Rizika abstinence, potlačení závislého chování a funkce sebepoškozování
|
|
- Zdenka Valentová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Rizika abstinence, potlačení závislého chování a funkce sebepoškozování PhDr. Martin Hajný, Ph.D., Předneseno na AT konferenci 2003 Vážené dámy, vážení pánové, poněkud provokativní název přednášky skrývá úvahy o významu ztráty drogy pro závislého a o tom, co vlastně dostane místo ní. Bude nás také zajímat, k čemu klienta abstinence může v prožívání tlačit a na co zaměřit pozorost v terapeutickém procesu. Pro začátek jsem vybral fragment kazuistiky klientky, jejíž obtíže při udržování abstinence od drog a bulimických příznaků jsou do značné míry typické. Případ klientka J. Začnu kazuistickým zlomkem klientce je 23 let, je svobodná. Oba rodiče žijí, má mladší sestru. V současnosti je zaměstnaná a má partnera. Obrátila se na mne po propuštění z 10-týdenní hospitalice na psychiatrickém oddělení, kam byla přijata kvůli rozvinuté bulimii a užívání pervitinu. Strukturovaný režim oddělení jí přinesl klid a řád do života a po dvou týdnech pobytu dokázala využít i psychoterapeutický přínos programu a rozhovorů s psychologem. Při propuštění vykazovala všechny známky výrazného zlepšení dokázala jíst pravidelně racionální porce jídla, neobtěžovaly jí nadměrné obavy spojené s postavou a dokázala o sobě uvažovat s jistou dávkou hrdosti a naděje do budoucna. Psychoterapii jí doporučila ošetřující lékařka, uvítali jí rodiče, u kterých v té době bydlela a ona sama měla určitou představu o tom, co by jí mohla přinést pro další zlepšení života a především vztahů s lidmi. Po dvou měsících ambulantní psychoterapie, do které docházela dvakrát týdně, se odvážila zmínit občasné záchvaty přejídání, které se objevily krátce po návratu domů. Musela přitom překonávat obrovský pocit studu a viny a nikomu jinému o tom neřekla. Když zjistila, že se jí poněkud ulevilo a nevykázal jsem jí z terapie, jak očekávala, začala hovořit o dalších obtížích, které se postupně vynořovaly. Jednalo se o těžko zvladatelnou touhu vzít si pervitin a občasné impulsivní chování, při němž se řezala do rukou anebo tloukla hlavou o zeď. O příčinách tohoto chování neměla žádnou představu a nedokázala odhadnout, kdy k němu dojde ani jak mu zabránit. Zmínila, že krátce předtím, než se odhodlala o svých obtížích se mnou promluvit, byla již napůl rozhodnuta s terapií skončit, protože nedokázala snést tlak pocitů viny spojených s předstíráním a zakrýváním skutečného stavu. Shrnutí Tento případ představuje poměrně známý stav řady klientů respektive klientek, u kterých se po dosažení abstinence od jedné drogy či chování objeví náhradní zdroj uspokojení dochází k substituci symptomů. Tato tendence u lidí usilujících o abstinenci značně kolísá a závisí na řadě faktorů mezi hlavní patří organizace osobnosti tedy premorbidní psychická porucha, dále jde o délku a míru užívání a jistě i délka a charakter ústavní a režimové léčby, pokud dotyčný k abstinenci došel takto. Vycházím z toho, že účinek drog, alkoholu,
2 symptomatického chování u poruch příjmu potravy a další formy závislého chování slouží k regulaci jejich pocitů a změně myšlení. U lidí skutečně závislých již obvykle nepředpokládáme, že šlo o pouhou zvědavost, která se vymkla z kontroly. Jedním z důvodů, které člověka k rozvoji závislosti dovede, je to, že trpí specifickými problémy přirozeného vyrovnávání se s některými duševními stavy a procesy. Mají obtíže především při tlumení nepříjemných afektů, udržování únosné hladiny sebeúcty, mají tendenci ke zneklidňujícímu impulsivnímu chování anebo bývají ohroženi hlubokými pocity ztráty sebe/identity či roztříštěností a chaotičností myšlení. Efekt užívání návykových látek tyto obtíže mírní jen dočasně, v době abstinence se dostávají obvykle do podobné psychické situace, v jaké byli než drogu začali užívat. Jasně tuto myšlenku formulovat Mikota (1995): Závislí neberou NL proto, aby uspokojovali své potřeby, ale aby vydrželi stav trvalé neúnosné frustrace, k němuž se cítí být odsouzeni. Euforie navozená substancí či chováním jim pomáhá lépe snášet podle jejich přesvědčení jinak nesnesitelný život. Při psychoterapeutické práci se setkáváme s řadou těch, kterým se daří zvládat doporučený režim, který stabilizuje jejich tendence k závislému chování na únosné úrovni, ale zápasí s množstvím psychických obtíží, které zarážejí svou intenzitou a hloubkou. Lze předpokládat, že jde o tu skupinu závislých, u kterých předpokládáme hraniční poruchu osobnosti, která se symptomaticky projevuje užíváním drog či alkoholu, bulimickými záchvaty a autodestruktivním chováním. Mnohdy se jednotlivé symtomy objevují po snaze potlačit jiné. V literatuře (Kernberg, 1975, Goldstein, 1990). Zatímco přesun od užívání drogy k alkoholu či jiné droze je dobře popsán a lze jej zachytit a do značné míry stabilizovat prostřednictvím technik a poradenství v rámci prevence relapsu a dalších doléčovacích strategií, porucha příjmu potravy a sebepoškozování staví terapeutické týmy před mnohem složitější výzvu. Zvláště sebepoškozování se objevuje v mnoha léčebných zařízeních a tlačí personál do zneklidňujících obav, snah o kontrolu a prevenci sebevražedného jednání. Zvýšená vnější kontrola a úzkost v okolí však pacienty mnohdy jen dále zatlačuje do skrývání, pocitů studu a viny. Autoagresivní jednání se dostalo do popředí odborné pozornosti teprve nedávno především ve vlně zájmu o poruchy příjmu potravy v 70. letech. Psychické stavy provokující užití náhradních způsobů regulace Vraťme se k naší klientce. Při další práci jsme společně postupně odkrývali ty stavy mysli, kterými procházela před a při zmíněných záchvatech. Sezení měla zčásti charakter techniky v psychoanalytické terapii klientka se snažila volně nahlas uvažovat, její přelétavé myšlenky jsem však zakotvoval do několika témat, která tvořila aktuální ohnisko naší pozornosti šlo především o její stav mysli v období zvýšeného napětí a dále okamžiky, kdy se jí dařilo samotné nebo s někým dalším zastavit eskalaci úzkosti a paniky. Myšlení a prožívání, o kterém postupně víc a víc mluvila se v řadě aspektů se podobaly stavům jiných klientů z mé praxe i z literatury (Khantzian, 1989). Šlo o následující momenty: Náhlý a prudký nárůst úzkosti bez zjevné vnější příčiny, který hrozí přejít v paniku spojenou s chaotickým myšlením Depresivní rozlada trvající několik dnů se zvýrazněnými pocity prázdnoty a bezcennosti často zabarvená i pocitem odporu k vlastnímu tělu V myšlení šlo o hrozící dezintegraci self ztráta prožitku vlastní identity, smysluplnosti dosavadního života a dezorientace v hodnotách a perspektivách
3 Klíčové situace v prožívání klientky: Separace Klientka se ocitne sama doma anebo má odejít do zaměstnání.. V prožitku převažuje zmatek, zlost a smutek, které neodpovídají momentální reálné situaci, ale představují adekvátní emoční reakci na staré situace z dětství. Samota či odchod v jejím prožívání evokují pocity ztráty a opuštění, které se vlivem rodinných poměrů či osobnosti rodičů nedařilo bezpečně zvládat. Její matka propadala prudkým zlomům nálad, kterým klientka nerozuměla. Do vztahu matka-dítě prosakovaly nadměrné silné emoce, které patřily do partnerského vztahu matky s otcem. Tam však zřejmě díky otcově povaze nebylo možné se jimi zabývat. Těžko potlačovaná zlost, smutek či potřeba utišit ze strany matky dominovaly vztahu s dcerou, která se v důsledku cítila, že je na své pocity sama a nikdo jí s nimi nepomůže, Zároveň trpěla pocity selhání, že matce nedokáže dobře pomoci. Sebemenší, byť symbolický stav, ve kterém se ocitá opět sama se svými pocity a myšlenkami vede k výše zmíněným pocitům, které dokáže mírnit jen prostřednictvím zvnějšku dodaných podnětů. Jídlo její stav utiší, zvracní jí očistí, poranění rukou uvolní a odčiní jako trest a droga naplní energií a přesvědčením, že vše zvládá. Konflikt Klientce hrozí interpersonální konflikt s blízkou osobou (rodiče, partner, nadřízený), který rozezní vnitřní konflikt, ve kterém se veškerá zlost obrátí vůči klientce. Navenek konfllikt obvykle vůbec neproběhne udrží se na uzdě, klientka sama mluví o spícím drakovi. Zvnitřnění naznačuje způsob, kterým se klientka nevědoma naučila zvládat situace, na které její psychika nebyla dost zralá. Chronické a neřešené vztahové problémy rodičů, chaotická výchova a rigidní lpění na perfektním výkonu ji neumožnily, aby snesla sílu své vlastní agresivity, kterou přirozeně frustrace ve vztahu nese. Místo toho, aby mohla přemýšlet o tom, co vlastně potřebuje druhému říct, opřela se o své právo hájit své potřeby a snesla i hněv či bolest druhého člověka, řeší toto vše uvnitř své mysli. Nejde však o srozumitelný vnitřní dialog ale změť pocitů, kterým kraluje především zlost na sebe, pocity viny za své myšlenky a touho neexistovat. Difůzní úzkost, obava z nadcházejícího setkání nebo výkonu, nečekaná změna v denním režimu Stav trvá několik minut ale i hodin. Psychické napětí roste až k nesnesitelnosti, myšlení se točí v bludném kruhu a po čase J. už ani neví, čím a proč se vlastně zabývá. Někdy se jí tento stav daří ztlumit obsedantním úklidem, častěji ale vede závěrečnému pocitu prázdnoty, necitlivosti, zdřevěnělosti a jakoby transovému pocitu neskutečnosti. V té chvíli sáhne po žiletce nebo špendlíku a zraní se na ruce, obvykle tak, aby to nebylo vidět. někdy se na sebe dívá přitom do zrcadle nebo leží ve vaně a pozoruje kapky krve. Připadá jí to jako ve filmu. Cítí teplo, bolest je příjemná a přináší uvolnění. Další pocity se již podobají stavu po záchvatu přejedení-zvracení anebo lapsu s pervitinem. Stydí se, cítí vinu, vyčítá si selhání, bojí se následků. Psychický problém v pozadí příznaků Stav těchto klientů mívá řadu charakteristik psychosomatického procesu, ve kterém se zdá, že žijí více ve svém těle než v mysli. Dochází i disociativním stavům, ve kterých se tělesné a psychické prožívání odděluje a nebo si vyměňuje své funkce. (Winnicott, 1949). Větší část snah o porozumění tomu, co se děje v mysli těchto lidí přinášejí autoři z oblasti ovlivněné psychoanalytickou teorií. Zmíněný D.W. přispěl k pochopení těchto ranných procesů a razil tezi, podle níž se psychické self vytváří z tělesného prostřednictvím péče tzv. dost dobré matky
4 ta umožní vytvoření vědomé hranice mezi já-ty a zvnitřnění její dobré péče o psychické stavy dítěte. Narušený sebeobraz, autoagresivní postoj k tělu naznačuje hrubé porušení tohoto ranného vztahu, které se v dalším vývoji dále rozvíjí. Dříve či později si při práci s těmito klienty začneme klást otázky: Jak může užívání NL, iracionální zacházení s jídlem a sebepoškozování sloužit podobným funkcím? Které přirozené psychické procesy a stavy závislé chování nahrazuje? Khantzian (1983) přichází například s tím, že jde o náhradní utišení a zklidnění hluboce zjitřených pocitů, pro které člověku schází slova, myšlenky a potřebuje zážitek obdobný tomu, který má malé dítě, které zklidní matka, případně mateřské mléko. Tento autor je významným zastáncem tzv. automedikační teorie, která vykládá užívání NL jako částečně vědomou a zčásti nevědomou volbu člověka, který se snaží specifickými účinky látky ovlivnit určité psychické stavy, se kterými si do té doby nevěděl rady. Zraňování těla se zaměřuje ve své přímé podobě hlavně na kůži, nepřímo je možné je vidět jako výsledek opakovaného přejídání, přeplňování žaludku, abusus laxativ, násilné zvracení a excesivní cvičení. Podobně můžeme rozumět bezohledné devastaci těla u toxikomanů. Jakoby vnější i vnitřní hranice musely čelit ustavičným útokům. McDoughall (1989) je jednou z autorek, které toto chování vykládají jako nevědomou snahu o definici hranic těla ale i svého self. Mezi další funkce sebepoškozování patří do jisté míry i opakování sexuální, fyzické či psychické traumatizace, které byly převážně klientky vystaveny. Násilně se nacpat a pak to s úlevou vyzvrátit může být snaha o úspěšné byť symbolické zvládnutí agresivního aktu, v němž zažili dřív bezmoc spojenou se znásilněním nebo násilím, kterého se nemohly zbavit a jehož pozůstatky zůstaly v nich. Intenzita afektu, jejich ranná a nejasná podoba i složitost pravděpodobně vedou k alexythimii souhrnu obtíží, díky kterým klienti nedokáží dobře vnímat a přemýšlet o tom, co cítí a nedokáží proto o tom ani mluvit. Specifika psychoterapeutické péče v těchto případech Je užitečné vycházet z toho, že závislý klade zdroj sebeúcty mimo sebe buď ho vůbec nenechází anebo jej tuší v tom, jak jej vidí jeho blízcí případně terapeut. Jakoby říkal: Já budu dělat vše, jak se má. Tak jak chceš. Ty dáš najevo radost a to mne posílí v mé abstinenci alespoň do dalšího relapsu. O tom, co se ve mně ale děje, raději nechtěj (nechci) vědět. (parafráze podle Mikoty) O svých pocitech buď nepřemýšlí anebo se pohybuje v bludných kruzích, které končí sebezničujícím pocitem bezmoci případně obviněním světa, že je špatný. V terapii je důležitá struktura pravidelné časy konzultací, dodržování dohod o docházce, včasné omlouvání konzultací oboustranné. Pro první období je možné písemně shrnout hlavní cíle terapie v podobě dohody, kterou si klient vezme domů a ještě k ní dodá další položky, aby se stala víc jeho záležitostí. Položky takového kontraktu by však měly obsahovat raději minimum položek a to těch, se kterými přijde klient sám. Indoktrinované dobré záměry terapeuta končí obvykle hluboko pod zemí. Stejně tak nicméně lze předpokládat, že pozitivní společná úmluva o terapii a jejích podmínkách bude ustavičně narušována, testována a ničena. Než klient uvěří, že nový vztahový prostor je opravdu něco jiného než zatím poznal, musí jeho spolehlivost poměrně tvrdě ověřit. Terapeut by měl své první kroky vést tak, aby dodržování pravidel klientem nekomplikoval, a alespoň trochu pomohl. Musí ale teprve přijít na to jak. Klient zpočátku věří, že v terapeutově moci je jeho úleva, nejdřív nemůže
5 ještě pochopit, že to není možné. Terapeut by měl dokázat přijímat zlost, ale nemstít se. Přesto však trvá na dodržování pravidel. Jak bylo naznačeno v kazuistickém zlomku je dobré, když se od počátku daří otevřít možnost mluvit konkrétně i o dalších formách chování, které můžeme předpokládat zvláště jsou-li nějak zmíněné ve zprávě nebo v anamnéze. Můžeme naznačit, že je známe stejně jako i překážky a stud, který o nich obvykle člověku brání mluvit. Od počátku zde existuje velké riziko spojené s předčasnými interpretacemi. Jak moralizování, tak moudré nalézání souvislostí dává terapeutovi pocit moci, klidu a smyslu, ale vede do pasti, kde terapeut zůstane sám. Když už klientovi vykládáme, co s čím souvisí, je dobré vždy nejdřív popsat to, co čeho jsme si všimli v současnosti co s tím možná souvisí v minulosti a způsob, jakým se to zřejmě propujuje. Mělo by to být konkrétní a krátké. Z našeho postoje by mělo být zřejmé, že věříme, že pro své chování má pacient vážný důvod. Jeho problémy spočívají nejen v tom, jak se chová, ale i v tom, jak mu běží v hlavě myšlenky a co prožívá. To všichni terapeuti dobře vědí, zatímco klienti a právě tito to tak spojené nemají a opakovaně tuto souvislost ztrácejí. Když se podaří zaangažovat klienta do role spolupracovníka či spolu-pozorovatele máme napůl vyhráno. Do terapie obvykle vstupuje takový člověk ostražitě, plný nedůvěry a přesvědčení, že se mu spíš může stát něco zlého, anebo že jedinou cestou jak přežít, je přizpůsobit se, zavděčit se anebo odtažitě pozorovat marné snažení terapeuta. Vždy lze zažít dynamické až dramatické dění v rámci terapeutického vztahu a to oboustranné: klient se například snaží dostat terapeuta do role vševědoucí a všemocné autority, aby ho mohla z tohoto trůnu vzápětí smést s tím, že je k ničemu. Průběžně může svým projevem a vývojem obtíží nevědomky trýznit terapeuta svou bezmocí a autodestruktivitou. Nepřímo jej tak může dostat do role rodiče, který své emoce nedokáže únosně snášet, začíná klienta kontrolovat, rozhodovat za něj, morálně na něj tlačit. Rostoucí pocity zlosti a bezmoci na straně terapeuta jsou spíše pravidlem než výjimkou a to i po delší dobu. Představme si, jakoby nám klient říkal: Potřebuji dělat něco společně s vámi ale tak, aby mi vaše předsudky ve spolupráci nepřekážely. Chci s vámi své problémy řešit, ale bojím se, že mne s nimi budete jen konfrontovat a já se zase budu jen stydět. Nějak tuším o co jde, ale nemám proto slova. A potřebuji, abyste mne opravdu hodně chválil ale já vás moc hned tak neocením. A jestli ano, určitě vás zanedlouho zase nějak podusím. Potřebuji ale toto vše s vámi probírat, chápat, spojovat a zkoušet. Jinak je ta abstinence neživá,trudná,ukřivděná a nejistá. Vzhledem obtížnosti při zvládání obdobných momentů lze vždy doporučit supervizi nebo kolegiální konzultace, které pomohou k tomu, aby se terapeutické funkce opět obnovily. V rámci terapie s klienty, kteří své emoce potřebují zvládat pomocí kombinace drog, bulimie či sebepoškozování bojuje i terapeut o holé psychické přežití.
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,
VíceNegativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž
Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající
VíceTrauma, vazby a rodinné konstelace
Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických
VíceDítě jako svědek a oběť domácího násilí. Eva Klimentová
Dítě jako svědek a oběť domácího násilí Eva Klimentová Práce ve skupinách: Co je to násilí? Kde podle vás násilí začíná, co ještě násilí není? Jaké byste mohli popsat formy násilí? Formy násilí v blízkých
VíceVýběr z nových knih 11/2007 psychologie
Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceRozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž
Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální
VíceRodina se závislým partnerem. Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová
Rodina se závislým partnerem Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová ZÁVISLOST? Definice závislosti dle Světové zdravotnické organizace Když užívání nějaké látky nebo skupiny látek má u daného jedince
VíceSpecifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015
Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví
TRITON Psychologická setkávání Jan Poněšický Psychosomatika pro lékaře, psychoterapeuty i laiky Souvislosti mezi zvládáním životních problémů, tělesným zdravím a nemocí Jan Poněšický Psychosomatika pro
VíceZdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Zdraví a nemoc Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová motto Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla
VíceMUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. LF UK, Praha. o.s. SANANIM/nestátní zdravotnické zařízení SANANIM, Praha
DUÁLN LNÍ DIAGNÓZY komplikace v léčběl a po léčběl drogových závislostz vislostí MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. LF UK, Praha + o.s. SANANIM/nestátní zdravotnické
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma
VíceTerapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA
Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko
VícePřínos pobytu v TK pro matku a dítě Má léčba v terapeutické komunitě smysl, i když ji klientky nedokončí a úplně se jim nedaří?
Přínos pobytu v TK pro matku a dítě Má léčba v terapeutické komunitě smysl, i když ji klientky nedokončí a úplně se jim nedaří? Mgr. Jana Putnová PhDr. Petr Vácha TK Karlov, Sananim Léčba závislých matek
VíceDotazník o podstoupené terapii (TSR)
Jméno tazatele ID tazatele ID klienta Název zařízení ID zařízení Datum (dd.mm.rrrr) Kontakt: osobně telefonicky Obecné instrukce pro tazatele Každá z oblastí služeb sledovaných Dotazníkem o podstoupené
VíceTerapeutické komunity pro závislé. kuda@sananim.cz
Terapeutické komunity pro závislé kuda@sananim.cz Z Historie TK Demokratické TK Bion, Foukels, Main a Maxwell Jones-Mill Hill :: odbourání klasické psychiatrické hiearchie :: vstup více profesí mutlidisciplinární
VíceATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE
ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)
VíceDomácí násilí. Eva Klimentová
Domácí násilí Eva Klimentová Práce ve skupinách: Co je to násilí? Kde podle vás násilí začíná, co ještě násilí není? Jaké byste mohli popsat formy násilí? Formy násilí v blízkých vztazích: fyzické psychické
VíceDuševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina
Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé
VícePSYCHOSOMATICKÁ MEDICÍNA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
PSYCHOSOMATICKÁ MEDICÍNA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Květen 2011 Mgr.Olga Čadilová Psychosomatická medicína Psychická složka se účastní
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VíceInternalizované poruchy chování
Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované
VíceTrauma, vazby a rodinné konstelace
Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce systemické psychotraumatologie (VSP) www.franz-ruppert.de mezi metodou systemických konstelací, vlastnostmi toho, kdo konstelaci vede. ten, kdo konstelaci
VíceADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.
ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů
Vícel. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.
l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích
VícePsychologický přístup k agresivním nemocným
Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem
VíceGrafické výstupy dotazníkového šetření recidivistů, realizovaného o. s. Za branou,
Váš zdravotní stav: Váš aktuální rodinný stav: bez problémů s neřešenými zdravotními potížemi invalidita částečná invalidita navrhocvaná invalidita svobodný ženatý rozvedený žiji s družkou Vaše nejvyšší
VíceZkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách. Ing. Bc. Milan Svojanovský
Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách Ing. Bc. Milan Svojanovský Centrum pro rodinu a sociální péči o. s. občanské sdružení vzniklo v Ostravě v roce 1993, sociální služby
VícePRÁCE S RELAPSEM V TERAPEUTICKÉ KOMUNITĚ. Bc. Adéla Paulík Lichková. TK Nová Ves, Advaita, o. s.
PRÁCE S RELAPSEM V TERAPEUTICKÉ KOMUNITĚ Bc. Adéla Paulík Lichková TK Nová Ves, Advaita, o. s. JAK NAD RELAPSEM PŘEMÝŠLÍME? Relaps je průšvih a zaručená cesta zpátky k drogám! Relapsu je třeba se bát!
VícePsychologická problematika nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Psychologická problematika nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová Rozdíly mezi postojem nemocného
VíceNADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno
NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ
VíceMUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK
MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK Pavel Hrbáč TK WHITE LIGHT I. DOSAVADNÍ ZKUŠENOST S MUŽSKÝMI SKUPINAMI V TK WHITE LIGHT I. Několikaletá existence nepravidelných dělených skupin, uskutečňovány
VícePacienti s duáln v ordinaci pro návykovn. vykové nemoci. MUDr. Olga Kasková, OAT Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.
Pacienti s duáln lní diagnózou v ordinaci pro návykovn vykové nemoci MUDr. Olga Kasková, OAT Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. leden 2005 říjen 2006 323 klientů / 142 v systematické léčbě z nich
VíceOBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA
OBSEDANTNĚ - KOMPULZIVNÍ PORUCHA Co to je obsedantně-kompulzivní porucha? dále jen: OKP (Obsessive compulsive disorder, někdy se používá zkratka OCD) Uvedení do tématu: video a otázky, podněty pro studenty:
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Květen, 2011 Mgr. Monika Řezáčová zdravotnické povolání patří z hlediska odborné přípravy i konkrétního
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace
Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum
VíceShrnutí. Organizace z oblasti péče o duševní zdraví.
Shrnutí Průzkumu se zúčastnilo dvanáct zemí, jež jsou partnery projektu MENS. Cílovými skupinami byly organizace z oblasti péče o duševní zdraví, sportovní organizace, široká veřejnost a uživatelé služeb
VíceNelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,
VíceStatistická studie II.
Statistická studie II. Terapeutický pobyt pro překonání závislosti 33 dní v roce 2012 I. Poměr závislostí V roce 2012 absolvovalo pobyt pro překonání závislosti 61 klientů ( 33 žen, 28 mužů ) K hlavním
VíceÚčinné faktory terapeutické práce v substitučních programech
Účinné faktory terapeutické práce v substitučních programech Autoři: Markéta Miláčková, Štěpán Smolík, Martin Větrovec Centrum poradenství pro mládež a rodiny, o.s. Prev-Centrum, Praha Srovnávací tabulka
VíceMetodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.
Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta
VícePrim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž
ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie
VíceKdy se vyplatí léčba závislosti?
Kdy se vyplatí léčba závislosti? XXI. AT konference, Seč, 7.6. 11.6. 2015 Šebeš, A., Zimmelová, V. Psychiatrická léčebna Červený Dvůr Autoři - lékaři Psychiatrické léčebny Červený Dvůr - se již léta zabývají
VícePoruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno
Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost
VícePři milování má ráda tmu, upřednostňuje jen jednu polohu, neprovozuje orální sex.
Při milování má ráda tmu, upřednostňuje jen jednu polohu, neprovozuje orální sex. Ve vztahu velmi šťastná, se svým manželem nerozlučná dvojka, přátelé, partneři, parťáci. On v sexu stále při chuti, ona
VíceSYNDROM VYHOŘENÍ. Jak ho poznat a co s tím? Lucie Žalská Kneslová. Integrální kouč 2017 OPRAVDOVOST
SYNDROM VYHOŘENÍ Jak ho poznat a co s tím? Lucie Žalská Kneslová Integrální kouč 2017 OPRAVDOVOST Zvonící budík ukončuje další bezesnou noc. Cítím se úplně mimo. Už zase mám vstávat a fungovat!!! Nemám
VícePoznámky k profesní dráze A vzdělávání sociálních pracovníků. Doc. PhDr. Oldřich Matoušek
Poznámky k profesní dráze A vzdělávání sociálních pracovníků Doc. PhDr. Oldřich Matoušek ZAČÁTEK V dětství, mládí je člověk něčím silně ovlivněn (někdy jde i o traumatickou zkušenost), podobně jako Buddha
VíceDENNÍ STACIONÁŘ VÝHRY A PROHRY
DENNÍ STACIONÁŘ VÝHRY A PROHRY Ilona Preslová, Kateřina Mladá SANANIM z.ú. HISTORIE r. 1996 - zahájení (individuální a rodinná terapie, poradenství, sociální práce) r. 1997 - otevřen tzv. Denní program
VíceIntervenční centrum Kladno. Bc. Petra Cinková, DiS. - vedoucí IC Kladno
Intervenční centrum Kladno Bc. Petra Cinková, DiS. - vedoucí IC Kladno Setkání Vega, 12.5.2015 Intervenční centra: z. 108/2006 Sb. 60a Intervenční centra (1) Na základě vykázání ze společného obydlí podle
VíceEmoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum
Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní
VíceVyužití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská
Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického
VíceTelefonická krizová intervence představuje poskytování pomoci osobám v krizi, a to prostřednictvím telefonu.
Otázka: Telefonická krizová intervence Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nikola Petráčková TELEFONICKÁ KRIZOVÁ INTERVENCE Nejprve je třeba říci, co je vlastně krize. Krizí se rozumí situace,
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VíceALKOHOL A JEHO ÚČINKY
ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském
VíceDrogy a jejich účinky. MUDr. Jakub Minařík
Drogy a jejich účinky MUDr. Jakub Minařík Terminologie Droga Droga je látka, která splňuje dva základní požadavky: 1. Ovlivňuje nějakým způsobem naše prožívání objektivní reality, tedy má psychotropní
VícePrarodič a krize v rodině
Prarodič a krize v rodině Motto Současný trend je žít od přítomnosti do budoucnosti, starší lidé mohou předat určité nepostradatelné historické souvislosti. Prarodiče připomínají, že jsme byli dětmi a
Více1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých.
1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. Seminář je zaměřen na zvládání komunikace v rodině, rozpoznání konfliktů a jejich efektivní řešení, jak mezi pěstouny a dětmi, tak i mezi dospělými osobami
VíceMgr. Martina Havlíčková Terapeutická komunita Podcestný Mlýn
Mgr. Martina Havlíčková Terapeutická komunita Podcestný Mlýn Teoretická východiska PPP Kazuistický případ Diskuze Poruchy příjmu potravy PPP Mentální anorexie - úmyslné snižování váhy nebo udržováním podváhy
VíceSOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty
VíceMalé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc.
Malé a velké děti v mateřské škole Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Období mezi 2.a 3. rokem je věkem autonomizace Dochází k postupnému osamostatňování a uvolňování z dřívějších vazeb. Avšak ve
VíceRestart hodnocení a prezentace výsledků projektu. Michal Růžička, Julie Wittmannová. Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.
Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu Michal Růžička, Julie Wittmannová Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00377 Mezinárodní spolupráce P- Centrum FOUNDATION66 HUM London Build on Belief
VíceMožná Vás bude zajímat klinické hodnocení (studie) AZURE.
Příručka pacienta Bylo Vám diagnostikováno onemocnění se syndromem chronické pánevní bolesti? Zažili jste pánevní bolest nebo nepříjemné pocity po dobu nejméně 3 z posledních 6 měsíců? Jste starší 18 let?
VíceSpecifika léčby klientek - matek
Specifika léčby klientek - matek Mgr.Marcela Harbáčková Mgr.Jana Putnová Mgr.Jan Šíp Konference pracovníků terapeutických komunit ČR 4.4.2013 Historie léčby matek v TKK Rok 1999 přijetí první matky do
VíceSpektrum DOPORUČUJEME. obchod.portal.cz
DOPORUČUJEME obchod.portal.cz 9 NOVINKA / E-KNIHA Stephen Joseph Autenticita Jak být sám sebou a proč na tom záleží PŘEKLAD MAGDALENA HERELOVÁ Autor nabízí svěží a inspirující pohled na psychologii autentického
VíceJak se (ne)měnil profil pacientů v LNN Nechanice a AT ambulanci PK Hradec Králové v posledních letech
Jak se (ne)měnil profil pacientů v LNN Nechanice a AT ambulanci PK Hradec Králové v posledních letech Hrnčiarová,J., Bažant,J., Němcová,L., Vránová,J. AT konference 2015 Pracoviště PK AT ambulance Psychiatrické
Víceodpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek
VíceVěznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram
Věznice Příbram Terapeutické programy Specializované oddělení pro odsouzené s poruchou osobnosti a chování v důsledku d užíváníu psychotropních látek 40 odsouzených mužů umístěných ve věznici s ostrahou
Více1. Vymezení normality a abnormality 13
Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21
VíceMgr. Nikola Brandová. Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent)
Zvládání chutí u abstinujících závislých Mgr. Nikola Brandová Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent) 2013 Teoretická východiska Uvědomění má podíl na zvyšování sebekontroly, poněvadž
VíceInformace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace)
Evropská vodítka psychosociální následné péče zaměřené na cílové skupiny implementace Informace pro lidi zasažené mimořádnou událostí (psychoedukace) Autoři: G. Zurek, C. Schedlich & R. Bering Česká adaptace:
VíceSLEZSKÁ DIAKONIE Na Nivách 7, Český Těšín
DRUH POSKYTOVANÉ SLUŽBY: Terapeutická komunita NÁZEV A MÍSTO ZAŘÍZENÍ POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY: OÁZA Nebory, terapeutická komunita, Nebory 2, Třinec PŘÍLOHA č. 1: Popis realizace poskytování sociální
VíceCESTA ZPÁTKY K SOBĚ. Jak najít zpátky sebe a již se v životě neztratit. Cesta zpátky k sobě je seminář, který vám pomůže s úklidem ve vašem životě.
CESTA ZPÁTKY K SOBĚ Jak najít zpátky sebe a již se v životě neztratit Cesta zpátky k sobě je seminář, který vám pomůže s úklidem ve vašem životě. 1. krok Vztah k sobě Vztah k sobě je základ pro všechny
VícePopis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,
VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
VíceIng. Jiří Fiala. >>> www.k213.cz
Ing. Jiří Fiala Sdružení K213 dlouhodobě usiluje o ozdravení justice. Upozorňuje na porušování práv dětí. Pomáhá rodičům v opatrovnických sporech a v jejich úsilí o spravedlivou střídavou péči. Pan Fiala
VícePsychická krize. Pojem krize
Tento text je určen pouze ke studijním účelům; použité zdroje (a zároveň velmi doporučená literatura): Špatenková,N.a kol.: Krize psychologický a sociologický fenomén, Vodáčková,D.: Krizová intervence,
VíceNázev materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceZdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná
VíceZavádění dialekticko behaviorální terapie v TK Kaleidoskop. Renata Tumlířová Miroslava Vykydalová Markéta Rozsívalová
Zavádění dialekticko behaviorální terapie v TK Kaleidoskop Renata Tumlířová Miroslava Vykydalová Markéta Rozsívalová V roce 2008 proběhlo první školení DBT v Praze Cílem se stalo vyškolit tým v metodách
VíceA) psychická závislost - dlouhodobá
David Vanda více významů: konzervovaný produkt z rostlin nebo živočichů látka, která mění jednu nebo více životních funkcí v těle látka, která vyvolává u člověka závislost A) psychická závislost - dlouhodobá
VíceNorway Grants Projekty zranitelných skupin ve věznicích a vzdělávání zaměstnanců Vězeňské služby
Norway Grants Projekty zranitelných skupin ve věznicích a vzdělávání zaměstnanců Vězeňské služby Vězeňská služba České republiky STRUKTURA MĚKKÝ PROJEKT Programy zacházení pro odsouzené Rozšíření existujících
VíceIdentita a sebepojetí v období dospívání
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Identita a sebepojetí v období dospívání
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:
VíceRizikové skupiny LS 7 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D.
Rizikové skupiny LS 7 N E A L K O H O L O V É Z Á V I S L O S T I P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D. Prevence Léčba Rodina a drogy Co zvyšuje riziko, že člověk začne užívat drogy? Prevence Protektivní
VíceNávrh modelu sociální služby TERAPEUTICKÉ KOMUNITY
Návrh modelu sociální služby TERAPEUTICKÉ KOMUNITY Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 4 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Definice a cíle
VíceRole klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)
Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) 12. 11. 2013 O čem to dnes bude? Co vlastně psycholog v léčebně dělá? Proč děláme vyšetření, v čem se to liší
VíceZtráta, zármutek, péče o pozůstalé
PALIATIVNÍ INSTITUT BRNO www.paliativni-institut.cz Ztráta, zármutek, péče o pozůstalé Věř své cestě, vždy tě dovede dál, než jsi myslel na jejím počátku Ztráta Absence něčeho, co je naše (osoba, zdraví,
VíceDOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU
DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo
VíceKoncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!
Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb
VícePříručka o individuálním plánování pro uživatele sociálních služeb. Mám svůj plán. Jiří Sobek
Příručka o individuálním plánování pro uživatele sociálních služeb Mám svůj plán Jiří Sobek Praha, 2012 Co je individuální plánování Každý člověk, který využívá sociální službu, má svůj individuální plán.
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2017
VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2017 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Jablonci nad Nisou Centrum intervenčních a psychosociálních služeb Libereckého kraje, příspěvková organizace Práce s klientelou
Více26. 5. 2014. Zahajovací konference Programu CZ13
26. 5. 2014 Zahajovací konference Programu CZ13 Alternativ til Vold Alternativa násilí PhDr. Barbora Jakobsen Klinická psycholožka ATV Tromsø Norsko Plán přednášky Historie ATV, domácí násilí v Norsku
VíceJE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK?
JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK? MUDr. Václav Stehlík, Mgr. Markéta Ackrmannová Substituční centrum Plzeň Substituční centrum Plzeň Substituční program je primárně určen pro ty klienty, kteří jsou závislí
VíceAdiktologická péče v ÚVN. Mgr. Kateřina Mladá AT Konference, Seč,
Adiktologická péče v ÚVN Mgr. Kateřina Mladá AT Konference, Seč, 7. 6. 2017 Cíle přednášky představit nové možnosti uplatnění profese adiktologa v rámci zdravotnictví (nemocniční péče) konkrétní ukázka
VícePsychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické
VíceOD ZÁVISLOSTI K SAMOSTATNOSTI
OD ZÁVISLOSTI K SAMOSTATNOSTI Zkušenosti z Poradenského centra SPMP ČR SAMOSTATNOST Samostatnost v dovednostech, sebeobsluha hygiena, oblékání, jídlo atd. limity potřebují vždy určitou míru podpory a péče
VícePORADENSKÝ PROCES OBECNÝ ÚVOD
PORADENSKÝ PROCES OBECNÝ ÚVOD Vztah klient - poradce Kontinuum vztahu Aktivita Pasivita Aktivní spolupráce Konzumace péče Poradenský proces Direktivní Nedirektivní Poradenský přístup poradce Direktivní
VíceSetkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014
Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Psychoterapie RS v praxi Motto: Učeň se ptá: Co je důležitější než vědění? Mistr
VíceNávrh na přidělení finančních prostředků ve výši Kč v rámci dotačního programu MČ Praha 1 s názvem
Č í s l o P r o j e k t u Příloha č. 3 k usnesení Zastupitelstva MČ číslo UZ18_0567 ze dne 10.04.2018 Návrh na přidělení finančních prostředků ve výši 400 000 Kč v rámci dotačního programu MČ s názvem
VíceMožnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení
Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a
Více