CZ.1.07/2.2.00/

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CZ.1.07/2.2.00/28.0149"

Transkript

1 Vodní ekosystémy VIII Ekosystém volného moře Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/

2 Otevřený oceán zaujímá plochu 361 mil. km 2, tedy > 70 % povrchu zeměkoule

3 Literatura pro zájemce

4

5 Marinní habitaty Neritická zóna Pelagická zóna ŠELF SVAH ÚPATÍ PŘÍKOP ABYSÁLNÍ PLOŠINA

6

7 Typy habitatu Litorální zóny Kontinentální šelf Oceánické oblasti Pevninská úpatí Středooceánské hřbety Pevninské svahy Hlubokomořské (abysální) roviny Mořské příkopy % Zanedbatelné Hloubkové intervaly m m m m m m 6000 m %

8 Marinní společenstva

9 Piko- a nanoplankton Baktérie, bičíkovci, kokolitofory, rozsivky, obrněnky, foraminifery, nálevníci,

10 Schránky mořských kokolitů (Coccolitophores, Chrysophyta) Jednobuněčné, obvykle nanoplanktonní druhy; tvar buněk sférický, shora pokryté vrstvou destiček z uhličitanu vápenatého (tzv. kokolitů); významnou součástí tropického pelagického fytoplanktonu

11 Mikro- a mesoplankton Klanonožci, bezkrunýřky, ploutvenky, pteropodi, medúzy, různonožci, mnohoštětinatci

12 olihně, žraloci ryby, želvy, tuleni, velryby, tučňáci Marinní nekton

13 Mořské ryby Demersní = žijící u dna Pelagické = žijící ve volné vodě sardinka ančovička herink treska makrela tuňák

14 Vztah mezi mortalitou planktonních a přichycených larev Stádia adultního sedentárního jedince se dožije pouze velmi malá část vylíhlých larev

15 Planktotrofní larva Lecitotrofní larva Minimální žloutkový váček larva závislá na potravě ve vodním sloupci Dostatečná zásoba ve žloutkovém váčku larva využívá planktonní fází pouze pro svoji disperzi Nepelagická larva Larva prodělává dlouhý vývoj ve vajíčku a pak se vylíhne jako juvenilní jedinec

16 Mortalita platýse (Pleuronectes platessa) v různých věkových třídách Věková skupina 0-3 týdny 1-2 měsíce 4-8 měsíců 9-12 měsíců 5-15 let Procentuální měsíční mortalita Nejmladší stádia mají nejvyšší mortalitu nutnost vývoje v oblasti s dostatkem potravy a malou predací ( školky ) Migrační trojúhelník nektonu Dospívající jedinci emigrují ze školek

17 Migrační koloběh platýse Pleuronectes platessa v Severním moři Migrační tahy tuňáka Thunnus alalunga v severním Pacifiku Migrace herinků (Clupea harengus) mezi místy tření a krmení v části Severního moře Příklady migračních cest vybraných zástupců nektonu Mirace olihně Todarodes pacificus v Japonském moři

18 Pravděpodobný migraní cyklus plejtvákovce šedého Eschrichtius gibbosus, který se krmí v Čukotském moři a telí v zálivech a lagunách Kalifornie Lineární migrační tahy

19 Zobecněný model migračních tahů velkých velryb mezi místy letního krmení a zimního tření (telení). Severní a jižní populace sledují stejnou migrační cestu, ale s posunem 6 měsíců. V důsledku severní a jižní populace těch samých druhů zůstávají izolované, i když v oblasti dosahují rovníkových šířek by se teoreticky mohly potkat. Severní a jižní populace téhož druhu (keporkaka (Megaptera novoangliae) se pravděpodobně nemísí: - rodí mláďata ve stejným místech, ale v různé době, tedy odděleně - živí se planktonem odděleně buď v arktických nebo v antarktických vodách v létě dané polokoule

20 Migrační cesty keporkaka (Megaptera novoangliae) a plejtvákovce šedého (Eschrichtius robustus)

21

22

23 Lokality kladení vajec (Ascension island) a krmení mořské želvy Chelonia mydas

24 Příklady planktonních larev Generalizované schema různých typů pohybu larev bentických bezobratlých ve vztahu k pobřeží

25 Z vajíček mořských korýšů se líhnou larvy, které se několikrát svlékají, po každém svlečení jim přirůstá pár přívěsků (nohou). Poslední larvální stádium může metamorfovat do juvenilního stádia

26 Gradient druhové diverzity od tropů po polární oblasti pro buchanky v horních 50 m Tichého oceánu Nejvyšší druhová diverzita je v tropech a nejnižší v Beringově moři a Arktickém oceánu

27 Druhová diverzita mělkých moří světového oceánu Nejvyšší druhová diverzita je v tropech a nejnižší v Arktických Antarktických mořích

28 Během dne se v eufotické zóně (0-200 m) soustřeďuje pouze 10% živých organismů v moři; většina se jich zdržuje v přechodném pásmu ( m), kde jsou v šeru méně viditelní. V důsledku vertikální migrace v noci počet živých organismů v eufotické zóně stoupne 4x. Rozdělení života v moři DEN Pásmo tmy 15 % Fotické pásmo 10 % NOC Pásmo tmy 15 % Fotické pásmo 40 % Přechodné pásmo 75 % Přechodné pásmo 45 % Eufotická vrstva oceánů zaujímá objem ~ 72 mil. km 3

29

30 Vztah velikost-abundance Se zvyšující se velikostí klesá abundance Vztah hmotnost-biomasa Se zvyšující se hmotností klesá biomasa

31 Trofické vztahy v oceánu Potravní řetězec Mikrobiální smyčka Vliv ryb absence ryb 50 % bakteriální produkce zkonzumováno zooplanktonem přítomnost ryb 4 % bakteriální produkce zkonzumováno zooplanktonem

32 Produktivita oceánů Nejnápadnějším rysem světové produktivity je nízký příspěvek světového oceánu. Průměrná hodnota oceánů 57 g uhlíku z m 2 /rok je 1/6 průměrné zemědělské půdy a zhruba 1/20 průměrné hodnoty pro tropický deštný les. Ačkoliv různé oblasti oceánu se svojí produktivitou liší, obecně pro oceán je produktivita velmi nízká. Neproduktivní jsou zejména modré vody teplých tropických oblastí, které jsou skutečně srovnatelné s polopouštěmi, jako je např. Sonoran Desert v Arizoně.

33 Základní rozdíly mezi terestrickými a mořskými potravními řetězci

34 Moře je velmi nestálé prostředí; mořským rostlinám (fytoplankton, chaluhy) hrozí vyvržení na pevninu, zavlečení do chladných polárních oblastí nebo stržení do hloubky, kde již není možná fotosyntéza. Oceánské rostliny se proto rychle reprodukují, rostou a hynou (např. konzumací), ve vodě je aktuálně velmi nepatrné množství biomasy. Naopak pevnina poskytuje stabilní zázemí: rostliny mohou růst pomalu, dosahovat nesmírné velikostí, vytvářet okázalé květy, šťavnaté plody Nahromadění rostlinné biomasy není výsledkem několika hodin či dní, ale až několika staletí. Moře: P/B (produkce : biomasa) Souše: P/B vysoký poměr nízký poměr

35 Distribuce PP ve světovém oceánu Nerovnoměrná distribuce

36

37

38

39 Distribuce primární produktivity ve světových oceánech

40 Sezónní sukcese dominantních skupin fytoplanktonu ve čtyřech odlišných geografických oblastech

41 Distribuce PP v oceánech Geografická Časová

42 Srovnání produktivity polárních, temperátních a tropických oblastí S polokoule

43 Relativní změny v sezónním průběhu primární produkce v polárních, temperátních a tropických oblastech jako výsledek limitace růstu světlem a živinami

44 Teplota vody v polárních oblastech

45 Produktivita v tropických oceánech Trvalá termoklina zabraňuje míchání povrchových a hlubinných vod živiny v povrchové vodě vyčerpané fytoplanktonem nemohou být doplňovány z hlubších vrstev. Velmi omezená produktivita

46 Sezónní změny v abundanci fytoplanktonu, spásačů a živin v temperátních mořích ve vztahu k sezónní teplotní stratifikaci vodního sloupce

47

48 Časový průběh PP v oceánech Sezónní cyklus fytoplanktonu v temperátních vodách severní polokoule

49 Co ovlivňuje produktivitu oceánů? Nízkou produktivitu oceánu nemohou vysvětlit ani zásobení vodou ani teplota, protože obojího je v oceánu dostatek. Limitujícím faktorem není ani světlo, nepravděpodobná se jeví rovněž limitace produktivity uhlíkem, protože mořské rostliny jsou schopné využívat uhlík ze systému hydrogenuhličitan-uhličitan. Pozornost je věnována rozpuštěným živinám

50 Klasická pracovní hypotéza pro vysvětlení všeobecně nízké produktivity v oceánech Bottom-up vliv Zdroje makronutrientů Zdroje mikronutrientů (Fe) Primární příčinou nízké PP jsou nízké koncentrace živin v eufotické zóně. Koncentrace zůstávají nízké, protože transport čerstvých živin z hlubokých vod je obvykle blokován a protože malá velikost oceánických rostlin brání ukládání živin. 1. Produktivita otevřeného moře bude nejvyšší v místech, kde se silná cirkulace hlubokých vod dostává na povrch upwelling 2. Koncentrace živin by měly vzrůstat s hloubkou, zejména po dosažení hloubek větších než eufotická zóna 3. Produktivita bude vysoká, kdykoliv lokální poměry dovolí růst vyšších rostlin v moři

51 Ekmanova spirála (Ekmanův transport) Vagn Walfried Ekman ( ) Ekmanova spirála se vyskytuje v důsledku Coriolisovy síly. Povrchová vrstva vody je odkláněna doprava (severní polokoule) či doleva (jižní polokoule). Tření a tah povrchové vrstvy oceánu postupně vychyluje hlubší vrstvy, výsledkem je pak transport vody ve směru kolmém na původní směr větru

52 Coriolisova síla ovlivňuje rozdílně rovníkové proudy na protilehlých stranách rovníku. Povrchová vody se proto pohybuje od rovníku a je nahrazována výstupem hlubinných vod tzv. equatorial upwelling

53 Ekmanův posun odtlačení vody od západních pobřeží vyvolané pobřežními větry

54

55

56 Celoroční výstupné proudění atlantické vody u břehů Antarktidy Vysoká koncentrace živin po celý rok!!!

57 Schema výstupných proudů Zóny upwellingu 0.1 % plochy oceánu 50 % rybářství Výstup chladných hlubokých vod, bohatých živinami Distribuce fosfátů Vysoká PP Vysoká sekundární produkce

58 North Pacific Central Gyre Minimální ovlivnění, většina poznatků o oceánu pochází z této oblasti S hloubkou koncentrace živin stoupá

59 Rozsáhlé oblasti otevřeného oceánu, zejména na jižní polokouli, mají nižší biomasu chlorofylu než by odpovídalo koncentraci živin- zejména fosforu. Jedná se o tzv. HNLC (High-nutrient, low-chlorophyll waters). Je tedy zřejmé, že fotosyntéza musí být limitována nějakým jiným faktorem. Mikronutrienty? IRON HYPOTHESIS Rychlost primární produkce bude první limitovaná železem, poté dusíkem a fosforem Hypotetická sekvence živin (platná pro Sargasové moře), které limitují primární produkci

60 Makrofyta Fytoplankton Čistá primární produkce (g C m -2 den -1 ) Estuária Zálivy Laguny Fjordy Šelf Výstupné proudy Mořské trávy Mangrove Slaniska Chaluhové lesy Makroskopické řasy na skalách < 12

61 Baktérie v oceánech Poměr bakteriální produkce k PP je v oceánech obvykle nižší než 20 % ~ 40 % NPP je využito baktériemi Abundance baktérií je redukována bičíkovci

62 SAR 11. Baktérie v oceánech

63 Poměr mezi bakteriální produkcí a primární produkcí se signifikantně mění od 2-10 % v chladných a temperátních zónách a dosahuje 40 % v tropických vodách. V pásu od 8 o SŠ (27 o C) po 20 o JŠ (23 o C) se vyskytuje čistá hetrotrofie, tj. bakteriální spotřeba uhlíku plus respirace převyšuje fixaci uhlíku fytoplanktonem. To znamená, že v těchto oblastech převažuje únik CO 2 do atmosféry (Hoppe et al. 2002).

64 Zapojení oceánu v biogeochemickém cyklu prvků Fixace vs produkce CO 2 uhlíková pumpa Produkce dimethylsulfidu (DMS)

65 Větší produktivita v estuáriích než šelfových vodách; obě prostředí vytvářejí o 1/3 více produkce fytoplanktonu než volný oceán Gradienty pro nanoplankton a síťový plankton jsou podobné; ve volném oceánu je nanoplankton je významnější než síťový plankton produkce a biomasa chlorofylu a nanoplanktonu je o řád vyšší

66 V oceánech je pikoplankton mnohem významnější z hlediska primární produkce než ve sladkovodních ekosystémech

67 Ovlivnění PP v oceánech Top-down vliv Sekundární produkce reflektuje distribuci primární produkce Tato pozitivní korelace mezi primární a sekundární produkcí naznačuje, že abundance spásajících druhů je spíše závislá na abundanci fytoplanktonu, než že ho kontroluje

68

69

70 Organická hmota produkovaná v povrchové vrstvě oceánu je během svého transportu do hlubších vrstev postupně konzumována organismy Rychlost klesání fekálních pelet je úměrná jejich velikosti

71 Produkce zooplanktonu Sekundární produkce reflektuje distribuci primární produkce. (Tato pozitivní korelace mezi primární a sekundární produkcí naznačuje, že abundance spásajících druhů je spíše závislá na abundanci fytoplanktonu, než že ho kontroluje). V mnoha pobřežních regionech neritické oblasti a v některých oblastech upwellingu může denní produkce zooplanktonu dosahovat v průměru 75 mg C m -2 a obecně poklesá na mg C m -2 za den v šelfových vodách a na mg C m -2 denně v tropických oceánických vodách.

72 Délka pastevně-kořistnického řetězce v různých mořských systémech Oceánické vody Nanoplankton mikrozooplankton makrozooplankton megazooplankton zooplantivorní nekton nektivorní nekton Neritické vody Microfytoplankton makrozooplankton zooplantivorní nekton nektivorní nekton Oblast upwelling Makrofytoplankton planktivorní nekton nebo megazooplankton nektivorní nekton nebo planktivorní velryby

73

74 Potravní řetězce a trofická struktura pelagického společenstva ve třech geograficky odlišných oblastech Tropická moře Chladné vody Antarktické vody

75

76 FOOD CHAIN EFFICIENCY (Eff) (ecological efficiency) = množství energie získané z jedné trofické úrovně, dělené množstvím energie touto úrovní obdržené (Obvykle 10 %; planktonní systémy vyšších šířek mohou mít Eff mnohem vyšší) Food chain efficiency můžeme použít k výpočtu potenciální rybí produkce na vrcholu potravního řetězce P = BEff n kde P = produkce ryb, B = biomasa fytoplanktonu, n = počet trofických úrovní

77

78

79

80 Charakteristika základních typů marinních planktonních potravních řetězců Typ potravního řetězce Primární produktivita (g Cm -2 rok -1 ) Počet trofických úrovní Ekologická účinnost (%) Potenciální rybí produkce (mg Cm -2 rok -1 ) Oceánický Šelfový Upwelling ,000

81 Produkce nektonu Světová produkce planktivorního nektonu se pohybuje mezi x g C za rok, což je ekvivalentní x 10 6 t (čerstvé hmotnosti) za rok. Pro srovnání : celková sklizeň nektonních živočichů člověkem v roce 1984 činila 65,9 x 10 6 t (čerstvé hmotnosti), tedy % veškeré nektonní produkce.

82 Komerční úlovky mořských organismů v roce 1984 (v t x 10 6 ) Mořské makroskopické řasy 3.4 Bentičtí korýši 3.0 Pelagičtí korýši 0.1 Bentičtí měkkýši 4.2 Pelagičtí měkkýši 1.6 Jiní bezobratlí 0.4 Diadromní ryby 1.0 Mořské ryby 62.7 Želvy Savci 0.5 ryby, které migrují mezi sladkou vodou a mořem, např. losos nebo úhoř velryb, ploutvonožců a 600 t delfínů

83 Hlavní hospodářsky významní zástupci komerčního lovu

84 Marinní ekosystém jako celek Celková biomasa oceánů byla vypočtena na 4 x 10 9 t (sušina) organické hmoty, která produkuje ročně 55 x 10 9 t (sušina) organické hmoty, čili zhruba 14 x biomasa*. (*ve srovnání s kontinenty 1837 x 10 9 t a 115 x 10 9 t) Celková živočišná biomasa moří je udávána hodnotou 1000 x 10 6 t (sušina), což je srovnatelná hodnota se souší, avšak tato biomasa produkuje cca 3x více organické hmoty za rok než terestricko/sladkovodní fauna: marinní fauna produkuje 3025 x 10 6 t (sušiny), zatímco kontinentální fauna 900 x 10 6 t (sušina). Proto: ačkoliv primární produkce moří je mnohem nižší než na souši, marinní sekundární produkce je mnohem vyšší (primární: sekundární v moři je 1: na souši a 1:0.06 v moři). Je to výsledek větší stravitelnosti mořské primární produkce, větší účinnosti trofických vztahů v moři a částečně ektotermního původu mořských konzumentů

85 Důsledky nadměrného rybolovu Rapidní pokles abundance hospodářsky významných druhů ( nízké úlovky) Vážné narušení jejich populací ( nevhodná věková struktura) Ovlivnění trofických struktur???? ( ovlivnění key-stone druhů a ecosystem engineers ) Teorie MSY

86

87

88

89 Světový rybolov (sladkovodní + mořský) vzrůstá vyčerpáno 70 % populací mořských komerčních ryb 40 % - trh 20 % - vypuštěno zpět zbytek krmivo pro domácí zvířata, hnojivo Celosvětově cca 20 mil. rybářů; 90 % jsou lokální rybáři 25 % celosvětového úlovku

90

91

92

93

94

95

96

97

98 Do roku mil tun ryb/rok; v roce mil tun ryb 15 kg trávy na 1 kg hovězího masa vs 1000 kg rostlinné potravy na 1 kg masa tuňáka Ryby poskytují v průměru jen 5 % veškerých bílkovin, které lidstvo denně zkonzumuje (Amerika 2,8% masa z ryb, Francouzi 3,9%, Italové 2,8%, Spanělsko 10,6 % a Japonsko 17,8 %) Prasata a kuřata spotřebují více než 1/3 celosvětového úlovku ryb

99

100

101

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014 Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře

Více

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují

Více

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Sezónní peridicita planktonu. PEG model Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

Produkce organické hmoty

Produkce organické hmoty Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje

Více

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická

Více

VODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/28.0158. Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1

VODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/28.0158. Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1 VODA EKO/EKŽO EKO/EKZSB Ivan H. Tuf Katedra ekologie a ŽP PřF UP v Olomouci Modifikace profilu absolventa : rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů Voda na Zemi Oceány

Více

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Pavel Hartman Název konference: Intenzivní metody chovu ryb a ochrana kvality vody Třeboň, únor 2012 1. Úvod a literární přehled Mnoho generací rybníkářů

Více

věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ekosystém, dělení

Více

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ekosystémy V této kapitole se dozvíte: Z čeho se skládá ekosystém. Co je to biom a biosféra. Jaké

Více

Protokol I. Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX. Hlavní mořské habitaty Jadranu. Úvod: Jméno: Obor/ročník: Datum:

Protokol I. Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX. Hlavní mořské habitaty Jadranu. Úvod: Jméno: Obor/ročník: Datum: Jméno: Obor/ročník: Datum: Exkurze z mořské biologie ZOO/MOREX Protokol I. Téma: Úvod: Hlavní mořské habitaty Jadranu V mořském prostředí můžeme pozorovat několik hlavních typů habitatů, na kterých se

Více

Produkce je získávána bez použití krmiv a hnojiv (přirozená produkce) nebo s omezeným využitím malých dávek krmiv nebo hnojiv.

Produkce je získávána bez použití krmiv a hnojiv (přirozená produkce) nebo s omezeným využitím malých dávek krmiv nebo hnojiv. Extenzivní chov ryb Extenzivní chov ryb předpokládá existenci tzv. normální (nezhuštěné) rybí obsádky. Počet ryb v nádrži je přizpůsoben úživnosti nádrže a množství přirozené potravní nabídky (vodní bezobratlí,

Více

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015

Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Vyhodnocení vývoje jakosti vody v nádržích na území ve správě státního podniku Povodí Labe Rok 2015 Monitoring nádrží: Monitoring jakosti vody zajišťuje státní podnik Povodí Labe prostřednictvím svých

Více

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012. Autor: RNDr. Ing. Karel Volf. Zpracováno pro: BAKTOMA spol. s r.o., ČSA 2, 783 53 Velká Bystřice

Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012. Autor: RNDr. Ing. Karel Volf. Zpracováno pro: BAKTOMA spol. s r.o., ČSA 2, 783 53 Velká Bystřice Zpráva o kontrole povrchových vod v revíru Boričky I v souvislosti s aplikací bioenzymatického prostředku PTP, výrobce BAKTOMA spol. s r.o. Velká Bystřice Druhá část: období od 1.7.2012 do 14.11.2012 Autor:

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 8.3.2013

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

3. BIOSYSTÉM 3.1. OBECNÉ VLASTNOSTI HIERARCHICKÉ USPOŘÁDÁNÍ. Malárie. Prevence MALÁRIE DDT. Boj proti komárům: vysoušení močálů

3. BIOSYSTÉM 3.1. OBECNÉ VLASTNOSTI HIERARCHICKÉ USPOŘÁDÁNÍ. Malárie. Prevence MALÁRIE DDT. Boj proti komárům: vysoušení močálů 3. BIOSYSTÉM Malárie Prevence MALÁRIE Boj proti komárům: vysoušení močálů (název malárie z ital. mall aria polovina 20. století insekticidy DDT = špatný vzduch) DDT fl komáři fl vosy housenky zničené střechy

Více

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Rybářství 3 Chemismus vodního prostředí Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Kyslík Významný pro: dýchání hydrobiontů aerobní rozklad organické hmoty Do vody se dostává: difúzí při styku se vzduchem

Více

Přírodní zdroje a energie

Přírodní zdroje a energie Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Přírodní zdroje a energie Energie - je fyzikální veličina, která bývá charakterizována jako schopnost hmoty

Více

Tématický plán Přírodopis 7. ročník 2014-2015

Tématický plán Přírodopis 7. ročník 2014-2015 Tématický plán Přírodopis 7. ročník 014-015 Téma /učivo/ Čas. dotace Opakování 1 do 7/9 BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Výstupy Pláštěnci Sumky, salpy Do 14/9 Porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů

Více

Platné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV

Platné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV Změna: vyhláškou č. 476/2000 Sb. Změna: vyhláškou č. 473/2002 Sb. Změna: vyhláškou č. 399/2004 Sb. Změna: vyhláškou č. 91/2007 Sb. Změna: vyhláškou č. 353/2009 Sb. Platné znění od 1.11.2009 274/1998 Sb.

Více

Více než 1,5 miliardy lidí na zemi trpí chronickými bolestmi. Existuje východisko z tohoto pekla?

Více než 1,5 miliardy lidí na zemi trpí chronickými bolestmi. Existuje východisko z tohoto pekla? Více než 1,5 miliardy lidí na zemi trpí chronickými bolestmi. Existuje východisko z tohoto pekla? 100% Přírodní produkt pro podporu zdraví a úlevu od jakékoliv bolesti. Patentovaná technologie bylin na

Více

Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015

Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015 Ing. Jan Potužák, Ph.D., RNDr. Richard Faina, RNDr. Jindřich Duras, Ph.D. České Budějovice, prosinec 2015 Název a sídlo organizace: Povodí Vltavy, státní podnik Holečkova 8 150 24 Praha 5 Organizace realizující

Více

Abiotické faktory působící na vegetaci

Abiotické faktory působící na vegetaci Abiotické faktory působící na vegetaci Faktory ovlivňující strukturu a diverzitu rostlinných společenstev Abiotické - sluneční záření - vlhkost půdy - chemismus půdy nebo vodního prostředí (ph, obsah žvin)

Více

Vliv teploty na růst

Vliv teploty na růst Vliv teploty na růst Zdroje živin, limitující prvky. Modely příjmu živin (Monod, Droop). Kompetice, kompetiční vyloučení, koexistence (Tilmanův model). Mixotrofie. Změny abundance v přírodních podmínkách

Více

Onemocnění kostry související s výživou

Onemocnění kostry související s výživou Onemocnění kostry související s výživou Každý majitel či chovatel se jednoho dne stane opatrovníkem malého štěněte. Bude záviset z velké části jen a jen na něm, jak bude nový člen jeho domáctnosti prospívat

Více

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_017. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_017 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Ekosystém II- prezentace Vyučovací předmět:

Více

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy - Kvarta Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní vědy

Více

Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin

Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení

Více

CMAS SPECIÁLNÍ KURZ "MOŘSKÁ BIOLOGIE"

CMAS SPECIÁLNÍ KURZ MOŘSKÁ BIOLOGIE CMAS - kurz Mořská biologie 1. CMAS SPECIÁLNÍ KURZ "MOŘSKÁ BIOLOGIE" Návrh prof. Willi E. R. Xylandera, presidenta Komise pro biologii a ochranu přírody CMASu, diskutováno a přijato Vědeckým komitétem

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - Druhy a typy vod Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - stojaté (lentické) a tekoucí (lotické) Z

Více

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální

Více

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Libuše Májková, Státní rostlinolékařská správa Opava Tomáš Litschmann, soudní znalec v oboru meteorologie a klimatologie, Moravský

Více

Reportáž Miami Seaquarium 2011

Reportáž Miami Seaquarium 2011 Reportáž Miami Seaquarium 2011 Adresa: Miami Seaquarium 4400 Rickenbacker Causeway Miami, Fl 33149 Tel.: (305) 361-5705 Web: http://www.miamiseaquarium.com/ Mají otevřeno 365 dní v roce, raději si to však

Více

Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková. Vydra říční. Český nadační fond pro vydru

Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková. Vydra říční. Český nadační fond pro vydru Mgr. Zuzana Chabadová Mgr. Marie Kameníková Vydra říční Český nadační fond pro vydru Projekt "Osvětou a vzděláváním od konfliktu k toleranci" EHP fondů Podpořen v rámci prioritní oblasti: Ochrana životního

Více

PRÁCE S ATLASEM. Celkem 30 bodů. Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby

PRÁCE S ATLASEM. Celkem 30 bodů. Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby Soutežící: ˇ ZEMEPISNÁ ˇ OLYMPIÁDA PRÁCE S ATLASEM Celkem 30 bodů Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby 1 2 body Doprava patří mezi velmi rychle se rozvíjející

Více

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu Kompost patří k nejstarším a nejpřirozenějším prostředkům pro zlepšování vlastností půdy. Pro jeho výrobu jsou zásadní organické zbytky z domácností, ze zahrady atp. Kompost výrazně přispívá k udržení

Více

Ekosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace. Koloběh hmoty

Ekosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace. Koloběh hmoty Ekosystém I. Primární a sekundární produce, dekompozice Trofická struktura Účinnost transformace Koloběh hmoty Ekosystém Společenstvo a abiotické podmínky - propojeno tokem energie a koloběhem hmoty -

Více

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Soubor biochemických a fyziologických procesů, kterými organismus přijímá a využívá látky z vnějšího prostředí Nežijeme, abychom jedli, ale jíme,

Více

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy

Více

Podklady poznámky pro PPT1

Podklady poznámky pro PPT1 Podklady poznámky pro PPT1 Slide 1 Změna klimatu Věda nabízí přesvědčivé důkazy Cílem prezentace je představit téma klimatických změn a poskytnout (stručný) přehled aktuálních vědeckých poznatků. Naposledy

Více

274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv

274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv Změna: 476/2000 Sb. Změna: 473/2002 Sb. Změna: 399/2004 Sb. Změna: 91/2007 Sb. Ministerstvo

Více

49.Tundra a polární oblasti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

49.Tundra a polární oblasti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 49.Tundra a polární oblasti Tundra Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí

Více

J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková

J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková J.Lukavský, J.Pilný, H.Strusková Rybník Svet na medirytine Pavliny Schwarzenbergove Vzorkování Vzorkování bylo v r. 2004 zahuštěno na týdenní intervaly. Celkem bylo odebráno 32 vzorků (každý zahrnoval

Více

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic Profil vod ke koupání Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524006 (IDPFVK) (m) Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)

Více

Losos obecný - Salmo salar

Losos obecný - Salmo salar Losos obecný - Salmo salar Losos obecný je jednou z nejzajímavějších ryb. Asi nejvíce fascinoval lidi tah losů z moře na vzdálená trdliště na horním toku řek a jejich sebezničující vůle překonat všechny

Více

Datum: 5.3.2015 v 9-11 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin

Datum: 5.3.2015 v 9-11 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin Přednáška: Ing. Milan Čížek, Ph.D. Hlavní směry a ekonomická rentabilita pěstování brambor. Možnosti využití brambor a topinamburu pro obnovitelné zdroje energie Datum: 5.3.2015 v 9-11 hod. v A-27 Inovovaný

Více

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524005 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)

Více

BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ

BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Jiří Balík, Jindřich Černý, Martin Kulhánek BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ CERTIFIKOVANÁ METODIKA Praha 2012 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta agrobiologie,

Více

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.01

Více

Vodní prostředí. O čem to bude. Velký hydrologický cyklus v biosféře. Ze široka. Fyzikální vlastnosti vody. Chemické vlastnosti vody

Vodní prostředí. O čem to bude. Velký hydrologický cyklus v biosféře. Ze široka. Fyzikální vlastnosti vody. Chemické vlastnosti vody Vodní prostředí O čem to bude Fyzikální vlastnosti vody Chemické vlastnosti vody Koloběhy látek ve vodě Ze široka Velký hydrologický cyklus v biosféře Světové oceány pokrývají 70,8% zemského povrchu Povrchové

Více

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický

Více

4. VĚTRY A GLOBÁLNÍ CIRKULACE ATMOSFÉRY

4. VĚTRY A GLOBÁLNÍ CIRKULACE ATMOSFÉRY 4. VĚTRY A GLOBÁLNÍ CIRKULACE ATMOSFÉRY Atmosférický tlak - tlak p síla F rovnoměrně spojitě rozložená, působící kolmo na rovinnou plochu, dělená velikostí této plochy S, tedy p = F.S -1 [Pa = N.m -2 ]

Více

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam

Více

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD.

Půda jako základ ekologického vinařství. Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví. Ing. M. Hluchý, PhD. Půda jako základ ekologického vinařství Ozelenění, zpracování půdy a organické hnojení v ekologickém vinohradnictví Ing. M. Hluchý, PhD. Funkce bylinné vegetace protierozní ochrana ( eroze 30-100 x niţší)

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

POŽADAVKY OVOCNÝCH DRUHŮ NA KLIMATICKÉ FAKTORY

POŽADAVKY OVOCNÝCH DRUHŮ NA KLIMATICKÉ FAKTORY POŽADAVKY OVOCNÝCH DRUHŮ NA KLIMATICKÉ FAKTORY JABLONĚ Svými nároky na klimatické podmínky jabloně patří mezi velmi plastické ovocné druhy. Tato plasticita je dána širokým sortimentem pěstovaných odrůd

Více

Cobb500. Brojler. Doporučení pro výkrm kuřat

Cobb500. Brojler. Doporučení pro výkrm kuřat Cobb500 Brojler Brojler Cobb 500 Brojler Cobb 500 nabízí díky neustále zlepšujícímu se genetickému potenciálu předpoklady pro dosahování maximálních hmotnostních přírůstků při současně zlepšené konverzi

Více

Podle chemických vlastností vody 1. sladkovodní jezera 2. slaná jezera 3. brakická jezera 4. smíšená jezera 5. hořká jezera

Podle chemických vlastností vody 1. sladkovodní jezera 2. slaná jezera 3. brakická jezera 4. smíšená jezera 5. hořká jezera JEZERA Jezero je vodní nádrž, jež se nedá jednoduchým způsobem vypustit (na rozdíl od přehradních nádrží a rybníků), je napájena povrchovou vodou přítoky řek, podzemní vodou a není součástí světového oceánu.

Více

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 06. Základní vztahy v ekosystému Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál

Více

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Přírodopis 7. ročník Výstupy ŠVP Učivo Přesahy, metody a průřezová témata Žák 1. Zoologie chápe, proč obratlovce řadíme

Více

Potraviny a lidé. Ing. Lenka Skoupá

Potraviny a lidé. Ing. Lenka Skoupá Potraviny a lidé Ing. Lenka Skoupá Člověk lovec + sběrač Člověk pastevec Člověk usazený zemědělec Zemědělská velkovýroba Historie lidské výživy Velikost lidské populace byla vždy přímo úměrná dosažitelnosti

Více

Výpočet podílu příjmů ze zemědělské prvovýroby. 2. Přehled příjmů za poslední účetně uzavřené období, tj. rok..

Výpočet podílu příjmů ze zemědělské prvovýroby. 2. Přehled příjmů za poslední účetně uzavřené období, tj. rok.. 1. Přehled předmětů podnikání žadatele Činnost Předmět podnikání 1 2 3 4 5 6 7 Rok zahájení 2. Přehled příjmů za poslední účetně uzavřené období, tj. rok.. Č. Specifikace výnosů (příjmů) v tis. Kč 1 1

Více

Otázka: Řasy. Předmět: Biologie. Přidal(a): mrazkovalucka96

Otázka: Řasy. Předmět: Biologie. Přidal(a): mrazkovalucka96 Otázka: Řasy Předmět: Biologie Přidal(a): mrazkovalucka96 Řasy (algae=řasy) - různorodá skupina eukaryotických autotrofních organismů, které se vyskytují v moři, ve sladké vodě a méně často v půdě nebo

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Josef Hejzlar Petr Znachor Zuzana Sobolíková Vladimír Rohlík Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Hydrobiologický ústav České Budějovice

Více

Okoun říční - Perca fluviatilis

Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční je značně rozšířenou rybou celého severního mírného pásu. Obývá Evropu, značnou část Asie a také Severní Ameriku. kde žije poddruh P. fluviatilis flavescens

Více

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s.

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. Odbor živočišných

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE LÁSKA ZVÍŘAT ANEB JAK SE ZVÍŘATA ROZMNOŽUJÍ ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B OBSAH I Úvod II Teoretická část 1 Bezobratlí 1.1

Více

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu

Více

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí 1. Země jako vesmírné těleso vesmír (vznik vesmíru, vesmírná tělesa), postavení Země ve vesmíru, sluneční soustava, tvar a velikost Země, zeměpisné souřadnice, GPS, pohyby Země a jejich důsledky (zemská

Více

HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák

HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák Lis tová hno jiva n e j ž e n e... víc HYCOL do e kol o g ic ké p ro d u kce BIHOP-K+ HYCOL-BMgS HYCOL-NPK chmel, kukuřice, mák HYCOL-E OBILNINA řepka, slunečnice, mák zelenina, slunečnice pšenice, ječmen,

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost

Více

Název materiálu: Kytovci

Název materiálu: Kytovci Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně

Více

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Octárna CZ0213818

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Octárna CZ0213818 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Octárna CZ0213818 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Octárna Kód lokality: CZ0213818 Kód lokality v ÚSOP: 2572

Více

Půda a hnojení. Roman Rozsypal

Půda a hnojení. Roman Rozsypal Půda a hnojení Roman Rozsypal Koho živí půda Rostliny - Zvířata - Člověka zatížení cca 0,4 VDJ/ha o.p. Edafon -?! Potřeba sušiny krmiv Zvířata - zatížení přežvýkavci 1 VDJ/ha = potřeba sušiny krmiv cca

Více

Matematika pro kombinované studium BOZO. Konzultace pátá. RNDr. Libuše Samková, Ph.D. e-mail: lsamkova@ pf.jcu.cz

Matematika pro kombinované studium BOZO. Konzultace pátá. RNDr. Libuše Samková, Ph.D. e-mail: lsamkova@ pf.jcu.cz Učební texty ke konzultacím předmětu Matematika pro kombinované studium BOZO Konzultace pátá RNDr. Libuše Samková, Ph.D. e-mail: lsamkova@ pf.jcu.cz webová stránka: home.pf.jcu.cz/ lsamkova/ Obsah konzultace:

Více

Mikrokosmy&mezokosmy. BM pro MU

Mikrokosmy&mezokosmy. BM pro MU Mikrokosmy&mezokosmy BM pro MU Klasifikace Nejednotná Mikrokosmy 1-13.000litrů Mezokosmy 13 (15) 000 a více litrů (FAO 1.000litrů) Otevřené (vždy, výjimky pouze CO 2 pokusy) Dno umělé/přírodní- rostlé

Více

72 MAGAZÍN Velryby a člověk

72 MAGAZÍN Velryby a člověk 72 MAGAZÍN Velryby a člověk 73 Velryby jsou nádherná Magazín lov velryb text Jiří Brožek foto kolekce mědirytin autora VELRYBY A ČLOVĚK zvířata a jeden z nejpozoruhodnějších výtvorů přírody. Je třeba udělat

Více

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH Ing. Jan Záhorka Červenec 2008 OBSAH ÚVOD... 3 Postavení zemědělství v ekonomice státu... 3 Podíl na tvorbě HDP... 3 Podíl na zaměstnanosti... 3

Více

NOVÉ METODY V CHOVU RYB

NOVÉ METODY V CHOVU RYB NOVÉ METODY V CHOVU RYB doc. Dr. Ing. MAREŠ Jan, doc. Ing. KOPP Radovan Ph.D., Ing. BRABEC Tomáš Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybartsvi.eu Produkce světové akvakultury

Více

Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)

Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA) HYDROBOTANIKA Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA) Celková charakteristika Relativně malá skupinka co do počtu druhů (500 recentních druhů v 50 rodech), ale zejména mořští zástupci mají značný ekologický

Více

Mléko a mléčné produkty

Mléko a mléčné produkty Mléko a mléčné produkty i přes neustálý tlak na snižování produkce mléka zůstávají další vyhlídky pro mléčný trh a mléčné výrobky příznivé, a to díky stále rostoucí světové poptávce. Spíše se tedy očekává

Více