Makroekonomické informace 6/ :00:00

Transkript

1 Makroekonomické informace 6/ :00:00

2 2 V březnu dle údajů NBP - činil příliv přímých zahraničních investic do Polska celkem 407 mil. EUR. Příliv přímých zahraničních investic V březnu 2009 činil příliv přímých zahraničních investic do Polska - dle údajů NBP (Polské národní banky) - celkem 407 mil. EUR. Znamená to trojnásobný růst v porovnání s předchozím měsícem, kdy byl zaznamenán příliv investic ve výši 7 mil. EUR. Příliv zahraničních investic je však nižší proti stejnému období let 2007 a 2008 (příslušně o 44 % a 55 %). Tabulka č. : Příliv přímých zahraničních investic do Polska v roce 2007, 2008 a 2009 (v mil. EUR) I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII Prameny: NBP; 2007: konečné údaje, 2008, 2009: předběžné údaje Inflace Spotřebitelské ceny za zboží a služby v dubnu 2009 vzrostly, podobně jako před měsícem, o 0,7 %. V jednotlivých skupinách zboží a služeb byla zaznamenána rozdílná dynamika cen. Největší vliv na index cen spotřebního zboží a služeb celkem měl v tomto období růst cen potravin a nealkoholických nápojů (o,6 %) a také zvýšení poplatků spojených s dopravou (o,4 %), které zvýšily tento ukazatel příslušně o 0,4 p.b. a 0,2 p.b. Spotřebitelské ceny za zboží a služby spojené s bydlením se v dubnu tohoto roku zvýšily o 0,2 %. Zdražilo užívání bytu (o 0,5 %). Z důvodu lokálních rozhodování o změnách sazeb poplatků, v dubnu letošního roku i nadále zdražily služby za stočné (o,2 %) a zásobování vodou (o 0,8 %). Byl zaznamenán další nárůst poplatků za odvoz odpadů (o 0,9 %). V dubnu 2009 se ceny nositelů energií udržely v průměru na úrovni podobné jako před měsícem. Méně než v předchozím měsíci zaplatili spotřebitelé za palivo (o 0,4 %). Zavedené v březnu tohoto roku nové tarify pro distribuční služby způsobily, že celková platba za elektrickou energii byla nižší (o 0,2 %). I nadála zdražovala tepelná energie (o 0,6 %). Více než před měsícem se platilo za zboží a služby v oblasti vybavení bytu a vedení domácnosti (o 0,3 %).

3 3 Ceny potravin se v dubnu tohoto roku zvýšily o,7 % (proti růstu o 2,0 % v březnu t.r.). Duben letošního roku je dalším měsícem, ve kterém vzrostly platby spojené se zdravím (o 0,3 %). Ceny v oblasti dopravy byly vyšší než v minulém měsíci o,4 %. Největší zdražení bylo u cen za dopravní služby (o 2,2 %), v tom - v důsledku zavedení nových přepravních tarifů - platby za osobní železniční dopravu - o 0,8 %. Od začátku tohoto roku rostly ceny osobních automobilů, které v dubnu byly o,8 % vyšší proti předchozímu měsíci. Došlo též k růstu cen za palivo do soukromých dopravních prostředků (o, %), v tom motorový benzin - o,7 %. V souvislosti s nadměrnou nabídkou ve vztahu k potřebám domácího trhu, klesly naproti tomu ceny kapalného plynu (o,2 %). Tabulka č. 2: Dynamika inflace v % v roce 2008 a během prvních 4 měsíců roku 2009 Rok Měsíc I.-XII. XII. I. II. III. IV. V porovnání s příslušným měsícem předchozího roku 4,2 3,3 2,8 3,3 3,6 4,0 V porovnání s předchozím měsícem X -0, 0,5 0,9 0,7 0,7 Prameny: GUS HDP Hrubý domácí produkt sezónně vyrovnaný (předchozí kvartál =00, stále ceny ohledně roku 2000) V porovnání s předchozím kvartálem, se v I. kvartále 2009 HDP sezónně vyrovnaný změnil reálně o +0,4 %. Přidaná hodnota brutto v národním hospodářství se v I. kvartále 2009 změnila reálně o +0, %. Přidaná hodnota brutto v průmyslu v I. kvartále 2009 se změnila reálně o -,4 % a ve stavebnictví o +0,5 %. V sektoru tržních služeb přidaná hodnota brutto v I. kvartále se změnila reálně o +, %. Hrubý domácí produkt sezónně nevyrovnaný (ceny stále průměrné předchozího roku)

4 4 Tuzemská poptávka v I. kvartále 2009 se změnila reálně o 0,8 %. V I. kvartále 2009 spotřeba celkem se změnila reálně o +,3 %, osobní spotřeba o +,2 %, naproti tomu náklady brutto na základní prostředky se změnily reálně o -0,9 %. Přidaná hodnota brutto v národním hospodářství v I. kvartále 2009, v porovnání se stejným obdobím roku 2008, byla vyšší o,2 %. Přidaná hodnota brutto v průmyslu klesla o 5,9 % proti stejnému období roku 2008, naproti tomu ve stavebnictví se zvýšila příslušně o 3,4 %. V sektoru tržních služeb přidaná hodnota brutto v I, kvartále v porovnání se stejným obdobím roku byla vyšší o 3, %, v tom přidaná hodnota brutto u obchodu a oprav se zvýšila o,9 %, naproti tomu u dopravy, skladového hospodářství a u spojů o 0,3 %. Tuzemská poptávka v I. kvartále 2009, v porovnání se stejným obdobím roku 2008, byla nižší o,0 % při růstu HDP o 0,8 %. Spotřeba celkem v I. kvartále 2009, v porovnání se stejným obdobím roku 2008, byla vyšší o 3,9 %. v tom osobní spotřeba o 3,3 %, a veřejná spotřeba o 6, %. Náklady brutto na základní prostředky v I. kvartále 2009 byly vyšší o,2 % - v porovnání se stejným obdobím roku Míra investic (poměr nákladů brutto na základní prostředky vůči hrubému domácímu produktu v běžných cenách) činila 4,9 % proti 5, % před rokem. Výroba Dle předběžných údajů realizovaná produkce průmyslu ve stálých cenách (v podnicích s počtem pracovníků vyšším než 9 osob) byla v dubnu 2009 o 2,4 % nižší než před rokem a o 7, % menší proti březnu tohoto roku. Průmyslová výroba sezónně očištěná byla ve výši o 8,0 % nižší proti stejnému měsíci předchozího roku a o 0,9 % vyšší v porovnání s březnem Ve vztahu k dubnu 2008 pokles realizované produkce průmyslu byl zaznamenán ve 26 průmyslových odvětvích (ze 34), mimo jiné ve výrobě kovů - o 40,5 %, v těžbě černého a hnědého uhlí - o 29,9 %, ve výrobě motorových vozidel, přívěsů a návěsů - o 26, %, ve výrobě koksu a výrobků rafinace ropy - o 23,0 %, výrobků z pryže a plastových hmot - o 3,9 %, chemikálií a chemických výrobků - o 3, %, strojů a zařízení - o 2,2 %. Růst realizované produkce průmyslu - v porovnání s dubnem předchozího roku - byl zaznamenán v 8 úsecích výroby, mimo jiné ve výrobě farmaceutických výrobků - o 6,5 %, počítačů, elektronických a optických přístrojů - o 3,0 %, nápojů - o,2 %. Nezaměstnanost Počet nezaměstnaných zaregistrovaných na úřadech práce koncem dubna tohoto roku činil 79,9 tis. osob (z toho 893,8 tis. žen) a byl nižší než před měsícem o 38,9 tis. osob, tj. o 2,2 %. V ročním vyjádření vzrostl tento počet o 4,2 tis. (ve stejném období roku 2008 byl zaznamenán pokles tohoto počtu o 96,5 tis., tj. o 5,7 %). Tento pokles byl výsledkem mimo jiné růstu vyregistrování z titulu zahájení práce, v tom sezónní. V porovnání s dubnem 2008 se zvýšil jak počet nezaměstnaných, tak i míra nezaměstnanosti. Menší než před měsícem byl počet nezaměstnaných nově zaregistrovaných a větší než před rokem. Větší než v březnu tohoto roku a dubnu 2008 byl počet propuštěných z důvodů týkajících se podniků. Více než před rokem se zaregistroval počet osob dříve pracujících. Pracovní úřady měly menší počet pracovních nabídek než v březnu a i ve stejném období roku 2008.

5 5 Nezaměstnaní zaregistrovaní na úřadech práce koncem dubna 2009 tvořili,0 % ekonomicky aktivního obyvatelstva (v březnu ,2 %, v dubnu ,3 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti se udržovala i nadále ve vojvodstvích: Warmińsko-Mazurském (8,6 %), Zachodniopomorském (5,0 %), Kujawsko-Pomorském (4,9 %) a Lubuském (4,7 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti měla vojvodství: Wielkopolské (8, %), Mazowiecké (8,2 %), Śłąské (8,5 %) a Malopolské (9,0 %). V porovnání se stavem z konce března 2009 byl zaznamenán pokles počtu nezaměstnaných ve všech vojvodstvích, nejvýznamněji v níže uvedených : świętokrzyském (o 4,8 %) zachodniopomorském (o 4,0 %) lubelském (o 3,9 % ) warmińsko-mazurském ( o 3,7 %). Naproti tomu proti stejnému období roku 2008 se nezaměstnanost zvýšila v 5 vojvodstvích, Nejvýraznější růst nezaměstnanosti byl zaznamenán v níže uvedených vojvodstvích: lubuském (o 8,8 %) wielkopolském (o 8,4 %) podlaském (o 5,7 %) dolnośląském (o 4,2 %) malopolském a opolském (po 23,6 %). Pouze v mazowieckém vojvodství byl zaznamenán pokles nezaměstnanosti o,3 %. Tabulka č. 3: Míra registrované nezaměstnanosti během posledních 7 měsíců Rok Měsíc X. XI. XII. I. II. III. IV. Míra nezaměstnanosti 8,8 9, 9,5 0,5 0,9,2,0 Prameny: GUS Tabulka č. 4: Počet registrovaných nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti. Stav - ke konci dubna 2009.

6 6 VOJVODSTVÍ Registrovaní nezaměstnaní (v tisících) Míra nezaměstnanosti POLSKO 79,9,0 Dolnośląské 37,2 2, Kujawsko-Pomořské 24,7 4,9 Lubelské 2,4 2,4 Lubuské 56,2 4,7 Łódźké 9,9 0,7 Małopolské 7, 9,0 Mazowiecké 202,5 8,2 Opolské 42,6,6 Podkarpacké 28,9 4,4 Podlaské 53,0,2 Pomořské 84,0 0,3 Śląské 53,2 8,5

7 7 Świętokrzyské 80,8 4,4 Warmińsko-Mazurské 98,6 8,6 Wielkopolské 7,7 8, Prameny: GUS Průměrná mzda Průměrná měsíční mzda v podnikovém sektoru v dubnu 2009 byla 3 294,76 PLN a mzda bez odměn ze zisku činila 3 292,66 PLN. Průměrná zaměstnanost v podnikovém sektoru v dubnu 2009 byla o,2 % nižší ve vztahu k předchozímu měsíci. V podnikovém sektoru v dubnu 2009 bylo zaměstnáno 5 308,8 tis. osob. Tabulka č. 5: Průměrná měsíční mzda brutto v podnikovém sektoru za posledních sedm měsíců Rok Měsíc X. XI. XII. I. II. III. IV. Průměrná mzda celkem (PLN brutto) 3 320, , , , , , ,76 Obrat zahraničního obchodu V prvním kvartále 2009 export v běžných cenách činil 99,4 mld. PLN, a import 07,6 mld. PLN. V porovnání se stejným obdobím roku 2008 se export snížil o 3,3 % a import o,6 %. Pasivní saldo bylo ve výši 8,2 mld. PLN (ve stejném období minulého roku minus 8,9 mld. PLN). Export vyjádřený v dolarech USA činil 30, mld. USD a import 32,7 mld. USD. V porovnání se stejným obdobím roku 2008 se export snížil o 27,5 % a import o 33,5 %. Pasivní saldo bylo ve výši 2,6 mld. USD (ve stejném období minulého roku minus 7,7 mld. USD).

8 8 Export vyjádřený v euro činil 22,7 mld. EUR, import 24,6 mld. EUR a pasivní saldo,9 mld. EUR, před rokem minus 5,2 mld. EUR (export se snížil o 20,3 % a import o 27,0 %). Pasivní saldo bylo zaznamenáno s rozvojovými zeměmi - minus 6,7 mld. PLN (minus 5, mld. USD, minus 3,8 mld EUR), se zeměmi střední a východní Evropy - minus 4,2 mld. PLN (minus,4 mld. USD, minus,0 mld EUR) a aktivní saldo bylo dosaženo s vyspělými zeměmi ve výši 2,7 mld. PLN (3,9 mld. USD, 2,9 mld. EUR), z toho se zeměmi EU saldo dosáhlo výše 5,7 mld. PLN (4,8 mld. USD, 3,6 mld. EUR). Podíl vyspělých zemí na exportu celkem činil 85,8 % (z toho EU 80,3 %) a na dovozu 67,4 %,(z toho EU 59,6 %). Podíl Německa, největšího obchodního partnera Polska, na exportu byl vyšší než ve stejném období roku 2008 o, p.b. a činil 26,6 %, a na importu byl nižší o,9 p.b. a tvořil 2,6 %. Aktivní saldo činilo 3,2 mld. PLN. (,0 mld. USD, 0,7 mld EUR), ve stejném období roku 2008 saldo bylo pasivní a činilo minus 2,4 mld. PLN (minus,0 mld. USD, minus 0,7 mld. EUR). Z hlavních obchodních partnerů Polska nejmenší růst dynamiky obratu byl zaznamenán u exportu do Itálie, Francie, Holandska, Velké Británie a Německa a u importu byla zaznamenána nejvyšší dynamika - z Číny, USA a Korejské republiky. Obrat s první desítkou našich obchodních partnerů tvořil 68,9 % exportu celkem (ve stejném období roku ,6 %) a 68,0 % importu celkem (příslušně 66,4 % v minulém roce). Tabulka č. 6: Obrat zahraničního obchodu leden - březen 2009 I.-III Obrat mil. PLN mil. USD mil. EUR I.-III.2008 = 00 I.-III. PLN USD EUR struktura v % Export 9937,7 3048, ,5 96,7 72,5 79, Import 07588, , ,5 88,4 66,5 73, Saldo -826,3-2595,6-924,0 X X X X X Prameny: GUS Tabulka č. 7: Obrat zahraničního obchodu dle důležitějších zemí

9 9 I. - III ZEMĚ v mil. PLN v mil. USD v mil. EUR I. - III = 00 I. - III. PLN USD EUR struktura v % EXPORT. Německo 26430,5 8073,6 6063,2 00,9 76,3 83,5 25,5 26,6 2. Francie 720,5 279,2 635,3 05,4 79,9 87,4 6,6 7,2 3. Itálie 6984,7 226,9 599,8 07,4 8,0 88,7 6,3 7,0 4. Velká Británie 6094,6 873,5 404,7 02,3 77,9 85, 5,8 6, 5. Česká republika 5569,7 709,4 28,5 98,4 74,9 8,8 5,5 5,6 6. Holandsko 4360,8 339,5 004,8 03,3 78,6 85,9 4, 4,4 7. Rusko 376,6 099,9 84,8 77,5 55,7 62,6 4,7 3,8 8. Švédsko 2856,7 875,0 656,6 83,5 63,4 69,3 3,3 2,9 9. Belgie 2682,4 89,0 65,0 92,9 70,2 76,9 2,8 2,7

10 0 0. Španělsko 258, 786,5 59,0 83,9 63,4 69,4 3,0 2,6 IMPORT. Německo 23203,6 7096, 5327,0 8, 6,4 67,2 23,5 2,6 2. Čína 0932,3 330,3 2494,2 9,2 89,2 98, 7,5 0,2 3. Rusko 0355,7 395,2 2394,2 87,9 67, 73,4 9,7 9,6 4. Itálie 7056,8 247,8 66,6 87,8 66, 72,6 6,6 6,6 5. Francie 4798,7 469,3 02,8 75,4 57,2 62,5 5,2 4,5 6. Česká republika 3722,0 29,4 850,5 89,2 67,0 73,5 3,4 3,5 7. Holandsko 3589,2 094,3 822,2 88,6 66,9 73,2 3,3 3,3 8. Korejská republika 3304,8 984, 745,8 4,2 83,9 93, 2,4 3, 9. Velká Británie 346,0 963,2 722,8 9,0 69,0 75,5 2,8 2,9 0. USA 2882, 868,2 656, 9, 88,4 97,8 2,0 2,7 Prameny: GUS

11 Kursy měn Tabulka č. 8: Průměrné měsíční měnové kurzy za posledních sedm měsíců Rok Měsíc X. XI. XII. I. II. III. IV. USD 2,698 2,9209 2, ,634 3,542 3,348 EUR 3,5855 3,7207 4,077 4,28 4,6442 4,6237 4,493 Prameny: NBP V dubnu došlo k posílení polské měny vůči dolaru a euru. Koncem měsíce za dolar USD se platilo 3,28 PLN, a za euro 4,38 PLN. Průměrný kurz USD byl v dubnu 3,34 PLN a průměrný kurz EUR 4,4 PLN. Úrokové sazby Nadále platí úrokové sazby zavedené dne 26. března roku Znamená to, že poprvé od ledna tohoto roku se Bankovní rada Polské národní banky ( Rada Polityki Pieniężnej NBP") nerozhodla provést korekturu. Nebyla rovněž změněna míra povinné rezervy. Tabulka č. 9 : Základní úrokové sazby NBP Úroková míra Úrokování Platí od: Referenční míra *) 3, Lombardní úvěr 5,

12 2 Depozitní sazba NBP 2, Reeskont směnky 4, Míra povinné rezervy - od vkladů ve zlotých vypověditelných na každé požádání 3, od termínových vkladů ve zlotých 3, od vkladů v cizích měnách vypověditelných na každé požádání 3, od termínových vkladů v cizích měnách 3, *) - minimální rentabilita 7-denních peněžních poukázek Prameny: GUS Hospodářská konjunktura Celkové klima konjunktury ve zpracovatelském průmyslu je v květnu hodnoceno negativně, ačkoliv lépe než v dubnu (minus 5 proti minus 8). Zlepšení konjunktury signalizuje 8 % analyzovaných podniků, její zhoršení - 23% (před měsícem příslušně 7% a 25%). Zbývající podniky hodnotí, že jejich situace se nemění. Hodnocení celkového klimatu konjunktury ve stavebnictví jsou v květnu horší než ve stejném měsíci za posledních devět let, ale méně pesimistická než v dubnu. Je to způsobeno zlepšením stále nepříznivých hodnocení současné i budoucí zásoby objednávek, stavební a montážní výroby a také finanční situací analyzovaných podniků. Hodnocení konjunktury v jednotlivých oborech v maloobchodě jsou rozdílná. Příznivý ukazatel celkového klimatu konjunktury byl zaznamenán pro odvětví týkající se domácností - plus (plus 7 v dubnu) a také obor vlákno, oděvy, obuv - plus 2 (v minulém měsíci minus 2). Ve zbývajících oborech negativní hodnocení jsou podobná: minus 2 pro potravinářská odvětví (před měsícem minus 6) a také pro obor motorová vozidla (v dubnu minus 5). V květnu u většiny analyzovaných skupin podniků poskytujících služby byla konjunktura hodnocena lépe než v předchozím měsíci. Nejvíce optimistická hodnocení celkového klimatu konjunktury hlásí firmy ze sektoru finanční a pojišťovací služby, ačkoliv jsou značně horší než ta z května minulého roku. Nejvíce negativní

13 3 hodnocení, rovněž horší než zaznamenaná ve stejném měsíci před rokem, ale lepší než v dubnu tohoto roku, hlásí organizace ze sektoru doprava a skladové hospodářství. Stav ke dni Zdroj: PAIiIZ (Polská agentura informací a zahraničních investic)

14 4