Masarykova univerzita v Brně. Filozofická fakulta. Ústav slavistiky Ukrajinský jazyk a literatura

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav slavistiky Ukrajinský jazyk a literatura Analýza ukrajinských lidových názvů rostlin Magisterská diplomová práce Vypracovala: Soňa Kolářová Vedoucí práce: PhDr. Taťána Juříčková, PhD. Brno 2011

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a pouţívána ke studijním účelům. Soňa Kolářová

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří se mnou měli trpělivost.

4 Obsah Úvod 6 I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Odborná terminologie rostlinná a symbolika lidových názvů rostlin Klasifikace rostlin a vymezení termínu rostlina 9 2. Symbolika a význam rostlin v různých kulturách lidstva Květiny v lidových písních a poezii Vlastní jména lidí inspirovaná rostlinami Symbolika rostlin v lidových slavnostech a zvycích Jaro Léto Podzim Zima 30 II. PRAKTICKÁ ČÁST 1. Analýza lidových názvů rostlin podle jednotlivých motivací Způsob provedení analýzy Skupiny motivací lidových názvů Léčivé vlastnosti Antroponymní komponent Antropologický komponent Zoonymní komponent Etnonymní komponent Charakteristika člověka Číselný komponent 58

5 1.2.8 Jedovatost Chuť, vůně, pocit po doteku Mytologický prvek Somatický komponent Nejčastější výskyt Kaţdodenní vyuţití Výsledky analýzy Květiny Stromy a keře Ovoce, zelenina, luštěniny Obiloviny Tabulky výsledků 90 Závěr 92 Резюме 94 Pouţitá literatura 96 Přílohy 101

6 Úvod Pro výběr tématu mojí magisterské práce mně bylo inspirací studium ukrajinského jazyka, kde jsme se kromě jazykovědných předmětů zabývali také poznáváním kultury a mentality Ukrajinců. Jeden z nejzajímavějších absolvovaných předmětů magisterského studia byl pro mě překladatelský seminář, kde jsme se zabývali lidovými názvy rostlin. Toto téma mně je blízké uţ z bakalářského studia, kde jsem se zabývala ukrajinskou frazeologií v porovnání s českou. Předmětem této bakalářské práce byly právě frazeologizmy s komponentem rostlin. Proto při výběru tématu magisterské diplomové práce jsem neupustila od jiţ mně známého tématu. V této magisterské diplomové práci se pokusím nastínit motivaci ukrajinských lidových názvů vybraných rostlin z pohledu studenta tohoto jazyka. Proto jsem se nesoustředila na všechny moţnosti motivace lidových názvů, ale jen na ty, ze kterých je zjevné, podle čeho vznikly. Cílem této práce je excerpce lidových názvů, které jsou nějakým způsobem součástí ukrajinských svátků a obřadů s nimi spojených, porovnání s českým jazykem, rozdělení názvů do skupin a vyhodnocení získaných informací. Po prostudování materiálu jsem analyzovala rostliny podle třinácti typů motivací vzniku lidových názvů a vytvořila tak třináct skupin, které jsem označila názvy, pořadovými čísly a zkratkami. Z lingvistického hlediska jde o porovnání ukrajinských a českých lidových názvů rostlin a překlad jednotlivých komponentů lidových názvů. Excerpované názvy rostlin byly rozděleny do čtyř podskupin byliny (léčivé rostliny i okrasné), stromy, keře a polokeře, třetí podskupinou je ovoce, zelenina, luštěniny a poslední jsou obiloviny. K některým rostlinám však lidové názvy nebyly nalezeny, coţ je zaneseno v tabulce lidových názvů v příloze. Práce je také z části etnografickou. Rostlinou je zde míněn veškerý zelený organizmus od řas po nejvyšší stromy. Co patří mezi rostliny je vymezeno níţe (vymezení podle Idy Rystonové na straně 10 pod odkazem číslo 7). Nechybí ani odborná klasifikace rostlin a informace o tom, jak rostliny ţijí pro získání nových poznatků a uvědomění si, ţe bez rostlin se náš ţivot neobejde. Práce obsahuje úvod, dále je rozdělena na teoretickou část, která obsahuje tři kapitoly a na část praktickou, kterou tvoří dvě kapitoly. Na samém konci práce je zařazen závěr, resumé, seznam pouţité literatury a přílohy. 6

7 Výchozí knihou, která mě inspirovala a ze které jsem excerpovala názvy rostlin, lidové a církevní svátky, jeţ jsou na Ukrajině bezesporu silně zakořeněny, je kniha Olexy Voropaje Звичаї нашого народу, která mi byla doporučena vedoucí práce. Pro excerpci českých lidových svátků a svátků spjatých s vírou jsem zvolila knihu Rok v starodávných slavnostech našeho lidu Františka Vladimíra Vykoukala. Spisovné názvy rostlin excerpuji z jiţ zmíněné knihy Olexy Voropaje a online zdrojů uvedených v seznamu pouţité literatury. Pro excerpci ukrajinských lidových názvů mi slouţila webová stránka kde jsou velice přehledně a srozumitelně zpracovány lidové, spisovné ukrajinské a latinské názvy rostlin, podle kterých jsem hledala spisovné názvy české, tedy český překlad ukrajinského spisovného názvu. Co se týče českých knih o lidových názvech rostlin, jsem vycházela z knihy Idy Rystonové Průvodce lidovými názvy rostlin. Dále mi k vypracování pomáhaly články ukrajinských vědců z online zdrojů zabývajících se problematikou lidových názvů. Především je to disertační práce Volodymyra Halajčuka Лексичні одиниці мікросистеми Рослини в українських фольклорних текстах a odborný článek Olhy Myholynecové Соматичні елементи в ботанічних назвах українських закарпатських говірок. Excerpuji z nich spisovné názvy pro moji analýzu a jsou mi v magisterské práci inspirací. Všechny pouţité materiály jsou řádně ocitovány a uvedeny v soupisu literatury v závěru. V teoretické části rozděluji vybrané ukrajinské svátky podle ročních období, porovnávám je s českými, vymezuji pojem rostlina a rostliny klasifikuji. Dále nastiňuji symboliku vybraných rostlin. 7

8 1. Odborná terminologie rostlinná a symbolika lidových názvů rostlin 1.1 Klasifikace rotlin a vymezení termínu rostlina Rostliny neexistují ojediněle, ale jsou součástí ekologického systému, kde je úzký vztah mezi rostlinnými jedinci navzájem, a to v rámci téhož druhu, dále vztah mezi druhy ostatními, a to jak rostlinnými, tak i živočišnými a biotickým prostředím, tedy půdou, vodou a ovzduším. Rostlinná společenstva jsou především jevem zeměpisným, což znamená, že se mění nejen v areálu svého přirozeného rozšíření, ale také jsou (až na malé výjimky) na určitá zeměpisná pásma vázána. 1 Nauka, která se zabývá rostlinstvem, tj. vegetací, se nazývá botanika. 2 Pro lepší orientaci byly rostliny rozděleny na skupiny. Nejdříve se rostliny klasifikovaly podle jejich vzhledu. S postupným poznáváním rostlin se klasifikace zdokonalila. Současné rozdělení rostlin, stejně jako všech ostatních ţivých organismů, je zaloţena na teorii Charlese Darwina. 3 Rostlinný svět se dělí na niţší, ukr. нижчі, a vyšší, ukr. вищі, rostliny. Do niţších náleţí řasy, lišejníky, ukr. водорости, лишайники. Do vyšších rostlin náleţí mechy, plavuně, kapradě, nahosemenné, krytosemenné rostliny, ukr. мох, плауни, папороті, голонасінні, квіткові рослини. 4 Nahosemenné rostliny jsou hlavně dřeviny, rozmnoţují se pomocí semen. Krytosemenné jsou rostliny, které mají speciální rozmnoţovací orgány květy. Po opylení se z květů stávají plody, v nichţ jsou ukrytá semena. 5 Laicky řečeno se jedná o květiny. Rostlina živý organismus, zpravidla s listy a květy, tkvící kořeny v půdě, z které čerpá část své výživy (např. strom, bylina, mech, houba, řasa): rostliny okrasné, léčivé. Odborně: rostliny kulturní, průmyslové, textilní, olejné, medonosné. Botanicky: organismus (zprav. bez lokomočního pohybu) složený z buněk s blanou tvořenou celulózou (obsahující zprav. zeleň listovou) a vyživující se fotosyntézou nebo heterotrofně: rostliny jednodomé, dvoudomé, cévnaté, mnohomanželné; motýlokvěté 1 FÉR, František; ROHON, Pavel. Biologie, botanika, dendrologie. Praha : Vydavatelství ČVUT, Str FÉR, František; ROHON, Pavel. Biologie, botanika, dendrologie. Praha : Vydavatelství ČVUT, Str ШКОЛЬНИК, Ю. К. Світ рослин. Повна ілюстпована енциклопедія. Київ : Країна мрій, C Tamtéţ. 5 Dostupné z WWW: < 8

9 rostliny; ovíjívé rostliny. 6 Rozdělení rostlin, které tato definice vymezuje, je podle Idy Rystonové. Mezi rostliny podle autorky patří: byliny, dřeviny, houby, keře, keříky, koření, lišejníky, luskoviny, luštěniny, mechy, obiloviny, ovoce, plevely, polokeře, řasy, sinice, stromy, traviny, zeleniny. Odhaduje se, že na naší planetě roste více než druhů rostlin. Léčivých rostlin je na celém světě více než , na jejich popis by nestačil ani jeden lidský život Symbolika a význam rostlin v různých kulturách lidstva Rostliny jsou základem a výchozím momentem všeho jsoucího na Zemi, tudíţ také člověka. Jsou naši věční a nezaměnitelní souputníci. Rostliny nás ţiví, šatí a někdy i dávají střechu nad hlavou. Lidé se o ţivot květin odpradávna zajímají. Svět rostlin je stále zelenou inspirací pro spisovatele, skladatelé a umělce. Jsou ozdobou našeho ţivota. Lidská společnost odjakţiva přisuzovala květinám významnou roli; vyuţívala je při nejrůznějších rituálech, asociovala s nimi širokou škálu významů a v různých formách slouţí jako výrazový prostředek nejedné kultury. Růţe například představuje květinu s významem květiny královské, nadřazené květinám ostatním. To je pravděpodobně důvodem, proč nalézáme růţe v egyptských hrobech z druhého století našeho letopočtu. V perských pověstech vystupuje růţe také v roli výjimečné květiny, samotný Alláh ji označil za vládkyni květin, a také v Řecku byla povaţována za dar bohů. Květiny mají schopnost na člověka emocionálně působit, a proto je můţeme nalézt často jako symboly reprezentující věci nehmotné, těţko vyjádřitelné připodobněním k nějaké reálné věci. Květiny mohou symbolizovat mír, přátelství, ale také smutek či hněv. Květiny nalézáme také v souvislosti s politikou, ať uţ v symbolech některých současných politických stran nebo v kontextu historickém v případě erbu nejrůznějších vládnoucích rodů. Fleur-de-lis, krásná středověká lilie pouţívaná v heraldice, je spojena s francouzskou monarchií a představuje člověka předurčeného k vyšším cílům. Červená růţe Lancasterů a bílá růţe Yorků daly příznačný název historickému období občanských válek v Anglii, šedesátá léta minulého století jsou 6 HAVRÁNEK, B., et al. Slovník spisovného jazyka českého. Část R-S.. Praha : Academia, S RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. Praha : Academia, S

10 celosvětově nazývána obdobím květinových dětí a takových příkladů můţeme nalézt nespočet. 8 Různé kultury pochopitelně pohlíţí na konkrétní symboly ze zcela rozdílných úhlů; symbol, který v jedné zemi představuje pozitivní věc či emoci, můţe v jiné zemi znamenat buď něco zcela negativního nebo také nemít význam vůbec ţádný. Tyto odlišnosti jsou tak významné, ţe se projevují například i v odlišných legislativních přístupech různých zemí, ať jiţ jde o konopí, opium či obyčejný mák. Symbolika jednotlivých květin se tak logicky liší dle jednotlivých společností, které ji implementují do svých kulturních zvyků, a to nejen místně (geograficky), ale také časově. V případě jiţ zmiňované růţe můţeme pozorovat měnící se význam této květiny například v křesťanské společnosti, kdy první křesťané v ní viděli symbol rozkladu a úpadku, zatímco později vznikaly legendy o první růţi vzniklé z Kristovy krve dopadající pod kříţ a byla nazývána rajským květem a zasvěcena Panně Marii. Květiny pro nás bezpochyby mají velký symbolický význam a to nejen v případech, kdy jsou explicitně uvedeny jako zástupci nějakého subjektu (erby, ikony, loga), ale jsou přítomny také při mnoha společenských událostech a rituálech, kde nezastupitelně dotvářejí atmosféru a význam dané akce. Asi nikdo si nedokáţe představit svatbu, pohřeb nebo oslavu státního svátku bez kytic a věnců. Pro lidstvo se zdá být příznačná obliba ke stavění květin do nejrůznějších symbolických rolí, v podstatě kaţdá kultura v nám známé historii hojně vyuţívala květin nejen jako samotného materiálu, ale především jako symbolu. Konečně i Exupéryho Malý princ se musel nakonec vrátit na svou malou planetu ke svojí květině, ke svojí růţi. Také kaţdá planeta má svoji rostlinu a den v týdnu. Tak například pondělí patří Měsíci a lilii, okurkám, melounům, dýni, vrbě, bříze. Úterý patří Marsu a všechny luštěniny, například hrách, fazole, chmel, len. Sobota je Saturna a patří mu borovice, smrk, túje, kapraď. Neděli pak například petrklíč, jahody a Slunce. Zajímavostí je, ţe kaţdá rostlina je zároveň spjatá se Sluncem, Měsícem a zvěrokruhem. Všechny planety mají své rostliny. Jak jiţ bylo řečeno, rostliny Slunce jsou: pampeliška, měsíček, slunečnice, petrklíč. Rostliny Měsíce jsou: dýně, okurek, vodní meloun a podle tvaru květů také bříza a vrba. Planetě Mars jsou věnované všechny plazivé rostliny, jako jsou např. hrách, fazole, chmel a len, dále také některé pichlavé a ţahavé rostliny - paprika, česnek, kopřiva, angrešt, jalovec. Merkuru patří borůvka, 8 BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. Praha : Libri, S

11 rostlin. 11 Nelze opomenout jednu důleţitou vlastnost rostlin, a to léčivou. Jejich krása, bukvice. Jupiterovi pak veliké rostliny s širokými listy jako je dub a lopuch, poté kmín, koriandr, kopr, řebříček, bezinka. Venuši jsou zasvěceny bílé a červené květy jako jsou levandule, fialka, šalvěj, šeřík, jasmín, višeň, švestka, malina, ostruţina a nakonec Saturnu patří borovice, jedle, smrk, tuje, cypřiš, kapradí, vřes a pelyněk. 9 Květiny nás provází celý ţivot. Jsou s námi při narození, utěšují ve stáří, zdobí svatby, dekorují při svátcích a květinová zahrada byla a je neodmyslitelnou součástí nejen ukrajinských vesnic, ale i městští lidé si zdobí květinami své balkóny. Největší ukrajinský svátek rostlin je v létě, v červenci. Tzv. Ivana Kupala 10, kdy se z květin pletou věnečky a hledá se, podle legendy, květ kapradě. V kaţdém ročním období jsou květiny potřebné, bez jejich krásy by byl ţivot zcela jistě smutnější. Lidstvo si vytvořilo hodně symbolů, mezi které patří i květiny. S rostlinami a stromy je velmi těsně spjat i duchovní svět člověka. Bohuţel se v poslední době setkáváme s úbytkem celých druhů rostlin a je to také díky nevšímavosti lidí. Na Ukrajině existuje tzv. Červená kniha chráněných rostlin (Червона книга України), coţ je seznam chráněných a ohroţených barva, vůně jsou estetické vlastnosti, které přináší radost do lidských ţivotů. Pomáhají ale také při nemocech, jak psychických, tak fyzických, zmenšují bolest a ulevují. Proto jsou rostliny nenahraditelný dar přírody. Lidé vědí jiţ dlouho, kdy kaţdá rostlina má svůj čas a svoji největší léčebnou sílu. Na Ukrajině se léčivé rostliny sbírají především ve svátek Ivana Kupala. Symbolika rostlin provází lidi všech kultur a epoch. Obecně jsou květiny znamením krásy, stvoření tohoto světa, jsou symbolem probouzení ţivota, ale pro svůj krátký ţivot také jeho pomíjivosti. 12 Básník Ovidius ve své knize Proměny spojuje mládí s rozkvetlou loukou plnou květů. Podle jeho Kalendáře byla v Římě slavena od 28. dubna do 3. Května Floralia, slavnost jara a květů. Podle něho byla řada lidí po smrti proměněna v květiny. V antice měly květiny i dekorativní funkci. Důkazem jsou nádherné římské mozaiky, květinami bývaly ověnčeny i sochy bohů. 9 ДМИТРЕНКО, М. К. Українські символи. Київ : Редакція часопису Народознавство, C Více o tomto svátku na str ШКОЛЬНИК, Ю. К. Світ рослин. Повна ілюстпована енциклопедія. Київ : Країна мрій, C ROYT, Jan; ŠEDINOVÁ, Hana. Slovník symbolů : kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Praha : Mladá Fronta, S

12 Jiţ raní křesťané zdobili hroby svých mrtvých květinami, které symbolizovaly nádheru rajské zahrady, v níţ budou mrtví přebývat. Aţ do konce 13. století nebyly květiny, aţ na některé výjimky (růţe, lilie), typově rozlišovány. 13 Zájem o léčivé rostliny se prohloubil ve 13. století. Od konce 14. století se symbolika rostlin objevuje v malířství a plastice. V legendách světců se vyskytuje poměrně často představa ráje jako rozkvetlé zahrady, v níţ rostou konkrétní stromy či květiny. Od počátku 15. století dochází k výraznější klasifikaci rostlin, která se orientuje zejména jejich významem v náboţenství a lidovém léčitelství. V křesťanství jsou květy symbolem pozemské krásy, stvoření a v léčitelství je jejich funkce pevně spjata s péčí o tělo a ducha. Od 16. století je symbolika rostlin jiţ běţně rozšířená a její vliv trvá prakticky aţ do počátku minulého století, kdy s ní podobným způsobem pracují umělci tvořící ve stylu symbolismu a secese. 14 Stromy jsou jiţ odedávna povaţovány a uctívány u mnoha indoevropských národů. Stromy jako jsou dub, buk, lípa a jim podobné, byly uctívány jako neobyčejné, protoţe je vyhledávali a v jejich blízkosti ţili bohové a jiné nadpřirozené bytosti. Tím také dochází k personifikaci stromů v pohádkách, písních a lidových vyprávěních. Některé národy, například Rusové, se ke stromům modlili a jako oběť jim přinášeli byliny. Na Ukrajině, kdyţ strom přestane nést plody, se lidé na Vánoce nebo na Nový rok pokoušejí strom určitým rituálem vyléčit, aby znovu plodil. Symboliku stromů nalézáme i u samotného vzhledu stromů. Zdá se, jakoby jejich větve sahaly aţ k nebesům a kořeny jsou hluboko v zemi, coţ představuje spojení nebe se zemí. I stavba stromu můţe připomínat postavu člověka. Větve jako rozpaţené ruce, kořeny jako nohy, síla kmenu jako typ postavy člověka. V bájích, legendách a pohádkách stromy umí chodit a dokonce moudře promlouvají lidskou řečí. Na Ukrajině jsou odedávna povaţovány vrba a kalina za stromy posvátné. Без верби й калини - нема України. Tak zní ukrajinské lidové pořekadlo. Vrba symbolizuje Prastrom života. Váňa Prastrom ţivota charakterizuje: Představa prastrom života rozšířena od starověku ve všech kulturních oblastech, byla vlastní Slovanům. Objevuje se jako motiv na raně středověkých ozdobách, ve folklorní ornamentice, výšivkách, kraslicích, hraje roli v lidových písních. 15 Je to společný 13 Tamtéţ. Str Tamtéţ. Str VÁŇA, Zdeněk. Kult stromů, rostlin a zvířat. In Svět slovanských bohů a démonů [online]. Praha : Panorama, Dostupné z 12

13 evropský symbol Vesmíru a Mléčné dráhy. Úcta ke stromům má svůj počátek jiţ v časech dávno minulých, kdy se lidé klaněli stromům, které představovaly přírodní boţstva. Tak například lípa zastupovala Mokoši, bohyni vody, dub znázorňoval Peruna, slovanskou obdobu Dia. Dub imponoval svou mohutností a tvrdostí dřeva. Byl uctíván na ostrově Chortycja a lidé mu obětovali kohouty, slepice i chléb. Bříza zosobňovala Ladu, bohyni Slunce spojenou s láskou a plodností. 16 Kalinu, jeţ symbolizovala zrození světa, vysazovali lidé kolem svých obydlí. Její plody vkládali mezi okenice, aby je ochránily proti zlým silám. I v dnešní době lidé věří, ţe kdyţ vyřeţou z kaliny píšťalku, narodí se jim syn. Nutno podotknout, ţe pod vlivem církevní literatury se časem měnil postoj k rostlinám, zvířatům a jevům, proto se v této magisterské práci setkáváme někdy i s protichůdným výkladem symbolů rostlin. Pod pojmem rostlina myslíme všechen zelený svět. Pro stromy existuje mnoho legend. Například, kdyţ se vyráběl kříţ, na kterém měl být ukřiţován Jeţíš Kristus, ukázalo se, ţe borovice není vhodná pro kříţ ani pro hřebíky, Bůh ji blahoslovil, a proto je borovice stále zelená a vesele šumí. Její šišky se staly symbolem plodnosti a úrody. Hřebíky ovšem byly vyrobeny z vrby a proto vrba, viz níţe, se stala symbolem něčeho zlého, nespokojenosti a v jejích větvích se můţe ukrývat nečistá síla. Vrba se stala i stromem uznávaným díky svojí nenáročnosti na ţivotních podmínkách. Oddanost vrbě pochází jiţ z předkřesťanské doby a u Ukrajinců se zachovala v podobě bití vrbovou větvičkou na Květnou sobotu, ukr. Вербна субота. Vrbu stále pouţívají k vyhnání zlých sil z domů, pod vrbou se také odehrávají milenecká setkání. Plačící vrba je jiţ odedávna symbolem souţící se matky nebo vdovství. O bezince se říká, ţe v ní sedí čert a je nečistá, neměla by se proto vykopávat, aby se zlá síla nedráţdila. Lesy a háje povaţovali za domovy bohů. Les je místem tajemným, nebezpečným, obětním. Podle slovanské mytologie je les cizí svět, carství mrtvých. S kultem stromů je v první řadě na Ukrajině spojený svátek Ivana Kupala, kde velkou roli hraje vrba a její větvičky. Děvčata se jimi zdobí a chodí kolem vycpaniny Kupala a zpívají písně. Oduševnělost stromů je přítomna v mnoha pohádkách a v dílech WWW: S. 26. Na Ukrajině a jinde ve východoslovanské jinde ve východoslovanském světě s tímto stromem setkáváme jako s vyrijem, který je na jaře odemykán ptáky a v jeho koruně sídlí duše zemřelých. 16 Seznam slovanských bohů In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation. Dostupné z WWW: < 13

14 významných ukrajinských literátů. Staří Slované uctívali také zvířata a klaněli se stromům. Lidé ovšem nechovali úctu ke všem stromům. Týkalo se to těch, o kterých byli lidé přesvědčeni, ţe je obývají nadpřirozené bytosti. Mohou být boţské, démonické nebo lidské povahy. Jde o stromy nějakým způsobem odlišné od řekněme zdravých stromů. Lidé také uctívali stromy vykotlané nebo nějak jinak poznamenané. Lze říci, ţe lidé neuctívali pouze stromy jako takové, ale zároveň i bytosti, které v nich ţily. Takové stromy se nesměly kácet nebo jinak poškozovat, jinak lidem hrozila smrt nebo velké neštěstí. Podle Váni toto pojetí přetrvalo aţ do křesťanství, jak dokumentují četné obrazy a sošky Panny Marie a svatých na starých stromech, u nichţ došlo podle víry lidu k určitému zjevení. 17 Pro Slovany jsou bříza, dub, smrk, jabloň, hrušeň, višeň symbolem dobrého a kalina, jeřáb, topol osika jsou symbolem neštěstí. Samozřejmě bychom tato tvrzení neměli brát doslova, například frazeologické jednotky s těmito komponenty mohou tato tvrzení vyvracet. V ukrajinské frazeologii mají frazeologizmy s komponentem bříza většinou negativní konotace. Дати березової каші můţeme interpretovat jako zmlátit někoho jako nezralé žito. Закохатися як чорт у стару грушу je ukrajinský frazeologizmus, ke kterému můţeme přiřadit český ekvivalent zamilovat se jako student. Zde sice přímo nevidíme negativní konotaci, ale cítíme, ţe intenzita zamilovanosti je opravdu vysoká, coţ také můţe naznačovat nenaplněnou lásku. Dalším ukrajinským frazeologizmem je з явитися на потрушені груші. Ten uţ má negativní konotaci, protoţe v češtině mu odpovídá frazeologizmus dát si na čas. Frazeologizmus плести сухого дуба vyjadřujeme v češtině frazeologizmem vodit někoho za nos. Дати/врізати дуб/дуба má český ekvivalent odejít na onen svět nebo natáhnout bačkory. Notoricky známý český frazeologizmus třást se jako osika se na první pohled nemusí zdát být negativně zabarveně, ale vysvětlení toho frazeologizmu je následující: viditelně, silně, popř. panicky, nekontrolovatelně se třást a v ukrajinštině zní тремтіти як осика на вітрі, jehoţ vysvětlení je následující: тремтіти, дрижати дуже сильно. Čarodějnice a čarodějové dobře znali význam a sílu rostlin. Například kapraď kvete podle legendy pouze jednou za rok, v noci Ivana Kupala. Rostliny nasbírané 17 VÁŇA, Zdeněk. Kult stromů, rostlin a zvířat. In Svět slovanských bohů a démonů [online]. Praha : Panorama, Dostupné z WWW: S

15 v tuto noc mají zázračnou sílu. Například netýkavka umoţní vstoupit do všeho zamčeného, libeček vrátí ztracenou lásku dívce. Mnoţství květin se týká dívčího věku. Přestoţe je ukryt pod sněhem, stále zelený barvínek je symbolem první lásky a věrného manţelství. Z barvínku se pletou svatební věnečky. Routa stejně jako barvínek je stále zelená a vplétá se do dívčích ozdob. Routa, máta a barvínek jsou v podstatě rostliny dívčí a často pouţívané při nejrůznějších rituálech, například svatebních a pohřebních. Routa je spjatá rovněţ s krví, pouţívají ji v zaříkávání k zastavení krvácení. Routa je také symbolem panenství a následně jeho ztráty jako věnečku. Dále je symbolem zelené barvy. V písních nosí přívlastek zelená a strmá, často se pouţívá v jinotajích. Slovní spojení посію я рутоньку symbolizuje ztrátu panenství. V jiných případech můţe routa být symbolem odloučení, lásky mezi bratrem a sestrou. Často se routa vyskytuje v písních spolu se šalvějí nebo mátou. Při zaklínání ji nazývají рожа, stejně jako růži, růži slézovou a vřes, a nejspíš proto jí je přisuzovaná také barva červená. Označení червона рута je v ukrajinském folkloru, písních a básních častý jev. Bazalkou zdobí děvčata v domě ikony. Lebeda je symbolem nouze, bídy, chudoby a nedostatku. Česnek nošený u sebe chrání před zlými silami. Je to talisman, který chrání před kouzly a uhranutím, před vším neštěstím, strašidly. Česnek se také pouţívá v rituálech, vplétá se do copu dívce před sňatkem v kostele, na tzv. віншання. Lidé se k rostlinám od pradávna modlí, světí je v kostelích, vkládají do nich naděje, spoléhají na jejich pomoc a uctívají je pro jejich ozdravující účinky. Některé rostliny nemají příliš dobrou pověst. Jsou to například kopřiva a bodlák, kde se ukrývají zlé síly. Máta má symbolický význam osamocenosti, opuštěnosti a strohého charakteru. Paprika symbolizuje něco mučivého, trýznivého a nepokorného. Rostliny jsou významnou součástí ukrajinské kultury. Symboly květin se pouţívají například při vyšívání, kde je často znázorněn věnec z rostlin a květů. Věnec jako takový je symbolem Matky Země, symbolu květenství a bohatství, pokračování rodu. Sehrává významnou roli v ţivotě kaţdého člověka, hlavně u děvčat. S věncem je spjato mládí a láska. Zvyk plést věnečky a zdobit s nimi svoji hlavu je nejen ukrajinský, ale i jarní zvyk jiných indoevropských národů. Věneček z květin, v prvé řadě červených, je symbolem dívčí čistoty a dívčího věku. Kaţdá rostlina z věnečku má svoji symboliku: 18 řebříček je symbolem udatnosti, barvínek je zde symbolem nesmrtelnosti, 18 МАРУСИК - ЖМЕНДАК, Настасія. Час і Події [online]. Види та символіка вишивкового орнаменту. Dostupné z WWW: < 15

16 slaměnka značí zdraví a věčnost, květ višně a jabloně je zde symbolem mateřské lásky, růže symbolizuje víru, naději a lásku, libeček je symbol lidské oddanosti, heřmánek dobroty a něţnosti, chmel je symbolem rozumu, dívčí štíhlosti a sviţnosti, mák je ve věnci symbolem krásy a mládí, kalina je symbol dívčího věku, symbol ukrajinského rodu, chrpa symbolizuje dívčí skromnost a něhu, pampeliška sluneční teplo, měsíček mladickou krásu, pomněnka symbolizuje dobrou paměť Věnečky se pletou podle starodávných tradic z květin, které jsou podle namáčeny v různých rostlinných odvarech, aby dlouho vydrţely svěţí. Obiloviny jsou obvykle symbolem boţího blahoslovení, hojnosti a domácího štěstí. Na обжинки, coţ je období při ţních, pletou z pšenice věnečky. Pšenice je podle ukrajinského zvyku nejkrásnější a nejúctyhodnější rostlina z obilovin. Žito se povaţovalo za symbol ţivota a plodnosti. Snop ţita má velký význam na Vánoce a při svatbách. Pokládá se na postel k hlavám novomanţelů. Mák je symbol dívčí čistoty. Nedozrálý mák má omamné účinky, a proto se stal synonymem hlupáctví. Makový květ označuje něco pěkného a také chutného, atraktivního a plody máku se staly symbolem něčeho malého. Dýně (tykev) je symbol odmítnutí při námluvách. Med jako včelí produkt se odedávna povaţuje a uţívá se v rituálech. Boby jsou symbolem uštěpačnosti. Chmel je symbolem plodnosti. Kdyţ jde nevěsta do kostela, matka ji obsypává chmelem. Proso, pohanka a konopí mají sexuální nádech. Horké proso na peci nebo vonící konopí vábilo k sobě muţe i ţeny. I Venuši, římské bohyni lásky, se říkalo просяна богиня Květiny v lidových písních a poezii Učení se porozumět rostlinnému a ţivočišnému světu nám vštípí jak se chovat k přírodě. Rostliny mají vliv na vytváření příznivých mikroklimatických podmínek, kdy čistí ovzduší a zvyšují vlhkost, obohacují půdu, v určité míře zabraňují škodlivým následkům větrů a také mírní hluk ve městech. Rostlinný svět je obestřen tajemstvími a kaţdá rostlina má svoji historii. Smutné ovšem je, ţe s rozvojem techniky rostlinný svět trpí. Technika má vliv na přírodu a vyuţívání přírodních zdrojů nadmíru porušuje ekologickou rovnováhu a dochází k úbytku jednotlivých druhů rostlin. Tato skutečnost ovlivňuje ţivot člověka a ţivota jako takového na Zemi. Rostliny jsou nedoceněný výtvor přírody a je potřeba si jich váţit a ochraňovat je. Člověk je součástí přírody. 19 Více o symbolice rostlin viz. příloha. 16

17 Nemůţeme ho proto vyčleňovat z ţivé přírody, stejně jako nemůţeme přírodu oddělovat od člověka. Rostlina, podobně jako člověk, ţije podle zákonů přírody. Stará se o svoji bezpečnost, o ochranu svých potomků, svého rodu. Rostliny jsou ţivé tělo přírody. Není nám známo, kdo první zasadil zrno do země, vypěstoval ho a sklidil úrodu. Postupem času, díky mnoha pokolením a také vědcům, lidstvo objevilo velké mnoţství rostlinných druhů. Těchto druhů je na světě méně neţ zvířecích, ale pouze jejich prostřednictvím se k nám dostává blahodárná síla slunce, působením chlorofylu. Rostliny se ţiví prostřednictvím tzv. fotosyntézy 20. Fotosyntéza probíhá všude po celé planetě. Podle přibliţných údajů rostliny kaţdý rok zpracují miliard tun oxidu uhličitého. 21 Zeleň má velký vliv také na koncentraci škodlivých plynů v ovzduší a zadrţuje vodu v krajině. Na listech se zachycuje aţ 70% atmosférického prachu, takţe v ulici, kde jsou vysázené stromy či jiná zeleň, je mnohem čistší vzduch. 22 Rostliny dokonce přefiltrují i radioaktivní částice. Během miliard let rostliny vytvořily ohromné mnoţství organických látek, které se uchovaly do dnešních dnů v podobě ropy, plynu, uhlí a rašeliny. Všechny tyto látky se vytvořily z odumřelých rostlin s pomocí přírodních procesů. Květiny se na planetě Zemi objevily před milióny let. Květiny začaly být vyuţívány k výzdobě a na kůru stromů se začaly malovat motivy květin, vyobrazení květů, listů, plodů. Kaţdý národ si přivlastnil podle svých představ, zvyků a náboţenství svůj vlastní rostlinný motiv, který jej charakterizuje. Květiny jsou opěvovány v lidových písních a ve verších básníků. Staly se symboly moci, dostaly se na erby zemí. Ukrajina má také oblíbené květiny, jím je například konvalinka, kterou opěvují dva nenahraditelní básnici Lesja Ukrajinka 23 a Taras Ševčenko. Červený mák se stal také květinou lásky. Dále jsou to růţe, heřmánek, barvínek a další. Uveďme si jednu báseň o konvalince Lesji Ukrajinky ze sbírky На крилах пісень, datovanou roku Fotosyntéza je základní děj živé přírody, kterým se v buňkách rostlin obsahujících chloroplasty poutá světelná energie do organických látek. KVASNIČKOVÁ, Danuše a kol. Poznáváme život : Přírodopis pro 6. ročník. Druhá část. Praha : Fortuna. S Popschool.at.ua/load/ [online]. Програма спецкурсу людина і природа. Dostupné z WWW: <popschool.at.ua/load/ >. С Tamtéţ. 23 Lesja Ukrajinka, ukrajinsky Леся Українка, je nejvýznamnější ukrajinská básnířka přelomu 19. a 20. století. In POLÁKOVÁ, Barbora. Autorský překlad Lesní písně v literárněvědných souvislostech. Brno, S. 5. Bakalářská práce. MU, Filozofická fakulta. 17

18 Росла в гаю конвалія Під дубом високим, Захищалась від негоди Під віттям широким. Та недовго повтішалась Конвалія біла, І їй рука чоловіча Віку вкоротила. Ой понесли конвалію У високу залу, Понесла її з собою Панночка до балу. Ой на балі веселая Музиченька грає, Конвалії та музика Бідне серце крає. То ж панночка в веселому Вальсі закрутилась, А в конвалії головка Пов яла, схилилась. Промовила конвалія: «Прощай, гаю милий! І ти, дубе мій високий, Друже мій єдиний!» Та й замовкла. Байдужою Панночка рукою Тую квіточку зів ялу Кинула додолу. 18

19 Може, й тобі, моя панно, Колись доведеться Згадать тую конвалію, Як щастя минеться. Недовго й ти, моя панно, Будеш утішатись Та по балах у веселих Таночках звиватись. Може, колись оцей милий, Що так любить дуже, Тебе, квіточку зів ялу, Залишить байдуже! Ze soudobější ukrajinské poetické tvorby uveďme аspoň sbírku Lidiji Ševelo Tajina bohyni Flory, která obsahuje přes padesát básní věnovaných jednotlivým květinám např. básně Сон-трава, Барвін-зілля, Горицвіт, Спориш, Материнські сльози, Живокіст, Любисток, Буркун, Плетуха, Звіробій, Півники, Болиголов, Росичка aj. V úvodu této knihy M. Chorosnyc ka píše Не знаю як для кого, а для мене рослинний світ і досі вельми загадковий. Відображення його в поезії не проста справа. Поети, безперечно, відчувають його дивовіжну красу, уміють майстерно її змалювати, однак, не кожному поету вдаеться вникнути, пірнути глибше у зелене діво нашої землі Vlastní jména lidí inspirovaná rostlinami Ţivot rostliny má s tím lidským mnoho společného. Lidé i rostliny potřebují potravu, aby prospívali. Kdyţ je potrava dobrá a kvalitní, rostou a vyvíjí se. Pokud je tomu naopak člověk ani rostlina neprospívá, strádá a hyne. Ţivot obou má několik fází, je to narození, dospívání, dospělost, stáří a smrt. Rostlina se rodí, roste, stárne, umírá a také pláče. Ke svému ţivotu potřebuje vodu, světlo, ţiviny, potravu a vzduch. My, lidé, dýcháme plícemi, rostliny listy. Navzájem se doplňujeme. Člověk vdechuje kyslík a vydechuje oxid uhličitý, který vdechuje rostlina. Mezi rostlinami stejně jako mezi lidmi 24 ШЕВЕЛО, Лідія. Таїна богині Флори. Львів : Каменяр, С

20 probíhá boj o potravu, o ţivotní prostor, světlo, vzduch, přeţití. Platí u nich stejná pravidla silnější vyhrává. I rostliny potřebují kolem sebe mít určitý osobní prostor. Při rozmnoţování se snaţí, aby kaţdé semínko mělo svůj prostor, protoţe se uchytí pouze ten nejsilnější. Zajímavostí a další společnou věcí rostlin a člověka jsou jejich názvy, jména. Ukrajinci věřili v kouzelnou sílu jmen, a jelikoţ rostliny pro ně znamenaly mnoho a časem poznávali jejich léčivé i jiné vlastnosti, pojmenovávali své děti také jmény rostlin. Tato jména měla funkci ochrannou. Dítě, které takové jméno nosilo, mělo získat vlastnosti rostliny. Správnosti výběru jména pro dítě lidé věnovali velikou pozornost. Pokud dítě po pojmenování začalo plakat nebo projevilo jiné znaky nespokojenosti, lidé si mysleli, ţe vybrané jméno můţe během ţivota dítěti škodit. 25 Pojmenovávání dětí podle rostlin nebylo aţ tak časté jako pojmenování dítěte podle toho, kolikáté bylo v pořadí, jak bylo očekáváno, za jakých okolností se narodilo. Jméno Вишняк je interpretováno jako вишневий сад. Podle mého názoru to můţe znamenat, ţe se syn narodil ve višňovém sadu nebo ţe je krásný jak višňový sad. Toto jméno má i ţenskou variantu Вишня, coţ označuje plod višně. Дубика, Дубок, Дубовик, Дубун jsou muţská jména, která pochází ze slova дуб. V obou jazycích se říká silný jako dub, moţná právě proto synové byli pojmenovávaní po dubu. Жито, Житомир pochází z označení pro chléb (жито). Жолудь jako křestní jméno označuje plod dubu a je symbolem lidské plodnosti. Druhá varianta je, ţe se dítě narodilo mezi dvacátým a dvacátýmsedmým červencem, v tzv. Perunových dnech. Dub je totiţ Perunův strom. Toto muţské jméno má i ţenskou variantu Житомира. Ţenské jméno Квітка je motivované krásou květů. Také jméno Калина dostávaly dívky krásné. Kalina je téţ symbolem ţenství. Кануперниця je jméno jedné z rusalek a je to lidové jméno nejspíše pro šalvěj. Dalším ţenským jménem motivovaným názvem rostliny je Малинка. Toto jméno také vyjadřuje krásu. Dívky se mohly jmenovat i Береза (Bříza). Bříza je posvátný slovanský strom a symbol ţeny. Dalším jménem, které je z našeho pohledu zajímavé, je Зерня. Toto křestní jméno pro dívku je motivované dobou narození. Dívka s takovým jménem se narodila v době osévání a zrno je symbolem úrody a plodnosti. Zajímavostí je, ţe se obecně dávala i jména s negativním zabarvením. Taková jména měla slouţit k ochraně dětí před zlými silami. 25 ЛОЗКО, Галина. Іменослов. Київ : Редакція часопису Сварог, Передслово. C

21 3. Symbolika rostlin v lidových slavnostech a zvycích V kaţdé společnosti, náboţenství a prostředí je snaha nějakým způsobem uspořádat významné dny, obléknout si sváteční róbu, zvolit si pevné datum a kaţdý rok slavit či vzdávat poctu někomu nebo něčemu. Hovoříme zde o ţivotě náboţensky zaloţených lidí. Jiţ za dob formování křesťanství můţeme vidět tyto snahy. Jde o tzv. izraelskou pospolitost Hebrejců, ţidů. Snaţili se vytlačit rituály prostého kaţdoročního ţivotního cyklu. Usilovali o svátečně a svátkově ztvárnit Boţí jednání s jeho vyvoleným lidem. Židovský nábožensko kultický rok začíná na podzim. Řídící židovský svátek ovšem připadl na noc prvního jarního úplňku. 26 Hvězdáři vymezovali v roce čtyři období, která ohraničovala dva body rovnodennosti a také slunovraty. Rovnodennost jarní a podzimní, slunovrat letní a zimní. Rok je rozdělen na čtyři období, zde začínáme jarem. Alegorie ročních období a měsíců poukazují na pravidelný rytmus života a práce v tomto světě, daný pohybem slunce. Rok symbolizuje věčnost i krátkost lidského života. Alegorie ročních období se objevují poprvé ve starověku ve spojení s pohybem slunce během roku Jaro Zde jsou popsány svátky: Cтрітення, který přirovnávám k našim Hromnicím, dále se zmiňuji o svátku теплого Олекси, popisuji svátek Благовіщення, který je znám v našem prostředí jako Zvěstování Panny Marie. Spolu s probuzením přírody ze zimního spánku začíná cyklus lidových jarních svátků. Jaro je podle ukrajinské moudrosti krásná panna s copy, na hlavě má věneček, ramenа jí zakrývají různé jarní květiny, košilku má vyšitou různobarevnou chrpou, na podolku se objevuje podoba chmele. Na krku má korále, obutá je do červených bot se stříbrnými podkovičkami. Je veselá a mladá. Nosí se jako carevna, obklopují ji její sluhové jarní větry, ptáci, teplé deště, hromy a zlatý blesk. Přináší dětem lásku, potěšení, radost. Věneček je mj. symbol květenství, zachování rodu a bohatství. K zaříkávání a vítání jara patří písničky, tzv. vesňanky. 28 Dívku, symbolizující jaro, netrpělivě lidé očekávají, obdarovávají ji 26 SALAJKA, Milan. Kalendář, osobní jména a křesťanské svátky. Jak se měřil čas a vznikal kalendář, co vyjadřuje vaše jméno; smysl a význam křesťanských svátků. Praha : Victoria publishing, a.s., S ROYT, Jan; ŠEDINOVÁ, Hana. Slovník symbolů : kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Praha : Mladá Fronta, S POLÁKOVÁ, Barbora. Autorský překlad Lesní písně v literárněvědných souvislostech. Brno,

22 sladkým cukrovím, které nesou podobu ptáka. Nejkrásnější dívka z vesnice si oblékne košili s výšivkami a na hlavu poloţí věnec z trav a květin a rozdává dívkám dary, a to věnečky, které věstí svatbu. Věneček se nejčastěji pouţívá při svatebních obřadech, je předzvěstí blízkosti slibu manţelského. S věnečkem se také setkáme při pohřbech. Svobodnému člověku se uplete věnec z barvínku nebo celoročně zelených rostlin. Věneček je velice důleţitým artefaktem jara a jarních svátků. Dívky je pletou pro různé příleţitosti a mohou si je dát na hlavu či ho pouţívat při věštění, obřadech apod. Věneček je symbolem Matky Země, symbolem květenství, zachování rodu a bohatství. Květiny se máčely ve speciálních roztocích, aby byly dlouho svěţí a věneček dlouho vydrţel. Slaměnka, ukr. безсмертник, je symbol zdraví a věčnosti; řebříček, ukr. деревій, je symbol nepokory, vzdoru; barvínek, ukr. барвінок, je symbol nesmrtelnosti, věčné lásky a trvalého štěstí; kalina, ukr. калина, symbol dívčího věku a ukrajinské hrdosti; mák, ukr. мак, symbol krásy a mládí; chmel, ukr. хміль, symbol rozumu; růţe, ukr. троянда, symbol naděje, víry a lásky; pomněnka, ukr. незабудка, symbol dobré paměti; aksamitník, ukr. чорнобривці, symbol mladické krásy; libeček, ukr. любисток, symbol lidské nesmrtelnosti; heřmánek, ukr. ромашка, symbol dobroty a něţnosti; pampeliška, ukr. кульбаба, symbol slunečního tepla; chrpa, ukr. волошка, symbol skromnosti a dívčí něhy; bazalka, ukr. васильок, symbol svátosti a čistoty; květ jabloně a višně, ukr. цвіт вишні та яблуні, jsou symbolem mateřské lásky. Višeň je také symbol jara, krásy, muţnosti, vzájemné lásky. Dříve se višeň pouţívala v novoročních obřadech místo vánočního stromečku. Vánoční stromeček zavedl aţ Petr I. 29 Součástí oslav příchodu jara je i hra jménem щітка. Chlapci a děvčata se vezmou za ruce a vytvoří dlouhý řetěz. Na kraji vţdy nehybně stojí dívka. Ostatní chodí okolo ní, drţí se za ruce. Takovým způsobem je dívka za chvíli omotaná ţivým řetězem. Dívka běhá dokola a zpívá písničku. Aţ dívka dozpívá, proběhne mezi ní a mládencem rozhovor. Po rozhovoru mu dívka uteče a mládenec jí honí. Pokud ji doţene, dovede ji doprostřed kola, pokud ne, stojí tam sám. Nejpříznačnější svátек jarního cyklu jе Стрітення. Říká se, ţe v tento den zima odchází a přichází léto. Zde je to myšleno tak, ţe přicházejí po zimě teplé měsíce. S. 58. Bakalářská práce. MU, Filozofická fakulta. Když začal tát sníh a nastalo teplejší počasí, konaly se obřady vítání jara. Cílem těchto obřadů bylo přiblížit jeho příchod. Příchod jara po zimě lidé chápali jako boj mezi dvěma silami, zimou a teplem. Písně, které se zpívaly po čas jarních obřadů, se nazývaly vesňanky. V západních oblastech Ukrajiny se tyto písně nazývají: hajivky, hahilky, jahilky, mahivky aj. 29 МАРУСИК - ЖМЕНДАК, Настасія. Час і Події [online]. Види та символіка вишивкового орнаменту. Dostupné z WWW: < 22

23 Na cestě se setkávají a hovoří spolu. Hádají se, kdo bude vládnout. Pokud se do večera oteplí, vyhrálo léto, pokud se ochladí, vyhrála zima. Zimu představuje stará bába v roztrhaném kabátě a léto mladá dívka. Zápas těchto dvou ţen je znázorňován u mnoha národů jinak. U nás zimu představuje smrt. Utopit nebo spálit její podobu je zvyk rozšířený v naší části Evropy. Na Ukrajině nosí lidé podobu smrti, kterou oblékají do ţenských šatů. Zpívají jarní písně. Poté jí zapálí a tančí kolem ní. U nás v tu dobu slavíme Hromnice a zimu představuje figurína dřevěná nebo slaměná. Podle Vykoukala se obřad vynášení smrti a přinášení jara v nejdůkladnější podobě zachoval u nás. Děje se na tak na Smrtnou neděli. Máme pro ni i svůj název, a to Morana, Mořena nebo Mařena. Toto označení připomíná ukrajinskou Marenu (Марена), ztělesnění ţeny v nejvýznamnějším ukrajinském letním svátku Ivana Kupala. Ukrajinské Стрітення je náboţenský svátek. Pěkné počasí a ticho v tento den jsou znakem dobré úrody a rojení včel. U nás se říká: je-li Hromnice světlý den, budou konopě i len, ale také Hromnice jsou-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. 30 Na Ukrajině, pokud v tento den fouká vítr, je to špatné znamení. Uveďme si také přísloví ukrajinské, které se týká tohoto svátku - як на Стрітення півень нап'ється води з калюжі, то жди ще стужі. Jaro pro spoustu lidí znamená nový začátek, příroda se probouzí k ţivotu, začíná všechno kvést a vonět a jako znamení přicházejícího jara přilétávají hejna ptáků vracejících se z teplých krajin. Lidstvo si přírodní jevy zosobňuje a jejich představivost nezná mezí. Jaro bylo pokládáno za dar bohyně Vesny, kteráž se nám zjevuje nejen jakožto jaro samo o sobě, nýbrž také jako bohyně přírody, opak zimní bohyně Morany, všechen život ničí. 31 Kaţdý pták přináší s sebou nějaké znamení. První přilétá skřivánek. Podle něj vesničané předpovídají nadcházející úrodu. Pokud skřivánci letí vysoko nad zemí, úroda bude bohatá. Skřivánci letící nízko nad zemí věstí neúrodu. U nás radostně lidé vítají vlaštovku. Je známo také přísloví jedna vlaštovka jara nedělá a pro zajímavost můţeme uvést, ţe například pro Řeky a Němce je symbolem nadcházejícího jara čáp. Jeho přílet je dokonce ohlašován troubením. Na Ukrajinu přilétají také černí havrani, divoké husy, divoké kachny, čápi a hoholi chocholatí. Děvčata v tento den jdou ráno pro vodu, stoupnou si k říčce a zaříkávají hohola. Pokud se hohol ukáţe, je to dobré znamení, vdají se. V tomto zaříkávání najdeme ţito, 30 ZEMANOVÁ, Mirka. Na Hromnice o hodinu více : české pranostiky a přísloví. Brno : Computer Press, S VYKOUKAL, František Vladimír. Rok v starodávných slavnostech našeho lidu. Praha : Fr. Bačkovský, S

24 barvínek a bazalku. Ой, виплинь, виплинь, гоголю, винеси літо з собою, винеси літо, літечко, зеленеє житечко, хрещатенький барвіночок, запашний васильочок! Z našeho hlediska je zajímavý také další svátek, den tzv. теплого Олекси. Na Teplého Olexe vypouští včelaři včely z úlů, vykopou malý dřín a třikrát obejdou paseku s dřínem v ruce. Poté se jím dotknou kaţdého úlka, vrátí dřín tam, kde ho vykopali. Při vypouštění včel zapalují oheň, na který poloţí jiţ zmíněnou pryskyřici z květin - z čechřice vonné, ukr. миріс запашний, cist krétský, ukr. чист крітський (do analýzy nezařazen) a z kadidlovníku pravého, ukr. ладанове дерево a květu žita. Kaţdého úlu se tímto dotknou. Na Zvěstování Panny Marie (Благовіщення) věřící pečou prosforu (bílý chléb z kvašeného těsta určený pro svátost oltářní v pravoslavné církvi) 32, přinesou na paseku také olivový olej, kterým pomazávají úly. U nás se provádí podobný zvyk na Květnou neděli, kdy hospodář poblíţ úlů umístí tzv. létečko (malý narašený listnatý nebo jehličnatý stromek ozdobený barvenými vejci, papírovými kvítky a pestrými řetízky ze slámy a textilu. 33 ) Věří, ţe takto je včelstvo chráněno jednak před skutečnými, ale i před škůdci, kteří se objevují v lidských pověrách. Svátek Благовіщення - k tomuto svátku se váţe několik zvyků, kde hlavní roli hrají rostliny. Například ten, kdy mladí lidé chodí do lesa, kde zatřesou s břízou a sbírají spadlá semínka. Věří, ţe z nich vyrostou sazeničky kapusty. V tento den se nesmí člověk rukou dotknout řepy, jinak z ní vyroste ředkev. Kdyţ dívka cestou k vodě najde květ petrklíče, do roka se vdá. Přichází předvelikonoční doba. Великий піст, čili postní doba či půst. V křesťanství je to období příprav na Velikonoce. Velikonoce jsou stále ţivým svátkem a vedle Vánoc jsou nejvýraznějšími svátky kalendářního cyklu. 34 Zmínky o Velikonocích pocházejí jiţ z druhého století. Doba trvání Velikonoc je od Květné neděle, která symbolizuje vstup Jeţíše do Jeruzaléma. Končí Boţím velikonočním hodem, coţ je tzv. vzkříšení (воскресіння). Rozhodující význam pro stvoření širší osnovy svátků křesťanských Velikonoc podle Salajky měly události na počátku čtvrtého století, kdy dozněly vlny pronásledování Kristovců. Tehdy se mohly nohy a oči křesťanů orientovat 32 KURIMSKÝ, Andrej; ŠIŠKOVÁ, Růţena ; SAVICKÝ, Nikolaj. Ukrajinsko-český slovník. P-Ja. Praha : Academia, S SKOPOVÁ, Kamila. Rodinné svátky o století zpátky, aneb, Oslavy a rituály v české domácnosti. Praha : Akropolis, S SKOPOVÁ, Kamila. Rodinné svátky o století zpátky, aneb, Oslavy a rituály v české domácnosti. Praha : Akropolis, S

25 k Jeruzalému, kde počaly být sledovány stopy Jeţíšových osudů. 35 V západní církvi začíná postní doba Popeleční středou a trvá čtyřicet dní (kromě nedělí). 36 Tento půst uzavírá masopustní hodování a zábavy. Zajímavostí je, ţe neděli postního času lidé nazývali podle zvyklostí a postních pokrmů. Pro východní církve začíná Velký půst v pondělí sedmého týdne před Velikonocemi a končí v pátek devět dní před Velikonocemi. 37 Půst provází spásné utrpení Krista. Doba jeho trvání během staletí se liší od pramenů, ze kterých čerpáme. Mluvilo se o půstu sobotním a nedělním, dále odjinud pak zaslechneme o půstu čtyřicetihodinovém. V třetím století, podle syrských pramenů, trvala postní doba šest dní. Dnešní trvání postní doby je čtyřicet dní. Вербна неділя je neděle před Velikonocemi. Tuto neděli se světí vrba, všichni věřící chodí do kostela. Podle pověry se nesmí celý týden set konopí a vysazovat zelenina. Bylo zvykem nosit posvěcenou vrbu z jednoho kostela do druhého. Kdyţ se lidé vraceli z kostela domů, před domem vysázeli několik větviček, aby rostla Bohu na slávu a lidem k uţitku. Zbytek větví nosili do domu a pokládali pod svaté obrázky. U nás se tato neděle nazývá Květná a světíme pruty lískové, které se svazují a slouţí po celý rok k ochraně lidí a majetku. Na Velikonoce dnes pohlížíme ze dvou pohledů. První a starší pohled je takový, že Velikonoce jsou oslavy příchodu jara. Pro lidi příchod jara znamenal začátek nového zemědělského roku. Výše uvedený zvyk před Velikonocemi je součástí oslav příchodu jara. Tyto Velikonoce vrcholí na velikonoční pondělí pomlázkou, tzv. Červené pondělí, které s církevními svátky nesouvisí. Pro křesťany jsou Velikonoce významným církevním svátkem, kdy si připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Krista. Především lidová tradice zformovala svátky jara do výrazné podoby radostných oslav začátku nového života, obnovování životních sil, rašení a rození, lásky. 38 Nutno říci, ţe Velikonoce jsou svátky s pohyblivým datem. Určení data Velikonoc se řídí podle lunárního cyklu. 35 SALAJKA, Milan. Kalendář, osobní jména a křesťanské svátky. Jak se měřil čas a vznikal kalendář, co vyjadřuje vaše jméno; smysl a význam křesťanských svátků. Praha : Victoria publishing, a.s., S Wikipedia.cz [online]. Postní doba. Dostupné z WWW: < 37 Tamtéţ. 38 SKOPOVÁ, Kamila. Rodinné svátky o století zpátky, aneb, Oslavy a rituály v české domácnosti. Praha : Akropolis, S

26 3.2 Léto Zde se setkáváme se svátkem Русалії, v českém prostředí známý jako Rusadle a s významním ukrajinským letním svátkem Івана Купала, který je v určité podobě známý u nás jako svátek Jana Křtitele. Léto je podle ukrajinské lidové moudrosti mladý chlapec. Ničeho se nebojí, práce mu jde od ruky, je velice zvídavý. Přicházеjí tzv. Зелені свята. Lidé zdobí své příbytky květinami, dívky pletou na louce nebo v lese věnečky a u toho si zpívají. Věnečky pletou z např. z konvalinek, bazalky, mateřídoušky a dalších květin. Aţ jsou se vším hotovy, věnečky zanechají na místě a vrací se do vesnice. V neděli jdou zpátky do lesa, aby věnečky rozvinuly. Podle toho, jestli je zvadlý nebo stále svěţí, soudí, jestli budou šťastné nebo je potká neštěstí. Přitom si zpívají. Od sobotního rána do západu slunce na tzv. клечальну суботу chodí mladé dívky na louku nebo na pole trhat voňavé byliny. Sbírají například mateřídoušku, pelyněk, libeček, vrátič nebo puškvorec. Navečer zdobí svoje obydlí větvičkami javoru, lípy, jasanu a osiky. Sedmý týden po Velikonocích patří svátku Rusadle, ukr. русалії, coţ je v pôvodnej slovanskej kultúre pravdepodobne slávený ako sviatok plodnosti - vychádza na 50. deň po Veľkej noci a v súčasnej kresťanskej kultúre sa pripomína ako deň zoslania Ducha Svätého na apoštolov po Kristovom ukrižovaní. 39 Název pochází z dávných dob, vznikl z latinského Dies rosarum, přeloţeno jako svátek květin. Na jaře jakmile rozkvetou louky, začnou kvést vrby a pole se zazelenají, vystupují z břehu rusalky. Z vody je vábí měsíc a hvězdy. Jsou nahé, dlouhovlasé a zelené jako tráva. Kaţdá má na hlavě věneček z ostřice a starší rusalky mají na hlavě věnec z vodních lilií. Děvčata nechodí samy do lesa ani se nekoupají v řekách, aby je rusalky nestáhly pod vodu. Proto nosí u sebe pelyněk a libeček v domnění, ţe se těchto květin rusalky bojí. Vrcholem letního cyklu svátků a jeden z nejdůleţitějších ukrajinských svátků je svátek tzv. Івана Купала. Je to den letního slunovratu, slaví se přibliţně z šestého na sedmého července. Je to nejen ukrajinský, ale i ruský a běloruský tradiční lidový svátek. Slaví se s mnoha obřady a písněmi. Ivan Kupalo je charakterizovaný jako pohanský bůh plodů země, kterému lidé jako oběť dávali chléb, hlavní plod země. Na Ukrajině děvčata a chlapci prochází vesnicemi, vesele zpívají, na kopcích nebo blízko řeky zapalují ohně, 39 SLAVOMÍR, Szabó. Pravé orechové [online]. Rejdová: chorovody. Dostupné z WWW: < 26