11 % pro uložení volných prostředků. Tuto překotnou etapu však český bankovní trh 0 %

Transkript

1 2% 22 % Velké podniky % 56 % 6 % 54 % 43 % 43 % 3 3 % Roz Spí Spí % odně ano e ano epší nabídka e ne konkurence tní úvěr 86 % Nespokojenost se Pomalá adaptace nových Neosobní přístup reditní karta Revolvingový úvěr 5 % Spokojenost podniků s nabídkou bankovních služeb Investiční úvěr Bankovní informace 23 % Na Por

2 5% 4 % 4 5 % 5 % 2% 3 % 3 Světové bankovnictví prošlo v novém tisíciletí značným přetřesem. 6 % Finanční krize prověřila stabilitu 5 % úvěrových institucí napříč západním světem a ukázala, že ani USD bankovní domy PLNse staletou GBP historií nemusí RONbýt bezpečným HUF přístavem RUB J 2 EUR pro uložení volných prostředků. Tuto překotnou etapu však český bankovní trh přežil bez větších potíží a i v následujících letech, kdy finanční instituce jižního křídla Evropy musely být Lepší zachraňovány nabídka Nespokojenost společnými prostředky, se Pomalá adaptace dosahovaly Neosobní přístup české banky ve stress Rozhodně testech konkurence ano obstojných současnou výsledků. bankou nových Poslední dekáda 20. století však obdobím zcela jiným. Rodící se český finanční trh se musel vypořádat s nesplatitelnými úvěry z dob minulého režimu, měnící se regulací a specifiky v podstatě nově vznikajícího oboru. Prudká transformace ekonomického prostředí dovedla český finanční trh k řadě insolvenčních řízení, ztrátě kredibility a postupnému odevzdání českých bank do rukou zahraničních skupin. Mnohé z českých podniků zažily obě zmíněné etapy. Jak jejich zkušenosti formovaly představu o kvalitních bankách? olikrát již své bankovní partnery vyměnily a jsou české podniky se současnou nabídkou na tuzemském finančním trhu spokojení? V průzkumu provedeném mezi stovkou respondentů v prosinci 204 jsme zjišťovali názory českých podniků na otázky právě takového charakteru. Průzkum proběhl za podpory Česká Asociace Treasury, na zpracování výsledků se spolupodílel i pan Václav Laga. Všem respondentům i spolupracovníkům děkujeme za spolupráci. Za poskytnutí odborných komentářů také děkujeme: Helena Port Treasury & Trade Solutions Sales Head Citibank Europe plc, organizační složka (v textu označeno komentář Citi). Česká asociace Treasury (v textu označeno komentář ČAT). 5 Za Českou asociaci pro finanční řízení Olga Cechlová olga.cechlova@cafin.cz

3 3 % iné 24 % 43 % 43 % 3 Profily podniků dle velikosti ročního obratu % 23 % 26 % 3 Nařízení mateřské společnosti Vážné finanční problémy či zánik Podmínky financující banky Velké podniky nejčastěji spolupracují s dvěma bankami. Vyšší čísla však nejsou výjimkou, pětina respondentů pracuje se čtyřmi bankami a dalších 3 dotázaných operuje s pěti či více. ý účet PROFIL PODNIU S ROČNÍM OBRATEM > 500 MILIONŮ ORUN. ontokorentní úvěr reditní karta Revolvingový úvěr Investiční úvěr Bankovní informace Poradenství Multicash Jiný Treasury workstation Mobilní aplikace Počet bank a více Podíl respondentů 26 % 6 % 2 3 U těchto bank poté vedou v průměru 2 účtů. romě běžných účtů také často poptávají ciziměnové účty(82 %), kontokorentní úvěry (66%) či kreditní karty (6%). Na rozdíl od malých podniků, u velkých firem také evidujeme zájem o revolvingové úvěry (43 %). Skladba měn, ve kterých velké podniky vedou bankovní účty, je již pestřejší než v případě malých firem. I zde hrají prim euro a americký dolar, častěji je ale doplňují další měny polský zlotý, libra, ruský rubl nebo maďarský forint. Stejně jako u malých podniků i v tomto případě zajišťuje komunikaci s bankami nejčastěji finanční manažer nebo ředitel. Změnou však je, že do spolupráce s bankovními partnery častěji vstupují pracovníci treasury. Dokumentární pla Měny bankovních účtů EUR 95 % USD 6 % PLN GBP 5 % RON (Rumunský nový lei) HUF (Maďarský forint) 7 % RUB (Rubl) 5 % Zodpovědná osoba Finanční manažer/ředitel 85 % Pracovník treasury 36 % Hlavní účetní 3 % omunikaci s bankami je také často v kompetenci více zaměstnanců. Finanční manažer/ředitel, Pracovník treasury Finanční manažer/ředitel, Hlavní účetní 2 %

4 4 % 5% 2% 5 % 5 % 3 % 6 % Oproti malým podnikům se také o nabídku na bankovním trhu více zajímají. Pravidelný monitoring provádí 69 %. 5 % Při výběru bankovních partnerů se přitom nejvíce zaměřují na kvalitu poskytovaných služeb, cenové podmínky a finanční stabilitu banky. Lepší nabídka Nespokojenost se Pomalá adaptace konkurence nových terý faktorů byl rozhodující při výběru vaší banky? Rozhodně Spíše současnou Spíše bankou Rozhodně ano ano ne ne 5 EUR USD PLN GBP RON HUF RUB J valita služeb 7 2 % 7 % 2 % Cenové podmínky 64 % 33 % 3 % Finanční stabilita a dobré jméno banky 67 % 2 5 % Nabídka služeb na míru 56 % 33 % 3 % Nabídka bankovních systémů 4 % 46 % 3 % Banku vybrala mateřská společnost 2 % 34 % 23 % 2 Zajištění financování společnosti % Porozumění oboru, ve kterém naše společnost působí % Specializované služby řízení likvidity a transakcí 49 % 25 % 6 % Doporučení 3 % 3 4 % V době výběru banky nebyla jiná možnost 3 % 5 % 3 % 69 % Ze specializovaných služeb velké podniky poptávají především měnové (62 %) a úrokové (36 %) deriváty. Ostatní nástroje jako opce, forwardy či cash pooling jen zřídka Neosobní přístup Zlepšení nabídky služeb by velké podniky uvítaly nejvíce v oblasti řízení likvidity, financování provozu a investic. Naopak dostatečnou nabídku pociťují u investičního bankovnictví či řízení kurzových rizik. Prostor pro zlepšení bankovních služeb Řízení likvidity 32 % Financování provozu 25 % Financování investic 6 % Řízení kreditních rizik

5 4 % 5% 2% 6 % Rozdělení respondentů průzkumu 5 % Lepší nabídka konkurence 5 % 5 % 3 % 5 EUR USD PLN GBP RON HUF RUB J Celkový počet respondentů: n=00. Dle ročního obratu: 4 2 % 2 % 9 % 27 % Nespokojenost se Pomalá adaptace Neosobní přístup současnou Podle území, bankou na kterém podnik nových působí: Domácí trh (ČR) 75 % Evropský trh (EU 28) 7 Světový trh Rusko 2 Světový trh Asie 23 % Světový trh Ostatní 4 % Světový trh Jižní a Severní Amerika 3 % Méně než 00 mil. mld.,5 mld mil. Více než,5 mld. 500 mil. mld. Podle typu vlastnictví společnosti: Dle odvětví podnikání: 5 % 43 % Tuzemský vlastník Zahraniční vlastník 46 % Člen skupiny podniků Samostatný podnik Strojírenství 22 % Ostatní Zpracovatelský průmysl 4 % Informační a komunikační činnosti 9 % Energetika 7 % Velkoobchod a maloobchod 6 % Stavebnictví 6 % Peněžnictví a pojišťovnictví 5 % Doprava a skladování 4 % Ubytování, stravování a pohostinství 3 %