KOMPOZICE LITANIÍ V KLATOVSKÉ HUDEBNÍ SBÍRCE
|
|
- Ludvík Šimek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA HUDEBNÍ KULTURY KOMPOZICE LITANIÍ V KLATOVSKÉ HUDEBNÍ SBÍRCE DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Eliška Rendlová Učitelství pro SŠ, obor Hv-Nj Vedoucí práce: Mgr. Vít Aschenbrenner, Ph.D. Plzeň, 2013
2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací. Plzeň, 31. března vlastnoruční podpis
3 Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu práce Mgr. Vítu Aschenbrennerovi, Ph. D. za cenné rady a poskytnutí materiálů o klatovské hudební sbírce. Dále můj dík patří Bc. Jaroslavu Pletichovi a Doc. MgA. Jiřímu Bezděkovi, Ph. D. za odborné rady při nejasnostech ve formové analýze.
4 OBSAH 1 ÚVOD LITANIE JAKO HUDEBNÍ ÚTVAR Historický vývoj Litanie v klatovské hudební sbírce Loretánské litanie KLATOVSKÁ HUDEBNÍ SBÍRKA Historie fondu hudebních manuskript Popis fondu a jeho katalogizace CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH HUDEBNÍCH PRAMENŮ Komplexní náhled do kompozice Litaniae Lauretanae ex D (Pocorni) Autorství skladby Popis pramenné předlohy Analýza jednotlivých částí litanií Komplexní náhled do kompozice Lytaniae Lauretanae, simul de S: Joanne Nep: in D (Manschinger) Autorství skladby Popis pramenné předlohy Analýza jednotlivých částí litanií Komplexní náhled do kompozice Litaniae Lauretanae in A (Procopio Gottwaldt) Autorství skladby Popis pramenné předlohy Analýza jednotlivých částí litanií Srovnání analyzovaných litanií SPARTACE MANUSKRIPTŮ A KOREKCE CHYB ZÁVĚR CIZOJAZYČNÉ RESUME SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ PŘÍLOHA...57
5 1 ÚVOD Litanie byly druhem katolické chrámové hudby, které dosáhly svého vrcholu provozování v 18. století. Nikdy však nezaujaly přední místo v provozu hudby jako například hudební druh mše. I přesto mají svou nezastupitelnou pozici v provozování duchovní hudby. Tématem předkládané diplomové práce je pokus o přiblížení tohoto hudebního druhu. Přímo se pak zaměřím na litanie vyskytující se v klatovské hudební sbírce. Studie by mohla také částečně přispět k problematice regionálního výzkumu o provozování hudby v menších kulturních centrech. Jedná se však pouze o velmi malý dílek a bude zapotřebí ještě mnoha výzkumů, aby bylo možné realizovat určité srovnání jedné lokality s lokalitami ostatními. Primárním pramenem této práce se stal fond hudebních manuskript uložený v archivu Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech. Tato sbírka je oproti ostatním hudebním sbírkám výjimečná nejen svou kvalitou. Ale také kvantitativně se jedná o velice rozsáhlý fond, jehož velikost značně převyšuje hudební sbírky jiných hudebních center podobného významu. Nejprve budou podány informace o historii hudebního druhu litanií. Následovat budou údaje o výskytu litanií v klatovské hudební sbírce, doplněné překladem nejužívanějšího druhu litanií litanií loretánských. Nemůže chybět ani kapitola věnovaná hudební sbírce děkanského kostela. Druhá část práce bude zaměřena na analyzování vybraných litanií. V příloze budou uloženy 3 litanie, u kterých jsem z ručně psaných archiválií vytvořila digitální opis, který usnadňuje práci s notovým materiálem a je tak také připravený pro provozování hudby. Jedná se o troje loretánské litanie, u kterých je autorství přiřčeno skladatelům: Pocorni, Manschinger (také současně text nepomucenských litanií) a Gottwald. U každých litanií bude prověřeno autorství a jednotlivé části cyklu budou formálně analyzovány. Závěrem budou litanie vzájemně porovnány. Závěr práce tvoří popis a umístění chyb, které byly v manuskriptech objeveny a opraveny. Nakonec bude přiložen soupis litanií obsažených v klatovské hudební sbírce a za pomoci programu Finale spartované partitury vybraných tří litanií. 5
6 2 LITANIE JAKO HUDEBNÍ ÚTVAR 2.1 Historický vývoj Litanie (lat. litania nebo lidově letania, výraz vznikl z řeckého λιτανεία = prosba) označuje obecně naléhavou prosbu. Přesněji pak pod tímto názvem rozumíme specifický prosebný útvar, při kterém jeden nebo více předzpěváků/prosebníků vzývá přímo Boha, případně svaté nebo přednáší jednotlivá přání, zatímco ostatní (sbor/lidé) navazují vlastní prosebné formule. Tento sled více nebo méně četných zvolání a proseb patří k základním formám kultovních činností od primitivních až po nejvyšší náboženství. 1 Zmínky o křesťanských litaniích pochází ze 4. století z orientu, jedná se o litanie s prosbou Kyrie, eleison. Litanie pravděpodobně vyšly z tradice prosebných formulí, které odříkával lid k přednášené modlitbě při mši (např. Kyrie eleison, Amen, audi nos, ora pro nobis, miserere nobis apod.) 2 V Itálii musely být litanie známy nejpozději kolem roku 500, jelikož se na jejich vzor odkazuje provedení litanií při galikánském koncilu ve Vaisonu roku 529. Ve stejném liturgickém kruhu (Koncil v Orléans 511) se objevuje provedení rogationes = litanie v souvislosti s procesími konanými před svátkem Nanebevstoupení Páně. Po celý středověk byly označovány jako litanie i jakékoliv všeobecné prosby. 3 Prvními litaniemi, které se staly součástí liturgického provozu, byly litanie ke všem svatým ze 7. století pocházející z Říma. Tento hudební útvar se postupně začínal využívat při různých procesích a pobožnostech. Patrná je především obliba litanií loretánských, které jsou nazvány po Mariině domnělém domově, italském poutním místě Loreto, kde bylo vytvořeno mnoho litanií na oslavu Panny Marie. Loretánská neboli mariánská litanie byla roku 1601 uznána jako oficiální mariánská skladba. 4 Na českém území je doložen výskyt litanií nejprve v klášterním prostředí ve 12. století. Odtud se postupem času dostávají i do prostředí náboženských obřadů mimo klášter a jsou využity při procesích konaných ve 14. století. 5 Ve středověku jsou litanie jednohlasé litanie ke všem svatým. Po několika úvodních zvoláních, která se objevovala ve středověku v nejrůznějším pořadí, následují tři hlavní 1 Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Band 8, Laaf-Mejtus. Kassel Sp ČERNUŠÁK, Gracian et al.: Slovník české hudební kultury. Praha S Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Band 8, Laaf-Mejtus. Kassel Sp ČERNUŠÁK, Gracian et al.: Slovník české hudební kultury. Praha S Tamtéž, S
7 díly. První začíná s přímým vzýváním Trojice Boží (Pater de coelis deus, Sancta redemptor mundi deus, Spiritus sancte deus, Sancta trinitas unus deus), zvolání jsou zodpovězena prosbou miserere nobis. Ve středním dílu následují svatí, nejprve svatá Maria, dále jednotlivé kategorie (ordines): andělé, patroni a proroci, apoštolové a evangelisté. Jejich počet kolísá podle místních a časových podmínek. Ve druhém díle odpovídá lid dalšími formulemi, jako např. parce nobis domine nebo exaudi nos. Třetí díl otevírá předzpěvák Peccatores te rogamus audi nos, lid odpovídá se starými prosbami římských legií před bojem te rogamus, audi nos. Tento díl uzavírají různé textové formule. 6 Od 16. století se začaly vyskytovat vedle jednohlasých litanií také vícehlasé, které přirozeně zprvu vycházely z dochovaných melodií. V jednohlasých i vícehlasých litaniích převládá kompozice litanií loretánských. Vývoj litanií jako vícehlasé skladby můžeme sledovat již od dob Palestriny a Lassa až po vídeňský klasicismus. V 16. století se objevují v českém prostředí litanie ke svatému Janu Nepomuckému a skladby v českém jazyce. Hudebního vrcholu dosáhly litanie v 17. a 18. století, následný vývoj již neposkytoval možnosti další stylizace. V průběhu 18. století tudíž přechází hlavní zájem o litanie spíše na skladatele menšího významu nebo i známé skladatele, kteří je bezprostředně využívají ve své praktické církevní službě. O této domněnce svědčí fakt, že například Joseph Haydn nesložil vůbec žádnou litanii, oproti tomu jeho církevně činný bratr Michael jich složil devět. V rodině Mozartově se vyskytuje 5 litanií, jedny zkomponoval otec Leopold, čtyři jeho syn Wolfgang. V následujícím 19. století nepřikládali hodnotu litaniím ani Schubert, Liszt či Bruckner. K litaniím se obracelo v 19. století pouze ceciliánské hnutí, které však nevyzvedlo litanie z propojení s užitkovou hudbou Litanie v klatovské hudební sbírce Autorství Klatovská sbírka obsahuje celkem 94 litanií, jen u necelé poloviny je znám autor skladeb, zbylých 49 je anonymních. Z autorů lze jmenovat například skladatele Františka Xavera Brixiho ( ) 8, od něhož se ve sbírce vyskytuje 5 litanií a mnoho dalších 6 Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Band 8, Laaf-Mejtus. Kassel Sp ČERNUŠÁK, Gracian et al.: Slovník české hudební kultury. Praha S , 15:31 7
8 skladeb: mše, moteta, nešpory aj. Dalšími autory jsou Jan Křtitel Vaňhal ( ) 9, Karel Loos ( ) 10, nebo klatovský rodák Mansvet Klička ( ) 11. Velká část skladatelů litanií je uvedena bez křestních jmen, což ztěžuje přesnou identifikaci autorství. Druhy litanií Z celkových 94 litanií má 59 z nich uvedeno přímo v názvu o jaký typ litanií se jedná. Nejčastější jsou zde litanie loretánské, kterých sbírka obsahuje 34 (v názvu uvedeno nejčastěji Litaniae Lauretanae). Dalším hojně zastoupeným typem litanií jsou litanie oslavující také Pannu Marii Litaniae de Beatissima Vergine Maria, které zastupují 11 položek ze vzorku 59 litanií s přesným druhovým názvem. 7 litanií je k oslavě svatého Jana Nepomuckého Litaniae de Sancte Joanne Nepomuceno. Slova k těmto litaniím můžeme nalézt také ve 3 skladbách zároveň společně s textem loretánských litanií. Méně četnými jsou Litaniae de SS. Nomine Jesu, kterých se nachází v klatovské sbírce 5. Ze vzorku přesného označení litanií náleží jedna oslavě všech svatých Litanie o Všech svatých a jedna poslednímu dni v roce Litanie na poslední den v roce. 12 Tato práce pojednává o trojích loretánských litaniích. U jedné z nich je současně zapsán také text litanií nepomucenských. Vzhledem k zaměření práce a také k celkově vysoké četnosti výskytu mariánských litanií vůbec představuje následující kapitola krátké pojednání o tomto typu litanií. 2.3 Loretánské litanie Loretánské litanie jsou prosbou k Panně Marii. Název je odvozen od poutního místa Loreto v Itálii. V češtině se pro tento druh litanií používá také název mariánské litanie. Loretánské litanie by bylo možné rozčlenit podle textové stránky na různé úseky. Tyto části jsou variabilní dle provedení. Kyrie prosí Pána a Krista o smilování a vyslyšení. Zde je text prosebné formule předzpěváka, nebo kněze opakován beze změn také lidem: , 15: , 14: , 15:14 12 Tabulka se soupisem 94 litanií klatovské hudební sbírky se nachází v příloze. 8
9 Kyrie, eleison. Christe, eleison. Christe, audi nos. Christe, exaudi nos. Pane, smiluj se. Kriste, smiluj se. Kriste, uslyš nás. Kriste, vyslyš nás. Pater oslavuje Trojici Boží, lid po každé prosbě vyslovuje slova miserere nobis smiluj se nad námi. Pater de caelis Deus Fili redemptor mundi Deus Spiritus Sancte Deus Sancta Trinitas unus Deus Otče z nebes, Bože Synu, Vykupiteli světa, Bože Duchu Svatý, Bože Svatá Trojice, jeden Bože Dále následuje pět částí, kde je velebena a vzývána Panna Maria. Nejdříve je o Marii mluveno jako o svaté, dále jako o Matce, Panně. V dalším dílu jsou používána různá přirovnání a metafory. Naposledy je Maria oslovována jako Královna. U všech těchto úseků odpovídá lid zvoláním slov ora pro nobis oroduj za nás. Sancta Maria Sancta Maria Sancta Dei Genitrix Sancta Virgo virginum Mater Mater Christi Mater divinae gratiae Mater purissima atd. Virgo Virgo prudentissima Virgo veneranda Virgo praedicanda atd. Svatá Maria Svatá Boží Rodičko Svatá Panno panen Matko Kristova Matko Božské milosti Matko nejčistší atd. Panno nejmoudřejší Panno ctihodná Panno slavná atd. 9
10 Salus Salus infirmorum Refugium peccatorum Consolatrix afflictionem Auxilium Christianorum Regina Regina angelorum Regina patriarcharum Regina prophetarum atd. Uzdravení nemocných Útočiště hříšníků Potěšení zarmoucených Pomocnice křesťanů Královno Andělů Královno patriarchů Královno proroků atd. Celé litanie končí prosbou k Beránku Božímu Agnus Dei: Agnus Dei, qui tollis peccata mundi, parce nobis, Domine. Agnus Dei, qui tollis peccata mundi, exaudi nos, Domine. Agnus Dei, qui tollis peccata mundi, miserere nobis. Beránku Boží, jenž snímáš hříchy světa, odpusť nám, Pane. Beránku Boží, jenž snímáš hříchy světa, uslyš nás, Pane. Beránku Boží, jenž snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. 13 Takovéto rozčlenění nacházíme například u níže zkoumaných Litaniae lauretanae Procopia Gottwalda 14, které jsou litaniemi solemnis slavnostními, kompozičně rozsáhlými litaniemi. U těchto litanií se vyskytuje téměř kompletní text celých mariánských litanií (chybí jen 2 invokace z části Mater a 5 invokací z části Regina). U hudebního útvaru litanií lze totiž rozlišit dva druhy jejich realizace. Stejně jako u mešního ordinaria se jedná o podobu krátké inscenace brevis, nebo o provedení slavnostní, rozsáhlé solemnis. Podobně jako u mší byly malé litanie určeny pro potřeby všedních dnů s menším obsazením, kratšími sólovými výstupy a skromnějším rozsahem. Naopak slavnostní litanie byly prováděny při mimořádných slavnostních příležitostech nebo církevních svátcích, kde bylo bohatší nástrojové obsazení, a skladba měla větší rozměry Překlad z latinské loretánské litanie do češtiny In: LENZ, Antonín: Rozjímání a výklady o litanii Loretánské. Praha S podrobněji kapitola SMOLKA, Jaroslav a spol.: Dějiny hudby. Praha S
11 U dalších dvou analyzovaných litanií (Pokorného Litaniae Lauretanae 16 a Manschingerových Litaniae Lauretanae, simul de S. Joanne Nepom. 17 ) se jedná o litanie malé brevis, které se dělí na méně úseků. V praxi to znamená, že více částí výše uvedeného rozdělení je spojeno dohromady. U malých litanií tak můžeme nalézt například v první části Kyrie také text Pater de Coelis, Sancta Maria nebo Mater kap kap Podrobněji viz analýzy konkrétních litanií v kapitole 4. 11
12 3 KLATOVSKÁ HUDEBNÍ SBÍRKA Klatovské muzeum ukrývá nejeden zajímavý historický skvost. Jednou velmi cennou sbírkou se může směle pochlubit. Jedná se o sbírku hudebnin, skrývající se pod názvem Fond hudebních manuskript, jejíž počátek lze sledovat až do poloviny 18. století a svým významem přesahuje hranice regionu. 3.1 Historie fondu hudebních manuskript Základem fondu se stal archiv kůru klatovského děkanského kostela, původně umístěný na farním úřadě. Manuskripty a archiválie byly z důvodu nedostatku vhodných prostor přemístěny do nově vzniklého muzea roku Tato rozsáhlá sbírka, vedená pod názvem Fond hudebních manuskript, obsahuje hudební rukopisy i množství tisků. Od počátku založení byl fond průběžně doplňován. Velmi významným přínosem byly dary od občanů města, klatovských rodáků, ale i vlastní iniciativa pracovníků muzea. Ve sbírce proto můžeme nalézt díla duchovního i světského charakteru. Prvním významným donátorem sbírky byl berní adjunkt Rudolf Pražský, v darované kolekci nacházíme díla Františka Wodrhánka, Carla Černého a dalších (předání daru se uskutečnilo v roce založení muzea). Další větší vklad se uskutečnil o rok později, kdy profesor místního gymnázia František Nekola věnoval muzejnímu fondu kostelní zpěvníky a další díla, například od Jana Svobody. V následujícím roce 1890 se sbírka rozrostla o díla Romana Niederleho a Josefa Procházky věnované Marií Turnwaldovou. V těchto i následujících letech jsou jednotliviny sbírky hojně využívány chrámovým sborem při děkanském kostele. Dalšími dárci hudebního materiálu se stávají až roku 1908 učitelé a přátelé Jan Krásný z Pořičí a Karel Kratochvíl z Měčína, kteří věnovali muzeu své soukromé sbírky obsahující díla Franceska Krause, Carla Ludwiga Dobische a dalších. V téže době se muzeu podařilo získat koupí rozsáhlou sbírku hudebnin z pozůstalosti místního hudebníka Josefa Kličky. Takto se do fondu dostávají díla Josefa Myslivečka, Františka Xavera Brixiho, ale i skladby Wolfganga Amadea Mozarta. Zajímavým příspěvkem do sbírky byly v roce 1920 hudebniny z pozůstalosti Rudolfa Poláka, rady vrchního zemského soudu v Benešově, mezi nimiž se nalézala i díla Leopolda Eugena Měchury, působícího v Klatovech v letech Mezi hudební kuriozity, které do sbírky také putovaly, lze zařadit notový materiál ke cvičení sokolské župy, který věnoval fondu jednatel klatovského Sokola JUC Adolf Peťule. Za spolupráce místních učitelů hudby 12
13 a chrámového sboru byla sbírka neustále doplňována. Velmi obsáhlá byla soukromá sbírka Ludmily Roháčové-Kličkové z roku 1938, obsahující jak díla slavných skladatelů, tak i regionálních tvůrců (jako Hildericha Pinla nebo Bernarda Romberga). Roku 1954 daroval Ing. Haněl muzeu sbírky svého pradědy, spisovatele Karla Boleslava Štorcha. Zřejmě až poté přibyla do fondu pozůstalost významného klatovského rodáka Josefa Kličky Popis fondu a jeho katalogizace Fond hudebních manuskript obsahuje celkem 111 archivních krabic. Stáří hudebních pramenů tedy určení stáří sbírky dle nejstaršího manuskriptu je ztíženo faktem, že doposud neproběhla dostatečná katalogizace této rozsáhlé sbírky hudebnin. Není tak známo ani přibližný počet hudebnin obsažených v tomto objemném prameni. 20 Při přesunu archivu z kůru děkanského kostela byla přemístěna jen část celého archivu, menší část hudebních pramenů zůstala ve skříních na kůru děkanského kostela. Převezeny byly pravděpodobně starší vrstvy sbírky, které již nebyly na konci 19. století využívány pro hudební provoz. Přesné určení data převozu sbírky do Vlastivědného muzea Dr. Hostaše však není možné z důvodu nepřítomnosti jakékoliv muzejní evidence hudebnin. 21 Prvním pokusem o katalogizaci sbírky hudebnin se zaobírali teprve v letech pracovníci muzea PhDr. Božena Zýková a pan Vlček. 22 K hudebninám bylo přiděleno inventární číslo, které je tvořeno z velkého písmena D a následně čtyřmístného čísla. Za jménem autora a názvem skladby je uvedeno obsazení a dále jméno opisovače, místo původu a datace skladby (pokud jsou obsažené). Výsledný katalogizační lístek pak například vypadá: 19 JIRÁK, Jan et al. Průvodce fondem hudebních manuskript archivu Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech. S ASCHENBRENNER, Vít. Hudební sbírka klatovského děkanského kostela. Praha, Písemná práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. S Tamtéž, s Tamtéž, s
14 D 5666 Inv. číslo hudebn iny Wojtischek, Antonio Graduale (Offertorium) in D (Ave Maria). 4 zp. hlasy, 2 violini, 2 oboe, 2 corni, 2 clarini, tympani, viola, organo con violone. Úplné. /okolo 1820 /. 31 l. zach. kůr Klatovy /248/ autor skladby název skladby a její základní tónina. Obsazení, pro něž je skladba komponována. Určení kompletnosti uloženého díla. Jméno opisovače (je-li zjištěno). Datace vzniku (někdy pouze orientační). Počet listů a jejich stav (zach. = zachovalý, def. = defektní) Poznámky psané na díle a jeho původní signatury. 23 Problémem této inventarizace je pravděpodobně náhodné přiřazování inventárních čísel k hudebninám, například i v rámci jednoho archivního kartonu jsou některé skladby začleněné do této katalogizace a jiné jsou přehlédnuty. To vede k celkové nesystematičnosti. Nevýhodou inventarizace je také to, že katalogizační lístky nejsou opatřeny notovými incipity 24, i když tato katalogizace probíhala již v době existence souborného hudebního katalogu. 25 První kompletní evidence byla provedena mezi lety studentem bohemistiky a anglistiky Štěpánem Špádem na popud správce fondu Jana Jiráka. Špád prošel celou sbírku hudebnin a respektoval při tom nedokončenou inventarizaci ze 70. let, do které však nezasahoval. Pokud byla objevena skladba bez katalogizačního lístku, bylo užito staré katalogizační číslo farní provenience. Tato evidence může posloužit jako základní informace pro bádání mimoklatovských výzkumníků, avšak pro regionální výzkum hudebního provozu je nedostatečná. Údaje byly zjišťovány pouze z desek skladby, ačkoliv dodatečné uvedení jména skladatele se tu a tam vyskytovalo až na jednotlivých partech. Na kterých se také vyskytovaly například podpisy či šifry deskriptorů. V neposlední řadě katalogizace opět postrádá notový incipit, který by umožnil vyhledání a začlenění skladeb do českých i světových katalogizačních systémů. 26 Zatím poslední snahou o zmapování fondu hudebních manuskript je katalogizace Mgr. Víta Aschenbrennera. Jedním z hlavních cílů katalogizace probíhající v letech bylo zapsání notových incipitů jednotlivých skladeb, tak aby byla umožněna kompatibilita katalogizace s centrálními evidenčními katalogy 27. Kartotéční lístky dále obsahují: jméno autora a název skladby, soupis hlasů, specifikace filigrán či (pokud je to možné) stáří opisu hudebniny uvedené s maximální možnou přesností. Záznam obsahuje 23 JIRÁK, Jan et al. Průvodce fondem hudebních manuskript archivu Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech. S Notový incipit = číselný kód udávající čísly v jakém taktu je skladba, předznamenání a první noty skladby 25 ASCHENBRENNER, Vít. Hudební sbírka klatovského děkanského kostela. Praha, Písemná práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. S Tamtéž, s SHK a RISM 14
15 ale také informace o kopistech (jména či šifry s přiřazením jednotlivých partů), stavu dochování hudebniny a soupis všech zjistitelných katalogizačních systémů (uvedených většinou na přebalu hudebniny či na jednotlivých partech). Významné jsou také informace související s provozováním dané skladby dodatečné přípisy na partech, opravy písařských chyb či (výjimečně) datace provozování skladby. 28 Každá skladba byla opatřena novým evidenčním číslem umístěným vlevo nahoře. Kartotéční lístek například vypadá takto: 18/18. KLm - [č. inv. chybí] MANSCHINGER Lytaniæ Lauretanæ, simul de S: Joanne Nep: in D a Canto Alto Tenore Basso Violinis 2 bus con Organo pro Choro Clatoviensi B: V: Mariæ Del Sig: Brixi. \ NB Manschinger. Ms.: 1 DS Flaška ( 1783) s. d. [ante 1784]: kompletní provozovací materiál & desky; 360 x 220; f. Filigrány: překřížené klíče + iniciála W; šesticípá hvězda (desky); často žádné (tlustý papír). Hlasy: C, A, T, B, Vno 1, Vno 2, Clno 1[D], Org. Pozn.: Torzo chybí part Clno 2. Jednotka shodná s jednotkou [15/7] KLm-D 4945: shodné autorství, v detailech odlišná ornamentika, v části Salus zde sólový soprán (v jednotce [15/7] sólový tenor), v některých částech odlišná tempová označení. Autorství na deskách Brixi napsáno dodatečně jinou rukou. Další jinou rukou přeškrtnuto a dopsáno autorství Manschinger. Autorství uvedeno na partu B nahoře uprostřed: Del. Sig. Brixi (DS Flaška). Virtuózní nároky na C, A. Text k Janu Nepomuckému uveden v partech paralelně pod mariánským. Autorství Brixiho pravděpodobně Novák nezkoumal. Katalogizace: (A) Flaška ante 1784: chybí. Jiná: dodány desky, s.d. [ante Kirlem]: desky nahoře uprostřed perem: N: ro 330. Začerněno tuší (K). (K) tisk Klička (1860?) desky vpravo nahoře: 547. Oválné razítko Sig. Chori. B.V.M. Klattoviensis desky dole uprostřed, bez datačního vpisku. Interpretační poznámky: 0 Záznamy o provozování: 0 Datace: s. d. [ante 1784]. 29 Tato detailní katalogizace se však ukázala natolik časově náročnou, že bylo zaevidováno pouze prvních 21 kartonů a vytvořeno tak 468 katalogizačních lístků. Tento 28 ASCHENBRENNER, Vít. Sbírka hudebnin Vlastivědného muzea dr. Hostaše v Klatovech se zaměřením na bohemika 18. století. S katalogizace dle V. Aschenbrennera 15
16 velmi podrobný přístup je nicméně nevyhnutelným předpokladem pro možnosti další badatelské činnosti. 30 Ačkoliv se jedná jen o částečné zmapování rozsáhlé klatovské sbírky, již i tento průzor může poskytnout dílčí informace o hudebním provozu v regionu. Zvláště pak možnost porovnání notových incipitů v centrálních katalozích přináší zajímavé informace o výskytu totožných skladeb v různých lokalitách naší země, nebo o prodlevách putování opisů skladeb z velkých hudebních středisek do menších kulturních center, jakými byly i Klatovy. 30 ASCHENBRENNER, Vít. Hudební sbírka klatovského děkanského kostela. Praha, Písemná práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. S
17 4 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH HUDEBNÍCH PRAMENŮ 4.1 Komplexní náhled do kompozice Litaniae Lauretanae ex D (Pocorni) Autorství skladby Určení přesného autorství je ztíženo faktem, že se u skladby objevuje pouze příjmení autora. Na deskách je uvedeno jako Pokorni, na partu varhan Pocorni. S největší pravděpodobností se můžeme domnívat, že se jedná o Gottharda Pokorného. Gotthard Pokorný byl výborný houslista a varhaník, narodil se v Českém Brodě roku Zde se mu dostalo prvního hudebního vzdělání u kantora Václava Brabce, kterému se stal nakrátko také pomocníkem. Pokorný opustil své rodné město a vydal se na hudební cestu do Ruska. Když se vrátil, naskytla se mu příležitost být školen dále v hudebním umění v Brně. Zde zůstal a roku 1760 se stal ředitelem kůru v katedrále svatého Petra a Pavla. Oženil se s Brňačkou, se kterou měl jednu dceru, ze které se stala houslová a klavírní virtuoska. Dostalo se jí ušlechtilého potlesku i od slavného Mozarta, který ji slyšel hrát na oba nástroje. Pokorný komponoval chrámovou hudbu, napsal četné mše, litanie a nešpory, které byly rozšířeny v opisech do mnoha moravských i českých hudebních sbírek (často bez křestního jména). Složil také několik houslových koncertů a klavírních děl. Roku 1793 navštívil naposledy své rodné město a také Prahu, kde měl v oblibě Strahovský klášter. Zemřel roku 1802 ve věku 69 let. 32 Domněnku o tom, jestli skladbu zkomponoval opravdu Gotthard Pokorný, však nepotvrdilo ani srovnání s centrálními evidenčními katalogy hudebnin. Naopak při rešerších v Souborném hudebním katalogu a katalogu RISM byly nalezeny shodné litanie, jejichž autorem je zde ale jistý Kieslich. Tato skladba se vyskytuje ve sbírce Strahovského kláštera v Praze pod názvem Lytaniae Lauretanae in D a je datována do 18. století 33. Nástrojové obsazení je stejné. Katalog RISM odkazuje na Riemannův 31 umístěná ve 45. krabici fondu hudebních manuskript bez katalogizačního čísla Klm 32 DLABACZ, Gottfried Johann. Allgemeines historisches Künstler-lexikon: für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien: Zweiter Band J-R. Praha Sp , 16:28 17
18 Musiklexikon, kde je možné najít skladatele jménem Kieslich. V rozporu je však datace skladby do 18. století a životní data tohoto skladatele. Leo Kieslich se narodil ve městě Wiese v polském Slezsku roku 1882, ve Vratislavě navštěvoval učitelský seminář a také tamní akademický institut pro církevní hudbu, kde byl po nějaký čas žákem Emila Bohna. Poté se stal učitelem hudby a zpěvu a sbormistrem v Neustadtu. Od roku 1924 žil ve Vratislavě, do konce roku 1925 v Gliwici, kde byl učitelem hudby na reálném gymnáziu. Napsal přes 100 písní a sborů každého druhu, 3 mše, 2 singspiely, mariánské skladby, jeden balet a 3 kantáty. 34 Jednoznačné určení autora těchto litanií bohužel není možné, katalog RISM přisuzuje autorství skladateli jménem Kieslich, který se narodil teprve roku 1882, ovšem zároveň popisuje skladbu jako kompozici z 18. století. Klatovský opis s určeným autorstvím Pokorného je ručně psaným pramenem a tento opis jistě patří ke starší vrstvě hudebnin v klatovské sbírce, pravděpodobně z 18. století. Domnívám se, že pokud by skladbu zkomponoval Kieslich, skladba by nebyla ručním opisem, ale spíše tiskem. Pro vyřešení tohoto rozporu by bylo však jistě potřeba dalšího, hlubšího průzkumu skladby, aby bylo možné stanovit závěr o tom, kdo byl pravým autorem této skladby Popis pramenné předlohy Partitura Pokorného loretánských litanií je opatřena deskami s popisem: "Litaniae Lauretanae / ex D / á / 4 vocibus / Violinis 2 bus / Alto Viola / Clarinis 2 bus / con / Organo / Del Sig. Pokorni / Chori B. V. Maria Klattoviensis". Na horním okraji desek je připsáno perem: N: ro, číslo začerněno tuší. V pravém horním rohu je vytisknuté číslo 532 jako součást katalogizazce provedené Mansvetem Kličkou v 19. století. V dolní části desek uprostřed se nachází oválné razítko: Sig. Chori. B.V.M. Klattoviensis bez datačního vpisku, pocházející rovněž od M. Kličky. Hudebnina obsahuje kompletní party pro provozovací praxi, jedná se o manuskript, který byl psán inkoustem na ručně klíženém papíře. Nenachází se zde žádný záznam o vzniku skladby ani o tom, kdo vytvořil opis skladby. Všechny party jsou psány úhledně jedním písmem, jedná se pravděpodobně o anonymního deskriptora, nikde se nevyskytuje jeho podpis. Jednotlivé party jsou do desek volně vloženy v pořadí: Organo, zpěvní hlasy (Canto, Alto, Tenore, Basso), Violino I a II, Clarino I a II. Pro každý zpěvní hlas a hudební nástroj 34 RIEMANN, Hugo. Musiklexikon. Berlin S
19 obsahuje rukopis jeden exemplář. Party jsou psány oboustranně, na jedné straně se vyskytuje nejčastěji 16 až 17 notových osnov. Party zpěvních hlasů jsou označeny jako: Canto notován v sopránovém c klíči, Alto notován v altovém c klíči, Tenore notován v tenorovém c klíči a Basso v basovém f klíči. I. a II. houslový part je notován v houslovém klíči g, viola v altovém neboli violovém c klíči. Clarino I a II in D v houslovém klíči. Varhanní part je notován v basovém klíči f, harmonii hudebník hraje za pomoci číslovaného basu (basso continuo), který je vepsán nad notovou osnovu. Nejdůslednější značení sólových a sborových částí se nachází v partu varhan, kde jsou zapisovány slovy Solo nebo Tutti. U sborových hlasů se nahodile vyskytuje slovo Solo, ale party již postrádají ukončení sólových částí vepsáním slova Tutti. Označení Solo nalézáme ale také u varhanního partu v instrumentální mezihře, kde mělo pravděpodobně posloužit jako informace o dynamice, která je v manuskriptu naznačena jen velmi sporadicky. Dynamika je udávána dvojicí piano (v manuskriptu psáno jako p: nebo po:) a forte (psáno jako f: nebo for). Zápis dynamiky se nachází především ve smyčcových partech, ve varhanním partu je jen zřídka, možná z nedostatku místa a z důvodu lepší přehlednosti zápisu, když uvážíme, že v notovém zápisu varhan je již zabráno mnoho místa číslovaným basem. Jak bylo uvedeno výše, dynamika u varhanního partu je ve své podstatě však udána označeními Tutti/Solo, která ve své době nahradila klasická znamínka piano a forte. Logicky hrál hudebník slaběji při sólech a naopak při celosborových částech či instrumentálních mezihrách si mohl dovolit zintensivnit hlasitost své hry. Dynamické označení nenalezneme ani u jednoho zpěvního hlasu ani v partech trubek. Ornamentika je ve skladbě zapsána skromně. Její výskyt je lokalizován pouze v partech I. a II. houslí. Jedná se o přírazy, skupinky a trylky. Ne příliš četná je i artikulace, použité jsou obloučky při sledu rychlejších not, na několika místech nalezneme staccata na šestnáctinových notách I. houslí. Tempové označení se vyskytuje vždy na začátku každé z částí skladby. Agogická označení jako například ritardando nebo accelerando zde nenalezneme. Pokorného litanie jsou rozděleny na 5 částí: Kyrie, Rosa, Salus, Regina a Agnus. Skladba, jejíž celkový rozsah činí 312 taktů, nese rysy litanií brevis, tedy malých litanií určených pro všední provedení viz kapitola 2 19
20 Skladba je ukotvena, jak již z názvu vyplývá, v tónině D dur. Litanie se vyznačují durmollovou tonalitou, která je typická pro slohové období baroka. V tonálním plánu litanií se vyskytuje v části Rosa příbuzná tónina G dur, která je dominantou k základní D dur. V části Salus a v první části Agnus (do 36. taktu) je použita stejnojmenná mollová tónina d moll Analýza jednotlivých částí litanií Kyrie První část litanií je zasazena do tóniny D dur v celém taktu, díl je v rychlém tempu Allegro. Kyrie je zkomponováno pro celé ansámblové i pěvecké obsazení. Najdeme zde sborové i sólové pasáže. Sóla nejsou tolik rozsáhlá, což odpovídá výše zmíněnému určení litanií, jako litanií krátkých brevis, kde sólové party nebyly příliš rozsáhlé. S oporou o text je tento díl průvodním zvoláním Kyrie eleison, Christe audi nos, exaudi nos. U toho však tento díl nekončí, pokračuje dalšími slovy loretánských litanií, která bychom u litanií delších mohli nalézt i jako samostatné části s vlastními hudebními myšlenkami. Zde tomu tak není, a proto do části Kyrie textově spadají dále: Pater de coelis, Sancta Maria, Mater a Virgo. Slova z těchto částí mariánských litanií jsou, až na dvě zvolání (Mater boni consilii, Mater Salvatoris), užita všechna. Časté je užití různých invokací v pěveckých partech, slova zpěvních hlasů se sjednocují až při prosebné formuli ora pro nobis, nebo miserere nobis. Kyrie neobsahuje předehru, na začátku nastupují všechny hlasy zároveň, formový vzorec této části vypadá následovně: A m A k m a b m a b k m D A A A D D 36 Kyrie vykazuje známky dvoudílnosti, jedná se o velkou dvoudílnou formu zakončenou kodou. Malý díl a je v základní tónině celého cyklu D dur. Díl je charakterizován celosborovým obsazením, v houslových partech nesou rytmicky zajímavé téma sledy triol šestnáctinových not. Před nástupem dalšího dílu se nachází ve sborovém partu homofonní 36 Tóniny jednotlivých malých dílů 20
21 sazba vedení hlasů (7 11 takt). Tento postup má dát pravděpodobně vyniknout kontrastu mezi sborovou částí a sólem nastupujícím v malém b. Malý díl b začíná ve 12. taktu sólem sopránu a altu se slovy Pater de coelis Deus, v taktu 17 se přidává zbytek sboru. Tato část probíhá v dominantní tónině A dur. V houslovém partu je na začátku použit tečkovaný rytmus, který přechází v šestnáctinové běhy not. Díl začíná sólem sopránu s altem, pokračuje sborově, tóninou zůstává dominantní A dur. Následuje krátká mezihra, která dvakrát opakuje tentýž stupnicovitý běh v prvních houslích. Mezihra zde neplní funkci modulace do jiné tóniny, stále se pohybujeme v A dur. S přihlédnutím k textu se můžeme domnívat, že je mezihra pouze určitým předělem ve verbální stránce skladby. Tónina A dur zůstává i v malém dílu a na slova Sancta Maria. Díl b nastupuje v 39. taktu tentokrát tenorovým a basovým sólem na slova Virgo, ve 44. taktu se přidává zbytek sboru. Tato část se vrací k základní tónině D dur. Kyrie je ukončeno kodou s indexem mezihry v D dur, rytmický pohyb šestnáctinových not je shodný s mezihrou, skladatel se tak navrací k motivu, který je již posluchači známý. Melodie je posunuta o kvintu výše a oproti mezihře je koda rozšířena o finální takt tónických akordů na čtvrťových notách. Rosa Tónina druhé části Rosa je tóninou stojící na subdominantě základní tóniny, tedy G dur. Díl má tempové označení Andante a je ve dvoučtvrťovém taktu. Tato část je sólová pro soprán, tenor a bas, alt a trubky mají tacet, díl má 109 taktů. Po textové stránce jsou využita celá slova části Rosa, kromě dvou vzývání (Turris Davidica a Domus aurea) a jejich následné prosebné formule ora pro nobis. Část vykazuje opět známky dvoudílnosti s úvodní introdukcí, mezi velkými díly je vložena mezihra s motivy z introdukce, které můžeme slyšet i v závěrečné kodě: i A m i A k i i a i b m i a i b k i G G D D D e-g G Díl je uveden introdukcí s hlavní melodií v prvních houslích, tentýž melodický motiv poté přebírá soprán na začátku malého dílu a s indexem i a taktéž tenorové sólo v díle a i. Téma z introdukce se opakuje opět v mezihře, malém dílu a a v kodě, je dobře znatelné podle melodické linky v prvních houslích a rozložených akordů v ostatních doprovodných nástrojích (violino II, viola, varhany). 21
22 Text podporuje rozdělení na malé části v částech a, a zaznívají slova Rosa mystica, v částech b, b slova Stella matutina. Díl b přináší zpočátku zcela nové hudební prvky, v taktu 85 přichází již ale melodie známá z malého dílu b, proto je díl označen jako b a nikoliv jako nový větný díl. Rosa končí kodou s melodií introdukce. Z harmonické stránky je část zasazena do tóniny G dur. V malém dílu b je užita tónina D dur (dominantní tónina k G dur), která je základní tóninou celé litanie. Mezihra opakuje motivickou práci introdukce a malého dílu a, jen jsou tyto motivy posunuty do D dur. Ve stejné tónině zůstává i malý díl a i, od 67. taktu však začíná modulovat do dílu b, který nastupuje v tónině e moll. K původní G dur se skladba navrací v taktu 85. a v této tónině již skladba doznívá až do konce. Salus Třetí část litanií tvoří kontrast k předchozím dílům, jak svým tempem, které je značně pomalejší, tak i užitou mollovou tóninou. Tempové označení je Adagio, pouhých 31 taktů dlouhý díl je nejkratší v celém cyklu a nachází se v celém taktu ve stejnojmenné tónině d moll. Obsazení tohoto oddílu je kompletní kromě trubek, které zde nezaznívají. Slova úseku loretánských litanií Salus jsou využita všechna. Formově se jedná o malou dvoudílnou formu s introdukcí a kodou: i a b k i d F d d Část je uvedena osmitaktovou introdukcí, výrazný motiv pro tento díl je hra nástrojového aparátu, která probíhá v šestnáctinových notách nebo v tečkovaném rytmu na šestnáctinových notách. Časté je užití unisona prvních a druhých houslí, na některých místech nalézáme unisono v celém nástrojovém aparátu. Sólové party sopránu, altu, tenoru a basu se přidávají v pátém taktu, avšak nepřinášejí novou hudební myšlenku a jsou podloženy shodným instrumentálním doprovodem jako začátek skladby, proto bych toto první zvolání Salus infirmorum, ora pro nobis přiřadila také k introdukci skladby. Malý díl a nastupuje na devátém taktu v paralelní durové tónině F, kde se střídají sólově soprán s altem a tenor s basem. Malé b začíná na poslední čtvrťové notě dvacátého taktu. Skladba se navrací do tóniny d moll, ke zpěvu se přidává celý sbor. Ve 24. taktu se objevuje stejnojmenná D dur, která pak zpět přechází k d moll. Koda opakuje motiv tečkovaného rytmu introdukce. 22
23 Regina Regina se navrací k základní tónině celého cyklu D dur, jednotlivé části pak užívají také dominantní tóninu A dur. Tempo je rychlé Allegro, díl je ve dvoučtvrťovém taktu. Předposlední segment skladby je celosborový, nástrojový aparát je využit celý včetně trubek, které podtrhují radostný charakter této kompozice. Přestože skladatel na některých místech užil rozdílného textu pro různé hlasy, neaplikoval celý text úseku Regina do této skladby. Zbývá pět prosebných zvolání, která vynechal buď záměrně, nebo z nedostatku rozsahu díla. Nenalezneme zde vzývání: Regina sine labe originali concepta, Regina in caelum assumpta, Regina sacratissimi Rosarii, Regina familiae, Regina pacis, na které se pokaždé odvětilo ora pro nobis. Regina má 72 taktů a jedná se o velkou dvoudílnou formu: A A a b c a a b D A A D A D Malé díly mají od 11 do 14 taktů, jsou dobře zřetelné dle změn v harmonické stránce. Díl a začíná v D dur, b a c probíhá v dominantní A dur, a zpět v D dur, a oproti prvním dvěma provedením tohoto tématu nyní v A dur, poslední b oproti prvnímu provedení nyní v základní D dur. Předělení velkých větných dílů je dobře znatelné z nástupu malého a v základní tónině. Agnus První úsek Agnus je v tónině d moll, až na konci se navrací zpět k durové D, kompozice je ve volnějším tempu Adagio a v celém taktu. Obsahuje sborové i sólové části. Závěrečná část loretánských litanií je klasické trojí zvolání k Beránku Božímu Agnus Dei. doprovázené prosbami: parce nobis, Domine, exaudi nos, Domine a miserere nobis. Autor upotřebil všech těchto slov. Formově skladba vykazuje znaky třídílnosti, konkrétně se jedná o velkou třídílnou formu s reprízou, introdukcí a kodou: 23
24 i A B A k i a i b c b a i b k d d F F F d D D Agnus je uvedeno introdukcí s výrazným rytmickým motivem v nástrojovém aparátu, který je charakterizován rychlými stupnicovitými běhy. Často probíhá celý smyčcový a varhanní part v unisonu. Tento motiv se nachází i v následujícím malém a v instrumentální složce. Introdukce a první vzývání Agnus Dei je v d moll, změna přichází v malém díle b, který přináší zářivou kontrastní paralelní tóninu F dur. I když je tempové označení závěrečného úseku litanií pomalejší, pocit zvolnění tato část nepřináší, v díle a se vyskytují rychlé kvartoly na šestnáctinových notách, v dílu b zase sextoly na šestnáctinových notách, které zapříčiňují svižný spád hudebního toku dopředu. Malý díl c v F dur je sólový pro altový hlas, který nese hlavní melodii. Nástrojový aparát zde vytváří pouze instrumentální doprovod k tomuto sólovému partu, typické je terciové vedení hlasů na osminových notových hodnotách. Tónina i instrumentální složka malého dílu b zůstává totožná s malým b, změny nalézáme v rytmice sborových hlasů, kde jsou tyto obměny zapříčiněny odlišnými slovy. Malé a se vrací do tóniny d moll, rozdíly se vyskytují jen v pěvecké složce. Na posledních deset taktů nastupuje v závěru skladby základní tónina celého cyklu D dur, a to v malém dílu b, kde se přidávají i trubky a kompozice nabírá jásavé povahy. Poslední prosba miserere nobis nastupující na 45. taktu by se dala nazvat kodou, která již nepřináší žádné nové hudební myšlenky a je pouze dozníváním celé skladby. Oproti předchozí hudbě kde byly použity šestnáctinové pasáže, se zde střídají akordické souzvuky na čtvrťových a půlových notách, které poskytují celkové zklidnění a uzavírají tak celý cyklus. 24
25 4.2 Komplexní náhled do kompozice Lytaniae Lauretanae, simul de S: Joanne Nep: in D (Manschinger) Autorství skladby Na základě popisů na deskách skladby byly litanie původně přisouzeny F. X. Briximu, jehož jméno bylo nicméně na obalu hudebniny následně přeškrtnuto a autorství připsáno jistému Manschingerovi. Křestní jméno autora chybí, po šetření v hudebních slovnících a encyklopediích se pravděpodobně jedná o Vojtěcha Manschingera. Vojtěch Manschinger (psán také Marschinger/Manšinger) pocházel patrně z kantorské rodiny na Lounsku. Jeho chrámové skladby se vyskytují na kostelních kůrech po Čechách (na Strahově, u alžbětinek a minoritů v Praze, v Žamberku, v Želivi aj.). Tyto četné skladby jsou datovány koncem 18. a počátkem 19. století. 38 V klatovské hudební sbírce se tyto litanie nachází ještě podruhé se shodným autorstvím. 39 Při rešerších v souborném hudebním katalogu se tytéž Litaniae Lauretanae nachází v Národním muzeu v Praze, avšak jejich autorem je zde Joseph Müller. Za poznámkou, že jsou litanie opsány dvěma deskriptory, je uveden rok 1764, který je pravděpodobně rokem vzniku opisu této skladby. 40 Jediný Pazdírkův hudební slovník naučný podává kusé informace o Josefu Müllerovi, který se alespoň nějakým datem začlenil do 18. století: Müller, Josef 1), jenž má v pražském kap. archivu Ave Regina je patrně totožný s kantorem ve Všejanech, potom v Doubravici do Od něho též dvě litanie na Mělníce. [Podlaha, H.R. IX. 129.] Popis pramenné předlohy Desky litanií jsou opatřeny názvem: Lytaniae Lauretanae, simul de S: Joanne Nep: / in D / a / Canto Alto / Tenore Basso / Violinis 2 bus / con / Organo / pro / Choro 37 umístěná v 18. krabici fondu hudebních manuskript, dle nové katalogizace V. Aschenbrennera 18/18, KLm č. inv. chybí 38 PAZDÍREK, Oldřich. Pazdírkův hudební slovník naučný. II. Část osobní, svazek 2. Brno S nová katalogizace dle V. Aschenbrennera 15/17, KLm č. inv. D incipit: , , 11:27 41 PAZDÍREK, Oldřich. Pazdírkův hudební slovník naučný. II. Část osobní, svazek 2. Brno S Nalezeno bylo i několik jmenovců tohoto skladatele, kteří však nežili v době, kdy měla vzniknout tato skladba. Ostatní slovníky skladatele jménem Joseph Müller, který by žil v 18. století, neuvádí. Rešerše v: Die Musik in Geschichte und Gegenwart, The New Grove, Český hudební slovník osob a institucí, DLABACZ: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon. 25
26 Clatoviensi / B: V: Mariae / Del Sig: Brixi. / NB Manschinger. Na horním okraji desek je připsáno perem: N: ro 330, začerněno tuší. V pravém horním rohu je vytisknuté číslo 547 jako součást katalogizazce provedené Mansvetem Kličkou v 19. století. V dolní části desek uprostřed se nachází oválné razítko: Sig. Chori. B.V.M. Klattoviensis bez datačního vpisku, původem také od M. Kličky. Hudebnina neobsahuje kompletní party pro provozovací praxi, v torzu se dochoval jen neúplný sopránový part, je zde pouze jeho první strana. Při spartaci byl užit sopránový part ze shodných Manschingerových litanií, které jsou uloženy také v klatovské hudební sbírce pod katalogizačním číslem 15/ Chybí také kompletní part Clarino II, který byl při spartaci doplněn na základě srovnání s partem Clarino I. Nemohl být opsán ze shodných Manschingerových litanií. Srovnání dochovaného partu Clarino I (18/18) a partu Clarino I ze stejnojmenných litanií (15/17) ukázalo, že se litanie liší v partech trubek. Proto byla užita Clarino I ze zkoumaných litanií a Clarino II k ní dotvořena. Poslední nesrovnalostí mezi zkoumanými litaniemi a druhou jednotkou litanií je part violy. Loretánské litanie 18/18, které byly spartovány, violový part neobsahují. Namísto toho litanie 15/17 zahrnují i part Alto Viola Obligata, který byl do spartované partitury zapsán a hudebně do skladby dobře zapadá. Text litanií ke svatému Janu Nepomuckému je uveden v partech paralelně pod slovy mariánských litanií. U nekompletního sopránového partu, byl text dotvořen dle předlohy ostatních zpěvních hlasů. Litanie jsou psány oboustranně inkoustem na ručně klíženém papíře. Party jsou do desek vloženy v pořadí: Organo, Canto, Alto, Tenore, Basso, Violino I a II, Clarino I. Na jedné poměrně nahuštěné ručně psané straně je nejčastěji 16 notových osnov. Deskribentem této hudebniny byl Jan Václav Flaška, který byl budovatelem klatovské hudební sbírky od roku 1740 až do jeho smrti roku V Klatovech působil také jako regenschori farního figurálního kůru. Litanie postrádají dataci vzniku jejich opisu, avšak z let, ve kterých byl Flaška ve funkci, lze vyvodit přibližné datum vzniku opisu, který musel být pořízen tudíž před rokem Notace jednotlivých partů odpovídá standardu užívanému v dané době: Canto notován v sopránovém c klíči, Alto notován v altovém c klíči, Tenore notován v tenorovém c klíči a Basso v basovém f klíči. I. a II. houslový part jsou notovány 42 nová katalogizace dle V. Aschenbrennera, KLm č. inv. D ASCHENBRENNER, Vít. Hudební sbírka klatovského děkanského kostela. Praha, Písemná práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. S. 5 26
27 v houslovém klíči g, viola v altovém neboli violovém c klíči. Clarino I a II in D v houslovém klíči. Varhanní part je opatřen číslovaným basem a také označeními Solo a Tutti, které u těchto litanií u zpěvních hlasů nalézáme také, avšak spíše jen značení Solo, ukončení sóla a vyznačení nástupu celého sboru již většinou chybí. Dynamická znaménka nalézáme zejména u partů prvních a druhých houslí, jedná se o dvojici piano forte. Tato znaménka, udávající zvukovou intenzitu hrané hudby se zde vyskytují pod symboly p: jako piano a f: jako forte. U varhanního partu přebírala dynamickou roli pojmenování Solo/Tutti, která naznačovala varhaníkovi, jak silně je třeba hrát, resp. registrovat. Ornamentiku tyto litanie v podstatě postrádají. Jen na několika místech se vyskytuje u smyčcových partů příraz nebo staccata na šestnáctinových notách. Obloučky jsou užity jen velmi zřídka. Tempová označení jsou udána vždy na začátku každé části litanií. Jejich škála je od nejpomalejšího Larga přes mírné Andante až po rychlé Alla breve nebo Allegro. Manschingerovy litanie se dělí na 6 částí: Kyrie, Mater, Virgo, Salus, Regina a Agnus. Celkový rozsah skladby činí 339 taktů, litanie nesou znaky litanií krátkých, neboli litanií brevis. Základní tóninou celého cyklu je D dur. Jiná než výchozí tónina je užita ve zcela sólových dílech, v sólové části Mater se vyskytuje dominantní tónina A dur. V části Salus je použita tónina fis moll, která stojí na třetím stupni výchozí tóniny D dur Analýza jednotlivých částí litanií Kyrie Úvodní část je zasazena do základní tóniny D dur, je v celém taktu a má 51 taktů. V Kyrie se představuje celé nástrojové obsazení. Sbor nastupuje hned na začátku, předvádí se zde také sopránové a altové sólo, které není příliš rozsáhlé, což opět poukazuje na to, že se jedná o litanie brevis. Stejně jako u Pokorného litanií i zde nalézáme v části Kyrie nejen invokaci Kyrie eleison, Christe audi nos, exaudi nos. Díl dále pokračuje textovými částmi Pater de coelis a Sancta Maria, ze kterých využívá všech zvolacích a prosebných formulí. Z následného formového vzorce skladby můžeme pozorovat určitý náznak ronda: 27
28 i a i b a i c a i D D D A H D Kyrie je uvedeno introdukcí, nejprve nastupuje prvních 7 taktů v tempu Andante, které jsou zakončeny korunou a dvojčárou. Následuje již díl v tempovém označení Allegro, kde bych dalších 7 taktů označila jako vstup dílu a i přicházejícího v taktu 15. Tento vstup nastavuje doprovodnou složku k dílu a i, kde se již zde objevuje motiv, který se vyskytuje dále v malém a a jeho dalších obměnách. Tento motiv vyžaduje bravurní hru houslových partů. V rychlém tempu se zde řítí svižné šestatřicetinové běhy. V těchto pasážích hrají první a druhé housle unisono. Viola a varhany představují pouze doprovodnou složku. Mezi těmito virtuosními úseky se přidávají také trubky. Celkově jsou si malý díl a a jeho obměny velice podobné, používají stejný motiv, jsou dravé a výrazné, zpívané celým vokálním ansámblem. Zbývající díly b a c jsou lyričtější, už jen zásluhou odmlky trubek. Díl b je sólovým pro soprán a alt, které mají hlavní pozornost a přinášejí novou melodii, nástrojový aparát tvoří doprovod. Následuje díl a, který je obměněn hlavně postavením na dominantní tónině A dur. Díl c je opět lyričtější bez užití trubek, zpívá jej celý sbor a dostává se do tóniny H dur. V taktu 39 až 42 probíhá sekvenční postup. Kyrie se navrací zpět k tónině D dur v závěrečném malém a. Ačkoliv se malé díly a nenavrací přesně ve stejném znění, alespoň náznak ronda v této formě jistě nalézt můžeme. Mater Druhá část Mater je ukotvena do dominantní tóniny A dur a je ve 2/4 taktu. Tempové označení je Andante Affectuoso. Díl, který má 74 taktů, je sólový pro soprán a alt. Trubky mají tacet, zbytek nástrojového aparátu vytváří doprovod k sólům. Využita jsou téměř všechna slova části Mater. Chybí jen dvě invokace, na které již nedošlo pravděpodobně z důvodů rozsahových (Mater Ecclesiae, Mater boni consilii a jejich následné prosebné formule ora pro nobis). Formově se jedná o malou dvoudílnou formu s introdukcí, mezihrou a kodou: i a i m a i k m A A-E E E-A A 28
10. Přílohy. Královno posvátného růžence Královno míru.
10. Přílohy 10.1 Text litanií Loretánské litanie Při zhudebňování loretánské litanie se vycházelo z textu; obvyklé změny tempa nastaly pravidelně u Kyrie eleison, Salus injirmorum, Regina Angelorum a v
VíceStupnice e moll má jeden křížek- fis. E moll aiolská. Stupnice h moll má dva křížky- fis, cis. H moll aiolská. 3. ročník.
Stupnice e moll má jeden křížek- fis. E moll aiolská 1 Stupnice h moll má dva křížky- fis, cis. H moll aiolská A dur + akordy a moll harmonická + akordy e moll harmonická + akordy h moll melodická + akordy
VíceHra na kytaru. Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na kytaru. I. stupeň
Hra na kytaru Kytara se dnes těší velké oblibě stejně jako dříve. Odjakživa je nástrojem, který nás doprovázel při zpěvu, ale její možnosti sahají od skladeb klasické hudby, přes španělské flamenco až
VíceK ý-ri-e, e-léison. Christe, e-léison. Ký-ri-e,
64 LITANIÆ LAURETANÆ BEATÆ MARIÆ VIRGINIS AD PROCESSIONEM Sabbato, post antiphonam» Salve Regina «, cantentur Litaniæ Lauretanæ B. M. V. a duobus fratribus et choro alternatim. K ý-ri-e, e-léison. Christe,
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA
Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Název vyučovacího předmětu: Časové vymezení předmětu: Hudební výchova 1.-9. ročník
VícePožadavky ke zkoušce z hudební nauky pro školní rok 2017/18
Požadavky ke zkoušce z hudební nauky pro školní rok 2017/18 (týká se žáků, kteří mají individuální studium hudební nauky) 1. ročník Zvuk, tón, nota Notová osnova, houslový klíč Hudební abeceda Celý tón
VíceHudební výchova 6.ročník
Hudební výchova 6.ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy,průř.témata Pomůcky, literatura Vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění. Orientuje se v hudebních
VíceE E FIS E E E FIS E. Stupnice G dur má osm tónů, začíná a končí na tónu G. Má jedno předznamenání, křížek FIS. Tento křížek je vždy první.
Opakování Posuvky napsané k notám přímo v taktu, platí pouze pro ten takt, ve kterém jsou umístěny. Když napíšeme křížek, nebo béčko přímo za houslový klíč, změníme tím všechny noty, pro které je posuvka
VíceČlověk a jeho svět ČJ a literatura TV. Matematika
VZDĚLÁVACÍ BLAT: tupeň: bdobí: mění a kultura čekávané výstupy omp e t e n c e čivo Mezipředmětové vztahy oznámky zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase intonuje
VíceČ E Š O V. Návrh znaku a vlajky. pro obec
Návrh znaku a vlajky pro obec Č E Š O V autor: Mgr. Jan Tejkal HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice tel.602953832 e-pošta: j.tejkal@volny.cz Tvorba nových obecních (městských) symbolů:
VíceNAUKA O HUDBĚ školní rok 2014/2015 VNITŘNÍ SMĚRNICE ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY PhDr. ZBYŇKA MRKOSE, BRNO, DOŠLÍKOVA 48
ZAKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA PhDr. ZBYŇKA MRKOSE, BRNO, DOŠLÍKOVA 48 NAUKA O HUDBĚ Patří mezi povinné předměty hudebního oboru Základních uměleckých škol. Délka studia je pětiletá a řídí se podle učebních plánů.
VícePožadavky ke zkoušce z hudební nauky pro školní rok 2018/19
Požadavky ke zkoušce z hudební nauky pro školní rok 2018/19 (týká se žáků, kteří mají individuální studium hudební nauky) 1. ročník Zvuk, tón, nota Notová osnova, houslový klíč Hudební abeceda Celý tón
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů
VíceZPRAVODAJ Č. 2/2015. Vážení přátelé slánského muzea,
ZPRAVODAJ Č. 2/2015 Vážení přátelé slánského muzea, dovolte nám hned v úvodu upozornit na nový symbol, který Vás bude provázet na většině propragačních materiálů, tiskovin a muzejních akcí po celý rok.
VíceOtázky z hudební nauky 1. ročník
Otázky z hudební nauky 1. ročník 1. Co je zvuk, tón (jeho vlastnosti), nota? 2. Jak vypadá notová osnova, houslový klíč (napiš), takt, taktová čára a k čemu to všechno slouží? 3. Vyjmenuj hudební abecedu
VíceHUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník
1. ročník Rytmická deklamace, hra na ozvěnu. Řeč šeptem, slabě, pomalu, rychle. Rozlišování zvuků. Pozorné a soustředěné naslouchání. Pokusy o zpívaný dialog: Jak se jmenuješ? Rozlišování vysokého a nízkého
VíceZákladní škola Moravský Beroun, okres Olomouc
Charakteristika vyučovacího předmětu hudební výchova 6. 9. ročník Vyučovací předmět hudební výchova je vyučován ve všech ročnících v jedné vyučovací hodině týdně. Jeho obsahem je naplňování očekávaných
VíceSRG Přírodní škola, o. p. s. Zapomenutá křídla. Tvorba animovaného klipu k autorské písni. Autor: Tomáš Kudera
SRG Přírodní škola, o. p. s. Zapomenutá křídla Tvorba animovaného klipu k autorské písni Autor: Tomáš Kudera Vedoucí práce: PhDr. Vít Novotný, MgA. Magdalena Bartáková Datum odevzdání: 8. listopadu 2010
VíceINSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní umělecká škola Charlotty Masarykové, Praha 6, Veleslavínská 32. Veleslavínská 32, 162 00 Praha 6 - Veleslavín
Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní umělecká škola Charlotty Masarykové, Praha 6, Veleslavínská 32 Veleslavínská 32, 162 00 Praha 6 - Veleslavín Identifikátor školy: 600
VíceHUDEBNÍ FORMY. Studijní texty pro předmět Hudební formy 1. PhDr. Dana Soušková, Ph.D.
HUDEBNÍ FORMY Studijní texty pro předmět Hudební formy 1 PhDr. Dana Soušková, Ph.D. ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE Hudební forma Pojem hudební forma se užívá ve dvou významech. V širším významu se jedná o filozofickou
VíceOrientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2017/18
Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2017/18 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována
VíceDalší školní rok (1. ročník) žák navštěvuje 1 lekci týdně hudební nauky a 1 lekci týdně hry na nástroj (1 lekce=45 minut/týden ).
STUDIUM PŘÍPRAVNÉ HUDEBNÍ VÝCHOVY (PHV) trvá jeden rok (září červen) a je vhodná pro děti, které navštěvují 1. třídu základní školy. Výuka je rozvržena do dvou hodin týdně vcelku (tj. 90 minut). Zde se
VíceStudijní zaměření Hra na varhany
Studijní zaměření Hra na varhany Výuka hry na varhany patří v oblasti základního hudebního vzdělávání spíše ke speciální nabídce hudebního oboru. Základním předpokladem výuky je totiž adekvátní nástroj,
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova 5. ročník Zpracovala: Mgr. Naděžda Kubrichtová Vokální činnosti zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY NOVÝ BOR ŠKOLA, KTEROU MÁŠ RÁD Hudba je zjevení vyššího rozumu a moudrosti. Ludwig van Beethoven OBSAH 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 2 2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY...
VícePraga Magna 2) Confitebor tibi Domine 5) Langue al vostro languir
Praga Magna 2) Confitebor tibi Domine in toto corde meo quoniam audisti verba oris mei In conspectu angelorum psallam tibi. Adorabo ad templum sanctum tuum et confitebor nomini tuo. Super misericordia
VíceVÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU KLÁVESOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 2013 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 - Modřany
VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU KLÁVESOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 0 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 Modřany OBSAH 5.. STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA KLAVÍR 5.. STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA VARHANY 0 5..4
VíceČasový a tematický plán hudební nauky pro rok Samostudium 1. ročník I. zkouška (termín úterý :00 18:00) 1.
pro rok 2014 2015 1. ročník 1. Zvuk a tón rozdíl, vlastnosti tónu (délka, výška, síla a barva) 2. Notová osnova kolik má linek, kolik mezer. Pomocná linka. 3. Znát podobu not celých, půlových, čtvrťových
Vícehlasová výchova správné dýchání hlasová hygiena rozezpívání
Vyučovací předmět Hudební výchova Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník 1. Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové
VíceStudijní zaměření Hra na zobcovou flétnu
Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu Zobcová flétna se spolu s ostatními flétnami řadí historicky mezi nejstarší hudební nástroje. První zmínky nacházíme již na jeskynních malbách. Největší obliby
VíceVzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Ročník: 8.
Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák při pěveckých aktivitách - uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu
VícePomůcka -> abychom si nemuseli hledat vždy šestý stupeň, můžeme vždy kouknout o tercii níže od základního tónu.
NÁVODNÍK za 4. ročník Co musím umět do pátého ročníku! Znám všechny durové stupnice chápu princip kvartového a kvintového kruhu: U stupnic křížky odvozujeme další stupnici podle 5. stupně tedy kvinty ->
VíceHUDBA V OBDOBÍ BAROKA
HUDBA V OBDOBÍ BAROKA Časové vymezení: - 17. století a 1. polovina 18. století (1600 1750) Periodizace hudebního baroka: - rané baroko přelom 16. a 17. století, 1. polovina 17. století - střední baroko
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů
VíceNávrh znaku a vlajky pro obec K U K S
Návrh znaku a vlajky pro obec K U K S autor: Mgr. Jan Tejkal tel.+420602953832 e-pošta: Jan.Tejkal@seznam.cz http://heraldika.webnode.cz/ Tvorba nových obecních (městských) symbolů: Podle platné právní
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ; J. Mihule, M. Střelák, nakl. Fortuna
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 3. období 6. ročník Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ; J. Mihule, M. Střelák, nakl. Fortuna Očekávané výstupy předmětu Na konci 3 období
VíceBrněnský filharmonický sbor Beseda brněnská slaví 155. narozeniny
Brněnský filharmonický sbor Beseda brněnská slaví 155. narozeniny Brněnský filharmonický sbor Beseda brněnská (Bfs Bb) je známým a úspěšným smíšeným pěveckým tělesem doma i v zahraničí. Letos oslavuje
VíceKonkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP
Ročník: I. - využívá své individuální hudební schopnosti při hudebních aktivitách - zpívá dle svých dispozic intonačně jistě a rytmicky přesně v jednohlase - dokáže ocenit vokální projev druhého - reprodukuje
VíceNávrh znaku a vlajky pro obec S T Á J
Návrh znaku a vlajky pro obec S T Á J autor: Mgr. Jan Tejkal HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice tel.602953832 e-pošta: j.tejkal@volny.cz Tvorba nových obecních (městských) symbolů:
Více1. Houslový, altový, tenorový a basový klíč
1. Houslový, altový, tenorový a basový klíč Názvy not v notové osnově určuje klíč. V hudbě se běžně používají čtyři základní klíče: houslový, altový (violový), tenorový a basový. Houslový klíč (G klíč)
VíceHeřmánek Praha, ŠVP 2016. Hudební výchova
1. - 3. ročník Výstupy z RVP ZV Školní výstupy Kompetence žáka Hudební výchova Učivo Mezipředmětové přesahy zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase rytmizuje a melodizuje
VíceAdventní zpěvy a vánoční koledy
upravil Stanislav Jelínek Adventní zpěvy a vánoční koledy 10 0 vánočních písní Stanislav Jelínek Adventní zpěvy a vánoční koledy 10 0 vánočních písní Vydala Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, Praha
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů
VíceČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva
ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Karlovy Vary Inspekční zpráva Základní umělecká škola Plzeňská 395, 364 01 TOUŽIM Identifikátor: 600 067 688 Zřizovatel: Město Toužim, Sídliště 428, 364 20 Toužim
Vícehttp://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4
http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4 Vyšehradský hřbitov je jednou z dominantních součástí Národní kulturní památky Vyšehrad. Je zde mimořádné soustředění hrobů význačných osobností, jež se ve své
VíceSoukromá vyšší odborná škola podnikatelská, s. r. o.
Soukromá vyšší odborná škola podnikatelská, s. r. o. Studijní obor: 64-31-N/10 Řízení malého a středního podniku METODICKÝ POKYN KE ZPRACOVÁNÍ ABSOLVENTSKÉ PRÁCE Studijní materiál Ostrava 2015/2016 Úvod
VícePrvní setkání s klavírem J. S. Bacha
První setkání s klavírem J. S. Bacha Ačkoliv se převážně zabývám výukou hry na klavír na školách středních a vysokých, a jen příležitostně na Základních uměleckých školách, zaujímá mě dlouhodobě téma Bachovy
VíceVÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU DECHOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 2014 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 - Modřany
VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU DECHOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 04 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 Modřany OBSAH 5.. STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA ZOBCOVOU FLÉTNU 5..3 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA PŘÍČNOU
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 8. ročník ZŠ; J. Mihule, I. Poledňák, P. Mašlaň, nakl. Fortuna
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 3. období 8. ročník Hudební výchova pro 8. ročník ZŠ; J. Mihule, I. Poledňák, P. Mašlaň, nakl. Fortuna Očekávané výstupy předmětu Na konci
VíceCHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Mgr. D. Kratochvílová
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Mgr. D. Kratochvílová Vyučovací předmět hudební výchova je zařazen do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Při
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY KLECANY Název ŠVP: Neustálá práce je zákonem jak pro umění, tak i pro život Obsah 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 4 2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY... 5 2.1 Počet oborů,
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA - 5.7.1 HUDEBNÍ VÝCHOVA Hudební výchova 1. období 2.
RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo HUDEBNÍ VÝCHOVA HV-3-1-01 HV-3-1-02 HV-3-1-03 zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v
VíceVzdělávací oblast: Umění a kultura Obor vzdělávací oblasti : Hudební výchova Ročník: 1.
Vzdělávací oblast: Umění a kultura Obor vzdělávací oblasti : Hudební výchova Ročník: 1. Výstupy - kompetence -zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase dbá na správné
VíceNávrh znaku a vlajky pro obec DUŠEJOV
Návrh znaku a vlajky pro obec DUŠEJOV autor: Mgr. Jan Tejkal tel.+420602953832 e-pošta: j.tejkal@volny.cz http://heraldika.webnode.cz/ Tvorba nových obecních (městských) symbolů: Podle platné právní úpravy
VíceOrientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2015/16
Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2015/16 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována
VíceNávrh znaku a vlajky pro obec BUDISLAV
Návrh znaku a vlajky pro obec BUDISLAV autor: Mgr. Jan Tejkal HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice tel.602953832 e-pošta: j.tejkal@volny.cz Tvorba nových obecních (městských) symbolů:
VíceNOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ
NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ Doplň názvy not. Napiš půlové noty. e 1 c 1 g 1 h 1 d 1 a 1 c 2 f 1 Zařaď hudební nástroje (smyčcové, dechové plechové-žesťové, dechové dřevěné, bicí). TYMPÁNY POZOUN KONTRABAS
Vícerakouský hudební skladatel často označován jako otec symfonie nebo otec smyčcového kvarteta
rakouský hudební skladatel často označován jako otec symfonie nebo 1732-1809 otec smyčcového kvarteta Životopis J.Haydna Narodil se ve zcela chudé muzikantské rodině. V osmi letech se stal zpěvákem chlapeckého
VíceNávrh znaku a vlajky pro obec HUNTÍŘOV
Návrh znaku a vlajky pro obec HUNTÍŘOV autor: Mgr. Jan Tejkal tel.+420602953832 e-pošta: j.tejkal@volny.cz http://heraldika.webnode.cz/ Tvorba nových obecních (městských) symbolů: Podle platné právní úpravy
VíceAdventní zpěvy a vánoční koledy
upravil Stanislav Jelínek Adventní zpěvy a vánoční koledy 10 0 vánočních písní Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Stanislav Jelínek Adventní zpěvy a vánoční koledy 10 0 vánočních
VíceHUDEBNÍ VÝCHOVA (1. 9. ročník)
HUDEBNÍ VÝCHOVA (1. 9. ročník) Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a umění. Vytváří plnohodnotnou protiváhu k převážně vzdělávacím, naukově orientovaným
VícePOŽADAVKY K POSTUPOVÝM ZKOUŠKÁM
POŽADAVKY K POSTUPOVÝM ZKOUŠKÁM OBSAH: HRA NA AKORDEON:... 2 HRA NA KLAVÍR:... 3 HRA NA VARHANY:... 5 HRA NA KYTARU:... 6 HRA NA HOUSLE:... 8 HRA NA VIOLU:... 9 HRA NA VIOLONCELLO:... 10 HRA NA ŽESŤOVÉ
VíceMartina Náhlíková, 4. ročník hudební vědy, kombinovaná forma STAV BÁDÁNÍ ŠIMON BRIXI
Martina Náhlíková, 4. ročník hudební vědy, kombinovaná forma STAV BÁDÁNÍ ŠIMON BRIXI Heslo Šimon Brixi není zastoupeno v mnoha pramenech v takové míře jako jméno jeho syna Františka Xavera Brixiho, známého
Více6. - zvládne hru glissando. 7. - umí použít techniky odtrh a příklep. - hraje akordy s přidanou sextou, akordy sus a akordy s velkou septimou
6. - zvládne hru glissando - umí použít melodické ozdoby - umí využít příklepovou techniku v levé ruce - hraje akordy s přidanou sextou, akordy sus a akordy s velkou septimou - hraje v I. X. poloze - hraje
VíceVÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU KLÁVESOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 2013 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 - Modřany
VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU KLÁVESOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 03 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 Modřany OBSAH 5..0 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA KYTARU 5.. STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA ELEKTRICKOU
VíceVzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Umění a kultura Hudební výchova. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Umění a kultura Hudební výchova Charakteristika předmětu V předmětu Hudební výchova je realizován obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura, oboru hudební výchova.
VíceW lfg f ang n A madeus s Moza z rt
Wolfgang Amadeus Mozart Anotace Prezentace seznámí žáky se životem a dílem Wolfganga Amadea Mozarta. V úvodu si žáci zopakují znalosti z předchozích hodin, eventuálně učivo z nižších ročníků. V průběhu
VíceStudijní zaměření Hra na baskytaru
Studijní zaměření Hra na baskytaru Baskytara je strunný hudební nástroj, který v moderní hudbě nahrazuje funkci kontrabasu. Úlohou baskytary je především hrát basovou linku. Spolu s bicími tak tvoří základ
VíceŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953. Inventář. (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566)
Archivní pomůcky Archivu hlavního města Prahy 110200/22 ŠTĚPÁNEK VÁCLAV 1897-1953 Inventář (NAD č.: 1747) (Č. pomůcky: 566) Zora Damová Praha 2015 I. Vývoj původce fondu Václav Štěpánek byl pražský mlynář,
VíceHudební nauka. přehled látky pro 1. a 2. ročník DÉLKA VÝŠKA SÍLA BARVA HLAVIČKA NOTY
Hudební nauka přehled látky pro 1. a 2. ročník Vlastnosti tónu DÉLKA VÝŠKA SÍLA BARVA Prvky notace PŘEDZNAMENÁNÍ NOTA HLAVIČKA NOTY POMOCNÉ LINKY HOUSLOVÝ KLÍČ NOTOVÁ OSNOVA (linky i mezery se číslují
VíceStudijní zaměření Hra na fagot
Studijní zaměření Hra na fagot Fagot je dechový dřevěný hudební nástroj se strojkem z dvojitého třtinového plátku. Vznikl v Itálii v 16. století, jeho název pochází z italského fagotto svazek, otep. Zpravidla
VíceJOSEF SUK. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.
Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceINSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní umělecká škola Žerotín Olomouc, Kavaleristů 6. Kavaleristů 6, 772 00 Olomouc. Identifikátor školy: 600 004 201
Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní umělecká škola Žerotín Olomouc, Kavaleristů 6 Kavaleristů 6, 772 00 Olomouc Identifikátor školy: 600 004 201 Termín konání inspekce:
VíceHRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti
VícePříloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA
Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně a rytmicky čistě, v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách Žák využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře Vokální činnosti Instrumentální
VícePrezentace spolku. Varhany pro Královo Pole
Prezentace spolku Varhany pro Královo Pole Výběr z naší činnosti 2016 10. 4. benefiční koncert Prague Cello Quartet v brněnském Besedním domě 10. 1. benefiční koncert s Gloria Brunensis, uvedena Missa
VíceNávrh znaku a vlajky pro obec J E N E Č
Návrh znaku a vlajky pro obec J E N E Č autor: Mgr. Jan Tejkal HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice tel.602953832, 596236364, e-pošta: j.tejkal@volny.cz Tvorba nových obecních (městských)
Více5.1.5.1. Hudební výchova
5.1.5. Vzdělávací oblast Umění a kultura 5.1.5.1. Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu - 1. stupeň: Vzdělávací předmět Hudební výchova vede žáky prostřednictvím vokálních, instrumentálních,
VícePobo nost v den památky V ech vìrných zemøelých I
POBO NOST I 277 Pobo nost v den památky V ech vìrných zemøelých I Od svící na oltáøi se rozsvítí velikonoèní svíce. Knìz mù e zùstat ve fialovém ornátì nebo obléci pluviál. Kde jsou k tomu vhodné podmínky,
VíceFilharmonie zahraje na pardubické univerzitě 14.11.2013 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Pardubický
Mladá fronta DNES Filharmonie zahraje na pardubické univerzitě 14.11.2013 Mladá fronta DNES str. 3 Kraj Pardubický (gg) Univerzita Pardubice PARDUBICE Výročí událostí spjatých se studenty, které se uskutečnily
VíceVAŠE RODINNÁ KRONIKA KROK ZA KROKEM. Plynulý tok příběhu
VAŠE RODINNÁ KRONIKA KROK ZA KROKEM Plynulý tok příběhu 6 PLYNULÝ L TOK PŘÍBĚHU Pátrání po vlastních kořenech je zápasem, jehož průběh není vždy férový. Zatímco na vaší straně se investují hodiny a hodiny
VíceZUŠ CAMPANELLA Olomouc VÝROČNÍ ZPRÁVA. o činnosti ZUŠ ve školním roce 2014/2015. zpracovala: PhDr. Iveta Hlubinková ředitelka ZUŠ
ZUŠ CAMPANELLA Olomouc VÝROČNÍ ZPRÁVA o činnosti ZUŠ ve školním roce 2014/2015 zpracovala: PhDr. Iveta Hlubinková ředitelka ZUŠ OBSAH 1 Základní údaje o škole 3 2 Charakteristika školy 5 3 Organizace výuky
Více13 HUDEBNÍ VÝCHOVA. 13.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 13.2 Vzdělávací obsah
13 HUDEBNÍ 13.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je zpracován na základě vzdělávacího oboru Hudební výchova v RVP. Zároveň integruje a průběžně zařazuje
VíceČeská školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIU-674/13-U
Česká školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIU-674/13-U Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Základní umělecká škola, Dubí 2, Dlouhá 134, příspěvková organizace Sídlo:
VíceADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ
ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ Chválená a velebená budiž bez ustání 3x Též Neposkvrněné početí nejblahoslavenější Panny a Matky Boží Marie. Úvod Dn. 1746: Buď veleben, milosrdný Bože, Že ses
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Č. j.: 10/13 Za 4/6/2013 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní umělecké školy v Telči Uměním proti citové chudobě Motto: Není umění bez fascinace, není tvorby bez zážitku. Neučíme vytvářet díla, zprostředkujeme
VíceOrientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2018/19
Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2018/19 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována
VíceOrientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15
Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována
VíceObsah: 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika školy 3. Zaměření školy a její vize 4. Výchovné a vzdělávací strategie
Obsah: 1. Identifikační údaje 3 2. Charakteristika školy 4 2.1 Obory školy 4 2.2 Velikost školy 4 2.3 Historie a současnost školy 4 2.4 Vybavení školy 4 2.5 Charakteristika pedagogického sboru 4 2.6 Akce
VíceNárodní technické muzeum Archiv Národního technického muzea
Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Černý Richard (14. 8. 1885 28. 7. 1923) (1891 1923 (1924)) INVENTÁŘ NAD č. 804 evidenční pomůcka č. 301 Kamila Mádrová Praha 2008 Obsah: I.
VíceDrahomíra Matznerová Chvátalová
Chrám Panny Marie Vítězné Pražského Jezulátka Francis Poulenc Koncert pro varhany a orchestr varhany Camerata Bohemica Till Fabian Weser dirigent Natočeno live v rámci Malostranských komorních slavností
VíceLednicko/Valtický hudební festival ročník 30. ZÁŘÍ 14. října 2017
Lednicko/Valtický hudební festival 2017 2. ročník 30. ZÁŘÍ 14. října 2017 2. ročník Lednicko/Valtického hudebního festivalu (LVHF) bude stejně jako předchozí ročník začínat a končit v krásných prostorách
VíceOrientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2016/17
Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2016/17 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována
VíceObsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a postup jejich zpracování (K 38 odst. 7 zákona)
64/2011 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 28. února 2011 o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území Ministerstvo životního prostředí stanoví podle
Více5.1.7 Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje
5.1.7 Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje se uskutečňuje ve vyučovacích předmětech Hra na elektronické klávesové nástroje,
VíceNejlépe živá, je také možné pustit písničku z archivu Proglasu.
Znělka Úvod (Pouští moderátor) Milí přátelé, dnes se s vámi bude modlit rodina X.Y., a to: Každý přítomný se představí (stačí křestní jméno). Začněme znamením kříže ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.
VíceHudební výchova
5.7.1 5.7.1 Hudební výchova HUDEBNÍ VÝCHOVA - 1. až 3. ročník 5.7.1/01 VOKÁLNÍ ČINNOSTI zazpívá podle svých možností intonačně čistě a rytmicky správně lidové písně a umělé písně pro děti rozliší notu
VíceAntonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel
Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci
VíceČ E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Okresní pracoviště České Budějovice INSPEKČNÍ ZPRÁVA
1 Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 071 115/99-4013 Signatura: bg1ks101 Oblastní pracoviště č. 7 České Budějovice Okresní pracoviště České Budějovice INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Základní umělecká
Více12. 9. 2015 27/2015 SBOR CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE PRAHA VINOHRADY
12. 9. 2015 27/2015 SBOR CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE PRAHA VINOHRADY Londýnská 30, 120 00 Praha 2 PROGRAM SOBOTNÍ BOHOSLUŽBY 12. září 2015 9.30 10.30 Sobotní škola uvádí Sedláček Daniel Společná píseň
Více