LÉTO Vodní toky >>> Teorie na straně č. 42. K čemu slouží přístroj zvaný ceilometr >>> Kvíz na straně č. 46

Transkript

1 Č. 53 LÉTO 2018 Tropické epizody v klimatologickém létě Letošní léto se řadí beze sporu k těm významně teplým s vyšším počtem tropických dnů. Horké počasí nás provází od samého počátku období, velmi teplo bylo už i na konci jarní klimatické sezóny (více Meteolisty č. 52). Jak dlouho trvala tropická období a kolik jich bylo? Prozradí jeden z příspěvků uvnitř čísla: METEOZPRÁVY Charakteristické dny a sucho v letním období 2015 a 2018 Srovnání letní sezón s významně teplým, často slunným a suchým počasím dle našeho měření ve středním Polabí. Popis průběhu situace, synoptické příčiny a přiložená vyhodnocená klimatická data ukáží, zda a ve kterých ohledech mělo letošní léto význačnější průběh počasí oproti létu Příčina prohloubení sucha během léta v roce 2015 a TÉMA Významná bouřková činnost v létě 2018 Stručný popis významnějších bouřkových epizod na území ČR během klimatologického léta od synoptických příčin až po případné dopady význačného počasí. Na které bouřkové situace se vyplatí zavzpomínat? Bylo u nás letos bouřek hodně nebo spíše méně? METEOZPRÁVY. TEORIE Vodní toky >>> Teorie na straně č. 42. METEOKVÍZ K čemu slouží přístroj zvaný ceilometr >>> Kvíz na straně č. 46 Zavlažování polí a zahrad bylo, pokud nechyběl zdroj vody, velmi častou aktivitou lidstva v zemědělství a zahradnictví, ale i při běžné péči o obecní nebo městskou zeleň po celé letošní letní období. Významné sucho panovalo v ČR už na jaře, zejména během května (více v minulém čísle magazínu), v létě se ovšem jako vždy ještě prohloubilo a to místy značně. Sucho se tedy v letošním létě řešit velmi často. V oblastech s nedostatečnými zásobami vody začal panovat její nedostatek. Ze studní voda zmizela a ve vodních tocích, pokud zůstala, tak ji bylo tak málo, že platil zákaz jejího odběru nebo nebyl její odběr ani možný. Vegetace tak trpěla vodním stresem, na vodních plochách byla zcela spálená tráva. To je v posledních letech typický obrázek našeho území, zejména v nižších polohách, v průběhu teplé části roku. Sucho ve vegetačním období bylo letos opět extrémní a mělo dlouhé trvání. Jeho souhrnem a vyhodnocením se tak budeme intenzivně zabývat i v tomto vydání časopisu. Počasí na: Čt Zataženo až oblačno, místy mrholení i mrznoucí 4 C/1 C <HYDROMETEOROLOGICKÝ A KLIMATICKÝ MAGAZÍN>

2 OBSAH 53. ČÍSLA: LÉTO 2018 METEOZPRÁVY... 3 KLIMATICKÁ DATA...10 FOTOGALERIE...14 TÉMA...18 PŘÍLOHA: SUCHO TEORIE...42 REFERENCE...47

3 METEOZPRÁVY Rubrika přináší informace o průběhu zejména význačného a zajímavého počasí s popisem příčin jeho výskytu a dále jeho případných následků a vlivů v různých oblastech. Sestává z jednotlivých článků či příspěvků, které informují o průběhu počasí v ČR, o rekordních hodnotách, statistikách naměřených na naší meteorologické stanici. METEOROLOGIE Shrnutí průběhu počasí v klimatologickém létě 2018 na území ČR Obecně: Území ČR bylo často pod vlivem oblastí vysokého tlaku vzduchu s intenzivními přílivy teplého až velmi teplého vzduchu. Tyto přílivy byly přerušovány přechodem studených front od západu. Tyto se nad naším územím v některých případech vlnily. Výjimečně se ČR ocitla v nevýrazném tlakovém poli za přílivu teplého a vlhkého vzduchu nebo přes naše území přecházela brázda nízkého tlaku vzduchu, velmi ojediněle také tlakové níže a to v přízemní vrstvě i ve vyšších hladinách. Počasí mělo letní až tropický charakter, jen za významnějšími studenými frontami docházelo k přechodným sestupům teplot. Dělo se tak především v první třetině období, tedy v prvním měsíci klimatologického léta. Nejvíce bouřek se vyskytlo v červnu a to na zvlněných frontách, v oblasti tlakové níže a výškové tlakové níže. Červenec přinesl na naše území velmi málo srážek a tedy i bouřek. Nejvyšší teploty se vyskytly v ČR na přelomu července a srpna, kdy se objevilo také několik tropických nocích po sobě. Se suchem se většina území potýkala po většinu období. Červen Synoptický vývoj: Na počátku měsíce se naše území nacházelo v nevýrazné tlakové oblasti. Následně se nad centrální Evropou rozšířila oblast vysokého tlaku vzduchu. Pronikal k nám teplý vzduch. Před koncem první dekády přecházela přes ČR tlaková níže. Příliv teplého vzduchu pokračoval a byl ukončen až přechodem zvlněné studené fronty 12. června. Během dalších dnů se obnovil příliv teplého vzduchu, krátce ho přerušil přechod slabé studené fronty po polovině měsíce. Výrazná studená fronta přešla přes ČR od západu první den třetí dekády měsíce. Následně se přes naše území přesouvala tlaková níže ve vyšších hladinách atmosféry. Tlaková níže ovlivnila počasí u nás v přílivu chladného vzduchu od západu i v úplném závěru měsíce. Průběh počasí: Oblačné počasí s odpoledními přeháňkami a bouřkami střídalo krátce slunné počasí bez srážek. Významnou bouřkovou činnost přinesla tlaková níže na konci první dekády a zejména pak zvlněná fronta na počátku dekády druhé. Slunné počasí, odpoledne až oblačné kupovitými oblaky převládalo i v dalších dnech. Na frontách vznikaly přeháňky či bouřky. K přílivu studeného vzduchu došlo zejména na počátku poslední dekády měsíce, kdy se objevily také silnější bouřky. Teploty: Nejnižší teploty 17 až 11 C, jen přechodně 15 až 9 C. Nejvyšší teploty 25 až 32 C, krátce v přílivech významněji studeného vzduchu 18 až 25 C a to hlavně kolem 13. a 22. června. Červenec Synoptický vývoj: První dny měsíce bylo počasí u nás pod vlivem vysokého tlaku vzduchu. Následně přecházela v přílivu velmi teplého vzduchu od severozápadu brázda nízkého tlaku vzduchu a po krátkém vlivu tlakové výše tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry. Před polovinou měsíce se prosadila nad centrální Evropou nevýrazná tlaková oblast s přílivem teplého vzduchu. Po polovině měsíce ovlivnila počasí ve střední Evropě významná anticyklona zvaná Halina.

4 METEOZPRÁVY Poslední měsíce byly opět ve znamení nevýrazné tlakové oblasti, úplně poslední pak po přechodu slábnoucí studené fronty v tlakové výši ve znamení zesilování přílivu velmi teplého vzduchu od jihu až jihovýchodu. Průběh počasí: Slunečné počasí se během dekády měnilo během dne vždy na oblačné s přeháňkami a bouřkami lokálního charakteru. Jednalo se o typické letní počasí během dne. Slunné počasí převládlo ovšem i v dalších dnech. Kromě období s vlivem výškové cyklony a nevýrazné tlakové oblasti před polovinou měsíce. V centru tlakové výše bylo poté velmi málo oblačnosti a naše území zažívalo ty pravé letní až tropické dny. Místní přeháňky a bouřky se při větší oblačnosti objevily během dne ke konci měsíce, byly většinou ale nevýznamné. Teploty: Nejnižší teploty 10 až 4 C, postupně 17 až 11 C a přechodně kolem 17 C, v závěru měsíce 22 až 16 C. Nejvyšší teploty 24 až 29 C a přechodně 32 C, postupně 28 až 33 C a v závěru období 29 až 36 C. Srpen Synoptický vývoj: V mohutné tlakové výši s přílivem velmi teplého vzduchu se rozpadaly v úvodu měsíce studené fronty, postupující ze západní Evropy. Příliv velmi teplého vzduchu ukončila až zvlněná studená fronta na konci první dekády měsíce. Další studené fronty následovaly a oddělovaly od sebe přílivy teplého a o něco chladnějšího vzduchu. Na konci měsíce přešlo naše území významnější zvlněné rozhraní. Průběh počasí: Po většinu první dekády měsíce bylo slunečno či zcela jasno, ke konci pak odpoledne místy s přeháňkami či bouřkami. Převážně slunečno, jen v oblasti studených front oblačno s místními konvekčními srážkami, bylo poté až do poloviny poslední dekády měsíce. Poté přibývalo oblačnosti a srážek, které měly ale stále místní charakter. Teploty: Nejnižší teploty 22 až 16 C, přechodně až 14 C, postupně 18 až 12 C a přechodně 10 C, v závěru měsíce až 7 C. Nejvyšší teploty 30 až 37 C, postupně 26 až 33 C a v závěru měsíce 21 až 27 C. Autor: Meteo Aktuality

5 METEOZPRÁVY METEOROLOGIE Bouřky Významná bouřková činnost v létě 2018 Letní období letošního roku bylo velmi suché, proto ani lokálních bouřek nebylo příliš. Zejména měsíc červenec jich přinesl málo, ani v srpnu nebyly většinou vhodné podmínky pro vznik bouřek. Nejvíce jich bylo tedy v červenci. V textu níže se podíváme na nejvýznamnější bouřkové události období června až srpna letošního roku. První bouřkovou situací byla situace v nevýrazné tlakové oblasti hned na počátku období, tedy na začátku června. V odpoledních hodinách se v ČR tvořily místní bouřky nebo přeháňky. Večer, v noci a ráno bylo až jasné počasí, během odpoledne oblačné až skoro zatažené se zmíněnými srážkami. Jednalo se o typický letní denní chod oblačnosti a srážek. Další situací byl přechod tlakové níže 9. června, kdy se vyskytly v ČR i intenzivní bouřky s přívalovými srážkami a krupobitím v oblasti teplého vzduchu. Velmi významnou bouřkovou situací byl přechod zvlněné studené fronty, která ukončovala příliv teplého vzduchu 12. června. V ČR se vyskytly noční bouřky, které byly místy i silné. K dalším významnějším bouřkám došlo až na výrazné studené frontě 21. června, která od sebe oddělovala vzduchové hmoty významně odlišných vlastností a po přechodu fronty tedy následovala citelné ochlazení. Jak bylo již řečeno, v měsíci červenci se v ČR vyskytlo málo významných bouřek, neboť počasí u nás bylo pod častým vlivem vysokého tlaku vzduchu či slábnoucích front. Bouřky se tak tvořily jen v nevýrazném tlakovém poli za přílivu tropického vzduchu nebo při přechodem cyklon. Takových situací bylo ale velmi málo a opravdu významnou bouřkovou situaci v tomto měsíci tedy nenajdeme. Podobné to bylo na počátku srpna, kdy pokračovalo velmi suché počasí, v němž se bouřky netvořily. První významnější bouřková činnost se v ČR objevila 5.srpna v oblasti slábnoucí studené fronty a další bouřkové situace poté po 8. srpnu při přechodu zvlněné studené fronty, která ukončila dlouhotrvající příliv velmi teplého vzduchu na naše území. Další, většinou slábnoucí, studené fronty přinášely spíše nevýznamné bouřkové situace. Na závěr nutno předznamenat, že poměrně významné bouřky spojené s prudkým deštěm a nárazy větru se poté vyskytly na počátku podzimu, tedy v září. Shrnutí těchto bude předmětem případného příspěvku v dalším čísle magazínu. Autor: Meteo Aktuality KLIMATOLOGIE, METEOROLOGIE Teplota vzduchu Tropické epizody v létě 2018 V dalším příspěvku jsou analyzovány tropické epizody na základě měřených údajů ve středním Polabí, jedné z nejteplejších oblastí naší země. Měřeno bylo na Nymbursku ve výšce 178m n.m., v blízkosti řeky Labe, v přírodní oblasti jedné z osad, vzdálené asi 2km od místní obce. Za tropickou epizodu byla považována období minimálně dvou po sobě jdoucích dnů s teplotním maximem 30.0 C a vyšším, nikoli tedy jednodenní výskyty tropických hodnot teploty vzduchu. V tabulce 1 vidíte jejich přehled s naměřenými údaji a trváním epizod.

6 METEOZPRÁVY Epizoda Trvání Počet dní TMAX TPRUM C 31.1 C C 30.9 C C 31.4 C ,1 C 30.5 C C 33.1 C C 33.1 C C 31.6 C C 31.6 C Tab. 1 Přehled tropických epizod v létě 2018 ve středním Polabí Z tabulky vidíme, že se v oblasti vyskytlo 8 tropických epizod dle výše uvedené definice. Epizody byly převážně 2-3 denní, jen epizoda na přelomu července a srpna byla významně dlouhá a trvala celkem 17 dní bez přerušení, tedy bez poklesu teploty vzduchu v maximech pod 30.0 C. Nejvyšší průměr maxim teploty vzduchu se vyskytl při této epizodě a při následní třídenní epizodě. Nejdelší epizoda začala na konci druhé červencové dekády, trvala po celou třetí dekádu tohoto měsíce a skončila před polovinou první srpnové dekády s tím, že přerušení tropické epizody bylo pouze dvoudenní a maximální teploty byly na stanici jen několik málo desetin pod 30.0 C. Žádná tropická epizoda se neobjevila do poloviny června, ani na jeho konci, stejně jako na konci srpna. Pro srovnání uveďme, že v loňském roce byly takové epizody pouze 3. Teplota vzduchu se více střídala a často klesala pod 30.0 C. objevovaly se tedy častěji pouze jednodenní situace s teplotou nad 30.0 C, což nelze dle výše uvedených kritérií považovat za tropickou epizodu. Ve velmi teplém létě 2015 bylo takovýchto epizod 6, tedy též méně než letos. V měsíci červnu se vyskytla pouze 1 taková epizoda a teploty dosahující 30.0 C a více byly sporadické. Nejdelší epizoda s nejvyššími hodnotami teploty vzduchu trvala od 3. do 16.8., byla tedy o něco kratší než nejdelší epizoda v letošním létě. Teplotní extrém byl v tomto létě ale významnější. Předmětem tohoto textu není ani tak stavět letošní klimatologické léto z pohledu tropických epizod vedle jiných období v minulých letech, ale spíše obecné shrnutí výskytu tropických období. Pro ukázku extremity teplot to je ovšem na místě poznamenat. Pro komplexnější analýzu by bylo dobré srovnat počet tropicích epizod s dalšími obdobími uplynulých let, zejména těch výjimečně teplých jako byly i léta 2006 a 2007, ale srovnání by bylo zajímavé i vůči chladnějším létům. Předmětem textu v rubrice Téma tohoto čísla je srovnání sucha a jeho příčin a charakteristických dnů s určitou teplotou vzduchu je právě srovnání sezón 2015 a Autor: Meteo Aktuality

7 METEOZPRÁVY KLIMATOLOGIE Atmosférické srážky Žebříček srážkových úhrnů za klimatologické léto od roku 2005 Jak na tom bylo letošní klimatologické léto ohledně srážek, ve srovnání s několika uplynulými sezónami. To předmětem tohoto textu, která postaví letošní léto ohledně srážek do žebříčku. Použita jsou data z našeho měření ve středním Polabí, shodně jako v předchozím textu. Od roku 2005 se u nás střídaly suché epizody s vlhčími. Jaké bylo letošní léto ohledně srážek a jejich podílu na suchu vůči jiným suchým letním sezónám, na to budeme moci odpovědět po prezentaci dat. LÉTO Rok SRPRUM SRSUM , , , ,24 300, ,95 243, ,64 242, ,62 243, ,34 216, , ,23 206, , ,79 164, ,43 133, ,4 Tab. 1 Přehled průměrných a celkových srážek na stanici od roku 2005, seřazených v žebříčku sestupně V tabulce vidíme srážkové úhrny za klimatologická léta od roku 2005, seřazené od nejvyšších po nejnižší. Jednoznačně nejvlhčí bylo léto roku 2010, následně pak 2011 a Naopak nejsušší letošní a to přesně před 10 lety či již v jiných textech a vyhodnoceních zmiňované léto Letošní léto bylo na naší stanici nejsušší od roku Loňské léto se řadilo mezi ty mírně vlhčí, podobně jako léto Obrázek 1 (další strana) ukazuje vývoj průměrné teploty a srážky za klimatologická léta od roku 2005 (dle časového vývoje, vzestupně). V tomto textu nás bude zajímat zajisté vývoj průměrných srážek. Ten dobře ilustruje srážkově bohatší roky 2010, 2011 a 2013, kdy průměrné srážky přesáhly 5mm a ukazuje také trend poklesu srážek v posledních letech. Tento trend je více méně patrný i v období před deseti lety, kdy docházelo do roku 2008 k poklesu srážek. Otázkou bude tedy vývoj srážek v klimatologických létech dalších roků. Fotodokumentace na dalších obrázcích (2-4) ukazuje důsledky sucha a tedy zejména nedostatku srážek v létě 2018 ve středním Polabí.

8 LÉTO: Průměrné teploty ( C) a srážky (mm) METEOZPRÁVY SPRUM TPRUM Obr. 1 Vývoj průměrných srážek a teplot na stanici za klimatologická léta od roku 2005 Obr. 2 Travní porost v místním lesíku v Polabí, konec července 2018

9 METEOZPRÁVY Obr. 3 Žloutnutí listů ve středním Polabí, konec července 2018 Autor: Meteo Aktuality Obr. 4 Opad listů v lužním lese ve středním Polabí, konec července 2018

10 KLIMATICKÁ DATA Období: 1. června až 31. srpna Lokace: Ostrá, 178m. Měřené a pozorované prvky: Teplota, relativní vlhkost, srážky (24h), tlak vzduchu, chod oblačnosti, průběh počasí a ostatní Dle naměřených dat a pozorování uvedených prvků děláme následující statistiky: Průměrné hodnoty (teplota, srážky, vlhkost, tlak), Rekordní hodnoty (teploty, srážky, tlak, vlhkost), Klimatické ukazatele (letní, tropické, ledové, mrazivé aj. dny, tropické noci, dny se srážkami, slunečné dny atp.) a Ostatní statistiky (srovnání a umístění období v řadě měření od roku 2005). Struktura statistiky: Tabulkový přehled (průměrné hodnoty a další doplňující hodnoty tří měsíců aktuálního období s porovnáním s uplynulými dvěma obdobími), Grafické vyobrazení (hodnoty uvedených v tabulce, pro orientaci průměrné hodnoty), Umístění období (žebříček s průměrnými teplotami a srážkami od roku 2005 sestupně s vyznačením umístění aktuálního období) Charakteristiky (odchylky teplot a srážek od průměrů, dle řady počítáno od roku 2005) a Závěr (shrnující komentář a konstatování uvedených výsledných statistik, jejich odlišnosti a umístění, zejména ve vztahu k aktuálnímu období). PŘEHLEDOVÁ TABULKA 2016 T_DMAX T_NMIN MM_PR MM_SUM Rekordy T_O MM_O T_PR červen 24,72 14,31 2,33 70,1 červenec 28,89 14,7 3,61 112,2 srpen 26,87 12,85 1,09 33, C, 11.3 C, 25.4mm , C, 9.6 C, 19.8mm + P 21, C, 7.2 C, 17.1mm P - 19,86 Průměr/celkem 26,83 13,95 2,34 216,2 20, T_DMAX T_NMIN MM_PR MM_SUM Rekordy ( C, mm, m/s) T_O MM_O T_PR červen 26,53 13,26 3,27 98,3 35, 9.6 C, 31.5mm + P 19,895 červenec 27,56 14,95 2,78 86,4 srpen 27,69 14,19 1,86 57, C, 8.7 C, 17.7mm P - 21, C, 7.6 C, 26.1mm ,94 Průměr/celkem 27,26 14,13 2,64 242,6 20, T_DMAX T_NMIN MM_PR MM_SUM červen 26,35 14,05 1,83 55,1 červenec 29,89 14,25 0,25 7,8 Rekordy ( C, mm, m/s) T_O MM_O T_PR 31 C, 9.1 C, 18.6mm , C, 6.2 C, 5.1mm ,07 srpen 29,48 15,57 0,91 28,5 36, 6.5 C, 7.5mm ,525 Průměr/celkem 28,57 14,62 1,00 91,4 21,598 ODCHYLKY 2,74 0,5-2,25-205,2 1,62

11 KLIMATICKÁ DATA GRAFICKÉ ZOBRAZENÍ 30 Léto teploty a srážky Teploty C/Srážky mm červen červenec srpen Měsíce Srážky Teploty 30 Léto teploty a srážky Teploty C/srážky mm červen červenec srpen Měsíce Srážky Teploty

12 KLIMATICKÁ DATA 30 Léto teploty a srážky Teploty C/srážky mm červen červenec srpen Komentář: Tabulka ukazuje zprůměrované hodnoty a odchylky od průměru počítaného od roku 2005 za klimatologické léto 2018 s porovnáním s uplynulými dvěma sezónami (2017 a 2016). ŽEBŘÍČEK Měsíce Srážky Teploty TEPLOTY 2018: C 2015: C 2017: C 2006: C 2008: C 2016: C 2007: C 2014: C 2012: C 2009: C 2013: C 2005: C 2011: C 2010: C Průměr: C SRÁŽKY 2010: 6.83mm 2011: 5.89mm 2013: 5.86mm 2012: 3.24mm 2009: 2.95mm 2017: 2.64mm 2014: 2.62mm 2016: 2.34mm 2007: 2.25mm 2005: 2.23mm 2006: 2.16mm 2015: 1.79mm 2008: 1.43mm 2018: 1.00mm Průměr: 3.08mm

13 KLIMATICKÁ DATA Stručný komentář: Žebříček nám ukazuje umístění aktuálního období do teplotní a srážkové řady od roku 2005 a ukazuje tak, jaká daná sezóna byla ve vztahu k tomuto průměru. Uveden je též celkový aktuální průměr od roku Odchylka od průměrné teploty období činí: C Odchylka od průměrných srážek období činí: -2.25mm Léto 2018 bylo: 1. nejteplejší 1. nejsušší ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Léto bylo teplotně mírně nadprůměrné (+1.62 C) a srážkově významně podprůměrné (-2.25mm). Nejteplejším měsícem byl srpen (22.52 C) a nejchladnějším červen (20.2 C). Nejvlhčím měsícem byl červen (1.83mm) a nejsušším červenec (0.25mm). Z hlediska porovnávaných let bylo nejteplejší období léta 2018 a nejchladnější léto Nejvlhčí bylo léto 2017 a nejsušší léto Ohledně jednotlivých měsíců z porovnávaného období byl nejteplejší srpen 2018 a nejchladnější červen Nejvlhčí byl červenec 2017 a nejsušší červenec Prach v krajině při obdělávání polí i při silnějším větru byl v létě 2018 velmi častý Vlivem prohřívání povrchu vznikaly nad loukami a poli často větrné víry, tzv. rarášci Stránka 13

14 FOTOGALERIE Rostoucí oblak Cumulus s čepicí nad vrcholkem, odborně pileus, velmi přechodný jev. Panorama zrajícího obilného pole s mírně nasvícenými hezky uspořádanými oblaky Stratocumulus při sedmém červencovém večeru před západem sluníčka. Stránka 14

15 FOTOGALERIE Kontrast vysoké oblačnosti v podobě souvislé vrstvy a pod ní postupně zanikající konvekce v podobě oblaků Cumulus, které se jeví dle osvětlení tmavé. V pozadí četnější oblaky Cumulus na jinak bezoblačné obloze. Prach a další projevy sucha na každém rohu. Stránka 15

16 FOTOGALERIE Výkvět v podobě oblaku Cumulus congestus při intenzivní konvekci uprostřed léta Oblak Altocumulus hezky uspořádán na ranní obloze 30. července Stránka 16

17 FOTOGALERIE Přeháňková a bouřková činnost na konci srpna, patrné srážkové pruhy pod základnou oblačnosti. Ploché letní oblaky Cumulus humilis nabývají mnohdy zajímavých tvarů a fantazii se pak meze nekladou Další fotografie, které se týkají pouze sucha a jeho následků v krajině a hydrologii, najdete v příloze Foto sucho Stránka 17

18 Charakteristické dny a sucho v letních sezónách 2015 a 2018 TÉMA Cílem příspěvku je srovnat extremitu sucha a jeho příčiny, tedy extremitu počasí a jeho synoptické příčiny, v sezónách klimatologického léta 2015 a Srovnání je provedeno z hlediska chodu základních klimatických prvků, jako je teplota vzduchu, atmosférické srážky, jejich druh a rozložení a chod relativní vlhkosti vzduchu. Na úvod vymezujeme oblast, ve které bylo měřeno, dále uvádíme prvky a charakteristické dny, které jsou v rámci této statistiky prezentovány. Vymezení oblasti V obou sezónách byla měřena data a pozorován průběh počasí v lokalitě Nymbursko, v nadmořské výšce 178m n.m., typ lokality zahradní osadní (mimo město, mimo obec), cca 300m od řeky Labe (směrem na jih a jihovýchod od stanice) a asi 100m od jejího zaniklého ramene (směrem na západ a severozápad od stanice) a zároveň poblíž pole (východně a severovýchodně od stanice). Oblast středního Polabí patří společně s dolním Polabím a jižní Moravou k nejsušším a také nejteplejším lokalitám našeho území, což vyplývá i z nejnovějšího a aktuálně platného atlasu podnebí ČR (Tolasz a kol., 2007). Klima oblasti Ve středním Polabí se vyskytují v letním období četné letní dny (dny s TMAX 25 C a vyšší) a občasné tropické dny (dny s TMAX 30 C a vyšší). Tropické noci (TMIN 20 C a vyšší) zde pozorujeme spíše výjimečně při vrcholících přílivech velmi teplého vzduchu. Noční teploty zde vlivem četného výskytu vegetace a minimálního výskytu betonových či asfaltových ploch klesají významněji a značně se zde uplatňuje v okolí vodních ploch radiační ochlazování za jasných a bezvětrných nocí a tvorbou četné rosy. Tato nevzniká zejména v uvedených obdobích vrcholících přílivů velmi teplého a současně suchého vzduchu. Vlivem tohoto faktu a případně převládající zvětšené oblačnosti (například zbytky oblačnosti po bouřkové činnosti během dne nebo přibývání frontální oblačnosti studené fronty) jsou teploty vysoké i v pozdních večerních a nočních hodinách. Ohledně srážek se zde vyskytují v letním období srážky, vzhledem k průběhu teplot, lokální a konvekční podoby. V oblasti dochází často ke slábnutí bouřkové činnosti a výskytu pouze slabých srážek s nízkými úhrny. Jen ojediněle se zde objevují bouřky význačné s nebezpečnými projevy a srážkami s vyššími úhrny. Tyto významnější bouřky se zde podle pozorování v posledních několika letech uplatňují hlavně při postupu od jihovýchodu, východu a severovýchodu či případně od severu. Z tohoto směru při dané složce proudění (zejména při výskytu přílivu teplého vzduchu a současného přísunu vlhkosti například v nevýrazné tlakové oblasti) přicházejí do oblasti i významné bouřky bez znatelného zeslabení projevů, včetně srážkových. Tyto situace se u nás vyskytují ale výjimečně. Při postupu bouřkové činnosti od západu (jihozápadu či severozápadu) jsou zde bouřky většinou nevýznamné. Často jde o bouřky frontální, neboť ze západních směrů v našich podmínkách postupují atmosférické fronty převážně. Z jižního směru zde nejsou bouřky nijak významné, ale jejich projevy neslábnou tak často jako v případě posledně uvedených směrů postupu. Srážky v podobě deště či trvalého deště se vyskytují v letním období v této oblasti spíše sporadicky za specifických situací (významné cyklony za přílivu chladnějšího vzduchu s tendencí ke tvorbě rozsáhlé vrstevnaté oblačnosti a to buďto pouze nebo k následnému přechodu na vrstevnatou oblačnosti po bouřkové činnosti jako prvotních projevech cyklon nebo studených front - zejména zvlněných s déletrvajícímu projevy ve vztahu k danému místu). Vlhkost vzduchu je zde zpravidla vyšší vlivem výskytu četných vodních ploch a vegetace (noční doba), ale zároveň nižší za výskytu horkého a suchého počasí (denní doba). Je zde tedy vyšší amplituda vlhkosti vzduchu v průběhu dne (rozdíl mezi odpoledním minimem a nočním či ranním maximem vlhkosti). Stránka 18

19 TÉMA Průměrné teploty jsou zde tedy vyšší a srážky naopak nižší. Ve výjimečných případech jde o výskyt extrémních hodnot obou základních prvků. K tomuto došlo v posledních letech právě v letním období roku 2015 a letošním 2018 a to obecně na území ČR s významnější extremitou v oblastech našeho území obecně nejteplejších a nejsušších, mezi něž oblast středního Polabí patří. Měřené či pozorované prvky a uvedené sestavy V letním období jsou na stanici měřeny a pozorovány základní meteorologické prvky jako je průběh oblačnosti, typ srážek a jejich úhrny, teplota vzduchu, vítr, tlak vzduchu či případně jiné. Dle těchto dat je možno také sestavit různé ukazatele (například tropické dny nebo dny s výskytem úhrnů srážek do určité hodnoty, například dny se srážkovým úhrnem do 5mm). V této práci jsou použity a vyhodnoceny tyto prvky a ukazatele: Teplota vzduchu Úhrn srážek Druh srážek Oblačnost (slunné a podmračené dny) Dny s výskytem srážek (a s určitým úhrnem) Letní dny Tropické dny Tropické noci Další ukazatele Prezentace dat V následujících tabulkách (1-9) jsou k dispozici data naměřených hodnot a počtů dnů s charakteristickými hodnotami teplot, srážek, dále též oblačnosti a relativní vlhkosti vzduchu pro doplnění datového souboru za klimatologická období léta 2015 a V poslední tabulce (10) je zobrazen souhrn všech hodnot (průměrných, maximálních, celkových) jako srovnání uvedených dvou letních období. Obrázky (1-13) ukazují průběh hodnot v grafické podobě. Popisy jednotlivých grafů jsou uvedeny pod každým kurzívou, vysvětlivky použitých zkratek též. LÉTO 2015 Popis synoptické situace a průběhu počasí: Léto 2015 bylo specifické zejména déletrvajícími obdobími s vysokými a velmi vysokými teplotami vzduchu, k nimž se přidaly zejména od poloviny července do poloviny srpna i významněji podprůměrné srážkové úhrny, které celou situaci s rozvinutým suchem podtrhly. V červnu, prvním klimatologicky letním měsíci, nebylo počasí tak horké a stabilní a ani tak suché. Sucho se významně rozvinulo až během července a jak už bylo uvedeno, zejména od poloviny července do poloviny srpna. Po krátké významnější srážkové epizodě (16. až 18. srpna) pokračovalo teplé až horké a suché počasí s pouze lokálními srážkami. Toto počasí poté převažovalo i po skončení klimatologického léta, tedy i po celý měsíc září. Tento měsíc už ovšem spadá do klimatologického podzimu a není součástí tohoto rozboru. Stránka 19

20 TÉMA Teplota vzduchu Tab. 1 Průměrné hodnoty teplot a počet dní s charakteristickou teplotou během měsíců léta 2015 Zkratky: TMIN_PR = průměr minimálních teplot, TMAX_PR = průměr maximálních teplot, TRPUM_PR = průměr průměrných teplot, MAX_T = měsíční maximální teplota. Komentář k datovému souboru: V tabulce 1 vidíte shrnutí základních teplotních ukazatelů za tři klimatologicky letní měsíce roku Z hlediska minimálních, maximálních i průměrných teplot byl nejteplejší měsíc srpen, kdy se také současně vyskytlo nejvíce tropických dnů (19), nejvíce dnů s teplotou nad 35 C (10) i nejvíce tropických nocí (4). Nejvíce letních dnů se vyskytlo ovšem v červenci (29). Nejchladnější byl srpen, kdy se současně vyskytlo nejvíce dní s minimální teplotou pod 10 C (5). Grafické znázornění: Obr. 1 Vývoj minimálních a maximálních denních teplot den po dni během klimatologického léta 2015 Komentář: Na vývoji teplot vidíme typický chod minim i maxim během dne. Jen kolem 10. června a 18. srpna vidíme vliv významnější oblačnost se srážkovou činností (srážky viz další odstavec). Tyto dny byly zatažené s trvalými srážkami a podstatně chladnější. Chod teploty během dne byl plošší (rozdíl mezi nočními a ranním minimem a odpoledním maximem minimální). V červnu se teploty dostávaly v maximech na 30 C spíše ojediněle, v červenci naopak často a občas překračovaly nebo dosahovaly 35 C, totéž platí o srpnu. V srpnu bylo horké počasí po jeho polovině přerušeno krátkým významnějším ochlazením. Stránka 20

21 TÉMA Obr. 2 Průměrné teploty v jednotlivých měsících klimatologického léta 2015 Komentář: Na obrázku 2 vidíte grafické znázornění průměrných minim, maxim a průměrných teplot (data z tabulky 1). Obr. 3 Klimatické ukazatele za měsíce klimatologického období léta 2015 tabulce 1). Komentář: Třetí obrázek ukazuje klimatické ukazatele, jinými slovy počty dnů s charakteristickou teplotou vzduchu v jednotlivých měsících letního období 2015 (viz druhá část dat v Stránka 21

22 TÉMA Shrnutí: Klimatologické léto 2015 se vyznačovalo o něco chladnějším průběhem počasí v měsíci červnu se studenějšími rány (občas teploty klesající pod 10 C) a jen s ojedinělým výskytem teplot 30 C a více (tropické dny, viz data). Naopak červenec a zejména srpen se vyznačovaly velkým počtem tropických dnů i letních dnů. Letních dnů byla v těchto měsících naprostá většina. Počet letních dnů v srpnu byl snížen oblačným a vlhčím obdobím 16. až 19. srpna při vlivu zvlněného rozhraní (více ukáží data o srážkách). Atmosférické srážky Tab. 2 Přehled srážkových dnů a druhů srážek, včetně synoptických příčin, během klimatologického léta 2015 Zkratky: M = mrholení, D = déšť, P = přeháňky, B = bouřky. Komentář k datovému souboru: Ve druhé tabulce tohoto textu vidíte přehled srážkových dnů na stanici během klimatologického léta 2015 a též druhu srážek v jednotlivých srážkových dnech, včetně intenzity srážek a synoptických příčin srážkové činnosti. Stránka 22

23 TÉMA Jednoznačně vidíme, že hlavní úhrny letních srážek se vyskytly jednak dne (40.5mm) na zvlněné studené frontě v podobě trvalého deště a 9.6. (32.0mm) při shodné synoptické situaci a to v bouřkové činnosti a následného trvalého deště. Jinak byly srážky zanedbatelné nebo slabé. Tab. 3 Shrnutí srážkových dnů a srážek, včetně počtu dnů s charakteristickým úhrnem za období klimatologického léta 2015 Zkratky: CS = celkové srážky, SR_D = srážkové dny, SRU... = srážkový úhrn... Komentář k souboru dat: Tato tabulka přináší shrnutí výše uvedených srážek za léto 2015, kdy jich spadlo celkem 164.7mm, nejvíce v červnu 74.1mm a nejméně v červenci 23.4mm a to celkem ve 27 srážkových dnech z 92 možných. Tabulka též rozpracovává počet výskytu jednotlivých druhů srážek a též jednotlivých jejich intenzit. Nejčastěji šlo o přeháňky či bouřky (20 případů) nebo o déšť (13 případů). Často šlo o kombinace, zejména přeháněk a bouřek. Intenzita srážek byla většinou slabá nebo mírná, případně velmi slabá zejména v případě přeháněk, mrholení a také slabého deště nebo okrajového vlivu přeháněk/bouřek na místo pozorování. Nejčastěji šlo o úhrny srážek od 1 do 5mm (10 dnů) a také do 1mm (8 dnů). Grafické znázornění: Obr. 4 Denní srážkové úhrny za klimatologické léto 2015 Stránka 23

24 TÉMA Komentář: Na grafu vidíte přehled srážkových úhrnů za léto 2015 (Datový soubor viz tabulka 2), kdy je dobře viditelné jejich rozložení během období. Velmi srážkově chudé období se vyskytlo od konce června, kdy nespadlo v oblasti více než 10mm/den kromě srážkové epizody 8. července a to až do poloviny srpna. V tomto období, které se krylo s velmi vysokými teplotami (viz informace o teplotním průběhu výše) se sucho tohoto roku značně prohloubilo. Po srážkové epizodě po polovině srpna s významným a nejvyšším úhrnem 40.5mm (18.8.) pokračovalo suché počasí, stále také velmi teplé. Obr. 5 Poměr druhů srážek na celkovém srážkovém úhrnu za klimatologické léto 2015 Komentář: Tento "koláčový" graf ukazuje převažující poměr druhu srážek na celkovém úhrnu za léto Jasně vidíme převahu výskytu konvekčních srážek (přeháňky/bouřky 20 případů) a poté deště (13 případů). Často šlo též o kombinaci jednotlivých druhů, viz blíže tabulka 3. Obr. 6 Srážkové ukazatele, aneb počet případů s charakteristickým úhrnem srážek během dne (24 hodin) za léto 2015 Stránka 24

25 TÉMA Komentář: Další graf prezentuje ukazatele uvedené v tabulce 3, které znázorňují podíl úhrnů srážek na celkovém srážkovém úhrnu léta 2015 v jednotlivých jeho měsících. V červenci a červnu to byly srážky do 5mm (tj. od 1 do 5mm/den, 5 a 4 případy), v srpnu to byly již jen srážky do 1mm (tj. měřitelné 0.1mm až 0.9mm, 2 případy), ale srážkové úhrny byly v tomto měsíci značně variabilní. LÉTO 2018 Popis synoptické situace průběhu počasí: V létě 2018 převažovalo nadprůměrně teplé, přechodně i velmi teplé, počasí a to po celé klimatologické léto. Srážkově chudým obdobím bylo zejména období července, ale příliš srážek nespadlo ve srovnání s výše uvedeným rokem (2015) ani v červnu, ale ani v srpnu. Tímto bylo sucho v letošním roce značně umocněno, plus nutno brát v potaz i průběh teplot a srážek během jarního období, které bylo většinou nadprůměrně teplé a také již sušší a převahou výskytu lokálních konvekčních srážek a s vysokým počtem tzv. slunných dnů, resp. dnů s malou oblačností na úkor dnů oblačných či jinými slovy podmračených. Více prozradí samotná prezentace dat z léta Teplota vzduchu Tab. 5 Průměrné hodnoty teplot a počet dní s charakteristickou teplotou během měsíců léta 2018 Komentář k datovému souboru: Stejně jako při prezentaci dat za léto 2015, tak i v případě tohoto léta jsou uvedeny shodné údaje (platí též shodné zkratky a jejich objasnění u souboru dat za léto 2015, tabulka 1). Z hlediska průměru minimálních a průměrných teplot byl nejteplejší srpen, z hlediska maximálních teplot červenec. Nejvíce letních a tropických dnů v měsíci červenci (27 a 19), shodou okolností též nejvyšší počet dnů s minimem teploty pod 10 C se vyskytl v červenci (4). Nejvyšší počet dnů s teplotou nad 35 C byl zaznamenán v srpnu (4) a největší počet tropických nocí shodně v červenci i v srpnu (2). Teplotní maximum léta (36.0 C) bylo změřeno v srpnu a to hned první den měsíce. Grafické znázornění: Obr. 4 Vývoj minimálních a maximálních denních teplot den po dni během klimatologického léta 2018 Stránka 25

26 TÉMA Komentář: Shodně jako v případě léta 2015 vidíte na obrázku vývoj minimálních a maximálních teplot den po dni během celého období. Opět můžeme vypozorovat zejména tři období s nižšími teplotami, zejména maximálními denními. První bylo kolem 15. června, druhé kolem 30. června (následovalo chladnější období s nízkými ranními minimy) a třetí kolem 27. srpna. V těchto období se maximální teploty zastavovaly kolem 20 C, tzn. stoupaly jen slabě nad tuto hodnotu. Byla to období za významnými studenými frontami, za nimiž dále po vyjasnění můžeme pozorovat sestup nočních minim. Zejména kolem 2. až 4. července, kdy se vyskytla nezvykle studená rána. Konstantněji vysoké teploty bez větších změn pozorujeme od poloviny července do začátku srpna. Poté docházelo jen ke slabému kolísání maximálních teplot. U minimálních teplot vidíme o něco větší variabilitu z důvodu změn ostatních prvků (zejména pokrytí oblohy oblaky nebo vítr). Obr. 5 Průměrné teploty v jednotlivých měsících klimatologického léta 2018 Komentář: Zde vidíme průměr teplot v jednotlivých měsících, graf je opět shodný jako ten na obrázku 2. Stránka 26

27 TÉMA Obr. 6 Klimatické ukazatele, aneb dny s charakteristickou teplotou vzduchu za měsíce klimatologického léta 2018 Komentář: Vyobrazení dat z tabulky 5. Shrnutí: Období klimatologického léta 2018 přineslo velmi teplé počasí s minimálními chladnějšími epizodami po celou dobu. Nejdelší horké období se vyskytlo především od poslední dekád července (20.7.) téměř do konce první dekády srpna (9.8.). Teploty dosáhly maxima za celé letní období na přelomu měsíců, konkrétně však 1. srpna. V průběhu minim a maxim teplot opět můžeme vidět určitá chladnější období, která byla též spojena s velkou oblačností a výskytem významnějších srážek (viz dále), tato byla ovšem spíše ojedinělá. Stránka 27

28 TÉMA Atmosférické srážky Tab. 6 Srážkové dny, úhrny a druh srážek, včetně jejich intenzity a synoptických příčin v období klimatologického léta 2018 Zkratky: Sloupec třetí zleva shodné jako u tabulky 2, v posledním sloupci zleva: SF = studená fronta, (SF) = studená fronta slábnoucí, ZSF = zvlněná studená fronta, BNT = brázda nízkého tlaku, VTN = výšková tlaková níže, TN = tlaková níže, NTP = nevýrazné tlakové pole. Komentář k datovém souboru: Tabulka zobrazuje stejně jako v případě roku 2015 (tabulka 2) přehled srážkových dnů a údaje o proběhlých srážkách v těchto dnech. Nejvyšší úhrn za den byl zaznamenán při bouřce 12. června (18.6mm) a to byl nejvyšší úhrn za celé období klimatologického léta Celkem nespadlo ani 100mm srážek. Stránka 28

29 TÉMA Tab. 7 Shrnutí srážkových dnů a srážek, včetně počtu dnů s charakteristickým úhrnem za období klimatologického léta Komentář k datovému souboru: Uvedená tabulka rozpracovává údaje o srážkách ve srážkových dnech klimatologického léta 2018, zkratky mají tentýž význam jako v tabulce 3. Srážkových dnů bylo v tomto letním období 24 z 92 možných (dny s měřitelnými srážkami) a spadlo 91.4mm za celé období. Nejčetnější byly srážky v přeháňkách a bouřkách, dále v podobě deště. Velmi slabá intenzita či případně slabá byla nejčastější. Nejvíce srážkových dnů bylo v červnu (11) a v srpnu (8). Nejvíce srážek spadlo v červnu (55.1mm). Nejčetněji byly zastoupeny srážkové úhrny do 1mm (11 dní) a úhrny mezi 5 až 10mm ( 7 dní). Grafické znázornění: Obr. 7 Denní srážkové úhrny za klimatologické léto 2018 Komentář: Denní srážkové úhrny za období léta 2018 dobře ukazují maximum úhrnu v červnu a to při epizodě dne 12. června a nejsušší období trvající po celý červenec, kdy denní úhrny nepřesáhly 6mm za den s minimem srážek v první dekádě měsíce a ve druhé polovině měsíce. Vlhčí období byla velmi krátká a to platilo i o srpnovém průběhu srážek, kdy denní úhrny nepřesáhly 8mm. Stránka 29

30 TÉMA Obr. 8 Poměr druhů srážek na celkovém srážkovém úhrnu za klimatologické léto 2018 Komentář: Z hlediska druhů srážek a jejich poměru na celkovém úhrnu vidíme jasnou převahu konvekčních srážek (16 případů) a opět s doplněním o déšť (9 případů). Obr. 9 Srážkové ukazatele, aneb počet případů s charakteristickým úhrnem srážek během dne (24 hodin) za léto 2018 Stránka 30

31 TÉMA Komentář: V červnu byly zastoupeny v denních srážkách i úhrny vyšší a to úhrny do 15mm a do 30mm, převažovaly však úhrny do 1mm. V červenci a v srpnu již nikoli, převládaly úhrny do 1mm (v červenci 4 případy) a do 10mm (v srpnu 4 případy). Vlhkost vzduchu a oblačnost Stručné vyhodnocení vlhkosti vzduchu jako důležitého parametru pro výskyt sucha, tedy sucha půdního a povrchového, by nemělo chybět. V této části si také stručně zhodnotíme oblačnost a její převládající míru pokrytí oblohy s vyjádřením v podobě dalších ukazatelů. Těmi jsou zejména: Dny slunné a oblačné - pro účely této práce dny s pokrytím oblohy oblaky od jasno s 0/8 pokrytí po maximálně 4/8 (polojasno), s možným přechodným výskytem 5/8 pokrytí oblohy. Takový průběh oblačnosti během dne je tedy pro účely této studie brán jako slunný den či chcete-li málo oblačný den. Vyšší pokrytí je bráno naopak jako den oblačný. Dny se srážkami - jsou dny s výskytem měřitelných srážek za daný den (24 hodin) s úhrnem měřitelným tedy minimálně 0.1mm (jde tedy i o srážky podoby rosy - horizontální srážky, které mohou přinést i vyšší úhrny než 0.1mm). Dny se srážkami jsou obsaženy v údajích o srážkách (viz srážkové dny období). Relativní vlhkost - ukazuje kolik vody je schopen vzduch pojmout při jeho určité teplotě (0% = suchý vzduch, 1 až 99% = vlhký vzduch a 100% nasycený vzduch, resp. hodnoty 0 až 1). Vlhkost vzduchu je u nás nejnižší v letním období, nejvyšší ve druhé polovině podzimu a v zimě. Z hlediska dne je nejnižší zpravidla odpoledne v době maxima teploty vzduchu a nejvyšší naopak nad ránem kolem období minima teploty vzduchu. Specifická povětrnostní situace může stejně jako teplotu vzduchu a další prvky významněji měnit a tím dojde i k významné změně jejich trendu/chodu. V práci jsou data použita pro komplexní souhrn prvků ve vztahu k suchu uvedených letních období a jejich vzájemnému porovnání. LÉTO 2015 Tab. 8 Průměrná maximální, minimální a celková denní relativní vlhkost za měsíce klimatologického léta 2015 Zkratky: MAX_RV = maximální relativní vlhkost, MIN_RV = minimální relativní vlhkost a PRUM_RV = průměrná relativní vlhkost. Komentář k datovému souboru: V tabulce 8 vidíte průměrnou relativní vlhkost (dále jen "RV") vzduchu za dané období. V souladu s dlouhodobým klimatickým normálem našeho území byla RV nejnižší v červenci (60%), jen o něco málo vyšší byla v srpnu. Stránka 31

32 TÉMA Obr. 10 Průběh minimální, maximální a průměrné RV během klimatologického léta 2015 Komentář: Na grafu vidíte celkový průběh RV během období léta 2015, na kterém lze opět vypozorovat dvě až tři období s celodenní velkou oblačností včetně výskytu trvalejších srážek (viz data o srážkách). Jednalo se zejména o začátek června a polovinu srpna. Obr. 11 Počet slunných a oblačných dnů (definici pro účely této práce viz výše), aneb jejich poměr za měsíce klimatologického léta 2015 Komentář: Na grafu vidíte poměr počtu slunných dnů vůči dnům oblačným dle definice (kritérií), na kterou je odkazováno. Nejvíce slunných dnů bylo v červenci (8) a v srpnu (7). Stránka 32

33 TÉMA LÉTO 2018 Tab. 9 Průměrná maximální, minimální a celková denní relativní vlhkost za měsíce klimatologického léta 2018 Komentář k datovému souboru: V tabulce jsou shodná data jako v tabulce 8, jen v tomto případě je o data za měsíce klimatologického léta Dle údajů o RV vidíme, že nejnižší byla opět (v souladu s jejím chodem v ČR během roku) v červenci. Obr. 12 Průběh minimální, maximální a průměrné RV během klimatologického léta 2018 Komentář: Graf ukazuje chod RV během klimatologického léta 2018 a opět odhaluje (jako v případě dat za léto 2015) vlhké dny s výskytem převládající velké oblačnosti a častých srážek. Dle chodu vlhkosti vzduchu můžeme vypozorovat zejména dvě taková období (rozdíly mezi minimální a průměrnou či maximální RV jsou minimální). Stránka 33

34 TÉMA Obr. 13 Počet slunných a oblačných dnů (definici pro účely této práce viz výše), aneb jejich poměr za měsíce klimatologického léta 2018 Komentář: Co se týče oblačnosti znázorněné v podobě slunných a oblačným dnů a jejich poměru v daných měsících, tak o poznání vyšší počet slunných dnů se vyskytl v tomto období léta v červenci (13) či dále pak v srpnu (8). Závěr Nyní přichází ono srovnání letních epizod z hlediska průběhu teplot a srážek v této oblasti s vlivem na sucho v nich značně rozsáhlé. Který parametr či souběh meteorologických faktorů hrál v které sezóně větší vliv? Alespoň z hlediska oblasti, ze které pocházejí údaje o měření a pozorování počasí. Na závěr shrnující tabulka všech výše uvedených dat jednotlivých prvků. Tab. 10 Shrnutí výše uvedených hodnot prezentovaných prvků za období klimatologického léta 2015 (světle hnědé podbarvení) a léta 2018 (tmavě hnědé podbarvení) Komentář k souboru dat: V tabulce desáté a poslední v tomto textu vidíte přehled hodnot výše rozebraných prvků za klimatologické sezóny léta 2015 a Podbarvení odpovídá jednotlivým sezónám (viz popis tabulky) a barevně vyznačené hodnoty odpovídají vždy nejvyšším nebo nejnižším hodnotám v měsíci a období jako celku z hlediska léta 2015 a Zkratky zobrazených dat prvků odpovídají vždy výše prezentovaným tabulkám, pod nimiž jsou vysvětlivky. Stránka 34

35 TÉMA K suchu v letošním létě (2018) přispěly některé odlišnosti v průběhu teplot a srážek či jiných prvků. Z hlediska průměrné teploty byl nejteplejší měsíc srpen 2015, ale z hlediska průměrné teploty období jako celku vyšlo o něco teplejší léto 2018 (o C) to vlivem vyšších teplot v srpnu, které hrály významnou roli v celkové průměrné teplotě období oproti létu Z hlediska průměrných maximálních teplot bylo teplejší období léta 2015 (o C) a nejteplejší byl opět srpen Z hlediska průměru minimálních teplot byl opět nejteplejší srpen 2015, ale z pohledu období léta bylo teplejší léto 2018 (o C). Z hlediska maximální teploty měsíce byl nejteplejší srpen 2015 a nejvyšší maximum se vyskytlo tedy v létě Rozdíl najdeme pouze v červnu, kdy bylo maximum teploty vyšší v sezóně Z hlediska minimální teploty byla nejnižší hodnota změřena v červenci 2018 a kromě června šlo o nižší minima než v roce Z pohledu minimální teploty 10 C a nižší byl případů v obou sezónách shodný počet (8) a zatímco v roce 2015 se vyskytlo nejvíce takových dnů v červnu (5) a byl to nejvyšší počet, v létě 2018 bylo maximum takových dnů v červenci (4). Letních dnů bylo nejvíce v červenci 2015 (29), ale za období jich bylo více v létě 2018 (73) a to opět vlivem vyššího počtu těchto dnů v měsíci červnu. Z pohledu tropických dnů je to trochu jinak, maximum bylo zaznamenáno shodně v srpnu 2015 i v červenci 2018 (19), vyšší počet (39, tzn. o 1 den) těchto dnů bylo v létě Teplotní maximum nad 35 C a počet dní z touto charakteristickou teplotou vzduchu jasně ukazují na vyšší teplotní extremitu léta 2015 (16 dní) s maximem v srpnu (10). V červnu nebyl takový den ani v jedné sezóně žádný. Porovnejme nyní srážky, vlhkost vzduchu a oblačnost. Z hlediska srážek byl pro rozvoj sucha významnější podmínky v létě 2018, což hrálo významnou roli při rozvoji sucha v této sezóně. Nejméně srážek spadlo v červenci 2018 (7.8mm) a jednalo se o extrémně nízké úhrny. V sezóně 2018 spadlo srážek podstatně méně (o -73.3mm). Maximální denní úhrn byl změřen v srpnu Z hlediska průměrné relativní vlhkosti vzduchu byla tato nejnižší v červenci 2018 a celkově v sezóně 2018 (o -3.60%). Slunných dnů bylo více v sezóně 2018 (o 6) a nejvíce jich bylo v červenci (13) této sezóny. Čím byl průběh počasí v létě 2018 z hlediska sucha extrémnější a co místy působilo jeho významnější prohloubení? V létě 2018 bylo sucho významné zejména v některých lokalitách již na jaře, místy bylo v květnu extrémní. Takže pro jeho rozvoj během léta byla na jaře připravena "půda". Příčiny tedy jsou již v průběhu počasí zejména ve druhé polovině jara, což ale není předmětem tohoto textu. Zde je cílem srovnat letní průběh klimatických prvků letos, tedy v roce 2018 s tím v roce Z hlediska letního období tedy bylo sucho letos významněji podpořeno vyššími teplotami již v červnu (vyšší průměrná teplota, vyšší maximum teploty, vyšší minimální teploty a s tím související nižší počet dnů s teplotou v minimech pod 10 C, s tím související též vyšší počet letních a tropických dnů, avšak žádné dny s teplotou nad 35 C stejně jako v roce Dále nižší množství srážek ve shodném počtu srážkových dnů, s tím související nižší relativní vlhkost. Počet slunných dnů byl shodný. Z hlediska slunných dnů byl významný červenec, kdy současně spadlo extrémně málo srážek. To zintenzivnilo sucho oproti roku 2015 též. V roce 2015 též nespadlo v červenci nijak mnoho srážek, naopak, ale přeci jen jich spadlo o něco více a v o polovinu více srážkových dnech. V červenci a zejména v srpnu se v letošním roce nevyskytovaly tak extrémní teploty, ale i srpen přinesl letos velmi málo srážek a tyto měly převážně konvekční charakter. Období vyšších teplot a suché období byly v letošním roce o poznání delší a suché epizody byly nejen v létě (ale již ve druhé polovině jara) delší a významnější. Stránka 35

36 PŘÍLOHA: SUCHO 2018 Sucho 2018 obrazem V této fotopříloze najdete rozšíření fotogalerie (viz rubrika Fotogalerie od strany 14) a to o fotografickou dokumentaci důsledků výskytu sucha v krajině a vodních tocích či jiných vodních plochách ve středním Polabí a ve východních Čechách (Přelouč, Chrudimsko, Seč, Pardubicko/Královéhradecko) jako speciální monitoring stavu sucha po letní sezóně. Meteorologické příčiny sucha 2018 ve srovnání se suchem 2015 obsahuje vyčerpávající příspěvek v rubrice Téma (strana 18). Tato příloha si tak klade za cíl poskytnout k letošnímu suchu fotodokumentaci z uvedených nejsušších oblastí naší republiky. Obrazový popis průběhu sucha 2018 v létě: Sucho se začalo projevovat již od poloviny jara, významně bylo prohloubeno během měsíce května, posledního jarního. V červnu (fotografie z 8. června) bylo vlivem vysokých teplot, častého intenzivního slunečního svitu a pouze lokálních konvekčních srážek dále prohlubováno. Střední Polabí Stav porostu kukuřice na počátku července při výskytu delšího beze srážkového období a současně vysokých teplot. Střední Polabí Stránka 36

37 PŘÍLOHA Opad listů v lužním lese na konci července po extrémně suchém třicetidenním období s častým výskytem vysokých teplot, zejména v posledních dnech měsíce (TMAX nad 33 C). Střední Polabí Významné množství prachu a spálený travní porost u polní cesty. Střední Polabí Zvířený prach při obdělávání polí, k víření docházelo i při silnějším větru. Nad prohřívajícími se poli a loukami často vznikaly větrné víry, viditelné díky zvířenému prachu, tzv. rarášci. Střední Polabí Stránka 37

38 PŘÍLOHA Hnědnutí listů dubů v místním lesíku malých rozměrů na mírném kopci jako důsledek nedostatku vláhy v půdě, počátek srpna po velmi vysokých teplotách beze srážek. Střední Polabí Zcela uschlé listy na malých stromech, 8. srpna. Střední Polabí Uschlé plody keříkových švestek. Střední Polabí Stránka 38

39 PŘÍLOHA Vyschlý malý vodní tok po polovině srpna. Střední Polabí Opad listů v lužním lese na konci srpna. Střední Polabí Stránka 39

40 PŘÍLOHA Jakost vody četných rybníků, značně rozmnožené sinice či jiné řasy. Mladoboleslavsko Vyschlý obecní rybník, závislý na svém vlastním pramenu. Střední Polabí, Nymbursko Stav řeky Doubravy pod VN Pařížov v září. Třemošnice u Čáslavi Stránka 40

41 PŘÍLOHA Stav vody ve VN Pařížov na řece Doubravě v září, hladina na kótě stálého nadržení. Pařížov Hladina ve vodní nádrži Seč na řece Chrudimce v září. Chrudimsko Vyschlý rybník na drobném vodním toku v Heřmanově Městci. Přelouč Dokumentace ukazuje průřez důsledky sucha z různých pohledů od počátku léta až po období po jeho skončení. Stránka 41

42 O vodních tocích obecně TEORIE Úvod: Vodní toky jsou na našem území základními zdroji vody, jejíž jakost je převážně i při horkém letním počasí uspokojující či zcela dobrá. Voda ve vodních tocích neustále proudí (cirkuluje) a je tedy odolná proti přehřátí a vzniku různých druhů zelených řas. O nich v závěru stránky v rámci problematiky hydrobiologie toků. Vodní toky jsou velmi důležitou součástí krajiny a jsou důležité i pro nás a to v různých směrech. Výklad: Začněme výkladem základních pojmů. S problematikou vodních toků je spojena řada pojmů, jejich objasnění je na počátku nutné pro pochopení dalšího textu. Proto začneme objasněním základních pojmů, od definice samotného vodního toku, přes procesy odehrávající se v toku (geomorfologie) až po život ve vodním toku či v jeho bezprostředním okolí. Vodní tok je proud soustředěného toku vody po zemském povrchu prostorově ohraničený dnem a břehy. Dle definice ve vodním zákoně se jedná o "vodní útvar, pro který je charakteristický stálý nebo dočasný pohyb vody v korytě ve směru sklonu a je napájen z vlastního povodí či jiného útvaru a je ohraničen korytem, jehož součástí je dno a levý a pravý břeh. Může být tvořen přirozeně nebo uměle". Pramen představuje počátek toku a může být jak soustředěný, tak nesoustředěný. Jedná se o přirozený vývěr podzemní vody na povrch, výtok z bažin či soutok dvou a více toků. (např. v ČR vznik Berounky jako soutok řek Radbuzy a Mže) Ve více pramenných oblastech téhož zdroje se jedná o prameniště. Zdrojnice jsou pramenné úseky vodních toků, které se spojují a napájejí kmenový vodní tok, který tak odvádí vodu z daného území. Spojováním zdrojnic vznikají toky větší, tzv. toky vyššího řádu, které různě nazýváme. (viz dále klasifikace) Má-li tok více zdrojnic (např. v ČR Smědá, která má zdrojnice tři), určujeme pramennou zdrojnici dle pravidel. Ty stanovují jako rozhodující délku dané zdrojnice, vodnost, nadmořskou výšku pramene zdrojnice či případně zda má daný nějaký název či nikoli. Za konec toku považuje jeho soutok s jiným vodním tokem (vyššího řádu) nebo ústí daného toku do moře či jezera. V případě vtoku do krasové oblasti se jedná o ponor či propad toku, kdy se voda ztrácí ve skále a tok již nesplňuje předpoklady uvedené v definici. Délka toku je vzdálenost počítaná po ose toku od jeho pramene k ústí. Kilometráž je též vzdálenost, nicméně pro daný profil či objekt na vodním toku (typicky měrný profil, např. Limnigrafická stanice Praha-Chuchle, rybník či vodní nádrž, např. říční kilometr vodní nádrže Seč, nebo jiný objekt jako je zdymadlo) počítaná od ústí daného toku k prameni, resp. danému objektu. Břeh je stejně jako jeho dno součástí toku a rozdělují se na pravý a levý, kdy platí zásada určování dle směru toku. Břeh ustupuje v případě stoupající hladiny vody v toku a naopak postupuje v případě jejího poklesu. Koryto je dle zákona "pozemek či část pozemku, která zahrnuje dno a břehy koryta až po břehovou čáru". Kyneta, kanála a berma jsou důležité součásti toku, které je třeba dobře rozlišovat. Kyneta je část koryta vodního toku, která je trvale zatopena vodou, jedná se o prohlubeň. Kanála a berma jsou části zatápěné jen při vyšších průtocích v toku, kdy se zvýší jeho vodní stav. Části toku je možno rozdělit od pramene k ústí na tři části, horní tok, střední tok a dolní tok. Každá část má charakteristické rysy, tvar údolí i příčný profil. Střednice koryta, jedná se o pomyslnou čáru jako osu půdorysného obrazu koryta vodního toku. Osa údolí je spojnicí nejnižších míst v daném údolí, která se v podélném směru nazývá údolnicí, nad ní se nachází proudnice jako spojnice míst s největšími rychlostmi proudu. Stránka 42

43 TEORIE Eroze toku je destrukce břehů a dna koryta následkem proudění vody v tomto korytě vodního toku. Je to jedna z činností vody v korytě toku. Další významnou činností vody je unášející schopnost erodovaných sedimentů či jiných předmětů, které se do koryta vodního toku dostávají bez vlivu proudící vody - např. spad větví a listí. Třetím významným vlivem toků je akumulační schopnost. Abraze je důsledek pohybu sedimentů po dně koryta vodního toku, kdy se částice obrušují, tříští a narážejí do sebe. To má za následek vznik oblázků a valounů a takto vznikají i obří hrnce či kotle v podobě prohlubní v důsledku vířivého pohybu vody dutinách kamenů a skal v korytě toku. Infiltrace je vsakování vody pod zemský povrch závislé na typu podloží. Transpirace je odpařování vody ze zemského povrchu, evaporací pak rozumíme odpařování vody z listů a stonků vegetace a souhrnně se nazývá toto vypařování evapotranspirace. Intercepce je proces zachytávání srážkové činnosti (nejen padacích srážek - horizontálních) na vegetaci (listech, větvích či kmenech stromů). Vznik vodních toků a specifický odtok Vodní tok vzniká soustavným působením tekoucí vody po povrchu Země. Zdroj této tekoucí vody může být různý, jedná se o dva stěžejní zdroje, na základě nich dochází k odtoku vody. První je odtok ze srážkové činnosti v kapalné formě, kdy voda která se neodpaří či neinfiltruje okamžitě odtéká ve směru sklonu povrchu a tvoří pomocí erozní činnosti rýhy, brázdy a údolí, do nichž se stékající voda soustřeďuje. Druhý odtok představuje tání tuhých srážek spadlých dříve (sníh, kroupy, krupky), které roztávají v různém čase. Kroupy a krupky roztávají většinou do několika hodin, sníh se udržuje dny, týdny, v určitých oblastech (hory a vrcholky hor) měsíce a v některých klimatických pasech roky či trvale = odtok se zde téměř či vůbec nevyskytuje. Třetím odtokem je odtok po Dělení vodního toku vývěru vody z podzemí, tzv. pramen. Po vývěru voda teče po povrchu a opět vymílá různé rýhy, které se dalším působením tekoucí vody zvětšují, až je utvořeno koryto vodního toku odpovídající intenzitě (vodnosti) daného pramenu. Srážková voda stéká rýhami (po prohloubení stružkami, při větším odtoku po prudkých srážkách stržemi) do dalších podobných mini koryt a ty se spojují ve větší koryta, která nazýváme ručeje, bystřiny a potoky tvořené již vývěrem vody (pramenem), následně se spojují tyto drobné vodní toky v říčky, řeky a veletoky patřící k určitému úmoří. Zde již máme nastíněnou základní klasifikaci vodních toků dle velikosti a typu koryta a každý typ bude následně podrobněji charakterizován. Každý vodní tok můžeme rozdělit na několik částí, ať se jedná o drobný nížinný vodní tok, horskou bystřinu s krátkým tokem anebo o velkou řeku protékající přes území více států. Jedná se o rozdělení dle vodního toku od pramene k jeho ústí (do moře či toku vyššího řádu). Na každém toku rozlišujeme tedy: 1. Horní tok - koryto zde má zpravidla velký spád, vodnost je nejnižší z hlediska celého toku a též zde má tok malou hloubku a úzké koryto. Koryto je tvarováno do písmene "V" a dochází zde k erozivní činnosti vodního toku bez hromadění sedimentů na dně koryta. Za horní tok například řeky Labe můžeme považovat úsek toku od pramene pod Sněžkou zhruba po Jaroměř, kde dochází k ústí jeho nejvýznamnějších přítoků této horní části toku, řek Úpy a Metuje. Stránka 43

44 TEORIE 2. Střední tok - má ploší říční údolí, dochází zde ještě k erozi, ale současně se zde usazují sedimenty přinesené proudem vody. Tok má stále velkou transportní schopnost, ale jeho koryto je místy hlubší a hlavně je širší a nabývá tvaru písmene "U". Středním tokem je ve vztahu k uvedenému příkladu Labe od Jaroměře a zejména od Hradce Králové po Mělník, kde dochází k soutoku s jeho nejvýznamnějším (a u nás delším i vodnějším) tokem a to Vltavou. 3. Dolní tok - erozivní činnost zde již roli téměř nehraje, převažuje tu usazování sedimentů a unášecí schopnost toku zde zaniká. Vodní tok je zde nejhlubší a koryto nejširší, též vodnost toku je zde největší, neboť tok posbíral po své cestě veškeré přítoky, prostřednictvím nichž odvodňuje dané území. Údolí toku je zde nejvíce ploché. Dokončeme náš příklad a konstatujme, že za dolní tok se považuje v tomto případě Labe od soutoku s Vltavou na Mělníku po jeho ústí. Druhy vodních toků Dle velikosti a vlastností povodí, podélného sklonu, délky toku a průtokových poměrů toku lze vodní toky dále třídit. Třídíme je tedy obecně podle velikosti a vlastností, s čímž souvisí další rysy, na: Bystřiny Horské potoky Potoky (nížinné) Říčky Řeky Veletoky V četných případech bývá hranice určení mezi jednotlivými druhy vodních toků velice úzká, příkladem je potok a říčka. Někdy je nutné rozhodovat podle detailních kritérií a není chybné označit vodní tok za potok, ale na druhé straně ani za říčku. Často se jedná o tok, který je ve vztahu ke kritériím přesně mezi těmito dvěma druhy toků a nazýván je tedy obojetně. Bystřiny a horské potoky Jsou většinou horské toky, které mají malé povodí (do 50km čtverečních) a jsou to toky samostatné či tvořící horní části dalších toků. Koryto mají hluboce zaříznuto v nějakém skalním masivu o značném sklonu dna a to až o 20 promile. V korytě se nachází skalní podloží s výskytem velkých kamenů, skalní stupně a prahy. Voda v nich rychle proudí, jsou to neobyčejně živé vodní toky, které při výskytu vyšších průtoků doslova "burácejí" a silně zvučí. Teplota vody v těchto tocích je velmi nízká a to celý rok a hodně okysličená. V době sucha mohou zcela vyschnout, ale při vysokých průtocích dochází k jejich velmi rychlému rozvodnění vzhledem k velké unášecí schopnosti a možnosti zanesení koryta se rozlévají z břehů často, ale současně daná povodeň rychle opadá a vodnost se vrací k normálu. Jedná se typicky o horské přítoky vodních toků, například přítoky Labe nad VN Labská - Pančava, Medvědí potok, Pudlava nebo přítoky Bílého Labe jak z názvu vyplývá, Hřímavá bystřina, nebo také samotné Bílé Labe či Labe nad Labskou. Stránka 44

45 TEORIE Horské potoky jsou toky podhorských oblastí, které nevykazují již znaky bystřin, ale ani nížinných běžných potoků. Mají ještě podobný sklon jako bystřiny a to včetně dalších znaků jako je významný transport splavenin. Na rozdíl od bystřin ale nevytvářejí nové splaveniny a jejich koryto je rozmanitější v podobě zatáček či meandrů. Rozloha povodí dosahuje až 100km čtverečních, vznikají na nich za vhodných podmínek rozsáhlejší povodně. Též jako u bystřin se vyznačují tyto toky náhlým zvýšením či naopak snížením průtoku, povodňové vlny jsou to krátké, avšak též výrazné. Příkladem může být třeba, vedle mnoha dalších, Kalenský potok v Podkrkonoší. Nížinné potoky a říčky Nížinné potoky mají sklon do 2 promile, tvoří časté zákruty, meandry, častěji se jejich koryta zanášejí splaveninami a za vyšších průtoků se snadněji rozlévají do okolních niv. Proudění vody v těchto tocích je vlivem malého sklonu oproti horským potoků o poznání mírnější. Příkladů je možné uvést mnoho, neboť takových vodních toků je na našem území většina. Říčky představují toky o středně velkých povodích 100km čtverečních a větších. Tvoří vlastní hydrografické sítě, často se značným větvením. Při rozloze do 100km čtverečních mají obdobné vlastnosti jako potoky, naopak při vyšších vykazují spíše znaky řek. Je možno je nazvat jako přechodové toky mezi potoky a řekami. Z hlediska nížinné oblasti se jedná například o Mrlinu nebo Rokytku, zvanou též jako Říčanka, ve středních Čechách. Řeky a veletoky Řeky jsou nížinné toky s povodím od 150km čtverečních až po 2 000km čtverečních, tedy povodí středně velká až velká. Vytvářejí značné říční sítě, sklon profilu koryt těchto toků je minimální od 0.1 do 2 promile a voda v nich proudí již hodně pomalu vlivem většího vodního sloupce a malého sklonu koryt. Za vyšších průtoků jsou okolní nivy toků často zaplavovány. Trvání povodní je zde delší, na dolních úsecích toků i velmi dlouhé. Splaveniny unášené tokem jsou jemnější. Na našem území je jich mnoho, například Lužnice, Berounka, Orlice, Morava, Ohře a mnoho dalších. Veletoky mají podobu mohutných a dlouhých řek ústících přímo do moře. Mají velmi vysoké průtoky, neboť svádějí vody z velkých území. Jsou značně hluboké, trvání povodní je velmi dlouhé, zejména na jejich dolních částech. Též nástup povodně je zde zajisté pomalý a oproti bystřinám a potokům se v okolí těchto toků lze docela dobře připravit. Z hlediska našeho území lze jmenovat jen dva tok jako zástupce této kategorie a těmi jsou Labe a Odra splňující podmínky pro veletoky. Drobné vodní toky zahrnují bystřiny, horské a nížinné potoky a říčky. Ostatní vodní toky jsou běžné s tím, že za veletoky lze označit výše jmenované toky splňující jistá kritéria, zejména je to ústí do moře či oceánu, dostatečně vysoký průtok a odvodňování většího území. Pokračování příště, v č. 54. Stránka 45

46 METEOKVÍZ Další krátký kvíz pro zajímavost a ověření vašich znalostí z oborů hydrometeorologie a klimatologie. Minulý kvíz byl vydán v 51. čísle časopisu. Níže nabízíme jeho řešení. Řešení z 51. čísla: 1b, 2a, 3e. Kvíz 53. čísla: Výsledky najdete v příštím čísle. Stránka 46

47 V časopise jsou použita pouze námi naměřená a zjištěná data. REFERENCE KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Drobné vodní toky v České Republice. Praha: Consult, 2012 KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Voda v České Republice. Praha: Consult, 2006 Závěr Jarní období tohoto roku mělo poněkud zrychlený průběh. Zimní ráz počasí se prodloužil a i v nížinách se vyskytovaly ledové dny ještě po polovině března. V tomto období ovšem nejsou vpády významně studeného vzduchu vůbec výjimečné. Jejich trvání bylo letos ale delší. Mírné zpoždění vegetačního období bylo zcela rozpuštěno po značném oteplení během první dekády dubna. Od této doby převládalo v ČR nadprůměrně teplé a také suché počasí. Sucho bylo v letošním roce tedy již v polovině jara významné a rozsáhlé. Nejvýznamněji se prohloubilo v květnu, kdy se teploty často dostávaly na hodnoty kolem 30 C v maximech. Významné bouřky se vyskytly v ČR v dubnu a také v první polovině května v souladu s vysokými teplotami vzduchu a delšími obdobími se slunečním svitem. Tyto bouřky přinesly lokálně velmi omezené prudké srážky nebo krupobití, hydrologicky tedy nevýznamné srážky. Informace o časopisu Název časopisu: METEOLISTY Zaměření: Hydrometeorologický a klimatický magazín Frekvence: Čtvrtletník Téma čísla: Léto 2018 Číslo: 53/2018 Ročník: 12 Stran: 48 (příloha 6, s ) Zvláštní vydání: Ne Příloha: Ano Datum korekce: Foto na zadní obálce: Slunečno a podzim před svoji polovinou ve středním Polabí Vydavatel: Meteo Aktuality ( info@meteoaktuality.cz) Stránka 47

48 Stránka 48