů 1994). Odpor vody působí na posilování dýchacího svalstva, kosterního svalstva, zvlhčený vzduch příznivě působí na dýchací ústrojí a děti se zároveň otužují. Vhodné jsou vycházky, turistika, lyžování, bruslení, táboření. Velmi oblíbené jsou školy v přírodě. Zde musíme postupovat individuálně. Při těžších formách astmatu a ekzému by se děti účastnit neměly. Záleží na dohodě s učitelem, zda je schopen se o dítě postarat. V žádném případě nemůže být učitel nucen k tomu, aby vzal nemocné dítě sebou (Petrů 1994, s. 86). Rozhodování o povolání spadá stále do nižších ročníků. Kolem 13. roku dítěte zasedá komise, která hodnotí zdravotní stav nemocného. Pokud jeho stav představuje omezení při výběru povolání, je navrhována ZPS (změněná pracovní schopnost). ZPS je prevencí invalidizace. Rodiče ji mohou využít k odvolání, pokud se jejich dítě nedostane na střední školu. Ředitelé škol v případě stejného výsledku zkoušky dávají přednost dětem se ZPS. Někteří rodiče se dožadují udělení ZPS pro své děti, neboť se domnívají, že získají výhody a úlevy. Jiní naopak mají obavy, že ZPS bude pro jejich dítě omezením, diskriminací. ZPS dítěti ve škole ani v kolektivu nijak nevadí. Spolužáci o tom nevědí a při výběru povolání bývá větší překážkou prospěch. 27

25 Vhodná povolání pro tyto děti jsou např.: - práce v kanceláři, úřadech, ve správě, v obchodní oblasti, - novinářství, - technicko hospodářská činnost, - pedagogická oblast, - sociální oblast, - oblast lékařství: logopedie, hudební terapie, - řemeslné práce na pracovištích bez emisí, - jemný mechanik, - optik, elektromechanik ( Geisler 1994). Přístup k těmto dětem by se neměl lišit od přístupu k dětem zdravým. Důležitá je spolupráce rodiny se školou. Díky tomu dítě získá důvěru, jistotu, že ve škole najde zastání a pomoc. Pro školy byl vypracován informační videoprogram Astma ve škole v délce 11 minut. Jeho autory jsou Petr Pohounek a Ondřej Rybníček. Program byl připraven díky grantu Sasakaxxa astma fund ve spolupráci s Výborem dobré vůle nadace Olgy Havlové. 2.4 Specifika práce při výchově a vzdělávání Při výchově a vzdělávání dětí s chronickým onemocněním v mateřských a základních školách, se setkáváme s určitými specifickými přístupy, formami a metodami. Mateřská škola Specifika nacházíme především u dětí, které navštěvují speciální mateřskou školu nebo třídy zřízené při běžných mateřských školách. RVP pro předškolní vzdělávání, podle kterého mateřské školy pracují, plně respektuje individuální potřeby a možnosti dítěte, proto je použitelný pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Ať jsou vzdělávány v běžné MŠ nebo s upraveným vzdělávacím programem. 28

26 Podmínky pro vzdělávání dětí se zdravotním znevýhodněním a zdravotním postižením: : přizpůsobení se potřebám vyplývajícím ze zdravotního stavu, : potřeby je třeba předem zjistit a na jejich základě upravit prostředí a zjistit, jaké úkoly z toho vyplývají pro pedagogy. Děti jsou přijímány na základě doporučení alergologa, popřípadě imunologa a doporučení Speciálně pedagogického centra. Nutné je také vyšetření v Pedagogicko psychologické poradně. Speciálně pedagogické centrum také spolupracuje při tvorbě individuálního výchovně vzdělávacího a ozdravného plánu. Péče ve třídách je v těsné spolupráci s lékaři. MŠ má upraveno prostředí pro prevenci potíží: - čističky vzduchu, - ionizátory, - zvlhčovače vzduchu, - zvýšené nároky na úklid a jeho formu, četnost, - zvýšené nároky na hračky, - nejsou zde záclony, koberce, plyšové hračky. Úprava režimu: - omezení pobytu venku za mrazu, při špatných rozptylových podmínkách, - individuálně upravená strava. Speciální činnosti: - ranní filtr rodiče hlásí každou změnu zdravotního stavu dítěte, při potížích je dítě odesláno k lékaři, hlásí se změny v jídelníčku, pokud je dítě alergické, - kloktání Vincentky, - podávání léků jako prevence a při akutních problémech, - promazávání kůže u výskytu ekzémů, - dechová gymnastika nácvik vdechu a výdechu, hospodaření s dechem, ovládání nádechového a výdechového proudu, - pravidelná měření výdechového proudu pomocí Peak flow metru, - hra na flétnu prevence dechových potíží, posilování dýchacích svalů, zvětšování objemu plic, 29

27 - posilování imunity: koupele nohou s akupresurou chodidel, plavání, - rekondiční cvičení pro rozvoj jemné a hrubé motoriky, správného držení těla, pohybové koordinace, nácvik správného dýchání, úzká spolupráce s lékaři, - cvičení na velkých gymnastických míčích, - cviky s prvky jógy fyzická jistota, koncentrace, odstraňování špatného držení těla, relaxace, - míčková facilitace pomáhá při léčbě alergických a astmatických onemocnění, posilování imunity, předcházení či odstranění vadného držení těla, - ozdravné pobyty v přírodě (Vecková 2003). Mateřská škola při zdravotnickém zařízení Jedná se o mateřskou školu při nemocnici, v dětské léčebně nebo ozdravovně. Přijímány jsou děti ve věku 2-3 do 6-7 let. Úkolem mateřské školy je pomoci dítěti překonat dobu strávenou v nemocnici, udržet jej v dobré psychické kondici, udržet jeho vývojovou úroveň, aby se mohlo spokojené vrátit domů. V dnešní době je možná hospitalizace s jedním z rodičů, což je pro dítě ještě lepší varianta. Vzdělávací činnost vychází z RVP PV a školami zpracovaného ŠVP s ohledem na zdravotní stav dětí. Vyučování probíhá v hernách nebo na pokojích. Herny jsou místnosti na jednotlivých odděleních, které jsou vybaveny dětským nábytkem, hračkami, televizí, videem a dalšími pomůckami. Jsou na odděleních, kde jsou chodící pacienti ORL, psychiatrie, oční atd. Děti přichází do herny po vizitě. Začíná se volnou hrou, potom učitelka přistupuje k plnění úkolu pro ten den připravenému. Poté děti svačí a jejich činnosti končí poslechem pohádky nebo sledováním pohádky na videu. Vyučování na pokojích se nejčastěji uskutečňuje na interním, chirurgickém, ortopedickém oddělení, kde mají děti předepsaný klidový režim. Učitelka přichází za dětmi na pokoj. Přináší si hračky, které má mateřská škola na těchto odděleních ve vyhrazeném prostoru. Pracuje s dětmi podobně jako v herně, děti si hrají s hračkami, potom plní připravený úkol a nakonec sledují pohádku na videu nebo v televizi, které 30

28 patří dnes ke standardnímu vybavení. Děti, které musí zůstávat na lůžku, mají u postele pracovní nebo polohovací stolky. Na infekčním nebo onkologickém oddělení jsou děti v izolaci. Musí se zde dodržovat zvýšený hygienický režim. Práce je pro učitelku velmi náročná, hlavně psychicky. Je omezen i výběr hraček, které musí být každodenně dezinfikovány. Základní škola při zdravotnickém zařízení Základní škola při nemocnici,léčebně, ozdravovně vyučuje podle učebních plánů a osnov základní školy. Podle potřeby podle plánů a osnov základní školy praktické nebo základní školy speciální. Od školního roku 2006/2007 budou školy pracovat podle RVP ZV a vypracovaného ŠVP. Plán i osnovy jsou redukovány podle zdravotního stavu dětí, podle časového rozsahu povoleného lékařem a podle časové náročnosti léčebného režimu. Každý den se vyučuje jeden z hlavních předmětů český jazyk, matematika, cizí jazyk. K němu se přidává jeden z vedlejších předmětů na 1. stupni ZŠ prvouka, přírodověda, vlastivěda, na 2. stupni ZŠ přírodopis, fyzika, chemie, zeměpis, dějepis (Vítková 1998). Vyučuje se v učebnách nebo na nemocničních pokojích. Vyučování v učebnách má několik výhod: - učebny jsou vzdáleny nemocničnímu ruchu, - žáci jsou školního věku, - mohou vytvářet skupiny stejného ročníku, - hodina může být prokládána relaxačními chvilkami, - učitel má větší přehled o tom, jak žáci pracují a může nabízet pohotově další úkoly, - učitel může žákovi bezprostředně poradit. Vyučování na pokojích nemá takové výhody. Žáci pracují buď ve skupině u stolu, kde si mohou vzájemně pomáhat, nebo v klidu na lůžku. Klid na lůžku dítě značně vyčerpává a s povděkem přijímá zájem učitele, který se mu individuálně věnuje. 31

29 I tady má vyučování svá specifika. Pro učitele je náročné pracovat s každým žákem zvlášť. Žáci jsou rozptýleni po pokojích, jsou různého věku, přicházejí s různou úrovní vědomostí, každý má jiné zdravotní problémy. Na začátku si učitel musí zjistit, co žák probíral naposledy ve své kmenové škole a jak dalece tuto látku ovládá. Potom přistoupí k opakování, vysvětlí další učivo a zadá úkoly. Dále žák pokračuje samostatně. Pokud něčemu nerozumí, učitel znovu látku zopakuje a procvičí. V průběhu vyučování učitel obchází pokoje a kontroluje plnění zadaných úkolů. Hodnocení žáků je obtížné a zároveň velmi odpovědné. Učitel musí přihlížet k zdravotnímu stavu žáka, ale zároveň musí hodnotit objektivně. Hodnocení by mělo žáka motivovat. Hodnotí se pouze zvládnuté učivo (Vítková 2006). Herní terapie Základem této terapie je vcítit se do psychiky hospitalizovaných dětí a pomoci jim překonat vlastní pobyt v nemocnici, porozumět důvodu hospitalizace a všem procedurám. Tím pomáhá nejen dítěti, ale také rodičům a lékařům. Herní terapeut (specialista) působí na některých odděleních nemocnic jako samostatný pracovník. Jeho úkolem je: - pomáhat dítěti porozumět důvodu hospitalizace, vysvětlovat přiměřenou formou diagnostické a léčebné postupy, naslouchat dítěti, napomáhat mu k odreagování se od nemoci, pomoci mu se vyjádřit co cítí a tím pomáhat k jeho dobrému psychickému stavu, - v rámci specifických osvětových programů poskytuje služby zdravým i nemocným dětem, - zajišťovat programy, které připravují dítě a rodiče na hospitalizaci, - doprovázet rodiče a děti na vyšetření, - navrhovat herní aktivity dle zájmu dítěte. Jeho práce je tedy zaměřena na děti a jejich rodiče. Ke své práci využívá látkové figuríny Péťu a Petrušku. Figuríny mají orgány připevněny na suchý zip a tak děti s nimi mohou manipulovat. Mohou Péťovi a Petrušce píchat injekce, obvazovat končetiny a tak se seznamovat s různými léčebnými postupy. Terapeut také využívá fotografií, na kterých jsou Péťa a Petruška při zákrocích. 32

30 Práce herního specialisty začíná již před nástupem dítěte do nemocnice. Jeho úkolem je společně s Péťou a Petruškou představit dítěti oddělení, pomocí fotografií ho seznámit s lékaři a sestřičkami, kteří ho budou ošetřovat. Při příchodu do nemocnice se seznámí s kamarády a pomocí hry také s režimem dne. Hlavním úkolem je příprava dítěte na zákroky a vyšetření. Snaží se zklidnit dítě a zmírnit obavy z neznámého. Herní specialista by měl podávat zásadně pravdivé informace na základě dobré znalosti diagnóz. Spolupracovat s lékaři a zdravotníky a tím přispívat k úspěšnému léčebnému procesu ( srov. Valenta 2001). 33