Rozvoj čtenářské gramotnosti MGR. JIŘÍ SIXTA

Transkript

1 Rozvoj čtenářské gramotnosti MGR. JIŘÍ SIXTA

2 ČTENÁŘSKÉ DOVEDNOSTI TEXT ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČTENÁŘSTVÍ

3 TEXT Písmena na papíře Digitální text (PC, čtečky, mobilní telefony, tablety ) Jiné grafické znaky Mluvený projev bez grafického záznamu Hudební text (notový zápis hudebního díla) V umění - obrazový materiál, který poskytuje čtenáři informaci nebo působí na jeho emoce Psaný text s obrázky, grafy, schématy

4 ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST POJEM V ČESKÉM PROSTŘEDÍ BYL DOSUD SPOJOVÁN S DOVEDNOSTÍ ČÍST PSANÝ TEXT A JAKO PROTIKLAD SLOVA NEGRAMOTNOST NOVÝ VÝZNAM: SPOLU S POJMEM LITERACY (ANGL.) PŘEKLÁDANÝ JAKO FUNKČNÍ GRAMOTNOST OD POČÁTKU 90.LET MINUÉHO STOLETÍ FUNKČNÍ GRAMOTNOST ZAHRNUJE GRAMOTNOST MATEMATICKOU, FINANČNÍ, PŘÍRODOVĚDNOU, POČÍTAČOVOU ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST = POKROČILÉ ČTENÁŘSKÉ DOVEDNOSTI, ZÁJMOVÉ ČTENÍ, ČTENÁŘSTVÍ

5 ČTENÁŘSTVÍ MNOŽSTVÍ ČASU, KTERÉ TRÁVÍME ČTENÍM ČTEME RÁDI x NERADI CO ČTEME PROČ ČTEME Z JAKÝCH ZDROJŮ ČETBU VYBÍRÁME JDE O INDIVIDUÁLNÍ CHOVÁNÍ SPOJENÉ SE ČTENÍM POZITIVNÍ SOUVISLOST MEZI ZÁJMEM O ČTENÍ A ÚROVNÍ ČTENÁŘSKÝCH DOVEDNOSTÍ JE PROKAZATELNÁ

6 MEZINÁRODNÍ VÝZKUM DESETILETÉ SROVNÁNÍ ČTENÁŘSKÝCH DOVEDNOSTÍ A ČTENÁŘSTVÍ ČESKÝCH ŽÁKŮ I DOSPĚLÝCH S JINÝMI NÁRODY OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) - Lidem, kterým chybí specifické čtenářské dovednosti, mají problémy s uplatněním na trhu práce. Lidé potřebují pro aktivní, smysluplný a úspěšný život být vybaveni novými znalostmi a dovednostmi. To je spojeno s mnohonásobným nárůstem informací. Člověk se musí umět v informacích rychle a účinně orientovat. Jinak je jedinec vystaven ohrožení, ocitne se na okraji společnosti, nebude schopen zajistit hmotné, ani intelektuální potřeby pro sebe a svou rodinu, bude ohrožen nezaměstnaností a životním neúspěchem.

7 PROČ ROZVÍJET ČTENÁŘSKÉ DOVEDNOSTI? S VYSPĚLOSTÍ EKONOMIK ROSTE POTŘEBA STÁLE VZDĚLANĚJŠÍ POPULACE JEDNOTLIVCI JSOU NUCENI PRACOVAT S TEXTOVÝMI INFORMACEMI NOVÝMI A KOMPLIKOVANĚJŠÍMIU ZPŮSOBY S NÁSTUPEM EKONOMIK ZALOŽENÝCH NA INFORMACÍCH, KTERÉ NAHRAZUJÍ EKONOMIKY ZALOŽENÉ NA PRŮMYSLU, SE ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST PROMĚŇUJE ČTENÁŘ MUSÍ BÝT SCHOPEN INFORMACE PROPOJOVAT, HODNOTIT A INTERPRETOVAT

8 PIRLS (Progress in Internacional Reading Literacy Study) Mezinárodní výzkum je organizován Mezinárodní asociací pro hodnocení výsledků ve vzdělávání Určen žákům 4. ročníku ZŠ V ČR organizuje výzkum národní koordinační centrum, které působí v rámci ČŠI Testování v pětiletých cyklech První sběr dat v roce 2001, šetření v roce 2006 se ČR nezúčastnila, další šetření 2011 Zapojeno 54 zemí světa Výsledky šetření se zlepšují V budoucnosti: čtenářské dovednosti dospívajících a dospělých

9 PISA (Program pro mezinárodní hodnocení žáků Programme for International Student Assessment) Organizuje Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Cíl: zjišťovat, jakými dovednostmi jsou vybaveni žáci ve věku 15 let 3 tematické oblasti (gramotnosti): čtenářskou, matematickou, přírodovědnou Od roku 2000 v opakovaných tříletých cyklech Čtenářská gramotnost 2000 a 2009 hlavní sledovanou oblastí Výsledky: nejvýraznější zhoršení, přibylo žáků jejichž výsledky nedosáhly ani základní úrovně čtenářské gramotnosti ¼ patnáctiletých může mít problémy s fungováním v běžném každodenním životě

10 PIAAC (Program pro mezinárodní hodnocení kompetencí dospělých Programme for the International Assessment of Adult Competencies) Zkoumá dovednosti jednotlivců a národů ve světě informací Čtenářská gramotnost = jedna z klíčových dovedností pro život v 21.století Výzkum organizuje OECD Definice čtenářské gramotnosti: Čtenářská gramotnost je schopnost porozumět psaným textům, hodnotit je, používat je a zabývat se čtením s cílem účastnit se života společnosti, dosahovat svých cílů a rozvíjet své vědomosti a potenciál.

11 POJMY PSANÝ TEXT SOUVISLÉ A NESOUVISLÉ TEXTY INFORMATIVNÍ POVAHY CÍL: ROZŠÍŘIT OKRUH TEXTŮ NARATIVNÍ, INTERAKTIVNÍ, VĚTŠÍ ROZMANITOST MÉDIÍ - VÝMĚNY NÁZORŮ NA BLOGU, OVÉ DISKUSE, SLOŽENÉ TEXTY (OBRAZOVKA, HYPERTEXTOVÉ ODKAZY), ROZŠIŘITELNÉ TEXTY (STRUČNÉ SDĚLENÍ DOPLNĚNO PODROBNĚJŠÍMI INFORMACEMI) POROZUMĚT POCHOPIT SMYSL TEXTU, POCHOPENÍ: ROZSÁHLÉ X DÍLČÍ, DOSLOVNÉ X IMPLICITNÍ ÚLOHY NA ZJIŠŤOVÁNÍ SLOŽITĚJŠÍHO POROZUMĚNÍ EXPLICITNÍ ZJIŠŤOVÁNÍ (VZTAHY MEZI RŮZNÝMI ČÁSTMI TEXTU, HLAVNÍ MYŠLENKA TEXTU, POCHOPENÍ AUTOROVA ZÁMĚRU) POCHOPENÍ SOCIÁLNÍ FUNKCE TEXTU

12 POJMY HODNOTIT ČTENÁŘI TEXT POSUZUJÍ: ZDA JE VHODNÝ, ZDA POSKYTUJE POTŘEBNÉ INFORMACE PRAVDIVOST A SPOLEHLIVOST OBSAHU VZÍT V ÚVAHU MOŽNÁ ZKRESLENÍ PRAVDIVOSTI ČTENÝCH INFORMACÍ, KTERÉ MŮŽE BÝT DÁNO SUBJEKTIVNÍM POHLEDEM A ZAUJATOSTÍ AUTORŮ NĚKTERÉ TEXTY SE POSUZUJÍ JAKO UMĚLECKÁ DÍLA A ZÁROVEŇ ZDROJ INFORMACÍ POZOR NA DIGITÁLNÍ TEXTY (PŮVOD NEJASNÝ, ANONYMNÍ A ŠIROKÁ DISTRIBUCE, POSOUZENÍ SPOLEHLIVOSTI TEXTŮ)

13 POJMY POUŽÍVAT OKAMŽITÉ POUŽITÍ INFORMACÍ A MYŠLENEK Z TEXTU PRO KONKRÉTNÍ ÚČEL NEBO K OVLIVNĚNÍ NÁZORU ČTENÁŘE MINIMÁLNÍ POCHOPENÍ, POROZUMĚNÍ SMYSLU SE ZÁKLADNÍM ROZEZNÁNÍM STRUKTURY (NABÍDKY), ČTENÁŘ PŘISTUPUJE K TEXTU S URČITÝM ZÁMĚREM ZABÝVAT SE ČTENÍM ČTU, PROTOŽE MUSÍM SPLNIT NĚJAKÝ ÚKOL ČTU PRO POTĚŠENÍ, SE ZÁJMEM ČTU, PROTOŽE TO DRUZÍ OZNAČÍ ZA NUTNÉ

14 POJMY ÚČASTNIT SE ŽIVOTA SPOLEČNOSTI ZDŮRAZNĚNÍ AKTIVNĚJŠÍ ROLE JEDNOTLIVCE ČTENÍM SE ZAPOJUJI DO SOCIÁLNÍCH PROSTŘEDÍ, ZÍSKÁVÁM INFORMACE O ŽIVOTĚ VE SVÉ KOMUNITĚ ÚČAST NA TRHU PRÁCE DOSAHOVAT SVÝCH CÍLŮ USPOKOJOVÁNÍ POTŘEB PŘEŽITÍ, OSOBNÍ USPOKOJENÍ, PROFESIONÁLNÍ A PRACOVNÍ VÝVOJ, ZAPOJENÍ DO SPOLEČNOSTI NAKUPOVÁNÍ, ADMINISTRATIVA

15 POJMY ROZVÍJET SVŮJ POTENCIÁL VZDĚLÁVÁNÍ (TIŠTĚNÉ A ELEKTRONICKÉ MATERIÁLY)

16 VÝSLEDKY MEZINÁRODNÍCH VÝZKUMŮ V ČR - DOSPĚLÍ KONEC 90.LET 20.STOLETÍ VYSOKÁ ÚROVEŇ NUMERICKÉ GRAMOTNOSTI (PRÁCE S ČÍSLY) A ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ Z NESOUVISLÝCH TEXTŮ (TABULKY, GRAFY, FORMULÁŘE) NÍZKÁ ÚROVEŇ LITERÁRNÍ GRAMOTNOSTI PRÁCE SE SOUVISLÝM TEXTEM

17 VÝSLEDKY PATNÁCTILETÝCH ŽÁKŮ ÚSPĚŠNOST PŘI ŘEŠENÍ ÚLOH SPOJENÝCH SE SOUVISLÝMI TEXTY (TEXTY NARATIVNÍ POVAHY PŘÍBĚHY) X NEÚSPĚŠNOST POROZUMĚT VÝKLADU, POLEMICE, POPISU, NÁVODU. NEÚSPĚŠNOST PŘI PRÁCI S NESOUVISLÝMI TEXTY SLABŠÍ POROZUMĚNÍ TEXTU S GRAFY, OBRÁZKY, SCHÉMATA

18 3 KATEGORIE TESTOVÝCH ÚLOH (PISA) Získávání informací z textu. Vyhledávání. (nad průměrem) Zpracování informací. Porozumění a interpretace. (nad průměrem) Zhodnocení textu. Posouzení formy a obsahu, přesah do života, do kontextu, aplikace textu do reálného života. pod průměrem

19 Co podporuje čtenářství? Čtení ve škole je důležité. Knihy jsou dostupné všem. Žáci čtou často, pravidelně a ve všech naukových předmětech. Žáci si mohou vybírat texty podle vlastní volby. Žáci čtou celé knihy a texty. Žáci ve výuce sdělují dojmy z četby. Žáci tvoři texty o knihách a vlastní autorské texty. Žákům se ve škole předčítá, i tehdy, když už sami čtou. Učitelé ovládají čtenářské strategie a vhodné metody výuky, motivují žáky ke čtení a poskytují vhodnou zpětnou vazbu. Učitelé sami čtou, sledují knižní novinky a texty, které jsou pro ně vhodné.

20 Jak poznám, že se ze žáků stávají čtenáři? POSTOJ KE ČTENÍ Žák je motivovaný k četbě (z nabídky volí četbu, rád o ní referuje) Vybírá si, co bude číst Bere si rozečtené texty a knihy domů Do čtenářského portfolia si zapisuje i domácí četbu Pokud knihu nedočte, dokáže zdůvodnit, proč Žák předvídá Odhaduje podle obálky, autora textu, obsahu apod., zda se mu kniha bude líbit

21 Jak poznám, že se ze žáků stávají čtenáři? VLASTNÍ ČTENÍ Žák se na četbu soustředí čte tiše po stanovenou dobu, nechá se vtáhnout do textu, nereaguje na rušení spolužáků Žák vyhledává v textu informace odpovídá na otázky učitele, používá k tomu danou část textu nebo hledá ve více zdrojích, rozhodne, které informace jsou důležité, důvěryhodné a které potřebují ověřit, doplnit Žák shrnuje přečtené logický sled informací odlišit hlavní informace od informací dílčích, při formulaci shrnutí se soustředí jen na podstatné, dodrží přitom logický sled informací a myšlenek Žáci si v průběhu čtení vyjasňují souvislosti rozpozná, že určité pasáži neporozuměl, tvoří hypotézy o významu slov a myšlenek, své domněnky a hypotézy ověřuje

22 Jak poznám, že se ze žáků stávají čtenáři? Žák si klade otázky pro lepší porozumění textu pokládá si otázky, na které lze najít v textu odpověď, klade si další otázky, které s textem souvisejí, ale na které v něm není odpověď Žák předvídá formuluje, jak se text dál bude vyvíjet, předpovědi zdůvodňuje (vlastní zkušenosti, vodítka v textu) AKTIVITY PO SKONČENÍ ČTENÍ Žák zachytil základní složky příběhu převypráví příběh ve shodě se čteným, odlišuje to, co o postavách říká příběh, od své interpretace, vyjádří, jaké závěry si z textu pro sebe odnáší Žák z textu vyvozuje a posuzuje jej odpovídá na otázky, na které nelze najít v textu přímo odpověď, domýšlí text na základě jiných textů a vlastní zkušenosti, vyvozuje z textu závěry mění svůj postoj k určitým jevům a souvislostem, hodnotí a srovnává text, odhaduje otevřený a zastřený autorský záměr, své domněnky zdůvodňuje

23 Jak poznám, že se ze žáků stávají čtenáři? Žák hledá souvislosti s jinými texty a vlastními poznatky Žák vyjadřuje svou bezprostřední reakci na četbu slovem, kresbou a dalšími prostředky vyjadřuje, co ho napadá, co mu příběh připomíná, co při četbě cítí, vypráví o přečtené knize se zaujetím, neomezuje se na fráze

24 ÚLOHA UČITELE PŘED ZAHÁJENÍM PRÁCE SROZUMITELNĚ VYSVĚTLÍ, CO BUDOU ŽÁCI DĚLAT A CO SE MAJÍ UČIT PŘÍKLADEM UKÁŽE, JAK BUDE VYPADAT ZVLÁDNUTÁ DOVEDNOST V PRŮBĚHU HODINY A PODLE POTŘEBY VYSVĚTLUJE JEDNOTLIVÉ KROKY KE ZVLÁDNUTÍ DOVEDNOSTI POSKYTUJE ŽÁKŮM KVALITNÍ ZPĚTNOU VAZBU, ZDŮRAZNÍ, CO SE JIM POVEDLO VYČLENÍ DOSTATEK ČASU NA TO, ABY SI ŽÁCI VYZKOUŠELI ZVLÁDNUTÍ DOVEDNOSTI SAMOSTATNĚ NEBO VE SKUPINĚ VE SKUPINOVÉ PRÁCI DBÁ NA DOSTATEK ČASU PRO VZÁJEMNÉ HODNOCENÍ NA UCELENÉM A DOSTATEČNĚ NÁROČNÉM TEXTU UMOŽNÍ ŽÁKŮM VYZKOUŠET SI, ZDA OSVOJENÝ POSTUP (METODU) ZVLÁDNOU I SAMOSTATNĚ A S MÉNĚ SNADNÝM TEXTEM

25 POROZUMĚNÍ TEXTU Vím, jaká je hlavní myšlenka textu? Mohu odstavec převyprávět vlastními slovy? Mohu vypsat hlavní myšlenky či události? Umím si představit, o čem se v textu píše? Našel jsem odpověď na své otázky? Vzpomínám si, kdo jsou postavy, které se v textu objevují?

26 TEXTU NEROZUMÍM Kde je ta část, které jsem neporozuměl? Kde jsem ztratil nit?

27 JAK NASTARTOVAT MYŠLENÍ? Nechápu, co autor myslí, když říká Tohle mi nedává smysl Nechápu, co znamená toto slovo Nerozumím slovu (větě)

28 MODELOVÁNÍ UČITELEM Zkuste si představit, jak asi žák uvažuje a jak by mu porozumění mohlo působit obtíže. Tento krok, totiž umět se vžít do způsobu žákova uvažování, je pro učitele velmi důležitý.

29 Jak postupovat, když textu nerozumím? Mám článek, který mi připadá nudný a zdlouhavý. Bohužel ho potřebuji vysvětlit mým žákům a tak mu musím porozumět a zapamatovat si hlavní myšlenky. Podle názvu a obrázků si zkusím vzpomenout, co už o tomto tématu vím Teď si nejsem jistý/á, zda dobře rozumím tomu, co se tu píše. Zkusím si přeříkat vlastními slovy důležité myšlenky. Také si je mohu vypsat Tato věta je moc dlouhá a tak jsem uprostřed ztratil/a nit, musím to přečíst ještě jednou a pomaleji a zkusím si vypsat, co je podstatné Vidím, že součástí článku je i tabulka, kde jsou informace přehledně uspořádány, musím si ji pořádně prohlédnout Tomuto slovu nerozumím, ale třeba bude vysvětleno dále v textu. Nebo nejsou v textu vysvětlivky? Hm, tak nejsou a ani další čtení mi moc nepomohlo, tak to se asi budu muset podívat do slovníku cizích slov nebo na internet Moc tomu nerozumím, zkusím si to při druhém čtení nakreslit v hlavě

30 Co ještě mohu udělat? Během čtení můžete společně se žáky v textu podtrhávat či jinak označovat místa, kde nám porozumění činilo problémy, a vypisovat, co jsme vše podnikli pro zjednání nápravy.

31 JAK ZJEDNAT NÁPRAVU? 1. Přečtu si znova a pomaleji část, které jsem nerozuměl, a přemýšlím nad ní. 2. Čtu dál a čekám, zda mi autor později nevysvětlí, čemu nerozumím. 3. Přizpůsobím rychlost čtení tomu, zda je text obtížný či lehký na porozumění. 4. Uvědomím si, proč čtu, co chci zjistit a čemu chci porozumět. 5. Prohlédnu si doprovodný obrazový materiál, pokud text nějaký obsahuje.

32 JAK ZJEDNAT NÁPRAVU? 6. Uvědomuji si, jakou funkci má používání různých typů písma. 7. Pokud nerozumím nějakému slovu VYSVĚTLIVKY, SLOVNÍK, VNĚJŠÍ ZDROJE, ODHADUJI, OBRÁZKY, KONTEXT, ILUSTRACE, NAHRADIT SLOVO ŚYNONYMEM 8. Vzpomínám, co již vím o tématu nebo o daném typu textu. 9. Zkouším si představit, co čtu. 10. Dělám si poznámky. 11. Všímám si toho, jakým způsobem je text myšlenkově uspořádán. 12. Kladu si otázky. 13. Požádám o pomoc spolužáky, učitele, rodiče

33 UČME ŽÁKY BÝT FLEXIBILNÍ Zkušení čtenáři jsou flexibilní a umí rozeznat, kdy mají kterou z nápravných strategií použít. Pokud zjistí, že jim jedna strategie nepomáhá, použijí jinou Důležité je žákům ukázat, že by se neměli vzdávat hned, když narazí na problém. Čím větší množství různých řešení problému znají (čím více nástrojů mají ve své brašně ), tím větší je pravděpodobnost, že nerezignují a úspěšně překonají nástrahy složitého textu.

34 Čtenářská gramotnost a výuka v českých školách Formulace hlavní myšlenky literárního díla a záměr autora X práce s textem (získávání informací, propojování s vlastními znalostmi a zkušenostmi, posuzování formy a obsahu textu) Přílišný důraz na znalosti. Zařazování učiva rozšiřujícího, informativního a ilustrujícího. Není kladen důraz na rozvoj komunikačních schopností a dovedností. Způsob výuky ovlivňuje charakter přijímacích zkoušek na SŠ a VŠ. Ve výzkumu PISA dosáhli nejvyšší úrovně žáci hodnoceni trojkou a čtyřkou (2%). Jedničkáři (2%) a dvojkaři (14%)dosáhli prostřední úrovně způsobilosti.

35 Čtenářská gramotnost a výuka v českých školách Ve výuce českého jazyka přeceňováni významu mluvnického učiva na úkor čtení s porozuměním a rozvoje komunikačních dovedností. Trend v zahraničí: Důkladné přečtení literárního díla a přemýšlení o něm. Rozbor a posouzení s důrazem na vlastní porozumění a propojení znalostí a zkušeností z jiných oblastí. Není věnována dostatečná pozornost náročnějším čtenářských aktivitám: posuzování, syntéza, hodnocení. Frontální výuka (3/4 vyučování) X individuální přístup Méně skupinové práce Nejednotnost v psaní poznámek Menší pozornost je věnována rozvíjení dovednosti diskuse

36 Čtenářská gramotnost a výuka v českých školách Projektové vyučování propojování poznatků (aktivní, zkušenostní učení, učitel je partner a průvodce. Strategie učení : memorování X hledání logických souvislostí Spolupráce pedagogů různých aprobací, mezipředmětové vztahy Individuální podpora žáků (podle výzkumů PISA je Česká republika druhou nejhorší zemí v poskytování podpory žákům. Rostoucí počet žáků ve třídách znemožňuje individuální přístup. Český učitel spoléhá na samostatnou a domácí přípravu žáků. Žáci tvrdí, že jim učitelé nepomáhají a zároveň říkají, že na ně učitelé mají velmi nízké nároky.

37 Čtenářská gramotnost a výuka v českých školách Aktivity na podporu čtenářské gramotnosti jsou relativně málo pestré. Výuka se omezuje na 1.stupni na čtení nahlas a vysvětlování neznámých slov. Čtení nahlas je v rozporu s individuálním přístupem. Prokázalo se, že čtení pro sebe potichu má pozitivní dopad na rozvoj čtenářských dovedností desetiletých žáků. Využívání internetu Vzdělávání učitelů v oblasti čtenářské gramotnosti Spolupráce se zahraničními školami Zaujetí žáků pro čtení přemýšlení o textu, vyhledávání informací

38 Literatura: Košťálová, H. a kol. Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka. Praha: ČŠI, 2010 Altmanová, J. Tematický vstup Čtenářská gramotnost (online) www:digifolio.rvp.cz Projekt Kecejme do toho