Věc: Závazné stanovisko k zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin
|
|
- Luděk Havlíček
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Praha dne 28. března 19 Č. j.: MZP/19/610/730 Sp. zn.: ZN/MZP/19/610/1 Vaše č. j.: 9398/18MZE16211 Vyřizuje: Ing. Tomáš Staněk, CSc Tel.: Vážený pan Ing. František Pásek ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů Ministerstvo zemědělství Těšnov 6/ Praha 1 Věc: Závazné stanovisko k zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin, odbor obecné ochrany přírody a krajiny (dále jen MŽP ), jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody příslušný k vydávání závazného stanoviska k zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin (dále jen GND ) dle ustanovení 23 odst. 1 zákona č. 289/199 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), vydává na základě žádosti Ministerstva zemědělství (dále jen MZE ), odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, o vydání závazného stanoviska ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin pro PLO 9 č.j. 9398/18MZE16211 ze dne 19. února 19 Z Á V A Z N É S T A N O V I S K O k návrhu oblastního plánu rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast č. 9 Rakovnickokladenská pahorkatina (dále jen PLO 9 ), kterým stanovuje maximálně přípustný podíl geograficky nepůvodních druhů dřevin pro jednotlivé cílové hospodářské soubory (dále jen ) mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a přírodních rezervací (dále také ZCHÚ ) dle následující tabulky takto: 1/10
2 Druh GND MD DG JDO ORC TPS, VRS Líska turecká Poznámka Rámec Porostní typ (PT) 01 bez rozlišení Bez uplatnění GND SM, BO, BR (listnatý nekvalitní) DB BO (gen. kat. D), AK, sukcese, holina DB smíšený list. smíš. (JS,JV,DB) OL TP SM, BO DB, DB+BO, BŘ (listnatý nekvalitní) AK SM, BO, sukcese, holina DB, BR (listnatý nekvalitní) AK Poloprovozní ověřování lísky turecké. V dubovém a listnatém ním typu ORC pouze v případech hynut DB, OL. TPS, VRS v ním typu OL, TP uplatňovat do zastoupení přípustného v rámci u v nesmíšených skupinách, GND neuplatňovat v ech původních TP. Poloprovozní ověřování lísky turecké v polohách do 400 m n. m. V listnatých HS 21 a 217 lze případné hynutí nahradit původními listnatými dřevinami. Uplatnění MD na SLT: 2N, 2K9, 2S9 v polohách nad 400 m n. m. Poloprovozní ověřování lísky turecké v polohách do 400 m n. m. V listnatých HS 21 a 217 lze případné hynutí nahradit původními listnatými dřevinami. Uplatnění MD a DG na SLT: 2K, 2I, 2S6 v polohách nad 400 m n. m. Nižší polohy mohou být výhledově problematické. 2/10
3 Druh GND MD DG JDO ORC TPS, VRS Líska turecká Poznámka Rámec Porostní typ (PT) SM, BO, sukcese, holina DB, BR (listnatý nekvalitní) (2) () AK () 3 TP SM, BO, BR (listnatý nekvalitní), sukcese, holina DB smíšený SM, BO, sukcese, holina 8 10 (2) () 10 3 TP 10 OL a OL smíšený SM, BO BK Poloprovozní ověřování lísky turecké v polohách do 400 m n. m. V listnatých HS 2 a 27 lze případné hynutí nahradit původními listnatými dřevinami. Uplatnění MD, DG a JDO na SLT: 2S, 2H, 2B, 2D v polohách nad 400 m n. m. Nižší polohy mohou být výhledově problematické Převážně chudá, vodou ovlivněná stanoviště méně vhodná pro DG a JDO. Případnou substituci hynoucího smrku lze řešit DB, BO, OS, BK. V dubovém PT omezené uplatnění GND. Uplatnění ORC a TPS na SLT 3L, 3U, VRS i na 1G; JDO pouze na SLT 3U Uplatnění MD v polohách nad 00 m n. m. Poloprovozní ověřování lísky turecké. 39 bez rozlišení PT Pro 39 nejsou k dispozici vhodné ověřené GND. 41 SM (3) BO 7 BK 1 10 BR (listnatý nekvalitní), Sukcese, holina 1 1 (1) Ve zdravých BK ech přírodě blízkého charakteru omezit uplatnění GND. Ve standardních BK ech uplatnění MD, DG 3/10
4 Druh GND MD DG JDO ORC TPS, VRS Líska turecká Poznámka Rámec 43 4 Porostní typ (PT) SM a SM poškozený 8 () () BO 1 10 BO geograficky nevhodný (10) DB, DBZ BK BŘ (listnatý nekvalitní), Sukcese, holina SM a SM poškozený BO kvalitní a standardní 12 (1) (1) 8 (3) (10) 2 DB, DBZ 1 BK 1 10 BR (listnatý nekvalitní), 1 (10) Sukcese, holina (10) Topolový 12 (1) V por. DB neuplatňovat GND. V BK ech standardní kvality uplatnění MD, DG. JDO neuplatňovat tam, kde jsou podmínky pro původní JD bělokorou Do kvalitních ů DB, DBZ, BK a BO při obnově na obdobnou ní skladbu omezit příměs GND na MD, u standardních BK ů lze uplatnit MD a DG. V topolovém ním typu při reprodukci na topoly původní vyloučit GND. Při použití topolů šlechtěných (TPS) nelze použít topoly kanadské a balzámové. TPS se doporučuje kvůli jejich odlišné růstové dynamice uplatnit ve skupinách. 4/10
5 Druh GND MD DG JDO ORC TPS, VRS Líska turecká Poznámka Rámec 47 Porostní typ (PT) SM a SM poškozený 10 2 () 1 1 () BO, DB, DBZ 10 BK 10 OL 7 () BR (listnatý nekvalitní), 10 () Sukcese, holina 1 (1) Topolový 7 (1) Na prameništních (podmáčených) LT a na výrazně oglejených stanovištích omezit uplatnění DG a JDO pro zvýšené riziko vývratů. Vitální JD nenahrazovat JDO ani DG. Při obnově v olšovém PT neuplatňovat GND v následných smíšených ech. V topolovém ním typu neuplatňovat GND do nešlechtěných původních topolů 9 Bez rozlišení PT Pro 9 nejsou k dispozici vhodné ověřené GND. Poznámka: Přípustný limit GND v rámci nerozlišuje ní typy, neboť ty se s obnovou mohou měnit a zpětná kontrola dodržení limitu GND na úrovni ního typu je v rámci obtížně proveditelná. Limit GND v rámci vychází z limitů v rámci ních typů, je však vždy nižší než v rámci u, neboť se nepředpokládá úplná obnova všech ů v rámci. Vysvětlivky zkratek: GND geograficky nepůvodní druh, cílový hospodářský soubor, PT ní typ, por. (limit GND v rámci u), MD modřín opadavý, DG douglaska tisolistá, JDO jedle obrovská, ORC ořešák černý, TPS, VRS topoly šlechtěné, vrby šlechtěné Zvýšené riziko hynutí jedle obrovské po přísušcích v důsledku napadení václavkou a podkorním hmyzem. /10
6 Podmínkou pro využívání GND je, že jejich podíl uplatněný v obnově nesmí v rámci u tvořit více než třetinu podílu melioračních a zpevňujících dřevin (dále jen MZD ) použitých v obnově a GND v rámci u či ní skupiny nebudou vytvářet nesmíšené části větší než 0,0 ha. Souhrnné zastoupení uplatněných GND jak v rámci u, tak v rámci nesmí překročit limit zastoupení uvedený pro GND s nejvyšším podílem. V přírodních biotopech vymapovaných Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR ( v ech s přírodě blízkou druhovou skladbou a v biocentrech závazně vymezených územních systémů ekologické stability (dále jen ÚSES ) je uplatnění GND odůvodnitelné pouze v případě masového hynutí některých původních obtížně nahraditelných dřevin. V ZCHÚ ležících v PLO 9 je zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK ), zakázáno povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin. Výjimky ze zákazů v těchto územích může orgán ochrany přírody povolit v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody anebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. Využívání evropsky významných lokalit ( EVL ) mimo ZCHÚ je podle 4c odst. 2 ZOPK možné pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropsky významných stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu tvořících jejich předmět ochrany, a aby nebyla narušena jejich celistvost. Pokud by v důsledku zavádění GND v EVL mělo dojít k takovým dopadům, je ten, kdo takový zásah zamýšlí, povinen si předem opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Odůvodnění: Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je dle ustanovení odst. 4 ZOPK druh, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu. Účelem závazného stanoviska je regulace rozšiřování GND tak, aby byla zajištěna ochrana původních druhů a přírodní rovnováhy, která může být rozšiřováním GND narušena. Při regulaci rozšiřování GND byly v souladu s ustanovením 1 ZOPK zohledněny hospodářské potřeby a regionální a místní poměry. Při vydání závazného stanoviska vycházelo MŽP z těchto zásad: limit maximálního podílu GND se uvádí jednak jako maximální přípustné zastoupení v rámci, jednak jako maximální přípustné zastoupení v rámci u uplatnění GND má především substituovat výpadek významných hospodářských dřevin uplatnění GND není přípustné na úkor vitálních dřevin přirozené skladby (zejména nelze nahrazovat vitální jedli bělokorou jedlí obrovskou, popř. douglaskou) do úhrnného limitu pro jsou započítávány i dříve obnovené GND (tzn. za celé věkové rozpětí, nejen obnova v 1. věkovém stupni) Při vlastním odvození podílu GND vycházelo MŽP z těchto zásad: celkový podíl všech uplatněných GND v u i je v součtu maximálně (v souladu s úkolem 1_4.10 Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, schváleným Vládou ČR v roce 17) limity GND jsou navrhovány pro, v odůvodněných případech pro ní typy tvorba a hospodářských souborů se přebírá z dosud platných OPRL 6/10
7 pro obecnou prognózu předpokládaného vývoje dřevinné skladby se využívá rozloha lesních vegetačních stupňů uvedená v současných OPRL se zohledněním očekávané klimatické změny na základě rozboru je odvozena dřevinná skladba ovlivněná očekávanými klimatickými změnami a posouzeno riziko hynutí hospodářsky významných druhů dřevin limit uplatnění GND vychází zejména z potřeby substituce původních dřevin ohrožených klimatickou změnou, resp. multifaktoriálním hynutím a chřadnutím lesů. Přihlíží se však i k dalším okolnostem, např. k možnosti dorovnání ekonomického propadu a těžební nevyrovnanosti způsobené rychlým výpadkem produkce smrku, potřebě prostorové a věkové diverzifikace ů vznikajících na rozsáhlých kalamitních holinách, k omezené možnosti uplatnění některých původních dřevin na kalamitních holinách apod. jako podklad pro odvození limitu GND byl vzat v potaz návrh maximálního zastoupení GND i přehled jejich současného zastoupení v cílové druhové skladbě pro PLO 9 podle, navržený MZE, a tvořící přílohu žádosti o vydání tohoto závazného stanoviska. Orientační informace o zdravotním stavu lesů na základě údajů pro okresy Rakovník a Kladno jsou dostupné v periodicky (ročně) publikovaných Zpravodajích ochrany lesa vydávaných Lesní ochrannou službou Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Pro účely analýzy zdravotního stavu lesů a rizik hynutí lesnicky významných dřevin byla vyhodnocena takto získaná data za období 11 až 17. Z analýzy je v oblasti Rakovnicko kladenské pahorkatiny zřejmý nárůst poškození lesů abiotickými faktory. Zřetelně rostoucí trend mají škody působené bořivým větrem, sněhem a námrazou, přičemž škody působené bořivým větrem postihují nejvíce smrkové y. Škody působené sněhovým závěsem a námrazou mohou postihovat významněji i další dřeviny, zejména pak borovici. Řádově nižší byly ve sledovaném období škody působené suchem, ty jsou však často překryty škodami biotickými působenými zejména podkorním hmyzem. Z biotických faktorů jsou nejzávažnější škody působené podkorním hmyzem na smrku, vzestupný trend od roku 14 vykazují rovněž škody působené podkorním hmyzem na borovici. V porovnání se smrkem jsou však o jeden řád nižší, ačkoli zastoupení borovice je v porovnání se smrkem srovnatelné. Škody působené podkorním hmyzem na smrku a borovici souvisejí s poškozením lesů abiotickými klimatickými faktory. V oblasti Rakovnickokladenské pahorkatiny není ve Zpravodajích ochrany lesa pro období 1117 udáváno chřadnutí a odumírání olší působené plísní olšovou (Phytophthora alni), stejně tak jako poškození jasanu houbovými chorobami, a to přestože houbová choroba voskovička jasanová (Hymenoscyphus fraxineus), známá spíše jako chalara (Chalara fraxinea) postihuje jasany již prakticky v celé ČR. Porosty oslabené chalarou jsou náchylné k napadení podkorním hmyzem, zejména lýkohubem jasanovým (Hylesinus fraxiny). Poškození jasanu tímto lýkohubem však je, počínaje rokem 16, na okrese Rakovník udáváno, což pravděpodobně výskyt chalary indikuje. Poškození lesů (zejména smrku) václavkami (Armillaria sp.) je na okresech Rakovník a Kladno udáváno pouze v malém rozsahu. Hynutí jilmů způsobované grafiózou jilmů, jehož původcem je houbová choroba Ophiostoma novoulmi, má dlouhodobý charakter, přičemž nabývá na dynamice v návaznosti na suché roky. Podobné projevy má odumírání dubů s tracheomykózními příznaky. Pravděpodobnou hlavní příčinou tohoto odumírání dubů je sucho. Podle lesních hospodářských plánů (LHP) platných k zaujímá borovice lesní 33,7 rozlohy ní půdy, tj. 16,9 tis. ha. Přirozené zastoupení této dřeviny se přitom v oblasti pohybovalo kolem 9. Její současné zastoupení je tedy téměř 4 krát vyšší než přirozené, a to především na úkor dubů. Vzhledem ke značně široké ekologické amplitudě borovice se předpokládalo, že se poměrně dobře vyrovná s prognózovanou klimatickou změnou. Zkušenost 7/10
8 z posledních suchých a teplých let však varuje před rizikem přemnožení podkorního hmyzu na borovici a hynutím vlivem sucha. Svým zastoupením se borovici blíží smrk ztepilý, který zaujímá 30, rozlohy, tj. 1,3 tis. ha ní půdy. Smrk se přitom v Rakovnickokladenské pahorkatině přirozeně vyskytoval jen na nepatrných rozlohách (cca na 0, plochy). Z uvedeného je zřejmé vysoké potenciální riziko jeho hynutí, týkající se téměř 1/3 rozlohy veškeré ní půdy a 41 celkové zásoby dřeva v oblasti. Duby (dub zimní, dub letní a okrajově dub pýřitý) zaujímají 9,0 rozlohy, ačkoliv přirozeně rostly na téměř 40 rozlohy ní půdy a byly nejrozšířenější dřevinou v oblasti. Geograficky nepůvodní modřín opadavý se zastoupením 8,3 blíží současnému zastoupení původně nejrozšířenějších dubů. V současné periodě suchých a teplých let však v nižších polohách (cca do 3. LVS) jsou i na modřínech patrné známky chřadnutí a stresu. Buk lesní zaujímá,4 rozlohy ní půdy v oblasti, což je pouze 1/6 původního zastoupení. Původně buk zaujímal zhruba 33 rozlohy. Z dalších přirozeně se vyskytujících druhů jsou v oblasti zastoupeny ještě bříza bělokorá (4,2 rozlohy), javory (1,3 ), lípy (1,2 ), olše (1,1 ), jasan ztepilý (0,9 ), osika (0,6 ), jedle bělokorá (0,3 ), habr (0,3 ) a jilmy (méně než 0,1). Z geograficky nepůvodních druhů jsou zastoupeny ještě trnovník akát (0,9 rozlohy), dub červený (0, ), douglaska (0,2 ) a jedle obrovská (méně než 0,1 ). Predikovaná změna průměrné roční teploty o cca 22, C v období 2160 (Čermák, Mikita 17) event (Tolasz, Holtanová et al. 17) představuje oproti klimatickému normálu z let 1961 až 1990 významný posun lesních vegetačních stupňů k nižším polohám. S vysokou mírou zobecnění a vědomím možných nepřesností to odpovídá přibližně posunu o 23 vegetační stupně k nižším polohám. To se nutně razantně promítne do růstových podmínek lesních dřevin a ovlivní nejen volbu dřevin původních, ale i možnost uplatnění dřevin geograficky nepůvodních. V této souvislosti lze očekávat, že největší problémy bude mít v Rakovnickokladenské pahorkatině smrk na celé rozloze jeho současného nepřirozeného rozšíření. S postupující klimatickou změnou lze očekávat chřadnutí a hynutí smrku na převážné časti jeho současné rozlohy. Pokud se naplní prognózy podle klimatických modelů, je předpoklad pro zachování smrku většinou jen na vodou ovlivněných stanovištích. Tomu odpovídajících SLT je v oblasti Rakovnickokladenské pahorkatiny pouze kolem ha. Na zbývající ploše, tj. cca na 1 tis. ha, je nutné uvažovat o postupné substituci smrku jinými původními dřevinami. V úvahu přicházejí především duby, habr a lípa srdčitá. Rovněž jedle a buk, pokud rostou v současnosti od dubových bučin (3. LVS) níže, se pravděpodobně ocitnou mimo svoji ekologickou amplitudu. Přirozený areál buku se zmenší minimálně o 40, což omezí jeho uplatnění jako substituční dřeviny a podobně se zúží areál přirozeného rozšíření jedle bělokoré. Přesto i těmito dřevinami je v oblasti Rakovnickokladenské pahorkatiny možné ve vhodných podmínkách substituovat výpadek smrku, neboť jejich současné zastoupení je hluboko pod možnostmi jejich přirozeného rozšíření. Klimatická změna naopak mění růstové podmínky vyšších vegetačních stupňů ve prospěch dubů. Proto je nezbytné v nadcházejících letech podstatně zvýšit zastoupení dubů v obnově, protože mají značný plošný potenciál k pokrytí výpadku smrku, popř. jasanu. Určitý problém může představovat narůstající aridita některých xerotermních a vysýchavých stanovišť v 1. a 2. vegetačním stupni, tam může najít uplatnění původní dub pýřitý a jeřáb břek. Původní jasan a jilm jsou samy ohroženy hynutím a nelze o nich uvažovat jako o substitučních dřevinách. Původními dřevinami, u nichž naopak nehrozí hynutí v důsledku klimatické změny, a kterými je v oblasti Rakovnickokladenské pahorkatiny možné substituovat hynoucí druhy dřevin, je habr obecný, lípy zejména lípa srdčitá a třešeň ptačí. Habr a lípa srdčitá jsou přirozenou součástí (příměsí) dubových habřin, třešeň ptačí tvoří přirozenou příměs na živných a 8/10
9 humusem obohacených SLT ve 2. až. vegetačním stupni. V ech s převahou dubů či borovice může habr a lípa plnit důležitou meliorační a krycí (výplňovou) funkci. Z hospodářského hlediska jsou však tyto dřeviny považovány za méně hodnotné. Třešeň ptačí je relativně rychle rostoucí dřevina schopná produkovat cenné sortimenty. Zejména při plošných rozpadech ů mohou být hynoucí druhy dřevin dočasně substituovány pionýrskými dřevinami s tržně uplatnitelnou produkcí. Patří k nim především bříza a v příznivých vláhových poměrech i osika. Jejich přednost spočívá jednak v meliorační funkci, dále v krátké produkční době (zmírnění případné těžební nevyrovnanosti) a zejména ve vytváření vhodného prostředí pro obnovu klimaxových dřevin a ve vytvoření podmínek pro věkovou a prostorovou diferenciaci nově vznikajících ů. Ačkoli z hlediska potenciální substituované rozlohy smrku a z hlediska ekologických nároků je v oblasti Rakovnickokladenské pahorkatiny možná téměř úplná substituce smrku dubem event. dalšími listnatými dřevinami, vyvstává při výhradní substituci dubem nebo původními listnáči problém s alespoň částečnou sortimentní zastupitelností smrku. Z původních jehličnatých dřevin přichází v zájmové oblasti v úvahu jedle (která je charakterem dřeva blízká smrku), její rozsáhlé substituční uplatnění je však limitováno jednak zužováním přirozeného rozšíření jedle klimatickou změnou, jednak ekologickými nároky jedle vyžadujícími obnovu pod em a rovněž vysokými nároky na ochranu před škodami působenými zvěří a pomalým odrůstáním jedle v mládí. Substituce smrku borovicí sice splňuje požadavek částečné sortimentní zastupitelnosti, ale vzhledem k jejímu současnému vysokému zastoupení je další zvyšování podílu této dřeviny problematické. Z výše uvedeného je zřejmé, že z hlediska ekologických nároků je substituce nejvíce ohroženého smrku, event. jasanu možná převážně původními druhy dřevin. Při rozhodování o uplatnění GND je nutné vzít v úvahu hospodářské i ekologické hledisko, jejich současné zastoupení a možné důsledky pokračování nebo rozšíření introdukce. Z jehličnatých GND může smrk substituovat především douglaska tisolistá. Snáší podstatně lépe nárůst teplot a lépe se vyrovnává s přísušky než smrk. Produkčně i kvalitou dřeva smrk předčí a brzkou technickou zralostí (nízkým obmýtím) přispívá ke snížení těžební nevyrovnanosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o GND praxí dlouhodobě ověřený a s domácími zdroji reprodukčního materiálu, lze považovat přiměřené uplatnění douglasky jako možné zejména pro současný 3. až. LVS. Z dalších dlouhodobě ověřených jehličnatých GND přichází v úvahu uplatnění modřínu opadavého. Vzhledem k prognózovaným změnám klimatu a s tím souvisejícím posunem vegetačních stupňů může být v budoucnu jeho uplatnění od 2. LVS níže problematické. Nasvědčují tomu i současné projevy stresu patrné na modřínech v současných suchých a teplých letech v nižších polohách již od m n. m. Substituční potenciál jedle obrovské spočívá především v její vysoké produkci jehličnatého, ovšem méně kvalitního dřeva. Jejím kladem je také brzká technická zralost (nízké obmýtí) přispívající ke kompenzaci těžební nevyrovnanosti v důsledku výpadku jiných produkčních dřevin. Pozitivem je rovněž její uplatnitelnost na holinách. Její uplatnění je však v PLO 9 rizikové kvůli výskytu václavky a podkorního hmyzu. Jedle obrovská by neměla být uplatňována jako substituční dřevina v podmínkách, kde může tuto roli plnit původní jedle bělokorá. Přestože značný substituční potenciál má dub červený, není jeho využití vzhledem k jeho invaznímu šíření a nepříznivému vlivu na biodiverzitu navrhováno a je doporučeno spíše poloprovozní ověřování neinvazní lísky turecké. Sortimentně blízkou náhradou hynoucího jasanu event. jilmů může být ořešák černý s vysokou kvalitou i objemem produkce a příznivým vlivem na stanoviště. Ke kompenzaci produkčního výpadku z hlediska objemu těžby mohou teoreticky přispět i šlechtěné topoly a vrby vyznačující se vysokým objemem produkce a velmi krátkou produkční dobou, arbitrární 9/10
10 stanovení maximálního podílu GND do ní skladby naplnění uvedené podmínky znemožňuje a tím prakticky vylučuje efektivní provozní využívání šlechtěných topolů na PUPFL. Při uplatnění GND je nezbytné současně dbát o zachování původních dřevin druhové skladby. Důvodem je především zachování a posílení genofondu původních dřevin, zejména těch, jejichž podíl byl v minulosti hospodařením významně snížen a které mají v lesích důležité ekostabilizační funkce. Povinnost zachování původních dřevin vyplývá rovněž z ustanovení Helsinské ministerské konference o ochraně lesů v Evropě (1993), kde se v rezoluci H 1 Obecné zásady trvale udržitelného hospodaření v lesích Evropy uvádí: Kdykoli jsou jako náhrada za původní ekosystémy použity introdukované dřeviny, měly by být současně podniknuty příslušné akce k zachování původní flory a fauny. Z uvedených důvodů je při uplatnění GND zároveň třeba dbát o zachování dřevin původních a jejich využití vždy preferovat. Toho je při obnově lesa dosahováno mj. uplatněním dostatečného podílu MZD, především pak dubů, jedle bělokoré, buku lesního, javorů, lip a dalších. Vzhledem k tomu, že součástí výčtu MZD jsou také GND (příloha č. 2 vyhl. č. 298/18 Sb.), vyznačující se zpravidla rychlým růstem a hospodářskou atraktivitou pro vlastníky lesů, je nezbytné zajistit, aby při naplňování minimálního podílu MZD byl vedle GND uplatněn i dostatečný podíl MZD tvořený dřevinami původními. Z tohoto důvodu je nutné dodržet zásadu, že podíl GND uplatněných při obnově u může tvořit nejvýše třetinu z použitých MZD. Důvodem pro plošné omezení nesmíšených částí ů či ních skupin tvořených GND na maximální výměru 0,0 ha je snaha eliminovat negativní dopady pěstování těchto dřevin na biodiverzitu lesních ekosystémů při současném plnění úkolu 1_4.16 Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, schváleného Vládou ČR v roce 17. Přírodní biotopy vymapované AOPK ČR mají zpravidla přírodě blízkou druhovou skladbu, která vytváří specifické podmínky pro ostatní na les vázané organizmy. Uplatnění významného podílu GND v takových podmínkách představuje riziko nežádoucích změn těchto biotopů. Ve vztahu k biotopům, které jsou přírodními stanovišti v zájmu Evropských společenství ( 3 odst. o) ZOPK) je potřeba zachovat přírodě blízkou druhovou skladbu přispívající k udržení nebo obnově příznivého stavu stanoviště z hlediska ochrany na území České republiky. Z tohoto důvodu je v těchto biotopech a přírodních stanovištích, v ech s přírodě blízkou skladbou a v biocentrech závazně vymezených ÚSES uplatnění GND omezeno zejména na případy, kdy v důsledku probíhající klimatické změny (nebo působením jiných faktorů) dochází k hynutí původních významně zastoupených dřevin, které nelze odpovídajícím způsobem nahradit jinými původními dřevinami. Důsledně by přitom měla být zvažována substituce především domácími druhy a při využití GND zohledněna rizika nepříznivých dopadů na stanoviště. Po vyhodnocení všech výše uvedených skutečností stanovilo MŽP podíl GND tak, jak je uvedeno ve výrokové části. Ing. Linda Stuchlíková ředitelka odboru obecné ochrany přírody a krajiny podepsáno elektronicky 10/10
Věc: Závazné stanovisko k zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin
Odbor obecné ochrany přírody a krajiny Vršovická 65 100 10 Praha 10 Praha dne 30. ledna 2019 Č. j.: MZP/2019/610/327 Sp. zn.: ZN/MZP/2019/610/51 Vaše č. j.: 73513/2018MZE16211 Vyřizuje: Ing. Tomáš Staněk,
VíceNávrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů
Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Václav Tomášek Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství
VíceNízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý
Nízký a střední les alternativa budoucnosti Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Kapitola 0 - obsah Obsah prezentace
VíceVyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi
Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi Ing. Václav Zouhar Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Brno Vyhláška č. 298/2018 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a
VícePĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ
PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ STABILITU A ODOLNOST LESNÍCH POROSTŮ S VÝZNAMNÝM PODÍLEM SMRKU VE STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOHÁCH JIŘÍ REMEŠ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Adaptační
VíceE- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Borové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora
VíceMinule http://user.mendelu.cz/kusbach LVS, lesní vegetační stupně Ekologické řady Edafické kategorie LVS, ekologické řady, edafické kategorie Z K B J L P G R Edafické kategorie L V S Výstupy LTKS Oblastní
VíceRámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění
Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění Vratislav Mansfeld & Štěpán Křístek Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou
VíceMetody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz
Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků, macku@brno.uhul.cz Metodická východiska Hodnocení druhové skladby lesních porostů významně souvisí vedle jejich
VíceZÁKLADNÍ ŠETŘENÍ K VYPRACOVÁNÍ OBLASTNÍHO PLÁNU ROZVOJE LESŮ PRO PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 9 RAKOVNICKO-KLADENSKÁ PAHORKATINA
UHUL/1505/2019/HUEL Dne: 9. 4. 2019 Organizátor: MZe/ÚHÚL Pobočka/útvar: HÚEL Místo konání: Brandýs nad Labem Přítomni: prezenční listina ZÁKLADNÍ ŠETŘENÍ K VYPRACOVÁNÍ OBLASTNÍHO PLÁNU ROZVOJE LESŮ PRO
VícePříloha č. 1. Rámcové směrnice péče o les v CHKO Křivoklátsko
P Ř Í L O H Y Příloha č. 1 Rámcové směrnice péče o les v CHKO Křivoklátsko V Rámcových směrnicích péče o les pro I. a II. zónu CHKO Křivoklátsko jsou oproti OPRL pro PLO č. 8 Křivoklástko a Český kras
VíceZákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část
Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k
VíceLESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK
LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14 Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK ZDROJE INFORMACÍ V DATOVÉM SKLADU ÚHÚL BRANDÝS NAD LABEM Národní Inventarizace Lesů (NIL) 4letý
Vícelesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
VíceHlavní adaptační opatření v ČR a jejich implementace v HÚL
Hlavní adaptační opatření v ČR a jejich implementace v HÚL JAN KADAVÝ ÚHÚLAG LDF MENDELU 7.9.2017, Křtiny Lesnická adaptační hospodářská opatření smysl, účel a význam globální změna klimatu hospodářská
VícePříloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1
Příloha Odůvodnění ÚP : Tabulková část okresního generelu (OG) ÚSES okresu Jeseník biocentra, výběr pro k. ú. obce, doplněná v rámci ÚP 1) LBC v obci : Pořadové číslo: 168 Označení ve výchozím generelu:
VíceLesy ČR panelová diskuse Praha
Lesy ČR panelová diskuse Praha 29. 3. 2017 Jak vnímají občané ČR globální klimatické změny? Je změna klimatu hrozbou současné civilizace? ANO odborná veřejnost, vědci, akademici, sdružení NEJEDNOZNAČNĚ
VícePříklad projektu zalesnění zemědělské půdy
Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy I. Identifikace žadatele Vlastník pozemku: Petr Šust Datum narození: 2.8.1963 Adresa: Na Horánku 275, 384 11 Netolice Kontakt: 605 356 147 II. Identifikace zpracovatele
VíceO B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M
O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E 2. 1 0. 2 0 1 4 Základní údaje: Pořadatel: Pro Silva Bohemica a Obec Obora P R O G R A M Výměra celkem: 309,24 ha, z toho porostní půda: 305,79 ha Zásoba celkem:
VícePřechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy
Česká lesnická společnost, pobočka Pro Silva Bohemica & Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl.m. Prahy Přechod k nepasečnému hospodaření na lesním majetku hlavního města Prahy Průvodce exkurzní
VíceInovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?
Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky Smrk? Ano? NE? Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio
Vícelesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 11. září 2013 Petr Pavelčík KUZL 55971/2013 KUSP 55970/2013
VíceRámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště
Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště Kód lokality Název EVL Kategorie ochrany: CZ0614134 Údolí Jihlavy NPR, PR, PP Kód typu přírodního stanoviště/kód Název stanoviště/název Kód a název biotopu
VíceVĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH
VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice
VíceVýskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009
Výskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009 Lesní ochranná služba Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Lesní hospodářství v Česku Celková rozloha lesů 2,63 mil. ha Lesnatost
VíceLOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :
LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE
VíceProblematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
VíceVýsledky lesnického výzkumu jako podklad pro program revitalizace Krušných hor
Výsledky lesnického výzkumu jako podklad pro program revitalizace Krušných hor Jiří Novák, Dušan Kacálek, David Dušek, Marian Slodičák Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Výzkumná
VíceE- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Bukové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora
Vícefile:///home/moje/dokumenty/prace/olh/pred...
139/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. března 2004, kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů
VíceDřevinná skladba Ing. Václav Zouhar ÚHÚL Brandýs n. Labem, pobočka Brno
Dřevinná skladba Ing. Václav Zouhar ÚHÚL Brandýs n. Labem, pobočka Brno Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou úpravou
Více139/2004 Sb. VYHLÁŠKA
139/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. března 2004, kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů
VíceRole a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GKZ
Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GKZ Jan Kadavý, LDF MENDELU 1. 11. 2016 Projekt FRAMEADAPT Cíl projektu přispět k návrhu lesnických adaptačních opatření a strategií souvisejících
VíceRole a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GZK
Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GZK Jan Kadavý, LDF MENDELU 4. 10. 2016 Projekt FRAMEADAPT Cíl projektu přispět k návrhu lesnických adaptačních opatření a strategií souvisejících
VíceLesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP
Lesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP Lesnictví _ Úvod Legislativa: Lesní zákon 289/1995 Sb. 1996 11 vyhlášek Kompetence: MZe MŽP IŽP + NP, NPR, NPP Kraj. úř. - vyjadřuje se RŽP HÚL Vyhláška
Více1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: SRUBY
1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: 201701 SRUBY Motto: Nepasečné způsoby hospodaření v listnatých porostech Polabí. 1.1 Identifikace demonstračního objektu Název, číslo DO: Sruby 201701 Plocha DO: 70,65 ha Vlastník:
VíceZáklady lesnické typologie
Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 3 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních
VíceZákladní údaje a přírodní poměry.
LESY ČESK ESKÉ É REPUBLIKY, s. p. Lesníí závod Židlochovice Lesn Vložte text 1 Základní údaje a přírodní poměry. Většina území LZ patří do nejsušší a nejteplejší oblasti ČR Katastrální výměra LZ 167 169
VíceVýsledky NIL2. Jaromír Vašíček
Výsledky NIL2 Jaromír Vašíček Definice pojmu Les podle FAO Forest (F) Les představují pozemky s plochou větší jak 0,5 ha s celkovým zápojem stromů o výšce alespoň 5m dosahujícím 10 %. Do této kategorie
VíceChráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková
Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické
Více± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.
Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceSoubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny
Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny Autorský kolektiv Ing. Lukáš Bílek Ph.D, Doc. Ing. Jiří Remeš Ph.D, Mapa je výsledkem
VícePříloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů
Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů 1 ochranný (zvláštního určení) 0 1X, 3J 0X BO 7-9 DBZ+2 BK 0-2 HB 0+ LP+ BR 0-1 BRK 0+ MK 0+ KR 1X DBZ 6 DBP 2 HB 1 BRK 1 MK BB KR 3J
VícePříloha č. 1. Rámcové směrnice péče o les v CHKO Český ráj
P Ř Í L O H Y Příloha č. 1 Rámcové směrnice péče o les v CHKO Český ráj Rámcové směrnice péče o les v příloze č. 1 jsou zpracovány pro území I. a II. zóny CHKO a jsou v nich zohledněny cíle ochrany a specifika
VíceZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé
VícePorost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.
Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku
Více1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI
1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: 201803 V BABICI 1.1 Identifikace demonstračního objektu Název, číslo DO: V Babici 201803 Plocha DO: 48,10 ha Vlastník: PhDr. Ludvík Belcredi, Pohankova 8, 628 00 Brno Správce: Ing.
Více3.1. Lesní hospodářství
3.1. Lesní hospodářství Charakteristika problematiky Lesy jsou v CHKO Jizerské hory nejvýznamnějším přírodním fenoménem a pokrývají 2/3 plochy CHKO. V severní části se dochovaly rozsáhlé komplexy přírodních
VíceLesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Lesnická typologie Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických
VíceKONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
VíceLes jako ekosystém 1
1 dominantními rostlinami (edifikátory) v lesním ekosystému jsou stromy existence lesa závisí i na mnoha jiných organizmech všechny tyto organizmy na sebe spolu s neživým prostředím působí každý zásah
Vícefile:///home/moje/dokumenty/prace/olh/pred...
335/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. června 2006, kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku Ministerstvo
Více2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin
2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů
VíceLesnicko-typologické základy ochrany lesa
Lesnicko-typologické základy ochrany lesa Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno LESNICKÁ TYPOLOGIE A OCHRANA PŘÍRODY Ing. Kateřina Holušová, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován
VíceIng. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH
Téma 9-12 Ekonomická efektivnost dlouhodobých záměrů Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio
VíceTrvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba
Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit
Více55/1999 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Systém ASPI - stav k 1.7.2012 do částky 80/2012 Sb. a 34/2012 Sb.m.s. Obsah a text 55/1999 Sb. - poslední stav textu 55/1999 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 15. března 1999 o způsobu výpočtu
VíceČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ
55/1999 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 15. března 1999 o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle 21
VíceProgram rozvoje venkova na období PLOŠNÁ ENVI OPATŘENÍ
Program rozvoje venkova na období 2014-2020 PLOŠNÁ ENVI OPATŘENÍ Žadatel Žadatel Soukromí a veřejní vlastníci, nájemci a pachtýři půdy a jejich sdružení. V případě státní půdy může být podpora poskytnuta
VícePrůmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin
Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin Ing. Václav Hurt, Ph.D. Prof. Ing. Petr Kantor, CSc. Přednáška byla uskutečněna v rámci předmětu Pěstování účelových lesů a projektu INOBIO Tento
VíceZnalecký posudek č. 1744/2018/16
Znalecký posudek č. 1744/2018/16 O ceně lesních pozemků 2250/2, 2812 v k.ú. Bystec a lesních porostů na nich se nalézajících. Objednatel posudku: Účel posudku: Lesy České republiky, s.p. Lesní správa Lanškroun
VíceSYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU
SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU Jiří Eichler Abstrakt Příspěvek popisuje systémy lesnického hospodaření a obnovu lesa v lužních
VícePříloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ
Příloha III Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ (HS) Číslo Kategorie lesa Soubory lesních typů směrnice 01 lesy zvláštního určení 0X, 1X, 1Z, 3J Cílová
Vícedoporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě.
Příloha T.1: Popis ních porostů a výčet plánovaných ů v nich Název chráněného území: PR Hřebečovský Organice LH: Lesy ČR, s.p. Lesní správa: Svitavy 225 C 6 225 C 8 225 C 9 Z část 225 C 9 V část y doporučený
VíceKŮROVCOVÁ KALAMITA PODKLADY. Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů prezentace z Porady OAK, KAK, RAK ze dne
KŮROVCOVÁ KALAMITA PODKLADY Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů prezentace z Porady OAK, KAK, RAK ze dne 30.5.2018 Hmyzí kalamity v ČR IMISNÍ NÁSLEDNĚ KŮROVCOVÁ KALAMITA V 70. a 80. LETECH 20. st. ha Krušné
Více1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy
Zkušební test č. 3 z předmětu lesnická politika Jméno a příjmení: Datum:. 1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy
VíceEkologická stabilita lesních ekosystémů v krajině
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, Mgr. Martin Polívka DiS. MZe Územní systém ekologické stability (ÚSES) a jeho prvky jsou typem území
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
VíceOBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23
OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...
VíceNAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz
VíceMODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ II. Etát a legislativa
MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ II. Etát a legislativa 1.Základní pojmy A) Etát = objem dříví, které lze na daném LHC za dané období vytěžit s ohledem na dosažení stavu vyrovnanosti a těžební nepřetržitosti
VíceZlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice
Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice k.ú. Boršice u Blatnice Vypracoval: Obsah: Ing. Petr Kvapil Textová část Položkový rozpočet s krycím listem Výkaz výměr Zákres do map Fotodokumentace
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 11. září 2013 Petr Pavelčík KUZL 55970 /2013 KUSP 55970/2013
VíceInformace o materiálu vlády ČR Program revitalizace Krušných hor schváleného usnesením vlády ČR č dne
Informace o materiálu vlády ČR Program revitalizace Krušných hor schváleného usnesením vlády ČR č. 1031 dne 23. 11. 2016 Presentováno na semináři Lesník 21. století, 23.3.2017, Kašperské Hory KH - východiska
VícePřílohy návrhové části. plánu péče o CHKO Šumava 2012-2027
Přílohy návrhové části plánu péče o CHKO Šumava 2012-2027 Příloha č. 1 - I. zóny: rámcové směrnice řízení vývoje pro I. zóny Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů Kategorie 29 olšová stanoviště na podmáčených
VíceLesnictví v České republice (stav k 31.12.2011)
Lesnictví v České republice (stav k 31.12.2011) Ing. Jaromír Vašíček, CSc. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Státní lesnická
VíceRoční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví
Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví Les 8- Registrováno ČSÚ ČV 47/5 ze dne 3.0.24 IKF 5 za rok 25 Výkaz je součástí Programu statistických zjišťování na rok 25. Podle zákona č. 89/5 Sb., o státní
VíceKrkonošský národní park. Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park
Ing. Václav Jansa Krkonošský národní park Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park Hříběcí boudy 8.10.2013 15.10.2013 1 1. Prostředí a jeho limity 2. Sledujeme cíle. 3. V Krkonoších
VíceProgram rozvoje venkova environmentální podpory v lesním hospodářství
Program rozvoje venkova environmentální podpory v lesním hospodářství Program rozvoje venkova 2007-2013 Podpora lesního hospodářství: plošná opatření (osa II) II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy II.2.2
VíceVÝZNAM ZALESŇOVÁNÍ NELESNÍCH PŮD V KRAJINĚ
VÝZNAM ZALESŇOVÁNÍ NELESNÍCH PŮD V KRAJINĚ Alice Melicharová, Jiří Schneider, Petr Kupec, Ilja Vyskot ÚVOD Zalesňování zemědělských půd je významným nástrojem zkvalitňování krajiny - její struktury, ekologické
VíceI. Vytvoření východiska obnovy kombinací okrajové clonné seče a vložených prvků listnatých dřevin
Úvod: Pro LHC SLH Dr.R. Kinský Žďár nad Sázavou, který se nachází na okrese Žd'ár nad Sázavou a Havlíčkův Brod I byl zpracován LHP s platností 1999-2008. LHP vypracoval, Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
VícePLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU NA SPÁLENIŠTI
ING. PAVEL C. JAROŠ, IČ 67996736, STUDENTSKÁ 463/47, 418 01 BÍLINA TEL.: 790 384 849, 608 740 296 EMAIL: PAVEL_JAROS@EMAIL.CZ WWW.BIOLOGICKEHODNOCENI.CZ PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU NA SPÁLENIŠTI Pro roky
VíceLHC Obecní lesy Čížkov
LHC Obecní lesy Čížkov Plzeňský lesprojekt, a.s. TEXTOVÁ ČÁST LHP LHC Obecní lesy Čížkov Platnost 1. 1. 2012 31. 12. 2021 OBSAH 1. Všeobecné údaje... 3 1.1. Označení LHC, identifikace vlastníka... 3 1.2.
VíceOPRL - I. Účel, legislativa
OPRL - I. Účel, legislativa Účel Nástroj státní lesnické politiky Vycházejí z principu trvale udržitelného obhospodařování lesů Nabídka všech soustředěných hospodářsky a ekosystémově využitelných informací
VíceBO4,DB3,BK1,LP1,HB1,MD,DG,BR
HS 23 PT 1 - smrkový 3 - borový 5 - dubový Základní dřeviny BO5,DB2,LP1,HB1,MD, BK,DG, BR 1-2 K, 2 S, I, 3-4 M BO, DB BO4,DB3,BK1,LP1,HB1,MD,DG,BR DB5,BK2,LP1,BO1,HB1,MD,BŘ nízký vysoký průměrný průměrný
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY 2017-2030 Sledování a rozbor vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví dle požadavků 10h zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů
VícePřírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky.
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 1015 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Vojenský újezd: - - - Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Přírodní rezervace 395/1992 Sb.
VícePrezentace projektu na vybraném biocentru.
Prezentace projektu na vybraném biocentru. Vracet krajině její původní charakter? Navracet lesu jeho původní funkci? Podporovat domácí druhy dřevin? Na takové a řadu souvisejících otázek lze dát bezpochyby
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu
VíceS E A. Program předcházení vzniku odpadů ČR Výsledky strategického posouzení vlivů na životní prostředí
Ing. Vladimír Zdražil Ing. Zdeněk Keken RNDr. Vlastimila Mikulová MUDr. Magdalena Zimová, CSc. Mgr. Stanislav Mudra Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Program předcházení vzniku
VícePrioritní osa 4, specifický cíl 4.3: Posílit přirozené funkce krajiny
KRITÉRIA FORMÁLNÍCH NÁLEŽITOSTÍ A PŘIJATELNOSTI PRO MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY (MAS) K OPERAČNÍMU PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO OBDOBÍ 2014 2020, PRIORITNÍ OSE 4 Dokument slouží pouze jako souhrn kritérií formálních
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VícePředstavení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.
Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích. Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.) Katalog pěstebních opatření
VíceKvětnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Přírodní památka 14.200/88-SÚOP Jihomoravský kraj Tišnov Tišnov Vojenský újezd: - -
VícePěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 44. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů
Pěstování lesů IV. ročník Modul 6 Hodina 44. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů Dubové porosty a porosty s převahou DB Obnova 1. přirozená: Clonnou sečí okrajovou, pruhovou i skupinovou (postup
VícePřírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.
Přírodní společenstva v České republice: LES Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D. PdF MU Brno Martin Chlumský 2 Cíle hodiny Společenstvo lesa Student / ŢÁK ZŠ:
VícePrávní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.
Právní režim ochrany přírody a krajiny JUDr. Jana Tkáčiková, PhD. Cíl právní úpravy Zajištění péče o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické
VíceKomentovaný materiál petice Hnutí DUHA
Komentovaný materiál petice Hnutí DUHA předložený Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PS ČR Komentář sestavil: Ing. Martin Klewar Česká akademie zemědělských věd Komise pro
Více