1000 dní rozhoduje. GENY Jaký mají vliv Důsledky hladu dopadají na další generace Str. C3

Transkript

1 1000 dní rozhoduje MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA SPOLEČNOSTIČLOVĚK V TÍSNI KE SVĚTOVÉMUDNI VÝŽIVY KOJENÍ Ženy darují své mléko Úspěšný program snížilv Brazílii kojeneckou úmrtnost Str. C2 GENY Jaký mají vliv Důsledky hladu dopadají na další generace Str. C3 PONDĚLÍ C Soutěž Vyhrát můžete férové tričko nebo designovou tašku. Str. C4 Tři roky, které mění svět Výživa vprvních 1000 dnech života, tedy od početí do dvou let dítěte, nevratně rozhoduje nejen ojeho budoucnosti. Dobře živené děti mají vyšší IQ, jsou méně nemocné, lépe se učí apak ihledají práci. Přispívají tak k rozvoji svých zemí. Je těchto dní klíčem k odstranění chudoby ve světě? Velmi pečlivě vybírám, co dám dceři jíst, studuji složení potravin, preferuji bio kvalitu. Začala jsem stravu hlídat už vtěhotenství, tojsem nepila ani zelený čaj, protože obsahuje trochu kofeinu, říká Lenka z Brna, matka dvouleté Laury. Jiná matka, zopačné strany zeměkoule, byasi nechápala, očem mluví. Moje děti jedí totéž, co já. To znamená dvakrát denně kaši. Maso máme jen výjimečně aovoce azeleninu moc nejíme. Co vypěstuji, toprodám na trhu, abychom měli trochu peněz na mýdlo, oblečení, cukr nebo olej, říká Mapendo, matka čtyř dětí zdemokratické republiky Kongo. Mapendo nyní dočasně bydlí se svými dvěma dětmi ve vyživovacím centru organizacelékaři bez hranic v městečku Lubutu, kde seprávě léčí 46 dětí trpících podvýživou. Většinou jsou zde na tři měsíce. Dítě nabere váhu rychle, ale podvýživa většinou způsobuje mnoho dalších zdravotních problémů a nemocí, jako třeba dýchací problémy, anémii, poškození imunity či orgánů, kožní problémy, snížení výkonnosti a inteligence. Následky podvýživy je provázejí po celý život, říká lékař Michael zukrajiny. VKongu má podváhu více než čtvrtina dětí. Podvýživa je také jednou zpříčin vysoké úmrtnosti. Pátých narozenin se zde nedožije každé páté dítě. Vzdělejte matky Za dětskou podvýživou však zdaleka není jen nedostatek jídla, ale ijeho nedostatečná výživová hodnota. Základem pokrmů většiny Afričanů je totiž maniok. Má vysokou energetickou hodnotu, výborně zasytí,ale jeho nutriční hodnoty jsou žalostné. Kaše neobsahují téměř žádné bílkoviny, minerály ani vitaminy. Podvýživa jde ruku vruce isnevzdělanostíaneinformovanos- tí. VKongu asi 35 procent dospělých neumí číst apsát, čehož je příčinou ivleklý a nepřehledný konflikt, který zemi sužuje téměř 20 let. Pokračování na str. C3 Michala Sedláčková vede misi společnosti Člověk vtísni vjedné znejnebezpečnějších zemí světa. Sesvým týmem pomáhá v DR Kongo obětem konfliktu. Mimo jiné se zaměřuje nadětskou podvýživu, která byla častá ivangole najejí předešlé misi. Chcev práci pokračovat, ikdyž život cizinky ve středu Afriky není snadný. Při návštěvách vesnicse myjeme v kyblíčku. Často nám vypínají elektřinu. Většinou hodně pracujeme avolného času moc není. Kdy jste se poprvé setkala s podvýživou? VAngole. Šli jsme sunicef navštívit speciální jednotku na léčbu podvyživených dětí. Abyl to silný zážitek. Sem se dostanou ty nejtěžší případy, které mají různé zdravotní komplikace. Může to být malárie, průjem ihiv. Na speciálních jednotkách velké procento dětí umírá. Pracovala jsemv provincii Bié, což je zemědělsky docela bohatá oblast adřív jsme si mysleli, že tam až tak závažné problémy spodvýživou nejsou. Ale zjistili jsme, že v některých okresech jí tam trpělo až 20 procent dětí. Děti, které nemají dost kvalitního jídla, tedy nebylo možné vidět běžně na ulici? Podvyživené dítě nemusí nutně být hubené anaprvní pohled si toho opravdu nemusíte všimnout. Některé děti trpí syndromemakutníhonedostatkubílkovinaenergie z jednostranné stravy. Organismus špatně funguje atělíčka začnou natékat. Zdravotníci tuhle poruchu testují tak, že přitlačí prsty na nohy nebo dlaně a na kůži zůstanou dolíčky. Takové děti jsou podrážděné, vypadávají jim vlasy nebo začnou být zrzavé až blonďaté. Tohle je velmi závažná forma podvýživy, a i když to tak nevypadá, mají větší riziko úmrtí než děti, které jsou na kost vyhublé. VKambodži Země patří ktěm, kde se počet podvyživených od roku 1990 snížil ovíce než polovinu. Dnes tu itak žije přes 17 procent podvyživených. Místní jedí hlavně rýži. Foto: Jiří Pasz Rodiče některé potraviny prostě pro děti nemají Rozhovor sšéfkou misevkongu onejtěžšíchpřípadech podvýživy, fatálních zdravotních následcích, nezdravých tradicích imožnostech pomoci Co tedy nemocným dětem chybí? Hlavně vitaminy abílkoviny zmasa, ryb, vajíček aluštěnin. Takové potraviny někdy rodiče prostě nemají. VAngole ikongu je častý problém stím, že matky špatně kojí. Světová zdravotnická organizace doporučuje podávat miminku do šesti měsíců výhradně mateřské mléko adodvou let věku kojení kombinovat sdalší stravou. Ženy často přestanou kojit mnohem dříve. Například proto, že otěhotní. V Angole totiž věří, že těhotná žena nemůže kojit, protože bydítěti bylo špatně. Atak hokrmí tradiční stravou, což je většinou jednou či dvakrát denně kukuřičná nebo manioková kaše. Ta obsahuje jen sacharidy a téměř žádné vitaminy nebo proteiny. Například nedostatek vitaminu A ročně zabíjí a oslepuje tisíce dětí. Ktomu přibývá další problém, což je nedostatečnáhygiena. Spousta lidí nemá záchod, myslím tedy suchý záchod, apitnou vodu. Šíří se bakterie as nimi průjmy. Špatně živený organismus lehce podléhá banálním nemocem aprůjemnavíc omezuje vstřebávání živin. Uvědomují si místní, že jejich tradiční jídlo nemusí být zdravé? Na vesnicích nic moc jiného neznají. Děláme proto tzv. kulinární demonstrace. Naši místní odborníci navýživu zjistí, cosev konkrétní vesnici pěstuje, apak vymýšlejí nějakou na živiny hodnotnější stravu. Například zelené listy obsahují železo, což je podstatné. Spousta lidí trpí kvůli malárii anémií a takové jídlo dokáže zvednout hladinu železa vkrvi. Tradice jsou ale silné. Když jsme pekli kachnu, naši angolští kolegové ji ani neochutnali, protože kachny tu nejedí. Jídlo mají na žebříčku hodnot jinde. Splňuje hlavně funkci nemít hlad. Pokračování na str. C2 Editorial Rozvoj začíná už v břiše matky C ojetisíc dní proti věčnosti? Nic. Aprávě tyto tři roky vživotě člověka dokážou změnit svět. Jak? Pokud dítě od početí asi do dvou let věku nemá dobrou výživu, nemůže se správně vyvíjet. Jídlo, které vtomto období přijímá matka ajejí potomek, je tedy do budoucna naprosto klíčové.zásadní roli ale hrají nejen kojení avyvážená strava. Podvýživu způsobuje také nedostatek kvalitní zdravotní péče, špatná hygiena nebo to, že lidé chodí na záchod do přírody, vokolí svých domů. To vede kšíření průjmových onemocnění, kvůli nimž tělo špatně přijímá živiny zpotravin. Pokud některý ztěchto problémů nastane, svelkou pravděpodobností přichází podvýživa. Kvůli ní mají děti později mnohem menší šanci vystudovat, zhruba o20 procent nižší pravděpodobnost, že najdou dobrou práci, avneposlední řadě pak malou možnost podpořit vdospělosti ekonomiku své země. Škody, které podvýživa ve světě napáchala vminulých letech, jsou podle ekonomů horší než dopadyposlední finančníkrize. Navíc přispívá kasi třetině všech nemocí malých dětí, oúmrtnosti nemluvě. A výdaje na zdravotní péči nejsou malé. Příloha, kterou máte vruce, vychází upříležitosti 16. října, kdy si připomínáme Světový den výživy. Jménem společnosti Člověk vtísni upozorňuje na to, že kdyby místní vlády, politici, neziskové organizace, univerzity, firmy i jednotlivci věnovali tématu podvýživy více pozornosti, mohl by boj schudobou rychle nabrat obrátky. Ktomuto názoru se přidává stále více odborníků, včetně ekonomů. Studie avýzkumy potvrzují důležitost výživy vprvních 1000 dnech života. Pomoci může každý. Vprvní řadě tím, že si informace nenechá pro sebe. Čím víc lidí bude vědět, že potírání podvýživy je nejen etické, ale isnadné aefektivní, tím spíše se slova přemění včiny. Řekněte ivysvým kamarádům a známým, že mají možnost změnit svět! Tereza Hronová společnost Člověk vtísni Co se také dočtete: Víte, že podvýživou mohou trpět iobézní lidé nebo že řešení hladu je důležitou investicí? Jak pomůže lidem obyčejný záchod? Jak si umějí navzájem poradit chudé matky zodlehlých vesnic vnigeru? Zajímá se oproblémy na globálním Jihu ičeská vláda?

2 2 C 1000 dní rozhoduje zemí podle Globálního indexu hladu dokázalo od roku 1990 do roku 2014 snížit podvýživu a hlad v populaci o50 procent nebo více. Největší úspěch zaznamenala Angola, Bangladéš, Kambodža, Čad, Ghana, Malawi, Niger, Rwanda, Thajsko a Vietnam. kilogramů vyhozeného jídla připadá podle Organizace spojených národů ročně na jednoho Evropana. Na výrobu každého produktu je přitom potřeba voda a případně ještě další zdroje, které mnohdy pocházejí z chudých nebo suchých zemí. kilokalorií (minimálně) by měl člověk denně zkonzumovat, aby mohl žít zdravý a plnohodnotný život. Přijímání méně kalorií vede k podvýživě a celkovému zhoršení zdravotního stavu. Důležitá je ivyváženost stravy. procent z energie v dopravě má být z obnovitelných zdrojů. Je to požadavek EU. Vysoká poptávka po biopalivech vede k masivnímu pěstování plodin za tímto účelem (kukuřice, pšenice, sója atd.). Biopaliva konkurují plodinám pro výrobu potravin. Rodiče některé potraviny nemají Pokračování ze str. C1 Snažíte se tedy pomáhat v různých oblastech, které souvisí s podvýživou? Ano, Člověk v tísni začíná pracovat opravdu komplexně.osvěta a léčba fungují často jen krátkodobě, atonasnížení akutní podvýživy. Ztohoto důvodu budeme pracovat nejen se zdravotními středisky, ale ikomunitními dobrovolníky a v oblastech sanitace a hygieny. Vedle toho chceme zlepšit zemědělství, aby lidé pěstovali více různých druhů plodin aměli více úrody. Kbramborám, kukuřici nebo manioku by lidé mohli přidat třeba zeleninu. Jak vypadá taková osvěta v komunitě? Náš místní zaměstnanec, který je ideálně přímo ztéoblasti, kde pracujeme, dostane školení apak se systematicky setkává s komunitou. Snaží se je zapojovat do plánování. Například společně vytvoří mapu, kam sevevesnici chodí na záchod. Následuje velmi názorná ukázka toho, co se stane, když toalety chybějí. Mouchy přelétávají z křoví přímo na talíř apřenáší nemoci. Znich lidé mají průjem, který často vede právě kpodvýživě. Říkala jste, že podvýživu léčíte. Jak? Nejdřív je třeba podvyživené děti najít. Speciálním metrem jim vyškolení dobrovolníciměří obvod paže nebo se zkouší, zda nejsou oteklé. Vtěžších případech dítě hospitalizujeme a buď dostává několikrát denně výživné mléko a léky, nebo pravidelně dochází s matkou do zdravotního centra. To pak dostává speciální terapeutickou pastu Plumpynut zarašídů, sušeného mléka, vitaminů aminerálů. Může se ihned použít, bez vaření, skladování vlednici. Odpadá celá příprava,která může být nehygienická, když chybí čistá voda. Navíc dětem moc chutná. Plánujete vkongu zůstat adál pracovat na snižování podvýživy? Určitě plánuji ještě pár let pracovat v oblasti rozvojové pomoci. Chtěla bych ještě vystudovat nějaký obor spojený se zdravotnictvím. Nicméně zůstávat dlouhodobě vtakových zemích, jako jeangola nebo Kongo, je velmi náročné. Životní podmínky jsou tam úplně jiné než včesku. Občas se nám stane, že nemáme vodu. Při návštěvách vesnic se myjeme vkyblíčku. Často nám vypínají elektřinu. Většinou hodně pracujeme a volného času moc není. Večer trávíme s kolegy. Můžeme setřeba dívat nafilmy nebo jít na večeři. Na jídlo sezvyknout dá, ikdyž mi na začátku chyběly sýry nebo salámy. Dokud se dají koupit špagety, tak je to dobré. (smích) Horší je, že během práce člověk vidí hodně lidského utrpení. Stává se nám, že děti,které necháme odvézt do nemocnice, za pár dní umřou. Člověk se stím občas těžko vyrovnává. Tereza Hronová PROFIL Michala Sedláčková (28) Pochází z Ondřejova u Prahy. Studovala mezinárodní vztahy a později se vydala na studijní stáž do Jižní Ameriky. Rozhodla se směřovat svoji kariéru do oblasti rozvojové pomoci. V roce 2011 začala pracovat pro společnost Člověk v tísni na pozici finanční koordinátorky v Angole. Tam pak od konce roku 2012 vprovincii Bié koordinovala projekt zaměřený na dětskou podvýživu. Od letoška vede misi v Demokratické republice Kongo. Mléčná banka Mateřské mléko je pro každé dítě důležité posiluje imunitu a dodává mu potřebné živiny. Kojení do velké míry dokáže zabránit podvýživě. V Brazílii vyrostla generace pomléčných bratrů Díky propracovanému programu dárcovství mateřského mléka srazil největší latinskoamerický stát kojeneckou úmrtnost na minimum asvůj koncept vyváží nejen do rozvojového světa. Lékařka z Ria de Janeira Danielle Aparecida da Silva otevírá ledničku, nad kterou visí obraz kojící madony.stojí vnívyrovnané sklenice od majonézy či kávy, ve kterých je mléko. Nikoli však kravské, ale mateřské. Systém jeho dárcovství mádvousetmilionová země dokonale propracovaný, tak jako to unás platí pro dárcovství krve. Všechno mléko jde do porodnic, kde ho poskytujeme předčasně narozeným miminkům místo umělé výživy. Tento program vedle rozšíření vakcinace pomohl snížit dětskou úmrtnost ve srovnání se začátkem devadesátých let o73procent. Cíle OSN pro rok 2015 jsme tak splnili už před dvěma roky, vysvětluje da Silva shrdostí. Hrdost je na místě, protože Brazilci začali před 30 lety vyvíjet koncept, který dnes nekopírují jen latinskoamerické státy, ale izemě v Africe, adokonce iportugalsko se Španělskem. A letos ho poletím zavádět do USA, kde se od nás inspiroval Michigan. Pokud to zaujme i u vás v Česku, jsme vám k dispozici, říká sebevědomě Joao Aprigio Guerra de Almeida, který je koordinátorem Iberoamerického programu bank mateřského mléka. Počáteční skepse je pryč Od roku 2001 doporučuje OSN brazilský model jako hodný následování, ale zpočátku se na něj lékařské kapacity dívaly se skepsí. První myšlenka na banky mateřského mléka přišla ve 20. letech na zasedání Společnosti národů. U nás jsme jich vybudovali šest, ale chyběla propagace, řízení avůbec všechno. Až do poloviny 80. let jen přežívaly, vypráví Guerra de Almeida. Pak ale padla vojenská diktatura a nová demokracie se otevřela novým věcem. Týkalo se to iboje s dětskou úmrtností, která byla v Pelého vlasti úděsná. Brazilští pediatři začali zkoumat, jak zefektivnit distribuci vybraného mateřského mléka, které považovali za tu nejsprávnější stravu pro mimina. Jenže jak to dělat, když podle mezinárodních norem na uchování jeho nejvyšší kvality byly potřeba drahé nádoby ze speciálního skla? Testovali jsme to a zjistili, že není rozdíl, jestli mléko dáváte do nich, nebo do sterilizované skleničky od majonézy či kávy. Také přístroje na pasterizaci byly zbytečně drahé, dokázali jsme si vyrobit vlastní za desetinu ceny, ukazuje mašiny, které skutečně nepůsobí jako div techniky. Je to jen vanička s topným tělískem a vodou, do které se kladou baňky s mlékem. Celé to vypadá, asi jako když ve vodní lázni rozpouštíte čokoládu na dortovou polevu. Mýty o kojení První zažloutlé mateřské mléko není dobré pro dítě, tím se řídí méně vzdělané komunity například v Kambodži nebo v některých afrických zemích. Přitom toto mléko je nejvýživnější a obsahuje různé protilátky říká se mu první vakcína. Někde ženy věří, že nemůžou kojit, když jsou těhotné. Ve chvíli, kdy očekávají dalšího potomka, začnou toho současného krmit například obyčejným mlékem nebo běžnou stravou. V Angole budoucí matky často vyřazují maso a další bílkoviny ze svého jídelníčku. Říkají, že je jim po tom špatně. Jejich strava je pak nevyvážená, když si živiny nedoplní z jiných zdrojů. Mlékaři na motorkách Jak to tedy funguje v praxi? Každá zdravá Brazilka, která mádost mléka pro svého potomka, si přebytek může odsát za dodržení hygienických doporučení (omytí prsu anasazení roušky na ústa asíťky na vlasy) askladovat ho v lednici, než si pro něj na motorce nejméně jednou za týden dojede pověřený mlékař. Množství je různé. Jedna žena daruje týdně padesát mililitrů, jiná čtyři litry. Ale jsme rádi za každou kapku, říká Danielle Aparecida da Silva. Motocyklisté, kteří v této službě nahradili hasiče, cennou tekutinu dovezou do jedné zbank mateřského mléka. Nemají to daleko. Na konci diktatury jich bylo šest, na počátku 90. let padesát, na přelomu tisíciletí už stovka, ale nyní jich je po celém brazilském teritoriu 214. Vyhodíme asi tak desetinu z dovezeného mléka. Buď je v něm vlas, či jiná nečistota, nebo je uloženo vplastové nádobce či při testech na přítomnost léků nebo bakterií zjistíme, žebymohlo být zdraví nebezpečné, konstatuje lékařka. Mléko se neslévá do jednoho sudu, musí být rozdělováno podle toho, jak dlouho má žena po porodu, neboť srůstem kojence samovolně mění své charakteristiky. Při zmínce, že na českém internetu se najdou inzeráty nabízející za litr mateřského mléka korun, se Guerra de Almeida ošívá: V Brazílii je takový obchod s ním stejně jako s krví zakázán. I pro naše dárkyně je jedinou odměnou pocit, že pomohly jiné, méně šťastné rodině. Veškeré mléko míří do nemocnic, které do centrály nahlašují, kolik ajakého typu potřebují. Je to dobře promazaný stroj, který republiku ve statistikách dětské úmrtnosti dostal z rozvojového světa. Zdá se snadné rozšiřovat brazilský model po celé planetě, kde podleúdajů Světové zdravotnické organizace každoročně zemře přes milion těch nejmenších kvůli komplikacím spojeným s předčasným porodem. Vypadá to tak snadné,jako když si pořídíte franšízu na provozování další pobočky. Jenže projekt především z počátku potřebuje velkou podporu eráru. Například na Haiti, kde je úřední správa v troskách, se nám nedaří ho rozjet, stýská si da Silva. Tam, kde nefunguje stát, nefunguje ani bankovnictví Foto: Tomáš Nídr s mateřským mlékem. A bohužel právě v takových zemích je i nejvíce potřebných kojenců. Kojení podporujeme všemi silami. Doporučujeme, aby v prvním půlroce života dítě jinou stravu nedostávalo, a poté aby bylo dokrmováno z prsu do věku tří let, shrnuje da Silva. Kromě jeho pevnějšího zdraví uvádí i další, v rozvojovém světě, který zápasí s populační explozí, velmi důležité pozitivum kojení je skvělá přirozená (byť určitě nestoprocentní) antikoncepce, protože tělo vyživující mimino má tendenci nenechat zahnízdit nové oplodněné vajíčko. Matematická reklama Rodičky vbrazílii naexistenci programu upozorňují jejich gynekologové, ale hodně se oněm mluví ivmédiích. Má také viditelnou reklamu, na níž pózují kojící sportovkyně, zpěvačky amodelky. Guerra de Almeida předvádí plakát s herečkou Dirou Paesovou, jak objímá blonďatého syna a černošskou holčičku, která v inkubátoru pila ijejí mléko. Fotografii doprovází nápis pomléční sourozenci. Darovat mléko je v největší zemi Latinské Ameriky, ve které to nenaráží na žádné kulturní ani genderové předsudky, něčím úplně normálním. V roce 2011 ho bylo do bank uloženo 165 tisíc litrů od 166 tisíc matek. Pomohlo 170 tisícům malých Brazilců, z nichž by mnozí nepřežili. Při takovýchto každoročních číslech vyrůstá pod rozpaženou Ježíšovou náručí celá generace pomléčných bratrů a sester. Jiná reklama to zkouší trochu komplikovaně, ale souhrnně přes matematiku: Darovat mateřské mléko znamená zaprvé vynásobit život nadějí, zadruhé sečíst zdraví se solidaritou, zatřetí dělit se otunejvíce kompletní potravinu, která existuje, azačtvrté odečíst dětskou úmrtnost. Ktéto rovnici není co dodat snad jen to, že Brazílie má výsledek na podtrženou jedničku. Tomáš Nídr Reportáž publikoval časopis Zdravotnictví +medicína

3 1000 dní rozhoduje C milionů lidí trpí podle FAO hladem a podvýživou, tedy asi každý devátý člověk na Zemi. Největší podíl podvyživených v populaci je v subsaharské Africe. Největší celkový počet je vasii, kde žije více lidí. Asi 15 milionů podvyživených pochází z rozvinutých zemí. procent lidí je v africkém Burundi podvyživených. Právě Burundi vítězí na smutném žebříčku nejhladovějších zemí. Ikdyž se situace zlepšuje, země se stále po 15 letech občanské války od roku 1993 nemůže dostat z extrémní chudoby. lidí podle odhadů zemře kvůli hladu každý den. Na nedostatečnou výživu umírá 45 procent dětí do pěti let věku, což je až 3,1 milionu ročně. Podvýživa jim oslabuje imunitu, a tak podléhají nemocem, jako je malárie nebo průjem. procent sklizené kukuřice, obilí a sójových bobů slouží jako krmivo pro hospodářská zvířata v Evropě aseverní Americe. Problémem je rostoucí spotřeba masa ve světě, protože krmné plochy se zvyšují na úkor pěstování plodin kpřímé konzumaci. Děti hladu mají poškozené geny Hlad apodvýživa mají na lidský organismus devastující dopady, které se přenášejí na další generace. Období chudoby anedostatku jídla se totiž nevratně zapisují do dědičné informace. Hlad a podvýživa patřily do koloniálního světa tak neodmyslitelně, že se jejich dopady natamější populace dlouho nikdo nijak zvlášť nezabýval. Zájem však po druhé světové válce v Nizozemsku vzbudily následky špatné a nedostatečné stravy na další generace. V odvetě za stávkyanepokoje zavedloněmecko vzimních ajarních měsících roku 1944 na části okupovaného Nizozemska potravinové embargo. Denní příjem energie obyvatel této oblasti zahrnující ivelká města, jako je Amsterdam, klesl na 400 až 800 kilokalorií na den. Ikdyž byla ihned po osvobození na západ země směrována vydatná potravinová pomoc, následky hladové zimy jsou patrné dodnes. Matkám, které bylytěhotné během této doby vroce 1944, se rodily výrazně menší děti. Ty si nesou i dědictví hladu. V dospělosti mají silnější sklony k obezitě, kardiovaskulárním chorobám, onemocněním plic či ledvin. Častěji se unich vyskytují některé typy nádorů, např. rakovina prsu. Podávají dokonce slabší výkony v testech měřících duševní výkonnost. Podobné problémy se objevují ve zvýšené míře dokonce i u potomků dětí hladové zimy, ikdyž tato generace hladem nikdy netrpěla. To upozornilo na fakt, že hlad a podvýživa mají dlouhodobé adalekosáhlé následky. Ty se projevují ivdobách, kdy je nedostatek kvalitních potravin dávno zažehnaný. Dědí je idalší pokolení. Dědictví hladu Hlad apodvýživa se zapisují do dědičné informace, atozvláštním způsobem. Navozují takzvané epigenetické změny, kdy samotná dvojitá šroubovice DNA zůstává stejná. Pořadí písmen genetického kódu se v ní nemění, jako například při mutacích. Významně se však pozměňuje množství aspektrum molekul, které dvojitou šroubovici DNA obalují. Ztoho, jak je DNA obalená, se odvíjí aktivita genů. Některé geny po přebalení DNA šlápnou na brzdy, Pokračování ze str. C1 Nejvíce podvyživených dětí je mezi lidmi bez vzdělání. Zejména matkám chybějí informace. Neví, covše dětský organismus potřebuje, aděti pak krmí jednostrannou stravou. Atak, ikdyž děti jedí dost ahlad nemají, jsou podvyživené. Vzdělání, to je klíč kdlouhodobému zlepšení, říká lékař Michael. Právě proto jsou vcentru spolu sdětmi i jejich matky. Zatímco děti zotavují svůj organismus anabírají síly, ženy sedí každý den několik hodin na školení. Učíme je, jak správně děti živit, vysvětlujeme, jak je důležité dávat jim ovoce, zeleninu,vejce, maso. Ony to prostě neví,nikdy jim to nikdo neřekl, popisuje ukrajinský doktor. Jeho slova dosvědčuje itřicetiletá matka dvou dětí zasijské Kambodže: Jsem sice učitelka, ale přesto jsem nevěděla, že když jsem těhotná nebo kojím, tak bych měla víc jíst ataké dávat pozor na složení stravy. Nenapadlo by mě, že třeba zelenina aovoce jsou důležité, jak pro mě, tak jiné naopak přidají plyn. Mění se tak funkce buněk ajejich souhra vtkáních aorgánech. Dědičná informace je v některých životních obdobích k přebalení zvýšeně náchylná. Hlad apodvýživa poměrně snadno změní aktivitu genů dítěte, jež se vyvíjí v těle matky. Ze strany plodu je to pokus oadaptaci. Ten v nouzi směřuje nedostatkové živiny přednostně do orgánů, které je potřebují nejvíc, např. do mozku. Plod přitom živinami šetří, kde sedá, třeba nasvalovině a dalších orgánech. Pozměněná aktivita genů pomáhá plodu tenhle nelehký úkol zvládnout azároveň připravuje budoucí dítě na život v chudobě anedostatku. Ke změnám v obalu dědičné informace dochází i vpohlavních buňkách hladovějících apodvyživených lidí ve vajíčkách žen aspermiích mužů. Dítě tak dostává od hladem sužovaných rodičů do vínku pozměněnou aktivitu genů atasepak dále mění během vývoje v těle matky. Nepřímými následky hladu a podvýživy pak člověk trpí po zbytek života. Tím to nekončí. Vpohlavních buňkách pro moje děti, říká Soh Peavam. Spolu s dalšími ženami se zúčastnila školení pro nastávající akojící maminky, které vedly porodní asistentky vyškolené společností Člověk vtísni. Lékaři ale upozorňují i na další problém, který podvýživu prohlubuje. Učíme matky i základním hygienickým návykům, jako že vodu pro děti musí převářet, musí si mýt ruce nebo chránit jídlo před mouchami. Počet průjmových onemocnění jezde opravdu vysoký, říká Michael. Tradice brání kojení, boj snimi jde pomalu Spousta lidí nemá záchod a mouchy a vítr přenášejí bakterie z výkalů rovnou na talíř, šíří se tak průjmová onemocnění. Ta brání dětským tělíčkům vstřebávat potřebné živiny. Špatná voda a hygiena jsou tedy jednou ze stěžejních příčin podvýživy. Navíc průjem je nejčastějším zabijákem dětí do 5let apodlehne mu icelých 12 procent dospělých, což je více než počet úmrtí na AIDS amalárii dohromady. Dalším paradoxem rozdílu mezi vyspělými arozvojovými zeměmi je přístup ke kojení. Zatímco vevropě jsou matky pod palbou informací odůležitosti kojení, v mnoha chudých oblastech jsou ze všech stran zavaleny reklamou na prospěšnost sušeného mléka. Matky potom zbytečně utrácejí peníze za sušené směsi, často pochybné kvality. Popel je inanašich hlavách. Masivní reklamní kampaň vsomálsku přesvědčila zejména mladé maminky, že umělé mléko je lepší než mateřské. Je to vítězství marketingu nejmenovaného nadnárodního koncernu a voda na mlýn podvodníkům z řad místních tzv. lékárníků, kteří vám zpytle u silnice prodají za krutou cenu něco práškového, říká pediatr Peter Lux, který pracoval virákua Somálsku proorganizaci Lékaři bez hranic. Mnohdy se také stává, že tradice velí jinak než příroda anutí ženy dávat dětem mateřské mléko jen málo nebo vůbec. Zde vkambodži se tradičně věří, že první mateřské mléko žluté barvy je špatné, a dětem se v prvních dnech dává oslazená Podvýživa vs. hlad Odborníci definují hlad tak, že lidé nemají zajištěný přístup kdostatečnému množství bezpečných a výživných potravin potřebných k normálnímu růstu azdravému životu. Existují tři různé formy hladu. Podvýživa nastává vsituaci, kdy jídlo neobsahuje dostatek energie k zajištění minimálních fyziologických potřeb. Parciální podvýživa představuje špatnou výživu, což znamená nedostatečný příjem bílkovin, energie astopových prvků, tedy i železa, jodu, zinku či vitaminu A. Doprovází ho časté infekce a další nemoci. Hladovění či akutní hlad způsobuje celkový nedostatek jídla. Vede k podstatné ztrátě tělesné hmotnosti a děje se zejména v době humanitárních krizí. Hladomor je pak situace, kdy nejméně 20 procent domácností čelí extrémnímu nedostatku potravin a nemůžou se s tím vyrovnat. Poslední vypukl v roce 2012 v Africkém rohu, aktuálně hrozí v Jižním Súdánu. Zdroj: Světový potravinový program voda, říká zdravotní setra Sophan, která pracuje ve zdravotním centru na jihu Kambodže. Právě toto mléko jepro dítě velmi cenné a výživné. Snažíme se s těmito starými tradicemi bojovat, ale jde to pomalu. Lidé si musí zvykat, ženěkomu vbílém plášti mají věřit víc než sousedce, doplňuje Sophan. Stejně důležitá jako kojení jepak idostupnost kvalitní zdravotní péče. Pět nejdůležitějších věcí Na světě žije 805 milionů hladových akaždýchpět vteřin jedno dítě na následky podvýživy zemře, říká Světová zdravotnická organizace. Další miliony dětí, kterým se nedostávalo dobré stravy vprvních 1000 dnech od početí, jsou na celý život nevratně poznamenané. Podvýživu přitom nezpůsobuje nedostatek jídla. Experti OSN nedávno zveřejnili zprávu, podle níž lidstvo už dokáže vyprodukovat dokonce dvakrát více potravin, než je třeba k jeho uživení. Na světě je jídla dost, ti, dětí hladu zůstává přebalená DNA, a tak sedědictví předává aspoň zčásti dalším pokolením. Zcela vymizí až po několika generacích. Rizikové je období sucha Mnozí obyvatelé rozvojových zemí trpí nedostatkem kvalitních potravin opakovaně. Problémy nastávají například v obdobích sucha, kdy pestrost amnožství stravy klesá. I to se dětem promítá do aktivity jejich genů. Tým pod vedením Branwen Hennigové zlondon School of Hygiene and Tropical Medicine nedávno vyšetřil bezmála dvě stovky žen v Gambii, které otěhotněly buď uprostřed období dešťů, nebo ve vrcholícím období sucha. Obě skupiny měly v krvi výrazně odlišná množství látek ovlivňujících obalení dvojité šroubovice DNA, např. některých vitaminů. To se odrazilo v aktivitě genů dětí, které tyto ženy porodily. Jakorozhodující se ukázalo poměrně krátké časové období. Začíná zhruba dva týdny před početím, kdy se v těle nastávající matky připravuje vajíčko k oplození, akončí několik dní po oplození, kdy se začíná vyvíjet embryo. Strava, která nezajistí nastávající matce dostatek materiálu pro správné zabalení dědičné informace vajíčka nebo embrya, poznamená dítě na zbytek života. Další škody může napáchat špatná strava zejména udětí do dvou let. Hlad jako generační problém Během hladomorů, jaké dlouhodobě panují například v Somálsku, jsou změny v aktivitěgenů dětí hladu zřejmě ještě razantnější. Ikdyžsepovede potravinovékrizezmírnit, či dokonce zažehnat humanitární pomocí, škody napáchané nadědičné informacibudoucí generace se nasycením hladovějících nenapraví. V dědičné informaci dětí hladu ijejich potomků tiká epigenetická časovaná bomba v podobě genů vyvedených z normálního tempa práce. Mnohé výzkumy dokazují, že dědictví hladu se významně zapisuje idodědičné informace buněk mozku aovlivňuje tak duševní zdraví apsychiku. Časový horizont důsledků současných potravinových krizí setak neměří natýdny, měsíce či roky, ale na celé generace. Nejúčinnější obranou je tedy krizím předcházet nebo na nedostatek potravin voblasti reagovat rychle. Jaroslav Petr Autor je reprodukční biolog Tři roky, které mění svět. Pomáhá zdravé jídlo, čistá voda a hygiena kteří umírají kvůli nedostatku potravin, jsou prostě zavražděni, prohlásil nedávno Jean Ziegler, šéf speciální komise OSN Právonajídlo. Podle něj jsou na vině hlavně místní politici, kteří nedělají dost pro to, aby svým občanům zaručili dostatek jídla. Víc by ale mohly udělat izahraniční rozvojové agentury, západní vlády, veřejnost isoukromé firmy. Jejich nezájem, špatně informovaná rozhodnutí či nekvalitně realizovaná řešení dávají podvýživě možnost napáchat ještě více zcela zbytečných škod na životech milionů lidí. Existuje tedy pět faktorů, které by mohly snížit podvýživu ve světě atím izměnit svět klepšímu.vedle obecného zájmu mezinárodního společenství je nutné, aby strava všech dětí abudoucích matek byla výživná. Zároveň musí být dostupná kvalitní pitná voda adobré hygienické podmínky. Velkou roli hraje kvalitní zdravotnictví avneposlední řadě iosvěta vkomunitách. Cesta zchudoby totiž začíná vbřiše matky. Markéta Tauerová Kutilová

4 4 C 1000 dní rozhoduje Anketa Pročjedůležité řešit podvýživuvesvětě? Jan Mrkvička společnost Člověk v tísni Děti ztrácí šance brzy Za 12 let, jež jsem věnoval pomoci ve znevýhodněných částech světa, jsem viděl mnoho úspěšných i neúspěšných projektů. Ty úspěšné byly vždy postavené na zájmu a snaze místních lidí. Naše role tkví tedy především v tom, že můžeme lidem pomoci, aby se sami chopili příležitosti. Jenže právě v důsledku podvýživy miliony dětí ztrácejí šance, ještě než se naučí mluvit. Přitom podvýživu můžeme zásadně snížit. Je to nejen etické, ale také velmi efektivní. Pavla Gomba ředitelka UNICEF Investice do vzdělání? Výživa ještě před narozením dítěte zcela zásadně a natrvalo ovlivní celý jeho život. Poškozenízpůsobená podvýživou fyzické zaostávání i špatný mentální vývoj nelze později napravit. Do vzdělávacích programů má proto smysl investovat tehdy, když potenciál dětí není zbytečně snižován právě podvýživoua běžnými nemocemi. Zkušenosti ze všech zemí světa, bez ohledu na kulturu či prostředí, ukazují, že rozvoje nelze dosáhnout bez vyřešení dětské podvýživy. Rastislav Maďar lékař Problém jsou bílkoviny Velká část dětí má jen jedno jídlo denně, bez stavebních látek, vitaminů a minerálů, které organismus pro svůj zdravý vývoj potřebuje. Problémem je absolutní nedostatek bílkovin, který může mít fatální následky. Způsobuje otoky, bolestivé vředy, časté infekce, poruchu imunity i mozkových funkcí, která zabrzdí inteligenční rozvoj a způsobí zacyklení chudoby na další generaci. Podvýživa není jen v době hladomorů, ale je, bohužel, součástí běžného života chudých. Dennis Schömburg ředitel divize dětské výživy, Nestlé Začarovaný kruh Podvýživa je ve světě závažným problémem. Dítě, které nemá dostatečnou výživu, je v dospělosti nejen náchylnější k nemocem, ale často se dostává do začarovaného kruhu chudoby, násilí a utrpení. V Nestlé můžeme achceme pomoci. Vnašem celosvětovém programu Prvních dní se soustředímena pomoc matkám během těhotenství a v prvních dvou letech dítěte. Správná výživa v tomto období významně snižuje riziko poruch imunity, metabolismu či diabetu. Aurele Destrée analytické centrum Glopolis Systém nefunguje Protože podvýživa je globální problém, týká se i nás. Zatímco každý osmý člověk hladoví, každý třetí dospělý na světě má nadváhu a obezitu. Nadváha se stala jedním z nejpalčivějších zdravotních rizik naší generace, předběhla i kouření. Přitom základní příčina podvýživy i nadváhy je stejná: nedostačující nebo nevhodné živiny. To dokládá, že potravinový systém nefunguje dobře. Výzvou tedy je zajištění produkce a dostupnosti kvalitních azdravých potravin na celém světě. Jana Šulcová nutriční terapeutka Jde ochorobný stav Malnutrici můžeme chápat v kvantitativním či kvalitativním slova smyslu. Tělo můžemít celkový energetický nedostatek, nebo mu můžou chybět kvalitní bílkoviny, vitaminy či stopovéprvky. Podvýživa je v obou případech chorobný stav, který zvyšuje úmrtnost, prodlužuje dobu léčení, zhoršuje hojení ran, snižuje se funkce imunity a dochází ke vzniku infekcí. Dále snižuje svalovou sílu, což vede k upoutání na lůžko a zvyšuje se tím riziko zápalu plic či jiných onemocnění. Chudé matkysiradí navzájem, jak zdravě vařit apečovatodítě Ve vsi Venkovanky by své děti musely donést nebo dovézt do dalekého zdravotního centra. Teď vědí samy, jak odhalit aléčit podvýživu. Foto: David Di Lorenzo, Lékaři bez hranic Chudé matky z odlehlých vesnic vnigeru mají zdravotní centra daleko,atak se učí doma, jak zlepšit výživu svých dětí. Rady si pak předávají mezi sebou. Následky Děti spodvýživou mají bolesti anedokážou bojovat ani stakovými nemocemi jako kašel či průjem, vysvětluje zdravotní sestra Terezie Hurychová. Foto: Lékaři bez hranic Osvěta Matky se učí vařit výživná jídla, poznávat zdravotní komplikace dítěte iudržovat čistotu ahygienu. To vše může zabránit podvýživě. Foto: Muhammad Daoud, Lékaři bez hranic Pokud bychom si zkusili sepsat všechny hlavní problémy, kterémístní vlády izápadní dárci řeší vesvé snaze orozvoj nejchudších zemí, dostali bychom patrně několik stránek dlouhý seznam. Bylo by na něm snížení dětské úmrtnosti, zvýšení vzdělanosti nebo třeba efektivnější zemědělství. Investice do rozvojových projektů jsou často vnímané jako náročná zátěž pro státní rozpočty. Odborníci ovšem tvrdí, že peníze rozhodně neutrácejí zbytečně. Vroce 2012 skupina špičkových ekonomů anositelů Nobelovy ceny prokázala, že Ve vesnici Doney na severu afrického Nigeru se pod stromy sešlo několik maminek čekají na pravidelnýkurz vaření. Dnes se naučí připravit polévku kouli-kouli z arašídového másla. Setkání povedou dvě ženy zapojené do komunitního programu na podporu prevence podvýživy. Učíme maminky připravovat polévky a zeleninové kaše bohaté na vitaminy, vysvětluje jedna znich, Ai Gaiya. Pořádáme dvě setkání týdně, ve zbylém čase si účastnice zkoušejí vařit samy doma. Vaříme z toho, co ženy přinesou: proso, čirok, zelí Vždy se jedná osnadno dostupné místní plodiny, to je velká výhoda. Ženy jako Ai Gaiya tvoří jádro programu prevence akutní podvýživy přímo uvnitř komunity. Rodiny se tu nespoléhají na zásah zvenčí, ale samy přebírají odpovědnost za zlepšení výživy svých dětí.snaží se zlepšit hlavně hygienické azdravotní návyky, stejně jako jídelníček. Vzorová maminka Zavedení takové iniciativy je relativně snadné. Nejprve vybereme jednu ženu z komunity, která má zdravé děti adobře se oněstará dodržuje očkovací kalendář, dochází snimi do zdravotního střediska, když je potřeba, a respektuje základní hygienická a výživová pravidla. Tato žena projde školením, v němž se naučí využívat osvědčených a efektivních postupů, jak předcházet podvýživě, vysvětluje Núria Salse, nutriční specialistka Lékařů bez hranic. Poté vytipují matky, jež mají děti ve věku6 až 23 měsíců ohrožené vážnou podvýživou, a práce vyškolené odbornice může začít. Vysvětluje, které potraviny zregionu jsou velmi výživné ajak by měly být připravené, aby se při vaření zachovalo co nejvíce vitaminů aživin. Kromě kurzů vaření předává také klíčové informace o zdraví a hygieně a motivuje ostatní k přijímání správných návyků. Snažíme se zajistit, Boj s podvýživou patří k nejvýhodnějším investicím Každý rok čelí lidé vnigeru mezi červencem aříjnem kritickému období. Zásoby zpředchozí sklizně docházejí atadalší ještě zdaleka není uskladněná. Vtomto období, které navíc charakterizuje vysoký výskyt malárie, jsou nejohroženější děti do 5let. aby se rodiny samy začaly chránit před dvěmahlavními příčinami podvýživy nemocemi a špatnou výživou, dodává zdravotnice Núria. Pro správné sledování výživy dětí se používá takzvaný náramek MUAC. Ten měří obvod paže aukazuje, kdy dítě trpí vážnou podvýživou nebo mu hrozí. Všechny maminkyv programu umějí MUAC používat asledují potomky idoma. Rychle tak rozpoznají varovné signály a v případě zhoršení se mohou hned obrátit na léčebné centrum. Včasné podchycení podvýživy pomáhá snižovat dětskou úmrtnost. Dlouhé cesty za zdravotníkem Na setkání v Doney přišla i jedenatřicetiletá Souweba Mamane. Můj muž je v Nigérii, starám se oděti sama. Tři znich trpěly vážnou podvýživou a jedno zemřelo, vysvětluje. Její děti seléčily ambulantně a Souweba musela jít každý týden do střediska vzdáleného 21 kilometrů na vyšetření, kontrolu a vyzvednout si další dávku terapeutického jídla. Často jsem musela strávit noc někde na cestě. Únava ahlad mě donutily žebrat o peníze na jídlo nebo na zaplacení cesty. prostředky utracené na řešení řady problémů na globálním Jihu jsou velmi výnosnou investicí. Doporučili řešit zejména podvýživu žen a malých dětí. K takovému závěru je vedlo jednoduché srovnání ekonomických zisků a nevratných ztrát spojených s podvýživou. Hlavní důsledek podvýživy - omezený rozvoj lidského organismu -se v ekonomické úrovni projevuje hned na několika úrovních. Podvýživa přispívá k35procentům všech nemocí malých dětí. Jejich léčba pro rodiče znamená další vydání zčasto velmi nízkého příjmu. Nedostatek jódu, který postihuje třetinu dětí ve školním věku, omezuje jejich IQ odeset až patnáct bodů. To se promítá ivjejich studijních výsledcích. Výzkum respektovaného časopisu Lancet prokázal, že podvyživené děti si v dospělosti vydělají v průměru o 20 procent méně než jejich zdraví kamarádi. Všechny tyto ztráty nepostihují jen jednotlivé rodiny, ale icelé státy -podle odhadů Světové banky podvýživa omezuje hrubý domácíprodukt zemíažotři procenta ročně,což je mnohem více než pokles zapříčiněný poslední finanční krizí. Zaplacení nejlépe osvědčených intervencí pro snížení podvýživy bypřitom stálo jen zlomek této ztracené částky. Výsledky výzkumů odopadech podvýživy měly vliv nejen na rozhodování ekonomů. Evropská unie se v uplynulém roce zavázala zvýšit investice do řešení podvýživy adoroku 2025 snížit počet podvyživených lidí aspoň o7milionů. Ani Česko nemusí být pozadu - pokud čeští dárci, politici, úředníci, neziskové organizace, univerzity i firmy dokážou zvýšit svůj zájem, expertizu i objem investic, Češi mají šanci se stát středoevropskou špičkou v řešení jedné z hlavních výzev rozvojového světa. Petr Schmied Mnoho žen znaší vesnice je na tom stejně. I proto, aby ženy nemusely s nemocnými miminky daleko cestovat, se od roku 2013 snaží mezinárodní organizace Lékaři bez hranic bojovat spodvýživou přímo v komunitách. Prodávaly svoje zásoby, aby mohly pokrýt náklady na cestu. Díky tomuto programu se ale situace změnila. Naše ženy mohly společně vzít osud svůj a svých dětí do vlastních rukou. Strategie je jednoduchá, protože je přizpůsobená naší realitě, vysvětluje Issa Kadri, stařešina vesnice Doney. Kritické období červenec až říjen Každý rok čelí lidé vnigeru mezi červencem aříjnem kritickému období. Zásoby z předchozí sklizně docházejí atadalší ještě zdaleka není uskladněná. Vtomto období, které navíc charakterizuje vysoký výskyt malárie, jsou nejohroženější děti do 5 let. Proto je ke snižování dětské úmrtnosti důležitá iprevence uvnitř komunit. To potvrzuje izdravotní sestra Terezie Hurychová, která pracovala několik měsíců v intenzivním výživovém programu právě vnigeru. Čím méně dětí bude nutné kvůli vážnému stavu hospitalizovat, tím lépe. Děti svážnou podvýživou trpí nepříjemnými symptomy. Jsou podchlazené, dehydratované, apatické, unavené, mívají bolesti. Jejich imunitní systém je tak narušený, že nedokážou bojovat ani stak banálními nemocemi, jako je kašel nebo průjem, vysvětluje česká zdravotnice. AmatkaSouwebapři krmení svéhodítěte vypráví: Pochopily jsme, že istím málem, co máme, dokážeme převzít zodpovědnost za budoucnost svých dětí. Při kurzech vaření jsem se naučila připravovat obohacenou polévku, fazolovou kaši a spoustu dalších receptů, pochvaluje si. Oceňuje ito, že nemusí se synem daleko do výživového centra. Využívám toho času aenergie kvyřešení dalších problémů své rodiny, dodává. Míla Janišová, Lékaři bez hranic SOUTĚŽ Vyhrajte férové tričko nebo designovou nákupní tašku z biobavlny! 1. Kolik lidí na světě trpí podvýživou ahladem? 2. Ve kterém období života je nejdůležitější mít správnou výživu? 3. Jaké další faktory kromě nedostatku kvalitní stravy mají vliv na podvýživu? Odpovědi posílejte do 17. října včetně na adresu rozvojovka.soutez@clovekvtisni.cz. Uveďte jméno a poštovní adresu. Výhry získá deset vylosovaných.

5 1000 dní rozhoduje dní mění svět Pestrá strava je důležitá pro matku i dítě C 5 Výživa během PRVNÍCH DNŮ ŽIVOTA od početí dítěte do jeho druhých narozenin ovlivňuje nevratně celý svět. Rozhoduje PĚT FAKTORŮ. Bez nich jsou děti podvyživené a omezí se tak jejich šance na zdravý vývoj, dobré vzdělání a zaměstnání v dospělosti. Kruh chudoby se uzavírá a země mají menší šanci na rozvoj. 5 faktorů, které způsobují podvýživu od početí do porodu Plod v děloze všechny živiny bere z těla matky, proto je zásadní její strava. Bez klíčových nutrientů může ohrožovat zdravý vývoj dítěte. do 6 měsíců Mateřské mléko dává dětem vše, co potřebují. Do půl roku by neměly jíst nic jiného, pak je matky mohou přikrmovat. Kojení je jako první přirozená vakcína, posiluje imunitu. ZDRAVOTNÍ PÉČE POČETÍ 6 měsíců až 2 roky Společně s mateřským mlékem musí dítě jíst pestré a kvalitní potraviny, aby se mu správně vyvíjel mozek, dobře rostlo a bylo zdravé. Dopady správné výživy v dnech 217 DNŮ V mnoha zemích těhotné ženy nemají možnost navštívit lékaře zdravotní centra jsou buď daleko, nebo nemají kvalitní personál. Zdravotníci nedokáží ženám poradit, neposkytují jim nezbytné vitamíny a minerály a potřebnou péči. To zvyšuje riziko, že porodí podvyživené děti. KOJENÍ HYGIENA STRAVA NEZÁJEM 395 DNŮ 643 DNŮ 872 DNŮ DNŮ Chození na opravdový záchod, mytí rukou či přístup k čisté vodě není v řadě zemí samozřejmostí. Prostředí plné bakterií z výkalů způsobuje onemocnění, která brání dětem dobře vstřebat a využít živiny získané z jídla. Průjmová onemocnění jsou navíc hlavním zabijákem těch nejmenších. Jen obyčejné mytí rukou dokáže omezit riziko průjmu o 42 %. Dětskou podvýživu často nezpůsobuje málo jídla, ale spíš jeho nízký obsah bílkovin, vitamínů a minerálů. I když jsou talíře plné rýže či kukuřičné kaše, těla nezískávají dostatek živin potřebných pro zdravý vývoj. Rodiny si často nemůžou koupit nebo vypěstovat dobré jídlo. Způsob a míra do jaké se místní vlády, rozvojové agentury, západní politici, veřejnost i soukromý sektor snaží přispět k řešení zmíněných faktorů, má zásadní dopad na rozsah podvýživy ve světě. Jejich nezájem, špatně informovaná rozhodnutí či nekvalitně realizovaná řešení dávají podvýživě šanci napáchat ještě více zcela zbytečných škod na životech milionů lidí. Kvůli nízkému vzdělání a tradičním pověrám maminky často nezačínají kojit včas, nebo příliš brzy přestávají. Mateřské mléko ženy nahrazují nápoji a jídly, které dětem nedávají potřebné živiny a vystavují je riziku infekčních nemocí. Hlad ve světě Děti mají x větší šanci přežít nebezpečná onemocnění, jako je průjem nebo malárie... šanci postoupit ve škole v průměru o 4,6 třídy výše... šanci vydělat si v dospělosti o 21 % vyšší mzdu % podvyživených v populaci < 5 % - velmi nízké % - nízké % - středně vysoké % - vysoké > 35 % - velmi vysoké chybějící data... šanci porodit v budoucnu zdravé dítě, které bude v prvních dnech správně živené Podvýživa v letech Nejhladovější země (v milionech lidí) (% podvyživených v populaci) Celkem Burundi 67,3 Jižní Asie Komory 65,3 Subsaharská Afrika Eritrea 61,3 Východní Asie Haiti 49,8 Latinská Amerika a Karibik Zambie 43,1 Západní Asie Jižní Súdán 38,9 Rozvinuté země Východní Timor 38,3 Severní Afrika 13 Č eská republika patří mezi vyspělé země, a její povinností je tak pomáhat těm chudším. Jen v letošním roce je rozpočet na dvoustrannou zahraniční rozvojovou pomoc 827 milionů korun. Jdou na projekty v Etiopii, Zambii, Afghánistánu, Kambodži nebo Mongolsku, ale i v ne tak chudých zemích, jako jsou Gruzie, Bosna a Hercegovina, Srbsko nebo Moldavsko. Na to, zda finance od české vlády hrají roli v boji s hladem a podvýživou, odpověděl Michal Kaplan, ředitel České rozvojové agentury (ČRA), která spravuje většinu těchto peněz. Dává česká vláda nějaké peníze na řešení podvýživy v rozvojových zemích? Je toto téma důležité pro zahraniční rozvojovou spolupráci? Téma podvýživy vnímáme jako velmi významné, protože přímo souvisí s naplňováním prvního rozvojového cíle tisíciletí, který se všech 191 členských států OSN včetně České republiky zavázalo do roku 2015 splnit odstranit extrémní chudobu a hlad. Mezinárodní společenství v této oblasti zaznamenalo významné úspěchy, nicméně v řadě nejméně rozvinutých zemí světa jsou s hladem a podvýživou stále problémy. Podvýživa navíc pochopitelně ovlivňuje i další cíle, mezi nimiž je například snížení dětské úmrtnosti. V jakých zemích se tedy snažíte tento problém řešit? Konkrétně třeba v Kambodži podporujeme přes společnost Člověk v tísni šíření osvěty o podvýživě mezi venkovským obyvatelstvem. Právě v odlehlých vesnicích se často stává, že matky krmí děti nevhodnými potravinami nebo je nedostatečně kojí. Je třeba je také upozorňovat na to, aby navštěvovaly zdravotnická centra. Vedle toho zvyšujeme kvalifikaci zdravotního personálu i drobných farmářů. U těch je důležité zvyšovat produkci vhodných potravin, aby lidé měli dostatek pestré stravy. Rozpočet projektů, které souvisí s podvýživou v Kambodži v roce 2014, přesáhl 6,5 milionu korun. Další příklady bychom našli v Zambii, kde máme projekty zaměřené na rozvoj drobných živností. Vzděláváme místní kuchaře, švadleny i elektrikáře, kteří pak mají šanci najít si v chudém regionu kolem Mongu práci. U domácností, ve kterých se ženám podařilo zvýšit pravidelné příjmy, je patrné i zlepšení výživy jejich dětí. Ty jedí víckrát denně a mají k dispozici kvalitnější potraviny, než tomu bylo dříve. Do Zambie jsme na tento projekt letos poslali dva miliony korun. 9. Mozambik 36,8 Oceánie Svazijsko 35,8 Zdroj: FAO Podvýživa je komplexní téma. Co dál podle vás může v rozvojových zemích pomáhat v boji s tímto problémem? Snažíme se spojit různé faktory, které by synergicky měly přispívat ke zlepšení situace. Pokud se zvýší zemědělská produkce, problémy s hladem se automaticky vyřešit nemusí. Stejně důležitá je i osvěta a změna stravovacích návyků. Výchovná role žen, a le extrémnější a farmáři dnes už nemůžou předvídat období sucha a dešťů s takovou přesností jako dříve. Pokud se zvýší zemědělská produkce, problémy s hladem se automaticky vyřešit nemusí. Stejně důležitá je i osvěta a změna stravovacích návyků. Výchovná role žen, a především matek, je v tomto ohledu klíčová. Michal Kaplan ředitel České rozvojové agentury především matek, je v tomto ohledu klíčová. V některých rozvojových zemích se osvědčily peněžní kupony, které ženy získají pod nějakou podmínkou, třeba když nechají pravidelně očkovat své potomky. V jiných zemích například vládní intervence, jako jsou dotace cen potravin, vedly spíše ke kontraproduktivním výsledkům. Velmi důležitým faktorem jsou také probíhající klimatické změny a jejich dopad na zemědělství v chudých zemích. Počasí je stá- 37,1 6 Češi podporují vzdělávání zdravotníků i chudých farmářů Podvýživa a hlad sice nejsou hlavním tématem pro českou vládu, ta přesto podporuje projekty v chudých zemích, které situaci zlepšují. Souvisí se zdravotnictvím nebo přístupem k pitné vodě. 8. Etiopie Kavkaz a centrální Asie Plánujete téma podvýživy ve svých budoucích projektech nějak zdůrazňovat? Toto téma považujeme do budoucna spíše za průřezové a jeho řešení v konkrétních projektech musí vždy vycházet z priorit příslušné partnerské země. Z porovnání statistik Světového potravinového programu a našich partnerských zemí vyplývá, že toto téma je zvláště aktuální právě v Kambodži a dále v Etiopii. ČRA připravuje nový sektorový program pro zemědělství v Etiopii, v rámci kterého zohledníme i problémy s podvýživou. Tato země, mimochodem prioritní pro českou zahraniční rozvojovou spolupráci, patří mezi desítku nejpostiženějších hladem. Podvýživa tu stíhá zhruba každého třetího obyvatele. Vnímáte nějaké stereotypy a mylné představy spojené s podvýživou? Podle našich zkušeností média spíše než o chronické podvýživě nárazově informují o problémech hladu, zejména ve spojitosti s konflikty. To je na jednu stranu pochopitelné, na druhou stranu téma podvýživy většinou pro svou složitost a komplexnost nedostává odpovídající prostor, i když je velmi závažné. Mediální zkratky, které prezentují problém hladu pouze jako problém nedostatku potravin, mohou situaci zkreslovat. Podvýživu často nezpůsobuje nedostatek jídla jako spíše jeho špatná kvalita a skladba, kdy v potravě chybějí důležité živiny a minerály. Předsudky pochopitelně existují i na straně partnerských zemí, zejména v tradičních společnostech. Ty mohou považovat námi nabízené potraviny a výživové doplňky za škodlivé. Proto by součástí těchto projektů měla být i kulturně citlivá osvěta, o které jsem se už zmítereza Hronová nil. Zdroj: Globální index hladu Boj s podvýživou, priorita pro Člověka v tísni Každý rok umírají tři miliony dětí přímo v důsledku podvýživy vzniklé v prvních dnech jejich života od početí až do svých druhých narozenin. Dalším tato nemoc zásadně uškodí v dospělosti budou mít menší šanci si najít dobrou práci a přispět tak k rozvoji. Pro největší českou neziskovou organizaci v oblasti humanitární a rozvojové pomoci je proto řešení podvýživy v rozvojových zemích stále důležitějším tématem. Společnost Člověk v tísni (ČvT) se řídí novým multisektorovým přístupem podvýživu se snaží řešit nejen zlepšením zemědělství a obživy, ale také rozvojem zdravotnictví, zlepšení hygieny a podporou rodičů v dobré péči o jejich děti. Kromě toho, že jen v roce 2013 organizace vedla deset projektů na snížení podvýživy, investovala také do nové metodiky. Ta vychází z osvědčených zkušeností, odborného know-how i nejnovějších vědeckých zjištění. Člověk v tísni pracuje na snižování podvýživy díky finanční podpoře české veřejnosti, Evropské unie, České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí. Příklady projektů proti podvýživě: V Kambodži ČvT poskytl odborná školení pro více než sto zdravotních center. Navíc skrze systém hlasových telefonních zpráv radí maminkám o bezpečné péči pro jejich nově narozené děti. V Angole a DR Kongo ČvT pomohl vyškolit více než zdravotních pracovníků, kteří místní ženy motivují ke správnému kojení a výživě pro jejich nejmenší děti. Také v Etiopii podporuje tisíce dobrovolníků, zdravotníků a dalších aktivních občanů v propagaci bezpečné hygieny. Zároveň zlepšuje přístup k nezávadné vodě, opravuje a staví vodní vrty a studny. ČvT dokázal přispět v Afghánistánu, Etiopii, Jižním Súdánu i jinde k pestřejší výživě tisíců malých dětí. Více:

6 6 C 1000 dní rozhoduje Kde se dozvědětvíc oglobálních problémech? Chcete pomáhat vrozvojových zemích ijinak, než že pošlete peníze nějaké neziskové organizaci? Může to, co si kupujete, mít vliv na životy lidí na jiném konci planety? Jaké jsou jejich životy? Zjistěte víc na akcích pořádaných kolem Světového dne výživy (16. října). Filmový festival Life Sciences Festival dokumentárních filmů se zaměřuje na tematiku přírodních a zemědělských věd a udržitelného rozvoje. Využívá filmy pro zábavnou formu vzdělávání apopularizaci vědy a zároveň je diskusní platformou. Letos představí například filmy Cukr, můj nejlepší přítel, Kritická masa, Neztrácejme půdu pod nohama a dalších více než 160 filmů. Kde: Česká zemědělská univerzita, Kamýcká 129, Praha 6 Kdy: října Info: Občan aspotřebitel: můžeme změnit svět? Můžeme svým chováním ovlivňovat životy lidí v rozvojových zemích? Jakou moc máme jako spotřebitelé a občané? Pomůže někomu na globálním jihu, když omezíme konzumaci masa nebo plýtvání jídlem? Přijďte debatovat o tom, jak máme kromě finanční podpory rozvojových projektů světu pomáhat. Pozvání přijala Christine Maritzová (analytička potravinové bezpečnosti, Glopolis), Jan Mrkvička (ředitel Rozvojové a humanitární sekce, Člověk v tísni), Petr Havel (agrární analytik) a Jiří Koželouh (programový ředitel Hnutí Duha). Kde: Langhans Centrum Člověka v tísni, Vodičkova 37, Praha Kdy: 16. října 19:00 (debatu budeme živě přenášet na YouTube kanálu Rozvojovka Člověk v tísni) Info: V BŘIŠE AFRIKY: Výstava fotografií z Ugandy Proč Ugandu sužuje hlad a podvýživa, když na světě je dost jídla pro všechny? Víc se dozvíte z fotografií. Výstavu pořádá společnost Člověk v tísni. Vstup je zdarma. Z pasáže Lucerna výstava putuje do Containallu v Praze a pak do regionů. V případě zájmu o zapůjčení výstavy se ozvěte na rozvojovka@clovekvtisni.cz. Kde: Pasáž Lucerna, Štěpánská 61, Praha 1 Kdy: října (od 17. do 31. října bude vcontainall na Cihelné 4) Info: containall.org Týden globálního vzdělávání Letos poprvé se české školy zapojí do Týdne globálního vzdělávání, který od roku 1999 pořádá North-South Centre při Radě Evropy. Tématem letošního ročníku, jejž v ČR organizují Člověk v tísni (vzdělávací program Varianty), ADRA, ARPOK, Charita ČR, NaZemi a SEVER, je potravinová bezpečnost azodpovědná spotřeba. Školy, které se zapojí přes program Varianty, budou od 16. října do 20. listopadu připravovat školní projekty na téma plýtvání potravinami a zodpovědné spotřeby. Akce vyvrcholí veřejnou diskusí Víme, co jíme? (20. listopadu v Centru Člověka v tísni Langhans v Praze). Kde: celá ČR Kdy: listopadu Info: Nové audiovizuální lekce pro učitele ZŠ a SŠ Jeden svět na školách, vzdělávací program Člověka v tísni, připravuje tři nové audiovizuální lekce na téma zodpovědný konzum pro základní a střední školy. Učitelé z celé ČR se mohou registrovat na jsns.cz azískat přístup k unikátním audiovizuálním výukovým materiálům. Každá lekce obsahuje film či jiný materiál, informace ktématům zfilmu ve formě otázek a odpovědí, doporučené aktivity pro práci vhodinách a další doprovodné materiály. Na webu je nyní více než 110 lekcí na témata, jako jsou lidská práva, životní prostředí, globální problémy, občanská angažovanost či moderní československé dějiny. Kde: celá ČR Kdy: od 15. října Info: Jak je důležité míti obyčejný záchod Jak souvisí záchod spodvýživou? Víc, než si myslíte. Aby byl člověk zdravý, musí dostatečně a kvalitně jíst. Když ale živiny zpotravin tělo nedokáže udržet a vstřebat, nastává problém. Jednou zpříčin může být obyčejné průjmové onemocnění, které způsobí škodlivé bakterie. Ahlavním zdrojem těchto bakterií vchudých afrických iasijských zemích jsou výkaly. Podle odhadů nemá vlastní čistý záchod přes dvě miliardy lidí. Asi 1,1 miliardy svoji potřebu vykonává kdesi v okolí příbytku, volně v přírodě.patří mezi ně například polovina populace Indů, což je asi 635 milionů lidí. Podle statistik v Indii, druhénejlidnatější zemi světa, vlastní latrínu nebo toaletu 46,9 procenta populace, 3,2 procenta využívá veřejné záchody a 49,8 procenta chodí ven. Mouchy, voda avítr pak zaručeně zajistí, aby se fekální bakterie dostaly přímo na talíř. Aniž by často lidé cokoliv tušili, krmí sebe i děti původcem nejnebezpečnějšího onemocnění světa. Na průjmová onemocnění totiž umírá nejvíc dětí do pěti let věku. Podvýživa jedalší, méně viditelný důsledek. Statistiky říkají, že 160 milionů podvyživených dětí mladších pěti let zaostává vevývoji. Rostou pomaleji, jsou hubené aani mozek jim nepracuje, jak má. Zlepšit by to přitom mohla obyčejná latrína stačila by zakrytá díra v zemi. Prokázala to istudie mezinárodního Institutu pro rozvojová studia. Vědci srovnali data ze 116 zemí snízkým nebo středním příjmem zlet 1970 až2012 azjistili, želepší dostupnost čisté vody, hygieny a záchodů Pravda o návycích 1,1 miliardy lidí nevlastní žádný záchod avykonává svou potřebu volně v terénu (chodí do křoví, okolo zdrojů vody apod.). 2,5 miliardy světové populace nemá vlastní hygienický čistý záchod (např. používá veřejné toalety apod.). Každý rok v rozvojových zemích zemřou víc než dva miliony lidí vdůsledku nemocí, kterým se dá předcházet přístupem k čisté vodě a záchodům. Každých 20 sekund umírá jeden člověk kvůli nedostatečné sanitaci. V subsaharské Africe umírá kolem 12 procent lidí na průjmová onemocnění. Ženy mají za svůj život 3000 dní, kdy menstruují.bez hygienicky čistých záchodů dívky během těchto dnů nenavštěvují školu. V Indii 23 procent dívek během menstruace nechodí do školy.do škol bez záchodů přestávají vdobě menstruace chodit i učitelky. Zkaždého jednoho dolaru investovaného do sanitace se vydělá pět dolarů. Sanitace je jedna z nejlepších investic do rozvoje. Zdroje: jednoznačně způsobuje úbytek podvýživy vpopulaci. Jenže nestačí jen postavit nové toalety. Jde především ozměnu tradičních návyků některé odhady hovoří o tom, že až čtyřicet procent lidí, kteří mají vblízkosti záchod, ho nevyužívá. Proč? Myslí si, že souznění spřírodou je zdravější, a jednoduše na to nejsou zvyklí. Rozhoduje pyšný stařešina Neziskové organizace proto pracují přímo skomunitami vysvětlují, názorně ukazují, přesvědčují. Nakonec místní musí sami chtít postavit si záchod. Stává se symbolem statusu aznakem bohatství. Když je na něj pyšný stařešina, protožesenemusí schovávat vkřoví, ostatní se přidají. I projekty zaměřené na podvýživu se mění. Jen zlepšit zemědělství nebo zvýšit množství jídla nestačí, ukázala se ijasná souvislost právě spřístupem kčisté vodě azáchodům.například vetiopském Regionu jižních národů spojily s Člověkem v tísni síly další dvě humanitární organizace, přičemž každá má specializaci v jiném oboru vodohospodářském, zdravotnickém azemědělském. Pracují ve stejné oblasti, atoznamená, že pomáhají efektivně řešit hlavní faktory způsobující podvýživu, nejenjejí dílčí příčiny. Místní se dokážou lépe připravit na sucho anedostatek úrody, ktomu se zvýšila kvalita lokálních zdravotních center, hygieny isanitace. Navíc pěstují plodiny bohaté na živiny avědí, jak by měl vypadat dobrý jídelníček. (red) Podvýživou mohou trpět také obézní lidé, varují experti Hlad apodvýživa jsou jedním znejzávažnějších zdravotních rizik 21. století aroz- hodně nehrozí jen lidem znejchudších zemí. Asi 15 milionů zcelkových 805 podvyživených žije podle organizace FAO v zemích globálního Severu. Mezi nejvíce postižené státy vevropě patří například Moldavsko, Albánie, Bulharsko, Srbsko, Bosna ahercegovina nebo Slovenská republika. Ti,kteří hladoví následkem humanitárních katastrof, tvoří pouhých osm procent zcelkového počtu.statisticky je daleko závažnějším problémem dlouhodobá podvýživa. Není sice tolik vidět, ale postihuje až dvě miliardy lidí na celém světě. Jejich jídelníček je většinou velmi jednotvárný, aproto neobsahuje správné množství bílkovin, solí, vitaminů a stopových prvků. Paradoxně tedy i obézní člověk může být podvyživený, pokud má na talíři jen cukry a tuky. Až rozbor krve ukáže, že pacient trpí nedostatkem bílkovin. Ilidé na první pohled dobře živení můžou ve skutečnosti strádat. Podvýživa se projeví zdravotními komplikacemi, které začínají otoky aúnavou. ZAJÍMAVOST Indie horší než Afrika Ekonomický růst není zárukou lepší výživy. Příkladem je Indie, jejíž ekonomika je jedna znejrychleji rostoucích na světě. Přesto zde žije více podvyživených dětí než vsubsaharské Africe. Špatnou výživu tu má polovina dětí mladších 3let. Podle studií Světové banky je na vině hlavně nevzdělanost matek a podřadné postavení žen z těch nejnižších kast. Tyto mají nekvalitní stravu. Podobně jako si podvýživu pojíme s chudobou, tak obezita naopak mnoha lidem připadá jako problém rozvinutých zemí. Paradoxně se však stále více týká států se středními anízkými příjmy. Důvodem je zvyšování životní aekono- mické úrovně, stěhování lidí zvenkova do měst apřejímání západních stravovacích návyků. Například vkaždém větším africkém městě najdete stánky sham- burgry, pizzou apárky vrohlíku. Lidé, kteří dříve jedli hlavně obiloviny aobecně stravu rostlinného původu, teď konzumujívíc masa, tukůicukrů. Na rozdíl od Evropanů však nemají kdispozici tolikinformací odůsled- cích nevhodné skladby jídelníčku. Podvýživa i obezita můžou být tedy jen dvě strany jedné mince. Obě mají negativní dopady na lidské zdraví, produktivitu a následně na celou společnost, prosperitu a rozvoj zemí. Zodpovědnost nenesou jen jednotlivci, ale takévlády.tojejichrozhodnutí ovlivňují cenovou dostupnost kvalitních potravin, ať už v rozvojových nebo rozvinutých zemích. Kateřina Gabrielová Mimořádná příloha společnosti Člověk v tísni, o. p. s. vychází vrámci projektu Food Right Now Postavme se hladu! finančně podpořeného zprostředků Evropské unie azprostředků České rozvojové agentury aministerstva zahraničních věcí ČR vrámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Za obsah nese plnou zodpovědnost společnost Člověk vtísni. Redakce: Tereza Hronová, Aneta Hronová, Kateřina Gabrielová, Michala Traplová Editorka: Ivana Faryová Kontakt: rozvojovka@clovekvtisni.cz