12. HLÍNA A HLINĚNÉ MATERIÁLY HISTORIE HLÍNY VE STAVEBNICTVÍ PÁLENÁ HLÍNA V PODOBĚ CIHLY TAKÉ PRODĚLALA ZAJÍMAVÝ VÝVOJ,

Transkript

1 12. HLÍNA A HLINĚNÉ MATERIÁLY HISTORIE HLÍNY VE STAVEBNICTVÍ PÁLENÁ HLÍNA V PODOBĚ CIHLY TAKÉ PRODĚLALA ZAJÍMAVÝ VÝVOJ, ALE NEPÁLENÁ HLÍNA PŘEDSTAVUJE OPRAVDOVÝ NÁVRAT HODNĚ ZPÁTKY. PŘESTO (A NEBO PRÁVĚ PROTO) SOUČASNOU PŘEDSTAVU PLNĚ RECYKLOVATELNÉHO PŘÍRODNÍHO MATERIÁLU HLÍNA DOKONALE SPLŇUJE. S TROCHOU NADSÁZKY TAKOVÝ HLINĚNÝ DOMEČEK PO DOŽITÍ (ČETNÉ HISTORICKÉ STAVBY VYBUDOVANÉ TOUTO PRIMITIVNÍ TECHNIKOU VŠAK STOJÍ DODNES) PROSTĚ SEMELEME NA KOMPOST. UŽ BABYLONSKÁ VĚŽ Z HLÍNY LIDÉ STAVĚLI ODJAKŽIVA: NEJEN ZIKURATY, PALÁCE A OBDIVUHODNÉ HRADBY V MEZOPOTÁMII KDE PRŠÍ MÁLO, ALE NEJRŮZNĚJŠÍ DOMY A POLOZEMNICE I V PODSTATNĚ KLIMATICKY MÉNĚ PŘÍHODNÝCH OBLASTECH. TAKÉ NA NAŠEM ÚZEMÍ VYUŽÍVALO TRADIČNÍ STAVITELSTVÍ NEPÁLENÉ KUSOVÉ STAVIVO, PŘEDEVŠÍM VEPŘOVICE, DUSANOU NEBO VRSTVENOU HLÍNU ČI HLOUBENÉ KONSTRUKCE. NENÍ SNAD MILÉ PŘIPOMENOUT LETITÉ MORAVSKÉ VINNÉ SKLÍPKY? DO HLÍNY SE PŘIDÁVALA SLÁMA, PLEVY, PRASEČÍ ŠTĚTINY, PÍSEK NEBO ŠTĚRK. PODLE ZVOLENÉ TECHNOLOGIE SE POUŽÍVALA BUĎ HLÍNA VYKOPANÁ BEZPROSTŘEDNĚ PŘED POUŽITÍM, NEBO PRO ZLEPŠENÍ VLASTNOSTÍ ODKRYTÁ A AŽ DVA ROKY VYSTAVENÁ PŘÍRODNÍM VLIVŮM. STAVĚLO SE Z NEPÁLENÝCH CIHEL (JINAK TÉŽ BUCHET, VEPŘOVIC, KOŤÁRŮ ČI PUCIN) NEBO ZE SLÁMY A HLÍNY TVAROVANÝCH VÁLKŮ, DO ZDÍ KLADENÝCH ŠIKMO V CHARAKTERISTICKÉ KLASOVÉ VAZBĚ, OD ANTIKY ZNÁMÉ JAKO OPUS SPICATUM. DALŠÍ TECHNIKU PŘEDSTAVUJÍ STAVBY Z HLÍNY DUSANÉ DO BEDNĚNÍ, ŘEČENÉ NABÍJENICE, PĚCHOVANICE, SYPANICE ČI TÉŽ TLUČÉNKY.

2 VE SKUTEČNOSTI MĚLA MÍT BABYLÓNSKÁ VĚŽ ZÁKLAD STRANY CCA. 91 M A MĚLA BÝT STEJNĚ TAK VYSOKÁ. NA SVÉM VRCHOLU MĚLA MÍT 15 M VELKOU SOCHU NEJVYŠŠÍHO BABYLONSKÉHO BOHA MURDUKA (NĚKTERÉ PRAMENY UVÁDĚJÍ JEHO JMÉNO TÉŽ JAKO MARDUK), ALE NA TEHDEJŠÍ DOBU TO BYLA VÍCE NEŽ SMĚLÁ STAVBA. PŘEDSTAVOVALA PRAKTICKY VRCHOL TECHNICKÝCH MOŽNOSTÍ STAROVĚKÉ CIVILIZACE. SPOTŘEBOVALO SE NA NÍ CCA CIHEL PÁLENÝCH Z JÍLU. V BABYLONSKÉM ÚDOLÍ UPROSTŘED POUŠTĚ TOTIŽ NEBYLY ŽÁDNÉ KAMENY. DALŠÍM PARADOXEM JE, ŽE BABYLONSKÁ VĚŽ MĚLA BÝT POSTAVENA NE NA KOPCI, ALE V ÚDOLÍ, COŽ JE PRO STAVBU VĚŽE TO NEJNEVHODNĚJŠÍ MÍSTO. NEJEDNÁ SE PŘITOM O NĚJAKÝ NEPODSTATNÝ DETAIL STEJNĚ JAKO POUŽITÍ JÍLU PRO VÝROBU CIHEL. JE ZNÁMO, ŽE NA ÚZEMÍ MEZOPOTÁMIE SE KROMĚ PÁLENÍ CIHEL PŘI JEJICH VÝROBĚ POUŽÍVALA I GEOPOLYMERIZACE DÍKY VYSOKÉMU OBSAHU MINERÁLNÍCH LÁTEK V MÍSTNÍM DRUHU JÍLU PŮVODEM Z MOŘSKÉ VODY. JESTLIŽE VE VHODNÉM POMĚRU SMÍCHÁME JÍL, POPEL A SŮL, NENÍ ZAPOTŘEBÍ CIHLY VYPALOVAT, NEBOŤ SE VE VODNÉM PROSTŘEDÍ ZAČNOU TVOŘIT KŘEMIČITÉ POLYMERY I BEZ ZVÝŠENÉ TEPLOTY. VZNIKNE NOVÁ PEVNÁ FÁZE, KTERÁ JE AMORFNÍ. POPSANOU CHEMICKOU SYNTÉZOU ZA STUDENA LZE VYROBIT CIHLY, KTERÉ DÍKY SVÉ ODOLNOSTI VYDRŽÍ TÉMĚŘ NAVĚKY. OTÁZKOU JE, PROČ TOMU TAK NEBYLO U BABYLONSKÉ VĚŽE. KDYŽ SE STAVĚLA POSLEDNÍ PATRA, BYLO NESMÍRNĚ KOMPLIKOVANÉ DOPRAVOVAT CIHLY VZHŮRU. LIDÉ V PODSTATĚ OBTOČILI VĚŽ DLOUHÝMI ŽIVÝMI ŘETĚZCI A PODÁVALI SI CIHLY MEZI SEBOU. KDYŽ SPADL Z LEŠENÍ NĚJAKÝ ČLOVĚK A ZABIL SE, STAVBA SE NEZASTAVILA, LIDÉ SE JEN TROCHU POPOŠOUPLI A JELO SE DÁL. KDYŽ OVŠEM NĚKOMU CIHLA SPADLA A DOLE SE ROZTŘÍŠTILA, LIDÉ PROPUKLI V PLÁČ, PROTOŽE BYLO NUTNÉ VYNÉST NAHORU NOVOU CIHLU NAMÍSTO TÉ, KTERÁ SE ROZBILA.

3 SUROVINY A ZDROJE NENÍ HLÍNA JAKO HLÍNA KOLEM NÁS SE VYSKYTUJÍ TYPY HLÍNY VELMI SUCHÉ, SUCHÉ, STŘEDNĚ SUCHÉ, STŘEDNĚ MASTNÉ, MASTNÉ A VELMI MASTNÉ: VE STAVEBNICTVÍ LZE VYUŽÍT POUZE POSLEDNÍ TŘI. DO STAVEBNÍ HMOTY PŘIDÁVÁME SLÁMU, V ZÁSADĚ LZE POUŽÍT JAKOUKOLIV, DŮLEŽITÉ VŠAK JE, ABY, NEŽ JI ZPRACUJEME, BYLA DOKONALE SUCHÁ. POUŽÍT LZE I PILINY NEBO POLYSTERENOVÉ KULIČKY. KDO SI JAKO DÍTĚ NERAD HRÁL S BLÁTEM, NEMÁ DÁLE ŠANCI HLÍNU S VODOU MUSÍME TOTIŽ ROZMÍCHAT, ABY PŘIPOMÍNALY HUSTOU SMETANU. MĚŘÍME HUSTOTU HUSTOMĚR VE TVARU PYRAMIDY VYROBÍME CELKEM SNADNO Z PLECHU: DÉLKA DOLNÍ STRANY BUDE PATNÁCT CENTIMETRŮ, PRŮMĚRU ZÁKLADNY SEDM A PŮL CENTIMETRU A VÁHA TŘI STA GRAMŮ. PŘI SPRÁVNÉ HUSTOTĚ HLINĚNÉ MASY SE PYRAMIDKA V CELÉ DÉLCE PONOŘÍ, ALE NEPOTOPÍ SE. HLÍNU MŮŽEME HNÍST V MÍCHAČCE NEBO V NECKÁCH NA MALTU. POKUD JE HUSTOTA VYHOVUJÍCÍ, PŘELIJEME SMĚS PŘES SÍTO, ABYCHOM ODSTRANILI HRUDKY A PŘÍPADNÉ KAMENY, A PŘIDÁME NA DESET AŽ TŘICET CENTIMETRŮ NASEKANÉ KOUSKY SLÁMU. SLÁMU PŘIDÁVÁME V NÁSLEDUJÍCÍM POMĚRU: U STŘEDNĚ MASTNÉ HLÍNY JEDNA A PŮL KU JEDNÉ, U MASTNÉ DVĚ KU JEDNÉ A VELMI MASTNÉ DVĚ A PŮL KU JEDNÉ.

4 VLASTNOSTI HLÍNY PŘEDNOSTI NEPÁLENÉ HLÍNY: PŘÍRODNÍ MATERIÁL, RECYKLOVATELNÝ, PO DOSLOUŽENÍ PLNĚ VRATNÝ DO PŘÍRODY VYTVÁŘÍ ZDRAVÉ VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ, PŘÍZNIVÉ NEJENOM PRO ASTMATIKY (UDRŽUJE STÁLÉ TEPELNĚ VLHKOSTNÍ MIKROKLIMA - VÝRAZNĚ OMEZUJE NEMOCI Z NACHLAZENÍ, V DOSTATEČNĚ SILNÉ VRSTVĚ CHRÁNÍ PROTI ELEKTROSMOGU, POHLCUJE PACHY) ENERGETICKÁ NENÁROČNOST MINIMUM ZABUDOVANÉ ENERGIE, A TO JAK NA VÝROBU (O 40% MÉNĚ NEŽ U PÁLENÉ CIHLY) TAK I NA DOPRAVU (VZHLEDEM K LOKÁLNÍ DOSTUPNOSTI MATERIÁLŮ) PŘÍZNIVĚ PŮSOBÍ NA PSYCHIKU ČLOVĚKA (DUSANÉ NEOMÍTANÉ STĚNY V NEMOCNICÍCH, PSYCHIATRICKÝCH LÉČEBNÁCH, KAPLÍCH...). HLINĚNÉ STAVBY DOKÁŽÍ PŘIJMOUT VELICE RYCHLE VYSOKÝ OBSAH VZDUŠNÉ VLHKOSTI A PO POMINUTÍ PŘÍČINY UVOLŇOVÁNÍ VLHKOSTI DO OVZDUŠÍ (NAPŘ. Z KOUPELNY, Z KUCHYNĚ, AJ.) JSOU SCHOPNY VODNÍ PÁRU POSTUPNĚ UVOLŇOVAT ZNOVU DO VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ. ČÍMŽ UDRŽUJÍ MIKROKLIMA S OPTIMÁLNÍ VLHKOSTÍ 50% VĚTŠINA HLINĚNÝCH STAVEBNÍCH TECHNOLOGIÍ UMOŽŇUJE STAVBU SVÉPOMOCÍ, COŽ ZNAMENÁ ŽE, PŘI STAVBĚ JE POTŘEBA JEN MINIMUM KVALIFIKOVANÉ PRÁCE HLÍNA KONZERVUJE DŘEVO A TO DÍKY NÍZKÉ VYROVNÁVACÍ VLHKOSTI, KTERÁ SE ODEVZDÁVÁ PROSTŘEDNICTVÍM KAPILÁRNÍHO ÚČINKU AKUMULACE TEPLA NEDOSTATKY NEPÁLENÉ HLÍNY: MALÁ ODOLNOST VŮČI PŮSOBENÍ VODY VE VŠECH SKUPENSTVÍCH, NENÍ PROTO VHODNÁ DO INUNDAČNÍCH ÚZEMÍ, NENÍ VHODNÝM MATERIÁLEM PRO VENKOVNÍ OMÍTKY NECHRÁNĚNÉ PŘED DEŠTĚM - TOTO SE OVŠEM PODAŘILO ODSTRANIT DÍKY VÝVOJI SPECIÁLNÍ HLINĚNÉ OMÍTKY URČENÉ PRO EXTERIÉR. SPECIFICKÝM NEDOSTATKEM NA NAŠEM ÚZEMÍ JE NEVŠÍMAVOST STAVEBNÍCH FIREM K TOMUTO MATERIÁLU.

5 TECHNOLOGIE STAVĚNÍ DVA ZPŮSOBY STAVBY PRVNÍ SPOČÍVÁ V ZHUTNĚNÍ MATERIÁLU V BEDNĚNÍ, DRUHÁ V KLASICKÉ VÝSTAVBĚ Z PŘIPRAVENÝCH VEPŘOVIC. PRVNÍ METODA JE TECHNOLOGICKY, PRACOVNĚ I ENERGETICKY ÚSPORNĚJŠÍ, OVŠEM VYSYCHÁNÍ STĚN TRVÁ POMĚRNĚ DLOUHO V PLNÉM LÉTĚ TŘI MĚSÍCE. DO PŘIPRAVENÉHO BEDNĚNÍ PŘEPRAVÍME HLINOSLAMĚNOU MASU, KTEROU ZHUTŇUJEME RUČNÍM PĚCHEM. BEDNĚNÍ JE DOBRÉ STAVĚT POSTUPNĚ S TÍM, JAK ROSTOU STĚNY. VŽDY PO CENTIMETRECH STĚNU SPOJÍME DVĚMA ČI TŘEMI DŘEVĚNÝMI LIŠTAMI, JEJÍ SÍLA (NEBUDE-LI OVŠEM VYŽADOVAT DALŠÍ IZOLACI) BY MĚLA BÝT 45 CM. Z BUCHET JE TO RYCHLEJŠÍ NA DRUHÝ ZPŮSOB SI PŘIPRAVÍME PATŘIČNÉ MNOŽSTVÍ NEPÁLENÝCH TVAROVEK. VEPŘOVICE VYRÁBÍME VE FORMÁCH BEZE DNA. JEJICH VNITŘNÍ ROZMĚR BY MĚL BÝT 45 X 20 X 20 CENTIMETRŮ. PŘIPRAVENOU HMOTU DUSÁME VE FORMĚ TAK DLOUHO, DOKUD DOSTATEČNĚ PEVNÝ BLOK NELZE Z FORMY VYKLOPIT: JE TO TAKOVÉ PLÁCÁNÍ BÁBOVIČEK PRO DOSPĚLÉ, ALE POZOR, MOKRÁ HMOTA VŮBEC NENÍ LEHKÁ. NA CHRÁNĚNÉM MÍSTĚ NECHÁME CIHLY SCHNOUT, PŘIČEMŽ MEZERA MEZI JEDNOTLIVÝMI VEPŘOVICEMI BY MĚLA BÝT MINIMÁLNĚ TŘI CENTIMETRY. DO ZDĚNÍ SE MŮŽEME PUSTIT ZA TŘI TÝDNY. POUŽIJEME CEMENTOVO-PÍSKOVO-HLINĚNOU MALTU. POKUD CHCEME BÝT STYLOVÍ, HOTOVÉ A VYSUŠENÉ STĚNY UPRAVÍME TAKÉ HLINĚNOU OMÍTKOU. KDYŽ UŽ MÁME HRANÍ S BLÁTEM DOST, POUŽIJEME KLASICKOU OMÍTKU, NEBO STAVBU OBLOŽÍME DŘEVEM ČI SÁDROKARTONEM. VÝHODOU PRACNĚJŠÍ TECHNOLOGIE VÝSTAVBY Z BUCHET JE PROTI PŘEDCHOZÍ TECHNOLOGII ASI TŘETINOVÝ ČAS: I S OMÍTNUTÍM BUDEME MÍT POSTAVENO ZA ČTYŘI AŽ PĚT TÝDNŮ.

6 HLINĚNÁ OMÍTKA HLINĚNÁ OMÍTKA POSKYTUJE ŠIROKOU ŠKÁLU POVRCHŮ, STRUKTUR A MOŽNOSTÍ MODELOVÁNÍ, KTERÉ NÁM ŽÁDNÁ JINÁ OMÍTKA NEUMOŽŇUJE. STRUKTUROVÁNÍ POVRCHU. HLINĚNÁ OMÍTKA ZŮSTÁVÁ DLOUHO VLHKÁ A TVÁRNÁ, ČÍMŽ UMOŽŇUJE VYTLAČOVÁNÍ NEBO VYRÝVÁNÍ RŮZNÝCH STRUKTUR NEBO ÚPRAVU POVRCHU HOUBOU, KARTÁČEM ČI ZDRSNĚNÍ RYDLEM. FANTAZIE ANI MOŽNOSTI HLÍNY NEMAJÍ HRANICE. DOKONCE DÍKY ZNALOSTEM VLASTNOSTÍ HLÍNY DOKÁŽEME VYTVOŘIT CHTĚNÉ PRASKLINY, KTERÉ MAJÍ DEKORAČNÍ CHARAKTER. MODELOVÁNÍ. HLÍNA SE DÁ PŘI SPRÁVNÉM NAMÍCHÁNÍ S VLÁKNINOU NANÁŠET AŽ V TLOUŠŤCE 10 CM, PROTO JE MOŽNO VYTVÁŘET DOKONCE PLASTIKY A RELIÉFY. SGRAFITO JE TECHNIKA, PŘI NÍŽ SE NANESOU NA SEBE DVĚ RŮZNOBAREVNÉ VRSTVY HLINĚNÉ OMÍTKY. VRCHNÍ OMÍTKA SE POTOM SPECIÁLNÍMI NÁSTROJI SEŠKRABÁVÁ TAK, ABY SE ODHALILA SPODNÍ VRSTVA. TAKTO SE VYTVÁŘÍ DVOUBAREVNÝ MOTIV NEBO VZOR. JEMNÉ STĚRKY. NĚKTERÉ FIRMY NABÍZEJÍ UŽ HOTOVÉ PŘÍRODNÍ HLINĚNÉ BAREVNÉ STĚRKY. TY SE NANÁŠEJÍ VE VRSTVĚ S TLOUŠŤKOU JEN 2 AŽ 3 MM. JEMNOU STĚRKU SI MŮŽETE I SAMI VYROBIT PROSÁTÍM PÍSKU NA VELMI JEMNOU FRAKCI. NA TRHU NAJDETE I ČISTÝ JÍLOVITÝ PRÁŠEK Z HLÍN RŮZNÉ BARVY PODLE NALEZIŠTĚ. PO PŘIDÁNÍ JEMNÉHO PÍSKU A VODY ZÍSKÁTE STĚRKU PŘIPRAVENOU PRO APLIKACI. BAREVNOST HLINĚNÉ OMÍTKY BAREVNOST A STRUKTURU OMÍTKY MŮŽEME OVLIVŇOVAT ZÁKLADNÍMI SLOŽKAMI SMĚSI. HLÍNA VYTĚŽENÁ NA RŮZNÝCH NALEZIŠTÍCH MŮŽE MÍT RŮZNÉ ODSTÍNY (OD BÍLÉ, HNĚDÉ, ŽLUTÉ, ŠEDÉ AŽ PO ČERVENOU). BAREVNÉ HLÍNY Z RŮZNÝCH LOŽISEK SVĚTA SE DAJÍ KOUPIT I V PRÁŠKOVÉ FORMĚ. SVĚTLOST BARVY MŮŽEME OVLIVNIT BARVOU PÍSKU. BARVA BUDE SVĚTLEJŠÍ, JESTLIŽE PŘIDÁME BÍLÝ PÍSEK, MRAMOROVOU DRŤ, PŘÍPADNĚ ŠAMOTOVÝ PRÁŠEK, KVARCIT (BÍLÝ KŘEMIČITÝ PÍSEK). DALŠÍ BARVY ZÍSKÁME PŘIMÍCHÁNÍM PŘÍRODNÍCH BARVIV A NA VYTVOŘENÍ SYTÝCH PRIMÁRNÍCH BAREV SE DAJÍ POUŽÍT I OXIDANTY. BAREVNOST SE MĚNÍ I STRUKTUROU POVRCHU, HLADKÝ POVRCH JE SVĚTLEJŠÍ NEŽ ZDRSNĚNÝ POVRCH. JESTLIŽE CHCEME HLINĚNOU OMÍTKU DODATEČNĚ OMALOVAT, VHODNÉ JSOU PŘÍRODNÍ KASEINOVÉ BARVY RŮZNÝCH ODSTÍNŮ, PŘÍPADNĚ I VÁPENNÁ BARVA.

7 NANÁŠENÍ HLINĚNÉ OMÍTKY HLINĚNÁ OMÍTKA SE DĚLÁ JEDNOVRSTVÁ JÁDROVÁ S TLOUŠŤKOU 2 AŽ 8 CM, DVOUVRSTVÁ S DRUHOU JEMNOU OMÍTKOU V TLOUŠŤCE 1 AŽ 2 CM TŘÍVRSTVÁ, JESTLIŽE JE NA JEMNOU OMÍTKU NANESENA TENKÁ VRSTVA HLINĚNÉ STĚRKY V TLOUŠŤCE 2 MM. V ZÁSADĚ JSOU SPODNÍ VRSTVY JÍLOVITĚJŠÍ A VRCHNÍ OBSAHUJÍ VÍCE PÍSKU. HLÍNA SE DÁ POUŽÍT TÉMĚŘ NA VŠECHNY MATERIÁLY, ALE NEJLÉPE SE SNÁŠÍ S PŘÍRODNÍMI. STAČÍ ZDRSNĚNÍ POVRCHU, KONTAKTNÍ NÁTĚR Z ŘÍDKÉ HLÍNY, PŘÍPADNĚ PŘICHYCENÍ PODKLADOVÉ JUTY NEBO RÁKOSÍ. HLINĚNÁ OMÍTKA V EXTERIÉRU PROTOŽE HLINĚNÁ OMÍTKA PŘIDÁNÍM VODY MĚKNE, MŮŽE SE PŘI DEŠTI VYMÝVAT. PROTO JE POTŘEBNÝ DOSTATEČNÝ PŘEVIS STŘECHY A VYSOKÝ SOKL. STĚNA NEJVÍCE NAMÁHANÁ VĚTRY BY MĚLA BÝT OPATŘENA VÁPENNOU OMÍTKOU NEBO DŘEVĚNÝM OBKLADEM, PŘÍPADNĚ PŘIDÁNÍM PŘÍMĚSÍ DO HLÍNY. NEDOPORUČUJE SE PŘIMÍCHÁVAT DO HLÍNY VÁPNO NEBO CEMENT, PROTOŽE SE NARUŠÍ VAZBY JÍLU A OSLABÍ SE VLASTNOSTI HLÍNY. CEMENT JE ZCELA NEVHODNÝ, NEBOŤ POVRCH SE DIFUZNĚ OTEVŘE, V ZIMĚ SE BUDE VLHKOST Z INTERIÉRU SHROMAŽĎOVAT NA VNĚJŠÍ ČÁSTI ZDIVA POD CEMENTOVOU OMÍTKOU, KDE PŘI BODU MRAZU BUDE VLHKOST ZAMRZAT A NEBUDE SE MOCI ODPAŘIT TAK JAKO V PŘÍPADĚ HLINĚNÉ NEBO VÁPENNÉ OMÍTKY Z HAŠENÉHO VÁPNA. PORUCHY A OCHRANA HLINĚNÝCH STAVEB HLÍNA MÁ ALE I SVÉ NEGATIVNÍ VLASTNOSTI, KTERÉ JI PŘIROZENĚ PŘEDURČUJÍ K POUŽÍVÁNÍ POUZE V INTERIÉRECH DOMŮ. PŘI STYKU S VODOU DOCHÁZÍ K JEJÍ DEGRADACI. PROTO KDYSI TAK BĚŽNĚ POUŽÍVANÝ MATERIÁL JIŽ DNES NENALEZNETE NA FASÁDÁCH DOMŮ. VÝJIMKU TVOŘÍ STARÉ HLINĚNÉ OBJEKTYA OJEDINĚLÉ EXPERIMENTÁLNÍ STAVBY. NEVÝHODOU TAKTO UPRAVENÝCH POVRCHŮ JE JEJICH VYSOKÁ NÁROČNOST NA ÚDRŽBU VE SROVNÁNÍ S DNEŠNÍMI FASÁDNÍMI SYSTÉMY.