Masopust, postní doba a Velikonoce.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masopust, postní doba a Velikonoce."

Transkript

1 Mapust, postní doba a Velikonoce. Jaroslav M a r s a Hned v úvodu definice ze slovníku a encyklopedie: 1. mapust (fašank, německy Fasching) období od tří králů (6.leden) do začátku velikonočního postu (Popeleční středa); v užším slova smyslu poslední tři dny tohoto období (tzv. ostatky). Obřady a obyčeje spojené s mapustem uvisí se zemědělským kalendářem, přechodem k jarním pracím. Mapust je charakterizován zábavami, hrami, průvody maškar atd. (Ilustrovaný encyklopedický slovník, díl II., vyd. Academia Praha 1981) 2. mapust postní noc, dny před postní dobou, začínající Popeleční středou, se nazývají také karnevalem. Pravděpodobně pochází tento obyčej z magických ritů k odražení sil nepřátelských jaru. Typické pro tuto dobu je bláznivé řádění, maškarády a tance. Doložen jistě už od středověku, vyznačuje se dnes mapust průvody, které pocházejí především z baroka. Podobné ju starořímské saturnálie. (Abecední encyklopedie náboženství slovník, Karmelitánské nakladatelství) Další použitá literatura: Seznam unifikovaných názvů pro liturgická díla latinských ritů katolické církve, vydala Národní knihovna ČR, rok 2000, jako 21.sešit edice Standardizace Kopřivnické noviny, č. 7/2002, Zprávy z města a okolí Zákaznický magazín Coop, č. 1/2003: Když se řekne mapust Informační materiály Pražské informační služby, Vyšehrad, Praha 2001 Věra Frolcová: Velikonoce v české lidové kultuře, Panorama, Praha 1987 Jitka Staňková: Lidové umění u Čech, Moravy a Slezska, Dona, České Budějovice 1997 Vlastimil Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje A po definicích ještě trochu teorie úvodem: Strukturu katolické liturgie lze pochopit, máme-li alespoň rámcovou představu a dovedeme se alespoň trochu orientovat v církevním kalendáři. Ten tvoří dva druhy svátků: Svátky de tempore ( čavé, tj. svátky Boží, připomínající významné události z Kristova života podle evangelií); tyto svátky ju zpravidla pohyblivé, tj. připadají v různých létech na různá data, svátky de sanctis (obní svátky svatých), které připadají každý rok na stejné datum. Určení data Velikonoc. Mapust patří mezi svátky okruhu de tempore. Začínal vždy v neděli a končil po třech dnech v úterý před Popeleční středou. Popeleční středou začínal čtyřicetidenní půst končící o Velikonocích. Z těchto dvou zásadních údajů vyplývá, že třídenní mapustní oslavy neměly pevné datum, nýbrž byly pohyblivé a jejich datum byl stanovován podle data Velikonoc. Velikonoce ju nejdůležitějším činitelem našich kalendářů, ježto se podle nich stanovují data dalších pohyblivých svátků, jak před nimi, tak i po nich. Datum Velikonoc se stanovuje tak, že velikonoční nedělí je vždy první neděle po prvním jarním úplňku. Jde o první z pravidel, které bylo stanoveno na církevním koncilu v Nicaeji roku 325 n.l. Pro církevní potřebu je první jarní den stanoven pevně - a to na 21. březen (tento datum se vždy nemusí krýt s astronomickým výpočtem jarní rovnodennosti). Z uvedeného plyne, že připadne-li úplněk na den 21.března a tímto dnem je učasně bota, pak následující neděle je již nedělí velikonoční. 22. březen tedy může být nejrannějším datem, na které může velikonoční neděle připadnout. Druhé pravidlo pro určení data Velikonoc stanoví, že nejzazší datum pro Velikonoce může být 25. duben. V případě, že by první jarní úplněk připadl na 19.duben a tento den byla učasně neděle, vyšlo by datum Velikonoc až na 26.duben. Protože to není přípustné, přeuvá se úplněk o jeden den zpět (na 18.duben) a velikonoční neděle se slaví již 19.dubna. Ve dvacátém století tento případ nastal pouze v roce Jak je možné přesunout datum měsíčního úplňku? Astronomický výpočet okamžiku úplňku pochopitelně přesunout nelze. Církevní výpočty nepracují s reálnou fází Měsíce, ale s tzv. církevním měsícem, který se může od skutečné měsíční fáze poněkud odlišovat. Protože určení církevního měsíčního úplňku je v podstatě určením administrativním, lze jej též i administrativně přesunout. Ani tím však komplikace nekončí. Dalším pravidlem vymezujícím datum velikonoční neděle říká, že v jedné devatenáctileté periodě tzv. zlatého čísla nesmí být velikonoční neděle dvakrát v nejzazším přípustném datu, tj. 25 dubna. Tento případ nastal ve dvacátém století v letech 1943 a 1954, které patří do jedné a téže periody začínající rokem 1937 a končící rokem V roce 1943 se Velikonoce slavily 25. dubna, v roce 1953 se však velikonoční neděle přesunula o týden dopředu na 18. dubna. Udává se, že první tabulky v českých zemích pro výpočet Velikonoc sestavil známý pražský hvězdář Jan Kepler. Abychom se nezabývali jen teoriemi výpočtů, přidávám data velikonoční neděle v nejbližších letech: 27. března 2005, 16. dubna 2006, 08. dubna 2007, 23. března 2008, 12. dubna 2009 a 4. dubna Spomyšelské aktuality č. 4/ I - listopad 2004

2 V dnešní době si dříve narození lidé možná ještě pamatují mapustní oslavy a celé předvelikonoční období, ale jen málokdo z nich ví, co který den znamená, co vlastně lidé oslavují. My, trochu později narození, už nevíme skoro nic. A troufám si tvrdit, že ještě mladší generace již neví o mapustu vůbec nic a výjimky jistě potvrdí toto pravidlo. Jednoduše řečeno mapust mizí a v některých oblastech republiky již zcela zmizel Všeobecně lze říci, že mapustní lidové zvyky a starodávné obyčeje mizí, ale ju však vesnice, kde tradice pokračují. Lidé dříve věřili, že si mapustními rituály zajistí dobrou úrodu a bohatý rok a proto jej slavili už v předjaří, kdy začínali sít a obhospodařovat svá pole. O Mapust. Mapust může být slaven od 1.února do 7.března. V mapustních obyčejích, oslavách, rejích a rozpustilostech byly zašifrovány staré kultovní a obřadní zvyky, vesměs zemědělského rázu. Čtenář bude asi překvapen, když se doví, že slovo mapust je odvozeno od slova karneval. Karneval pochází z latiny: carne vale značí ma sbohem! Mapustní období začínalo již den po svátku Třech králů, tzn. 7.ledna. Hlavní třídenní mapustní svátek, tj. neděle, pondělí a úterý, předcházel Popeleční středě, jíž začínal dlouhý čtyřicetidenní půst končící o Velikonocích. Přípravou na hlavní období mapustu byl tzv. tučný čtvrtek (tučňák), mnohdy předcházela zabíjačka. To bohatí sedláci zabíjeli prasata a selky pekly různé druhy pečiva, nikde však nesměly chybět koblihy, bez nichž byl mapust nemyslitelný. trochu lépe ju na tom zvyky dodržované o hlavních velikonočních svátcích a o vánočních svátcích. A jak šly zimní a jarní sváteční dny za sebou? To se dnes dovíme prakticky jen ze zápisů pamětníků, z obecních kronik a hlavně z pera Tradičním jídlem byla vepřová pečeně se zelím, jedly se jitrnice, jelita. V chudších chaluch bývalo jídlo obyčejnější, ale přesto se hospodáři i hospodyně snažili, aby na stole byl i kousek masa. Tento den měl člověk co nejvíce jíst a pít, aby byl celý rok při síle. Někde se doporučovalo sníst tolik vepřového, až mastnota stékala po bradě. O tučný čtvrtek začínaly v některých oblastech obchůzky masek obcemi a ty pak pokračovaly i v další dny; největší intenzitu měly průvody o mapustní pondělí a úterý. V botu před mapustní nedělí bývalo hodně sňatků. Důvod byl pochopitelný: svatba i mapust se spojily v jednu oslavu a ušetřilo se na výdajích. Hlavní mapustní zábava začínala o mapustní neděli bohatým obědem. Následovala zábava s tancem, která mnohdy pokračovala až do rána. Mapustní pondělí pokračovalo v zábavě a tanci. V mnohých vsích se konal tzv. mužovský bál pouze pro ženaté a vdané. V některých oblastech lidé věřili, jak vyko bude selka při tanci vyskakovat, tak vyké obilí příští rok naroste. Vyvrcholením mapustních oslav bylo mapustní úterý, kdy skoro všemi obcemi procházely průvody z povědomí lidí, ačkoliv písemné zprávy o jeho slavení v Čechách a na Moravě pocházejí již ze 13.století. Právě proto je dobré nikoliv však nezbytné poučit se o jedné z nejstarších oslav, které se pořádaly na vesnicích. Lze jen s povděkem kvitovat, že v posledních letech se tento obyčej se specifickým druhem zábavy přesunul i do okrajových čtvrtí Prahy a také do některých jiných měst a městeček. lidí, kteří se profesně nebo ze záliby zajímají o lidové zvyky a obyčeje a kteří se snaží je popsat a tak zachovat pro generace příští. Stejně nám však tyto informace představují jen trosky bývalých lidových zvyků anebo dokonce pouhou vzpomínku na ně. maškar, jejichž hlavním smyslem bylo pobavit usedy i sebe. Průvodů maškar (mapustních obchůzek) se zúčastňovali mladí i staří. Obchůzky masek však neměly závazná pravidla; záleželo na důvtipu a pohotovosti maškarádů, jaké taškařice budou provádět. Čím byla maska pitvornější a budila větší pozornost, tím bylo lépe. V průvodu masek nesměl chybět medvěd, kůň, kominík se žebříkem, Žid s pytlem, bába s nůší, někde nesměl chybět ani četník, cikáni, žebráci, medvědář s medvědem, kozel a četné další maškary. Hlavní postavou však býval šašek. Oděv míval zdobený barevnými papírky, na hlavě měl šaškovskou čepici a v ruce nesl bič na odhánění nemaskovaných. Za Spomyšelské aktuality č. 4/ II - listopad 2004

3 hlučného zpěvu, pokřikování a tancování chodili maškarádi po domech, u každého stavení hudba zahrála dva až tři kousky. Někde dostávali výslužku peníze, lenku, pivo, mouku, vejce, máslo, obilí. Především lenka a pivo zvyšovaly rozpustilost a veselí. To, co maškarádi vykoledovali, nakonec zpeněžili a utratili na taneční zábavě. Na mapustní úterý se slepicím sypalo zrní do kruhu z řetězu, aby nezabloudily a nezanášely. Jistě to byl odraz odvěkých představ o kouzelné moci kruhu proti úkladům zlých duchů. V týž den se nesmělo věšet prádlo na půdu, neboť by to prý vedlo k přemnožení blech. Ženy nesměly šít, aby slepice dobře nesly. Ju oblasti, kde mapustní veselí bylo tak silně zakořeněné, že tamní zábavy a reje masek trvaly několik dní a sjížděli se k němu lidé ze širokého okolí. Dokonce bývala přerušena výuka ve školách. Tak tomu bylo koncem 19. století např. v Hroznětíně na Karlovarsku. O mapustní úterý se v některých oblastech odbývaly také průvody a slavnosti řemeslnických cechů. Také divadelní představení byla v tento poslední mapustní den hojně konána. Každá legrace však jednou skončí! Mapustem končil čas tanců a veselí. Téměř všude končila zábava úderem půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář nebo některý z radních vyzval všechny, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní i velikonoční půst. Tančit bylo povoleno nejdříve o 4. neděli postní družební. S opravdovými zábavami se na vesnicích většinou začínalo až v době kácení májů. Dalšími zábavami pak bývaly až zábavy podzimní posvícenské. Tyto staré zvyklosti se dodržovaly v plném rozsahu asi do zlomu 19. a 20. století, pak se již od těchto oslav pomalu upouštělo a postupně se na ně zapomínalo. A ve městech? Tam se taneční zábavy konaly již od 3.ledna a končily mapustním úterkem. Nejhonosnějšími tanečními večery bývaly plesy střeleckých společností, na nichž se okázale předváděly místní honorace. Mnohem veseleji však bývalo na venkovských bálech. Josef Sudek: Popelec. Pomni, člověče, že prach jsi (kalendář Vincentina na rok 1947, roč. XXV.) Popeleční středa Popelec (Škaredá, Černá, Bláznivá). Popeleční středa je prvním postním dnem a zahajuje období předvelikonočního půstu, jenž je přípravou na slavení Velikonoc. V období je šest nedělí, každá z nich má své zvláštní pojmenování. Celé postní období končí na Bílou botu. V dřívějších dobách byl půst velmi přísný nejedlo se ma, sýry, vejce, nepilo se mléko, nemastilo se ani sádlem, ani máslem, používalo se jen rostlinného oleje, nekouřilo se a nepil se alkohol, nešňupal se tabák. Jedlo se jen jednou za den, a to jen zelenina a ovoce. Později se přísnost půstu zmírnila: jedly se různé polévky (fazolová, čočková, zelná, kyselá, kmínová) a podávala se prostá bezmasá jídla (vdolky, prosná kaše, knedlíky s povidly, brambory s mlékem nebo jen chléb s kyselým zelím). Naši předci si asi velmi dobře uvědomovali, že když se v zimě tolik nepohybují a nepracují na poli, nemohou tolik jíst jako přes rok. Půst byl tedy velmi prospěšný. Však ne nadarmo staré přísloví říká: Půst ještě nikoho neumořil. Popeleční středa, během níž se takto přísný půst dodržoval, následuje po mapustním úterý, kdy veškeré mapustní rozpustilosti vyvrcholily. Její název pochází již z 10. století a to od svěceného popela, kterým kněz dělá věřícím kříž na čele (uděluje věřícím popelec) a říká: Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš. Tím připomíná pomíjivost pozemského života a nutnost pokání. Popel, který je k tomuto účelu používán, se získává slením ratolesti kvetoucí jívy ( kočiček ), které kněz před téměř rokem na květnou neděli posvětil. V některých oblastech, např. na Karlovarsku, se ve středu pohřbíval mapust. Symbolicky se tak zničil škodlivý duch zimy a smrti. Mapust byl představován slaměným panákem, který byl v průvodu dětí a mládeže vynesen za ves a tam za proslovu slen, rozsekán či roztrhán. Někde figurínu hodili na hnojiště, jinde ji předtím oběsili. Na Popeleční středu se nesmělo šít a příst věřilo se, že by slepice nenesly vajíčka, podebíraly by se prsty, kulhaly by krávy a žáby by žraly na poli len. Nesmělo se ani štípat dříví, aby se sekera později nesvezla do nohy. Ani drát peří se nesmělo štípaly by prý blechy. Spomyšelské aktuality č. 4/ III - listopad 2004

4 1. neděle postní černá. liščí, pytlová (Invocabit) Je to první neděle po Popeleční středě. Na začátku postního období ženy odložily pestré oděvy a začaly nosit černé šátky. Jedl se napučený hrách v některých místech se tato neděle nazývá Pučálka. Matky pekly v noci preclíky, aby to děti nevěděly a pak je věšely navléknuté na vrbovém proutku do zahrady děti věřily, že jim je přinesla liška. 2. neděle postní pražná (Reminiscere) Pražná neděle dostala své označení od pokrmu v postě hojně připravovaného, nazývaného pražmo. Pražení nedozrálých klasů obilí či jednotlivých zrn patří k nejstarším způbům úpravy obilí. Obilí se tím konzervuje. Po upražení se obilí dále upravovalo, případně se roztíralo a používalo na polévku zvanou praženka. Jiný způb přípravy pražma: Obilná zrna nebo celý neloupaný hrách se namočily do slané vody a nechaly několik hodin stát. Potom se nechaly na teplém místě naklíčit. Po vyklíčení se upražily na omastku nebo na sucho. Také bylo možné z něho připravit pokrm, který se podával slazený medem nebo olený a opepřený. 3. neděle postní kýchavá, kejchavá (Oculi) Kýchavou se tato neděle nazývá proto, že se tento den konala mše za odvrácení moru, jehož prvními příznaky bylo nadměrné kýchání. Přání Pomáhej Pán Bůh a Pozdrav Tě Pán Bůh, které dodnes říkáme kýchajícím, pochází právě z obavy před morovou nákazou. Věřilo se, že kdo kolikrát tento den kýchne, tolik let bude živ. 4. neděle postní družebná, liščí, středopostní, růžová (Laetare) Tato neděle tvoří téměř střed postního období a proto je v tento den projevována radost z času, který již v postu uplynul. Zmírňovala šestitýdenní postní nařízení. Fialové a modré závěsy byly v kostelech na čas vyměněny za růžové. Neděle byla slavena v družném veselí. Mnohde se konaly tancovačky, nejlépe na veřejném prostranství pod dohledem celé obce. Někdy je také název odvozován od družby, který ten den spolu s ženichem navštívil domácnost vyhlídnuté nevěsty a předjednával tam námluvy. V uvislosti s těmito myšlenkami na námluvy se o družebnou neděli mladé dvojice obdarovávaly. Pro družbu se ženichem se připravovaly koláče zvané družbance. 5. neděle postní smrtná, smrtelná (Judica) Název připomíná, že myšlenky věřících se mají plně ustředit na umučení a smrt Páně. Zároveň ale připomíná zvyk sahající až k pohanským kořenům vynášení smrti (Smrtholky, Moreny, Morany, Mařeny, Mořeny). Jednalo se o figurínu ušitou z látky a vycpanou hadry nebo slámou - smrtku. Morana byla za zpěvu odnesena k řece nebo potoku a vhozením do vody se symbolicky pochovala zima, znamenající bídu, nepohodu a chlad. Někde byla shazována ze skály nebo zahrabávána do země. Na Bydžovsku dávali za okno len, aby tento rok nikdo nezemřel. 6. neděle postní květná, palmová, beránková (Palmarum) Květná neděle je nedělí těsně předcházející velikonočním svátkům, t.zn., že uvádí předvelikonoční týden. Je to poslední postní neděle. Její slavení je doloženo již od 7. století. Připomíná den slavného příchodu Krista do Jeruzaléma několik dní před jeho umučením, kdy byl vítán zelenými ratolestmi házenými na cestu, zatímco jiní mu vyšli vstříc s palmovými listy a volali: Hossana, požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, král izraelský. Na památku této události světí v tento den kněz kvetoucí ratolesti (u nás kočičky kvetoucí vrba jíva), které pak rozdává účastníkům mše, nasloucháme pašijím, tj. evangeliu o utrpení Páně. Tuto neděli začínají oslavy Svatého týdne průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom dostali také podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě. V některých krajích věří, že lidé by tento den měli mít něco nového na bě, aby je nepokakal nebo jim neublížil beránek. Pašijový (svatý, velikonoční, tichý, veliký) týden Poslední týden čtyřicetidenního postu (půstu) se nazývá pašijový týden na památku Kristova utrpení. Ráz všech obřadů v tomto týdnu je truchlivý. Celý křesťanský svět se halí do nejpřísnějšího smutku, oltáře v kostelech ju zbaveny ozdob, umlkají zvony a zní Jeremiášův pláč. V úterý se čtou pašije sepsané sv. Markem a ve středu pašije sepsané sv. Lukášem. V tomto týdnu mládež chodívala s řehtačkami, hrkačkami a tragači, které svým zvukem nahrazovaly zvoněná zvonů, jež v té době podle víry odletěly do Říma a proto nezvonily. Pašijový týden vrcholí Svatým triduem (třídenní) Zeleným čtvrtkem, Velkým tkem a Bílou botou. Spomyšelské aktuality č. 4/ IV - listopad 2004

5 Modré pondělí, Šedivé úterý Pondělí a úterý před Velikonocemi. Název modré je odvozen od barvy látky, která se v tento den vyvěšovala v kostelích. Začínalo se s generálním úklidem světnic. Lidé vynášeli všechny předměty ven, uvnitř nesmělo mytí a drhnutí uniknout ani jediné místečko. Nezapomínalo se ani na komíny. Po vnitřním úklidu následovalo vápnění (bílení) chalup zvenčí. Vymetáním chalup lidé symbolicky vymetávali zimu i ze svých duší. Škaredá středa - sazometná, černá Škaredá je nazývána proto, že tento den Jidáš zradil Krista. Sazometná zase podle vymetání komínů, které se v ten den obzvlášť doporučuje, čistí se příbytky a připravují na svátky. Není dobře se ten den mračit, aby se dotyčný nemračil po všechny středy v roce. Zelený čtvrtek Začíná Triduum sacrum Svaté třídenní. Na Zelený čtvrtek se dodržoval půst. Povoleno bylo jedině syté jídlo bez masa a jiných produktů z teplokrevných zvířat. Jedla se tedy pouze zelená strava, zelenina (špenát, kopřivy, zelí) proto Zelený čtvrtek. Dalším vysvětlením označení zelený je modlitba Krista na zelené louce v zahradě Getsemanské na Olivové hoře. Název zelený také může pocházet od barvy mešního roucha, které se v tento den používalo. Při večerní mši se světí svaté oleje, olej křtěnců, svaté křižmo a olej pro nemocné. Během této mše také naposledy zvoní zvony a pak odlétají do Říma. Až do Bílé boty ju zvony nahrazovány dětskými řehtačkami a klapačkami. Děti řehtali místo zvonění ráno, v poledne i večer a tak vyháněly proradného Jidáše. O Zelený čtvrtek se také koná obřad mytí nohou biskup a řeholní představení omývali nohy 12 starcům podobně jako to činil Kristus apoštolům při Poslední večeři. Tématem večerní liturgie ju dvě události: Ježíšova večeře, při níž ustanovuje tajemství eucharistie a myje apoštolům nohy; Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí Zvyky: Lidé v tento den vstávali velice časně, rodina se pomodlila, omyli se rou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Někde se tato tradice dodržovala až o Velký tek. V tento den bylo zvykem pošlehat podlahu i peřiny proutkem posvěceným na Květnou neděli a proti čarodějnicím vykropit obydlí svěcenou vodou z nového hrnečku věchýtkem slámy. Ze země se vyháněly zlé síly, které moří mladé osení. Děti s velkým nadšením procházely krajem s nejrůznějšími klapačkami a řehtačkami, s pojízdnými drnčícími trakaři magickými napodobeninami pluhů. Honění Jidáše. Jidášem býval obzvláště rychlý chlapec. Zvyk zanikl počátkem 20.století podobně jako zvyk lení Jidáše. Hospodyně časně zrána, ještě před východem slunce, zametly dvůr. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos. V Orlických horách házeli lidé do studny chleba namazaný medem, aby se v ní po celý rok držela voda. Odpoledne se nepracovalo. Pekly se jidášky, zvláště tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta. Pokud se jedly potřené medem měly chránit zdraví. Velký tek (Bolestný, Tichý) Je to den hlubokého smutku, ticha a rozjímání. Katolická církev považuje Velký tek za den největšího církevního smutku. Na Velký tek se zachovává přísný půst, podobně jako na Popeleční středu. Dodrží ho ten, kdo se v tyto dny pouze jednou dosyta nají při hlavním jídle, ráno a večer může jen něco málo pojíst. Oby tyto dny ju pro katolickou církev jedinými dny v roce s přísným půstem. Tento den je připomínkou smrti Ježíše Krista. Po nočním výslechu ze čtvrtka na tek se konal proces Kristova oduzení, jeho poprava i pohřeb. Církevní obřady mají tři části: bohoslužbu slova (čtou se pašije), uctívání kříže a přijímání. Výzdoba kostela je chudá - žádné květiny, žádné svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí. Kříž je zahalen černou rouškou. Nikde na světe se neslouží mše svatá. Bible popisuje události ve 4 evangeliích. Velký tek je hustě obestřen kouzlem lidové poezie. Věřilo se, že země má magickou sílu, vydává poklady, že se na několik hodin otevírá památný Blaník. Nesmělo se hýbat zemí, proto se nekonaly žádné polní a zahradní práce. Pátek byl také dnem čarodějnic. Lidé věřili, že kdyby čarodějnice získala nějaký jejich předmět (pramen vlasů, kravské chlupy, hrnek mléka), mohla by předmět uhranout, naplnit ho zlou energií a kletbou a ukrýt někde ve stavení nebo chlévě pak by se začaly dít hrozné věci: lidé by onemocněli, krávy by dojily krev a ovocné stromy by zasychaly. Zvyky: Vstávalo se před východem slunce a lidé se chodili mýt do potoka nebo k rybníku, aby se chránili před nemocemi. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu to je mělo chránit před bolením zubů. V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech několik stehů a ty měly chránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před Spomyšelské aktuality č. 4/ V - listopad 2004

6 bleskem. Tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována. Věřilo se hodně na čarodějnice a uhranutí. Nepralo se prádlo, nepilo se mléko, nejedla se vejce, kuřáci nekouřili. Bílá bota (Veliká, Provodní) Bílá bota je posledním dnem dlouhého postu a bílou se nazývá podle bílého oděvu těch, kteří byli v tento den křtěni. Je také označována jako den světla. Všechny činnosti v předchozí i tento den mají hlavní cíl v očistě duše, těla i příbytků, aby večer bylo vše jako z cukru a lidé byli ve svátečních šatech připraveni jít večer po západu slunce na slavnou mši vzkříšení. Před polednem se opět rozeznívají zvony. Hospodyně doma uhasila všechny ohně a sebou ke kostelu vzala poleno. Tam jej zalila v posvěceném ohni, přenesla domů a tím opět oheň rozdělala. Na mši se světí oheň, velikonoční svíce (paškál) a křestní voda. Po stránce liturgické se v botu před Velikonocemi konala pouze večerní bohoslužba - Velikonoční vigilie. Ta je oslavou svaté noci, kdy Pán vstal z mrtvých, kdy rozlomil pouta smrti a vystoupil z hrobu, aby i nám otevřel cestu k životu. V kostele se z Božího hrobu vyzvedla monstrance s Nejsvětější svátostí a Kristova cha nebo obraz. Přichází Velká noc. Zvony se vracejí z Říma. Oslava Velké noci vyjadřuje mnohými symboly a texty přechod ze zajetí utrpení a smrti do života svobody a plnosti. Podstatným prvkem liturgie velikonoční noci je křestní slavnost. Zvyky: Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, aby bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky. Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem. Na Bílou botu se také uklízelo, bílilo, pokud se tyto práce nestihly provést již v předcházejících dnech pašijového týdne. Vše se připravovalo na slavné Vzkříšení, na Hod Boží velikonoční. Hospodyně vařily a pekly obřadní a sváteční pokrmy, mazance a velikonoční beránky, mladí pletli pomlázky z vrbového proti nebo vázali březové metličky, začínali zdobit vajíčka. Velikonoční svátky patří k nejstarším svátkům vůbec. Tyto svátky jara byly slaveny různou formou už u starých Slovanů a Germánů a také Židů. Jejich základní podstatou z dob předkřesťanských bylo vítání přicházejícího jara, nového vegetačního období. Svědčí o tom i pojmenování Velikonoc v mnoha jazycích v latině, řečtině a ruštině Pascha, ve francouzštině Paques a v němčině Ostern a v angličtině Easter od starogermánské bohyně jara a plodnosti Ostary (ranní červánky, jitro), jejíž protějškem byla slovanská Vesna. V češtině ju pojmenovány podle Velké noci, během níž byl Ježíš vzkříšen. Noc z Bílé boty na neděli velikonoční byla odpradávna považována za největší noc v církevním roce. Křesťanské Velikonoce byly zasvěceny památce umučení a vzkříšení Krista. Se svátky je spojena řada zvyků a obyčejů, které mají předkřesťanský, tedy pohanský původ, jako je např. barvení vajíček, které byly pro pohany symbolem plodnosti a života. Boží hod velikonoční (Zmrtvýchvstání) První den Velikonoc vždy neděle. Kristus vstal z mrtvých za svítání prvního dne v týdnu, neboli prvního dne po botě (bota byla podle židovského kalendáře posledním dnem v týdnu). Při slavnostní mši v neděli velikonoční světí kněz pokrmy, které do kostela sebou přineu hospodyně a položí k oltáři. Mezi nimi byly mazance, beránci, chléb, vejce a víno. Posvěcené pokrmy hospodyně opět odneu domů a rodina je obřadně sní. Pokrmy totiž měly připravit tělo na příjem vydatnější potravy. Vždyť bylo po dlouhém půstu a pro lidské tělo by nebylo dobré najednou se dosyta najíst nebo dokonce přejíst. Při slavnostním obědě se pak již mohla jíst další posvěcená jídla, jako byla velikonoční nádivka, skopové, jehněčí a holoubata. Samozřejmě, že v každé rodině nebyl vždy dostatek masa, ale alespoň kousek se podařilo i těm nejchudším vždycky opatřit. Nikde se nesmělo pracovat. Odpoledne hospodář roznášel do polí proutky kočiček svěcených na Květnou neděli, zarazil je do země a při tom říkal: Bůh otec, syn a duch svatý požehnej mé pole osatý. Ženy a děvčata si zdobily kraslice a chlapci pletli pomlázky. Věřilo se, že když pocestný zabloudí a vzpomene si, s kým jedl velikonočního beránka, najde cestu domů. Kterýkoliv pocestný, který přišel o velikonoční neděli do stavení, musel dostat kousek posvěceného pokrmu.ve východních Čechách se část posvěcených pokrmů nosila do pole, zahrady a studny, aby byla dobrá úroda a dostatek dobré vody. Slavení Velikonoc pokračuje od tohoto dne po dalších 50 dní a končí až po sedmi týdnech v neděli Seslání Ducha svatého, jakožto jeden sváteční den, jako velký den Páně. (Například v letošním roce připadla neděle Seslání Ducha svatého Letnice - na 30.května 2004.) Spomyšelské aktuality č. 4/ VI - listopad 2004

7 Pesach židovské Velikonoce Pesach oslavuje Boha Zachránce, Spasitele. Židé si připomínají Boží záchranu z egyptského zotročení a slavné vyjití (exodus) z Egypta. Odtud pochází židovský název velikonoc: pesach uchránění, ušetření, přejití. Hospodin vysvobodil Izraelity celou řadou mocných zásahů. Na znamení Boží ochrany každá izraelská Pondělí velikonoční (Červené) Je dnem uvolnění a veselí, dnem radosti dětí i dospělých, dnem vzývajícím nový život a zajišťujícím zdraví. Liturgické úkony se nekonají. Mužské pokolení obchází od časného rána domy s mladými děvčaty, aby jim vyprášilo sukně. Pošlehávání čerstvými pruty, které mohou být umě spletené (označení pomlázka je od slova pomladit), má zajistit přenesení posilující životadárné mízy stromů do těla člověka. Odměnou za vyšlehání a koledu je zdobené vajíčko, nejčastěji červené barvy barvy lásky; nezřídka bývala odměnou i štamprlička něčeho tvrdšího a mazanec. Nejznámější koledou podnes zůstává Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, však vám slepička snese jiný. Dříve chlapci většinou chodili jen za hezkými děvčaty a pro děvče bylo potupou, když je nepřišel nikdo vyšlehat. Mrskačka, kterou hoši svérázným způbem projevovali náklonnost k děvčatům, se uchovala jako zvyk do dnešních časů. Díky mrskačce a koledě mohou chlapci navštěvovat děvčata, v rodinách jim nalévají a na alkoholem rozjařené koledníky se okolí dívá shovívavě. Velikonoce, stejně jako Vánoce, ačkoli ju náboženskými svátky, se nepřestaly slavit ani v cialistickém Československu. Jen jim byl v letech 1948 až 1989 vdechnut trochu jiný význam oficiálně se slavily jako svátky jara. rodina obětovala Bohu beránka, který byl bez vady. Jeho krví potřeli rám dveří u svého domu. Izraelité byli takto chráněni před zkázou. Pak beránka upekli a snědli. Věřilo se, že v domech neoznačených beránčí krví, tedy v domech egyptských otrokářů, pomřelo vše prvorozené. Velikonoční symboly. Velikonoce provázelo a stále ještě provází nepřeberné množství pohanských i křesťanských zvyků. Ve své velké většině pocházejí zvyky z podstaty života rolníka na zemědělském venkově byly to svátky jara, kdy se probouzela příroda k životu a různými obřady bylo třeba zabezpečit úrodu. Malovaná vejce byla objevena již v sumerských vykovkách z roku 2500 před n.l. Vejce se totiž ukládala do hrobu spolu s mrtvými jako symbol nikdy nezanikajícího života. Prakticky všechny staré národy Římané, Číňané, Egypťané a Peršané měly v lásce vajíčko jako symbol světa. Nejznámějším zvykem je samozřejmě barvení vajíček a pletení pomlázek a můžeme jen doufat, že tyto krásné zvyky z našeho povědomí i praktického života nevymizí. Kraslice, jako symbol života, úrodnosti, plodnosti a růstu, patří k magickým předmětům prastarého původu. Přisuzovala se jim nadpřirozená moc, která bývala umocňována barvením nebo ornamenty. Protože kultovní smysl nemělo darování, ale požití obsahu vajíčka, zdobila se od nepaměti vajíčka vařená. Zvyk konzumovat vajíčka uvisí patrně v dlouhým půstem, při němž se nesměla jíst ani vejce, proto lidé nedočkavě čekali, až postní doba skončí. Zdobení vajec je prováděno mnoha technikami voskovou batikou, zdobení ovazováním, reliéfním zdobením voskem, vyškrabováním. Vajíčka se mohou zdobit slámou. K barvení vajec se požívá různých odvarů, např. ze šafránu (žlutá), lipového květu nebo kmínu (světle žlutá), z kopřivového kořene (citronově žlutá), cibulové šlupky (oranžová až hnědá), červené řepy (růžová), červeného zelí (červená), čaje ( světle hnědá), kávy (tmavě hnědá), špenátu nebo mladého žita (zelená), kůry nebo šištiček z olše (modrá). Téměř zapomenutým zvykem je vysyvání ornamentů na zápraží pomocí hrnku či květináče a písku či vody, nebo zdobení oken květinovými vzory pomocí seříznutého mýdla takto se zdobívaly vlnovkami a spirálami průjezdy a zápraží venkovských stavení nejen při Velikonocích, ale také o svatodušních svátcích, nebo na dožínky a posvícení. Spomyšelské aktuality č. 4/ VII - listopad 2004

8 Beránek. Symbol beránka byl velmi rozšířený už v předkřesťanském světě pohanů, ve středomořské oblasti, ovládané po tisíciletí pastevci. Pro Židy měly ovce symbolizovat Izraelitu jako člena Božího stáda ; i židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náruče. Židé zabíjeli beránka na počest vyvedení Izraelitů e egyptského otroctví. Dodnes pečeme beránka, který znamená obnovu života a jeho vítězství nad smrtí. Z historických pramenů ale jen stěží rozeznáme, zda šlo tenkrát o ma či pečivo. Zajíček. V řecké, egyptské a čínské mytologii symbolizuje štěstí, plynoucí čas a krátkost života. V Bibli je zajíc řazen mezi stvoření maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce, symbolizuje skromné a pokorné, přesto se k němu křesťanství chová s jistým odstupem kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti. K nám se dostal až počátkem 20. století z Německa. Je to utajený dárce, který ukrývá dětem velikonoční dárky nejčastěji vajíčka, v poslední době čokoládová. Tento zvyk nemá u nás velkou tradici, pouze vzdáleně připomíná nadílku lišky o první nebo čtvrté postní neděli. Zajíc býval znázorňován ve své bílé variantě u nohou Panny Marie symbol čistoty nad tělesným pokušením. Pomlázka. Citace z Ottova naučného slovníku: nazývá se starý a velmi rozšířený zvyk velikonoční, při němž mládež obojího pohlaví se šlehává metlami spletenými z proutí vrbového nebo jívového, které bývají často ozdobeny stužkami a strakatými klůcky. Metle, jíž se při tom užívá, sluje též pomlázka, a nazývá se tak i obvyklý dárek velikonoční při šlehání tom malovaná vajíčka, kraslice. Šleháním přenáší se symbolicky síla omladné přírody na živou bytost. Z toho si možno vysvětliti, proč se mrskávají zvláště dívky, aby totiž byly stále svěžími, zdravými a veselými, staré panny, aby omládly a k světu se měly, a konečně dobytek, aby byl zdráv a se pomladil. V některých krajinách jmenují pomlázku mrskačka, šlehačka nebo také šmerkust šmirkust (z něm. Schmeckostern). Obdobný význam má oblévačka, tj. polévání studenou vodou. Pomlázka je neodmyslitelnou učástí českých Velikonoc, přesto se podle zpráv z konce 19.století místy v jihozápadních a jižních Čechách s pomlázkou na koledu nechodilo děti koledovaly červené vejce bez mrskání. Mazanec. Je symbolem slunce. Zadělává se na Bílou botu, dělá se ze stejného těsta jako vánočka. Uprostřed horní strany bochánku udělají hospodyně nožem křížek, který tam zůstává i po upečení. Dříve však býval mazanec pečivem nesladkým koláč syrnej k veliké noci a připravoval se ze strouhaného sýra a většího množství vajec (žádoucí byl žlutý mazanec). Sladká varianta tohoto obřadního pečiva si však ponechala původní okrouhlý tvar a znamení kříže. Jidášky. Pečivo z bílé mouky a medu ve tvaru válečku, který symbolizuje provaz, na němž se podle křesťanského výkladu - Jidáš oběsil. Vysévání je symbolikou počátku zemědělských prací obvykle se vysévá tráva nebo nějaké obilí do nízké misky s hlínou, nechá se vzklíčit a ozdobí se kraslicemi nebo ozdobnými zvířátky či rychlenými větvičkami stromů. Převládajícími barvami mají být barvy hřejivé, jásavé a veselé žlutá, oranžová, zelená a jasně modrá. Velikonoční svíce. Svíce je důležitým symbolem ve všech kulturách, světlo je cháno jako znamení života. Velikonoční svíce symbolizuje zmrtvýchvstalého Krista, který zvítězil nad smrtí. Tato svíce je obvykle zdobena motivem kříže, na kterém ju voskovými hřeby naznačeny Kristovy rány, nad křížem je první a poslední písmeno řecké abecedy alfa a omega symbolizující,že ježíš je začátek i konec všeho dění. Podle staré tradice se svíce zapaluje od posvěceného ohně na počátku liturgie konající se v noci z Bílé boty na neděli. Tato slavnost Vzkříšení se zahajuje vnesením zalené svíce do úplně tmavého, zhasnutého kostela. Od této svíce (paškálu) si zapalují své svíce křesťané, čímž naznačují, jak i oni byli Kristem ovlivněni, zaleni. Tím se celý kostel prozáří světlem slavnost vzkříšení Krista je dovršena. Od této svíce, která se pak ponoří do posvěcené vody, se zapaluje svíce křestní. Výpis z obecní kroniky. Předpokládám, že všechny uvedené maškarní merendy byly učástí mapustních oslav v obci. Je pravděpodobné, že v kronice neju zaznamenány všechny konané mapustní slavnosti, vždyť naše obecní kronika byla založena poměrně pozdě, dlouho po konci 1. světové války. V některých letech, jako ju roky , kdy byl celý svět postižen těžkou hospodářskou krizí, asi nebylo moc peněz na bohaté oslavy mapustu. Odvozuji to ze zápisů v kronice, v níž se pan Václav Turek často zmiňuje o neúrodě, špatném počasí a přemnožení škůdců ale o tom snad někdy jindy Maškarní merenda zemědělských dělníků U Viktorinů Konec mapustu, zemědělští dělníci pořádají taneční zábavu a pro velkou zimu museli upustit od maškarního průvodu obcí Maškarní merenda zemědělských dělníků U Urbanů, slušná účast Maškarní merenda zemědělských dělníků U Viktorinů. Všechny čtyři zápisy provedl náš první kronikář pan Václav Turek, čp. 4. Spomyšelské aktuality č. 4/ VIII - listopad 2004

9 Mapust postní období - Velikonoce Pondělí velikonoční Boží hod velikonoční Bílá bota Velký tek Zelený čtvrtek Škaredá středa út po (6) Květná neděle čt st út po (5) Smrtná neděle čt st út po (4) Družebná neděle čt st út po (3) Kýchavná neděle čt st út po (2) Pražná neděle čt st út po (1) Černá neděle čt Popeleční středa mapustní úterý mapustní pondělí mapustní neděle tučný čtvrtek Pozn.: Všechny postní neděle ju barevně odlišeny a zvýrazněny tučným rámováním, hlavní dny mapustu ju zvýrazněny světlejším podkladem. O důležitosti data velikonoční neděle a jeho výpočtu jsem se již zmínil, rovněž o tom, že se podle něho stanovují data dalších pohyblivých svátků. Tak např.: 7 dní před velik. nedělí je neděle Palmarum, 14 dní neděle Indica, 21 den neděle Laetare, 28 dní neděle Oculi, 35 dní neděle Reminiscere, 42 dní neděle Invocavit, 46 dní Popeleční středa, 47 dní Mapustní úterý, 49 dní Mapustní neděle, 6 nedělí následujících po velik.neděli se nazývá: Quasimodogeniti (Průvodní), Misericordi, Jubilate, Cantate, Rogate (Křížová), Exaudi. 39 dní po velik. neděli Nanebevstoupení Páně, 49 dní Svatodušní svátky (Seslání Ducha svatého, Letnice), 56 dní Nejsvětější trojice a 60 dní Božího těla. Spomyšelské aktuality č. 4/ IX - listopad 2004

10 Jak vidíte, pro větší názornost jsem se pokusil o grafické znázornění čavé posloupnosti popivaného období mapustního, postních dnů a období velikonočního. Snad to i vám, kteří tápete v těchto nevšedních názvech dnů, usnadní počítání a stanovení správného data hlavních mapustních dnů, budete-li znát datum velikonočních svátků. Doufám, že jsem se jako naprostý laik nedopustil chyby. Stále ve mně vrtá červík pochybnosti, protože ve všech podkladech, které jsem měl možnost prostudovat, se píše o 40denním postním období a mně vytrvale vychází dní více. Pokud je pravdivou zásada, že Popeleční středa je prvním a Bílá bota posledním dnem půstu, pak mi zákonitě vychází doba půstu 46 dnů. Na závěr jsem chtěl použít fotografie, které se zachovaly ve vašich domácnostech, možná na půdách vašich domků, možná někde jinde. Bohužel, skoro nikdo z obyvatel Spomyšle se neozval na výzvu a nezapůjčil své starší fotky a my, všichni ostatní, jsme se nemohli společně podělit o vzpomínku na dřívější časy. Nebo snad nikdo z obyvatel Spomyšle nemá žádné obrázky týkající se oslav mapustu či Velikonoc? Pouze díky dvěma občanům, nům Červenkovi a Výrutovi, kteří byli tak laskavi a jako jediní zapůjčili své fotografie, se my ostatní můžeme podívat jaké to u nás bylo před mnoha desetiletími, jak se slavil konec mapustu a jak začínalo postní období. První z obrázků je z období tzv. první republiky, a to z období hospodářské krize v první polovině třicátých let. Další dva obrázky neju čavě určeny. Před hospodou U Viktorinů - Popeleční středa v roce nápis na sudu: 1931 Neštěstí o POPELEC (v roce 2003 zapůjčil pan Červenka, čp. 87) Spomyšelské aktuality č. 4/ X - listopad 2004

11 Mapustní průvod - slavnost konce zimy a nástupu jara - (obě fotografie zapůjčil pan Jaroslav Výrut, čp.66) Spomyšelské aktuality č. 4/ XI - listopad 2004

12 Pohyblivé svátky v několika vybraných letech 20.století: neděle Devítník Mapustní neděle Popeleční středa Květná neděle Hod Boží Velikonoční Nanebevstoupení Páně Hod Boží svatodušní Nejsvětější Trojice Boží Tělo První neděle adventní neděle Devítník Mapustní neděle Popeleční středa Květná neděle Hod Boží Velikonoční Nanebevstoupení Páně Hod Boží svatodušní Nejsvětější Trojice Boží Tělo První neděle adventní Vysvětlivky (uvedené definice ju vybrány z různých encyklopedií, výkladových slovníků apod.) evangelium ve starém Řecku znamenalo toto slovo zprávu o příjezdu panovníka část bible (Nového zákona) obsahující zvěst o příchodu Spasitele, vylíčení života a skutků Kristových výňatek z Nového zákona čtený (zpívaný) při mši z celé řady evangelií byla v katolické církvi vybrána a zařazena do Nového zákona jen čtyři (připivaná apoštolům Matoušovi a Janovi a učedníkům Markovi a Lukášovi) liturgie ve starém Řecku služba prokázaná obci nebo státu; zvláštní druh daně, kterou ukládal stát zámožným občanům uhrn bohosloveckých úkonů a obřadů a jejich pevně stanovený řád, bohoslovecký pořad (liturgické barvy: barevné rozrůznění ornátů a oltářních látek podle období církevního roku nebo druhu bohoslužby; liturgické nádoby: označení pro nádoby a schránky užívané v katolickém ritu, např. kalich, monstrance, kadidelnice aj.; liturgický zpěv: bohoslovecký zpěv křesťanských církví) ritus tradicí a církevním schválením užívaná forma liturgie obřad, slavnostní zvyk, zvyklost, ubor předpisů a zvyklostí pro výkon bohoslužeb a jiných náboženských úkonů přesně stanovený způb, jak se vykonává bohoslužba a jiné bohoslovecké úkony (např. udílení svátostí apod.) uhrn předpisů a zvyklostí, jimiž se odlišují jednotlivé církve paškál velká velikonoční kostelní svíce pašije část evangelia o Kristově mučení předčítaná a zpívaná v pašijovém týdnu při obřadech eucharistie svátost oltářní (tělo a krev Kristova proměněná při katolické mši z chleba a vína) vigilie ve starém Římě noční hlídka, doba (čtvrtina noci), kdy hlídka konala službu označení církevních slavností v předvečer velkých svátků, pochází z latinského slova vigilia (hlídka, noční hlídka) Devítník devátá neděle před nedělí velikonoční Spomyšelské aktuality č. 4/ XII - listopad 2004

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Velikonoční kvíz ověřuje znalosti z prezentace o Velikonocích.

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Velikonoční kvíz ověřuje znalosti z prezentace o Velikonocích. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast České svátky, vy_32_inovace_ma_36_19 Autor Mgr. Kateřina

Více

Cvičná prezentace. Společný postup tvorby prezentace v MS PowerPoint 2003

Cvičná prezentace. Společný postup tvorby prezentace v MS PowerPoint 2003 Cvičná prezentace Společný postup tvorby prezentace v MS PowerPoint 2003 č. 12 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu druh interaktivity Cvičná prezentace - společný postup tvorby prezentace

Více

Velikonoce I. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 VY_32_INOVACE_PRV_490

Velikonoce I. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 VY_32_INOVACE_PRV_490 VY_32_INOVACE_PRV_490 S2 Velikonoce I. Autor: Irena Paulová, Mgr. Použití: 2. ročník Datum vypracování:10. 3. 2013 Datum pilotáže: 21. 3. 2013 Metodika: Žáci si společně s učitelem prohlížejí prezentaci,

Více

ČAS POSTNÍ A ČAS VELIKONOČNÍ

ČAS POSTNÍ A ČAS VELIKONOČNÍ ČAS POSTNÍ A ČAS VELIKONOČNÍ KALENDÁŘ PRO MALÁ DÍTKA ke stejnojmenné výstavě Muzea Mladoboleslavska 3-4/2014 Text a grafika: Alice Karbanová 4 jméno vlastníka kalendáře Velikonoce se slaví na jaře. V kalendáři

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL škola Střední škola F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Brno, Křižíkova 11 číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1037 číslo učeb. materiálu VY_32_INOVACE_ZAD_VPP_2_19 předmět,

Více

V tomto čísle se dočtete...

V tomto čísle se dočtete... Duben V tomto čísle se dočtete... Neuvěřitelné hlavolamy a záhady stereogramy Zajímavosti Velikonoce Vtipné obrázky klasika (jako vždy) Moudro měsíce... pozoooor!!!! (1) Neuvěřitelné hlavolamy a záhady

Více

Velikonoce. Přemýšlejte, jaká barva se získá z odvaru cibulových slupek, šafránu, jarního osení, ze zázvoru nebo lipového květu?

Velikonoce. Přemýšlejte, jaká barva se získá z odvaru cibulových slupek, šafránu, jarního osení, ze zázvoru nebo lipového květu? Velikonoce Velikonoce jsou tradiční oslavou jara, v současnosti se nazývají spíše Svátky jara. V minulosti bývaly významnější než Vánoce. V dnešní době se tento svátek traduje v minimální míře, tj. obchůzky

Více

Masopust. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Irena Paulová

Masopust. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Irena Paulová VY_32_IN OVACE_PRV_488 Masopust S2 Autor: Irena Paulová, Mgr. Použ ití: 2. ročník Datum vypracování: 10. 2. 2013 Datum pilotáže: 19. 2. 2013 Metodika: Žáci s ledují obráz ky, učitel popř. ž ácičtou doplňující

Více

např. židovský pesach -> kř. velikonoce; den slunce -> kř. neděle; svátek zimního slunovratu -> vánoce; šavuot -> letnice

např. židovský pesach -> kř. velikonoce; den slunce -> kř. neděle; svátek zimního slunovratu -> vánoce; šavuot -> letnice Křesťanské svátky a církevní rok V obecném smyslu jsou křesťanské svátky dny, v nichž se na rozdíl od všedních dnů prokazuje zvláštní úcta k Bohu 1. svátek - neděle Každý křesťanský svátek připomíná různé

Více

VY_32_INOVACE_12_VELIKONOCE_35

VY_32_INOVACE_12_VELIKONOCE_35 VY_32_INOVACE_12_VELIKONOCE_35 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Vánoční kvíz prověřuje všeobecné znalosti žáků.

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Vánoční kvíz prověřuje všeobecné znalosti žáků. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast České svátky, vy_32_inovace_ma_36_17 Autor Mgr. Kateřina

Více

Materiál slouží k přiblížení a pochopení křesťanské tradice pašijového týdne. Pašijový týden, svátky, křesťanství

Materiál slouží k přiblížení a pochopení křesťanské tradice pašijového týdne. Pašijový týden, svátky, křesťanství Šablona č. IV, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Křesťanské svátky Téma Pašijový týden 1. Ročník 3. Anotace Materiál slouží k přiblížení

Více

Číslo: 4. Školní rok: 2014/2015. Vydává: ZŠ Unhošť. Náměty na články posílejte: zahradkova@zsunhost.cz. Redakční rada se těší na všechny vaše náměty!

Číslo: 4. Školní rok: 2014/2015. Vydává: ZŠ Unhošť. Náměty na články posílejte: zahradkova@zsunhost.cz. Redakční rada se těší na všechny vaše náměty! Číslo: 4 Školní rok: 2014/2015 Vydává: ZŠ Unhošť Náměty na články posílejte: zahradkova@zsunhost.cz Redakční rada se těší na všechny vaše náměty! Vážení čtenáři, rádi bychom vám představili, čtvrté číslo

Více

VELIKONOCE. Pán vstal z mrtvých, aleluja! DUBEN 2012. pro farnosti Březina, Boseň, Kněžmost, Loukov, Mnichovo Hradiště, Mukařov a Všeň

VELIKONOCE. Pán vstal z mrtvých, aleluja! DUBEN 2012. pro farnosti Březina, Boseň, Kněžmost, Loukov, Mnichovo Hradiště, Mukařov a Všeň f a r n í l i s t pro farnosti Březina, Boseň, Kněžmost, Loukov, Mnichovo Hradiště, Mukařov a Všeň DUBEN 2012 Pán vstal z mrtvých, aleluja! Drazí přátelé, prožíváme závěr postní doby a připravujeme se

Více

Velikonoční triduum Jana Šustová

Velikonoční triduum Jana Šustová Velikonoční triduum Jana Šustová Velikonoční triduum, což znamená "doba tří dnů" (z lat. tres - tři, a dies - den), tvoří Večerní slavnost na Zelený čtvrtek (Památka Večeře Páně), liturgie Velkého pátku

Více

ŘEMESLA V MATEŘSKÉ ŠKOLE ZVYKOSLOVÍ A OBŘADY JARO

ŘEMESLA V MATEŘSKÉ ŠKOLE ZVYKOSLOVÍ A OBŘADY JARO ŘEMESLA V MATEŘSKÉ ŠKOLE ZVYKOSLOVÍ A OBŘADY JARO 1 Vzdělávací centrum v Turnově 2015 Mgr. Tereza Nemeth, Mgr. Jana Válková Střílková ŘEMESLA V MATEŘSKÉ ŠKOLE JARNÍ ZVYKOSLOVÍ A OBŘADY MASOPUST / 17. 2.

Více

CHARITNÍ LISTY CHARITY NOVÝ HROZENKOV

CHARITNÍ LISTY CHARITY NOVÝ HROZENKOV CHARITNÍ LISTY CHARITY NOVÝ HROZENKOV ročník 5 číslo 4 duben 2012 PROČ SLAVÍME VELIKONOCE A CO NÁM PŘIPOMÍNAJÍ? Často dnes slyšíme, že Velikonoce jsou svátkem jara. Původně tomu v pohanských dobách tak

Více

Masopustní veselice veselá je převelice. Lidé vodí po vesnici medvěda i medvědici. Tancuj, tancuj, medvěde, karneval se povede.

Masopustní veselice veselá je převelice. Lidé vodí po vesnici medvěda i medvědici. Tancuj, tancuj, medvěde, karneval se povede. Masopustní veselice veselá je převelice. Lidé vodí po vesnici medvěda i medvědici. Tancuj, tancuj, medvěde, karneval se povede. Projekt Masopust Hlavní cíle projektu Hlavním cílem projektu je vzbudit zájem

Více

VALBURGA VAVŘINOVÁ MALÁ. encyklopedie VELIKONOC. Nakladatelství Libri Praha 2006. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.

VALBURGA VAVŘINOVÁ MALÁ. encyklopedie VELIKONOC. Nakladatelství Libri Praha 2006. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas. VALBURGA VAVŘINOVÁ MALÁ encyklopedie VELIKONOC Nakladatelství Libri Praha 2006 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e

Více

FOGLIK. Jaro 2010. Časopis žáků ZŠ a MŠ Hněvošice

FOGLIK. Jaro 2010. Časopis žáků ZŠ a MŠ Hněvošice FOGLIK Jaro 2010 Časopis žáků ZŠ a MŠ Hněvošice Nadvláda zimy nenávratně končí. Země se odívá do jarního šatu a člověk žasne nad dokonalou harmonií barev, vůní, tvarů, nad kouzlem rodícího se života. Všude

Více

Oslava tzv. "Svatého týdne", který začíná Květnou nedělí, vyžaduje slavnostní vstup, v němž se symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho

Oslava tzv. Svatého týdne, který začíná Květnou nedělí, vyžaduje slavnostní vstup, v němž se symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho Vítáme vás Svatý týden Květná neděle Květná neděle je poslední postní nedělí, po níž začíná "Svatý týden". Označení "květná" připomíná Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma před židovskými velikonočními svátky

Více

velikonocní Sylva Šporková

velikonocní Sylva Šporková velikonocní tvorení Sylva Šporková Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické

Více

Jarní příloha školního oka

Jarní příloha školního oka Jarní příloha školního oka Svátek jara Velikonoce či pascha jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho

Více

Symboly Vánoc v rodinách

Symboly Vánoc v rodinách Symboly Vánoc v rodinách Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_13_03 Tématický celek: Rodina a finance Autor: PaedDr.

Více

CHARITNÍ LISTY CHARITY NOVÝ HROZENKOV. ročník 4 číslo 3 březen 2011 SOCIÁLNÍ PRACOVNICE CHARITY SV. RODINY NOVÝ HROZENKOV

CHARITNÍ LISTY CHARITY NOVÝ HROZENKOV. ročník 4 číslo 3 březen 2011 SOCIÁLNÍ PRACOVNICE CHARITY SV. RODINY NOVÝ HROZENKOV CHARITNÍ LISTY CHARITY NOVÝ HROZENKOV ročník 4 číslo 3 březen 2011 SOCIÁLNÍ PRACOVNICE CHARITY SV. RODINY NOVÝ HROZENKOV V minulých vydáních Charitních listů jsme Vám vždy představovali jednotlivé služby

Více

UHLÍŘOVSKÝ KULTURNÍ ZPRAVODAJ. Které roční období je obdobím přílivu čerstvých sil, počátku nového života a

UHLÍŘOVSKÝ KULTURNÍ ZPRAVODAJ. Které roční období je obdobím přílivu čerstvých sil, počátku nového života a UHLÍŘOVSKÝ KULTURNÍ ZPRAVODAJ Které roční období je obdobím přílivu čerstvých sil, počátku nového života a dobou naděje na novou úrodu, plodnost, nové vztahy? Je to samozřejmě JARO. S jarem přichází všechno

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Vamberecký. zpravodaj. Velikonoční speciál

Vamberecký. zpravodaj. Velikonoční speciál Vamberecký zpravodaj Velikonoční speciál Sladká tajemství se čtenářům Vambereckého zpravodaje rozhodla vyzradit Kateřina Skokanová, kouzelnice v oboru cukrářství, vedoucí cukrárny Hotelu Studánka v Rychnově

Více

VÝROČNÍ OBŘADNOST A JEJÍ MÍSTO V SOUČASNOSTI

VÝROČNÍ OBŘADNOST A JEJÍ MÍSTO V SOUČASNOSTI VÝROČNÍ OBŘADNOST A JEJÍ MÍSTO V SOUČASNOSTI Pro prezentaci bylo použito vyobrazení z těchto zdrojů: Foto a fotoarchiv Ireny Novotné Kniha Weis, K.: Český jih a Šumava v písni. Praha 1928-1941. Kronika

Více

ročník 5. číslo 4 Duben Květen 08 vydává: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Vodárenská 2115

ročník 5. číslo 4 Duben Květen 08 vydává: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Vodárenská 2115 ročník 5. číslo 4 Duben Květen 08 vydává: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Vodárenská 2115 Tohle číslo prostě musíte mít Opět zde je školní časopis Kladenská sedma, kde najdete spoustu her,zábavy

Více

Chotíkováček Jaro 2015

Chotíkováček Jaro 2015 Chotíkováček Jaro 2015 Ahoj kamarádi! Máme tady jaro. Příroda se začala probouzet po zimním spánku. Brzy nás čekají Velikonoce. Velikonoce navazují na tradici původně pohanského svátku jara. Nyní jsou

Více

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

Ztracený masopust pracovní list K ČÁSTI STÁLÉ EXpoZICE NÁroDopISNÉHo MuZEA - MuSAIoNu

Ztracený masopust pracovní list K ČÁSTI STÁLÉ EXpoZICE NÁroDopISNÉHo MuZEA - MuSAIoNu Ztracený masopust pracovní list K ČÁSTI STÁLÉ EXpoZICE NÁroDopISNÉHo MuZEA - MuSAIoNu Masopustní průvod v každém sále najdi a zapiš alespoň jeden exponát, který se mohl použít během masopustu. Sál příroda...

Více

2016 LEDEN - BŘEZEN. Písek

2016 LEDEN - BŘEZEN. Písek 2016 LEDEN - BŘEZEN Písek 1 SLOVO ŘEDITELKY Vážení a milí, zhluboka se nadechněte. Cítíte ve vzduchu tu vůni jara? To letošní podle astrologického kalendáře začalo přesně 20. března v 5 hodin a třicet

Více

Vánoční svátky. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Irena Paulová.

Vánoční svátky. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Irena Paulová. VY_32_INOVACE_PRV_ 485 Vánoční svátky Autor: Irena Paulová, Mgr. Použití: 2. ročník Datum vypracování: 16.12. 2012 Datum pilotáže: 20.12. 2012 Metodika: Žáci si s učitelem prohlíží fotografie, zachycující

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Velikonoce. Na Velký pátek si připomínáme, že Ježíš zemřel na kříži za hříchy lidí. Bílá sobota je připomínkou dne, kdy Ježíš ležel v hrobě.

Velikonoce. Na Velký pátek si připomínáme, že Ježíš zemřel na kříži za hříchy lidí. Bílá sobota je připomínkou dne, kdy Ježíš ležel v hrobě. Velikonoce Ve slavení velikonoc můžeme pozorovat prolínání dvou tradic křesťanské svátky vykoupení a pohanské svátky jara. Velikonoční zvyky související s přicházejícím jarem jsou velmi staré a po mnohá

Více

Spolek neslyšících Plzeň

Spolek neslyšících Plzeň Spolek neslyšících Plzeň Vycházejí z židovské slavnosti zvané pesach - uchránění na počest vysvobození Židů z egyptského otroctví. Křesťané se však svou oslavu Velikonoc od židovského svátku pesach snažili

Více

Červen. Červenec SRPEN

Červen. Červenec SRPEN Leden 01 02 Únor 17 18 19 21 22 23 24 25 26 27 28 04 Duben 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 05 Květen Březen 17 18 19 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 03 LEDEN V lednu panuje v oblasti zvyků a

Více

Lidové zvyky a obyčeje - prosinec

Lidové zvyky a obyčeje - prosinec Lidové zvyky a obyčeje - prosinec určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. úvod: Život lidí v minulosti měl pevněji daný řád než dnes. Tento

Více

EVROPSKÉ VELIKONOCE. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.192 Název projektu: Učení pro život

EVROPSKÉ VELIKONOCE. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.192 Název projektu: Učení pro život EVROPSKÉ VELIKONOCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.192 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu : VY_32_INOVACE_04_14 Tématický celek : Evropa a Evropané Autor : Kateřina

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Základní informace. Zvyky a tradice vycházející z církevního kalendáře jsou hluboce zakořeněny v mentalitě ukrajinského národa.

Základní informace. Zvyky a tradice vycházející z církevního kalendáře jsou hluboce zakořeněny v mentalitě ukrajinského národa. Základní informace Zvyky a tradice vycházející z církevního kalendáře jsou hluboce zakořeněny v mentalitě ukrajinského národa. Obecně lze říci, že na Ukrajině je církevním svátkům přikládán daleko větší

Více

Pravý valašský masopust & Uchování tradic na Valašsku i díky výrobkům masokombinátu Krásno, Mlékárnám Valašské Meziříčí nebo likérce RUDOLF JELÍNEK

Pravý valašský masopust & Uchování tradic na Valašsku i díky výrobkům masokombinátu Krásno, Mlékárnám Valašské Meziříčí nebo likérce RUDOLF JELÍNEK www.zena-in.cz 29. 1. 2016 internet online Název článku: Pravý valašský masopust & Uchování tradic na Valašsku i díky výrobkům masokombinátu Krásno, Mlékárnám Valašské Meziříčí nebo likérce RUDOLF JELÍNEK

Více

Testík. * * Mrzne-li na svatou Gertrudu, BŘEZNOVÉ PRANOSTIKY PES. * Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře,

Testík. * * Mrzne-li na svatou Gertrudu, BŘEZNOVÉ PRANOSTIKY PES. * Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře, Kája BŘEZNOVÉ PRANOSTIKY * Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře, žába hubu otevře, šelma sedlák, který neoře. * * Když v březnu hřmí, ve stodolách se tmí. * * * * Mrzne-li na svatou Gertrudu, potrvá zima

Více

Název programu TĚŠÍME SE NA JEŽÍŠKA

Název programu TĚŠÍME SE NA JEŽÍŠKA Téma: vánoční a předvánoční zvyky Název programu TĚŠÍME SE NA JEŽÍŠKA Autor: Lucia Baranová a Monika Beranová Cíle programu: seznámit se a připomenout si zvyky spojené s Vánocemi Aktivita 1 : poznávání

Více

Indiánské měsíce Leden - Měsíc sněhu Únor - Měsíc hladu

Indiánské měsíce Leden - Měsíc sněhu Únor - Měsíc hladu Indiánské měsíce Indiáni nepoužívali pro označení měsíců názvy, které používáme my. Každý měsíc byl však pro ně něčím významným a podle toho dostal i své jméno. Na této stránce Vám představíme jednotlivé

Více

Letos na téma Podzim a zima na Slovácku

Letos na téma Podzim a zima na Slovácku Duhovka středisko volného času ve spolupráci s Českým zahrádkářským svazem, Českým svazem ochránců přírody a s Městem Břeclav v rámci projektu Zdravé město vyhlašuje 12. ročník dětské výtvarné soutěže

Více

Zvonek. Cukrářské práce. 4. číslo školního roku 2011/2012. Školní časopis OU Kunice (Občasník) Redakční rada: žáci oboru vzdělání

Zvonek. Cukrářské práce. 4. číslo školního roku 2011/2012. Školní časopis OU Kunice (Občasník) Redakční rada: žáci oboru vzdělání Zvonek 4. číslo školního roku 2011/2012 Školní časopis OU Kunice (Občasník) Redakční rada: žáci oboru vzdělání Cukrářské práce Absolventský ples Asi nejdůležitější událostí poslední doby byl devatenáctý

Více

VILÉMOVICKÉ. n o v i n y. Velikonocní vydání. Úvodní slovo OBČASNÍK OBCE VILÉMOVICE -- ČÍSLO 02/2016

VILÉMOVICKÉ. n o v i n y. Velikonocní vydání. Úvodní slovo OBČASNÍK OBCE VILÉMOVICE -- ČÍSLO 02/2016 VILÉMOVICKÉ n o v i n y OBČASNÍK OBCE VILÉMOVICE -- ČÍSLO 02/2016 Velikonocní vydání Milí spoluobčané, v tomto mimořádném svátečním vydání našich novin vám předkládáme tak trochu obsáhlý průřez nadcházejících

Více

Dubečský zpravodaj 3/2006 (90)

Dubečský zpravodaj 3/2006 (90) Dubečský zpravodaj 3/2006 (90) 1 Zprávy z rady RMČ Praha Dubeč schvaluje: - smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene mezi MČ Praha Dubeč a Pražskou Plynárenskou - pojistnou smlouvu

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 3. ročník / 4. číslo. Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky.

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 3. ročník / 4. číslo. Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky. Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve duben 2009 3. ročník / 4. číslo Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky. Slovo úvodem Milé sestry, milí bratři, začíná nejdůležitější

Více

Nezáleží na tom, kolik máme škol a jaké máme znalosti, ale na tom, jak moudře dokážeme hospodařit s tím, co máme.

Nezáleží na tom, kolik máme škol a jaké máme znalosti, ale na tom, jak moudře dokážeme hospodařit s tím, co máme. H A N E L O V Y L I S T Y ČÍSLO 1 / L. P. 2014 / WWW.HANEL.WBS.CZ O L I D E CH A ŽIVOTĚ V K A Ž D É D O B Ě Nezáleží na tom, kolik máme škol a jaké máme znalosti, ale na tom, jak moudře dokážeme hospodařit

Více

taneční zábava Dětský den 10.6.2006 Turnaj v nohejbale 24.6. 2006 Turnaj v male kopané

taneční zábava Dětský den 10.6.2006 Turnaj v nohejbale 24.6. 2006 Turnaj v male kopané 1 Řepnický zpravodaj duben 2006 INFORMACE PRO OBČANY Kulturní a sportovní akce, které připravujeme: 1.4.2006 Turnaj v mariáši 15.4.2006 Taneční zábava 27.5.2006 Country zábava duben Za hranice vlastních

Více

Už brzy budou! DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. autor Mgr. Šárka Štěpánková. vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. předmět Český jazyk. ročník 2.

Už brzy budou! DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. autor Mgr. Šárka Štěpánková. vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. předmět Český jazyk. ročník 2. Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Už brzy

Více

2015 LEDEN BŘEZEN. Písek

2015 LEDEN BŘEZEN. Písek 2015 LEDEN BŘEZEN Písek 1 SLOVO ŘEDITELKY Vážení a milí, ráda bych Vám představila další číslo našeho zpravodaje. V tomto čísle představíme různé akce za období leden-březen 2015. Letošní zima je již za

Více

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA PRVOUKA - 2. RNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola Cestou do školy?

Více

Most do páté dimenze. Tattatuo. Štěstí bez smíchu, je jako déšť bez vody. Březen 2013

Most do páté dimenze. Tattatuo. Štěstí bez smíchu, je jako déšť bez vody. Březen 2013 Štěstí bez smíchu, je jako déšť bez vody. TATTATUO Březen 2013 Stránka 1 Milí přátelé, v době, kdy jsem chtěla přepsat hotový text do březnového časopisu, jsem se také připravovala na kurz TA 1/2. část.

Více

FARNOST SV. MARKÉTY V BŘEVNOVĚ. Zpravodaj. Svatý týden 02/2016. Kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života (Jan 8, 12b)

FARNOST SV. MARKÉTY V BŘEVNOVĚ. Zpravodaj. Svatý týden 02/2016. Kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života (Jan 8, 12b) FARNOST SV. MARKÉTY V BŘEVNOVĚ Zpravodaj Svatý týden 02/2016 Úvodní slovo Dobrovolný příspěvek na tisk 10Kč Kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života (Jan 8, 12b) Milí farníci,

Více

SVATEBNÍ OBŘAD V KOSTELE VE MŠI SVATÉ

SVATEBNÍ OBŘAD V KOSTELE VE MŠI SVATÉ SVATEBNÍ OBŘAD V KOSTELE VE MŠI SVATÉ Svatební obřad bude ve mši svaté. Jelikož jste oba přijali svátost křtu, vaše manželství, které uzavřete, bude svátostné. PŘÍCHOD DO KOSTELA A ÚVODNÍ OBŘADY Kněz si

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, KŘÍŽANSKÁ 80, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, KŘÍŽANSKÁ 80, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Projekt je podpořen Fondem pro podporu a rozvoj vzdělávání Statutárního města Liberec. Č í s l o 2 R o č n í k 2 0 1 4 Školní časopis ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, KŘÍŽANSKÁ 80, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE ŠOTEK,

Více

Velikonoční almanach. Projekt Nové přístupy k realizaci praktického vyučování ve Zlínském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.1.00/54.0019

Velikonoční almanach. Projekt Nové přístupy k realizaci praktického vyučování ve Zlínském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.1.00/54.0019 Projekt Nové přístupy k realizaci praktického vyučování ve Zlínském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.1.00/54.0019 Příloha: Velikonoční almanach Termín: duben 2015 Velikonoční almanach minipodnik MLSOUNI Hody,

Více

školní časopis žáků ZŠ sv.voršily v Praze číslo 37 březen 2016 www.zssv.cz

školní časopis žáků ZŠ sv.voršily v Praze číslo 37 březen 2016 www.zssv.cz školní časopis žáků ZŠ sv.voršily v Praze číslo 37 březen 2016 www.zssv.cz Ellie Drury, 7.B 1) Bruslení: 3) Rychlobruslení: A) skating A) skiing B) rollring B) speed skiing C) saking C) speed skating 2)

Více

VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI

VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI O příbytcích starých Slovanů Slované osídlili vlídné, úrodné oblasti kolem řek, jež byly nezbytným zdrojem vody, ale také potravy. K postavení svých obydlí si vybírali

Více

Pečivo v životě našich předků. Ing. Miroslava Teichmanová

Pečivo v životě našich předků. Ing. Miroslava Teichmanová Pečivo v životě našich předků Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

Olšanský občasník č. 37 březen 2013

Olšanský občasník č. 37 březen 2013 Olšanský občasník č. 37 březen 2013 Vážení a milí spoluobčané! Pomalu se blíží jaro, skoro uběhlo první čtvrtletí roku, a tak vás chceme seznámit s novými informacemi, které se v obci udály. Připomínáme,

Více

Růženec světla - Pán Ježíš řekl: "Já jsem Světlo světa." - Věřím v Boha...

Růženec světla - Pán Ježíš řekl: Já jsem Světlo světa. - Věřím v Boha... Růženec světla - Pán Ježíš řekl: "Já jsem Světlo světa." - Věřím v Boha... Zdráva buď, nebes Královno, - Maria, přesvatá Panno. S andělem tebe zdravíme, - růžencem svatým slavíme. Ó, Matko Páně přemilá,

Více

PROGRAM. VELIKONOCE NA STATKU - 12. 15. dubna 2014

PROGRAM. VELIKONOCE NA STATKU - 12. 15. dubna 2014 ZAPSANÝ SPOLEK S 1. března 2014 8. dubna 2014 12. 15. dubna 2014 PY AKCE V ROCE 2014 10:00 19:00 Skupice MASOPUSTNÍ VESELÍ První setkání na statku - zabíjačka, masopustní průvod, maškarní rej. 10:00 17:00

Více

přírodní (kmenové) náboženství šamana

přírodní (kmenové) náboženství šamana Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství

Více

ZVLÁŠTNÍ ČÍSLO VYDANÉ K PŘÍLEŽITOSTI KONÁNÍ

ZVLÁŠTNÍ ČÍSLO VYDANÉ K PŘÍLEŽITOSTI KONÁNÍ UVNITŘ ČÍSLA NAJDETE ZVLÁŠTNÍ ČÍSLO VYDANÉ K PŘÍLEŽITOSTI KONÁNÍ VELIKONOČNÍHO JARMARKU 26. BŘEZNA 2013 2012 2 2013 OBSAH ČÍSLA REDAKCE Předvelikonoční období 3 Redaktorky: Pašijový týden 4 Pavla BÍLÁ

Více

CO JSME PRO VÁS PŘIPRAVILI:

CO JSME PRO VÁS PŘIPRAVILI: !!POSTNÍ SPECIÁL!! soutěž CO JSME PRO VÁS PŘIPRAVILI: strana 1 osmisměrka strana 2 životopis o svaté Marii Magdalské strana 3 mše svatá část 1. pokračování strana 4, 5 připravme se na následující mše svaté

Více

Zrcadlo domova Duben 2015

Zrcadlo domova Duben 2015 Zrcadlo domova Duben 2015 Ohlédnutí za měsícem březnem: Měsíc březen byl, co se týče aktivit velmi pestrý a bohatý. Kromě toho, že jsme se setkávali na našich pravidelných akcích, měli jsme spoustu dalších

Více

3. číslo čtvrtletníku

3. číslo čtvrtletníku 3. číslo čtvrtletníku školní rok 2014/2015 JARO JARO JE KOUZELNÁ VÍLA, KTERÁ PROBUDÍ PŘÍRODU A VŠECHNY LIDI KOLEM NÁS. Ja n Ferenc, 6.ZŠ Už tu zase máme jaro, to nás všechny nervů stálo, nervů a to čekání,

Více

OBECNÍHO ÚŘADU V JAKARTOVICÍCH

OBECNÍHO ÚŘADU V JAKARTOVICÍCH OBECNÍ ZPRAVODAJ 2/2016 XXIII. ročník/ neprodejné MĚSÍČNÍK OBECNÍHO ÚŘADU V JAKARTOVICÍCH USNESENÍ Č. 20 ze zasedání Rady obce Jakartovice, konaného dne 3.2.2016 Rada obce schvaluje: 1. Uzavření Dodatku

Více

CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ SVOLÁVANÉ PÁNEM DŮM SLOVA

CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ SVOLÁVANÉ PÁNEM DŮM SLOVA Roční pastorační plán (říjen 2014 srpen 2015) CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ SVOLÁVANÉ PÁNEM DŮM SLOVA Plakátek pastoračního roku PÍSMO Změňte smýšlení! A každý z vás ať se dá pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby

Více

Michael. č.39/velikonoce 2006

Michael. č.39/velikonoce 2006 Michael občasník farnosti Staré Město č.39/velikonoce 2006 Je velikonoční ráno. Pro tebe vstal Pán z mrtvých. Probuď se, nejsi sám! V tvých rukách je potvrzení nebo vyvrácení svědectví, že Kristus je Světlo

Více

pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely

pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely Květen 2016 13. ročník, č. 5 pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely Obsah květnového čísla: Měsíc květen..........strana 1 Společenská rubrika.......strana 2 Kulturní a společenské akce......strana

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

Zprávy z naší školy. www.facebook.cz. číslo 7 únor-březen 2015

Zprávy z naší školy. www.facebook.cz. číslo 7 únor-březen 2015 www.facebook.cz Zprávy z naší školy číslo 7 únor-březen 2015 Tato akce je pro naši školu tradicí, každoročně se devátá třída vydává na výlet do pevnosti Terezín.Výlet nám začal z rána hned příjemně. Dalo

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU21 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU21 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU21 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Jana Paulusová Fišerová Datum: 24. 12.2011 Ročník: 3. 9. Vzdělávací oblast: Jazyk

Více

Zpravodaj obce Záryby 2 2011

Zpravodaj obce Záryby 2 2011 Zpravodaj obce Záryby 2 2011 Vážení spoluobčané! Dnešní úvodník můžeme pojmenovat Pozvánka na velikonoční vystoupení, které se bude konat v areálu školy v pátek 15. dubna od 16.00 hodin. Na co se můžeme

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Křesťanství Ročník 2. Datum tvorby 17.9.2012 Anotace

Více

OSLAVA PŘÍCHODU JARA A PROBOUZENÍ PŘÍRODY

OSLAVA PŘÍCHODU JARA A PROBOUZENÍ PŘÍRODY Datum bulletinu Svazek 1, Vydání 2 31.3.2015 DDM Symfonie Poděbrady SympoPress Velikonoční speciál Uvnitř tohoto vydání: Úvodník 2 Velikonoční Symfonie 2 Křesťanský svátek 3 Velikonoční beránek 3 Jak se

Více

OBSAH TÉMA VELIKONOCE VELIKONOCE A JEJICH HISTORIE SYMBOLY VELIKONOC SVATÝ TÝDEN VELIKONOCE V CIZINĚ HÁDANKY VELIKONOČNÍ PŘÍBĚHY KOLEDY

OBSAH TÉMA VELIKONOCE VELIKONOCE A JEJICH HISTORIE SYMBOLY VELIKONOC SVATÝ TÝDEN VELIKONOCE V CIZINĚ HÁDANKY VELIKONOČNÍ PŘÍBĚHY KOLEDY OBSAH TÉMA VELIKONOCE VELIKONOCE A JEJICH HISTORIE SYMBOLY VELIKONOC SVATÝ TÝDEN VELIKONOCE V CIZINĚ HÁDANKY VELIKONOČNÍ PŘÍBĚHY KOLEDY Časopis pro vás připravili žáci 6. a 7. třídy. Velikonoce a jejich

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

Křestní obřady křest jednoho dítěte mimo mši

Křestní obřady křest jednoho dítěte mimo mši Křestní obřady křest jednoho dítěte mimo mši Pozn: Následující text je převzat z Křestních obřadů křest malých dětí ČBK 1999. Nejedná se o oficiální text, ale pouze pomůcku pro studium nebo osobní potřebu.

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve červen 2009 3. ročník/6. číslo Když kocour není doma... Slovo úvodem Když kocour není doma, myši mají pré.. Ježíš odešel. Oblak Otcovy slávy ho vzal našim

Více

Bible z řeckého výrazu /τὰ βιβλíα -ta biblia/ neboli knihy,svitky. Papýrusové svitky se vyráběly ve starověkém fénickém městě. zvaném Byblos,které se

Bible z řeckého výrazu /τὰ βιβλíα -ta biblia/ neboli knihy,svitky. Papýrusové svitky se vyráběly ve starověkém fénickém městě. zvaném Byblos,které se BIBLE Bible z řeckého výrazu /τὰ βιβλíα -ta biblia/ neboli knihy,svitky. Papýrusové svitky se vyráběly ve starověkém fénickém městě. zvaném Byblos,které se na tuto výrobu specializovalo. Další označení

Více

Přídavná jména. Český jazyk třída pro jazykovou přípravu. Autor: Mgr. Karla Kubíčková Základní škola Gutha-Jarkovského Kostelec nad Orlicí

Přídavná jména. Český jazyk třída pro jazykovou přípravu. Autor: Mgr. Karla Kubíčková Základní škola Gutha-Jarkovského Kostelec nad Orlicí Přídavná jména Český jazyk třída pro jazykovou přípravu Autor: Mgr. Karla Kubíčková Základní škola Gutha-Jarkovského Kostelec nad Orlicí Slovům, která nám říkají, jak se věci, lidé nebo zvířata jmenují,

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

KALENDÁŘ AKCÍ OBCE LUTÍN 2015 kulturní, společenské a sportovní akce v obou částech obce

KALENDÁŘ AKCÍ OBCE LUTÍN 2015 kulturní, společenské a sportovní akce v obou částech obce KALENDÁŘ AKCÍ OBCE LUTÍN 2015 kulturní, společenské a sportovní akce v obou částech obce Datum Název akce Stručný popis akce Pořadatel Místo konání akce 1.1. Novoroční výstup na Velký Kosíř 27. ročník

Více

KONSTANTIN A METODĚJ

KONSTANTIN A METODĚJ VY_32_INOVACE_05_Konstantin a Metoděj KONSTANTIN A METODĚJ Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://www.filaso.cz/katalog-znamky/889/1969-archeologicke-objevy-na-morave-a-na-slovensku

Více

Připravované akce ROK 2014. Prosinec 2014. Zdravověda žádná věda přednášky studentů Lékařské fakulty v Ostravě

Připravované akce ROK 2014. Prosinec 2014. Zdravověda žádná věda přednášky studentů Lékařské fakulty v Ostravě Připravované akce ROK 2014 Prosinec 2014 Zdravověda žádná věda přednášky studentů Lékařské fakulty v Ostravě Mikulášská zastavení a dobrá hudba navíc Perníčkové odpoledne na Vážce Dámský klub - rumové

Více

Zima VY_12_INOVACE_PRV.123.10

Zima VY_12_INOVACE_PRV.123.10 Zima VY_12_INOVACE_PRV.123.10 Mgr.Charlotta Kurcová srpen 2011 březen 2012 Já a můj svět, Prvouka 1. 3.ročník Téma: Zima Podtéma: počasí, vhodné oblečení, svátky v zimě, zimní aktivity a sporty. Anotace:

Více

Počátky křesťanství, Betlém

Počátky křesťanství, Betlém Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Kot19 Vypracoval(a),

Více

Filiální kostel sv. Vavřince v Horní Blatné

Filiální kostel sv. Vavřince v Horní Blatné Filiální kostel sv. Vavřince v Horní Blatné 17. prosince 2013 Úterý před Štědrým dnem 15 00 Vánoční SVATOST SMÍŘENÍ (zpověď) 23. prosince 2013 Pondělí před Štědrým dnem 14 30 15 30 Betlémské světlo 16

Více

2. velikonoční vydání školního časopisu Lusk!

2. velikonoční vydání školního časopisu Lusk! 2. velikonoční vydání školního časopisu Lusk! Milí žáci a žákyně, toto číslo vám přináší velikonoční tradice a zvyky různých zemí, hádanky, komiks Speciální agent i pohled na Velikonoce očima vašich spolužáků,

Více