První pomoc krok za krokem. Základní pravidla poskytování první pomoci

Transkript

1 První pomoc krok za krokem Základní pravidla poskytování první pomoci

2 OBSAH Úvod 3 1. Základní pravidla Jak poskytnout první pomoc? 4 Co nesmí v lékárničce chybět? 4 Jak přivolat záchranku? 5 2. Úrazy Zlomeniny 6 Zasažení elektrickým proudem 6 Popáleniny 7 Tonutí 8 Šok 8 Krvácení 9 3. Akutní interní stavy Astma 10 Mozková mrtvice 10 Infarkt myokardu 11 Mdloba 11 Náhlé stavy při cukrovce 12 Epilepsie Následky tepla či chladu Úžeh 13 Úpal 13 Podchlazení 13 Omrzliny Otravy a alergie Otrava 15 Alergická reakce Praktický nácvik nejdůležitějších úkonů Stabilizovaná poloha 16 Umělé dýchání 16 Masáž srdce 17 Masáž srdce spojená s umělým dýcháním 17 Fixace zlomeniny 17 Obvazy 18 Závěs horní končetiny Práce s dětmi 10 hlavních zásad pro výuku první pomoci 19 Tip na hru 19 2

3 ÚVOD Cílem výukové sady, kterou právě držíte v rukou, je co nejvíce zjednodušit vysvětlování základních pravidel první pomoci. Sada obsahuje zdravotnický materiál potřebný k poskytování první pomoci u nejčastějších druhů úrazů. Na následujících stránkách se dozvíte, jak tento materiál použít, jak se při úrazech zachovat, jak přivolat pomoc či co je dobré mít v lékárničce vždy u sebe. Sada dětem poskytne základní přehled o nejčastějších typech úrazů a o dalších akutních zdravotních potížích, se kterými se v životě mohou setkat. Dozvědí se, jaké jsou příznaky jednotlivých těžkostí. Zjistí, kdy je vhodné zavolat záchrannou službu a kdy dokážou poskytnout pomoc děti samy. Naučí se, jak s dispečerem komunikovat a co udělat ještě před příjezdem sanitky. Obsah výukové sady vychází z autolékárničky, dětem může být tedy již známý. První pomoc je potřeba demonstrovat za použití skutečných zdravotnických nástrojů, aby v případě nouze děti hned věděly, co použít. Pokud si po návratu z tábora budou chtít něco vyzkoušet ještě jednou, všechen potřebný materiál budou mít v domácí lékárničce k dispozici. Součástí sady je také soubor pracovních listů s vysvětlením základních úkonů při poskytování první pomoci. Všechny činnosti je potřeba dětem ukázat a umožnit jim si je vyzkoušet zážitkové vzdělávání v tomto případě účinkuje skutečně nejlépe. Přejeme vám úspěšný tábor bez zbytečných úrazů Všeobecná zdravotní pojišťovna 3

4 ZÁKLADNÍ PRAVIDLA Jak podat první pomoc? Dělejte všechno, co můžete I když poskytnete správné ošetření, postižený může reagovat jinak, než jste doufali. Primární zásada by měla být: Hlavně neublížit! Měli byste zvolit ošetření, u něhož je největší pravděpodobnost, že postiženému prospěje. Nedělejte něco jenom proto, abyste něco dělali. První pomoc poskytujte s důvěrou Při ošetřování se snažte s postiženým hovořit. Vysvětlujte mu vše, co se chystáte udělat. Nikdy nenechávejte samotného někoho, kdo je těžce zraněn, nemocen nebo umírá. Neoddělujte dítě od matky, otce nebo od jiné osoby, které důvěřuje. Osobní bezpečnost především Při provádění první pomoci se musíte chránit proti zranění a infekci. Před ošetřením nemocného je nutno zajistit, aby místo bylo bezpečné. Nesnažte se v nebezpečných situacích o hrdinství. Je důležité zůstat v klidu. Vystavíte-li se riziku, nebudete moci pomáhat postiženým. Pokud se při oživování postiženého bojíte nákazy, umělé dýchání dávat nemusíte. Masáž srdce je mnohem důležitější. Chraňte se před infekcí Dostatečnou ochranu poskytnou rukavice na jedno použití, případně si můžete na ruce dát čisté sáčky. Řezné ranky a oděrky si zakryjte nepromokavým obvazem. Nedotýkejte se rány ani částí obvazu, které přijdou do kontaktu s ránou. Snažte se při ošetřovaní nad ránou nedýchat, nekýchat a nekašlat. Máte-li po ruce ochrannou roušku nebo kapesní dýchací masku, při umělém dýchání je použijte. Umělé dýchání ale nemusíte poskytovat vůbec. Hlavně nezapomenout Rychle a klidně vyhodnotit situaci. V případě potřeby zajistit lékařskou pomoc. Chránit před nebezpečím postiženého i sebe. Uklidnit a utěšit postižené. Zaměřit se na stavy ohrožující život. Co nesmí v lékárničce chybět? 1. Základní vybavení nůžky pinzeta teploměr spínací špendlík 2. Základní léky léky proti horečce léky na kašel léky proti průjmu léky na bolest v krku 3. Zdravotnické prostředky náplasti obvazy obinadla sterilní gáza dezinfekce na rány 4. Další vybavení přípravek po bodnutí hmyzem přípravek na spáleninu kůže pinzeta na klíště léky na alergii oční kapky Využijte pomoci jiných Všechno nemusíte dělat sami. Je-li to možné, k zajištění bezpečnosti místa, přivolání pomoci, zastavení krvácení či k přidržování končetiny vždy využijte pomoc druhých. 4

5 ZÁKLADNÍ PRAVIDLA Jak přivolat záchranku? Zachovejte chladnou hlavu V krizové situaci je velmi důležité zachovat chladnout hlavu a zavolat záchrannou službu. Dispečer vám poradí, jak správně postupovat, a bude s vámi udržovat kontakt až do příjezdu sanitky. Podle zákona musí sanitka dorazit na místo nehody nejpozději do 20 minut od převzetí zprávy. Odpovídejte stručně a jasně Když se dovoláte, nepanikařte a snažte se odpovídat stručně a věcně. Zdržení výjezdu mohou způsobit i zbytečné dohady s dispečerem. Základem je přesně říci, co se stalo. Podle této informace dispečer nejen posoudí, jakou pomoc vyslat, ale také vám poradí, jak pomoci. Popište situaci Uveďte základní informace o počtu postižených, jejich pohlaví a přibližný věk. Nezapomeňte uvést své jméno a číslo svého telefonu pro případný zpětný dotaz při obtížném hledání místa. Upřesněte místo Dalším důležitým krokem je upřesnění místa. Pokud se nehoda stala v bytě, na pracovišti nebo v jiném uzavřeném prostoru, je nutné sdělit adresu, a pokud možno obě čísla domu, patro i jméno majitele bytu. Na sídlištích je také důležité popsat, jak se k domu lze dostat. Při volání z mobilu nezapomeňte na město Na linku 155 se dovoláte zdarma z telefonu jakékoliv veřejné sítě v České republice i z mobilních telefonů. U volání z mobilu je však třeba zdůraznit, kde a v jakém městě se přesně nacházíte. Nemusíte se totiž dovolat na nejbližší záchrannou službu. Hlavně nezapomenout Vytočit číslo 155 nebo 112. Sdělit, co se přesně stalo. Uvést místo, kde k události došlo. Informovat dispečera o zraněných (počet osob, které potřebují pomoc, pohlaví, věk). Sdělit dispečerovi své jméno a číslo svého telefonu. 3 kroky k přežití 1. Zajistěte průchodnost dýchacích cest Když je postižený v bezvědomí, může mít dýchací cesty zúžené nebo zablokované. Příčinou je svalové ochabnutí, při kterém jazyk zapadne a zablokuje dýchací cesty. Dýchání je pak ztížené a hlučné nebo je zcela znemožněno. Zvednutím brady a zakloněním hlavy se kořen jazyka uvolní ze vstupu do průdušnice. Při podezření na poranění krční páteře hlavu nezaklánějte. 2. Udržujte krevní oběh Po srdeční zástavě přestane v těle obíhat krev. Životně důležité orgány začnou trpět nedostatkem kyslíku. Do jisté míry můžeme oběh krve udržet uměle srdeční masáži. Stlačování středu hrudníku pomáhá vytlačovat krev ze srdce do oběhu, po uvolnění tlaku se hrudník sám zvedne do původní polohy a tím nasaje další krev do srdce. 3. Poskytněte umělé dýchání Vydechnutý vzduch pořád obsahuje dostatečné množství kyslíku (kolem 16 %), abychom ho mohli dodat někomu jinému a tak ho udržet při životě. Po vdechnutí vzduchu do plic se kyslík dostává přes plicní sklípky do krve a dále k tkáním. Když ústa oddálíte od úst postiženého, hrudník mu klesne a vzduch s odpadovými látkami opouští plíce. Při poskytování umělého dýchání neznámým osobám používejte ochrannou roušku. V případě jakýchkoliv obav o své zdraví umělé dýchání neposkytujte. 5

6 ÚRAZY Zlomeniny Kosti chrání všechny životně důležité orgány těla a slouží jako páky, kterými vzájemně pohybují svaly. I pevné kosti se mohou zlomit nebo prasknout při silném nárazu, ohnutí či zkroucení. Při uzavřené zlomenině nedochází k proniknutí úlomků kosti na povrch, může se jednat i o lehčí zlomeninu. Charakteristickým znakem otevřených zlomenin je vyčnívající úlomek kosti. Pokud můžete, místo zlomeniny chlaďte a předcházejte rozvoji šoku (při zlomeninách velkých kostí). S poraněnou končetinou zbytečně nehýbejte, zlomeninu vždy zafixujte. Podle typu zlomeniny ji zavěste, upevněte k trupu nebo zafixujte pomocí dlahy či jiné končetiny. Zařiďte odvoz do nemocnice. U otevřených zlomenin zajistěte měkké, čisté a netlačící obložení úlomků, případně zastavte krvácení. Protože blízko kosti bývají uloženy důležité cévy a orgány, dávejte velký pozor, abyste zabránili poškození těchto cév a orgánů ostrými úlomky. Může se hodit trojcípý šátek elastické obinadlo buničitá vata peroxid vodíku Zasažení elektrickým proudem K popálení elektrickým proudem může dojít po průchodu elektřiny tělem, a to nejen v místě vstupu a výstupu proudu, ale mohou být postižené i vnitřní orgány. Popáleniny mohou být způsobeny úderem blesku nebo proudem o vysokém či nízkém napětí. Úraz elektrickým proudem může vyvolat zástavu srdce nebo poruchu vědomí. Poruchy vědomí, křeče, hluchota, slepota, poruchy hybnosti, při působení střídavého proudu poruchy srdečního rytmu zrychlený nebo naopak zpomalený či nepravidelný pulz, křeč dýchacích svalů vyvolaná průchodem elektrického proudu přes hrudník, zástava dechu, poškození kostí nebo svalů způsobené svalovým stahem při průchodu elektrickým proudem, zlomeniny, poškození svalů, šlach či kloubů, popáleniny, které vznikají nejčastěji při kontaktu kůže s vodičem, krevní sraženiny v cévách. Zavolejte odbornou pomoc. Přerušte kontakt mezi postiženým a zdrojem elektrického proudu, v případě úrazu vysokým napětím je nutno vyčkat v bezpečné vzdálenosti tak dlouho, dokud není vypnut celý obvod. V případě proudu o nízkém napětí vypněte proud u pojistek či elektroměru, vytáhněte zástrčku nebo přívodní šňůru ze zdi. Postavte se na něco suchého a nevodivého (dřevěná krabice, plastová rohožka, telefonní seznam) a pomocí dřevěného nářadí (nic kovového!) odsuňte postiženého od zdroje proudu. Ošetřete popáleniny, polévejte zasažené místo velkým množstvím vody. Postiženého uklidněte, povzbuďte. Jestliže postižený přestane dýchat, buďte připraveni provést nepřímou srdeční masáž srdce a umělé dýchání, dokud nedorazí rychlá zdravotnická pomoc. 6

7 ÚRAZY Popáleniny Popáleniny patří k nejtěžším úrazům. Vznikají přímým působením velké teploty na určitou část těla. Často zanechávají jizvy nejen fyzické, ale i psychické. Vyžadují nejkomplikovanější, nejdelší a nejnákladnější léčbu. Popáleniny jsou nejčastěji způsobeny ohněm (požáry, vypalování porostů, zábavní pyrotechnika), elektřinou, kontaktem s horkým předmětem nebo s vroucí tekutinou. Podle hloubky postižení dělíme popáleniny na 3 stupně: Popáleniny I. stupně Poškozena je pouze povrchová vrstva kůže. Mezi příznaky patří začervenání kůže, bolestivost, případně otok. Chladit, chladit, chladit a pak ještě chladit, optimálně proudící čistou studenou vodou. Chlaďte tak dlouho, dokud chlad přináší úlevu, čím rychleji a déle se chladí, tím jsou následky menší. Dbejte na to, aby nedošlo k podchlazení. Může se hodit mastný tyl Calcium Pantothenicum Na kůži nepřikládejte leukoplast ani jiné náplasti, popálenina může být rozsáhlejší, než se zdá. Nepřikládejte masti ani tuky, mohly by poškodit tkáně a zvýšit riziko infekce. Popáleniny III. stupně Poškozena je celá kůže i podkoží, dochází k odumření tkáně. Projevuje se spečením kůže a odumřením tkáně. Bolestivost je pouze malá kvůli zničení nervových zakončení. Postiženému pomozte ulehnout, chlaďte velkým množstvím studené tekutiny. Zavolejte záchrannou službu. Odstraňte prsteny, hodinky, pásky, boty či doutnající části oděvu, zajistěte sterilní krytí. Nemáte-li sterilní obvaz, použijte trojcípý šátek, kus prostěradla nebo potravinářskou fólii. V pravidelných intervalech zaznamenávejte životní funkce postiženého. Neodstraňujte přiškvařený oděv, mohli byste způsobit další poranění a popálené místo infikovat, popálenin se nedotýkejte a těsně se nad ně nenaklánějte. Žádné puchýře nestrhávejte ani nepropichujte. Na popálená místa nedávejte žádné masti, tuky ani náplasti. Popáleniny II. stupně Zasažena je celá vrstva kůže. Příznaky jsou začervenání, puchýře, bolestivost či otok. Odstraňte ozdoby, šperky či jiné předměty, které působí jako vodiče tepla a v případě otoku mohou způsobit zaškrcení končetiny. Chlaďte, následně sterilně přikryjte. Nemáte-li popáleninovou roušku, použijte čistý plastový sáček nebo potravinářskou fólii. Puchýře nikdy nepropichujte ani nestrhávejte. Hlavně nezapomenout Uhaste hořící oděv. Zabraňte dalšímu působení tepla. Pokud není přiškvařen, svlečte horký či mokrý oděv. Postiženou oblast chlaďte. Zavolejte záchrannou službu. Odstraňte vodiče tepla (prsteny, náušnice, náramky). 7

8 ÚRAZY 8 Tonutí Tonutí je těžký specifický úraz znamená ponoření hlavy a dýchacích cest pod vodu a často i vdechnutí vody do dýchacích cest a do plic. Nebezpečí znamená především nedostatek kyslíku v krvi působící zejména na mozek a na krevní oběh. Panika, zuřivý zápas o udržení hlavy nad hladinou, nepravidelné dýchání, ztráta vědomí, křeče, zástava srdce, snížená tělesná teplota. Tonoucí je velké riziko i pro trénovaného plavčíka. Pokud je to možné, poskytněte pomoc ze břehu podáním ruky, nohy, klacku, pádla, vesla, ručníku, lana nebo záchranného kruhu. Do hluboké vody se odvažte pouze se surfovým prknem, lodičkou, šlapadlem či člunem. K tonoucímu se přibližujte zezadu! Uchopte ho za límec nebo vlasy, obraťte ho na záda a táhněte ke břehu, ideálně vezměte k záchraně předmět, kterého se bude držet sám. Zorientujte se v životních funkcích vědomí, dýchání, oběh. Pacienta v bezvědomí uložte do stabilizované polohy, zabraňte polknutí zvratků a udržujte čistou ústní dutinu. Při zástavě dýchání je třeba obnovit ho co nejdříve, pokud možno už během vyprošťování z vody. Využijte dýchání z úst do úst. Pacienta při vědomí uložte se zvýšenou horní polovinou těla, zabraňte dalšímu podchlazení sejmutím mokrého oblečení a přikrytím suchou pokrývkou, ideálně isotermickou fólií. V případě potřeby začněte se srdeční masáží. Zavolejte záchrannou službu. Může se hodit resuscitační maska s výdechovou chlopní plastová rouška Šok Šok obecně je závažný a život ohrožující stav, při kterém dochází k selhání krevního oběhu. Organismus není schopen zásobovat tkáně kyslíkem a odvádět z nich toxické látky. Ve snaze zachovat dostatečné prokrvení životně důležitých orgánů dochází ke sníženému prokrvení kůže či svalů. Trvá-li stav delší dobu, postižený umírá v důsledku selhání jednotlivých orgánů. Šok může být zhoršován strachem a bolestí. Při riziku rozvoje šoku je důležité postiženého zklidnit, povzbudit a pohodlně uložit. Zrychlený pulz, bledá studená, vlhce lepkavá kůže, pocení, šedomodré zbarvení na kůži a hlavně na rtech, pokud stlačíte nehet či ušní lalůček, nevrátí se jim barva hned, slabost, závrať, nevolnost, případně zvracení, žízeň, zrychlené povrchní dýchání, slabý pulz, nepokoj, agresivita, zívání a lapání po dechu, bezvědomí, zástava srdce. Zavolejte záchrannou službu. Uložte pacienta do protišokové polohy (hlava a srdce níže než zbytek těla). Zabraňte podchlazení pacienta uložte ho na přikrývku či isotermickou fólii, přikryjte, uklidňujte a povzbuzujte. K zahřívání nepoužívejte přímý zdroj tepla ani ohřívadlo s horkou vodou. Uvolněte těsný oděv kolem krku, hrudníku a pasu. Sledujte a zaznamenávejte životní funkce. Pokud postižený ztratí vědomí, uvolněte mu dýchací cesty, buďte připraveni provést nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání. Dbejte, aby postižený nejedl, nepil, nekouřil a zbytečně se nehýbal, pokud si stěžuje na žízeň, navlhčete mu rty trochou vody. Nenechávejte postiženého bez dohledu, s výjimkou případu, kdy jdete přivolat pomoc.

9 ÚRAZY Krvácení Krvácení vzniká nejen následkem vnějšího poškození organismu, ale i při poranění vnitřních orgánů a při zlomeninách. Krev dodává prostřednictvím cévního systému do tkáně živiny a zejména kyslík. Krevní ztráta představuje tedy pro organismus vždy oslabení a ohrožení. Organismus je schopen kompenzovat pouze menší krevní ztráty. Pro člověka se špatnou srážlivostí krve může být i obyčejné říznutí životu nebezpečné. Při poskytování první pomoci je potřeba se primárně soustředit na ošetření tepenného krvácení. Jeho příznakem je vystřikování jasně červené krve z porušené tepny v rytmu srdeční akce. S poklesem objemu klesá tlak, proto postupem času krev pouze vytéká. Specifickým případem je vnitřní krvácení. Nejsou patrny žádné vnější změny, které by zavčas upozornily na krevní ztrátu. Lze je však diagnostikovat podle nepřímých známek krvácení, jako je např. bledost, malátnost a jiné šokové příznaky. Příčinou vzniku vnitřního krvácení jsou úrazy vzniklé poraněním vnitřních orgánů po působení přímého násilí na organismus. Krev vytéká do tělních dutin (dutina břišní, hrudní, lebeční) nebo do tkání. Nejčastěji bývají poškozeny křehké orgány (např. slezina, ledviny či játra). Při poskytnutí první pomoci musí zachránce myslet především na možnost tohoto druhu krvácení. Nejdůležitější je co nejrychlejší transport do zdravotnického zařízení. Alternativně použijte tlakový obvaz: krycí vrstvu při neustálém tlaku přiložte přímo na ránu a zajistěte třemi otočkami fixačního obinadla, tlakovou vrstvu pevně upevněte otáčkami fixačního obinadla, které je třetí vrstvou, uzel na konci obinadla musí být pevný. Správná aplikace tlakového obvazu nesmí poraněného škrtit. Pokud obvaz nestačí, přidejte další obvaz. Pokud krev prosakuje i druhým obvazem, vyměňte oba dva. Škrtidlo používejte pouze jako poslední řešení, když nic jiného nezabírá. Z pochopitelných důvodů není možné použít tlakový obvaz ani zaškrcení na krční tepně. Na co nezapomenout Většinou je zapotřebí vhodně improvizovat z věcí, které máte u sebe. Na otevřenou ránu přikládejte vždy sterilní krytí, je zapotřebí zachovat čistotu. Po celou dobu, kdy je postižený ošetřován, je nutné s ním být v kontaktu, uklidňovat ho. Může se hodit hotový obvaz s jedním nebo se dvěma polštářky gáza náplast hladká nebo s polštářkem škrticí pryžové obinadlo chirurgické vyšetřovací rukavice nůžky Stiskněte tepnu přímo v ráně a zvedněte končetinu, dbejte však na vlastní bezpečnost (pokud možno použijte chirurgické rukavice), alternativou je stisk tlakového bodu. Pokud nelze jinak, držte tepnu v ráně nebo tlakový bod až do příjezdu odborné pomoci. 9

10 AKUTNÍ INTERNÍ STAVY Astma Astmatický záchvat často vzniká jako důsledek zhoršení chronického onemocnění postiženého. Příčinou mohou být alergeny (pyl, prach, plísně), zánět, cigaretový kouř, ale i psychický stres či fyzická námaha. Náhle vzniklá dušnost, pocit tísně, sevření hrudníku, výrazná úzkost, neklid, strach z udušení, vyčerpanost, dráždivý kašel, ztížené mluvení i šeptání, zmodráním konečků prstů a ušních lalůčků v důsledku nedostatečného přísunu kyslíku. Okamžitě uvolněte dýchací cesty rozepněte těsný oděv, zajistěte čerstvý vzduch, odstraňte alergeny. Uložte postiženého do polohy vsedě nebo do polosedu s možností opěry. Podejte postiženému dávku užívaného léku (už se nepoužívají jen spreje!) na astma, dávku lze za 5 minut opakovat. Uklidňujte a povzbuzujte nemocného, vyzvěte ho, aby dýchal pomalu a zhluboka. Volejte záchrannou službu, jestliže je postiženému stále hůř, dušnost ztěžuje mluvení a postižený začíná být vyčerpaný. Pokud postižený ztratí vědomí, uvolněte dýchací cesty, v případě potřeby buďte připraveni provést nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání. Mozková mrtvice patří mezi nejčastější příčiny smrti. Způsobuje ji náhlé a závažné narušení přítoku krve do části mozku kvůli sraženině nebo vlivem prasknutí cévy. Následky mrtvice závisejí na tom, jak velká část mozku je poškozena. Omezení hybnosti končetin, ztráta citlivosti tváře nebo končetin, potíže s mluvením, nemožnost mluvit nebo rozumět mluvenému slovu, potíže s chůzí a rovnováhou, závrať, zvracení, slabost, zmatenost, dezorientace, bolest hlavy, špatné vidění, rozmazaný obraz, krátkodobá ztráta zraku, odlišný tvar zorniček, potíže s chůzí a rovnováhou, závrať, zvracení. Ihned volejte záchrannou službu. Postiženého při vědomí uložte na záda s výše položenou hlavou. Při poruše vědomí uvolněte dýchací cesty, zkontrolujte dýchání, buďte připraveni provést nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání. Udržujte klid, větrejte. 10 Mozková mrtvice

11 AKUTNÍ INTERNÍ STAVY Infarkt myokardu Ischemická choroba srdce znamená zhoršené prokrvení srdce způsobené zúžením tepen, které ho zásobují. Prvním projevem počínajícího ucpávání tepen je bolest na hrudi při tělesné námaze nebo při vzrušení. Cévy nejsou schopné přivádět dostatečné množství krve k srdci. Po přerušení aktivity bolest ustoupí. Náhlá intenzivní bolest na hrudi (pálivá, svíravá bolest v oblasti srdce / za hrudní kostí), bolest neustupuje a je stále silná v jakýchkoliv polohách. Bolest může vystřelovat do ramene, krku, dolní čelisti, levé ruky, do zad, objevuje se náhle, často v klidu nebo ve spánku. Úzkost, dušnost, modrofialové zbarvení kůže způsobené nedostatečným okysličováním krve namodralé rty, konečky prstů, ušní lalůčky, špička nosu. Možná zástava dechu a srdeční činnosti, zrychlený tep. Pocit slabosti nebo závratě, popelavá kůže, nadměrné pocení. Volejte záchrannou službu. Pomozte postiženému usednout, zklidnit se, odpočívat. Podejte nitroglycerin ve spreji nebo v tabletách. Uvolněte těsný oděv a uložte postiženého do polosedu, otevřete okno. Sledujte dechovou a tepovou frekvenci a úroveň schopnosti reagovat. V případě poruchy vědomí zajistěte průchodnost dýchacích cest, kontrolujte dýchání. Mdloba Mdloba je krátkodobá ztráta vědomí způsobená přechodným nedostatečným prokrvením mozku. Může být způsobena vyčerpáním, horkem, pobytem ve vydýchaném a horkém vzduchu, silným emočním podnětem (bolest, stres) nebo při náhlém vzpřímení se po dlouhém ležení. Krátkodobá ztráta vědomí může též nastat po požití léků snižujících krevní tlak, při epileptických záchvatech či vlivem srdeční arytmie. Nevolnost, závrať, zatmění před očima, bledost v obličeji, studený pot na čele a hučení v uších, snížená tepová frekvence, kratší ztráta vědomí a pád, rychlé a úplné zotavení. Zdvihněte dolní končetiny. Uvolněte tísnící oděv u krku. Zajistěte přísun čerstvého vzduchu. Po návratu vědomí nedovolte ihned vstávat, při závrati nechte postiženého chvíli ležet. Při delší ztrátě vědomí zavolejte záchrannou službu, uvolněte dýchací cesty a zkontrolujte dýchání. 11

12 AKUTNÍ INTERNÍ STAVY 12 Náhlé stavy při cukrovce Cukrovka je onemocnění, při kterém je narušena regulace metabolismu cukru, což s sebou přináší četné komplikace. Náhlé změny stavu postiženého při cukrovce jsou způsobeny vlivem nízké nebo vysoké hladiny cukru v krvi. Hypoglykémie (nízká hladina cukru) Nevolnost, slabost, vyčerpanost, hlad, vlhká zpocená kůže, zmatenost, dezorientace či agresivita (pozor na záměnu s opilostí), porucha vědomí, zrychlený pulz, normální tlak, mělký dech bez zápachu po acetonu, třas končetin, kolaps. Hyperglykémie (vysoká hladina cukru) Dehydratace cukr se filtruje do moči a strhává s sebou vodu, slabost, malátnost, dezorientace, poruchy vědomí, poruchy dýchání, dech s acetonovým zápachem, žízeň, suchá kůže. Podejte cukr v jakékoliv podobě, je-li postižený při vědomí (sladký nápoj, kostka cukru pod jazyk). V případě hypoglykémie i malý přísun cukru může pomoci, v případě hyperglykémie se stav postiženého vážněji nezhorší. Pokud je postižený v bezvědomí, nedávejte mu nic pít ani jíst, uložte ho do stabilizované polohy, uvolněte dýchací cesty, zkontrolujte dýchání, sledujte jeho životní funkce a volejte záchrannou službu. Epilepsie Epilepsie je chronické onemocnění, kdy nervová soustava vydává patologické vzruchy. Při malém záchvatu dochází k apatii nemocný jako by sledoval vzdálený bod a snil. Může přitom vykonávat stále se opakující činnost, např. mlaskat nebo neustále otvírat a zavírat ústa. Velký záchvat je často zahájen zvláštním výkřikem a upadnutím do bezvědomí, tělem začnou projíždět křeče. Náhlá ztráta vědomí, ztuhlost a vyklenutí zad, křečové stahy, může dojít k zástavě dýchání s následným šedomodrým zbarvením rtů, zatímco obličej a krk bývají zarudlé a naběhlé, čelisti jsou křečovitě sevřené a dýchání hlučné, z úst můžou vytékat sliny, někdy obarvené krví (po kousnutí do rtu nebo jazyka), může dojít k úniku moči a stolice, následně se svaly uvolní a dýchání se vrací k normálu, postižený znovu nabude vědomí, může být zmatený, vyčerpaný nebo upadnout do hlubokého spánku. Zavolejte záchrannou službu. Křeče není možno ovlivnit, pokus o jejich ovládnutí silou nemá žádný význam. Snažte se alespoň zmírnit možné následky. Z okolí postiženého odstraňte všechny předměty, o které by se mohl zranit. Pokuste se podložit postiženému hlavu jakýmkoliv měkkým, ale ne příliš vysokým materiálem. Jakmile doznějí svalové křeče, otevřete pacientovi ústa, přesvědčte se o průchodnosti dýchacích cest, při pokračujícím bezvědomí uložte do stabilizované polohy na boku. Pacienta sledujte až do úplného návratu vědomí a orientace.

13 NÁSLEDKY TEPLA ČI CHLADU Úžeh Přehřátí mozku vzniká účinkem přímého slunečního záření při pobytu na slunci. Stačí i relativně krátká doba. Dochází k překrvení mozkových obalů s možností otoku mozku. Bolest hlavy, horečka, slabost, křeče, závratě, zvracení, zrychlení tepové frekvence a změny krevního tlaku, zrudnutí pokožky hlavy. Přiměřeně ochlazujte (sprcha, koupel, pobyt ve větrané místnosti či ve stínu). Podávejte chladné tekutiny, optimálně minerální vodu. V těžších případech vyhledejte lékařské ošetření. Úpal Úpal vzniká v důsledku celkového přehřátí organismu po dlouhém pobytu v horkém, případně vlhkém prostředí. Nastává selhání termoregulace těla, tělo přestává odvádět nadbytečné teplo. Výsledkem je dehydratace, ztráta minerálů, riziko selhání ledvin. Vyšší riziko úpalu trvá u starších osob, osob s onemocněním srdce, u osob trpících obezitou a u dětí. Suchá zarudlá kůže, horečka, malátnost, únava, nevolnost, zvracení, poruchy zraku (mžitky) a sluchu (hučení), vyčerpání, křeče, kolaps, v těžších případech až ztráta vědomí. V případě poruch oběhu a dechu okamžitě vyhledejte lékaře. Podchlazení Podchlazení neboli hypotermie je stav, při němž teplota organismu poklesne pod úroveň potřebnou pro běžnou činnost. Nastává, pokud vnitřní mechanismy těla nedokážou kompenzovat ztrátu tělesného tepla. Z medicínského hlediska se za podchlazení u člověka považuje nechtěný pokles tělesné teploty pod úroveň 35 C. Svalový třes, bledost, na dotek chladná pokožka, pokles tepové a dechové frekvence, odkysličení mozku, spavost, která postupně přechází až do bezvědomí, poruchy dechu a oběhu, poruchy srdečního rytmu. Zabraňte dalším ztrátám tepla. Postupně zahřívejte, uložte do postele, řádně přikrýt, zabalit do deky. Podávejte teplé nápoje, polévku a energetické potraviny (čokoláda). Při lehkém podchlazení přinuťte postiženého k vlastnímu pohybu. Při těžším postižení s pacientem příliš nehýbejte. U starších lidí zvlášť dbejte na pomalé zahřívání. 13 Umístěte postiženého na chladnějším místě, ve stínu či v dobře větrané místnosti. Za pomoci chladných zábalů, sprchy či koupele srazte teplotu přibližně na 38 C.

14 NÁSLEDKY TEPLA ČI CHLADU Omrzliny Omrzliny jsou akutní místní poškození tkáně způsobené chladem při teplotách pod bodem mrazu za současné nízké vlhkosti vzduchu. Podobně jako popáleniny je dělíme do tří stupňů. Při silném větru k nim může dojít i při vyšších teplotách. Vznikají převážně na okrajových, nechráněných částech těla (prsty, nos, uši). Omrzliny I. stupně Voskovitě bílá či nafialovělá až modravá kůže, kůže je chladná, méně citlivá, případně s otoky, postižený má pocit svírání, při oteplování ho palčivě píchá. Pokud není možné umístit končetinu do teplého místa, zahřívejte ji kontaktem s teplejší částí těla, jako je například klín či podpaží. Zlepšete prokrvení aktivním a pasivním pohybem. Dle rozsahu a hloubky omrzliny sterilně kryjte, ovažte a zajistěte odborné ošetření. Nikdy omrzliny netřete sněhem ani jiným materiálem (hrozí zanesení infekce). Nikdy nepodávejte alkohol či léky, neaplikujte masti. Puchýře nikdy nepropichujte, chraňte je před protržením. Může se hodit isotermická fólie Omrzliny II. stupně Bílá až žlutá kůže, mohou se tvořit puchýře, kůže je necitlivá. Omrzliny III. stupně Tvrdá vosková kůže, nebolestivá ložiska, po několika dnech nastává odumření tkáně, objevuje se zčernání a úplné ztvrdnutí postižené části těla. Zabraňte dalšímu ochlazování přesuňte postiženého do závětří či do vlahé místnosti a postupně ho zahřívejte (horké nápoje, teplá lázeň). Jakékoliv tření postižené tkáně je velmi rizikové kvůli možnosti dalšího poškození. Postižená místa nedávejte ke zdrojům silného sálavého tepla, jako je oheň, kamna, ohřívací polštářky či fén. 14

15 OTRAVY A ALERGIE Otrava Otrava je chorobný stav vyvolaný přítomností jedu v organismu. Rozlišujeme akutní otravy (vzniklé následkem jednorázového přijetí velkého množství jedu, například konzumací muchomůrky zelené) a chronické otravy (vzniklé následkem dlouhodobého přijímání nízkých dávek kumulativního jedu, např. většina otrav těžkými kovy). Závratě, porucha reakce zornic, až poruchy vidění, nevolnost, zvracení, průjmy (mohou být zbarvené krví), bolesti hlavy, křeče, bolesti břicha, postižený má potíže s polykáním, pocit horka, kůže je pokrytá studeným lepkavým potem, rozvíjejí se poruchy vědomí až bezvědomí, postižený hůře dýchá, může dojít až k zástavě dýchání, pulz je rychlý, avšak téměř nehmatný, příznaky šoku, různé poruchy vědomí, při vědomí může být chování postiženého rozličné, může být unavený, ospalý, hovorný až agresivní. Pokud to lze, přerušte působení jedu, např. při otravě plynem zajistěte čerstvý vzduch. U kontaktních jedů odstraňte oděv a omyjte kůži nebo sliznice (výplach oka). Nikdy nevyvolávejte zvracení. Jestliže je postižený v bezvědomí, uvolněte dýchací cesty, zkontrolujte dýchání a buďte připraveni provést dle potřeby nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání. Jestliže má postižený na ústech nějaké chemikálie, použijte pro umělé dýchání kapesní ochranný štítek nebo masku. Zjistěte příčinu a zajistěte vzorek (obal od léků, zbytky jídla, smaženice ). Volejte záchrannou službu. Alergická reakce Alergie je přecitlivělost na látku, kterou imunitní systém těla rozpozná jako cizí (zejména živočišné jedy, potraviny, léky atd.) a začne tvořit protilátky. Alergeny vstupují do těla požitím (potravinové alergeny), vdechnutím (pyly trav, bylin a stromů, roztoči, zvířecí alergeny nebo plísně), hmyzím bodnutím (nejčastěji včely nebo vosy), injekční aplikací, ale i dotykem. Příznaky alergie mohou vznikat okamžitě, během sekund, ale také s odstupem hodin, dní nebo týdnů: Zarudnutí kůže, otok, svědění, pálení, šupinatění, rýma, dušnost, kašel, pískavý výdech, vykašlávání hlenu, namodralý obličej, nevolnost, zvracení, průjem, zácpa, zánět žaludku a střev, nadýmání, horečka, pokles tlaku, křeče, úzkost. Zeptejte se na známé alergie a případně na novou kosmetiku, mycí prostředky, jídla (potravinovými alergeny jsou často například ořechy, ryby, sýry nebo tropické ovoce). Při těžkých projevech aplikujte adrenalin do podkoží, alergik již může mít u sebe autoinjektor. V případě lokální alergické reakce místo chlaďte a použijte Fenistil gel. Postiženého uložte do stabilizované polohy. Volejte záchrannou službu. Sledujte celkový stav postiženého (úroveň vědomí, tepovou frekvenci, krevní tlak). 15

16 PRAKTICKÝ NÁCVIK NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ÚKONŮ Stabilizovaná poloha 16 Pomáhá zachovat průchodnost dýchacích cest, předcházet zapadnutí jazyka v mírném záklonu hlavy; pomáhá uvolnit cizorodé látky, zvratky či krev, které jsou v dutině ústní, čímž se sníží riziko jejich vdechnutí. Určena je pro postižené v bezvědomí, kteří dostatečně dýchají a mají zachovanou srdeční činnost. Jak to udělat? 1. Klekněte si k boku postiženého. Dolní končetinu (tu, která je k vám blíže) pokrčte v koleni. 2. Horní končetinu (opět tu bližší k vám) zasuňte pod hýždě postiženého, můžete si pomoci tím, že zatlačíte na pokrčené koleno směrem od sebe. 3. Položte horní končetinu, která je od vás vzdálenější, přes břicho postiženého a tahem za rameno této ruky převalte pacienta na bok. Pomáhejte si při tom druhou rukou, kterou pokrčené koleno tlačíte bokem k zemi. 4. Po převalení zkontrolujte, jestli má pacient spodní rameno za sebou a zda si na něm neleží, měl by totiž ležet spíše na prsou. 5. Tlakem na bradu a čelo vytvořte co největší záklon hlavy a tvář postiženého položte na hřbet ruky, která míří dlaní k zemi, aby nedošlo ke vdechnutí případných zvratků. Hlava je tak podložena vlastní rukou a stabilizovaná. Důležité Postiženého do stabilizované polohy neukládejte při zlomeninách pánve, dlouhých kostí, zlomenině páteře a při otevřeném poranění břicha. Umělé dýchání Jak zkontrolovat, zda zraněný dýchá? Klekněte si vedle postiženého, přiložte ucho k jeho nosu a ústům a pozorujte hrudník. Zkontrolujte, zda je slyšet nebo cítit vydechovaný vzduch, přiložte tvář nebo dlaň k ústům. Zkontrolujte hmatem, zda se hrudník zvedá (přiložte ruku na hrudník a břicho). U člověka, který nedýchá, je kůže nejdříve červená. Po několika desítkách sekund nastupuje promodrání (po 90 sekundách promodrávají ušní boltce, nos, rty, brada, konce prstů, pak postupně celé tělo). Do dvou až tří minut ztrácí postižený vědomí a zastavuje se mu srdce. Jak to udělat? Postiženého položte na záda (ne při podezření na poranění páteře), otočte mu hlavu na stranu a otevřete ústní dutinu. Vyčistěte ústní dutinu a odstraňte nečistoty a předměty z úst (včetně umělého chrupu). Zakloňte hlavu, zvedněte bradu, otevřete ústa a tím dojde k uvolnění zapadlého jazyka. Zkontrolujte, jestli člověk nezačal sám dýchat. Nadechněte se a široce otevřete svá ústa a přiložte je na ústa postiženého tak, aby nikde neunikal vzduch ven. Stiskněte mu pevně nos a vydechněte vzduch do úst. Pozorujte hrudník. Pokud se nadzdvihl, vzduch pronikl do plic. Pak oddalte ústa a nechte proběhnout samovolný výdech. Pokles hrudníku ukazuje, že vzduch volně uniká z plic. Opakujte tempem přibližně 12 až 16krát za minutu, u zraněného dítěte je frekvence přibližně 20krát za minutu. Každý vdech by měl být plynulý a trvat asi dvě sekundy. Při rychlejším vdechu bude odpor dýchacích cest větší a umělé dýchání bude méně účinné. Po první sérii uvolněte nos a zkontrolujte, jestli zraněný sám dýchá. Pokud ne, vše opakujte a dodržujte frekvenci. Pokračujte až do obnovení dýchání nebo do příchodu lékařské pomoci. Důležité Pokud máme podezření na zranění páteře, postiženému nesmíte hlavu zaklánět. Průchodnost dýchacích cest v takovém případě zajistíte vysunutím dolní čelisti. Při podávání umělého dýchání neznámým osobám používejte ochrannou roušku.

17 PRAKTICKÝ NÁCVIK NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ÚKONŮ Masáž srdce Jak zjistit, zda zraněnému tluče srdce? Zkontrolujte, zda postižený dýchá. Pokud nedýchá, lze předpokládat i zástavu srdce. Můžete zkontrolovat pulz. Prohmatejte alespoň dvěma prsty krční tepny, procházejí krkem po obou stranách hrtanu. V poslední době se kontrola pulzu již nedoporučuje, protože bývá většinou mylná a zbytečně může zdržet poskytnutí pomoci. Jak to udělat? Postiženého položte na záda na tvrdou podložku. Přiložte nejdříve dva prsty na výběžek hrudní kosti, k nim přiložte ruce rovnoběžně složené na sebe. Prsty se nedotýkejte hrudníku. Lokty mějte napnuté, stisky provádějte kolmo k postiženému. Rytmicky stlačujte hrudník asi 80 až 100krát za minutu (včetně vdechů), u dětí 100 až 120krát za minutu. Každé stlačení by mělo být plynulé. Po každém zatlačení povolte lehce ruce z oblasti hrudní kosti, aby se hrudník mohl vrátit do výchozí polohy. Ruce ale pouze povolte, nezvedejte z hrudníku, abyste zůstali v kontaktu s místem stlačování a nemuseli jste ho hledat znovu. Pokračujte až do obnovy životně důležitých funkcí nebo do příchodu lékařské pomoci. Masáž srdce spojená s umělým dýcháním Jak to udělat? Střídejte přibližně 15 stlačení hrudníku s dvěma umělými vdechy. Při vdechování nezapomeňte na záklon hlavy postiženého a pevné stisknutí nosních dírek. Pravidelně kontrolujte tep na krčních tepnách. Pokud zjistíte tep, přestaňte provádět masáž. Fixace zlomeniny Jak to udělat? Zlomeniny bez porušení kůže Všechny zlomeniny horní končetiny je nejlepší zafixovat závěsem do šátku. Při zlomenině dolní končetiny zafixujte kosti přes dva klouby (např. klacek, smeták, případně zdravou dolní končetinu přiložte ke zlomené a svažte je k sobě). Dlaha přesahuje oba klouby jak nad zlomeninou, tak pod ní. Chlaďte. Nikdy se nepokoušejte zlomeninu napravovat. Otevřené zlomeniny Sterilně přikryjte ránu otevřené zlomeniny. Zafixujte tak, aby dlaha přesahovala oba klouby jak nad zlomeninou, tak pod ní. Nikdy se nepokoušejte zlomeninu napravovat. Co nejrychleji volejte záchrannou službu. 17

18 PRAKTICKÝ NÁCVIK NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ÚKONŮ Obvazy Jak to udělat? Nejdřív si navlékněte rukavice na jedno použití (pokud je máte k dispozici). Sterilní krytí musí přesahovat okraje rány a nesmíte s ním pohybovat, abyste do rány nezanesli nečistoty a tím též infekci. K ošetření zvolte vhodný druh obvazu, a to tak, aby pevně držel, zároveň však nesmí poraněného škrtit nebo se zařezávat do rány. Začněte obvazovat na nejužším místě poraněné oblasti, obvazovým materiálem zbytečně neplýtvejte. Při prosakování obvazu krví ho nevyměňujte, nýbrž přiložte další obvaz. Jestliže krev prosakuje i druhým obvazem, vyměňte oba dva a přiložte nový obvaz. Po ošetření rány uložte rukavice a použitý obvazový materiál do vhodného plastového sáčku. Důležité Na ránu byste vždy měli přiložit krycí obvaz zabraňuje vniknutí infekce. Při silném krvácení se obvazu využívá i k tlaku na ránu, který napomáhá procesu srážení krve. Kdykoliv je to možné, použijte sterilně balený hotový obvaz. Pokud není k dispozici, použijte jakoukoliv čistou látku bez chloupků. Drobné rány a odřeniny můžete chránit náplastí. Závěs horní končetiny Drží předloktí ve vodorovné nebo mírně zvednuté poloze. Poskytuje oporu poraněné paži, zápěstí či předloktí nebo při jednoduché zlomenině žeber. Používá se u postižených, kteří mohou ohýbat loket. Jako závěs nebo k upevnění obvazu ruky, nohy či hlavy použijte trojcípý šátek, můžete použít metrový čtverec jakékoliv pevné tkaniny. Improvizovaně můžete použít i nějakou součást oděvu. Kabát rozepněte kabát, dolní lem na poraněné straně přehněte přes předloktí a připevněte zavíracím špendlíkem. Zapnutý kabát rozepněte na kabátu jeden knoflík, prsty a dlaň poraněné končetiny vložte do mezery. Rukáv košile položte poraněnou končetinu přes hrudník postiženého, manžetu na rukávu přišpendlete na protější přední díl košile. K přidržení poraněné ruky můžete použít třeba opasek, kravatu či punčochové kalhoty. 18

19 PRÁCE S DĚTMI 10 hlavních zásad pro výuku první pomoci 1. Názornost Informace musí být názorné a musí vycházet ze zkušenosti dětí. 2. Opravdovost Informace je účinná, jestliže dokáže strhnout, když je přesvědčivá. 3. Vlastní činnost U dětí je potřeba vyvolat aktivitu a vést je ke kladení otázek. Musí se jim poskytnout čas, přestávky na přemýšlení. 4. Jednoduchost Čím obtížnější je téma, tím jednodušší by měla být řeč. Děti musí rozumět tomu, čemu se učí. 5. Srozumitelnost Je potřeba vybrat několik významných pojmů, aby děti měly přehled o tom, co je důležité. 6. Živost Informace mají být zprostředkovány živě, pokaždé novým způsobem. Tip na hru Co dělat, když 1. Po výuce hlavních zásad poskytování první pomoci vyberte děti, které budou simulovat nehodu či poranění. 2. Rozdělte dětem simulaci nejčastějších poranění a vytvořte časový plán. 3. V rámci pravidelné každodenní aktivity bude jedno z vybraných dětí simulovat předem domluvenou nemoc. V případě potřeby dítě namaskujte, aby nehoda působila přesvědčivě. 4. Děti nejdříve dostanou za úkol si zapsat, jak by danou situaci řešily. 5. Na figurantovi potom prakticky ukažte, jak postupovat. 6. Po zachránění poraněného dítěte vyzvěte děti k diskuzi jak danému úrazu předejít, co se dá dělat jinak, na co nezapomenout apod. 7. Otevřenost Děti mohou spolurozhodovat, orientovat se v problémech a ptát se. 8. Smysluplnost Děti musí vidět smysl v tom, co přijímají jako informace. 9. Využitelnost Informace musí být pro děti přijatelné a použitelné. Mají být takové, aby si z toho děti osvojily co nejvíce. 10. Důležitost Obsah by měl být v souladu s potřebami a chápáním dětí, aby se pro ně stal subjektivně důležitým. 19

20 Vydáno za podpory Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, 2012 Odborný a obsahový garant: MUDr. Miroslav Derevjanik Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje