Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Příručka pro učitele

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Příručka pro učitele"

Transkript

1 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Příručka pro učitele Leoš Dvořák a kol.

2 Všechna práva vyhrazena. Tato publikace vznikla v rámci projektu č. 2E06020 Fyzikální vzdělávání pro všestrannou přípravu a rozvoj lidských zdrojů na úrovni základních a středních škol Národního programu výzkumu II ČR. Leoš Dvořák (editor), 2008 MATFYZPRESS, vydavatelství Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2008 ISBN

3 Obsah Předmluva a poděkování Úvod (Leoš Dvořák) Jak a proč Co v příručce najdete Několik upozornění Chcete-li vědět více...12 Literatura Jak to vidí žáci (Martina Kekule, Radko Pöschl, Vojtěch Žák) Proč a jak zjišťovat, co si žáci myslí? Proč se žáci vůbec učí fyziku? Které obory fyziky jsou pro žáky zajímavé? Konkrétní témata zajímavá pro žáky Na co by se chtěli žáci ve výuce fyziky zaměřit? Které činnosti by žáci rádi dělali? Baví žáky fyzika a zdá se jim potřebná? Jak vnímají v souvislosti s fyzikou žáci VG + SOŠ rozdíly mezi dívkami a chlapci? Jaké názory mají žáci na povolání, která vyžadují dobré znalosti a dovednosti z fyziky? Jak vnímají fyziku žáci pražských gymnázií? Závěry...48 Literatura Jak to vidí mezinárodní výzkumy (Dana Mandíková) Co je TIMSS a PISA charakteristika výzkumů Postoje žáků a učitelů Metody výuky Přírodovědné úlohy výzkumu TIMSS a PISA...66 Literatura Jak to vidí učitelé a jejich žáci (Irena Dvořáková, Růžena Kolářová) Jak vidí dobří učitelé svou výuku fyziky Výuka fyziky dobrých učitelů pohledem jejich žáků Závěry Náměty pro výuku fyziky (Leoš Dvořák, Irena Dvořáková, Martina Kekule, Emanuel Svoboda) Odkud vycházet a kde brát náměty pro výuku fyziky Rozvíjení klíčových kompetencí ve výuce fyziky na gymnáziu

4 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? 5.3 Příklady rozvíjení klíčových kompetencí ve výuce fyziky na základní škole Charakteristika povolání vyžadujících znalosti a dovednosti z oblasti fyziky konkrétní aktivita se žáky Náměty na jednoduché využití ICT a moderních technologií Literatura Závěr (Leoš Dvořák) O autorech

5 Předmluva a poděkování S informacemi o pozadí vzniku této knížky Příručka, kterou držíte v rukou, je jedním z výstupů projektu 2E06020 Národního programu výzkumu II, Fyzikální vzdělávání pro všestrannou přípravu a rozvoj lidských zdrojů na úrovni základních a středních škol. Cílem projektu bylo blíže analyzovat stav, kdy je fyzika jedním z nejméně oblíbených předmětů na našich základních a středních školách, a na základě těchto analýz hledat cesty, jak by bylo možné tuto situaci zlepšit. Nešlo tedy v žádném případě jen o akademický výzkum. Základním mottem práce všech lidí zapojených do projektu bylo přispět svým dílem k tomu, aby fyzika byla žáky v budoucnu vnímána pozitivněji. A přitom aby byla vyučována tak, že bude na jedné straně produkovat dostatek dobře připravených zájemců o další studium přírodovědných a technických oborů, a na straně druhé bude přínosem například i pro humanitně orientované žáky. Výše uvedený cíl je samozřejmě spíše snem každého, kdo fyziku učí, než stavem, kterého bychom mohli v krátké době dosáhnout. Ale může nám být vodítkem. Rozhodně se k němu nepřiblížíme jen proklamacemi o tom, jak je fyzika důležitá, či konstatováním, že je prostě těžká a žáci tedy musí zatnout zuby a více pracovat. Zmapování a poznání skutečných názorů žáků je prvním předpokladem k tomu, abychom mohli situaci blíže rozebrat a poučeně diskutovat o tom, jak ji zlepšit. Jednotlivá pozorování a kazuistiky mohou sice mnohé napovědět, ale pro získání solidnějších podkladů je nezbytné provést výzkum na větším vzorku žáků. První a velice rozsáhlou částí projektu byl proto reprezentativní výzkum zjišťující podrobněji názory a stanoviska žáků týkající se výuky fyziky. Více než čtyři tisícovky vyplněných žákovských dotazníků ze základních a středních škol z celé České republiky představují bohatý soubor informací pro další analýzu. Navíc byl tento výzkum doplněn menším výzkumem týkajícím se toho, jak středoškoláci vnímají matematiku, fyziku a biologii. Druhá část projektu využila rozsáhlé soubory dat z mezinárodních výzkumů TIMSS a PISA. Data byla detailně analyzována, jednak co se týče výsledků českých žáků v otázkách týkajících se fyziky, jednak pokud jde o zjišťované postoje žáků a učitelů a další související okolnosti. V oblasti výuky fyziky jde o dosud nejrozsáhlejší analýzu dat z uvedených výzkumů, jaká byla v ČR provedena. Protože cílem projektu nebylo jen zmapovat situaci, ale také naznačit cestu k pozitivním změnám, bylo logické hledat poučení u těch učitelů, kteří umí své žáky motivovat pro fyziku a dosahují dobrých výsledků. Další část projektu byla proto zaměřena na vytipování příkladů dobré praxe a shromáždění a analýzu názorů vybraných učitelů fyziky. Jednalo se o kvalitativní výzkum, který není založen na rozsáhlých skupinách respondentů, ale na důkladném a detailním zkoumání menšího počtu případů. Je proto 5

6 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? třeba zdůraznit, že v žádném případě nešlo o to, najít všechny dobré učitele fyziky. Těch je nepochybně mnohem víc, než uvízlo v našem výběru! Dodejme ještě, že vedle názorů vybraných učitelů byly získány a zpracovány i názory více než tisícovky jejich žáků. Pokud by získané informace a provedené analýzy, byť jakkoli zajímavé a podnětné, zůstaly jen součástí nějaké výzkumné zprávy, na niž by padal prach, mohly by jen těžko něco ovlivnit a projekt by se minul cílem. Proto je poslední částí projektu rozpracování námětů pro výuku fyziky (i s přihlédnutím k vazbám na Rámcové vzdělávací programy, které je nutno respektovat). A proto je také přirozené výsledky projektu zpřístupnit a prezentovat široké komunitě pracovníků v oblasti fyzikálního vzdělávání, zejména učitelům fyziky. To je i důvodem, proč vznikla a nyní je vám předkládána tato knížka. Je naší milou povinností poděkovat těm, kteří přispěli ke zdárnému průběhu projektu a ke vzniku této publikace. Velké díky patří všem učitelům fyziky a ředitelům škol, kteří nám umožnili uskutečnit ve svých školách výzkum a věnovali čas tomu, aby žáci mohli vyplnit poměrně rozsáhlý dotazník. Jejich pomoci si velmi vážíme, protože bez jejich přispění by se výzkum vůbec nemohl uskutečnit. Velice děkujeme také všem učitelům vytipovaným jako příklady dobré praxe, že byli ochotni věnovat nám svůj čas a podělit se o své názory a zkušenosti a zadat dotazník i svým žákům. Naše díky patří též pracovníkům ÚIV RNDr. Janě Palečkové a Mgr. Vladislavu Tomáškovi, díky nimž jsme měli možnost zpracovávat data z mezinárodních výzkumů TIMSS a PISA, RNDr. Jitce Houfkové, Ph.D. a studentkám MFF UK Mgr. Heleně Glücksmannové, Tereze Harapesové, Naděždě Vogalové a Kateřině Bašátkové, které se na zpracování těchto dat podílely. Poděkování patří i posluchačkám MFF UK Marii Snětinové, Martině Pukrábkové, Lucii Szabové, Tatianě Zahoranové, Lubici Valentové a Lence Matějíčkové, které se podílely na technickém zpracování dat z dotazníků a dalších činnostech souvisejících s projektem. Osobně bych, coby editor příručky a koordinátor projektu, chtěl poděkovat i všem členům řešitelského kolektivu. Kromě autorů jednotlivých kapitol této publikace jsou to dále PhDr. Martin Chvál, Ph.D., který se účastnil zejména koncipování reprezentativního výzkumu postojů žáků, a RNDr. Zdeňka Koupilová, Ph.D., která zajišťovala technickou podporu ostatním řešitelům a jejíž práce také výrazně pomohla při přípravě strukturovaných rozhovorů s učiteli. Naše díky patří i recenzentkám této příručky, RNDr. Evě Hejnové, Ph.D. a RNDr. Janě Kolínské, které svými připomínkami přispěly k jejímu vylepšení. (Veškeré případné chyby a nedostatky jdou ovšem nikoli na jejich, ale na náš vrub.) 6

7 Předmluva a poděkování Co říci závěrem předmluvy? Všem čtenářům této příručky přeji, aby jim byla alespoň dílčím zdrojem poučení a inspirace při hledání cest, jak učit fyziku v leckdy nelehkých podmínkách alespoň o trochu zajímavěji a lépe. A přeji nám všem, aby jak to hledání, tak výuka fyziky vůbec (i když jde často o tvrdou práci) byly pro nás i pro naše žáky zdrojem co největší radosti a potěšení. V Praze, Leoš Dvořák editor 7

8 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? 8

9 1 Úvod Aneb jak číst tuto publikaci Leoš Dvořák Tato kapitola je stručným úvodním průvodcem celou příručkou. Snaží se dát představu nejen o jejím obsahu, ale i o tom, čím mohou být jednotlivé části pro učitele fyziky zajímavé a užitečné. 1.1 Jak a proč Odpověď na otázku jak číst tuto publikaci, by mohla znít: jakkoli chcete. Můžete v ní přeskakovat, volně listovat a nechat se zaujmout tabulkami či grafy, vybírat si podle nadpisů, Rozhodně není nutno číst striktně jednu kapitolu po druhé nejde o učebnici, kde by předchozí výklad byl nezbytný k pochopení dalších partií. Na druhou stranu, uvnitř kapitol už návaznost je, takže není špatnou strategií přečíst si u každé kapitoly nejprve úvod. Proč by měl učitel fyziky tuto příručku vůbec číst? Možná už pro její provokativní název. Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Takováto otázka možná může učitele nadzvednout. Každý učitel, tedy alespoň každý dobrý učitel, který není vyhořelý nebo zrovna zahlcený povinnostmi, únavou či různými protivenstvími života, se snaží učit, jak nejlépe umí. Chtějí mu snad autoři publikace podsouvat, že to nestačí a že by se měl snažit více a lépe? Takto chápat název knihy by ale bylo nedorozuměním. Jak uvidíte v textu příručky, o zkušenosti dobrých učitelů fyziky se tu v mnohém opíráme. Vedle toho si s odvoláním na mezinárodní výzkumy připomeneme, že fyzikální znalosti a dovednosti českých žáků jsou na velmi solidní, ve srovnání se zahraničím většinou na nadprůměrné úrovni. Lámat hůl nad výukou fyziky v našich zemích tedy zcela jistě nemusíme. Na druhou stranu je zarmucující, že fyzika je podle nejrůznějších výzkumů téměř nejméně oblíbeným školním předmětem. Jak je to možné, když je přece tak krásná a zajímavá?! Ano, takhle vidí fyziku fyzik či zapálený učitel fyziky. A je škoda, když toto nadšení pro fyziku nedokážeme dostatečně předat našim žákům. (Netřeba snad připomínat pragmatický argument, že i ti, kteří nejsou fyzikálními génii, budou jednou daňovými poplatníky a budou rozhodovat, kolik prostředků společnost do vědy dá.) Právě proto je třeba hledat další a další cesty, jak současnou mladou generaci, která je přece jen v lecčem jiná než my, dříve narození, učit fyziku zajímavěji a lépe. Ne ve smyslu laciné zábavnosti (jak to bývá někdy špatně pochopeno), ale tak, abychom zaujali co nejširší okruh žáků a fyziku jim co nejlépe přiblížili a zároveň umožnili roz- 9

10 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? voj talentů a zájemců, z nichž vyrostou budoucí přírodovědci a inženýři. A právě v tomto nelehkém úkolu se naše příručka snaží být vám, učitelům fyziky, pomůckou. Je to přitom pomůcka trochu netradiční. Nejde o soubor dobrých rad nebo dokonce o příručku v americkém stylu typu soustřeďte své pozitivní myšlení a za pět týdnů budete učit jako Komenský. Realita školního vzdělávání bývá složitější. Pro úvahy o tom, jak lépe a pro žáky zajímavěji učit fyziku, je vhodné tuto realitu podrobněji poznat a nevycházet pouze z dojmů nebo třeba jen z konkrétní zkušenosti jednoho učitele. (I když samozřejmě tato zkušenost může být realitě blíž než teoretizování od zeleného stolu.) Bližší poznání jak postojů žáků, tak názorů zkušených učitelů bylo proto i cílem projektu, z něhož vychází tato příručka. Domníváme se, že podívat se na výsledky výzkumů a analýz názorů učitelů a žáků může být pro učitele fyziky zajímavé a snad i poučné a v něčem inspirativní. Proto jsme se snažili věci dotahovat až do konkrétních námětů pro výuku. Pojďme se ale už podívat, co vám příručka nabízí. 1.2 Co v příručce najdete Ve druhé kapitole se můžete seznámit s hlavními výsledky výzkumu názorů žáků 89 základních a středních škol z celé České republiky. Výzkum mimo jiné ukázal, v čem se shodují a liší stanoviska dívek a chlapců, a také odlišnosti a shody v názorech a hodnoceních žáků základních a středních škol. Některá zjištění vybízejí k zamyšlení, některá naopak korigují běžně uváděné katastrofické názory. Ukázalo se například, že žáci v průměru nehodnotí fyziku negativně, ale spíše neutrálně, a většina jich udává, že budou fyziku potřebovat (i ve svém vlastním budoucím životě). Kapitola dále nabízí dlouhou řadu konkrétních výsledků, které mohou být zajímavé a inspirativní pro učitele fyziky: které činnosti žáci preferují, témata, o něž mají zájem, jejich názory na povolání, která vyžadují fyziku atd. V poslední části kapitoly se také můžete seznámit s hlavními výsledky dalšího výzkumu, který zjišťoval, jak žáci gymnázií (v tomto případě pražských) vnímají pojmy matematika, fyzika a biologie. Třetí kapitola prezentuje v souhrnné podobě výsledky analýzy dat z mezinárodních výzkumů TIMSS a PISA, které by jinak zájemci museli hledat roztříštěné v mnoha materiálech a pramenech. Jen s mírnou nadsázkou můžeme říci, že zde bylo z mnoha tun dat v příslušných databázích vytěženo právě to zlato, které zajímá učitele fyziky. Dozvíte se zde jak o samotných výzkumech, tak o výsledcích českých žáků v úlohách týkajících se fyziky a také o mnoha názorech žáků i učitelů. Cenná jsou i další zjištění týkající se například aktivit v hodinách. Tím, co může učitele fyziky zaujmout nejvíce, jsou však asi konkrétní charakteristiky a příklady přírodovědných úloh v uvedených výzkumech spolu s tím, jak tyto úlohy čeští žáci zvládali. Obecně zde můžeme pociťovat vcelku oprávněnou hrdost, je ovšem důležité všimnout si i toho, kde máme rezervy. Nečekejte, že ve třetí kapitole najdete všechno, na to třicet stránek příručky prostě nestačí. Pro hlubší zájemce jsou proto uvedeny odkazy na webové stránky, na nichž lze najít podrobné zprávy s výsledky všech výše zmíněných analýz. 10

11 1 Úvod Ve čtvrté kapitole dojde na názory a zkušenosti učitelů fyziky, vytipovaných jako příklady dobré praxe. Jsou zde shrnuty výsledky analýz strukturovaných rozhovorů s více než třiceti učiteli a prezentována i některá jejich nefiltrovaná vyjádření. Dozvíte se také, zda a co mají tito učitelé společného. Přestože jde o názory jen vybrané skupiny učitelů (najít všechny dobré učitele fyziky si výzkum nekladl a ani nemohl klást za cíl), bude pro vás nepochybně zajímavé se s nimi seznámit. Velmi cenné jsou i názory žáků uvedených učitelů. Žáci v dotaznících nejen odpovídali, zda jejich učitel provádí experimenty, ukazuje využití fyziky atd., ale uváděli také, čeho si na svém učiteli nejvíce cení. Domníváte se, že výsledkem této kapitoly bude jediný správný ideál dobrého učitele fyziky, jímž bychom se měli všichni stát? Přečtěte si ji a uvidíte Věříme, že již v uvedených kapitolách může učitel fyziky nalézt mnoho inspirace a podnětů k zamyšlení. Právě takové zamyšlení (když už nepoužijeme téměř módního termínu sebereflexe) je při hledání cest, jak zlepšit vlastní výuku fyziky, velice cenné. Příručka však nabízí ještě něco dalšího. Pátá kapitola je mozaikou několika námětů pro výuku fyziky na základních a středních školách. Návrhy, které jsou zde uvedeny, vycházejí z podnětů, jež přinesly výsledky zmíněné v předchozích kapitolách, a reagují i na požadavky, jež na výuku kladou Rámcové vzdělávací programy. Konkrétní přehled obsahu páté kapitoly najdete na jejím začátku, v části 5.1. Ta obsahuje i řadu odkazů na další zdroje, v nichž může učitel fyziky, který se snaží svou výuku obohacovat a inovovat, hledat poučení a inspiraci. 1.3 Několik upozornění Než se pustíte do dalších kapitol, přidejme několik drobných upozornění, abychom předešli možným nedorozuměním. Předně, jak žáky základních škol, tak studenty středních škol označujeme ve shodě s terminologií užívanou MŠMT jednotným termínem žák. Tímto termínem přitom myslíme žáky i žákyně. Podobně v textu používáme termín učitel jak pro učitele, tak pro učitelky. V duchu genderové symetrie by sice bylo správnější psát oba termíny, ale vzhledem k české gramatice by se tím někdy i jednoduché věty natáhly do neúnosné délky. Poznamenejme, že v dotaznících pro žáky jsme na uvedenou genderovou symetrii dbali a i z hlediska volby povolání považujeme za potřebné rozbíjet stereotypy typu fyzika je jen pro chlapy. Ostatně, už složení autorského kolektivu této příručky napovídá, že s genderovou symetrií nemáme problém. A samozřejmě, kdekoli mluvíme o českých žácích nebo českých učitelích, máme na mysli žáky a učitele z celé naší vlasti, tedy z Čech, Moravy i Slezska. Pokud se týče struktury příručky, dílčí části kapitol označujeme pouze termínem část, ať již jsou v druhé či třetí úrovni číslování. Mluvíme tedy například o části 2.3 nebo o části apod. (Třetí úroveň číslování slouží pro podrobnější rozčlenění textu, ale 11

12 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? v obsahu názvy těchto podrobných částí neuvádíme, aby se nestal příliš dlouhým a nepřehledným.) A ještě jedno formální upozornění: Literaturu a odkazy na další zdroje a prameny najdete vždy na konci každé kapitoly. Odkazy jsou číslovány v každé kapitole zvlášť. Při jejich výběru jsme se zaměřili zvláště na takové zdroje, které považujeme za užitečné a zajímavé k nahlédnutí právě pro vás, učitele fyziky. 1.4 Chcete-li vědět více V příručce, kterou držíte v rukou, jsme se snažili shrnout výsledky výše zmíněných výzkumů v přehledné a pokud možno čtivé podobě. Zdaleka se sem ovšem nevešly všechny detaily, analýzy a dílčí zjištění. Máte-li o některé z nich zájem, najdete podrobnější a rozsáhlejší informace na webových stránkách projektu [1]. Literatura [1] Fyzikální vzdělávání pro všestrannou přípravu a rozvoj lidských zdrojů na úrovni základních a středních škol. Webové stránky projektu dostupné na (cit ) 12

13 2 Jak to vidí žáci Aneb fyzika předmět (ne)oblíbený? Martina Kekule, Radko Pöschl, Vojtěch Žák V řadě výzkumů včetně mezinárodních se ukazuje, že žáci vnímají fyziku spolu s chemií jako nejméně oblíbené předměty. Jak je možné tuto situaci zlepšit? Jak si žáci představují atraktivnější výuku? Více než žáků ze ZŠ a SŠ z celé ČR vyjádřilo svoje názory prostřednictvím výzkumu dotazníkového šetření, jehož některé výsledky a závěry uvádíme v této kapitole. Žáci se vyjádřili zejména k těmto otázkám: Jaké jsou důvody, proč se žáci učí fyziku? (Porovnáváme žáky ZŠ se žáky SŠ, dívky s chlapci a žáky různých tříd.) Které fyzikální obory se zdají žákům ve výuce fyziky zajímavé? Která konkrétní témata jsou zajímavá pro žáky? Jak se liší dívky a chlapci? Na co by se chtěli žáci obecně ve výuce fyziky zaměřit? Které činnosti by žáci rádi ve fyzice dělali? Baví žáky fyzika a zdá se jim potřebná? Zdá se žákům fyzika potřebná v budoucím životě? Jak vnímají žáci v souvislosti s fyzikou rozdíly mezi dívkami a chlapci? Jaké názory mají žáci na povolání spojená s fyzikou? V předposlední části 2.10 seznámíme čtenáře s dalším výzkumem, který byl zaměřen na zmapování toho, jaký význam připisují středoškoláci pojmům fyzika, matematika a biologie. Metodou sémantického diferenciálu byly u žáků zkoumány odpovědi na otázky, např.: Jak je fyzika žákům blízká nebo vzdálená, zdá se jim spíše nudná nebo zábavná, užitečná, složitá nebo stará? Do jaké míry si žáci fyziku asociují s jinými vybranými pojmy jako je kultura, věda, škola, příroda? V poslední části 2.11 jsou shrnuty hlavní závěry všech uvedených výzkumů. 2.1 Proč a jak zjišťovat, co si žáci myslí? Úvod Zřejmě málokdo popírá, že je fyzika jedním z nejdůležitějších oborů pro rozvoj moderní civilizace. Počítače, mobilní telefony, moderní lékařská technika a spousta dalších vymožeností, které dnešní společnost využívá, by nemohly být zkonstruovány bez znalosti fyzikálních zákonů a bez práce lidí, kteří tyto přírodní zákonitosti dokáží využít. Obecně je tedy známo, že fyzika je pro lidi důležitá. 13

14 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Méně známou skutečnost ale je, že mladých lidí, kteří by si volili budoucí povolání v oblasti přírodních věd a speciálně fyziky je málo. Trend klesajícího nebo stagnujícího zájmu o fyziku, ale i o techniku a obecně přírodní vědy existuje již řadu let v západní Evropě (viz [1], [2] a [3]). Protože se mladí lidé setkávají v systematické podobě s fyzikou (a dalšími přírodními vědami) ve škole, je otázkou, co sama škola může pro zvýšení zájmu o fyziku dělat. Je i na nás, učitelích fyziky na základních, středních a vysokých školách, zda se zamyslíme, co udělat pro to, aby fyzika pro většinu z nás jeden z nejzajímavějších a nejkrásnějších oborů lidského poznání byla u našich žáků oblíbenější. Je třeba jít pod povrch našich dojmů Abychom se ale mohli důkladně zamyslet nad tím, co udělat pro zvýšení obliby a zajímavosti fyziky u našich žáků, je potřeba zjistit, jaký je současný stav, neboli jak žáci fyziku a záležitosti s ní spojené vnímají. Ve zkoumání existujícího stavu bylo již mnohé uděláno (viz [4] a [5]); vzpomeňme také mezinárodní srovnávací studie TIMSS a PISA (více v kapitole 3), o kterých bývá i v médiích, fyzikální zajímavosti málokdy uveřejňujících, občas zmínka. Přestože i v těchto studiích jsou zkoumány postoje žáků k fyzice, přece jen je těžiště těchto výzkumů ve zjišťování nabytých znalostí a dovedností. Důležitá je v této souvislosti skutečnost, že dobré znalosti a dovednosti nejsou automaticky zárukou pozitivního postoje k fyzice. Je vhodné provést výzkum Přijmeme-li tedy myšlenku, že je dobré zjistit, co si žáci myslí o fyzice a vyučování fyzice a co by chtěli do budoucna případně změnit, je třeba udělat systematický výzkum. Nevystačíme s tím, že se sejde několik známých učitelů, kteří si popovídají o tom, jak jsou na tom jejich žáci. Tímto způsobem by mohlo totiž dojít ke hrubému zkreslení skutečnosti. Mohl by se zde uplatnit výběrový efekt, např. se sejdou učitelé jen z jedné školy nebo učitelé spolupracující s vysokými školami nebo známí ze seminářů apod. Ve všech těchto případech by učitelé dávající hlavy dohromady byli reprezentanty jen určitých typů učitelů. Zjištěné výsledky by se pak nedaly zodpovědně vztáhnout ke všem žákům. Pokud chceme zjistit skutečnosti s obecnější platností, ze kterých by se daly vyvodit obecněji platné závěry, je třeba žáky (jejich školy) vybrat v podstatě náhodně tak, aby bylo pokryto jejich co nejširší spektrum. Dále musí být oslovených žáků dostatečné množství a sbírání dat a jejich vyhodnocování nesmí trvat příliš dlouhou dobu. Z těchto hledisek se jako vhodný způsob sběru údajů jeví dotazník Co je obsahem dotazníku a komu byl dotazník dán? Dotazník, který jsme sestavili na Katedře didaktiky fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, obsahoval několik částí. Ptali jsme se v něm žáků ZŠ a SŠ např. na to, která jsou jejich oblíbená témata ve fyzice; kterými oblastmi fyziky by se chtěli zabývat; které činnosti by chtěli v hodinách provádět; které vyučovací metody jim vyhovují; zda někdy přemýšleli o tom, že by se stali inženýrem, fyzikem nebo učite- 14

15 2 Jak to vidí žáci lem fyziky atd. O jednotlivých částech dotazníku budeme mluvit později. Zaměříme se nyní na jinou důležitou věc, a to je, komu byl dotazník dán. Cílem výběru dotazovaných žáků bylo získat jejich reprezentativní soubor, a to jednak ze základních škol a také ze středních škol v České republice, kde je pravděpodobné, že si jejich absolventi mohou volit kariéru v oblasti fyziky. Mezi takové školy patří zejména gymnázia (čtyřletá i víceletá) a školy technického směru s maturitou (zahrnuty mezi středními odbornými školami SOŠ). Chtěli jsme postihnout žáky různého věku, a proto jsme se orientovali na žáky 6. tříd a 8. tříd ZŠ, 1. ročníku a 3. ročníku SŠ (příp. odpovídajících ročníků víceletých gymnázií), tj. na 12leté, 14leté, 16leté a 18leté žáky (podrobněji viz následující tab. 2.1). žáci ZŠ + NG žáci VG + SOŠ celkem počet žáků dívky pohlaví chlapci neuvedeno let let let let věk 15 let let let let let let neuvedeno NG + VG typ školy SOŠ ZŠ Tab. 2.1 Soubor dotazovaných žáků (NG = nižší gymnázia, VG = vyšší gymnázia, SOŠ = střední odborné školy ) Žáci byli získáni tak, že byly vybrány školy z databáze Ústavu pro informace ve vzdělávání. Základní školy byly vybírány ze všech krajů České republiky a z obcí různé velikosti. V rámci středních škol byl výběr uskutečněn jednak ze souboru gymnázií, jednak ze souboru škol technického směru s maturitou (zejména průmyslových škol, viz tab. 2.3 na následující straně). Ve výběru jsou jak veřejné (státní), tak neveřejné (soukromé a církevní) školy. Základní charakteristiky pořízeného výběru ukazuje tab

16 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? počet ZŠ + NG VG + SOŠ celkem škol tříd žáků výběr škol ze všech 14 krajů ČR z obcí různé velikosti 27 gymnázií z Čech, Moravy a Prahy 20 SOŠ Tab. 2.2 Výběr škol, tříd a žáků reprezentativní výběr obor počet žáků relativní četnost gymnázium ,8 % stavebnictví, geodézie, kartografie ,7 % elektrotechnika, telekomunikace, výpočetní technika ,0 % strojírenství, strojírenská výroba 106 4,5 % potravinářství, potravinářská chemie 77 3,2 % polygrafie, zpracování papíru, filmu 63 2,7 % hornictví, hutnictví, slévárenství 60 2,6 % ekologie a ochrana životního prostředí 59 2,5 % Tab. 2.3 Zastoupení různých oborů středních škol ve výběru 2.2 Proč se žáci vůbec učí fyziku? Úvod Na základě některých mezinárodních výzkumů a také po konzultacích s didaktiky fyziky jsme vybrali několik motivačních pohnutek, u kterých nás zajímalo, jak je žáci ohodnotí. V dotazníku je na toto téma sestavena následující tab. 2.4, do které jsme motivační pohnutky napsali v podobě tvrzení. 16

17 2 Jak to vidí žáci Fyziku se učím, protože chci mít dobré známky (A) velmi souhlasím 1 spíš souhlasím 2 spíš nesouhlasím 3 velmi nesouhlasím 4 rodiče chtějí, abych měl/a dobré známky (B) ji budu potřebovat při studiu na SŠ / VŠ (C) mě baví (D) si myslím, že je důležitá (E) rodiče si myslí, že je důležitá (F) chci vědět, jak fungují věci okolo mě (G) ji budu potřebovat ve svém povolání (H) jiné: Tab. 2.4 Důvody, proč se žáci učí fyziku V dotazníku jsme tedy nabídli 8 důvodů, proč se žáci učí fyziku. (Uvedená tabulka je pro VG + SOŠ; pro ZŠ + NG byla trochu upravena, zejména vynechán důvod H). Ke každému z důvodů měli žáci vyjádřit křížkem do příslušného políčka v pravé části míru (ne)souhlasu. Navíc je v posledním řádku položka jiné, kam mohli žáci napsat další důvody. Díky použité škále bylo možné určit průměrná hodnocení každého důvodu (uvedena v závorkách dále v textu). Jak to dopadlo celkově? Celkově se dá říct, že nejsilnější důvody, proč se žáci učí fyziku, jsou: + chci mít dobré známky (1,8) + rodiče chtějí, abych měl/a dobré známky (2,1). Naopak jako nejslabší důvody uváděli žáci: fyzika mě baví (2,7) rodiče si myslí, že je fyzika důležitá (2,6) Jak se liší základní a střední školy? Rozdíly mezi hodnocením žáky základních škol a nižších gymnázií (ZŠ + NG) a žáky vyšších gymnázií a ostatních středních škol (VG + SOŠ) jsou patrné z grafu 2.1 a tab V následujících tabulkách jsou uvedeny aritmetické průměry hodnocení žáky na škále uvedené v tab Nejnižší ( nejlepší ) a nejvyšší ( nejhorší ) hodnoty pro jednotlivé skupiny žáků jsou tučně zvýrazněny. Modře jsou podbarveny podprůměrné hodnoty, tj. větší než 2,5. 17

18 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Porovnání žáků ZŠ + NG a VG + SOŠ 1 A - dobré známky B - rodiče: známky C - potřeba na SŠ / VŠ D - baví mě E - je důležitá F - rodiče: důležitá G - jak fungují věci H - v povolání 1,5 nesouhlas souhlas _ 2 2,5 3 3,5 4 ZŠ + NG VG + SOŠ Graf 2.1 Porovnání žáků ZŠ + NG a žáků VG + SOŠ důvody ZŠ + NG VG + SOŠ 1792 žáků 2265 žáků dobré známky (A) 1,62 2,00 rodiče: známky (B) 1,79 2,32 potřeba na SŠ/VŠ (C) 1,98 2,62 baví mě (D) 2,50 2,86 je důležitá (E) 2,22 2,42 rodiče: důležitá (F) 2,30 2,86 jak fungují věci (G) 1,88 2,88 v povolání (H) 2,00 Tab. 2.5 Rozdíly mezi žáky ZŠ + NG a žáky VG + SOŠ Celkově můžeme říct, že hodnocení jsou spíše pozitivní. Největší hodnota (2,88) je více než o jeden stupeň vzdálena největší ( nejhorší ) hodnotě na škále (4). Nejsilnější důvody jsou u žáků ZŠ + NG i žáků VG + SOŠ stejné: + chci mít dobré známky (A) + rodiče chtějí, abych měl/a dobré známky (B). Žáci VG + SOŠ uvedli navíc ještě jeden silný důvod: + fyziku budu potřebovat ve svém povolání (H). K nejslabším důvodům patří na ZŠ + NG i VG + SOŠ fyzika mě baví (D) rodiče si myslí, že je fyzika důležitá (F). 18

19 2 Jak to vidí žáci Na VG + SOŠ patří k nejslabším důvodům také chci vědět, jak fungují věci okolo mě (G), což je na ZŠ + NG třetí nejsilnější důvod. U tohoto důvodu je také největší pokles v hodnocení mezi ZŠ + NG a VG + SOŠ o 1 stupeň. Tab. 2.5 naznačuje, že všechna hodnocení žáků VG + SOŠ jsou horší ve srovnání s žáky ZŠ + NG. Podrobnější analýzou bylo zjištěno, že tyto rozdíly jsou statisticky významné. Můžeme tedy říct, že žáci VG + SOŠ souhlasí se všemi důvody méně než žáci ZŠ + NG Jak se liší dívky a chlapci? Zajímavé je také porovnání hodnocení dívkami a chlapci, jak ze ZŠ + NG, tak z VG + SOŠ. Porovnání dívek a chlapců na ZŠ + NG 1 A - dobré známky B - rodiče: známky C - potřeba na SŠ D - baví mě E - je důležitá F - rodiče: důležitá G - jak fungují věci nesouhlas souhlas _ 1,5 2 2,5 3 3,5 4 dívky chlapci Graf 2.2 Porovnání dívek a chlapců na ZŠ + NG 19

20 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Porovnání dívek a chlapců na VG + SOŠ 1 A - dobré známky B - rodiče: známky C - potřeba na VŠ D - baví mě E - je důležitá F - rodiče: důležitá G - jak fungují věci H - v povolání nesouhlas souhlas _ 1,5 2 2,5 3 3,5 4 dívky chlapci Graf 2.3 Porovnání dívek a chlapců na VG + SOŠ ZŠ + NG VG + SOŠ důvody dívky chlapci dívky chlapci dobré známky (A) 1,58 1,65 1,89 2,08 rodiče: známky (B) 1,82 1,76 2,44 2,23 potřeba na SŠ/VŠ (C) 2,09 1,87 2,92 2,39 baví mě (D) 2,73 2,29 3,12 2,66 je důležitá (E) 2,38 2,06 2,61 2,27 rodiče: důležitá (F) 2,41 2,20 3,04 2,72 jak fungují věci (G) 1,97 1,79 3,19 2,63 v povolání (H) 2,11 1,90 Tab. 2.6 Rozdíly mezi dívkami a chlapci Dívky a chlapci se při hodnocení v něčem shodovali. U dívek i chlapců na ZŠ + NG jsou stejné nejsilnější důvody: + chci mít dobré známky (A) + rodiče chtějí, abych měl/a dobré známky (B). Také v nejslabších důvodech se obě pohlaví na ZŠ + NG shodla: fyzika mě baví (D) rodiče si myslí, že je fyzika důležitá (F). 20

21 2 Jak to vidí žáci Dívky a chlapci se ale v hodnocení důvodů také lišili. S většinou důvodů dívky ze ZŠ + NG i VG + SOŠ souhlasily méně v porovnání s chlapci. Byly ale zjištěny výjimky na ZŠ + NG nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi dívkami a chlapci v hodnocení důvodů chci mít dobré známky (A) a rodiče chtějí, abych měl/a dobré známky (B). Další výjimkou je, že dívky z VG + SOŠ souhlasily s důvodem chci mít dobré známky (A) více než chlapci z VG + SOŠ. Na VG + SOŠ se dívky a chlapci také lišili v pořadí nejsilnějších důvodů: Nejsilnějším důvodem u dívek na VG + SOŠ je chci mít dobré známky (A) následovaný důvodem fyziku budu potřebovat ve svém povolání (H). U chlapců je pořadí dvou nejsilnějších důvodů opačné. Na VG + SOŠ se dívky a chlapci částečně lišili v nejslabších důvodech nejslabšími důvody u dívek na VG + SOŠ jsou chci vědět, jak fungují věci okolo mě (G) a fyzika mě baví (D), zatímco u chlapců na VG + SOŠ je nejslabším důvodem rodiče si myslí, že je fyzika důležitá (F) a fyzika mě baví (D) Jak se mění hodnocení důvodů s ročníkem studia? Zajímavé je, jak se mění hodnocení jednotlivých důvodů se vzrůstajícím ročníkem studia (viz graf 2.4). A - dobré známky C - potřeba na SŠ/VŠ E - je důležitá G - jak fungují věci B - rodiče: známky D - baví mě F - rodiče: důležitá 1 1,5 nesouhlas souhlas _ 2 2,5 3 3, třída 8. třída 1. ročník 3. ročník Graf 2.4 Hodnocení důvodů v závislosti na třídě / ročníku 21

22 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Z grafu 2.4 je zřejmé, že nejsilnějším důvodem, proč se žáci učí fyziku, je ve všech zkoumaných ročnících + chci mít dobré známky (A). Tento důvod souvisí zřejmě s druhým nejsilnějším důvodem + rodiče chtějí, abych měl/a dobré známky (B). Graf 2.4 nám umožňuje také identifikovat nejslabší důvody k učení se fyzice ve všech ročnících je to fyzika mě baví (D), v 1. a 3. ročníku na VG + SOŠ se pak přidávají k nejslabším důvodům chci vědět, jak fungují věci okolo mě (G) rodiče si myslí, že je fyzika důležitá (F). Z grafu 2.4 je vidět tendence, že vždy ve vyšším ročníku studia je nižší míra souhlasu s uvedenými důvody, a to bez výjimky. Pomocí statistických metod bylo zjištěno, že tyto rozdíly jsou statisticky významné. Zjednodušeně řečeno, nižší motivovanost žáků ve vyšších ročnících není přelud, ale fakt, se kterým je třeba počítat. K největšímu poklesu mezi 6. třídou a 3. ročníkem dochází v hodnocení důvodu chci vědět, jak fungují věci okolo mě (G). Zatímco žáci 6. tříd ho hodnotí jako spíš souhlasím až velmi souhlasím (1,7), žáci 3. ročníků ho hodnotí jako spíš nesouhlasím (2,9) Jaké byly jiné důvody? V rámci zjišťování důvodů byla do dotazníku zcela přirozeně dána také otevřená položka jiné. Do této položky mohli žáci napsat další vlastní důvody, proč se učí fyziku. další důvody absolutní četnost rel. četnost v rámci dalších důvodů rel. četnost v rámci všech žáků Fyzika je školní předmět, proto se ji musím učit % 1,3 % Fyzika je důležitá pro život, do praxe, dává všeobecné znalosti % 0,5 % Zajímám se o konkrétní téma, např. o elektřinu, vesmír, atmosféru, jak co pracuje. 7 9 % 0,4 % Fyziku se učím, abych nebyl hloupý nebo aby mě ostatní neměli za hlupáka. 5 6 % 0,3 % Baví mě pokusy. 4 5 % 0,2 % Fyziku se neučím. 4 5 % 0,2 % Fyziku se učím, protože mě baví z fyziky aspoň něco. 4 5 % 0,2 % 22

23 2 Jak to vidí žáci Fyzika je celkově zajímavá. 3 4 % 0,2 % Fyziku se učím kvůli dalšímu studiu na SŠ/VŠ. 3 4 % 0,2 % Fyziku se učím, protože máme dobrého učitele. 3 4 % 0,2 % Fyziku se učím, abych získal/a dobré povolání. 1 1 % 0,1 % Fyziku se učím kvůli rodičům. 1 1 % 0,1 % nesmyslné, nejasné odpovědi 7 9 % 0,4 % celkem % 4,3 % další důvody Tab. 2.7 Typické další důvody žáků ZŠ + NG absolutní četnost relativní četnost v rámci dalších důvodů relativní četnost v rámci všech žáků Fyzika je školní předmět, proto se ji musím učit % 3,11 % Fyziku se neučím % 0,77 % Fyzika je důležitá pro život, do praxe, poskytuje všeobecné znalosti % 0,64 % Zajímám se o konkrétní téma, např. o teoretickou fyziku, fungování počítačů, mikrosvět vs. makrosvět, jak co pracuje, vesmír. 5 4 % 0,21 % Fyziku se učím, protože mě baví. 3 2 % 0,13 % Fyziku se učím, abych nebyl za hlupáka. 2 2 % 0,09 % Fyziku se učím kvůli dalšímu studiu na VŠ. 2 2 % 0,09 % Fyziku se učím, protože máme dobrého učitele. 2 2 % 0,09 % Fyzika mě nebaví, je to nuda. 2 2 % 0,09 % nesmyslné, nejasné odpovědi 10 8 % 0,43 % celkem % 5,62 % Další důvody žáků ZŠ + NG Tab. 2.8 Typické další důvody žáků VG + SOŠ Další důvody žáků ZŠ + NG vyjádřené slovně v rámci otevřené položky byly seskupeny do typických odpovědí (viz tab. 2.7). Z tab. 2.7 je zřejmé, že v otevřené položce jiné se vyjádřilo jen malé procento žáků ZŠ + NG (4,3 %). Nejčastěji uváděným jiným důvodem k učení se fyzice bylo fyzika je školní předmět, proto se ji musím učit, což je vyjádřením vnější motivace. Na druhou stranu druhý a třetí nejčastější důvod fyzika je důležitá pro život, do praxe, dává 23

24 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? všeobecné znalosti a zajímám se o konkrétní fyzikální téma souvisí spíše s vnitřní motivací žáků. Ostatní odpovědi se vyskytovaly zřídka. Pro dokreslení barvitosti odpovědí žáků v položce jiné uvádíme několik ukázek: Rodiče chtějí, abych byla dobrá školačka. Chci se naučit změřit i rychlost míče, když do něj kopnu. Chci se fyziku naučit, ale nejde mi to. Nevíme, kdy se může fyzika hodit. Pěkná učitelka. Paní učitelka chce mít radost, že to umíme a že nás to baví. Další důvody žáků VG + SOŠ Další důvody žáků VG + SOŠ vyjádřené slovně v rámci otevřené položky byly také seskupeny do typických odpovědí (viz tab. 2.8). Z tab. 2.8 je zřejmé, že v otevřené položce jiné se vyjádřilo opět jen malé procento žáků (5,6 %). Nejčastěji uváděným jiným důvodem k učení se fyzice bylo (stejně jako u žáků ZŠ + NG) fyzika je školní předmět, proto se ji musím učit. Druhou nejčastější odpovědí bylo konstatování fyziku se neučím (u žáků ZŠ + NG s mnohem menší četností). Zde je pozoruhodné, že to vlastně ani není odpověď na otázku proč se učím fyziku. Zřejmě ale měli někteří žáci silnou potřebu tento svůj postoj vyjádřit. Třetím nejčastějším důvodem u středoškoláků je fyzika je důležitá pro život, do praxe, poskytuje všeobecné znalosti (u žáků ZŠ + NG na druhém místě). Dále bylo zmiňováno zajímám se o některé fyzikální téma. Ostatní odpovědi se vyskytovaly sporadicky. Pro dokreslení barvitosti odpovědí žáků v položce jiné uvádíme několik ukázek: Máme velmi dobrého učitele, se kterým je fyzika zábavná. Fyziku se neučím a stačí mi 4. Nikdy ji potřebovat nebudu a naši si to taky myslí. Fyziku se ve své podstatě neučím, protože to po mně rodiče nevyžadují a nebudu ji potřebovat na VŠ. Fyziku se učím, protože některé údaje by měl vzdělaný člověk vědět, i když se třeba zabývá humanitními předměty. Fyziku se učím také proto, abych nevypadal jako vůl před třídou, neponižoval se před učitelem. Je to nejzajímavější předmět. Jsem hrozně zvědavá a chtěla bych pochopit, jak věci kolem mě fungují. Je krásný pocit vnímat děje skryté v každé věci ve vesmíru. Chci znát základy fungování všeho kolem mě. Nejde mi o známku, ale o dovednosti a vědomosti zaměřuji se na témata ve fyzice, která mě nejvíce baví, a těm se věnuji. 24

25 2 Jak to vidí žáci 2.3 Které obory fyziky jsou pro žáky zajímavé? Zkoumali jsme, jak reagovali žáci na otázku, které fyzikální obory se mi zdají ve výuce fyziky zajímavé? Žáci ZŠ + NG obory pohyb síla energie teplo 1 elektřina a magnetismus světlo zvuk atomy a molekuly Země a ves mír 1,5 hodnocení 2 2,5 3 3,5 4 Žáci VG + SOŠ Graf 2.5 Zajímavost fyzikálních oborů pro žáky ZŠ + NG 1-velmi zajímá, 4-velmi nezajímá obory mechanika 1 kmitání a vlnění molekulová fyzika a termika elektřina a magnetismus optika fyzika mikrosvěta speciální teorie relativity astrofyzika hodnocení 1,5 2 2,5 3 3,5 4 Graf 2.6 Zajímavost fyzikálních oborů pro žáky VG + SOŠ 25

26 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Z grafu 2.5 a 2.6 je patrné, že žáci ZŠ + NG jsou v hodnocení pozitivnější než žáci VG + SOŠ, kde se hodnocení zajímavosti všech oborů drží kolem průměru (2,5). Žáci ZŠ + NG by se nejraději učili o zvuku, světle, energii, vesmíru a Zemi. Naproti tomu nejméně žáky ZŠ + NG zajímá svět atomů a molekul. U žáků VG + SOŠ jsou výsledky velmi podobné. Nejzajímavější partie fyziky jsou pro ně astrofyzika a optika. Nejméně zajímavé jsou molekulová fyzika a kmitání a vlnění. Vezmeme-li v úvahu údaje z grafu 2.6 a skutečnost, že v 1. a 2. ročníku 4letých gymnázií se většinou probírá mechanika, molekulová fyzika a termika, kmitání a vlnění, je z pohledu motivace učivo na gymnáziích nevhodně uspořádáno. 2.4 Konkrétní témata zajímavá pro žáky V dotazníkovém šetření jsme se snažili o co největší konkrétnost. Nezůstali jsme proto jen u zkoumání zajímavosti širších fyzikálních oborů, ale nabídli jsme žákům 33 zcela konkrétních fyzikálních témat. Nebudeme uvádět seznam všech navržených témat, ale alespoň pro představu byla zařazena témata tradiční i netradiční, čistě fyzikální i s přesahem do jiných disciplín, historická i moderní, spíše dívčí, spíše chlapecká apod Žáci ZŠ + NG Nadprůměrně (méně než 2,0) hodnotili žáci tato témata: jak to, že se ocelová loď nepotopí; jestli a jak spolu souvisí elektřina a magnetismus; za jakých podmínek a jak vzniká duha; jak funguje mobilní telefon; k čemu se používá laser; jak funguje obrazovka televize a co je padající hvězda. Podprůměrné hodnocení (více než 2,5) měla pouze jedno téma, a to, kteří významní fyzikové žili v Čechách a na Moravě Žáci VG + SOŠ Nadprůměrně (méně než 2,0) hodnotili žáci témata týkající se bezpečnosti a zdraví (jak to, že nespadne letadlo při letu; jak se účinně bránit před zásahem blesku; jak se chránit před radioaktivitou; jak se využívá rentgen a ultrazvuk v medicíně), moderních technologií (jak funguje digitální fotoaparát; jak funguje komunikace pomocí ICQ; jak funguje laser) a vesmíru (jakým způsobem se pohybují planety; kdy vznikl a jak se vyvíjel vesmír). Podprůměrně (více než 2,5) dopadla zejména témata, která mohla vzbuzovat dojem, že jsou pouze školní a že se netýkají reálného života (co to je mechanický oscilátor; k čemu slouží elektrický kondenzátor; jak popsat šikmý vrh matematicky; co je podstatou kvantové fyziky) Porovnání zajímavosti témat pro dívky a chlapce z VG + SOŠ Dívky více než chlapci preferovaly témata, která poukazují na mezipředmětové vazby s biologií (k čemu využívají ryby a medúzy hlasu moře ; jak se využívá rentgen a ultrazvuk v medicíně; proč se obtížně svléká mokré oblečení) nebo která souvisejí 26

27 2 Jak to vidí žáci s estetickými výchovami (jak vzniká zvuk v hudebních nástrojích; za jakých podmínek vzniká duha). Chlapcům méně než dívkám vadí témata, která jsou teoreticky zaměřena (co to je mechanický oscilátor; k čemu slouží elektrický kondenzátor; jak popsat šikmý vrh matematicky; co je podstatou kvantové fyziky), a témata zaměřená na techniku (jak fungují spalovací motory; jak se vyrábí el. energie v elektrárnách; jak funguje laser; jak funguje kvantový generátor světla). Pokud panovala mezi žáky obou pohlaví shoda, pak byla daná témata hodnocena kladně vesmír (jakým způsobem se pohybují planety; kdy vznikl a jak se vyvíjel vesmír), moderní technologie (jak funguje digitální fotoaparát) a témata překvapivá (jak zařídit, aby se voda vařila při 30 C; jak se využívá radioaktivita v archeologii). Ukazuje se tedy, že lze nalézt témata, která zajímají shodně obě pohlaví. Z motivačního hlediska by tato témata měla být ve výuce preferována zejména. 2.5 Na co by se chtěli žáci ve výuce fyziky zaměřit? V tab. 2.9, resp. tab jsou uvedena obecnější témata (nikoli podle fyzikálních oborů), u kterých se zjišťovalo, zda by se na ně chtěli žáci ZŠ + NG, resp. VG + SOŠ zaměřit. Témata jsou seřazena od nejpozitivněji hodnocených. Témata, která získala podprůměrné hodnocení (tj. větší hodnoty než 2,5), jsou oddělena modrou čarou. téma hodnocení dovednosti využitelné v životě 1,6 principy fungování věcí kolem nás 1,9 zásadní fyzikální objevy 2,1 měřicí přístroje a jejich použití 2,2 propojení fyziky s biologií, chemií, 2,4 životy vědců a historické souvislosti 2,7 Tab. 2.9 Obecné zaměření žáků ZŠ + NG téma hodnocení dovednosti užitečné pro život 1,3 principy fungování věcí kolem nás 1,6 témata potřebná k přijímačkám na VŠ 2,0 zásadní fyzikální objevy 2,2 vazby s dalšími obory 2,3 aplikace v technice 2,3 měřicí přístroje a jejich použití 2,5 metody, kterými pracují vědci 2,5 životy vědců a historické souvislosti 2,9 Tab Obecné zaměření žáků VG + SOŠ 27

28 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Žáci ZŠ + NG by se chtěli ve škole při fyzice zaměřit na dovednosti užitečné v životě a principy fungování věcí kolem nás. Příliš je nezajímají životy vědců a historické souvislosti. Tento výsledek také souvisí s hodnocením položky ve fyzice bych se rád/a učil/a o tom, kteří významní fyzikové žili v Čechách a na Moravě, která byla z nabídky zhruba třiceti témat jako jediná hodnocena jako spíše nezajímavá (viz předchozí část 2.4). Žáci VG + SOŠ také preferují dovednosti užitečné pro život. Dále je vidět, že žákům není lhostejná jejich budoucnost; jako třetí se totiž umístilo zaměření na témata potřebná k přijímačkám na VŠ. Nejhůře žáci opět hodnotili zaměření na životy vědců a historické souvislosti. To může být překvapivý výsledek. Dalo by se totiž předpokládat, že toto téma by mohlo být atraktivní zejména pro žáky humanitního zaměření, a to především na gymnáziu. Je možné, že se v tomto negativním hodnocení projevuje izolovanost jednotlivých školních předmětů a žáci na toto propojení nejsou připraveni. Nebo to může být svým způsobem pragmatický přístup ze strany žáků; znalost historie fyziky se většinou v přijímacích testech či dalším studiu fyziky nevyžadují. 2.6 Které činnosti by žáci rádi dělali? Hodnocení nabídnutých 15 činností, které by mohli žáci ZŠ + NG, resp. VG + SOŠ ve fyzice dělat, je uvedeno v tab. 2.11, resp. tab Činnosti, které získaly podprůměrné hodnocení, jsou odděleny modrou čarou. Činnost, kterou by žáci ZŠ+NG chtěli ve fyzice dělat hodnocení dělal/a pokusy vlastníma rukama 1,5 využíval/a počítače k měření a zpracování dat 1,7 sestrojoval/a jednoduchá zařízení, hračky apod. 1,8 sám/a něco objevoval/a 1,8 sledoval/a pokus, který dělá učitel/ka 1,8 vyhledával/a a zpracovával/a informace z internetu 1,9 dělal/a laboratorní práce 1,9 chodil/a na exkurze, přednášky odborníků apod. 2,0 získal/a lepší odhad vzdálenosti, času apod. 2,1 zabýval/a se problémy, u kterých není hned jasný způsob řešení 2,1 naučil/a se měřit 2,2 naučil/a se třídit a uspořádávat informace 2,3 naučil/a se odhadovat nepřesnosti měření 2,3 odvozoval/a vzorečky, nejen se je učil/a nazpaměť 2,5 počítal/a příklady (řešil/a početní úlohy) 2,9 Tab Preference činností ve výuce fyziky žáci ZŠ + NG 28

29 2 Jak to vidí žáci Činnost, kterou by žáci VG + SOŠ chtěli ve fyzice dělat hodnocení dělal/a pokusy vlastníma rukama 1,7 využíval/a počítače při zpracování dat 1,8 naučil/a se třídit a systematizovat informace 1,8 sestrojoval/a jednoduchá zařízení, hračky apod. 1,9 vyhledával/a a zpracovával/a informace z internetu 1,9 využíval/a počítače k měření 2,0 získal/a lepší odhad vzdálenosti, času apod. 2,0 sledoval/a pokus, který dělá učitel/ka 2,1 chodil/a na exkurze, přednášky odborníků apod. 2,2 zabýval/a se problémy, u kterých není hned jasný způsob řešení 2,2 dělal/a laboratorní práce 2,2 sám/a něco objevoval/a 2,2 naučil/a se měřit 2,3 naučil/a se odhadovat chyby měření 2,5 odvozoval/a vzorečky, nejen se je učil/a nazpaměť 2,7 počítal/a příklady (řešil/a početní úlohy) 3,0 Tab Preference činností ve výuce fyziky žáci VG + SOŠ Hodnocení všech nabídnutých činností, kterým by se mohli žáci na základních a středních školách v hodinách fyziky věnovat, je celkově pozitivní (viz tab a 2.12). Pouze řešení početních úloh a pro VG + SOŠ ještě další dvě činnosti odvozování vzorečků a odhadování chyb měření mají negativní hodnocení (více než 2,5). Žáky jsou preferovány především praktické činnosti (dělal/a pokusy vlastníma rukama; sestrojoval/a jednoduchá zařízení, hračky apod.), ale také práce s počítačem (využíval/a počítače při zpracování dat; vyhledával/a a zpracovával/a informace z internetu; využíval/a počítače k měření). Žáci ZŠ + NG chtějí více sami něco objevovat a také mají mnohem kladnější přístup k laboratorním pracím než žáci VG + SOŠ. Ti naopak více preferují naučit se třídění a systematizování informací. 2.7 Baví žáky fyzika a zdá se jim potřebná? Baví žáky fyzika? V dotazníku byli žáci také dotázáni, zda je baví fyzika a) ve škole (tj. jako školní předmět), b) mimo školu, tj. mimoškolní aktivity zabývající se fyzikou (pouze žáci VG + SOŠ). Přestože v předchozích výzkumech, a to i v zahraničních, bývá fyzika označována za jeden z nejneoblíbenějších předmětů, žáci ZŠ + NG hodnotí tento předmět spíše jako oblíbený. Hodnocení 2,3 se pohybuje lehce nad průměrem (2,5). Rozložení četnosti hodnocení uvádí následující graf

30 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Fyzika mě... absolutní četnost žáků hodně baví 2-docela baví 3-spíš nebaví 4-vůbec nebaví Graf 2.7 Baví žáky ZŠ + NG fyzika ve škole? Proč je fyzika baví či nebaví, mohli žáci ZŠ + NG vyjádřit i slovně. Tyto důvody pak byly seskupeny do typických odpovědí, které uvádí tab Některé velmi specifické odpovědi nebylo možné zahrnout do typických odpovědí, a proto celkový součet všech uvedených důvodů v tabulce není 100 %. typické další důvody fyzika mě baví / nebaví absolutní četnost relativní četnost ( jen nejčastější důvody) protože je ne/zajímavá ,7 % kvůli obsahu předmětu 178 7,7 % protože ji ne/chápu, ne/rozumím 145 7,7 % protože není/je podána zábavně 140 7,4 % kvůli osobě učitele/učitelky 114 6,0 % protože mě všeobecně ne/zajímá 45 2,4 % nevím 24 9,4 % neodpovědělo ,4 % Tab Důvody, proč žáky ZŠ + NG baví / nebaví fyzika Zda žáky ZŠ + NG baví či nebaví fyzika, spojují žáci především se zajímavostí předmětu a obsahem. Vzhledem k ostatním důvodům vcelku nemalé procento žáků vztahuje to, zda je fyzika baví nebo nebaví, i k tomu, zda jí rozumí či nikoliv. Téměř 30 % žáků důvod neuvedlo. Některá vyjádření žáků: Fyzika ve škole mě spíš nebaví, protože mě kámoška pomalu tahá s sebou a já jsem snadno ovladatelná, takže když nedávám pozor, neumím to a potom mě to nebaví. Fyzika ve škole mě hodně baví, protože je zajímavá a lehce se učí. 30

31 2 Jak to vidí žáci Fyzika ve škole mě nebaví, je to nuda a nejde mi, nechci vzorečky a nějaký počty. K čemu mi to je? Fyzika ve škole mě spíš baví, protože děláme pokusy, ale bavila by mě víc, kdybychom pořád nepsali písemky z převodů. Fyzika ve škole mě spíš baví, protože není jednoduchá a pro mě to je výzva. Žáci VG + SOŠ podle očekávání byli v hodnocení fyziky ve škole a mimo ni méně pozitivní, nicméně výsledky nejsou zdaleka tak hrozivé. Ve škole i mimo ni baví fyzika téměř polovinu žáků (viz rozložení četnosti hodnocení v grafu 2.8 a 2.9). Fyzika ve škole mě... absolutní četnost žáků hodně baví 2-docela baví 3-spíš nebaví 4-vůbec nebaví Graf 2.8 Baví žáky VG + SOŠ fyzika ve škole? absolutní četnost žáků Fyzika mimo školu mě hodně baví docela baví spíš nebaví vůbec nebaví Graf 2.9 Baví žáky VG + SOŠ fyzika mimo školu? 31

32 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Proč je fyzika ve škole baví či nebaví, mohli žáci VG + SOŠ vyjádřit i slovně. Tyto důvody pak byly opět seskupeny do typických odpovědí, které uvádí tab Některé velmi specifické odpovědi nebylo možné zahrnout do typických odpovědí, a proto celkový součet všech uvedených důvodů v tabulce není 100 %. typické další důvody fyzika ve škole mě baví / nebaví absolutní četnost relativní četnost (jen nejčastější důvody) protože je ne/zajímavá 207 8,8 % kvůli osobě učitele/učitelky 189 8,1 % kvůli obsahu předmětu 186 7,9 % protože ji ne/chápu, ne/rozumím 160 6,8 % protože není/je podána zábavně 111 4,7 % protože mě všeobecně ne/zajímá 98 4,2 % nevím 25 1,1 % neodpovědělo ,1 % Tab Důvody, proč žáky VG + SOŠ baví / nebaví fyzika ve škole Zda žáky VG + SOŠ baví či nebaví fyzika ve škole, je spojováno především se zajímavostí předmětu, obsahem předmětu a osobností učitele/učitelky. Nezanedbatelné procento žáků vztahuje to, zda je fyzika baví, k tomu, jestli jí rozumí či nikoliv. Více než třetina žáků důvod neuvedla. Některá vyjádření žáků: Fyzika ve škole mě spíš baví, protože mám prostor k vlastní práci. Fyzika ve škole mě spíš baví, protože vím, co dělat. Fyzika ve škole mě spíš nebaví, protože si musím psát něco, čemu nerozumím. Fyzika ve škole mě spíš nebaví, protože z větší části je mi k ničemu. Fyzika ve škole mě spíš nebaví, protože se více soustředím na jiné předměty. Fyzika ve škole mě spíš nebaví, protože je moc složitá, zachraňuje to dobrý kantor. Fyzika ve škole mě spíš baví, protože se dozvím něco, co jsem ani netušil. Fyzika ve škole mě spíš baví, protože jsou i horší předměty. Fyzika ve škole mě vůbec nebaví, protože mi vůbec nejde a nerada se do ní vrtám. Fyzika ve škole mě spíš baví, ale jak kdy... Jsou témata, která hltám, ale i hodiny, kde usínám. Proč žáky VG + SOŠ baví či nebaví fyzika mimo školu, vysvětlovali zejména důvody v následující tab Důvod, proč žáky baví či nebaví fyzika v mimoškolních aktivitách, uvedla pouze třetina žáků, tedy mnohem méně než k fyzice ve škole. Nejčastěji uváděli jako důvod zajímavost či nezajímavost fyziky. Téměř 7 % žáků vyjádřilo pozitivní důvod, a sice, že je fyzika baví, protože je užitečná pro život, praktická a protože je všude okolo nás. 32

33 2 Jak to vidí žáci typické další důvody fyzika mimo školu mě baví / nebaví (jen nejčastější důvody) absolutní četnost relativní četnost protože je ne/zajímavá 196 8,4 % protože je užitečná pro život, praktická, důležitá 118 5,0 % protože mě ne/baví 101 4,3 % protože ji ne/chápu, ne/rozumím 37 1,6 % protože je všude okolo nás 43 1,8 % nevím 32 1,4 % neodpovědělo ,1 % Tab Důvody, proč žáky VG + SOŠ baví / nebaví fyzika mimo školu Některá vyjádření žáků: Fyzika mimo školu mě vůbec nebaví, protože ji moc ve volném čase nevyužívám a nebudu si počítat vzorečky pro mytí nádobí. Fyzika mimo školu mě spíš nebaví, protože mám málo volného času, abych se fyzice víc věnoval. Fyzika mimo školu mě vůbec nebaví, ve škole je aspoň sranda. Fyzika mimo školu mě spíš nebaví, protože nemám povoleno doma dělat pokusy. Fyzika mimo školu mě spíš baví, protože je to na zcela jiné úrovni. Fyzika mimo školu mě hodně baví, protože si zkouším pokusy Zdá se žákům fyzika potřebná v budoucím životě? Žáci měli odpovědět na otázku, zda budou nebo nebudou potřebovat fyziku ve svém životě. Jak dopadlo dotazování žáků ZŠ + NG a VG + SOŠ, ukazuje následující graf 2.10 a graf Téměř dvě třetiny žáků ZŠ + NG a více než polovina žáků VG + SOŠ se domnívá, že fyziku ve svém dalším životě budou potřebovat. Chlapci vnímají fyziku jako potřebnější než dívky. 33

34 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? rel. četnost žáků v % Fyziku ve svém životě potřebovat: Fyziku ve svém životě potřebovat: rel. četnost žáků v % všichni dívky chlapci 0 budu nebudu 0 budu nebudu Graf 2.10 Co si žáci ZŠ + NG myslí o potřebnosti fyziky Graf 2.11 Co si žáci VG + SOŠ myslí o potřebnosti fyziky 2.8 Jak vnímají v souvislosti s fyzikou žáci VG + SOŠ rozdíly mezi dívkami a chlapci? Žákům VG + SOŠ byla předložena k vyplnění v rámci dotazníku i následující tabulka Žáci dívky i chlapci měli v tab umístěním křížků vyjádřit, co si myslí o uvedených tvrzeních. Protože v záhlaví dotazníku žáci uváděli svoje pohlaví, bylo možné analyzovat odpovědi právě podle něj. Výsledky názorně ukazuje graf spíš holky spíš kluci holky i kluci stejně Fyziku potřebují v povolání Fyziku umí lépe Z fyziky mají lepší známky Fyziku v životě využijí Tab Vnímání rozdílů mezi dívkami a chlapci 34

35 2 Jak to vidí žáci rel. četnost výběru možností v % Fyziku... X odpovědi všech D odpovědi dívek Ch odpovědi chlapců spíš holky spíš kluci stejně X D Ch X D Ch X D Ch X D Ch... potřebují v povolání... umí lépe... mají lepší známky... v životě využijí Graf 2.12 Vnímání rozdílů mezi dívkami a chlapci Při pohledu do grafu 2.12 na písmena D a Ch zjistíme, že ve většině případů není velký rozdíl mezi odpověďmi dívek a chlapců. Pouze v případě, kdy měli žáci rozhodnout, kdo zda spíš holky, spíš kluci nebo holky i kluci stejně mají z fyziky lepší známky (3. část grafu), byla relativní četnost jednotlivých odpovědí u dívek a chlapců rozdílná. Necelých 20 % dívek uvedlo, že lepší známky z fyziky mají spíš holky, asi 30 % dívek uvedlo spíš kluci a asi 50 % si myslí, že holky i kluci stejně. Odpovědi chlapců jsou trochu odlišné: Více než 20 % chlapců se domnívá, že lepší známky z fyziky mají spíš holky, asi 40 % spíš kluci a taktéž 40 % kluci i holky stejně. Bez ohledu na pohlaví dotazovaných si většina žáků myslí (asi 60 %), že fyziku potřebují v povolání spíš kluci a že fyziku umí lépe spíš kluci, zatímco asi jedna třetina žáků se domnívá, že fyziku potřebují v povolání a fyziku umí holky i kluci stejně. Zajímavý je rozdíl v odpovědích na potřebnost fyziky v povolání (1. část grafu) a využitelnost fyziky v životě (4. část grafu). Zatímco asi 60 % žáků si myslí, že fyziku budou potřebovat v povolání spíš kluci, a asi 40 % žáků si myslí, že holky i kluci stejně, využitelnost fyziky v životě pro kluky i pro holky i kluky stejně vnímá shodně polovina žáků. 35

36 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? 2.9 Jaké názory mají žáci na povolání, která vyžadují dobré znalosti a dovednosti z fyziky? Žáci ZŠ + NG V případě vyplňování částí dotazníku týkajících se povolání měli žáci ZŠ + NG vyjádřit svůj názor, zda souhlasí s uvedeným tvrzením či nikoliv, pouze na dvoustupňové škále: 1 souhlasím, 2 nesouhlasím. Nicméně lze předpokládat, že ve skutečnosti je tato škála spojitá nebo sice diskrétní, ale s větším počtem možných stupňů. Proto jsou pro větší přehlednost uvedeny pouze vážené průměry hodnocení jednotlivých položek místo relativních či absolutních četností. Získané výsledky uvádí následující graf O povolání si myslím, že... 1 je prospěšné společnosti je snadné je pro talent. na F je dobře placené je pro samotáře je zábavné se s ním dobře uplatní ho může dělat každý souhlasím hodnocení nesouhlasím inženýr/ka fyzik/fyzička 2 učitel/ka Graf 2.13 Charakteristika povolání očima žáků ZŠ + NG Žáci ZŠ + NG tedy vnímají povolání inženýra/inženýrky především jako zábavné, dobře placené a že ho může dělat skoro každý; fyzika/fyzičky především jako prospěšné společnosti, snadné, vhodné pro lidi, kteří mají talent na fyziku, a že se s ním lze dobře uplatnit; učitele/učitelky fyziky jako povolání, se kterým se lze dobře uplatnit, zábavné, snadné a může ho dělat skoro každý. Žáci ZŠ + NG nesouhlasí s tím, že povolání inženýra/inženýrky je pro talentované na fyziku, prospěšné společnosti, snadné a dobře se s ním uplatní; fyzika/fyzičky je dobře placené a zábavné; učitele/učitelky fyziky je pro talentované na fyziku. 36

37 2 Jak to vidí žáci Porovnáme-li jednotlivá povolání mezi sebou, zjistíme například, že žáci vnímají povolání nejen učitele fyziky, ale také fyzika jako vcelku snadné. Jedině povolání fyzika označili jako vhodné pro lidi, kteří mají talent na fyziku, a jako nezábavné. Naproti tomu pouze o povolání inženýra si myslí, že je dobře placené. Výroky povolání vhodné pro samotáře a povolání, které může dělat každý jsou hodnoceny velmi podobně a okolo průměru, což naznačuje, že žáci mezi nabízenými povoláními neumějí rozlišit Žáci VG + SOŠ Žáci středních škol se k povoláním vyjadřovali již pomocí čtyřstupňové škály (1 velmi souhlasím s daným tvrzením, 2 spíše souhlasím, 3 spíše nesouhlasím a 4 velmi nesouhlasím). Přehled daných výroků je spolu s získaným hodnocením uveden v následující tab Pro větší přehlednost jsou dané výroky seřazeny podle míry souhlasu. Položka s hodnotou nejblíže k průměru (2,5), je označena modře. výroky inženýr/ka výroky fyzik/čka výroky učitel/ka je pro lidi, kteří mají je pro lidi, kteří 1,7 talent na fyziku nejsou normální 1,2 je dobře placené 1,5 je pro lidi, kteří je pro lidi, kteří mají 1,8 nejsou normální talent na fyziku 1,5 je časově náročné 1,6 se s ním člověk je pro lidi, kteří mají 1,9 je tvůrčí (kreativní) 1,7 dobře uplatní talent na fyziku 1,6 je prospěšné společnosti 2,0 je snadné 1,8 je prestižní 1,7 je časově náročné 2,0 je prospěšné společnosti 1,8 je tvůrčí (kreativní) 2,0 je dobře placené 2,0 rozvíjí schopnosti lidí, kteří se mu věnují 2,0 je dobře placené 2,1 je vhodné pro lidi samotáře může ho dělat skoro každý rozvíjí schopnosti lidí, kteří se mu věnují je prospěšné společnosti 1,8 2,2 2,1 je zábavné 2,7 2,2 je dobrodružné 2,4 je zábavné 2,3 je vhodné pro lidi samotáře 2,5 rozvíjí schopnosti lidí, kteří se mu věnují je zábavné 2,9 je časově náročné 2,6 je pro lidi, kteří nejsou normální může ho dělat skoro každý 2,7 2,8 2,5 je dobrodružné 2,8 se s ním člověk dobře uplatní může ho dělat skoro se s ním člověk 3,1 každý dobře uplatní 2,8 je snadné 2,9 je prestižní 3,1 je prestižní 2,8 je tvůrčí (kreativní) 3,2 je snadné 3,3 je dobrodružné 2,9 je pro samotáře 3,6 Tab Charakteristika povolání žáky VG + SOŠ 2,9 37

38 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Žáci VG + SOŠ vnímají povolání inženýra/inženýrky především, že je pro talentované na fyziku, pro nenormální lidi, lze se s ním dobře uplatnit a je podle nich nesnadné, nemající společenskou prestiž a nesouhlasí s tím, že ho může dělat skoro každý; fyzika/fyzičky především jako pro nenormální, talentované na fyziku, tvůrčí a snadné, nesouhlasí, že je dobrodružné a prestižní a lze se s ním dobře uplatnit. Toto vcelku odpovídá stereotypní představě šíleného vědce. učitele/učitelky fyziky především jako dobře placené, časově náročné a pro talentované na fyziku; podle žáků toto povolání není snadné, tvůrčí a vhodné pro samotáře; Pro snadnější porovnání jednotlivých povolání mezi sebou byl vytvořen graf Použitá škála je od 1 velmi souhlasím až po 4 velmi nesouhlasím. O povolání si myslím, že... 1 je tvůrčí (kreativní) je prospěšné společnosti je snadné je časově náročné je prestižní je pro talent. na F je pro nenormální je dobře placené je vhodné pro samotáře rozvíjí schopnosti je zábavné se s ním dobře uplatní ho může dělat každý je dobrodružné hodnocení inženýr/ka fyzik/fyzička učitel/ka fyziky Graf 2.14 Charakteristika povolání očima žáků VG + SOŠ Z porovnání jednotlivých povolání můžeme získat především tyto více či méně překvapivé závěry: 1. Všechna nabízená povolání jsou žáky vnímána jako prospěšná společnosti a pro lidi, kteří jsou talentovaní na fyziku. 2. Všechna povolání vnímají žáci jako dobře placená. 3. Povolání učitele fyziky na rozdíl od ostatních povolání nevnímají žáci VG + SOŠ jako tvůrčí. 38

39 2 Jak to vidí žáci 4. Jedině povolání fyzika je podle názoru žáků snadné a v porovnání s ostatními povoláními časově nejméně náročné. 5. Jedině povolání učitele fyziky bylo žáky označeno jako prestižní. 6. Povolání fyzika a inženýra jsou vnímána jako pro nenormální lidi. 7. Žáci výrazně nesouhlasí s tím, že povolání učitele je pro samotáře. 8. Žáci souhlasí, že s povoláním inženýra se lze dobře uplatnit. Ostatní povolání jsou v tomto ohledu hodnocena mírně negativně. 9. Podle názoru žáků povolání fyzika může dělat každý, se stejným tvrzením o povolání učitele a inženýra žáci nesouhlasí. 10. Položky s nejmenšími rozdíly v hodnocení žáky jsou je pro talentované na fyziku, je prospěšné společnosti Rozdíly v odpovědích žáků VG + SOŠ s horšími a lepšími výsledky ve fyzice Na základě rozložení četností známek žáků byli do skupiny žáků s lepšími výsledky vybráni žáci, kteří měli na posledním pololetním vysvědčení z fyziky 1, a do skupiny žáků s horšími výsledky žáci, kteří ve stejném období získali z fyziky 3. povolání inženýra/inženýrky: jedničkáři vnímají jako snadné. Souhlasí s tím, že je pro samotáře na rozdíl od trojkařů, kteří vyjádřili mírný nesouhlas s tímto tvrzením. povolání fyzika/fyzičky: trojkaři více souhlasí s tím, že je prospěšné společnosti a je snadné. Naopak se nedomnívají, že je časově náročné. Jedničkáři vyjádřili s tímto tvrzením mírný souhlas. Jedničkáři také více souhlasí s tím, že toto povolání je pro nenormální lidi. povolání učitele/učitelky fyziky: Jedničkáři více souhlasí s tím, že toto povolání je pro talentované a že je prestižní Volba povolání Třetina žáků ZŠ + NG už někdy zauvažovala nad tím, že by se chtěla stát inženýrem/inženýrkou. O povolání učitele/učitelky fyziky takto uvažovalo okolo 10 % žáků. Stejně tomu tak bylo v případě povolání fyzika/fyzičky. Více než polovina žáků VG + SOŠ někdy uvažovala o tom, stát se inženýrem; být fyzikem někdy napadlo téměř 13 % žáků. Nejmenší oblibě se těší povolání učitele/učitelky fyziky. Už o něm někdy uvažovalo jen necelých 7 % dotázaných žáků. Poměr žáků (shodně pro žáky ZŠ + NG i VG + SOŠ), které už někdy napadlo, že by se mohli stát inženýrem, ku těm, kteří o tom zatím neuvažovali, se s horší známkou z fyziky zmenšuje. 39

40 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Jak by se podle žáků VG + SOŠ musela daná povolání změnit, aby je více lákala? Výsledky uvádí následující tab Povolání by mě víc lákalo, relativní četnost výběru odpovědí rozhodně ano a spíše ano v % inženýr/ka fyzik/ učitel/ka fyzička fyziky rozhodně spíš rozhodně spíš rozhodně spíš ano ano ano kdyby bylo lépe placené 34,7 26,6 18,4 25,3 22,9 37,4 kdyby mělo větší společenskou prestiž (více uznávané) 30,0 29,2 19,0 30,8 19,1 28,3 kdybych o něm víc věděl/a 19,2 18,9 12,6 20,8 20,6 31,2 kdyby studium na VŠ nebylo tak obtížné kdybych dobře znal/a někoho, kdo toto povolání dělá 25,2 26,1 16,3 29,1 17,3 24,6 22,0 15,0 12,6 19,2 10,3 20,7 kdyby nebylo časově náročné 15,6 21,8 8,7 18,2 10,3 17,9 Tab Relativní četnost výběru odpovědí rozhodně ano a spíš ano Vcelku vysoké procento žáků vybíralo odpověď nemá vliv, což byla třetí volba mimo rozhodně lákalo a spíš lákalo. V případě povolání inženýra tuto alternativu zvolilo 36 % 61 % žáků, v případě povolání fyzika 48 % 70 % žáků a u povolání učitele 37 % 70 %. Žáky by více lákalo, kdyby povolání byla lépe placená, zejména povolání inženýra a učitele fyziky. Dále se ukazuje, že je pro žáky důležité, aby povolání mělo dobrou společenskou prestiž. Naopak nejmenší vliv má časová náročnost povolání a více než polovinu žáků by neovlivnilo ani to, kdyby znali někoho, kdo toto povolání vykonává. Obtížnost studia na VŠ by ovlivnila asi polovinu žáků, přičemž nejméně u učitelského povolání a nejvíce u povolání inženýra. Získané výsledky ilustruje také graf

41 2 Jak to vidí žáci rel. četnosti žáků v % Povolání by mě více lákalo, kdyby. lépe placené větší společenskou prestiž kdybych o němstudium na VŠ víc věděl/a nebylo tak obtížné inženýr/ka fyzik/fyzička učitel/ka fyziky dobře znal/a nebylo časově někoho, kdo náročné toto povolání dělá Graf 2.15 Relativní četnost výběru odpovědí rozhodně ano, spíše ano a nemá vliv 2.10 Jak vnímají fyziku žáci pražských gymnázií? Je žákům fyzika blízká nebo vzdálená? Je pro ně spíše nudná nebo zábavná? Jak moc je pro ně užitečná nebo složitá či stará? Do jaké míry si žáci spojují fyziku s přírodou? Vnímají žáci fyziku spíše jako vyučovací předmět nebo jako vědní obor? Jak si žáci asociují pojem fyzika s jinými pojmy? Do jaké míry mají žáci fyziku spojenu s pravdou či životem? Nakolik ji spíše spojují se školou nebo kulturou? Takové a další podobné otázky jsme si položili v rámci výzkumu, kterému jsme se věnovali vedle dotazníkového šetření, s jehož výsledky jsme vás seznámili v rámci předcházejících částí Krátce o realizaci výzkumu Hlavním cílem výzkumu bylo u vzorku středoškolských žáků zmapovat subjektivní význam připisovaný pojmům fyzika a matematika. Výzkum byl poprvé realizován v roce 2004 (viz [6]). Na výzkum jsme navázali v roce 2007 s tím, že jsme navíc zkoumali, jak je fyzika žáky vnímána v porovnání s biologií. Jako výzkumnou metodu jsme použili metodu sémantického diferenciálu. Tato psychoanalytická metoda, která je využívaná nejen v oblastech pedagogiky, umožňuje zajímavým způsobem měřit skryté významy pojmů v pojetí zkoumaných subjektů (zde žáků). Za autora techniky bývá nejčastěji označován Charles E. Osgood, který společně se svými spolupracovníky v roce 1957 uveřejnil o této metodě soubornou práci. 41

42 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Úkolem žáků v našem výzkumu bylo, aby při dotazování umístili vybrané pojmy (např. příroda, fyzika, škola, hra, život, kultura a další, viz grafy 2.21 a 2.22) na třinácti sedmibodových škálách (např. stará-mladá, vzdálená-blízká a další, viz graf 2.16). Základem celé metody je potom hledání skupin pojmů, jejichž umístění na vybraných škálách je nejpodobnější. Konkrétní cílovou skupinu v našem výzkumu tvořili žáci pražských gymnázií. V roce 2004 jsme se zaměřili na žáky, jejichž studijní zkušenost odpovídala úrovni prvního, druhého a třetího ročníku čtyřletého studia. V roce 2007 byli dotazováni žáci pouze z úrovně třetího ročníku. listopad prosinec 2004 květen 2007 celkem z toho třeťáci třeťáci 901 žáků 276 žáků 230 žáků Tab Četnosti skupin dotazovaných žáků S bližšími informacemi o konstrukci použitého výzkumného nástroje, organizaci sběru dat a o výsledcích našeho výzkumu (včetně výsledků z roku 2004) se můžete seznámit na webových stránkách projektu. V této části pouze krátce shrneme zásadní výsledky výzkumu Vybrané výsledky výzkumu V následujících grafech jsme se zaměřili na prezentaci výsledků, které se vztahují k hlavním závěrům našeho výzkumu uvedeným dále a které považujeme za zajímavé (nejen) pro vás, učitele z praxe. Při pohledu do grafu 2.16 se můžete například zkusit zamyslet nad tím, proč je žákům fyzika vzdálená nebo proč ji vnímají jako složitou, nudnou či starou. Zajímavé bylo srovnat pohled žáků, kteří v jedné z doplňkových otázek uvedli, že fyziku vnímají spíše jako vyučovací předmět, s pohledem žáků, kteří uvedli, že fyziku vnímají spíše jako vědní obor. Uvedené výsledky jsou vyneseny v grafu V tab se můžete seznámit s četnostmi jednotlivých skupin. Za zmínku jistě stojí, že velikosti skupin jsou co do počtu žáků srovnatelné. Můžeme dokonce říci, že není pravda, že by většina žáků vnímala fyziku spíše jako vyučovací předmět než jako vědní obor. A je třeba podtrhnout, že žáci, kteří vnímají fyziku spíše jako vědní obor, vnímají fyziku pozitivněji než žáci, kteří ji vnímají spíše jako vyučovací předmět. 42

43 2 Jak to vidí žáci 7 užitečná rychlá silná pestrá FYZIKA neužitečná pomalá slabá jednotvárná stará vzdálená ošklivá pasivní povrchní nudná tuhá úzká jednoduchá mladá blízká krásná aktivní hluboká zábavná pružná široká složitá ohodnocení posuzovacích škál žáci 2004 žáci 2007 Graf 2.16 Význam pojmu FYZIKA vnímaný středoškolskými žáky z hlediska jednotlivých posuzovacích škál Pojem fyzika vnímáte spíše ve významu 2007 vyuč. předmět vědní obor v jiném celkem Čtyřletá Osmiletá třeťáci a septimy Pojem fyzika vnímáte spíše ve významu 2004 vyuč. předmět vědní obor v jiném celkem prváci druháci třeťáci kvinty sexty septimy prváci a kvinty druháci a sexty třeťáci a septimy čtyřletá osmiletá všichni žáci Tab Četnosti odpovědí skupin žáků podle toho, jak vnímají fyziku 43

44 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? 7 užitečná FYZIKA neužitečná pomalá slabá jednotvárná stará vzdálená ošklivá pasivní povrchní nudná tuhá úzká jednoduchá rychlá silná pestrá mladá blízká krásná aktivní hluboká zábavná pružná široká složitá ohodnocení posuzovacích škál Pojem FYZIKA vnímáte spíše ve významu... vyučovací předmět vědní obor Graf 2.17 Srovnání vnímání významu pojmu FYZIKA dvěma skupinami žáků (2007) 7 užitečná rychlá silná pestrá mladá neužitečná pomalá slabá jednotvárná stará vzdálená ošklivá pasivní povrchní nudná tuhá úzká jednoduchá blízká krásná aktivní hluboká zábavná pružná široká složitá ohodnocení posuzovacích škál FYZIKA VĚDA Graf 2.18 Srovnání vnímání významu pojmů FYZIKA a VĚDA (2007) Souvisejícím faktem je, že žáci vnímají pojem fyzika značně odděleně od pojmu věda (viz graf 2.18). Žáci, kteří fyziku vnímají spíše jako vědní obor, mají uvedené pojmy blíže asociované než žáci, kteří fyziku vnímají spíše jako vyučovací předmět. 44

45 2 Jak to vidí žáci neužitečná pomalá slabá jednotvárná stará vzdálená ošklivá pasivní povrchní nudná tuhá úzká jednoduchá užitečná rychlá silná pestrá mladá blízká krásná aktivní hluboká zábavná pružná široká složitá ohodnocení posuzovacích škál FYZIKA MATEMATIKA BIOLOGIE Graf 2.19 Srovnání vnímání významu pojmů FYZIKA, MATEMATIKA a BIOLOGIE Pohledem do grafu 2.19 zjistíme, že biologie je žáky vnímána pozitivněji než fyzika, zvláště z hlediska charakteristik pestrosti, blízkosti, zábavnosti a dále krásy a užitečnosti. Graf 2.19 mimo to nabízí srovnání s vnímáním matematiky. Jedna z doplňkových otázek dotazníku zjišťovala míru toho, jak žáky fyzika, respektive biologie a matematika, baví. Následující graf 2.20, ve kterém jsou četnosti žáků, poukazuje na skutečnost, že biologie žáky baví více než fyzika. 60 počet studentů Žáci 2007 FYZIKA BIOLOGIE MATEMATIKA (pořadí sloupců) velmi vůbec ne Daný předmět Vás baví Graf 2.20 Četnosti odpovědí na otázku, jak žáky sledované předměty baví 45

46 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? 7 6,5 6 5,5 5 4,5 4 Rozložení pojmů (složitost X užitečnost) INTERNET internet VĚDA hra HRA povinnost VZOREC POVINNOST KULTURA kultura láska život LÁSKA ŽIVOT EXPERIMENT technika pravda TECHNIKA škola SVĚT PRAVDA budoucnost ŠKOLA experiment BUDOUCNOST BIOLOGIE MATEMATIKA matematika vzorec já JÁ teorie TEORIE věda příroda PŘÍRODA svět FYZIKA fyzika 4 4,5 5 5,5 6 6,5 jednoduchá složitá (1 7) neužitečná užitečná (1 7) Graf 2.21 Vybraný dimenzionální řez sémantickým prostorem žáků I 46

47 2 Jak to vidí žáci 6,5 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 Rozložení pojmů (složitost X zábavnost) HRA hra INTERNET internet kultura KULTURA experiment EXPERIMENT LÁSKA BUDOUCNOST budoucnost JÁ láska já ŽIVOT život SVĚT svět příroda PŘÍRODA technika TECHNIKA VĚDA věda PRAVDA BIOLOGIE pravda MATEMATIKA ŠKOLA matematika škola POVINNOST povinnost TEORIE teorie FYZIKA fyzika VZOREC vzorec 4 4,5 5 5,5 6 6,5 jednoduchá složitá (1 7) nudná zábavná (1 7) Graf 2.22 Vybraný dimenzionální řez sémantickým prostorem žáků II 47

48 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Vybrané řezy (viz graf 2.21 a graf 2.22) nabízejí srovnání významu všech sledovaných pojmů z hlediska škál uvedených na svislé a vodorovné ose. Platí, že čím jsou si pojmy v sémantickém prostoru blíže, tím blíže jsou dotazovanou skupinou asociovány jejich významy. V popředí (velkými písmeny) jsou vyznačeny výsledky výzkumu roku 2007, v pozadí (šedými malými písmeny) jsou uvedeny výsledky z původního výzkumu z roku Závěry Na závěr zrekapitulujeme nejdůležitější výsledky dotazníkového šetření (viz části 2.2 až 2.9). Hodnocení obecně pozitivní 1. Hodnocení výroků v dotazníku se ve většině případů pohybovalo nad průměrem nebo bylo pozitivnější, než bychom očekávali na základě výsledků jiných výzkumů. Např. fyzika ve škole i mimo školu žáky VG + SOŠ spíše nebaví, nicméně získané průměrné hodnoty (2,6 a 2,7) nejsou od středu škály (2,5) příliš vzdáleny. Žáci ZŠ + NG dokonce vyjádřili mírně nadprůměrný výsledek (2,3), tj. fyzika je spíše baví. Žáci ZŠ + NG pozitivnější než žáci VG + SOŠ 2. Žáci ZŠ + NG hodnotili pozitivněji než žáci VG + SOŠ. Zájem o moderní technologie, astrofyziku a optiku 3. Žáci obecně preferují ve výuce především témata, která se týkají moderních technologií a vesmíru. Žáci VG + SOŠ preferují především optiku a astrofyziku, které však bývají obvykle řazeny až na konci celého fyzikálního kurzu. Z motivačního hlediska je toto zařazení nevhodné. Zájem o získávání dovedností užitečných pro život 4. Žáci by se ve fyzice chtěli zaměřit především na získávání dovedností užitečných pro život. Nejméně by je pak zajímaly životy vědců a historické souvislosti. Zájem o provádění pokusů vlastníma rukama 5. Nejoblíbenější činností, kterou by žáci rádi provozovali, je provádění pokusů vlastníma rukama. Učení se hlavně kvůli známkám 6. Fyziku se žáci nejčastěji učí proto, že chtějí mít dobré známky a protože jejich rodiče chtějí, aby měli dobré známky. Žáci VG + SOŠ se fyziku učí také proto, že ji podle svého názoru budou potřebovat v budoucím povolání. Nejméně žáků souhlasí s tím, že by se fyziku učilo proto, že je baví. Fyzika vnímána spíše jako pro chlapce 7. Fyzika bývá vnímána jako předmět spíše určený chlapcům, přestože fyzika je hodnocena jako potřebná a využitelná v životě i pro dívky. 48

49 2 Jak to vidí žáci Neupřednostňování pohlaví učitele 8. Většina žáků VG + SOŠ nepreferuje pohlaví učitele. Žáci ZŠ + NG jsou více diferencovaní (přibližně jedna třetina preferuje učitele, necelá jedna pětina učitelku a polovina žáků nepreferuje vyučujícího podle pohlaví). Potřebnost fyziky v životě 9. Více než 50 % žáků se domnívá, že fyziku budou potřebovat ve svém životě. Nejasné představy o povoláních spojených s fyzikou 10. Faktory, které by žáky VG + SOŠ více motivovaly k výběru povolání učitele/učitelky fyziky, fyzika/fyzičky, inženýra/inženýrky, více než polovina dotázaných neumí posoudit. Následující závěry vyplynuly z výzkumu prováděného metodou sémantického diferenciálu (viz část 2.10). Fyzika vnímána jako vzdálená, nudná, složitá a stará 11. Fyzika je žákům vzdálená ; dále je pro žáky nudná, složitá a stará. Fyzika vnímána jako vědní obor 12. Není pravda, že by většina žáků vnímala fyziku více jako vyučovací předmět než jako vědní obor. Fyzika vnímána pozitivněji těmi, kteří ji vidí jako vědní obor 13. Žáci, kteří fyziku vnímají spíše jako vědní obor, vnímají fyziku pozitivněji než žáci, kteří ji vnímají spíše jako vyučovací předmět. Fyzika vnímána odděleně od vědy 14. Pojem fyzika vnímají žáci značně odděleně od pojmu věda. Biologie vnímána pozitivněji než fyzika 15. Biologie je žáky vnímána pozitivněji než fyzika. Biologie žáky baví více než fyzika. Fyzika spojována s teorií, vzorcem, školou a povinností 16. Pojem fyzika je žáky asociován spíše s pojmy teorie, vzorec, škola a povinnost než s pojmy věda, příroda, svět a láska. Ověření výsledků předchozího výzkumu 17. Výsledky výzkumu z roku 2007 mimo jiné potvrzují výsledky výzkumu realizovaného v letech

50 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Literatura [1] LAVONNEN, J. Pupil Interest in Physics: A Survey in Finland. Dostupné na www: (cit ). [2] Projekt ROSE The Relevance of Science Education. Dostupné na www: (cit ). [3] WILLIAMS, C. Why aren t secondary students interested in physics? In Physics Education, 2003, 38(4), s [4] SVOBODA, E.; HÖFER, G. Názory a postoje žáků k výuce fyziky. In Matematika-fyzika-informatika, 2006/2007, č. 4, s ISSN [5] ŽÁK, V.; KEKULE, M. Postoje studentek a studentů k fyzice a její výuce. In Sborník příspěvků z konference "50 let didaktiky fyziky v ČR". Olomouc: UPOL, ISBN Dostupné na www: (cit ). [6] PŐSCHL, R. Výzkum vnímání významu matematiky a fyziky středoškolskými studenty. Diplomová práce. Praha: MFF, Dostupné na www: (cit ). 50

51 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy Aneb čeští žáci v mezinárodním srovnání Dana Mandíková Česká republika se od devadesátých let minulého století zapojuje do dvou velkých mezinárodních výzkumů zjišťujících znalosti a dovednosti žáků v oblasti matematiky, přírodních věd a čtenářské gramotnosti TIMSS a PISA. Součástí výzkumů jsou kromě vlastních výkonových testů i rozsáhlá dotazníková šetření. Podrobněji jsme se zabývali zjištěními těchto výzkumů ve třech oblastech, a to postoji žáků k přírodním vědám a přírodovědným předmětům; metodami a formami práce v hodinách přírodovědných předmětů a výsledky českých žáků v přírodovědných a zejména fyzikálních úlohách. V této kapitole se čtenář seznámí s některými výsledky provedených analýz. 3.1 Co je TIMSS a PISA charakteristika výzkumů Výzkum TIMSS TIMSS je zkratkou pro Třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělávání. Předmětem zkoumání je kurikulum, a to jednak kurikulum zamýšlené (cíle výuky matematiky a přírodovědných předmětů tak, jak jsou definovány na úrovni vzdělávacího systému), pak také kurikulum realizované (učivo skutečně předané žákům), a zejména kurikulum dosažené (učivo skutečně osvojené žáky). Informace o zamýšleném kurikulu byly získávány především analýzou učebních osnov a nejpoužívanějších učebnic. Zástupci zúčastněných zemí vyplňovali na začátku výzkumu rovněž dotazníky zjišťující základní charakteristiky vzdělávacího systému. Řadu informací o realizovaném a dosaženém kurikulu poskytlo dotazníkové šetření mezi žáky, učiteli a řediteli škol, které probíhalo současně s testováním na školách. Hlavním zdrojem poznatků o dosaženém kurikulu pak bylo vlastní testování žáků. Česká republika se výzkumu TIMSS zúčastnila v letech 1995, 1999 a Hlavní a nejrozsáhlejší šetření proběhlo v roce 1995, zúčastnilo se ho 43 zemí z celého světa. Testovány byly následující věkové kategorie žáků (ve výzkumu označované jako populace): Devítiletí žáci (populace 1) ve většině školských systémů se stejně jako v ČR jednalo o 3. a 4. ročník školní docházky. Třináctiletí žáci (populace 2) ve většině školských systémů se stejně jako v ČR jednalo o 7. a 8. ročník školní docházky. Žáci posledních ročníků všech typů středoškolského vzdělávání (populace 3) tuto skupinu dále označujeme jako žáci na konci SŠ. U těchto žáků se zjišťovala úroveň tzv. matematické a přírodovědné gramotnosti, tj. schopnosti používat běžné matematické a přírodovědné pojmy a operace. 51

52 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Zúčastněné země měly dále možnost podrobit speciálním testům dvě skupiny žáků na konci SŠ, a to žáky, kteří prošli náročnější výukou matematiky, a žáky, kteří měli ve svých osnovách zařazenu výuku fyziky. V ČR tvořili tyto skupiny žáci gymnázií. U 9letých a 13letých žáků bylo dále možné na vzorku zhruba 500 žáků testovat praktické dovednosti při řešení experimentálních úloh. ČR se účastnila všech uvedených aktivit s výjimkou testování praktických dovedností 9letých žáků. V roce 1999 proběhl další výzkum označovaný jako TIMSS-R, kterého se zúčastnilo 38 zemí. Výzkum byl zúžen jen na jednu věkovou skupinu, a to žáky, kteří chodí ve většině zúčastněných zemí do 8. ročníku (dále je označujeme jako 13leté). Další výzkum proběhl v roce 2007, testováni byli žáci 4. a 8. ročníků. Výsledky tohoto šetření budou zveřejněny v závěru roku Výzkum PISA PISA je mezinárodní výzkum čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků. Pořádá ho Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD). Výzkum probíhá ve tříletých fázích, v každé z nich je jedné ze tří sledovaných oblastí věnovaná zvýšená pozornost. Výzkum PISA je zaměřen především na zjištění praktických znalostí a dovedností žáků a jejich schopnost použít je v běžném životě. Gramotnost, kterou výzkum zkoumá, je chápána jako soubor vědomostí a dovedností nezbytných pro život. Informace se získávají formou písemného testování žáků a dotazníkovým šetřením mezi žáky a řediteli škol. V roce 2000 byl výzkum PISA zaměřen především na zjišťování úrovně čtenářské gramotnosti. Zúčastnilo se ho 32 zemí. V roce 2003 byla v centru pozornosti výzkumu PISA matematická gramotnost. Zúčastnilo se ho 41 zemí. V roce 2006 byla hlavní sledovanou oblastí výzkumu PISA přírodovědná gramotnost. Výzkum se přitom zaměřil nejen na vědomosti a dovednosti žáků, ale také na zjišťování jejich vztahu k přírodním vědám, jejich postojů k možnému uplatnění v přírodovědných oborech a k tomu, co jim škola v této oblasti studia nabízí. Zúčastnilo se ho 57 zemí z celého světa Zastoupení českých žáků a škol ve výzkumech V tabulce 3.1 jsou uvedeny počty žáků a škol z České republiky zúčastněných v jednotlivých výzkumech. TIMSS letí TIMSS letí TIMSS 1995 žáci na konci SŠ 52 TIMSS-R letí PISA 2000 PISA 2003 PISA 2006 Žáků z ČR Škol z ČR Tab. 3.1 Zastoupení českých žáků a škol ve výzkumech

53 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy 3.2 Postoje žáků a učitelů Dotazníky využívané ve výzkumech TIMSS a PISA obsahují řadu otázek týkajících se postojů žáků k přírodovědným předmětům a přírodním vědám či vztahu učitelů přírodovědných předmětů ke svému povolání. Vybrali jsme celkem 150 otázek (114 ze žákovských, 17 z učitelských a 19 z ředitelských dotazníků), které jsme dále analyzovali. Dále uvádíme jen ukázku některých zajímavých závěrů a výsledků, podrobné výsledky jsou k nahlédnutí na webových stránkách projektu Obliba přírodovědných předmětů Čeští 9letí žáci testovaní v rámci výzkumu TIMSS v roce 1995 měli přírodovědné předměty rádi stejně jako jejich vrstevníci z ostatních zemí. U 13letých žáků a žáků na konci SŠ byla obliba přírodovědných předmětů (obzvláště fyziky a chemie) nejnižší ze zúčastněných zemí. V roce 1999 obliba fyziky, chemie a přírodopisu statisticky významně vzrostla, nicméně obliba fyziky a chemie byla u českých žáků stále pod mezinárodním průměrem. Odpovědi českých žáků týkající se obliby matematiky, fyziky a přírodovědných předmětů zachycuje graf % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Jak rád(a) máš... 0% letí letí letí letí konec SŠ 13letí letí konec SŠ letí letí matematiku? přírodovědné předměty? konkrétně fyziku? konec SŠ velmi rád(a) rád(a) nerad(a) velmi nerad(a) Graf 3.1 Obliba matematiky, fyziky a přírodovědných předmětů obecně Názory žáků na fyziku Kolem 60 % českých 13letých žáků testovaných ve výzkumu TIMSS v roce 1995 a 1999 uvedlo, že se neradi učí fyziku. Zhruba 40 % žáků považovalo fyziku za nudnou. Přestože 70 % žáků považovalo fyziku za důležitou, jen kolem 20 % žáků si umělo představit, že by mohli mít zaměstnání zaměřené na fyziku. 52 % žáků v roce

54 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? 100% Co si myslíš o fyzice? 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% letí letí letí letí letí letí letí letí letí letí a) Rád(a) se učím fyziku b) Fyzika je nudná c) Fyzika je lehká d) Fyzika je důležitá v životě každého člověka e) Rád(a) bych měl(a) zaměstnání, kde se používá fyzika určitě ano ano ne určitě ne Graf 3.2 Názory českých žáků na fyziku uvedlo, že by měli fyziku mnohem raději, kdyby nebyla tak těžká, a 37 % žáků se domnívalo, že na fyziku nemají talent. Některé z těchto názorů ilustruje graf Jsou pro žáky důležité dobré známky? Dobré známky z přírodovědných předmětů považovalo v naší zemi za důležité přes 90 % 9letých a 13letých žáků ve výzkumu TIMSS, na konci SŠ to bylo 65 % žáků. Ve výzkumu PISA 2006 považovalo dobré výsledky v přírodovědných předmětech za důležité 58 % českých žáků, což bylo nejméně ze všech zemí. Známkám z přírodovědných předmětů byla přisuzována menší důležitost než známkám z matematiky a českého jazyka. Přesto byly známky z přírodovědných předmětů lepší než z matematiky. Přes 80 % českých žáků všech věkových kategorií ve výzkumu TIMSS uvedlo, že se musí pilně učit, aby dostávalo dobré známky z přírodovědných předmětů. Kolem 80 % českých 13letých žáků testovaných ve výzkumu TIMSS uvedlo, že chtějí dobré známky z fyziky především kvůli sobě a rodičům. 60 % žáků uvedlo, že potřebují dobré známky z fyziky, aby se dostali na školu podle svého výběru. Práci, kterou chtějí dělat, uvedlo jako důvod pro dobré známky z fyziky 53 % 13letých žáků v roce 1995 a 45 % žáků v roce Tyto odpovědi zachycuje graf

55 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy Potřebuji dostávat dobré známky z fyziky 100% 80% 60% 40% 20% 0% letí letí letí letí letí letí letí letí abych dostal(a) práci, kterou chci abych udělal(a) radost svým rodičům abych se dostala(a) na střední nebo vysokou školu, kterou jsem si vybral(a) sobě pro radost určitě ano ano ne určitě ne Graf 3.3 Proč žáci potřebují dobré známky fyziky Další studium a volba povolání v oblasti přírodních věd Ve výzkumu TIMSS 1995 uvedlo 83 % českých žáků na konci SŠ, že chce po ukončení střední školy dále studovat. Fyziku by si jako obor vybralo 1,5 % z nich. Vysokou školu chtělo vystudovat 30 % 13letých žáků. V roce 1999 vzrostl počet 13letých žáků, kteří chtěli vystudovat vysokou školu, na 57 %. V tomto roce byli žáci též dotazováni, který obor by si vybrali, kdyby měli pracovat v oblasti přírodních věd. Fyziku volilo 16 % žáků. Ve výzkumu PISA 2003 byli žáci tázáni na své představy o nejvyšším dosaženém vzdělání. O tom, že vystudují vysokou školu, bylo přesvědčeno téměř 44 % českých žáků, v získání jen maturity věřilo 35 % žáků. V roce 2006 uvedlo ve výzkumu PISA 55 % českých žáků, že chce vystudovat vysokou školu. Znalosti a dovednosti důležité pro studium na vysoké škole přitom považovalo za jeden z hlavních cílů pedagogické činnosti učitelů 37 % ředitelů škol. Téměř 90 % žáků věřilo, že se jim podaří získat vzdělání, které chtějí. Zájem o studium přírodních věd po skončení střední školy a práci v této oblasti zjištěnou ve výzkumu PISA 2006 ukazuje tabulka 3.2. Je zajímavé, že Česká republika byla jedinou zemí, kde se chtělo přírodním vědám věnovat více dívek než chlapců. Přes 70 % českých žáků ve výzkumu PISA 2006 bylo názoru, že žáci ve škole získávají znalosti a dovednosti potřebné pro povolání v oblasti přírodních věd. 60 % žáků tušilo, kde nalézt informace o povoláních v této oblasti. 55

56 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Chtěl/a bych studovat přírodní vědy po skončení střední školy Chtěl/a bych pracovat v oblasti přírodních věd Celkem ČR 17 % 25 % Dívky ČR 19 % 29 % Chlapci ČR 15 % 22 % OECD 31 % 37 % Tab. 3.2 Zájem o studium a práci v oblasti přírodních věd PISA 2006 Znalosti a dovednosti vedoucí k volbě povolání v oblasti přírodních věd považovalo za jeden z hlavních cílů pedagogické činnosti učitelů 16 % ředitelů testovaných škol Věnují se žáci přírodním vědám i mimo školu? Jedna z otázek ve výzkumu PISA 2006 se týkala toho, jak se žáci vzdělávají v oblasti přírodních věd mimo školu. Odpovědi českých žáků zachycuje tabulka 3.3. Jako nejoblíbenější způsob se ukázalo sledování televizních pořadů s přírodovědnou tématikou, což činilo alespoň někdy 87 % českých žáků, přírodovědné časopisy či novinové články s přírodovědnou tématikou četlo alespoň někdy 67 % českých žáků. Ve srovnání s žáky z ostatních zemí čeští žáci méně sledovali televizní pořady a méně navštěvovali webové stránky s přírodovědnou tématikou. Půjčovat si knihy s přírodovědnou tematikou byli zvyklí ve stejné míře jako zahraniční žáci. relativní četnost odpovědí v % Jak často děláš následující? velmi pravidelně nikdy téměř někdy často a) sleduješ televizní pořady s přírodovědnou tematikou 5 % 8 % 74 % 13 % b) půjčuješ si nebo si kupuješ knihy s přírodovědnou tematikou 3 % 4 % 43 % 50 % c) navštěvuješ webové stránky s přírodovědnou tematikou 3 % 5 % 42 % 50 % d) posloucháš rozhlasové pořady o rozvoji přírodních věd 1 % 3 % 28 % 68 % e) čteš přírodovědné časopisy nebo novinové články s přírodovědnou tematikou 6 % 11 % 50 % 33 % f) chodíš do přírodovědného kroužku nebo klubu 2 % 2 % 7 % 89 % Tab.3.3 Získávání informací z přírodních věd mimo školu českými žáky Bylo při volbě povolání učitelství na 1. místě? Ve výzkumu TIMSS byli učitelé dotazováni, zda, když se před ukončením střední školy rozhodovali, co budou dále studovat, bylo učitelství na 1. místě. 86 % českých učitelů 9letých žáků uvedlo, že ano. U 13letých žáků to bylo kolem 70 % učitelů (viz graf 3.4). 56

57 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy Čeští učitelé vyučující 9leté žáky zůstávali s volbou svého povolání spokojeni, zaměstnání by v případě možnosti změnila jen čtvrtina z nich. Rozdílné to bylo u učitelů 13letých žáků, kde by zaměstnání změnily dvě třetiny učitelů. 100% 80% Když jste se před ukončením střední školy rozhodoval(a), co budete dál studovat, bylo učitelství na prvním místě? 14,5 % 31,8 % 27,0 % 60% ne 40% 85,5 % 68,2 % 73,0 % ano 20% 0% letí letí letí Graf 3.4 Volba učitelského povolání učiteli žáků Jak se učitelé cítili oceněni? Ačkoli se čeští učitelé cítili dostatečně oceněni žáky, jen asi 10 % z nich se cítilo současně oceněno i společností (viz grafy 3.5 a 3.6). 100% 80% 60% 40% 20% 0% Máte pocit, že společnost oceňuje Vaši práci? 89,9% 92,9% 89,5% 10,1% 7,1% 10,5% letí letí letí 100% 80% 60% 40% 20% 0% Máte pocit, že žáci oceňují Vaši práci? 80,4% 19,6% 41,1% 39,4% 58,9% 60,6% letí letí letí ano ne ano ne Graf 3.5 Ocenění učitelů společností Graf 3.6 Ocenění učitelů žáky Učitelé si dále mysleli, že podstatně více společnost oceňuje učitele na středních školách než na základních. Tabulka 3.4 ukazuje, jak učitelé v roce 1995 seřadili povolání podle toho, jak jsou podle nich oceňována společností. 57

58 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Povolání právník lékař inženýr letí letí státní úředník učitel na SŠ účetní zdravotní sestra učitel na ZŠ kvalifikovaný dělník Tab. 3.4 Jak učitelé vnímají ocenění společností ( 1 = nejvíce) Aprobovanost učitelů přírodovědných předmětů Výzkum PISA zjišťoval, je-li výuka na školách omezena nedostatkem aprobovaných učitelů nebo učitelů s nedostatečnou kvalifikací. Výsledky pro Českou republiku ukazuje graf 3.7. V roce 2000 ředitelé škol nepociťovali nedostatek učitelů s kvalifikací na přírodovědné předměty jako problém. Do roku 2003 procento ředitelů, kteří uvedli, že výuka je do určité míry či značně omezena nedostatkem učitelů s kvalifikací na přírodovědné předměty, stouplo z 3 % na 13 %. Do roku 2006 pak toto procento vzrostlo až na 17 %. 100% 80% 60% Je výuka na Vaší škole omezována nedostatkem aprobovaných učitelů přírodovědných předmětů? 88,2% 65,9% 58,2% 40% 20% 0% 20,8% 25,0% 12,9% 15,9% 9,2% 2,2% 0,4% 0,4% 0,9% Vůbec ne Velmi málo Do určité míry Značně Graf 3.7 Omezuje výuku nedostatek aprobovaných učitelů? Závěr Dále stručně shrnujeme nejzajímavější zjištění z provedených analýz. V mezinárodním srovnání uváděli v roce 1995 čeští 13letí žáci a žáci na konci střední školy nejmenší oblibu přírodovědných předmětů, obzvláště pak fyziky a chemie. V roce 1999 obliba fyziky, chemie a přírodopisu sice statisticky významně stoupla, nicméně obliba fyziky a chemie zůstala u českých žáků stále pod mezinárodním průměrem. 58

59 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy V letech 1995 a 1999 považovalo fyziku za nudnou kolem dvou pětin 13letých žáků a zhruba tři pětiny žáků této věkové kategorie uváděly, že se fyziku neradi učí. Přestože většina těchto žáků považovala fyziku za důležitou, jen kolem pětiny žáků si umělo představit, že by mohli mít zaměstnání zaměřené na fyziku. Polovina 13letých žáků v roce 1999 uvedla, že by měli fyziku mnohem raději, kdyby nebyla tak těžká a kolem třetiny žáků se domnívalo, že na fyziku nemají talent. Dobré známky z přírodovědných předmětů považovalo za důležité přes 90 % 9letých a 13letých žáků ve výzkumu TIMSS, u žáků na konci SŠ to bylo kolem dvou třetin žáků. Ve výzkumu PISA 2006 považovalo dobré výsledky v přírodovědných předmětech za důležité 58 % českých žáků, což bylo nejméně ze všech zemí. Známkám z přírodovědných předmětů byla přisuzována menší důležitost než známkám z matematiky a českého jazyka. Kolem čtyř pětin 13letých žáků testovaných ve výzkumu TIMSS uvedlo, že chtějí dobré známky z fyziky především kvůli sobě a rodičům. Tři pětiny žáků potřebovaly dobré známky z fyziky, aby se dostali na školu podle svého výběru. Zhruba čtyři pětiny českých žáků na konci SŠ ve výzkumu TIMSS 1995 uvedly, že chtějí po ukončení střední školy dále studovat. Fyziku by si jako obor vybralo 1,5 % z nich. Ve výzkumu PISA 2006 uvedlo 55 % českých patnáctiletých žáků, že chce vystudovat vysokou školu. Studovat přírodní vědy po skončení střední školy chtělo v roce % českých žáků a pracovat v této oblasti chtělo 25 % žáků. Kolem čtyř pětin českých žáků ve výzkumu PISA 2006 bylo názoru, že žáci ve škole získávají znalosti a dovednosti potřebné pro povolání v oblasti přírodních věd. Tři pětiny žáků tušily, kde nalézt informace o povoláních v této oblasti. Čeští žáci získávali informace o přírodovědných tématech mnohem méně než jejich vrstevníci v ostatních zemích prostřednictvím televizních pořadů nebo webových stránek. Nejvíce informací získávali žáci ve škole. Kolem poloviny žáků testovaných ve výzkumu PISA v roce 2000 uvedlo, že učitelé dobře vycházejí s žáky, v roce 2003 už si to myslely téměř dvě třetiny žáků. Zatímco v roce 2000 bylo názoru, že většinu učitelů zajímá, zda jsou žáci spokojeni, kolem dvou pětin žáků, v roce 2003 už to byly téměř dvě třetiny žáků. Většina žáků uznávala, že učitelé s nimi jednají fér a v případě nouze by jim poskytli pomoc. Ačkoli se čeští učitelé v letech 1995 a 1999 cítili dostatečně oceněni žáky, jen 10 % z nich se cítilo současně oceněno i společností. Učitelé si také mysleli, že podstatně více společnost oceňuje učitele na středních školách než na základních. Učitelé 9letých žáků zůstávali s volbou svého povolání spokojeni, zaměstnání by v případě možnosti změnila jen čtvrtina z nich. Rozdílné to bylo u 13letých žáků, kde by zaměstnání změnily dvě třetiny učitelů. V roce 2000 ředitelé škol testovaných ve výzkumu PISA nepociťovali nedostatek učitelů s kvalifikací na přírodovědné předměty jako problém. V roce 2006 uvedlo 17 % ředitelů, že výuka je nedostatkem učitelů s kvalifikací na přírodovědné předměty omezena do určité míry či značně. 59

60 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Vzhledem k tomu, že se Česká republika účastní šetření výzkumů PISA a TIMSS pravidelně, předpokládáme, že obdobná analýza bude prováděna i po zveřejnění dat z dalších šetření (např. z výzkumu TIMSS 2007), což umožní sledovat a porovnávat postoje českých žáků k přírodovědným předmětům a přírodním vědám i nadále. 3.3 Metody výuky Součástí dotazníků výzkumu TIMSS a PISA byly rovněž otázky zaměřené na metody a průběh výuky přírodovědných předmětů. Zajímalo nás, jaké metody a formy práce používají učitelé přírodovědných předmětů, jaké jsou přístupy žáků k učení a jaký je jejich pohled na metody a formy práce v hodinách. Chtěli jsme také zjistit, co podle ředitelů škol ovlivňuje metody práce učitelů, jaké metody upřednostňují, jak je koncipovaná výuka přírodovědných předmětů, co se týče vlastních osnov, jednotnosti obsahu pro všechny žáky a péče o nadané žáky. Z dotazníků jsme vybrali a analyzovali celkem 105 otázek (57 z učitelských, 16 ze žákovských, 32 z ředitelských dotazníků). Dále uvádíme jen ukázku některých závěrů a výsledků, podrobné výsledky jsou k nahlédnutí na webových stránkách projektu Co nejvíce omezuje výuku přírodovědných předmětů? Výuku přírodovědných předmětů na českých školách testovaných v rámci výzkumu TIMSS v roce 1995 a 1999 omezovali podle učitelů nejvíce žáci s odlišnými studijními předpoklady. Dále to byli žáci, kteří nemají zájem o výuku, a žáci, kteří vyrušují. U učitelů 13letých žáků v roce 1995 a v roce 1999 to pak byla ještě špatná morálka žáků, které naopak učitelé 9letých žáků v roce 1995 přikládali velmi malý vliv. Učitelé 9letých žáků v roce 1995 uváděli jako faktor, který dost ovlivňuje výuku, nedostatek pomůcek pro ně a pro žáky Co ovlivňuje úspěch v přírodovědných předmětech? V roce 1995 byla ČR zemí s pátým nejvyšším procentem 13letých žáků (89 %), jejichž učitelé si mysleli, že někteří žáci mají pro přírodní vědy nadání a jiní nikoliv. Nad mezinárodním průměrem zde byla ČR i v roce Za nejdůležitější předpoklad pro úspěšnost v přírodovědných předmětech považovali čeští učitelé schopnost tvořivého myšlení a logické uvažování. Další v pořadí důležitosti bylo porozumění přírodovědným pojmům, principům a strategiím, následovala schopnost řádně zdůvodňovat řešení a porozumění tomu, jak se přírodní vědy využívají v praxi. Nejmenší důležitost byla přikládaná pamatování vzorců a postupů. V mezinárodním srovnání kladli čeští učitelé na poslední dvě uvedené schopnosti menší důraz. Naprostá většina českých učitelů byla názoru, že pro vyučování přírodovědných předmětů je důležité mít rád žáky a mít pro ně pochopení. Většina českých žáků všech populací testovaných v rámci výzkumu TIMSS uváděla, že pro získání dobrých známek v přírodovědných předmětech je třeba se pilně učit, čímž se nelišíme od zahraničí. Na druhém místě bylo s výjimkou 9letých žáků uvá- 60

61 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy děno učení se zpaměti. V mezinárodním srovnání patřili čeští žáci k těm, kteří přisuzovali malou roli talentu. Celkově málo žáků souhlasilo s tím, že by k získání dobrých známek v přírodovědných předmětech potřebovali štěstí Učební strategie žáků Podle zjištění výzkumu PISA v roce 2000 se čeští žáci učili cíleně a hledali souvislosti mezi studovanou látkou a poznatky získanými odjinud více než byl mezinárodní průměr. Pamětní učení používali čeští žáci méně než žáci většiny ostatních zemí, přičemž dívky ho používaly více než chlapci. Čeští žáci dávali přednost individualistickému, soutěživému přístupu k učení, v mezinárodním srovnání byli nad průměrem. Přízeň vyjadřovaná kooperativnímu učení byla naopak podprůměrná, přičemž dívky preferovaly tento typ učení více než chlapci Průběh hodiny Dotazníkové šetření výzkumu TIMSS 1999 mezi učiteli dalo následující obrázek o průběhu běžné české hodiny přírodovědného předmětu. Hodina začínala opakováním, následoval krátký test či orientační zkoušení a kontrola domácího úkolu. Poté se uvádělo a rozvíjelo nové téma. Žáci pak řešili písemné úkoly k danému tématu, případně pracovali v malých skupinách. Nakonec učitel zadával úkol. Podle zjištění výzkumu TIMSS 1999 věnovali čeští učitelé v přírodovědných hodinách nejvíce času výkladu látky, což potvrzují i výpovědi žáků. Další v pořadí bylo procvičování s pomocí či bez pomoci učitele. Čas věnovaný demonstračním pokusům a experimentování žáků byl výrazně pod mezinárodním průměrem. Srovnání s mezinárodním průměrem ukazuje tabulka 3.5. Činnost ČR mezinárodní průměr výklad látky učitelem 34 % 24 % žáci procvičují látku pod vedením učitele 18 % 14 % žáci samostatně procvičují 11 % 10 % testy a kvizy 8 % 10 % opětný výklad a vysvětlení již probraného učiva (postupů) 8 % 10 % učitel/ka provádí demonstrační pokusy 7 % 10 % žáci dělají pokusy 5 % 15 % kontrola domácích úkolů 4 % 9 % jiné 3 % 3 % administrativní činnosti (nevztahující se k obsahu hodiny) 2 % 4 % Tab. 3.5 Procento času věnovaného v hodině různým činnostem 61

62 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Nové téma ve fyzice zahajovali podle 13letých žáků v roce 1995 a 1999 učitelé v naprosté většině tak, že vysvětlovali pravidla a definice. Dalším způsobem bylo řešení úlohy vztahující se k novému tématu a dále zjišťování předchozích znalostí. Nejméně často pracovali žáci ve dvojicích či malých skupinách na problému nebo projektu Aktivity žáků v hodinách Podle zjištění výzkumu TIMSS vyžadovali čeští učitelé po žácích ve většině hodin, aby zdůvodňovali svá tvrzení. K poměrně častým aktivitám patřil také zápis pozorování a vysvětlování jevů. Méně častá byla práce s tabulkami a grafy. Počítače a grafické kalkulačky se v hodinách téměř nevyužívaly. Mezi lety 1995 a 1999 významně pokleslo požadování zápisu pozorování a vysvětlení pozorovaných jevů. V mezinárodním srovnání patřila ČR v roce 1995 k zemím, kde byly aktivity vyžadující přemýšlení požadovány v hodinách v největší míře. V roce 1999 pak byla ČR naopak pod mezinárodním průměrem. Čeští žáci všech věkových kategorií uváděli, že poměrně často při řešení úloh používají věci z každodenního života. Co se týče práce na projektech, nikdy se s ní nesetkala čtvrtina 9letých žáků a polovina 13letých žáků v roce 1995 a třetina 13letých žáků v roce Také téměř polovina patnáctiletých žáků ve výzkumu PISA v roce 2000 uvedla, že nikdy neřešila projekt Provádění pokusů Podle údajů uvedených 13letými žáky ve výzkumu TIMSS prováděli čeští učitelé pokusy méně než jejich zahraniční kolegové. Ve většině hodin fyziky je vidělo 61 % českých žáků v roce 1995 a 56 % v roce 1999 (viz graf 3.8). relativní četnost v % ,0 % Jak často nastávají tyto situace v hodinách fyziky? Učitel(ka) nám předvádí pokusy. 18,1 % 38,2 % 37,8 % 31,0 % 35,8 % 7,9 % téměř vždy poměrně často jednou za čas nikdy 8,3 % letí letí Graf 3.8 Předvádění pokusů učitelem 62

63 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy relativní četnost v % ,8 % Jak často nastávají tyto situace v hodinách fyziky? Sami děláme pokusy nebo máme laboratorní cvičení. 8,6 % 18,3 % 21,4 % 45,2 % 46,7 % 26,7 % téměř vždy poměrně často jednou za čas nikdy 23,2 % letí letí Graf 3.9 Provádění pokusů žáky a laboratorní cvičení Málo časté bylo v českých hodinách přírodovědy a fyziky také samostatné experimentování žáků. Nikdy se s ním nesetkalo 35 % 9letých žáků a 27 % 13letých žáků v roce 1995 a 23 % 13letých žáků v roce 1999 (viz graf 3.9). V mezinárodním srovnání pro 13leté žáky v roce 1995 jsme byli zemí, kde ve většině hodin fyziky dělali žáci sami pokusy nejméně po Maďarsku (20 %). V hodinách s integrovanou výukou přírodovědných předmětů mělo nižší procento jen Španělsko (23 %). Naopak nejvyšší procento těchto aktivit ve většině hodin fyziky uváděli žáci Švédska (82 %), v hodinách integrovaných přírodovědných předmětů pak žáci Anglie (91 %). Do roku 1999 se u nás situace významně nezměnila. Ve většině hodin fyziky dělali sami pokusy méně jen žáci Maďarska (21 %), v hodinách s integrovanou výukou pak žáci Itálie (18 %). Videostudie prováděná v rámci výzkumu TIMSS v roce 1999 ukázala, že samostatné praktické aktivity se objevily v 23 % českých přírodovědných hodin, v průměru jim bylo v hodinách věnováno jen 4 % času. V obou případech to bylo nejméně z 5 zemí účastnících se videostudie. Zlepšila se situace v pozdějších letech? Bohužel se zdá, že spíše naopak. Ve výzkumu PISA 2006 uvedlo 19 % českých žáků, že učitel předvádí demonstrační pokusy ve všech nebo ve většině hodin. Odpověď, že učitel neprovádí pokusy nikdy nebo téměř nikdy, zvolilo 36 % českých žáků. Zemí, kde učitelé podle žáků nejvíce provádějí pokusy, bylo Německo. Výsledky jsou v grafu Ještě větší byly rozdíly v případě samostatné experimentální činnosti žáků. Podle výzkumu PISA 2006 samostatně provádělo praktické pokusy ve všech nebo ve většině hodin 9 % českých žáků. Odpověď, že pokusy neprovádějí nikdy nebo téměř nikdy, uvedlo 42 % českých žáků. Zemí, kde žáci nejvíce experimentují, bylo Dánsko. Výsledky jsou v grafu

64 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? % 60 % ČR Průměr OECD Německo ČR Průměr OECD Německo Graf 3.10 Učitel žákům předvádí demonstrační pokusy (ve všech nebo většině hodin) Graf 3.11 Žáci provádějí praktické pokusy v laboratoři (ve všech nebo většině hodin) Formy práce v hodinách Nejčastěji používanou formou výuky u 9letých i 13letých žáků byla v ČR podle zjištění výzkumu TIMSS práce učitele s celou třídou, druhou pak samostatná práce žáků s pomocí učitele. Podobně tomu bylo i v zahraničí. V ČR následovala samostatná práce bez pomoci učitele. K nejméně častým formám práce patřila v ČR u obou věkových kategorií skupinová práce či práce ve dvojici s pomocí a zejména bez pomoci učitele. V zahraničí patřila práce ve dvojicích nebo skupinkách s pomocí učitele k těm častěji používaným Domácí úkoly Česká republika patřila v roce 1995 i 1999 k zemím, kde byli žáci málo zatěžováni domácími úkoly. Tuto skutečnost potvrdil i výzkum PISA v roce Nejčastějším typem úkolu byly otázky a úlohy z učebnic a příprava referátů. Mezi lety 1995 a 1999 výrazně stouplo zadávání čtení z učebnic či jiných materiálů. Nejméně obvyklá byla práce na projektech nebo experimentech, i když do roku 1999 se četnost zadávání tohoto typu úkolu o něco zvýšila Závěr Dále stručně shrnujeme nejzajímavější zjištění z provedených analýz. Obsah a metody výuky ovlivňovali podle ředitelů českých škol testovaných ve výzkumu TIMSS v letech 1995 a 1999 v největší míře učitelé a sami ředitelé. V roce 1995 byl u 9letých i 13letých žáků přisuzován poměrně velký vliv i vydavatelům učebnic, který do roku 1999 výrazně poklesl. Žáci obsah a metody práce podle ředitelů příliš neovlivňovali. Srovnáme-li názor ředitelů a učitelů, přisuzovali si učitelé 13letých žáků v roce 1995 i 1999 podstatně menší vliv na obsah učiva než uváděli ředitelé. 64

65 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy Vliv českých učitelů na výběr učebnic od roku 1995 do roku 1999 podle zjištění výzkumu TIMSS výrazně vzrostl. Doba výuky založená na učebnicích naopak do roku 1999 poklesla. Podle ředitelů českých škol testovaných ve výzkumu PISA vzrostla od roku 2000 do roku 2003 výrazně odpovědnost učitelů a také ředitelů za volbu učebnic. Významně stoupla rovněž odpovědnost učitelů za určování obsahu předmětů. Ředitelé českých škol testovaných v rámci výzkumu PISA v letech 2000 a 2003 vyslovovali podporu aktivním a inovativním metodám výuky. K tradičním metodám se přiklánělo jen 8 % z nich. Při výběru probíraných témat hrály v roce 1995 i 1999 v ČR nejdůležitější roli státní osnovy. Způsob výkladu ovlivňovaly v roce 1995 nejvíce a v podstatě stejným dílem učebnice a metodické příručky, v roce 1999 pak zejména učebnice pro žáky, vliv metodických příruček poklesl. Při plánování hodin spoléhali v roce 1999 čeští učitelé nejvíce na vlastní přípravy, potom na učebnice žáků, případně na jiné učebnice a prameny. Výuku přírodovědných předmětů na českých školách testovaných v rámci výzkumu TIMSS v roce 1995 a 1999 omezovali podle učitelů nejvíce žáci s odlišnými studijními předpoklady. Dále to byli žáci, kteří nemají zájem o výuku a žáci, kteří vyrušují. U učitelů 13letých žáků v roce 1995 a v roce 1999 to pak byla ještě špatná morálka žáků. Učitelé 9letých žáků v roce 1995 uváděli jako faktor, který dost ovlivňuje výuku, nedostatek pomůcek pro ně a pro žáky. Za nejdůležitější předpoklad pro úspěšnost v přírodovědných předmětech považovali čeští učitelé schopnost tvořivého myšlení a logické uvažování. Nejmenší důležitost byla přikládaná pamatování vzorců a postupů. V mezinárodním srovnání kladli čeští učitelé menší důraz na schopnost zdůvodňovat své postupy a řešení, menší váhu přikládali i porozumění použití přírodních věd v praxi. Naprostá většina českých učitelů byla názoru, že pro vyučování přírodovědných předmětů je důležité mít rád žáky a mít pro ně pochopení. Podle zjištění výzkumu PISA v roce 2000 se čeští žáci učili cíleně a hledali souvislostí mezi studovanou látkou a poznatky získanými odjinud více než byl mezinárodní průměr. Pamětní učení používali čeští žáci méně než žáci většiny ostatních zemí. Výzkum TIMSS ukázal, že čeští učitelé věnovali v přírodovědných hodinách nejvíce času výkladu látky, což potvrzovaly i výpovědi žáků. Další v pořadí bylo procvičování s pomocí či bez pomoci učitele. Čas věnovaný demonstračním pokusům a experimentování žáků byl výrazně pod mezinárodním průměrem. Podle zjištění výzkumu TIMSS vyžadovali čeští učitelé po žácích ve většině hodin, aby zdůvodňovali svá tvrzení. K poměrně častým aktivitám patřil také zápis pozorování a vysvětlování jevů (četnost této aktivity do roku 1999 významně poklesla). Méně častá byla práce s tabulkami a grafy. V mezinárodním srovnání patřila ČR v roce 1995 k zemím, kde byly aktivity vyžadující přemýšlení požadovány v hodinách v největší míře. V roce 1999 pak byla ČR naopak pod mezinárodním průměrem. 65

66 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Čeští žáci všech věkových kategorií uváděli, že poměrně často při řešení úloh používají věci z každodenního života. Velmi zřídka žáci řešili projekty. Nejčastěji používanou formou výuky u 9letých i 13letých žáků byla v ČR podle zjištění výzkumu TIMSS práce učitele s celou třídou, druhou pak samostatná práce žáků s pomocí učitele. Podobně tomu bylo i v zahraničí. Nejméně častou formou práce byla v ČR skupinová práce či práce ve dvojici bez pomoci učitele, která patřila v zahraničí k těm více používaným. Česká republika patřila v roce 1995 i 1999 k zemím, kde byli žáci zatěžováni domácími úkoly málo. Tuto skutečnost potvrdil i výzkum PISA v roce Podle českých učitelů 13letých žáků dotazovaných ve výzkumu TIMSS v roce 1995 a 1999 byly nejčastějšími podklady pro hodnocení žáků vlastní testy učitele a také práce žáků v hodině. Podobně tomu bylo v zahraničí. Nejmenší váhu přikládali čeští učitelé domácím úkolům. Tím se lišili od kolegů v zahraničí. Menší roli než ve většině ostatních zemí hrála v ČR při hodnocení práce na projektech a praktická cvičení. K hodnocení žáků se podle ředitelů českých škol testovaných ve výzkumu PISA 2000 a 2003 využívaly v obou letech zejména domácí úkoly či žákovské projekty, testy vytvořené učitelem a učitelův úsudek. V roce 2003 pak vzrostla četnost škol, kde se využívaly standardizované testy. Svému odbornému růstu věnovali čeští učitelé přírodovědných předmětů dotazovaní ve výzkumu TIMSS v roce 1995 v případě 9letých žáků spíše více času (1,7 hodiny týdně) než jejich zahraniční kolegové, u učitelů 13letých žáků jsme naopak patřili k zemím, kde byla tato doba nejkratší (1 hodina týdně). Do roku 1999 došlo k jejímu nárůstu (1,8 hodiny týdně). Vzhledem k pravidelné účasti České republiky ve výzkumech TIMSS a PISA plánujeme provádění obdobných analýz i do budoucna (např. po zveřejnění výsledků výzkumu TIMSS 2007). To umožní sledovat, zda a jak se mění metody a formy práce v přírodovědných předmětech a zda jsou nějak ovlivňovány změnami ve školské politice, např. zavedením rámcových a školních vzdělávacích programů. 3.4 Přírodovědné úlohy výzkumu TIMSS a PISA V této kapitole se budeme podrobněji zabývat přírodovědnými a zejména fyzikálními úlohami používanými v obou výzkumech. Považujeme za užitečné vědět nejen, jak si čeští žáci vedli ve srovnání se zahraničními kolegy, ale také např. která fyzikální témata jim v úlohách činila největší potíže, či které dovednosti potřebné k řešení úloh jim dělaly problémy. Dále uvádíme nejprve charakteristiku úloh používaných v obou výzkumech, poté stručný přehled celkových výsledků českých žáků v přírodních vědách ve výzkumech TIMSS a PISA. Nakonec se podrobněji věnujeme konkrétním výsledkům žáků zejména ve fyzikálně zaměřených úlohách. 66

67 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy Charakteristika úloh Úlohy výzkumu TIMSS Testy výzkumu TIMSS obsahovaly 4 typy úloh: úlohy s výběrem odpovědi; úlohy s krátkou otevřenou odpovědí (krátká odpověď jedním či několika slovy); úlohy s dlouhou otevřenou odpovědí (obsáhlejší odpověď) a praktické úlohy. Praktické úlohy zjišťovaly prostřednictvím experimentálních aktivit některé komplexní schopnosti a dovednosti žáků, které se nedají postihnout pouze prostřednictvím psaného testu (např. schopnost samostatně řešit daný problém, naplánovat a realizovat jednoduchý experiment, zaznamenávat měření, vyvozovat a formulovat závěry, ověřit hypotézu). Úlohy lze zařadit do jednotlivých přírodovědných tematických celků, kterými jsou přírodopis, zeměpis, fyzika, chemie, vědecké zkoumání a podstata přírodních věd, životní prostředí a přírodní zdroje. Jednotlivé úlohy lze dále třídit podle obsahového celku, kterého se dotýkají (tzv. obsahová kategorie např. Síla a pohyb ). Další možnost třídění je podle tzv. operační kategorie, která vymezuje druhy operací, dovedností, strategií, které úloha ověřuje (např. Porozumění složitější informaci ). Obsahové a operační kategorie jsou stanoveny kurikulárním rámcem výzkumu (blíže např. v [1], příloha A). Úlohy výzkumu PISA Typické úlohy výzkumu PISA tvoří větší komplex otázek, které zkoumají jedno určité téma. Úlohy obvykle uvádí více či méně rozsáhlý text, graf, obrázek nebo jiný písemný materiál, ke kterému se vztahují následující otázky. Otázky jsou trojího typu: otázky s výběrem odpovědi; uzavřené otázky s tvorbou odpovědi (krátká odpověď jedním či několika slovy); otevřené otázky s tvorbou odpovědi (obsáhlejší odpověď). Jednotlivé otázky se klasifikují podle čtyř kritérií. Těmito kritérii jsou základní přírodovědné vědomosti, kterých by žáci měli nabýt; kompetence, které by si žáci měli osvojit a naučit se je používat; kontext, ve kterém se žáci s přírodovědnými problémy setkávají a typ otázky. Přírodovědné vědomosti zahrnují jednak vědomosti z přírodních věd (vědomosti o světě přírody), jednak vědomosti o přírodních vědách samotných. Testované vědomosti z přírodních věd byly vybírány z oblasti neživé systémy, živé systémy, systémy Země a vesmíru a technické systémy. Vědomosti o přírodních vědách spadaly do dvou kategorií vědecký výzkum a vědecká vysvětlení. Pro přírodovědné kompetence byly vytvořeny tři kategorie rozpoznávání přírodovědných otázek, vysvětlování jevů pomocí přírodních věd a používání vědeckých důkazů. 67

68 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Přehled výsledků českých žáků v přírodních vědách TIMSS letí žáci Čeští 9letí žáci dosáhli v přírodních vědách velmi dobrých výsledků. Žáci 3. ročníku se mezi 26 zúčastněnými státy umístili na 8. místě, přičemž statisticky významně lepšího výsledku dosáhli pouze žáci Koreje, Japonska a USA. Žáci 4. ročníků se umístili na 7. místě, statisticky významně lepší byli jen žáci Koreje a Japonska. Chlapci dosáhli v přírodních vědách statisticky významně lepších výsledků než děvčata. Řadíme se k zemím, kde byl rozdíl ve výsledcích chlapců a děvčat největší. Pro žáky obou ročníků byly nejméně obtížné úlohy z přírodopisu, nejobtížnější byly v průměru úlohy z oblasti životního prostředí a podstaty přírodních věd. Úspěšnost v úlohách z fyziky a chemie byla v obou ročnících nad mezinárodním průměrem a nelišila se významně od výsledku v celém přírodovědném testu. TIMSS 1995, TIMSS letí žáci Výsledky 13letých žáků v přírodních vědách byly v obou šetřeních statisticky významně lepší než mezinárodní průměr. Čeští žáci 7. ročníku se v roce 1995 umístili na třetím místě mezi 41 zeměmi. Statisticky významně lepšího výsledku nedosáhla žádná země, srovnatelného výsledku dosáhlo 8 zemí, ostatních 32 zemí bylo statisticky významně horších. Žáci 8. ročníku byli v roce 1995 na druhém místě. Statisticky významně lepšího výsledku dosáhli jen žáci Singapuru, srovnatelného výsledku dosáhlo dalších 6 zemí. V roce 1999 se žáci 8. ročníku umístili na osmém místě mezi 38 zeměmi. Statisticky významně lepšího výsledku dosáhli žáci Tchaj-wanu, srovnatelného výsledku dosáhlo dalších 12 zemí. Výsledky v přírodovědném testu v roce 1999 se oproti roku 1995 zhoršily, zhoršení bylo druhé největší po Bulharsku, přesto nebylo statisticky významné. Ke statisticky významnému zhoršení došlo jen ve skupině úloh z fyziky. Čeští chlapci dosáhli v roce 1995 i 1999 statisticky významně lepších výsledků než děvčata. V roce 1999 jsme byli zemí, kde byl tento rozdíl největší. Ač chlapci dosáhli v matematickém i přírodovědném testu lepších výsledků, jejich školní výsledky tomu neodpovídaly. Průměrná známka z fyziky i ostatních přírodovědných předmětů byla u chlapců horší než u dívek. V obou obdobích byly pro tyto žáky stejně jako pro mladší žáky nejméně obtížné úlohy z přírodopisu, k nejobtížnějším patřily úlohy z oblasti životního prostředí a podstaty přírodních věd. Úspěšnost v úlohách z fyziky byla v obou obdobích nad mezinárodním průměrem. V roce 1995 se výsledek ve fyzice v obou ročnících nelišil významně od výsledku v celém přírodovědném testu. V roce 1999 byli čeští žáci ve fyzice jedenáctí v pořadí, statisticky významně lepšího výsledku dosáhli žáci 3 zemí (Singapur, Tchaj-wan, Japonsko), srovnatelného výsledku žáci dalších 14 zemí. Testování praktických dovedností žáků 8. ročníků v roce 1995 se zúčastnilo 18 zemí. Čeští žáci se v řešení přírodovědných úloh umístili na 7. místě, těsně nad mezinárodním průměrem. V porovnání s písemnou částí testu se jedná o horší výsledek a před- 68

69 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy stihlo je dalších 5 zemí. Rozdíl ve výsledku v písemném testu a praktických úlohách byl v přírodních vědách největší ze všech zemí. TIMSS 1995 žáci na konci SŠ V přírodovědné části testu matematické a přírodovědné gramotnosti byli čeští žáci na 14. místě z 21 zemí. Statisticky významně lepších výsledků dosáhli žáci 9 zemí, statisticky významně horších výsledků jen žáci Jihoafrické republiky. V České republice byly velké rozdíly mezi nejlepšími a nejslabšími žáky. Výsledky testu přitom souvisely s typem studia. Čeští žáci gymnázií se umístili mezi žáky akademických programů ostatních zemí celkově na 4. místě. Čeští učňové patřili svými výsledky naopak k nejhorším (pátí od konce). Rozdíl ve výsledku mezi těmito skupinami byl ze všech zemí největší. Porovnáme-li výsledky žáků 8. ročníků a posledních ročníků SŠ v přírodních vědách v roce 1995, byly výsledky středoškoláků výrazně horší. Ve fyzikálním testu se čeští žáci posledních ročníků gymnázií umístili na 14. místě ze 16 zemí. Statisticky významně horších výsledků dosáhli jen žáci USA, statisticky významně lepší výsledky měli žáci 11 zemí. Pokud bychom vybrali jen gymnazisty, kteří maturují z fyziky, umístili by se v celkovém pořadí všech zúčastněných zemí na 3. místě. Ve všech zemích dosahovali jak v testu přírodovědné gramotnosti, tak ve fyzikálním testu chlapci lepších výsledků než dívky. Česká republika patřila k zemím s největším rozdílem mezi chlapci a děvčaty, pro oba testy byl rozdíl třetí nejvyšší. PISA 2000 V roce 2000 byli čeští patnáctiletí žáci v testu přírodovědné gramotnosti na 11. místě mezi 32 zeměmi. Statisticky významně lepších bylo 7 zemí. PISA 2003 V roce 2003 byli čeští patnáctiletí žáci v testu přírodovědné gramotnosti devátí mezi 41 zeměmi. Jen 2 země byly statisticky významně lepší. Od roku 2000 do roku 2003 se výsledek našich žáků statisticky významně zlepšil. Ke zlepšení došlo zejména u žáků s lepšími výsledky, tím pádem se zároveň zvětšil rozdíl mezi dobrými a slabšími žáky. PISA 2006 V roce 2006 byli čeští patnáctiletí žáci v testu přírodovědné gramotnosti patnáctí mezi 57 zeměmi. Statisticky významně lepších bylo 9 zemí. Patřili jsme opět k zemím s nadprůměrným rozdílem mezi dobrými a slabými žáky. Ve výsledcích patnáctiletých žáků z různých typů škol byly statisticky významné rozdíly v letech 2000, 2003 i Nejúspěšnější byli žáci víceletých a čtyřletých gymnázií, v roce 2003 došlo také ke statisticky významnému zlepšení výsledků žáků těchto škol. Nejhůře na tom byli žáci nematuritních oborů (viz tab. 3.6). 69

70 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Typ školy Průměrný výsledek (body) rok 2000 rok 2003 rok 2006 Základní škola Gymnázium víceleté Gymnázium čtyřleté SOŠ, SOU maturitní obory SOŠ, SOU nematuritní obory Celkově Tab. 3.6 Výsledky v přírodovědné gramotnosti podle typu školy Porovnání výsledků TIMSS a PISA Přímé srovnání výsledků výzkumů TIMSS a PISA není možné vzhledem k jejich odlišnému zaměření a různým věkovým skupinám. Jistý obrázek o vývoji výsledků našich žáků v čase může poskytnout porovnání umístění žáků 8. ročníků ve výzkumu TIMSS a patnáctiletých žáků ve výzkumu PISA, neboť tyto věkové kategorie jsou si blízké. V tabulce 3.7 je uvedeno umístění zemí, které se účastnily všech uvedených výzkumů, vzhledem k mezinárodnímu průměru. TIMSS 1995 TIMSS 1999 PISA 2000 PISA 2003 PISA 2006 Česká rep. Maďarsko Korea Japonsko Kanada Japonsko Japonsko Japonsko Korea Japonsko Korea Korea Kanada Austrálie Nový Zéland Maďarsko Austrálie Nový Zéland Česká rep. Austrálie Austrálie Česká rep. Austrálie Nový Zéland Korea Rusko Kanada Česká rep. Kanada Česká rep. USA Rusko USA Maďarsko Maďarsko Kanada USA Maďarsko USA Lotyšsko Nový Zéland Nový Zéland Itálie Rusko USA Itálie Lotyšsko Rusko Lotyšsko Rusko Lotyšsko Itálie Lotyšsko Itálie Itálie nad mezinárodním průměrem mezinárodní průměr pod mezinárodním průměrem Tab. 3.7 Časové porovnání výsledků žáků 8. ročníků a patnáctiletých žáků v přírodních vědách (uvedeny jsou pouze země, které se účastnily všech pěti výzkumů) Fyzikální úlohy výzkumu TIMSS Podrobněji jsme se zabývali fyzikálními úlohami. Konkrétně tím, jak úspěšní byli čeští žáci ve fyzikálních úlohách různého typu, jak si vedli v různých obsahových celcích a dovednostech. Sledovali jsme, které úlohy byly pro české žáky nejobtížnější a ve kterých si vedli nejlépe. Zaměřili jsme se na 9leté a 13leté žáky, protože tyto věkové kategorie se testovaly i v roce 2007 a bude možnost srovnání. Úlohy z fyzikálního testu pro žáky na konci SŠ jsou spolu s výsledky uvedeny v publikaci [2]. Z přírodovědných úloh jsme vybrali jak všechny úlohy označené autory testu jako fyzikální, tak také úlohy z dalších tématických celků, které se zabývají problematikou, která se v České 70

71 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy republice probírá obvykle ve fyzice nebo se fyzikálních témat nějak dotýká. Vybráno bylo celkem 39 úloh z testů pro 9leté žáky a 51 úloh z testů pro 13leté žáky z roku 1995 a 57 úloh z testů z roku Pro každou úlohu jsme vytvořili tabulku s její charakteristikou, výsledky českých žáků a mezinárodními průměry. U uvolněných úloh jsou též uvedena jejich zadání a v případě otevřených úloh i pokyny k hodnocení. Ukázka zpracované úlohy je v tabulce 3.8. Všechny takto zpracované úlohy jsou pak v přílohách na webových stránkách projektu. Učitelé mohou uvolněné úlohy v hodinách využívat a mají i srovnání s výsledky za ČR i mezinárodními. V komentářích lze nalézt i upozornění na některé chybné představy žáků. Úloha: Energie Kód úlohy P03 Charakteristika úlohy Co se nepoužívá jako zdroj energie? Uvolnění úlohy Ano Typ úlohy výběr odpovědi Obsahová kategorie Energie a fyzikální jevy Druhy, zdroje a přeměny energie Operační kategorie Jednoduchá informace Obtížnost úlohy 666 Úloha použita v letech 1995 Úloha použita pro populaci 1 (3. a 4. ročník ZŠ) Zadání úlohy: Co se NEPOUŽÍVÁ jako zdroj energie? A. padající voda B. železná ruda C. Slunce D. nafta Souhrnné výsledky (Průměrné procento správných odpovědí): Výzkum v roce / populace průměr dívky chlapci 1995 / 3. ročník ČR [%] 24,4 24,7 24, / 3. ročník mezinárodní [%] 28,9 25,9 31, / 4. ročník ČR [%] 31,2 21,8 41, / 4. ročník mezinárodní [%] 34,6 31,2 37,9 Podrobné výsledky (Zastoupení jednotlivých typů odpovědí v %): Výzkum v roce / populace N A B C D Ost / 3. ročník ČR [%] ,1 24,4 20,7 12,0 5, / 3. ročník mezinárodní [%] 26,0 28,9 18,0 22,7 4, / 4. ročník ČR [%] ,5 31,2 16,0 15,6 1, / 4. ročník mezinárodní [%] 27,3 34,6 15,7 20,1 2,3 Poznámka: Sloupec se správnou odpovědí je podbarven. 71

72 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Komentář a zhodnocení výsledků: Úloha patřila k obtížnějším. Čeští žáci obou ročníků ji řešili hůře, než byl mezinárodní průměr. Žáci 4. ročníku v ní dosáhli třetího nejhoršího výsledku ze všech úloh. Více než třetina českých žáků obou ročníků se domnívala, že se jako zdroj energie nepoužívá padající voda. 21 % žáků 3. ročníku a 16 % žáků 4. ročníku uvedlo jako odpověď Slunce. Tab. 3.8 Ukázka zpracování úlohy Výsledky 9letých žáků 1995 Průměrný výsledek českých 9letých žáků ve vybraných 39 fyzikálních úlohách v obou ročnících byl lepší než mezinárodní průměr. Chlapci byli úspěšnější než dívky. Nejúspěšnější byli žáci obou ročníků při řešení úloh s výběrem odpovědi. Nejméně úspěšní byli při řešení úloh s dlouhou otevřenou odpovědí. Chlapci si oproti dívkám vedli výrazně lépe v otevřených úlohách s krátkou odpovědí. Nejlépe si žáci obou ročníků vedli v obsahové kategorii Země ve vesmíru (3. ročník 62 % a 4. ročník 76 %). V nejvíce zastoupených obsahových kategoriích Hmota a Energie a fyzikální jevy byla úspěšnost v obou ročnících velmi podobná (3. ročník kolem 48 % a 4. ročník kolem 58 %). V rámci obsahové kategorie Energie a fyzikální jevy byli žáci obou ročníků nejméně úspěšní při řešení úloh týkajících se druhů, zdrojů a přeměn energie. Žáci 3. ročníku si pak hůře vedli také v úlohách z kategorie Teplo a teplota. Ve všech hlavních obsahových kategoriích si vedli o něco lépe chlapci než dívky. Co se týče operačních kategorií, řešili žáci obou ročníků nejlépe úlohy spadající do kategorie Porozumění informaci, a to zejména informaci jednoduché. Nejméně úspěšní byli žáci v kategorii Teoretické uvažování, rozbor a řešení problémů. V této kategorii byli ve 3. ročníku chlapci výrazně úspěšnější než dívky. Žáci 3. ročníku byli pod mezinárodním průměrem v řešení 10 z 39 úloh, žáci 4. ročníku při řešení 6 úloh. Největší rozdíly oproti mezinárodnímu průměru byly v obou ročnících u úlohy týkající se fungování nitkového telefonu a úlohy týkající se chladnutí polévky (viz tab. 3.9). Zadání úlohy: Anna a Matouš měli zcela stejné misky s polévkou o stejné teplotě. Anna přikryla svou misku pokličkou. Která z polévek by podle tvého názoru zůstala déle teplá? Odpověď zdůvodni. 72

73 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy Souhrnné výsledky (Průměrné procento správných odpovědí): Výzkum v roce / populace průměr V1 průměr V2 dívky chlapci 1995 / 3. ročník ČR [%] 87,0 22,3 21,2 23, / 3. ročník mezinárodní [%] 87,6 28,7 29,0 28, / 4. ročník ČR [%] 96,3 39,3 38,9 39, / 4. ročník mezinárodní [%] 93,4 46,5 47,4 45,8 V1 úplně a částečně správné odpovědi, V2 úplně správné odpovědi Tab. 3.9 Úloha řešená nejhůře oproti mezinárodnímu průměru Nejlépe oproti mezinárodnímu průměru řešili čeští žáci obou ročníků úlohu, ve které měli určit předmět vytvářející vlastní světlo a úlohu na seřazení časových úseků. Nejvyšší průměrné úspěšnosti dosáhli čeští žáci obou ročníků v úloze týkající se vzniku duhy a úloze týkající se teploty vesmírných těles. K nejobtížnějším patřila úloha týkající se hladiny vody v nakloněné konvici (viz tab. 3.10). Zadání úlohy: Konvice je téměř naplněna vodou, jak naznačuje přerušovaná čára v obrázku. Konvici nakloníme tak, že voda právě začne odkapávat ze zúžené trubice. Nakresli čáru znázorňující nyní polohu hladiny vody v konvici. Souhrnné výsledky (Průměrné procento správných odpovědí): Výzkum v roce / populace průměr dívky chlapci 1995 / 3.ročník ČR [%] 21,7 13,3 30, / 3.ročník mezinárodní [%] 15,5 11,0 19, / 4.ročník ČR [%] 28,2 21,4 34, / 4.ročník mezinárodní [%] 21,3 16,1 26,3 Tab Úloha s nejnižší průměrnou úspěšností Výsledky 13letých žáků 1995 a 1999 Čeští 13letí žáci dosáhli ve vybraných fyzikálních úlohách v šetřeních v roce 1995 (51 úloh) i v roce 1999 (57 úloh) výsledku lepšího než mezinárodní průměr. Chlapci byli vždy v průměru úspěšnější než dívky. V roce 1995 byli čeští žáci 8. ročníků o 5,2 % úspěšnější než v roce

74 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? V obou šetřeních byli čeští 13letí žáci nejúspěšnější při řešení úloh s výběrem odpovědi, které byly také nejvíce zastoupené. Nejlépe si žáci obou ročníků v roce 1995 i žáci v roce 1999 vedli v obsahové kategorii Síla a pohyb. Nejhorších výsledků dosáhli žáci všech skupin v kategorii Povaha přírodních věd. V rámci nejvíce zastoupené obsahové kategorie Energie a fyzikální jevy byli žáci všech skupin nejméně úspěšní při řešení úloh týkajících se druhů, zdrojů a přeměn energie (stejně tomu bylo u 9letých žáků). Téměř ve všech hlavních obsahových kategoriích s výjimkou kategorie Povaha přírodních věd si vedli o něco lépe chlapci než dívky. Největší rozdíl ve prospěch chlapců byl u úlohy z kategorie Chování kapalin (stejně tomu bylo u 9letých žáků). Dívky v 7. ročníku v roce 1995 byly úspěšnější jen při řešení úlohy z kategorie Zvuk a kategorie Druhy sil. V 8. ročníku v roce 1995 byly dívky úspěšnější jen při řešení úloh z kategorie Magnetismus. V roce 1999 byly dívky úspěšnější při řešení úlohy z kategorie Vlnění a v již výše zmiňované kategorii Povaha přírodních věd. Při porovnání dvou operačních kategorií, které obsahovaly nejvíce úloh, si čeští žáci všech skupin vedli výrazně lépe v kategorii Porozumění informaci než v kategorii Teoretické uvažování, rozbor a řešení problémů. Lépe přitom řešili úlohy týkající se složitější informace. V kategorii Teoretické uvažování, rozbor a řešení problémů pak byli méně úspěšní zejména v úlohách zaměřených na používání vědeckých principů při vysvětlování. V roce 1995 byli žáci obou ročníků nejúspěšnější v řešení úloh z kategorie Používání nástrojů a provádění rutinních a vědeckých postupů, a to zejména dvou úloh na získávání dat. V roce 1999 pak byli žáci při řešení těchto úloh výrazně méně úspěšní (o více než 25 %) než v předchozím šetření. Při řešení úloh z kategorie Zkoumání světa kolem nás týkajících se návrhu výzkumu byli čeští žáci v roce 1999 naopak výrazně úspěšnější než žáci v roce V roce 1995 byli chlapci ve všech operačních kategoriích úspěšnější než dívky. Rozdíly ve prospěch chlapců byly vesměs vyšší v 8. ročníku než v 7. ročníku. V roce 1999 byly dívky úspěšnější než chlapci v úlohách zaměřených na návrh výzkumu (o 3,5 %). Čeští žáci 7. ročníku byli v roce 1995 pod mezinárodním průměrem v řešení 10 úloh, žáci 8. ročníku při řešení 9 úloh. V obou ročnících patřila k úlohám s největším rozdílem oproti mezinárodnímu průměru úloha týkající se osvětlení stěny baterkou (viz tab. 3.11). V roce 1999 byli čeští žáci 8. ročníku pod mezinárodním průměrem rovněž v řešení 9 úloh. Největší rozdíl byl u úlohy, kde měli žáci určit póly rozříznutého magnetu, úlohy týkající se původu energie obsažené v jídle a úlohy, kde bylo třeba vybrat neobnovitelný zdroj. Žáci 7. i 8. ročníku v roce 1995 řešili oproti mezinárodnímu průměru nejlépe stejné tři úlohy. První se týkala působení gravitace na padající jablko, ve druhé měli zakreslit hladinu vody v nakloněné konvi a třetí se týkala stavby atomového jádra. V roce 1999 řešili žáci oproti mezinárodnímu průměru nejlépe obdobné úlohy úlohu týkající se působení gravitace na raketu a úlohu na stavbu atomového jádra. Nejúspěšnější byli čeští žáci v obou šetřeních v úloze týkající se správného umístění baterií ve svítilně a v úloze týkající se magnetických vlastností látek. 74

75 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy V roce 1995 si čeští žáci obou ročníků nejhůře vedli v úloze týkající se teploty při tání sněhu (viz tab. 3.12) a v úloze týkající se množství světla dopadajícího na stěnu při různé vzdálenosti zdroje. V roce 1999 patřila k nejhůře řešeným ještě úloha, kde bylo třeba na základě údajů v tabulce popsat chování pružiny při zavěšování závaží. Zadání úlohy: Jiří a Stela si každý vyrobili svou kapesní svítilnu ze stejných baterií a žárovek. Stelina svítilna má nasazen reflektor, zatímco Jiřího svítilna ne. Která svítilna osvítí více stěnu vzdálenou od nich 5 metrů? (zaškrtněte jednu možnost) Jiřího Stelina Odpověď zdůvodněte. Souhrnné výsledky (Průměrné procento správných odpovědí): Výzkum v roce / populace průměr dívky chlapci 1995 / 7. ročník ČR [%] 32,0 28,9 35, / 7. ročník mezinárodní [%] 40,9 38,7 43, / 8. ročník ČR [%] 34,5 26,5 42, / 8. ročník mezinárodní [%] 46,7 43,5 50,1 Tab Úloha řešená nejhůře oproti mezinárodnímu průměru Zadání úlohy: Jednou, když teplota byla těsně pod 0 C, si Petr a Anna dělali sněhové koule. Do jedné z koulí zasunuli teploměr a ten ukázal 0 C. Petr a Anna se pokusili zahřát kouli tím, že ji drželi v rukou. Jakou myslíte, že ukázal teploměr teplotu po dvou minutách? Svou odpověď zdůvodněte. Souhrnné výsledky (Průměrné procento správných odpovědí): Výzkum v roce / populace průměr V1 průměr V2 dívky chlapci 1995 / 7. ročník ČR [%] 39,6 11,6 13,0 9, / 7. ročník mezinárodní [%] 37,0 10,5 10,9 10, / 8. ročník ČR [%] 46,5 17,4 12,7 21, / 8. ročník mezinárodní [%] 41,5 13,1 13,1 13,2 V1 úplně a částečně správné odpovědi, V2 úplně správné odpovědi Tab Úloha s nejnižší průměrnou úspěšností 75

76 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Praktické úlohy výzkumu TIMSS Praktické úlohy jsou zajímavé zejména tím, že nekladou důraz na zjišťování znalostí žáků, ale zaměřují se na jejich komplexnější schopnosti a dovednosti prokazované na podkladě vlastního experimentování a dalších s ním spojených aktivit. Ukázku jedné z úloh uvádíme níže. Zadání dalších úloh naleznete např. v [3]. GUMIČKA Na tomto pracovišti bys měl(a) mít: desku s klipsem a gumičkou držák na matky připevněný na jednom konci gumičky kovové matky, které budeš zavěšovat na držák pravítko dlouhé 30 cm několik listů čistého papíru 2 listy milimetrového nebo čtverečkovaného papíru VŠECHNY pokyny čti pozorně! Tvůj úkol: Zjisti, jak se mění délka gumičky se vzrůstajícím počtem matek, které jsou na ní zavěšeny. gumička držák na matky matky Co bys měl(a) dělat: Postupně zavěšovat kovové matky po jedné na držák. Změřit délku gumičky pokaždé, když přidáš jednu matku. Zapsat výsledky měření do tabulky. 76

77 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy 1. Zapiš výsledky měření do následující tabulky. Nezapomeň vyplnit záhlaví tabulky v každém sloupci. 2. Graficky znázorni získané výsledky na přiložený papír. Ke znázornění výsledků můžeš užít graf nebo sloupcový diagram. NA OTÁZKY 3 AŽ 6 ODPOVĚZ S POUŽITÍM SVÉ TABULKY, GRAFU NEBO DIAGRAMU. 3. O kolik se prodlouží gumička, na které jsou zavěšeny dvě matky, přidáme-li k nim další tři? Gumička se prodlouží o cm. 4. Popiš, jak se mění délka gumičky s přibývajícím počtem matek....prostor pro žákovu odpověď Jaká by byla podle Tvého názoru délka gumičky, kdybys na ni zavěsil(a) o dvě matky více, než máš k dispozici? Myslím si, že celková délka gumičky by byla cm. 6. Proč si myslíš, že to tak bude?...prostor pro žákovu odpověď... 77

78 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Čeští žáci dosáhli v praktických úlohách výsledku lepšího, než byl mezinárodní průměr, a to jak v přírodních vědách, tak v matematice. V porovnání s písemnou částí testu se však zhoršili a v přírodních vědách je předstihlo 5 zemí. Co se týče třech sledovaných operačních kategorií, byli čeští žáci podobně jako žáci ostatních zemí nejúspěšnější v kategorii Vědecká zkoumání. Zde dosáhli výsledku lepšího než mezinárodní průměr. Nejhorší byla úspěšnost v kategorii Vědecké řešení problémů, aplikace osvojených pojmů a znalostí, i zde však byli čeští žáci nad mezinárodním průměrem. V kategorii Používání vědeckých postupů dosáhli čeští žáci výsledku mírně horšího než mezinárodní průměr, ale tento rozdíl nebyl statisticky významný. Podíváme-li se na některé schopnosti, které byly testovány více úlohami, vedli si čeští 13letí žáci následujícím způsobem. Navrhnout vhodně experiment byla schopna polovina testovaných českých žáků, třetina vůbec nedokázala zformulovat vhodný postup. Připravit a vyplnit tabulku dokázala úplně správně polovina testovaných českých žáků. Čtvrtina žáků si s úkolem poradila alespoň částečně a čtvrtina tabulku nedokázala smysluplně připravit a vyplnit vůbec. Dvě pětiny českých žáků dokázaly naměřit požadovaný počet smysluplných dat. Další čtvrtina žáků pak získala použitelná data pro další zpracování a hledání závěrů, kterých bylo ale méně, než se požadovalo, nebo nesplňovala jedno jiné kritérium. Alespoň nějaká data splňující kritérium minimální odpovědi naměřilo 14 % žáků. 22 % žáků pak nebylo schopno naměřit žádná smysluplná data nebo vůbec neodpovědělo. Jen 16 % testovaných žáků dokázalo úplně správně vytvořit graf z naměřených hodnot (ten byl ovšem součástí pouze jedné z úloh). Čtvrtina žáků měla problém se značením os. Nevyhovující grafické znázornění dat bylo u 15 % žáků, 30 % žáků graf vůbec nenakreslilo. Správné závěry dokázalo na základě svých experimentů vyvodit jen 18 % českých žáků. Téměř třetina žáků uváděla nesprávné závěry a dvě pětiny buď vůbec neodpověděly, nebo jejich odpověď byla nesmyslná Přírodovědné úlohy výzkumu PISA Přírodovědné úlohy výzkumu PISA mají obvykle komplexní charakter, obsahují několik otázek, které mohou být i z různých tematických celků. V roce 2006 byly součástí některých úloh i otázky týkající se postojů žáků k přírodním vědám. Příklad jedné takové uvolněné úlohy uvádíme dále. VELKÝ KAŇON Velký kaňon leží v poušti v USA. Je to velmi rozsáhlý a hluboký kaňon, ve kterém se nachází mnoho vrstev hornin. Někdy v minulosti byly tyto vrstvy vyzdviženy pohyby v zemské kůře. Velký kaňon je nyní na některých místech až 1,6 km hluboký. Dnem kaňonu protéká řeka Colorado. Podívej se na obrázek Velkého kaňonu vyfotografovaného z jeho jižního okraje. Na stěnách kaňonu jsou vidět různé vrstvy hornin. 78

79 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy Vápenec A Břidlice A Vápenec B Břidlice B Krystalická břidlice a žula Otázka 1: VELKÝ KAŇON Národní park Velký kaňon navštíví ročně okolo pěti milionů lidí. Existují obavy, že tak velké množství návštěvníků způsobí parku škody. Mohou být následující otázky zodpovězeny vědeckým výzkumem? V každém řádku zakroužkuj Ano nebo Ne. Může být tato otázka zodpovězena vědeckým výzkumem? Ano nebo ne? Jak velkou erozi způsobuje používání turistických cest? Ano / Ne Je park stále tak krásný, jako byl před 100 lety? Ano / Ne Otázka 2: VELKÝ KAŇON Teplota ve Velkém kaňonu se pohybuje od teplot nižších než 0 C až po teploty přes 40 C. Ačkoli je to pouštní oblast, pukliny ve skalách někdy obsahují vodu. Jak napomáhají tyto změny teplot a voda ve skalních puklinách urychlit rozpad skal? A Mrznoucí voda rozpouští teplé skály. B Voda skály stmeluje. C Led vyhlazuje povrch skal. D Mrznoucí voda ve skalních puklinách nabývá na objemu. Otázka 3: VELKÝ KAŇON Ve Velkém kaňonu je ve vrstvě vápence A mnoho zkamenělin mořských živočichů, jako jsou mušle, ryby a koráli. Co se stalo před miliony let a nyní vysvětluje, proč se tam nacházejí takové zkameněliny? A V dávných dobách si lidé do této oblasti přinášeli mořské živočichy z oceánu. B Oceány byly kdysi mnohem bouřlivější a mořští živočichové byli do vnitrozemí vyplaveni na obrovských vlnách. C V té době pokrýval tuto oblast oceán, který později ustoupil. D Někteří mořští živočichové žili kdysi na souši, než se přestěhovali do moře. 79

80 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Otázka 4: VELKÝ KAŇON Nakolik souhlasíš s následujícími tvrzeními? V každém řádku zaškrtni pouze jeden čtvereček. a) Systematické studium zkamenělin je důležité. b) Akce na ochranu národních parků před jejich poškozováním by měly být podloženy vědeckými poznatky. c) Vědecké zkoumání geologických vrstev je důležité. Rozhodně souhlasím Souhlasím Nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Dále se zaměříme na výsledky výzkumu PISA 2006, ve kterém byly přírodní vědy hlavní testovanou oblastí. Nejprve shrneme výsledky českých žáků, co se týče kompetencí a vědomostí, pak se zmíníme o některých výsledcích ve fyzikálně zaměřených otázkách. Přírodovědné kompetence českých žáků Výzkum PISA 2006 ukázal, že čeští patnáctiletí žáci jsou úspěšnější při vysvětlování jevů pomocí přírodních věd (aplikace vědomostí) a méně úspěšní při rozpoznávání přírodovědných otázek (rozpoznávání otázek, které lze vědecky zodpovědět). Výsledky českých žáků byly navíc výrazně horší i v případě používání vědeckých důkazů (interpretace a používání vědeckého dokazování). V tabulce 3.13 je pro skupinu zemí s obdobnými výsledky v oblasti kompetencí uvedeno, nakolik byl výsledek žáků příslušné země u jednotlivých kompetencí lepší nebo horší než jejich celkový výsledek v přírodovědném testu (podle [4]). Celkový Kompetence průměr přírodní vědy (body) Rozpoznávání přírodovědných otázek Vysvětlování jevů pomocí přírodních věd Používání vědeckých důkazů Česká republika Maďarsko Slovensko Estonsko Polsko Litva Tab Rozdíly ve výsledcích pro sledované kompetence 80

81 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy Přírodovědné vědomosti českých žáků Výsledky českých žáků ve výzkumu PISA 2006 ve vědomostech o přírodních vědách (vědecké postupy) byly výrazně horší než jejich výsledky ve vědomostech z přírodních věd (znalost obsahu). Rozdíl mezi oběma výsledky byl v České republice největší ze zemí OECD. Druhý a třetí největší rozdíl byl shledán v Maďarsku a na Slovensku. Maďarsko a Česká republika byly dvě země OECD s nejlepším relativním výsledkem v oblasti neživé systémy (fyzika, chemie). Spolu se Slovenskem, Švédskem, Slovinskem a Rumunskem tvoří skupinu šesti evropských zemí, jejichž žáci dosáhli v této oblasti výrazně lepších výsledků než v přírodovědné části celkově. V tabulce 3.14 je pro tyto země uvedeno, nakolik byl výsledek žáků příslušné země v dané oblasti vědomostí lepší nebo horší než celkový výsledek v přírodovědném testu (podle [4]). Celkový průměr Vědomosti Vědomosti z přírodních věd přírodní vědy (body) o přírodních vědách Neživé systémy Živé systémy Země a vesmír Česká republika Maďarsko Slovensko Švédsko Slovinsko Rumunsko Tab Rozdíly ve výsledcích pro sledované oblasti vědomostí Fyzikálně zaměřené otázky Podobně jako u výzkumu TIMSS i u výzkumu PISA jsme se podrobněji zabývali fyzikálně zaměřenými otázkami. Sledovali jsme, které otázky byly pro české žáky nejobtížnější a ve kterých si vedli nejlépe, jak úspěšní byli vzhledem k průměru zemí OECD, jak si vedli ve fyzikálních otázkách různého typu a ve sledovaných kompetencích. Pro každou úlohu jsme vytvořili tabulku s její charakteristikou, výsledky českých žáků a mezinárodními průměry. U uvolněných úloh jsou též uvedena jejich zadání a v případě otevřených úloh i pokyny k hodnocení. Ukázka zpracované otázky je v tabulce Celkem bylo vybráno a zpracováno 23 otázek z šetření v roce 2000, 23 otázek z šetření v roce 2003 a 47 otázek z šetření v roce Dále se budeme zabývat hlavně výsledky z šetření v roce 2006, které bylo zaměřeno na přírodovědnou gramotnost. Celkově byla průměrná úspěšnost českých žáků v roce 2006 ve fyzikálně zaměřených otázkách vyšší než u zemí OECD (viz tab. 3.16). Chlapci byli mírně úspěšnější než dívky. Čeští žáci byli v roce 2006 pod průměrem zemí OECD v řešení 8 z 47 otázek. Největší rozdíl (12,6 %) byl u otázky s otevřenou odpovědí týkající se chlazení nádoby při výrobě penicilínu. U ostatních úloh rozdíl nepřesáhl 4,5 %. 81

82 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Úloha: Velký kaňon Kód úlohy: S426 Počet otázek: 5 Kód otázky S426Q03 Charakteristika otázky Vliv teplotních změn a vody v puklinách na erozi skal Uvolnění otázky Ano Typ otázky S výběrem odpovědi Kompetence Vysvětlování jevů pomocí přírodních věd Vědomosti z přírodních věd Systémy Země a vesmíru Vědomosti o přírodních vědách Kontext/situace Životní prostředí/sociální Úloha použita v letech 2006 Zadání otázky: Teplota ve Velkém kaňonu se pohybuje od teplot nižších než 0 C až po teploty přes 40 C. Ačkoli je to pouštní oblast, pukliny ve skalách někdy obsahují vodu. Jak napomáhají tyto změny teplot a voda ve skalních puklinách urychlit rozpad skal? A Mrznoucí voda rozpouští teplé skály. B Voda skály stmeluje. C Led vyhlazuje povrch skal. D Mrznoucí voda ve skalních puklinách nabývá na objemu. Souhrnné výsledky (Průměrné procento správných odpovědí): Výzkum v roce průměr chlapci dívky 2006 ČR [%] 73,5 72,5 74, OECD[%] 67,6 66,9 68,3 Podrobné výsledky (Zastoupení jednotlivých typů odpovědí v %): Výzkum v roce A B C D Ost. 2006/ ČR [%] 5,7 12,3 5,8 73,5 2, OECD/ [%] 11,1 8,6 9,4 67,6 3,4 Poznámka: Sloupec se správnou odpovědí je podbarven. Komentář a zhodnocení výsledků: Čeští žáci dosáhli výsledku o 6 % lepšího než mezinárodní průměr. Výsledek dívek a chlapců byl srovnatelný. Nejčastější chybnou představou českých žáků bylo, že voda skály stmeluje. Tab Ukázka zpracování úlohy Průměrná úspěšnost v % Celkem Dívky Chlapci ČR 57,3 56,0 58,3 OECD 53,3 54,1 52,6 Tab Průměrná úspěšnost ve fyzikálně zaměřených otázkách PISA

83 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy Nejlépe oproti průměru zemí OECD (rozdíl 14,8 %) řešili čeští žáci otázku s otevřenou odpovědí, kde bylo třeba vybrat nejrizikovější místo pro novou výstavbu po úpravách terénu a volbu zdůvodnit. O 13,8 % byli čeští žáci lepší v úloze, kde bylo třeba vybrat energetické zdroje vytvářející CO 2 a o 13,0 % v otevřené otázce, kde se měli vyjádřit k tvrzení novináře o důvodech tiché jízdy magneticky nadnášeného vlaku. Nejúspěšnější (86,5 %) byli čeští žáci v řešení otázky, kde bylo třeba zdůvodnit možnost snazších a rychlejších terénních úprav při výstavbě v dnešní době oproti dřívějšku. Tato otázka měla vysokou úspěšnost řešení i v mezinárodním měřítku. V další otázce s vysokou úspěšností (85,7 %) bylo třeba vybrat z nabídky přístroj, kterým by se ověřilo, že tkanina je elektricky vodivá. Výborný výsledek (85,5 %) dosáhli čeští žáci i v otázce, kde měli vybrat materiál s nejlepší tepelnou vodivostí. Nejhůře si čeští žáci vedli v odpovědích na otázku z úlohy týkající se skleníkového efektu uvedenou v tabulce Druhou nejnižší úspěšnost (23,9 %) měli čeští žáci v již zmiňované úloze týkající se výroby penicilínu. Třetí nejhůře zodpovězená otázka pak byla opět z úlohy na skleníkový efekt, kde měli žáci v grafu růstu emisí CO 2 a grafu růstu průměrné teploty zemské atmosféry hledat části, které nepodporují dané tvrzení o příčinách růstu průměrné teploty Země. Zadání otázky: Ondra trvá na svém závěru, že růst průměrné teploty zemské atmosféry je způsoben vzrůstem emisí oxidu uhličitého. Ale Jana si myslí, že jeho závěr je ukvapený. Říká: Než uděláš tento závěr, musíš si být jistý, že ostatní faktory, které by mohly ovlivnit skleníkový efekt, se nemění. Jmenuj jeden z faktorů, které má Jana na mysli. Souhrnné výsledky (Průměrné procento správných odpovědí): Výzkum v roce průměr chlapci dívky 2006 ČR [%] 20,7 20,4 20, OECD [%] 18,9 18,7 19,1 Tab Otázka s nejnižší průměrnou úspěšností České dívky byly úspěšnější než chlapci ve 12 otázkách. Největší rozdíl (11,7 %) byl u otázky z úlohy týkající se léčby ozařováním, kde bylo třeba posoudit, zda dané závěry je či není možné učinit na základě předloženého grafu. Zajímavé je, že v naprosto obdobné otázce z této úlohy, jen s jiným grafem, byli naopak výrazně (rozdílem 15,1 %) úspěšnější chlapci. Čeští chlapci odpověděli lépe než dívky na 19 otázek. Výrazně největší rozdíl (25,3 %) byl u již zmiňované otázky, kde bylo třeba vybrat energetické zdroje podílející se na vytváření CO 2. 83

84 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Závěr Dále stručně shrnujeme nejzajímavější zjištění týkající se výsledků českých žáků v přírodovědných testech výzkumů TIMSS a PISA. V mezinárodním srovnání dosahovali čeští žáci ve výzkumech TIMSS i PISA v oblasti přírodních věd dlouhodobě nadprůměrné výsledky. Výjimkou byli v roce 1995 žáci posledních ročníků středních škol, jejichž výsledek byl na úrovni mezinárodního průměru. V roce 1999 se výsledek českých 13letých žáků v přírodních vědách ve výzkumu TIMSS oproti roku 1995 zhoršil. Rozdíl byl však statisticky významný jen v případě fyziky. Zajímavé bude srovnání po zveřejnění výsledků výzkumu TIMSS 2007 na konci roku Ve výzkumu TIMSS si čeští 9letí i 13letí žáci vedli výrazně lépe ve fyzikálních úlohách zaměřených na porozumění informaci než v v úlohách zaměřených na teoretické uvažování, rozbor a řešení problémů. Ve výzkumu TIMSS dosahovali chlapci ve většině zemí v přírodních vědách lepších výsledků než děvčata. Stejně tomu bylo i v České republice, kde dosáhli chlapci v roce 1995 i 1999 statisticky významně lepších výsledků než děvčata. V roce 1999 jsme byly zemí, kde byl tento rozdíl největší. Zajímavé je, že ač chlapci dosáhli v matematickém i přírodovědném testu lepších výsledků než dívky, jejich školní výsledky byly horší než u dívek. V roce 1999 ve výzkumu TIMSS byl průměrný výsledek českých 13letých žáků víceletých gymnázií výrazně lepší než výsledek žáků základních škol. Na základních školách však přesto zůstávalo velké množství žáků, kteří svými výsledky patřili k našim nejlepším. (Blíže v [5].) Výzkum PISA 2006 ukázal, že silnou stránkou českých žáků jsou především faktické znalosti. Problémy jim dělalo např. vytváření hypotéz, využívání různých výzkumných metod, experimentování, získávání a interpretace dat, posuzování výsledků výzkumu, formulování a dokazování závěrů. Výsledky českých žáků ve výzkumu PISA 2006 v oblasti vědomostí z přírodních věd byly výrazně lepší než výsledky v oblasti vědomostí o přírodních vědách. Výborní byli čeští žáci zejména v oblasti fyziky a chemie. Co se týče zkoumaných kompetencí, byli čeští žáci ve výzkumu PISA 2006 úspěšnější při aplikaci vědomostí než při rozpoznávání otázek, které lze vědecky zkoumat a při používání vědeckých důkazů. Podobně na tom byli i žáci Maďarska a Slovenska, což jsou země s podobnou tradicí přírodovědného vzdělávání, které klade větší důraz na shromažďování a reprodukci teoretických znalostí než na podstatu vědeckého zkoumání a uvažování. V České republice byla skutečnost, že se žáci o přírodovědných jevech a jejich vysvětlení učí, místo aby je sami objevovali, dokumentována i v rámci videostudie realizované v roce 1999 jako součást výzkumu TIMSS. Celkově se výsledky českých chlapců a dívek ve výzkumu PISA 2006 v přírodovědném testu nelišily. Co se týče kompetencí, měly české dívky výrazně lepší výsledky než chlapci v rozpoznávání přírodovědných otázek. Naopak čeští 84

85 3 Jak to vidí mezinárodní výzkumy chlapci byli lepší než dívky ve vysvětlování jevů pomocí přírodních věd, přičemž tento rozdíl patřil mezi zúčastněnými zeměmi k největším. U používání vědeckých důkazů se výsledky českých chlapců a dívek nelišily. V oblasti neživé systémy měli chlapci ve všech zemích OECD ve výzkumu PISA 2006 výrazně lepší výsledky než dívky. Česká republika zde patřila k zemím s největším rozdílem ve výsledcích chlapců a dívek. V oblasti systémy Země a vesmíru byl rozdíl mezi chlapci a dívkami v České republice největší ze všech zúčastněných zemí. Výzkum PISA ukázal, že Česká republika patří k zemím, kde jsou velké rozdíly mezi nejlepšími a nejslabšími žáky. Značné byly také rozdíly ve výsledcích žáků různých typů škol. Vzhledem k pravidelné účasti České republiky ve výzkumech TIMSS a PISA plánujeme provádění obdobných analýz i do budoucna (např. po zveřejnění výsledků výzkumu TIMSS 2007 koncem roku 2008). To umožní sledovat v delším časovém období stav vědomostí a kompetencí žáků v oblasti přírodních věd a zejména fyziky a zjistit, zda a jak jsou ovlivňovány změnami ve školské politice, např. zavedením rámcových a školních vzdělávacích programů. Literatura [1] PALEČKOVÁ, J.; TOMÁŠEK, V.; STRAKOVÁ, J. Třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělávání. Výsledky žáků 7. a 8. ročníků přírodovědné předměty. Praha, ÚIV, [2] PALEČKOVÁ, J.; TOMÁŠEK, V.; STRAKOVÁ, J. Třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělávání. Test z matematiky a fyziky pro středoškoláky. Praha, ÚIV, [3] MANDÍKOVÁ, D.; PALEČKOVÁ, J.; TOMÁŠEK, V. Praktické úlohy TIMSS. VÚP, Praha [4] PALEČKOVÁ, J. a kol. Hlavní zjištění výzkumu PISA Poradí si žáci s přírodními vědami? ÚIV, Praha [5] PALEČKOVÁ, J.; TOMÁŠEK, V. Posun ve znalostech čtrnáctiletých žáků v matematice a přírodních vědách. Zpráva o výsledcích mezinárodního výzkumu TIMSS. Praha, ÚIV, Další informace a materiály k výzkumům TIMSS a PISA lze nalézt na adresách: mezinárodní stránky: (TIMSS) (PISA) 85

86 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? národní stránky: (TIMSS) (PISA) a v publikacích vydaných Ústavem pro informace ve vzdělávání, jejichž přehled je rovněž na výše uvedených národních stránkách. 86

87 4 Jak to vidí učitelé a jejich žáci Aneb příklady dobré praxe Irena Dvořáková, Růžena Kolářová Nejlepší inspirací pro učitele jsou zkušenosti z výuky dobrých učitelů. Jak nalézt příklady dobrých učitelů fyziky? Při výběru jsme vycházeli z aktivit učitelů, ale především z návrhů jejich bývalých žáků v anketě zadané studentům MFF. S vybraným vzorkem 35 učitelů základních a středních škol jsme vedli podrobné rozhovory o jejich přístupu k výuce fyziky, obsahu, metodách i o podmínkách jejich výuky. Výsledky rozhovorů jsou v první části této kapitoly. Jak vybrané učitele a jejich výuku posuzují jejich žáci, jsme zjišťovali dotazníkem, který vyplnilo 1335 žáků. Názory žáků jsou v druhé části této kapitoly, kde je mimo jiné uvedeno, čeho si žáci na svém učiteli nejvíce cení. Jaký zájem o práci v oborech spojených s fyzikou mají žáci vybraných dobrých učitelů, uvádíme v poslední části této kapitoly. 4.1 Jak vidí dobří učitelé svou výuku fyziky Výběr dobrých učitelů fyziky a rozhovory s nimi Jaké strategie, metody a obsah výuky volí dobří učitelé fyziky? Při hledání odpovědi na tuto otázku jsme se rozhodli provést strukturované rozhovory s vybraným vzorkem učitelů fyziky. Nejprve jsme na základě zkušeností z výzkumu kvality výuky, některých mezinárodních výzkumů a zkušeností s prací s učiteli určili kritéria pro výběr příkladů dobrých učitelů. Kritéria zahrnují prokazatelné aktivity učitele (např. účast na dalším vzdělávání, na seminářích, autorství článků, popř. publikací, spolupráce s fakultami vzdělávajícími učitele apod.), úspěšnost žáků učitele (řešitelé FO a dalších fyzikálních soutěží), pozitivní zkušenost pracovníků KDF s aktivitami učitele (např. vedení pedagogické praxe, účast v projektu Heuréka a další). Jedním z hlavních kritérií se stalo navržení učitele jeho žáky, kteří se stali studenty některého z oborů fyziky na MFF UK nebo studenty zapojenými do fyzikálních aktivit jako tábory, korespondenční semináře apod. K tomu účelu byl vypracován dotazník zadaný studentům MFF a účastníkům letního MF tábora pro středoškoláky pořádaného KDF MFF, kde studenti kromě obecného hodnocení výuky fyziky na základní a střední škole mohli také uvést kontakt na svého učitele, resp. učitelku fyziky, pokud je považovali za dobré. Celkem jsme získali vyplněné dotazníky od 315 respondentů. Přitom je třeba zdůraznit, že cílem nebylo objevit všechny dobré učitele fyziky v České republice, nebo učitele řadit do nějakého žebříčku, ale najít příklady dobré praxe. Na základě všech zvolených kritérií bylo vytipováno 80 učitelů, z nich pak 58, kteří splňují buď více než dvě kritéria nebo jedním z kritérií je to, že byli navrženi svými žáky. Z tohoto užšího souboru jsme vybrali 35 učitelů pro strukturované rozhovory. 87

88 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Cílem rozhovorů bylo zjistit faktory, které u těchto učitelů vedou k dobrým výsledkům výuky, např. strategie jejich výuky, používané metody a konkrétní postupy, obsah jejich výuky. Pilotáž připravených podkladů pro rozhovory proběhla v prosinci 2007 a lednu 2008 se třemi z vybraných učitelů. Vlastní výzkumné rozhovory proběhly od února do června Abychom mohli porovnat obraz dobrého učitele z jeho osobního pohledu (získaného rozhovorem) a z pohledu jeho žáků, připravili jsme krátký dotazník pro žáky těchto učitelů (viz část 4.2). Velice si vážíme práce vybraných učitelů i toho, že byli ochotni věnovat čas rozhovorům s námi. S jejich souhlasem uvádíme seznam těchto učitelů: Základní školy: Mgr. Hana Burešová, ZŠ Ratibořická, Horní Počernice RNDr. Miroslava Černá, ZŠ Vítězná, Litovel Ing. Josef Hausner, CSc., ZŠ Kuncova, Praha 5 Mgr. Věra Kamenická, ZŠ Uhelný trh, Praha 1 Mgr. Vlasta Karásková, ZŠ Školní, Kostomlaty n. L. Mgr. Jiří Krásný, ZŠ Komenského nám., Kroměříž RNDr. Eva Lišáková, ZŠ Uhelný trh, Praha 1 Mgr. Jana Novotná, ZŠ U Školské zahrady, Praha 8 Mgr. Pavla Sádecká, ZŠ Dr. Malíka, Chrudim Mgr. Hana Tesařová, ZŠ Lysice Mgr. Marek Veselý, ZŠ Vodárenská, Kladno Mgr. Václav Votruba, ZŠ Palmovka, Praha 8 Gymnázia (nižší i vyšší stupeň): RNDr. Stanislav Gottwald, G Špitálská, Praha 9 Mgr. Vlastimil Havránek, Klvaňovo G Kyjov Mgr. Miroslav Jílek, G Polička Mgr. Štěpánka Jirošová, G Ch. Dopplera, Praha 5 Mgr. Jan Kopecký, G J. Keplera, Praha 1 Mgr. Bohumil Kotlík, G Ústavní, Praha 8 Mgr. Jiří Kratochvíl, G J.K. Tyla, Hradec Králové Mgr. Zuzana Pecinová, G Ch. Dopplera, Praha 5 Mgr. Václav Piskač, G Tř. kpt. Jaroše, Brno Mgr. Zdeněk Polák, Jiráskovo G, Náchod Mgr. Daniel Přibík, PORG, Praha 8 RNDr. Petr Pudivítr, Ph.D., G Ch. Dopplera, Praha 5 Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc., G J. Nerudy, Praha 1 Mgr. Vlasta Šašková, G Litoměřická, Praha 9 RNDr. Jan Thomas, PČG Karlovy Vary RNDr. Vladimír Vícha, G Dašická, Pardubice Mgr. Martin Vinkler, G Na Vítězné pláni, Praha 4 Mgr. Jan Voženílek, G F. X. Šaldy, Liberec 88

89 4 Jak to vidí učitelé a jejich žáci Střední odborné školy: Mgr. Miroslav Burda, SPŠ a VOŠT, Brno RNDr. Vlastimil Flajšinger, SPŠ, Zlín Mgr. Miroslava Maňásková, SPŠ na Proseku, Praha 9 Mgr. Petr Mašek, SSŠVT, Praha 9 Mgr. Jaroslav Reichl, SPŠST, Praha 1 S každým z vybraných učitelů jsme vedli zhruba hodinový strukturovaný rozhovor, který byl zaměřen na následující okruhy otázek: volba učitelské profese, cíle, obsah výuky, metody a formy výuky, podmínky pro výuku a další práci učitele včetně možností dalšího vzdělávání. Rozhovor jsme si zaznamenávali jednak písemně a jednak se souhlasem respondenta na diktafon. Tři rozhovory byly pilotní a v jednom případě se učiteli nepodařilo pro rozhovor vyčlenit dostatečný čas, jeho odpovědi tedy byly pro účely výzkumu špatně použitelné. Z tohoto důvodu jsme do výzkumu zařadili odpovědi pouze 31 učitelů. V následující části uvedeme, co vyplynulo z rozhovorů s učiteli k jednotlivým okruhům otázek. (Poznámka: Přestože se výzkumu zúčastnili vyučující obou pohlaví, v textu budeme používat obecně slovo učitel, bez další specifikace, zda se jedná o ženu či muže.) Co jsme zjistili při rozhovorech s učiteli VOLBA UČITELSKÉ PROFESE (U většiny učitelů se objevuje více odpovědí na každou danou otázku, proto dostaneme více než 100 %, když sečteme uvedené relativní četnosti. Vzhledem k malé velikosti zkoumaného souboru učitelů zaokrouhlujeme v textu počet na 5 %.) Měl/a některý/á Váš/Vaše učitel/ka vliv na to, že jste si vybral právě toto povolání (na to, že učíte) (ze ZŠ, SŠ, VŠ)? Největší vliv na to, že si dotazovaní učitelé vybrali povolání učitele, měli učitelé ze ZŠ. 40 % dotazovaných uvádí pozitivní vliv učitele fyziky ze ZŠ a 35 % pozitivní vliv učitele matematiky ze ZŠ. Trochu slabší (není zkoumáno, zda statisticky významně) vliv měli u dotazovaných učitelé ze SŠ. 35 % uvádí pozitivní vliv učitele matematiky ze SŠ a 25 % pozitivní vliv učitele fyziky ze SŠ. Další významné vlivy: pozitivní vliv rodiče, který je učitel (15 %); pozitivní vliv učitele z VŠ (15 %); negativní učitelský vzor (15 %); bez vlivu učitelů (15 %). Ostatní vlivy se vyskytovaly zřídka. Měl/a jste nebo stále máte nějaký učitelský vzor? Nejčastějšími učitelskými vzory jsou učitel z VŠ (35 %), učitel fyziky ze ZŠ (30 %), učitel matematiky ze ZŠ (25 %) a učitel matematiky ze SŠ (25 %). Teprve potom se objevuje učitel fyziky ze SŠ (20 %). 20 % dotázaných nemá učitelský vzor a 15 % uvádí pozitivní vzor středoškolského učitele jiného předmětu než fyziky a matematiky (15 %). Ostatní odpovědi se vyskytovaly zřídka. 89

90 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Co Vás přivedlo k učitelskému povolání? Na tuto otázku odpovídali učitelé nejčastěji: potřeba kontaktu s dětmi, mladými lidmi, touha něco jim předávat (30 %). Silný byl také vliv mého učitele (25 %) podrobněji viz výše, ale dalších 25 % učitelů odpovědělo, že neví. Víckrát se také opakovaly odpovědi: učitel v rodině (20 %) a líbila se mi práce učitele (20 %). Ostatní odpovědi se objevovaly sporadicky. Proč jste si vybral/a právě fyziku? Dotazovaní učitelé si vybrali jako aprobační předmět fyziku, protože měli obecně zájem o fyziku (30 %), měli fyziku jako druhý aprobační předmět (25 %) nebo měl pozitivní vliv jejich učitel (25 %). Ostatní odpovědi se vyskytovaly vzácně. CÍLE Jaké jsou Vaše hlavní záměry ve výuce fyziky? (Jaké si stanovujete hlavní cíle výuky? Co chcete u svých žáků výukou fyziky dosáhnout především?) Nejčastěji uváděli dotazovaní učitelé jako hlavní záměr ve výuce fyziky ukázat, že fyzika je praktická a je všude kolem nás (50 %). Jako další záměry uváděli učitelé rozvoj intelektu žáků, řešení fyzikálních problémů (40 %) a snahu docílit, aby žáky fyzika bavila (40 %). Teprve potom se objevovalo, aby žáci uměli pozorovat, experimentovat a vysvětlovat (25 %) a popularizace fyziky (15 %). Ostatní odpovědi se příliš nevyskytovaly. Které cíle Vaší výuky fyziky se dobře a které s obtížemi naplňují? Na tuto otázku neuvedlo odpověď 25 % respondentů; 15 % uvedlo, že hlavní cíle, které si stanovují, se jim většinou daří naplňovat. Učitelé uváděli, že se nedaří, aby žáky fyzika bavila (15 %); nedaří se, aby žáci lépe propojovali učivo, zobecňovali a vytvářeli si nadhled (15 %) a žáky nebaví počítání (15 %). Ostatní odpovědi byly sporadické. OBSAH Co má vliv na to, co ve fyzice učíte (tedy na obsah Vaší výuky fyziky)? Většina učitelů (80 %) se při volbě obsahu výuky řídí především učebními osnovami, resp. školním vzdělávacím programem tam, kde už ho mají připravený. Zhruba třetina učitelů volí obsah podle používaných učebnic fyziky. Asi 10 % učitelů uvedlo, že si obsah volí podle svého uvážení, a 10 % uvedlo, že volí především témata prakticky zaměřená, popř. taková, ve kterých lze experimentovat a řešit konkrétní problémy. Co z obsahu výuky fyziky upřednostňujete? Proč? Polovina z dotazovaných učitelů upřednostňuje mechaniku, protože ji považují za názornou, srozumitelnou, žáci si v ní mohou sami experimentovat, vyvozovat závěry a je důležitým základem pro další témata, lze na ni ukázat metody fyziky. Žáci mají 90

91 4 Jak to vidí učitelé a jejich žáci spoustu nesprávných představ, které se na mechanice dobře odstraní. Třetina učitelů preferuje elektřinu a magnetismus, na základní škole pak zejména elektrické obvody, které jsou pro žáky díky experimentování motivující. Pětina učitelů dává přednost optice a pětina termice. Část učitelů (15 %) nedává ničemu přednost a zhruba stejná část naopak akcentuje to, co považuje pro žáky za podstatné. Výběr obsahu výuky fyziky na SOŠ se přizpůsobuje oboru, např. v elektrooborech je učivo o elektřině a magnetismu zařazeno do speciálních předmětů. Na vyšším stupni gymnázia asi čtvrtina učitelů dává přednost moderní fyzice. Třetina učitelů uvedla, že při volbě obsahu se řídí i tím, co je samotné baví. Co z obsahu považujete za méně důležité? Proč? Téměř polovina učitelů uvedla jako méně důležité učivo z elektřiny a magnetismu a třetina učivo z fyziky mikrosvěta včetně jaderné fyziky, které je podle nich zejména na gymnáziu příliš teoretické a abstraktní, obtížné. Žáci nemají dostatečný matematický aparát, a tak jim je mnoho vzorců sdělováno hotových. Z ostatních oborů jako méně důležité uváděli učitelé např. molekulovou fyziku (15 %), astrofyziku (10 %) a hydrostatiku (10 %). Třetina učitelů uváděla, že méně zařazují to, co je osobně nebaví ( neučím, co mne nebaví ). Jednotlivě se vyskytovalo, že se výběr řídí zájmy daných žáků a ovlivňuje ho i nízká časová dotace. METODY A FORMY Kterými metodami nejčastěji vyučujete ve fyzice? Obvykle nejrozsáhlejší část rozhovorů s učiteli se týkala metod a forem práce, které ve škole při své výuce používají. Vzhledem k tomu, že učitelé používají mnoho různých metod, je to také část nejobtížněji popsatelná. Většina učitelů (18 učitelů, tedy téměř 60 %) v rozhovorech řekla, že při výuce (zejména při uvádění nové látky, ale i při opakování atd.) pravidelně využívá různých aktivizujících metod od zcela heuristické výuky, kdy mají žáci prostor k samostatnému objevování fyzikálních zákonitostí a jevů, až k výuce formou řízeného rozhovoru, při kterém učitel klade žákům problémové otázky a společně s nimi nové poznatky vyvozuje. Ostatní učitelé (13 učitelů, tedy asi 40 %) při uvádění nové látky používají spíše výklad, obvykle doplněný experimenty, počítačovými simulacemi apod. Použité metody a formy se také přímo dotýkají žáků. Zajímalo nás, jaké jsou vazby mezi tím, jak učitelé učí, a tím, jak jejich výuku vnímají žáci. Pro tento účel jsme žákům učitelů, kteří se zúčastnili rozhovorů, zadali krátký dotazník. Výsledky žákovských dotazníků jsou uvedeny v části 4.2. V jedné z položek dotazníku (viz část 4.2.1) měli žáci rozhodnout, zda pro jejich učitele platí, že dokáže vzbudit a udržet jejich zájem o fyziku. Žáci rozhodovali na škále velmi souhlasím spíš souhlasím spíš nesouhlasím nesouhlasím (převedeno na číselné hodnoty ). Celkové hodnocení uvedené položky u žáků ze skupiny učitelů, kteří často používají aktivizující metody bylo 1,63, ve druhé skupině 2,20, tedy v obou případech nadprůměrný výsledek (průměr je 2,5). Většina dotazovaných žáků souhlasí nebo spíše souhlasí s uvedeným tvrzením. (V našem výzkumu jsme neměli žádnou kontrolní skupinu, proto můžeme jen 91

92 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? spekulovat, jak by dopadl podobný výzkum, kdybychom se ptali širší skupiny žáků náhodně vybraných učitelů.) Výsledek možná není překvapující, přesto se domníváme, že může být významný pro ty učitele, kteří hledají účinné metody k zvýšení zájmu o svůj předmět. Proto se podívejme na to, které konkrétní metody práce učitelé ve výuce používají, možná to bude pro někoho inspirací. Náměty pocházejí od učitelů z obou skupin, neboť i ti učitelé, kteří při výuce používají v menší míře aktivizující metody, mají například velmi zajímavý a propracovaný systém hodnocení, využívají aktuální informace atd. Žáci provádějí experiment ve skupinkách, případně pozorují demonstrační experiment, popisují ho a pokoušejí se najít vysvětlení. Přicházejí na nové poznatky sami, učitel pouze řídí případnou diskusi, vede žáky k potřebnému závěru. Žáci vymýšlejí experimenty, předvádějí je ve třídě spolužákům, vyrábějí jednoduché pomůcky. Žáci, kteří nějaký problém pochopí dříve, ho vysvětlují pomalejším spolužákům. Žáci vyšších ročníků připravují hodiny přírodovědy pro žáky 4. a 5. tříd. Učitel cíleně zapojuje žáky do své výuky jako demonstrátory, pomocníky apod. Učitel zadává dobrovolné domácí úkoly či domácí projekty, žáci své výsledky prezentují ve třídě, případně i před rodiči. Učitel dá k probíranému jevu nějaký příklad z praxe (například jaká vztlaková síla působí na jahodu v šampaňském), nechá žáky odhadovat potřebné veličiny, nejdříve odhadnout a pak spočítat výsledek. Po provedení experimentu žáci diskutují, co by se stalo, kdyby se změnily nějaké počáteční podmínky. Učitel v maximální možné míře propojuje školní výuku s každodenními zkušenostmi žáků, s jejich životem (například místo sterilních učebních pomůcek žáci váží vlastní prstýnek). Učitel využívá i mimoškolních zdrojů informací, pořádá exkurze a vycházky například s žáky 7. třídy po probrání hydraulického zařízení zajde k uměleckému kováři, se studenty průmyslové školy do slévárny apod. Učitel nechává žáky hledat fyzikální jevy ve filmu (např. ve večerníčku Pat a Mat). Učitel vyhlašuje různé soutěže (výroba nejlepších vah, fyzikální pětiboj, výroba nejlepšího katapultu apod.), případně nabízí žákům účast v celostátních soutěžích (nejen fyzikální, ale i astronomické olympiádě, soutěžích robotů, debrujárských soutěžích atd.). Učitel využívá ve výuce aktuální informace (např. výročí prvního článku o Velkém třesku). Učitel záměrně nabízí žákům špatné odpovědi, žáci musí dávat pozor, aby je odhalili. Učitel nebo sami žáci připravují osmisměrky, křížovky a další hádanky na fyzikální témata. Občas učitel připraví fyzikální show, kde předvádí různé překvapivé experimenty. 92

93 4 Jak to vidí učitelé a jejich žáci V případě, kdy není možné předvést reálný experiment, využívá učitel internet, případně fyzikální aplety. Tam, kde je to účelné, připravuje učitel pokusy s využitím počítače (měření pomocí soustavy ISES). V laboratorních pracích nepracují všichni žáci na jednom tématu, jsou připraveny třeba tři různé náměty do jedné hodiny. Žáci si rozlosují skupiny, aby se učili pracovat třeba i s tím, koho nemají rádi. Hodnocení výsledků žáků je jednoznačné, žáci předem vědí, za co a jak budou hodnoceni a jak se to projeví na jejich klasifikaci (obvykle je přitom využíván bodový systém). Před každým testem mají žáci možnost řešit typové úlohy a případně konzultovat své problémy s učitelem (mimo vyučování). Podobně u maturity mají žáci ke každému z 30 témat deset příkladů, z nich si u zkoušky losují (dle názoru učitele je důležitější pořádná příprava než samotná zkouška). Žáci mohou při písemkách libovolně využívat taháky a sešity. Učitel se ptá žáků, co jim vyhovuje, co se jim na jeho výuce líbí a nelíbí. Žáci mu poskytují zpětnou vazbu, dokážou mu říct, co se jim líbí a co ne, i proč. Učitel při své práci vědomě využívá různé metody výuky, které vyhovují různým typům žáků. Ještě jednou zde zdůrazňujeme, že se jedná o náměty pocházející od různých učitelů. Jejich případné použití ve vlastní výuce musí každý učitel sám zvážit. Které metody jsou podle Vašeho názoru pro žáky nejvíc motivující? U této otázky jsme zjistili, že pro žáky jsou velmi motivující jednak pokusy (40 %), a také když si mohou něco zkusit sami a získají tedy vlastní zkušenost (30 %). Motivující je i propojení fyziky s praxí, s každodenním životem (25 %), dobrá známka či hodnocení (20 %). S dalšími otázkami ve výzkumu koresponduje i zjištění, že žáky motivuje, když vidí učitelovo nadšení (20 %). Dále se objevovaly názory: když se jim něco povede, mají úspěch (15 %), zadávání domácích úkolů a projektů (15 %) atd. V této části rozhovoru učitelé také uváděli, jaký je učební plán výuky fyziky na jejich škole, jak často dělají laboratorní práce, zda mají nějaké semináře apod. Tyto údaje se na každé škole liší, nemá proto smysl je zde uvádět, případní zájemci o tyto informace se mohou obrátit na autory příručky. PODMÍNKY Mohl/a byste uvést podmínky, které nejvíce ovlivňují kvalitu Vaší výuky? Podmínky, které podle dotazovaných učitelů nejvíce ovlivňují kvalitu jejich výuky, jsou: kvalita a množství pomůcek, a tedy obecně vybavení kabinetu fyziky (75 %), možnost využít odborné učebny, resp. technického vybavení učebny přítomnost dataprojektoru, počítače, rozvodů do lavic apod. (60 %), podpora vedení školy (50 %). 93

94 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Další podmínky, které ovlivňují podle učitelů úroveň výuky, jsou znázorněné v grafu 4.1. Kvalita a množství pomůcek Možnost odborné učebny, její vybavení Podpora vedení školy Úroveň studentů Atmosféra ve třídě Peníze na pomůcky Čas na přípravu hodin Počet žáků ve třídě Hodinová dotace fyziky Klima ve škole Aktuální nálada, osobní rozpoložení Výměna zkušeností s kolegy, podněty Tvůrčí svoboda a vlastní odpovědnost Umístění fyziky v rozvrhu Postoj společnosti k přírodovědným předmětům Uznání a pozitivní zpětná vazba Kvalita učebnic % Graf 4.1 Podmínky, které nejvíce ovlivňují kvalitu výuky Které podmínky mají negativní vliv a proč? Na výuku fyziky má podle učitelů negativní vliv zvláště špatná kvalita pomůcek, a tedy obecně nedostatečné vybavení kabinetu (25 %) a málo času na přípravu hodin (15 %). Které podmínky mají pozitivní vliv a proč? Naopak pozitivně výuku fyziky ovlivňuje zvláště podpora vedení školy (20 %), možnost využít odborné učebny, resp. technického vybavení učebny přítomnost dataprojektoru, počítače, rozvodů do lavic apod. (20 %), s čímž souvisí i dostatečná kvalita pomůcek, a tedy obecně vybavení kabinetu (15 %). Pozitivní vliv na výuku má také, když se sejde dobrá třída tedy celková pozitivní atmosféra ve třídě, zájem a slušné chování studentů (10 %). DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ Jak Vás vedení školy seznamuje s kurzy a dalšími vzdělávacími akcemi pro učitele (nejen fyzikálními)? Podporuje Vás vedení školy v dalším vzdělávání a jak (finančně apod.)? Zúčastnil/a jste se v posledním zhruba roce a půl nějakých takových akcí? Které to byly? 94

95 4 Jak to vidí učitelé a jejich žáci Jak se individuálně dále vzděláváte? Naprostá většina učitelů (95 %) má od vedení školy podporu při svém dalším vzdělávání. Vedení škol seznamuje učitele s nabídkou pedagogických center a dalších organizací, poskytuje jim jak organizační podporu (suplování), tak i finanční podporu. V několika případech se objevilo, že vedení školy požaduje od učitelů finanční spoluúčast, učitelé to však nevnímají jako zásadní problém, který by je v dalším vzdělávání omezoval. Pouze tři učitelé uvedli, že se v poslední době nezúčastnili žádné vzdělávací akce, ostatní jsou v tomto směru velmi aktivní. (Je však nutno vzít v úvahu, že aktivita učitelů na konferencích a seminářích byla jedním z kritérií pro výběr respondentů). Osm učitelů je samo lektory dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, vedou kurzy a semináře pro učitele, a to nejen v rámci regionu, ale i v celostátním měřítku. V individuálním vzdělávání zcela převažuje internet a odborná literatura. NAPADÁ VÁS JEŠTĚ NĚCO? V závěru rozhovoru dostali učitelé možnost vyjádřit se k libovolnému tématu, mohli doplnit cokoliv, co jim připadá důležité. Z 31 učitelů, kteří se zúčastnili výzkumu, jich dvacet buď přímo říkalo v rozhovoru, nebo považovalo za důležité doplnit, že dobrý učitel musí mít žáky rád, že ho jeho práce musí bavit (a pak to může bavit i jeho žáky). Obdobný výsledek je uveden v části Dovolíme si zde ocitovat některé zajímavé formulace (snažili jsme se o přesné citace, proto se předem omlouváme za mírně nespisovné výrazy): Nejdůležitější je, aby kantor měl žáky rád, oni to poznají a mají tě také rádi. Každý týden hledám sílu znovu se do výuky vnořit, abych studenty nebrzdil. I když při časovém vytížení (úvazek, rodina a žít také jako člověk) musím volit praktický přístup ( učitelské řemeslo ), snažím se vymyslet něco, aby to nebylo pořád stejné, aby to pro studenty i pro mne bylo hezké. Občas se snažím i pro svou radost něco změnit a studenti to poznají, že i já mám radost. Mě výuka i fyzika baví, baví mě povídat si se studenty o fyzice. Vidí určitou nadšenost, že ze mne čiší. To cítím, když vstupuju do třídy, tak se nějak měním. Těžko se to dá popsat, ale je v tom nějaká síla, že mne děti berou. Já nevím, snad že poznají, že tu fyziku mám rád, já myslím, že musejí poznat, že jsem do toho prdlej že by ti žáci měli vidět, že ten kantor tohle má rád, a učí to, a ne proto, že si potřebuje vydělat peníze. Nejvíc motivující je asi moje nadšení pro fyziku.. To si odnesou, že existuje někdo, kdo tu fyziku fakt má rád. Blbnu je svým nadšením pro věc, to je jediné, co funguje. Fyzika se stala mým osudem a nelituju toho. 95

96 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Jaké jsou typy učitelů fyziky v příkladech dobré praxe? Jak jsme uvedli výše, bylo vybráno celkem 31 učitelů fyziky dobré praxe, se kterými byly vedeny strukturované rozhovory. Naše dojmy z rozhovorů byly takové, že se jednotliví učitelé dost výrazně navzájem odlišují; jako by měl každý z nich osobitý styl výuky. Informace, které jsme se od jednotlivých učitelů dozvídali, byly dokonce často v protikladu s postřehy jiných učitelů. Přestože jsme tedy zaznamenali dost rozdílné přístupy k výuce, položili jsme si otázku: Nejsou si někteří dobří učitelé přece jen podobní? Na základě záznamů z rozhovorů jsme se tedy rozhodli porovnat jednotlivé učitele a najít to, co je aspoň některým z nich společné. Výsledkem tohoto úsilí je, že se podařilo 17 učitelů z 31 rozdělit do čtyř skupin (čtyř typů), v rámci kterých se učitelé v některých znacích shodují. První typ aby žáci rozvíjeli svůj intelekt Do tohoto typu spadá 7 učitelů, přičemž jeden z nich spadá i do typu druhého (viz níže). Ve zkratce uvedeme charakteristické znaky prvního typu: Hlavní záměry učitelů prvního typu jsou rozvoj intelektu žáků a to, aby žáci uměli řešit fyzikální problémy. Tito učitelé upřednostňují z obsahu elektřinu a magnetismus nebo termiku a molekulovou fyziku. Učitelé prvního typu se shodují v tom, že používají experimenty. Druhý typ ukázat, že je fyzika kolem nás Do druhého typu spadá 5 učitelů, přičemž jeden spadá i do typu prvního a jeden do typu třetího. Hlavním záměrem těchto učitelů je ukázat, že fyzika je praktická a že je všude kolem nás. Z obsahu upřednostňuje tento typ učitelů mechaniku a je téměř v protikladu s prvním typem v tom, že za méně důležité považuje v obsahu výuky elektromagnetické jevy. Celkem logicky tito učitelé používají ve výuce experimenty, které považují za jednu z nejvíce motivujících metod. Třetí typ aby se žáci skutečně učili Do dalšího typu spadají 4 učitelé, z nichž jeden patří zároveň k druhému typu. Stručná charakteristika učitelů třetího typu je tato: Co se týká metod a forem výuky, používají tito učitelé takové, aby byli žáci aktivně zapojeni do výuky, aby se skutečně učili. Z obsahu výuky tito učitelé buď nic neupřednostňují, nebo upřednostňují vše, co je podstatné a vše, co je kolem žáků. Jako podmínky, které nejvíce ovlivňují jejich práci, uváděli pomůcky, vybavení odborných učeben, jejich dostupnost a vybavení kabinetu. 96

97 4 Jak to vidí učitelé a jejich žáci Čtvrtý typ aby nás to bavilo Do čtvrtého typu spadají 3 učitelé. Hlavním záměrem učitelů tohoto typu je, aby žáky fyzika bavila a aby u žáků vzbuzovala pozitivní emoce. To těsně koresponduje s tím, co považují tito učitelé za méně podstatné z obsahu totiž to, co je jako učitele samotné nebaví. Z obsahu naopak upřednostňují vše, co je kolem žáků, vše podstatné. Z metod upřednostňují skupinovou práci. Ostatních 14 učitelů se natolik navzájem odlišovalo, že se nám je nepodařilo rozdělit do dalších typů. Problematičnost vymezení typů fyzikářů Uvedená typologie učitelů fyziky je problematická. První problém, který je zřejmý z výše uvedeného, spočívá v tom, že jednotlivé typy nejsou vzájemně disjunktní, tzn., že někteří učitelé patří do dvou typů zároveň. Je to dáno tím, že učitelé zpravidla neuváděli jen jednu odpověď, ale odpovědí více (např. více témat, která upřednostňují). Tento problém není ale prakticky příliš dramatický, protože se týká jen 2 učitelů ze 17. Druhý problém souvisí s prvním: Některé znaky určitého typu učitelů (např. používání experimentů ve výuce) je charakteristické více typům (prvnímu i druhému). Třetím problémem výše uvedeného vymezení je to, že typy jsou vymezeny tím, v čem se učitelé shodují, zatímco v ostatních charakteristikách se mohou lišit (být v naprostém protikladu). Přes výše diskutované problémy se však podařilo více než polovinu dotazovaných učitelů rozdělit do čtyř typů. Je ale zřejmé, že neexistuje ani jeden typ, a dokonce ani více určitých matematik by řekl dobře definovaných typů fyzikářů dobré praxe. Nelze tedy jednoznačně říct, které vlastnosti a přístupy dělají učitele dobrým učitelem. Mají snad vybraní fyzikáři přece jen něco společného? Ve většině rozhovorů se ukázalo, že vybraní dobří učitelé jsou pro fyziku a pro její výuku nadšení, že do své práce dávají sama sebe. A potom je méně důležité, jestli kladou důraz na experimenty, využití poznatků v praxi, nebo řešení problémů. Jak podrobněji ukážeme v části 4.2.2, právě zanícení učitelů pro výuku a pro fyziku uváděli žáci velmi často mezi vlastnostmi, kterých si na svých učitelích nejvíce cení. 97

98 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? 4.2 Výuka fyziky dobrých učitelů pohledem jejich žáků Jaký je dobrý učitel fyziky podle jeho žáků Pro získání úplnějšího obrazu vybraných dobrých učitelů fyziky jsme připravili dotazníky pro jejich žáky. Všech 31 učitelů, s kterými jsme prováděli rozhovory, jsme požádali, aby žákům alespoň jedné své třídy zadali následující dotazník: Tvůj učitel/učitelka fyziky V následujících tabulkách zakřížkuj v každém řádku právě jedno políčko podle toho, co platí pro Tvého fyzikáře/tvou fyzikářku: Je zapálený/á pro svůj obor, tj. fyziku. velmi souhlasím spíš souhlasím spíš nesouhlasím velmi nesouhlasím Dokáže vzbudit a udržet náš zájem o fyziku. Umí srozumitelně vysvětlovat látku. Ukazuje nám využití fyziky v praxi. Provádí mnoho experimentů. Nechává nás provádět pokusy. Umí pružně reagovat v různých situacích. Líbí se mi jeho/její celkový přístup k žákům. Čeho si na své/svém vyučující/vyučujícím fyziky nejvíc ceníš Chtěl(a) bys jednou pracovat v oboru, kde je fyzika důležitá (např. jako inženýr, fyzik nebo učitel fyziky)? Vyplněné dotazníky jsme získali od žáků 27 učitelů (viz tabulka 4.1), mnozí učitelé zadali dotazníky ve více třídách, takže celkem jsme zpracovali 1335 dotazníků od žáků 6. třídy základní školy až po maturanty. Typ školy Počet učitelů, kteří poslali Počet zpracovaných dotazníky dotazníků žáků VG SOŠ ZŠ NG Tab. 4.1 Přehled žáků, kteří vyplňovali dotazník 98

99 4 Jak to vidí učitelé a jejich žáci V grafu 4.2 jsou uvedeny celkové výsledky, souhrn za učitele všech typů škol. Je vidět, že výsledky jsou skutečně velmi dobré. Přes 90 % dotazovaných žáků souhlasí nebo spíše souhlasí s tvrzeními, že jejich učitel fyziky je zapálený pro fyziku (tento výsledek jsme již zmínili v závěru části 4.1), ukazuje využití fyziky v praxi a umí pružně reagovat v různých situacích. V tabulce nejhorší, ale stále vynikající, je výsledek u otázky, zda učitel nechává žáky provádět experimenty. Jestliže tři čtvrtiny žáků souhlasí nebo spíše souhlasí s tím, že mají možnost při výuce sami provádět experimenty, a 81 % žáků souhlasí s tím, že experimenty provádí učitel, je vidět, že experimenty jsou velmi podstatnou součástí výuky fyziky vybraných učitelů. Za velmi důležité pokládáme i to, že téměř 90 % žáků se líbí celkový přístup učitelů ke třídě. Znamená to, že se učitelům podařilo vybudovat se třídou pěkný vztah, že žáci mají možnost učit se v bezpečném prostředí. Mohlo by být zajímavé porovnat, zda se tyto výsledky nějak liší v jednotlivých typech škol (graf 4.3). Žáci (všech typů škol) souhlasí či spíše souhlasí, že jejich učitel: má pěkný celkový přístup 88 umí pružně reagovat 91 nechává provádět pokusy 75 provádí experimenty 81 ukazuje využití fyziky 92 umí srozumitelně vysvětlovat vzbuzuje zájem o fyziku je zapálený pro fyziku % Graf 4.2 Procentuální zastoupení žáků, kteří souhlasí, nebo spíše souhlasí s výše uvedenými tvrzeními (souhrn za všechny školy) 99

100 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Žáci souhlasí či spíše souhlasí, že jejich učitel: má celkový pěkný přístup umí pružně reagovat nechává provádět pokusy provádí experimenty ukazuje využití fyziky umí srozumitelně vysvětlovat NG ZŠ SOŠ VG vzbuzuje zájem o fyziku je zapálený pro fyziku % Graf 4.3 Procentuální zastoupení žáků, kteří souhlasí, nebo spíše souhlasí s výše uvedenými tvrzeními Tabulka 4.2 uvádí číselné hodnoty, ze kterých graf vychází: 1 je zapálený pro fyziku 2 vzbuzuje zájem o fyziku 3 umí srozumitelně vysvětlovat 4 ukazuje využití fyziky 5 provádí experimenty 6 nechává provádět pokusy 7 umí pružně reagovat 8 pěkný celkový přístup VG SOŠ ZŠ NG Tab. 4.2 Procentuální zastoupení žáků, kteří souhlasí, nebo spíše souhlasí s uvedenými tvrzeními Můžeme se podívat na některé zajímavé výsledky: Je zcela evidentní, že se do výzkumu podařilo vybrat výborné učitele nižších gymnázií skutečně se jedná o učitele dobré praxe. Na druhou stranu je třeba připomenout, že žáků nižších gymnázií, kteří vyplňovali dotazník, bylo pouze 104, takže výrazně méně, než například žáků základních škol. 100

101 4 Jak to vidí učitelé a jejich žáci Může nás těšit, že výsledky učitelů základních škol se v naprosté většině hodnot zásadně neliší od výsledků učitelů nižších gymnázií, pouze učitelé v hodinách méně experimentují. Zdálo by se, že pouhých 70 % studentů vyšších gymnázií, kteří souhlasí s tím, že jejich učitel umí srozumitelně vysvětlovat, je ve srovnání s ostatními typy škol málo. Je nutné si však uvědomit, že na této úrovni jsou již studenti hodně profilovaní, a náročnější obsah výuky může být pro některé z nich skutečně méně srozumitelný (považujeme za důležité zdůraznit, že učitelé dávali dotazníky v běžných třídách, nikoliv ve specializovaných seminářích). Tato situace nejspíš ovlivňuje i ostatní položky v grafu, které jsou horší než u ostatních typů škol Čeho si žáci na svých učitelích fyziky nejvíce cení Žáci měli možnost v otevřené odpovědi v závěru dotazníku uvést, čeho si na své/ svém vyučující/m nejvíce cení. Následující grafy ukazují, co nejčastěji oceňovali žáci jednotlivých typů škol. Žáci základní školy, jak ukazuje graf 4.4, nejvíce oceňují srozumitelnost učitelova výkladu (55 %), jeho vztah k žákům (44 %) a zařazování pokusů do výuky (20 %). Čeho si žáci ZŠ váží na vztahu učitele k nim je podrobněji zobrazeno v grafu 4.5 (relativní četnosti v % z 256 žáků, kteří uvedli ve svém vyjádření vztah učitele k nim). Nejvíce oceňují ochotu pomoci, poradit (28 %) a že jsou hodní, k žákům milí a příjemní (26 %). Srozumitelnost výkladu, vysvětlí, umí naučit 55 Vztah k žákům 44 Zařazování pokusů 20 Vtipný, smysl pro humor Styl výuky, zaujme, dobře reaguje na otázky Vztah k fyzice, inteligence Respekt, organizace výuky 7 7 Osobnost učitele, jeho charakterové vlastnosti 6 Způsoby hodnocení, příprava na písemky Využití fyziky v praxi Využití počítačů Netradiční formy výuky Relativní četnosti v % (celkem 585 žáků ZŠ) % Graf 4.4 Co nejvíce oceňují žáci ZŠ na svém učiteli 101

102 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Ochotný, pomůže, poradí 28 Hodný, milý, příjemný 26 Přístup k žákům 17 Zachová klid, pohodář 9 Komunikuje s žáky, společenský, kamarádský 7 Trpělivý 4 Upřímný, dobrý člověk 3 Tolerantní, chápavý, zastane se nás 2 Vystupování, bezprostřední, není namyšlený Má nás rád, plně se nám věnuje 2 2 Dokáže řešit problémy Relativní četnosti v % (celkem 256 žáků ZŠ) % Graf 4.5 Co nejvíce oceňují žáci ZŠ na vztahu učitele k nim Zařazování pokusů 45 Srozumitelnost výkladu, vysvětlování, umí naučit Zapálenost pro fyziku, rozumí oboru Styl výuky, zaujme, dobře reaguje na otázky 16 Vtipný, smysl pro humor 12 Použití fyziky v praxi Způsob hodnocení Respekt, organizace výuky Osobnost učitele, jeho charakterové vlastnosti Vztah k žákům Netradiční formy výuky Relativní četnosti v % (celkem 104 žáků NG) % Graf 4.6 Co nejvíce oceňují žáci NG na svém učiteli Žáci nižšího stupně víceletého gymnázia, jak ukazuje graf 4.6, nejvíce oceňují zařazování pokusů (45 %), srozumitelnost výkladu (29 %), zapálenost učitele pro fyziku (28 %) a také zajímavost výuky (16 %). U NG neuvádíme zvlášť graf, čeho si žáci váží na vztahu učitele k nim, protože vzhledem k malému počtu žáků byla tato vyjádření jen individuální (1 %, tedy jeden žák). 102

103 4 Jak to vidí učitelé a jejich žáci Žáci vyššího stupně gymnázia, jak ukazuje graf 4.7, si na svém učiteli nejvíce cení jeho vztahu k žákům (41 %), jeho zapálenosti pro fyziku (34 %), jak dokáže výukou zaujmout žáky (33 %), smyslu pro humor (28 %) a srozumitelnosti výkladu (23 %). Vztah k žákům 41 Zapálenost pro fyziku, inteligence, přehled Styl výuky, zaujme, dobře reaguje na otázky Vtipný, smysl pro humor 28 Srozumitelnost výkladu, vysvětlování, umí naučit 23 Osobnost učitele, jeho charakterové vlastnosti Zařazování pokusů Respekt, organizace výuky Příklady praktického využití fyziky 9 Způsoby hodnocení, příprava na písemky, testy 5 Netradiční formy výuky Relativní četnosti v % (celkem 432 žáků VG) % Graf 4.7 Co nejvíce oceňují žáci VG na svém učiteli Přístup k žákům 38 Spravedlivý Dá možnost se vyjádřit, diskuse Zájem o žáky, dokáže pochopit 8 Hodný, milý, příjemný, přátelský 7 Požaduje výkon, aktivitu Povzbudí, ocení snahu Ochotný, pomůže, poradí, umí pochválit Tolerantní, chápavý, zastane se nás Má nás rád, plně se nám věnuje, obětavý Relativní četnosti v % (celkem 175 žáků VG) % Graf 4.8 Co nejvíce oceňují žáci VG na vztahu učitele k nim 103

104 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Graf 4.8 ukazuje podrobněji, čeho si žáci vyššího stupně gymnázia váží na vztahu učitele k nim (relativní četnosti v % ze 175 žáků, kteří uvedli ve svém vyjádření vztah učitele k nim). Nejvíce oceňují celkový přístup učitele k žákům (38 %) a jeho spravedlivost (13 %). Vztah k žákům 39 Vztah k fyzice, inteligence 33 Styl výuky, zaujme, reaguje na otázky 29 Způsoby hodnocení, příprava na písemky 24 Srozumitelnost výkladu, vysvětlování, naučí 18 Vtipný, smysl pro humor 16 Zařazování pokusů Příklady praktického využití fyziky 9 9 Osobnost učitele, jeho vlastnosti Netradiční formy výuky Využití internetu, www stránky, video Respekt, organizace výuky 3 Vzhled, záliby učitele Relativní četnosti v % (celkem 214 žáků SOŠ) % Graf 4.9 Co nejvíce oceňují žáci SOŠ na svém učiteli Přístup k žákům 24 Dokáže pochopit žáky, kamarádský 18 Ochotný, pomůže, poradí, umí pochválit 16 Upřímný, dobrý člověk 16 Spravedlivý 15 Má nás rád, plně se nám věnuje, obětavý 7 Hodný, milý, příjemný 2 Trpělivý % Relativní četnosti v % (celkem 94 žáků SOŠ) Graf 4.10 Co nejvíce oceňují žáci SOŠ na vztahu učitele k nim 104

105 4 Jak to vidí učitelé a jejich žáci Žáci středních odborných škol na svém učiteli (graf 4.9) velice oceňují celkový přístup učitele (39 %), jeho zapálenost pro fyziku a jeho znalosti (33 %), styl výuky, zejména jak dokáže zaujmout žáky (29 %). Čeho si žáci SOŠ váží na vztahu učitele k nim je podrobněji zobrazeno v grafu 4.10 (relativní četnosti v % z 94 žáků, kteří uvedli ve svém vyjádření vztah učitele k nim). Nejvíce oceňují celkový přístup (24 %), pochopení (18 %), ochotu pomoci a upřímnost (16 %) a spravedlivost (15 %). Zajímavé je porovnání, co oceňují na svých vyučujících fyziky žáci různých typů škol. Z tabulky 4.3 a grafu 4.11 je patrné, že na většině škol žáci vysoce oceňují dobrý vztah učitele k žákům. Na základní škole si žáci ještě více cení, když umí učitel srozumitelně vysvětlovat učivo (55 %). Na vyšších gymnáziích a SOŠ v hodnocení vítězí vztah učitele k žákům, dále si žáci výrazně cení jeho zápal pro fyziku a jeho všeobecný přehled. Mezi oceňované vlastnosti na všech typech škol patří také smysl učitele pro humor, nejvíce si ho cení žáci vyššího stupně gymnázia (28 %). Zařazování pokusů do výuky nejvíce oceňují žáci NG a ZŠ. Co žáci nejvíce oceňují Relativní četnosti v % VG ZŠ NG SOŠ Netradiční formy výuky, využití počítačů, www Způsoby hodnocení, příprava na písemky, testy Příklady praktického využití fyziky Respekt, organizace výuky Zařazování pokusů Osobnost učitele, jeho charakterové vlastnosti Srozumitelnost výkladu, vysvětlování, umí naučit Vtipný, smysl pro humor Styl výuky, zaujme, dobře reaguje na otázky Zapálenost pro fyziku, všeobecný přehled Vztah k žákům Celkem žáků Tab. 4.3 Srovnání, co nejvíce na učitelích cení žáci různých typů škol 105

106 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Vztah k žákům Zapálenost pro fyziku, všeobecný přehled Styl výuky, zaujme, dobře reaguje na otázky Vtipný, smysl pro humor Srozumitelnost výkladu, vysvětlování, umí naučit Osobnost učitele, jeho charakterové vlastnosti Zařazování pokusů Respekt, organizace výuky Příklady praktického využití fyziky Způsoby hodnocení, příprava na písemky, testy Netradiční formy výuky, využití počítačů, www % VG relativní četnost v % z 432 ZŠ relativní četnost v % z 585 NG relativní četnost v % ze 104 SOŠ relativní četnost v % z 214 Graf 4.11 Srovnání, co nejvíce na učitelích cení žáci různých typů škol Chtějí žáci dobrých učitelů pracovat v oborech s fyzikou? Jak už jsme zmínili, v části žákovských dotazníků jsme uvedli otázku: Chtěl(a) bys jednou pracovat v oboru, kde je fyzika důležitá ( např.jako inženýr, fyzik nebo učitel fyziky)? Pokud ano, uveď konkrétně, ve kterém oboru: Tabulka 4.4 a graf 4.12 ukazuje, kolik žáků, kteří na otázku odpovídali, by si chtělo volit obor s fyzikou. Odpověď Relativní četnosti v % VG NG SOŠ ZŠ ano možná asi ne ne nevím Celkem žáků Tab. 4.4 Kolik žáků by chtělo pracovat v oboru s fyzikou 106

107 4 Jak to vidí učitelé a jejich žáci 100% 80% 60% 40% nevím ne asi ne možná ano 20% 0% VG NG SOŠ ZŠ Relativní četnosti v % Graf 4.12 Kolik žáků by chtělo pracovat v oboru s fyzikou Z tabulky a grafu je patrné, že v oborech, kde je důležitá fyzika, by z dotázaných žáků podle typu školy chtěla pracovat nejvýše pětina a na SOŠ asi třetina. Dvě třetiny žáků uvedlo zcela zápornou odpověď na vyšším gymnáziu a ZŠ. Nižší procento zcela záporných odpovědí na nižších gymnáziích je dáno zřejmě vlivem velmi dobrých učitelů fyziky, kteří jak už jsme výše zmínili, byli do vzorku vybráni. Nižší procento záporných vyjádření na SOŠ je dáno tím, že byly vybrány technicky zaměřené školy. V odpovědích na doplňující otázku, v jakém konkrétním oboru s fyzikou by chtěli žáci pracovat, převažují inženýři (viz graf 4.13). Tabulka 4.5 pak podrobněji ukazuje, jaké obory fyziky uvedli žáci: kromě obecně výzkumu ve fyzice (7), to byla hlavně jaderná fyzika (6) a astrofyzika (4). Potěšitelné je, že uvedli i učitele fyziky (6), ale vzhledem k počtu žáků, kteří dotazník vyplňovali, je to jen 0,5 %. Obor fyziky počet žáků ve výzkumu, fyzik 7 jaderná fyzika 6 vývoj a výroba jaderných zbraní 1 teoretická fyzika 1 astronomie, astrofyzika 4 raketolog 1 kvantová mechanika 1 učitel 6 univerzitní profesor 1 Tab. 4.5 V jakých oblastech fyziky by chtěli žáci pracovat 107

108 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? obor inženýr (blíže nespecifikováno) stavební inženýr nebo technik fyzik elektrotechnika, výpočetní technika architekt, projektant medicína, zdravotnictví strojní inženýrství, strojírenství učitel letectví, inženýr letectví, pilot letadla autostrojírenství, automechanik elektrický inženýr, elektrikář astronomie, astrofyzika hasič přírodovědný obor programování opravář zemědělských strojů dopravní stavby počet žáků Graf 4.13 V jakém oboru s fyzikou by chtěli žáci pracovat 4.3 Závěry 1. Z rozhovorů vyplynulo, že neexistuje jeden typ, a dokonce ani více určitých přesně vymezených typů dobrých učitelů fyziky. Nelze tedy jednoznačně říct, které vlastnosti a přístupy dělají učitele dobrým učitelem. Jednotliví učitelé z našeho vzorku se dost výrazně navzájem odlišují; jako by měl každý z nich osobitý styl výuky. 2. To nejdůležitější, co dělá učitele dobrým učitelem, je jeho nadšení, to, že do své práce dává sama sebe. (Přitom je třeba uvést, že samozřejmým předpokladem, který učitelé z našeho výběru splňovali, je dobrá odborná úroveň.) 3. Žáci zkoumaných učitelů v naprosté většině v dotaznících uvedli, že jejich učitel je zapálený pro svůj obor. 4. Nejvíce žáci na svém učiteli oceňují jeho dobrý vztah k nim. Zatímco na základní škole si nejvíce cení, když umí učitel srozumitelně vysvětlovat učivo, tak na vyšších gymnáziích a SOŠ si nejvíce cení zápal učitele pro fyziku a jeho inteligenci. Zařazování pokusů do výuky nejvíce oceňují žáci nižších gymnázií a základních škol. Mezi oceňované vlastnosti na všech typech škol patří také smysl učitele pro humor. 108

109 5 Náměty pro výuku fyziky Aneb něco pro Vaši inspiraci Leoš Dvořák, Irena Dvořáková, Martina Kekule, Emanuel Svoboda Tato kapitola nastiňuje několik možností, co a jak může učitel fyziky dělat, aby o trochu více zaujal své žáky a lépe dostál požadavkům, které na něj kladou současné proměny vzdělávání. Jsou zde konkretizovány možnosti rozvoje klíčových kompetencí ve výuce fyziky, představena konkrétní aktivita zaměřená na zlepšení představ žáků o povoláních vyžadujících fyziku a prezentovány příklady, jak ve výuce fyziky využít ICT a moderní technologie. 5.1 Odkud vycházet a kde brát náměty pro výuku fyziky V předcházejících kapitolách jsme představili výsledky tří částí výzkumu, který z několika pohledů mapoval situaci ve fyzikálním vzdělávání na úrovni základních a středních škol v naší republice. Učitel fyziky se ovšem nyní právem může zeptat: A jak mám tedy učit lépe? Proto v této kapitole uvedeme několik námětů pro vlastní výuku fyziky. Půjde jak o poněkud obecnější poznámky k činnostem učitele, tak o zcela konkrétní popis jedné aktivity. Uvedeme také několik možností, jak ve výuce s minimálními náklady využít počítač a moderní technologie, konkrétně polovodičové prvky. Zmíníme i to, kde jinde lze hledat další inspiraci a nápady Není jediné cesty Co si můžeme ze zmapování názorů žáků, jejich výsledků v mezinárodních průzkumech i z analýzy názorů učitelů celkově odnést pro školní praxi? Kromě řady dílčích zjištění zřejmě to, že neexistuje jediná pravá cesta, kterou by se výuka fyziky v konkrétní třídě nutně musela ubírat. Učitel tedy nemusí vtěsnávat svou osobnost do jediného správného rámečku a může vést své žáky při poznávání fyziky tak, jak to on sám nejlépe umí a cítí. Učitelé, jejichž názory jsme zjišťovali v rámci analýzy příkladů dobré praxe (viz kapitola 4), to v rámci svých možností takto dělají ale řada jich vede stejným směrem Samozřejmě, výše uvedené konstatování, že není jedné cesty, je dost obecné. A například začínající učitelé či učitelé, kteří uvažují o tom, jak v dnešních podmínkách změnit či upravit svůj styl výuky, uvítají konkrétnější rady a podněty. Některé jsou už zřejmé z předcházejících kapitol. Jestliže víme, že žáci jak základních, tak středních škol mají zájem o dovednosti využitelné v životě a principy fungování 109

110 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? věcí kolem nás (viz části 2.4 a 2.5), je to pro učitele fyziky jasný signál, čím může výuku fyziky oživit a čím své žáky motivovat. Podobně je tomu, zejména na SŠ, se zájmem o moderní technologie, témata související s vesmírem atd. Naopak výzvou je, jak jinak podat životy fyziků a historické souvislosti, které v současné podobě žáky příliš nezajímají. Právě tak je zřejmé, že pro motivaci v hodinách fyziky mohou hrát významnou roli pokusy. Jak ukazuje mezinárodní srovnání (viz část 3.3), využíváme je méně, než je tomu v řadě dalších zemí. Ovšem učitelé, které jsme měli jako příklady dobré praxe, pokusy ve velké míře do svých hodin začleňují. A to jak pokusy demonstrační, které dělá sám učitel, tak pokusy prováděné žáky. A jak je zřejmé z výsledků uvedených v části 2.6, žáci pokusy výrazně preferují. Zejména ty, které dělají vlastníma rukama. Opět je to pro učitele fyziky jasná zpráva, že experimenty a praktické činnosti žáků by měly mít ve výuce fyziky své místo. Na obecnější úrovni je jasné, že pro výuku fyziky je přínosem, když jsou při ní žáci aktivní, tedy když nejsou jen pasivními (v horším případě lhostejnými) příjemci informací předávaných učitelem. Jak již bylo naznačeno výše v kapitole 4, různí učitelé toho dosahují různě, někteří využitím méně tradičních metod a přístupů, někteří při uvádění nové látky i zdánlivě klasickým výkladem, který ale doplňují experimenty, počítačovými simulacemi atd. Pojďme již ale přejít k tomu, co konkrétně nabízíme v této kapitole Co najdete v této kapitole Při úvahách o výuce fyziky nemůžeme ignorovat základní dokumenty, jakými jsou dnes Rámcové vzdělávací programy (viz texty příslušných dokumentů [1], [2] na webu). Nejde jen o očekávané výstupy či učivo, ale i o důraz, který RVP kladou na rozvoj klíčových kompetencí. V minulosti u učitelů někdy převládal dojem, jako by tyto kompetence byly něčím navíc, co k výuce fyziky musíme přilepit nebo jejich rozvoj alespoň formálně vykázat. Přitom, i když klíčové kompetence nejsou nic samospasitelného (viz materiál Klíčové kompetence nejsou posvátná kráva... [3]), není to nic, co by šlo proti výuce fyziky a i budoucí fyzik, přírodovědec či inženýr je v životě i v práci samozřejmě využije. V části 5.2 se proto snažíme ukázat, jak lze ve výuce fyziky klíčové kompetence přirozeně rozvíjet. V této části se jedná o výuku fyziky na gymnáziu. V následující části 5.3 pak jde o výuku fyziky na druhém stupni ZŠ. Zde jsou již uvedeny i zcela konkrétní příklady činností učitele i žáků u určitých témat. Vzhledem k tomu, že představy žáků o povoláních, kde se využívá fyzika, jsou často značně zkreslené (viz část 2.9), je žádoucí hledat způsoby, jak jim umožnit získat představu adekvátnější a přesnější. Část 5.4 proto uvádí příklad aktivity (vyzkoušené se středoškoláky), která může v této oblasti pomoci. Část 5.5 reaguje na zájem žáků o počítače a moderní technologie. Prezentujeme v ní několik námětů na jednodušší a finančně nenáročné pokusy, ev. pomůcky, v nichž jsou ICT a moderní technologie (konkrétně polovodičové součástky) využívány. 110

111 5 Náměty pro výuku fyziky Kde hledat další náměty a poučení Náměty, které najdete v dalších částech této kapitoly, jsou samozřejmě jen několika kamínky do mozaiky pramenů, v nichž může učitel hledat nápady a podněty do výuky. Kde tedy hledat další poučení? Příkladem podrobně zpracovaných materiálů jsou Příručka učitele fyziky na základní škole s náměty pro tvorbu ŠVP [4] a Příručka pro učitele fyziky na střední škole [5]. Reagují na Rámcové vzdělávací programy a nabízejí učitelům fyziky na ZŠ a gymnáziích řadu konkrétních metodických materiálů, které ulehčí nejen tvorbu školních vzdělávacích programů, ale i jejich realizaci. Pokud se týče Rámcových vzdělávacích programů, spíše pro úplnost připomeňme mezi učiteli snad již dostatečně známý metodický portál RVP [6]. Kromě textů základních dokumentů a obecných metodických materiálů v něm lze nalézt příspěvky řady učitelů fyziky zahrnující jak praktické náměty a zajímavosti, tak digitální učební materiály. Jen v části věnované fyzice v základním vzdělávání (na webové adrese [7]) je ke dni psaní tohoto textu přes stovku takovýchto příspěvků. Zajímáme-li se speciálně o aktivity, které lze se žáky realizovat ve výuce fyziky, nalezneme mnohé z nich na již zmíněném portálu RVP. Některé aktivity mohou patřit ke známějším, jiné jsou značně netradiční. Příkladem spíše netradičního námětu je (zahraničními prameny inspirovaná, ale v českých školách vyzkoušená) aktivita zaměřená na využití novin ve výuce fyziky. (Viz článek Noviny v hodinách fyziky [8] a další navazující články, na něž jsou tam uvedeny odkazy.) Zajímavé aktivity ve výuce se mohou týkat i oblastí spjatých s moderní fyzikou, k nimž patří například jaderná fyzika. Řadu podnětů převážně pro mladší žáky nabízí brožurka Jaderné hrátky [9] vydaná v rámci vzdělávacího programu společnosti ČEZ. Publikace Učíme jadernou fyziku [10] pak obsahuje náměty pokročilejší, vhodné i pro semináře v posledních ročnících středních škol. V dalších brožurkách vydaných společností ČEZ (například Hrátky s magnetismem [11], Hrátky s teplem [12] nebo Hrátky s transformátorem [13]) najdeme velké množství námětů na pokusy. Nejsou to ovšem zdroje jediné. Řadu zajímavých pokusů najdeme v publikacích nakladatelství Prometheus, například Pokusy s jednoduchými pomůckami [14] nebo Pokusy z volné ruky [15]. A vyplatí se zalistovat i ve starších publikacích popisujících fyzikální experimenty. Cenným zdrojem inspirace mohou být příspěvky učitelů i dalších pracovníků na konferencích věnovaných fyzikálnímu vzdělávání. Za všechny uvedeme každoročně pořádaný Veletrh nápadů učitelů fyziky, který již oslavil třináctý ročník. Je bohatým zdrojem námětů, které jsou přitom snadno dostupné všem zájemcům. Vybrané příspěvky z této konference od jejích počátků až po současnost (momentálně po 12. ročník) jsou totiž volně přístupné na webu v souhrnném elektronickém sborníku [16]. Je asi zbytečné zdůrazňovat, jak nepřeberným zdrojem námětů a materiálů je web. Někdy ovšem může být problémem právě jeho nepřebernost a v některých případech může být těžké zhodnotit odbornou správnost nalezených materiálů. Spolehnout se zřejmě lze na oficiální stránky vědeckých ústavů, vysokých škol apod. Příkladem portálu, který si klade za cíl poskytovat seriózní informace, je server Fyzweb [17], kde lze 111

112 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? nalézt jak řadu materiálů využitelných pro fyzikální vzdělávání, tak odkazy na mnoho dalších zajímavých webových míst a stránek. Výše uvedený výčet není samozřejmě v žádném případě vyčerpávajícím přehledem a neměl ani ambice být nějakou rozsáhlejší objektivní rešerší toho, co je učitelům fyziky k dispozici. Upozornil jen na několik dalších kamínků (většinou těch, které jsou blízké autorům této publikace) do mozaiky pramenů, v nichž lze hledat poučení. Pojďme se ale již podívat na konkrétní náměty pro výuku, přislíbené výše. 5.2 Rozvíjení klíčových kompetencí ve výuce fyziky na gymnáziu Klíčové kompetence jsou nedílnou součástí Rámcového vzdělávacího programu pro základní i gymnaziální vzdělání (RVP ZV [1], RVP G [2]). Kompetence pro gymnaziální vzdělávání navazují na kompetence základní školy. Více méně se shodují, ale liší se v úrovni, které mají dosáhnout absolventi obou typů škol. Formulace klíčových kompetencí i jejich úrovní jsou obecné povahy, aby pokryly všechny možnosti jednotlivých předmětů. Záleží na každém učiteli, aby si pod nimi představil zcela konkrétní činnost a tím učinil naplňování cílů výuky na gymnáziu reálné. To platí samozřejmě i pro předmět fyzika, resp. předměty s ním související, např. různé semináře fyziky jako volitelné předměty. V této části příručky nabízíme učitelům fyziky (zvláště pak začínajícím učitelům) podrobněji rozepsané klíčové kompetence. Strukturu jsme volili takovou, že u každé klíčové kompetence označené 1 6 jsou podle RVP G uvedeny jednotlivé úrovně, v následujících tabulkách pak na levé straně rozepisujeme podrobněji očekávané výstupy (označeno jako výsledky učení žáka), kterých má být dosaženo žáky na konci gymnaziálního vzdělávání. Učitel si tak může udělat přesnější představu o tom, jaké znalosti, dovednosti a postoje žáků by se daly vidět za obecněji formulovanou kompetencí a její úrovní v RVP. Současně jsme očekávané výstupy očíslovali (např. 1.1,, 2.1 atd.) pro rychlou orientaci v příslušném výstupu a pro potřeby kontroly. Podobné značení je i v publikacích Klíčové kompetence v základním vzdělávání [18] a Klíčové kompetence na gymnáziu [19]. V pravé části tabulky pak navrhujeme postup učitelů fyziky k dosažení a rozvoji dané kompetence (jak mohou učitelé napomoci k zvládnutí příslušné klíčové kompetence). 112

113 5 Náměty pro výuku fyziky Úrovně klíčových kompetencí na konci gymnaziálního vzdělávání 1 Kompetence k učení Na konci gymnaziálního vzdělávání žák: své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj; efektivně využívá různé strategie učení k získávání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi; kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení a práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro další práci. Výsledky učení žáka 1.1 Plánuje a organizuje svou činnost a učení tak, že se pravidelně doma (průběžně) připravuje na výuku fyziky. S dostatečnou vlastní časovou dotací řeší dlouhodobější úkoly (např. opakování témat, vypracování projektu). 1.2 Organizuje a řídí vlastní učení při samostatné a skupinové práci, zejména při řešení teoretických a laboratorních úloh. 1.3 Eliminuje rušivé momenty a vytváří si optimální podmínky pro vlastní učení. Dodržuje psychohygienu učení (např. dostatek pohybu, spánku, správná výživa, správné hospodaření s časem, boj s trémou). Včas také požádá (učitele, spolužáka, rodiče a další dospělé osoby), potřebuje-li poradit. Postup učitelů fyziky Průběžně motivuje žáky, klade důraz na experimentální stránku výuky fyziky (provádění reálných fyzikálních pokusů, popř. využití komentovaných videozáznamů) a její praktické použití kolem nás. Pravidelně zadává smysluplné úkoly žákům (krátko- a dlouhodobé, různě obtížné), průběžně kontroluje jejich plnění i vyhodnocuje jejich splnění. Volí různé způsoby řešení úloh (úvahou, numericky, graficky, geometricky, obecný postup). Organizuje skupinovou práci v hodině fyziky při řešení úloh s fyzikálním či technickým námětem, při řešení projektu. Své vystupování a jednání vždy volí tak, aby žáci poznali, že to s nimi myslí dobře, že je má rád, že ho baví učit. Je zapálený pro fyziku. Pomáhá svým žákům objevovat oblasti zájmů a budování schopnosti osobního nasazení a tvořivé práce. Respektuje názory žáků, má pochopení pro jejich potřeby. Poskytuje časový prostor na odstranění únavy během vyučovacích hodin. 113

114 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Výsledky učení žáka 1.4 Rozpozná (vyhodnocuje), jaké metody učení jsou pro něj nejefektivnější při studiu fyzikálních poznatků a při řešení úloh a vědomě je používá. 1.5 Projevuje zájem o výuku a zadávané úkoly. Aktivně vstupuje do výuky, přizpůsobuje se různým výukovým aktivitám dle pokynů učitele. Nebojí se zeptat, požádat o vysvětlení nebo o konkrétní příklady. 1.6 Navrhuje a provádí jednoduché pokusy ke kvalitativnímu a kvantitativnímu ověření fyzikálních závislostí. 1.7 Aktivně využívá poznatky a dovednosti nabyté v předmětu fyzika i v jiných předmětech výuky či oblastech svého života. Aktivně se snaží pochopit učivo, formalismus v zápisech poznatků, předváděné pokusy. 1.8 Sebekriticky hodnotí svou práci, identifikuje vlastní chyby a zjišťuje jejich příčiny. Nalézá způsoby nápravy. 1.9 Kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace využívá a tvořivě je zpracovává, propojuje je s předešlými zkušenostmi. Využívá je i v běžném životě. Postup učitelů fyziky Organizuje krátké besedy se žáky o tom, jak se efektivně učit (nejen fyziku). Plánuje a provádí pravidelné opakování poznatků, procvičování dovedností, průběžné hodnotí snahu, výkon a pokrok u žáků. Motivuje žáky volbou ukázek, jak učivo fyziky souvisí s každodenní zkušeností žáků. Konkrétně a srozumitelně vytyčuje reálné cíle výuky fyziky. Střídá výukové metody a organizační formy práce podle povahy a obsahu učiva fyziky. Poskytuje prostor pro aktivitu žáků. Ochotně reaguje na dotazy žáků. Provádí zajímavé demonstrační pokusy a jejich rozbor za aktivní účasti žáků. Umožňuje žákům navrhovat a provádět samostatně nebo ve skupinách fyzikální pokusy, zvláště pak s jednoduchými pomůckami. Zařazuje do výuky ukázky moderní techniky založené na znalosti fyzikálních poznatků. Spolupracuje s učiteli ostatních předmětů při návrhu a zadávání společných témat (např. se zaměřením na energii, vodu, vzduch, ochranu životního prostředí a další), pro projektovou práci žáků. Aktuálně navazuje na tematické okruhy průřezových témat. Provádí pravidelné rozbory chyb, kterých se dopouštějí žáci ve výuce fyziky. Z rozborů pak upravuje svůj výklad. Navrhuje způsoby odstraňování nedostatků, předkládá možnosti prevence. Zadává přiměřeně náročné seminární práce či projekty, při jejichž řešení učí žáky vyhledávat, zpracovávat, třídit a kriticky posuzovat fyzikální (přírodovědné) poznatky z různých zdrojů. 114

115 5 Náměty pro výuku fyziky Výsledky učení žáka 1.10 Zajímá se o alternativní zdroje informací, případně je sám navrhuje Kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení a práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro další práci. Případně mění styly a strategie učení. Postup učitelů fyziky Seznamuje na přiměřené úrovni s novými a zajímavými výsledky vědy a techniky. Vytváří časový prostor pro dotazy žáků. Pravidelně provádí rozbory žákovských výkonů, poskytuje rady k nalezení správné cesty jak se učit, jak pracovat např. při řešení úloh s fyzikálním či technickým námětem. Umožňuje žákům hodnotit vlastní výkony. Systematizuje vědomosti a dovednosti po probrání jednotlivých tematických celků. 2 Kompetence k řešení problémů Na konci gymnaziálního vzdělávání žák: rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotéz; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran; zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků. Výsledky učení žáka 2.1 Rozpozná problém a jeho podstatu sám nebo ve spolupráci s učitelem fyziky či spolužáky. Určí, koho a čeho se problém týká. Zjistí složky problému a vztahy mezi nimi. Rozhodne, které složky (proměnné) jsou důležité pro řešení problému. Postup učitelů fyziky Zadává žákům přiměřeně náročné problémové úlohy. Volí organizační formy pro řešení úlohy (společně celá třída, práce ve dvojicích, skupinová práce). Diskutuje se žáky (např. i formou brainstormingu), co všechno musíme promyslet, co zjistit, než začneme vytvářet návrh na postup řešení problémové úlohy. Podněcuje diskusi ve skupině. Požaduje zápis žáků o těchto úvahách. 115

116 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Výsledky učení žáka 2.2 Na základě samostatně prováděné analýzy problémové situace z různých hledisek rozpozná souvislosti mezi zadanými informacemi, vztahy mezi fyzikálními a technickými veličinami. Doplní potřebné informace nebo uvede, jak by se daly získat. Rozpozná, v čem je problém, který řeší, podobný nebo obdobný u dříve řešených problémových úloh. Jasně problém formuluje a rozhodne o směru jeho řešení. 2.3 Srozumitelně zformuluje hypotézu (hypotézy) na základě dostupných informací. Rozpozná, zda jsou navržené hypotézy ověřitelné. 2.4 Navrhuje samostatně nebo s pomocí učitele postup (plán řešení) ověřování platnosti hypotézy (včetně experimentální činnosti), zvažuje klady a zápory variant řešení a postup provede. Zaznamenává postup a dílčí výsledky postupu. Za své rozhodnutí přijímá zodpovědnost. Ukáží-li se rozhodnutí nesprávná, hledá nápravu (navrhuje novou hypotézu), nikoli výmluvy. Postup učitelů fyziky Předvádí žákům vzorovou analýzu fyzikální nebo technické problémové situace, navazuje na analýzu u běžných úloh. Procvičuje se žáky analýzu v dalších problémových úlohách. Učí žáky uplatňovat základní myšlenkové operace (analýzu, syntézu, srovnávání, třídění, indukci, dedukci, konkretizaci, zevšeobecnění) a představivost v poznávacích, učebních, pracovních a tvůrčích činnostech. Vyžaduje od žáků soupis uváděných informací, vypisování vztahů mezi veličinami. Ověřuje u žáků, že porozuměli rozboru, na jehož konci je jasné formulování a popis problému a vytyčení směru řešení. Naučí žáky formulovat hypotézu (hypotézy) zpočátku u jednodušších úloh s vhodným námětem, později u složitějších úloh s přihlédnutím k diferenciaci žáků. Neodrazuje žáky náročnými úlohami, volí zajímavé a praktické problémové úlohy. Předvádí žákům sestavování plánu řešení problémové úlohy, kombinuje různé způsoby řešení vedoucí k tvorbě hypotéz (zkušenost, logické myšlení, vhled, pokus a omyl). Umožní žákům tyto postupy nacvičovat. Procvičuje se žáky způsoby ověřování jednotlivých hypotéz včetně návrhu experimentu k prozkoumání platnosti hypotézy. Naučí žáky uvažovat, jak by mohlo být řešení problému ovlivněno různými faktory, jak zvažovat klady a zápory rozhodnutí, jak hledat nápravu, ne výmluvu. Vede žáky ke konzultacím s okolím. Prožívá se žáky radost z vyřešení problému. 116

117 5 Náměty pro výuku fyziky Výsledky učení žáka 2.5 Při řešení problému aplikuje získané vědomosti a dovednosti, volí vhodné metody řešení, postupuje systematicky. 2.6 Vyvozuje a srozumitelně formuluje závěry ze získaných poznatků, Obhajuje svá řešení. Aplikuje výsledné řešení v konkrétních situacích nebo ho zobecňuje. Posoudí, zda výsledné řešení dává smysl. Neukvapuje se ve svých závěrech, vždy si klade otázku, jak by mohl postupovat efektivněji. Vysvětlí konkrétní důsledky výsledných řešení (např. klady a zápory), předvídá další postup. 2.7 Změní své rozhodnutí na základě nových informací či připomínek učitele nebo spolužáků. Je otevřený využití různých postupů při řešení problémů. Postup učitelů fyziky Vybírá vhodné náměty pro vlastní tvorbu problémových úloh, kriticky posuzuje přebírané úlohy z literatury, předvádí vlastní vzorové řešení. Pečlivě se připravuje na taková řešení. Poskytuje časový prostor žákům pro sdělení výsledků vlastního samostatného řešení nebo řešení ve skupině. Vede žáky ke srozumitelně formulovaným závěrům, k vhodné argumentaci a obhajobě výsledného řešení a k navrhování variant řešení. V případě potřeby požaduje po žácích dopracování řešení. Vyžaduje od žáků posouzení smysluplnosti řešení. Upozorňuje na vzniklé chyby při řešení, trpělivě je se žáky odstraňuje. Vyžaduje ověřování a kritickou interpretaci získaných informací. Volí úlohy s postupným doplňováním informací včetně experimentálně získaných dat. Rozebírá připomínky k postupům řešení a důsledky realizace zvoleného řešení. 3 Kompetence komunikativní Na konci gymnaziálního vzdělávání žák: s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně k tomu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; 117

118 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? rozumí sdělení různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění. Výsledky učení žáka 3.1 Volí vhodný prostředek komunikace podle toho, s kým komunikuje, co je školou či učitelem fyziky požadováno a čeho chce dosáhnout. 3.2 Používá přiměřeně a výstižně fyzikální a technickou terminologii odpovídající tématům středoškolské fyziky. Vyjadřuje se gramaticky a stylisticky správně. 3.3 S porozuměním používá grafická a symbolická vyjádření různého druhu (grafy, tabulky, obrázky, schémata, matematický jazyk). Vhodné vyjádření volí podle toho, čeho chce svým sdělením dosáhnout a s kým komunikuje. 3.4 Pro prezentaci své práce (např. projektu) použije některý z prezentačních softwarů. Volí optimální formu prezentace své či týmové práce před známým či neznámým publikem. Postup učitelů fyziky Používá podle situace různé prostředky komunikace se žáky a mezi žáky (písemně/ústně, osobně/na dálku, IT technologie apod.). Vytváří příležitosti pro vzájemnou komunikaci žáků a jejich spolupráci při řešení úloh, pro formulaci hypotéz, obhajobu názorů a pro vhodnou argumentaci. Dbá na hlasový projev (tempo, hlasitost, melodie, rytmus, pauzy) a totéž vyžaduje od žáků, např. při prezentaci práce, ústním zkoušení. Dbá u žáků na dodržování terminologie při popisu a objasňování fyzikálních dějů a procesů, při obhajobě a vyvracení názorů ostatních žáků. Systematicky opakuje učivo s používáním správné terminologie. Trpělivě upozorňuje na gramatické a stylistické chyby v ústním či písemném projevu. Promyšleně volí při výuce fyziky používání různých způsobů vyjádření fyzikální reality práce s grafy, tabulkami, schématy, matematickými vztahy apod. Do výuky zařazuje práci s odborným textem, přitom využívá různých forem takové práce, např. učíme se ve dvojici, učíme se navzájem, I.N.S.E.R.T. (metoda kritického vyhodnocování informací v textu podle dohodnutých kritérií, viz např. [19]). Umožňuje žákům využívat moderní komunikační a informační prostředky a technologie při zpracování výsledků fyzikálních pozorování a měření, při zpracování projektů apod. Nenásilně upozorňuje, jak vylepšit prezentace. Oceňuje kvalitní prezentaci žáků. Při výuce fyziky zařazuje na vhodných místech prezentaci učiva pomocí prezentačního softwaru. 118

119 5 Náměty pro výuku fyziky Výsledky učení žáka 3.5 Při svých sděleních, především ústních, vnímá, jaké pocity vyvolává u učitele a spolužáků a vhodně na to reaguje. 3.6 Dodržuje téma a cíl diskuse, srozumitelně sděluje své myšlenky, argumenty, postoje. Polemizuje s názory, ne s osobami jejich autorů. Umí argumentovat, rozlišuje a reaguje na podstatné a nepodstatné argumenty, odhalí neúplnou informaci. V diskusi využívá myšlenky druhých jako východiska pro svá tvrzení a navazuje na ně. Zaujímá nesouhlasné nebo kritické stanovisko konstruktivním způsobem. Umí řídit diskusi. V nejasných a sporných situacích pomáhá dosáhnout porozumění. Akceptuje, že výsledkem diskuse nemusí být vždy shoda. 3.7 K získání a výměně informací vhodně a účelně využívá různé informační a komunikační prostředky a technologie. 3.8 Získává informace z většího počtu alternativních zdrojů, odlišuje informační zdroje věrohodné a kvalitní od nespolehlivých a nekvalitních. Postup učitelů fyziky Volí metody a organizační formy práce se žáky, které poskytují žákům dostatek prostoru pro rozhovor (zvláště heuristický), diskusi mezi sebou a vyhodnocuje tato vystoupení. Zvládá emoce žáků. Vede žáky k tomu, že k vyřešení předloženého úkolu nedílně patří i srozumitelné a přesvědčivé sdělení výsledků jiným, případná argumentace a diskuse s ostatními. Volí metody a organizační formy práce se žáky, které poskytují žákům dostatek prostoru pro dialog, rozhovory, diskusi mezi sebou a vyhodnocuje tato vystoupení. Zadává jako samostatnou práci doma přípravu na diskusi k probíraným tématům v hodinách fyziky. Umožňuje alespoň některým žákům řídit (moderovat) diskusi na vhodná fyzikální nebo technická témata (resp. průřezová témata). Vyhodnocuje vhodnost argumentů, které používají žáci např. při ověřování platnosti hypotéz, posuzování názorů žáků na daný fyzikální jev, průběh a výsledek pokusu apod. Vhodným způsobem upozorňuje na chyby při argumentacích žáků. Předem se žáky dohodne pravidla diskuse a argumentace. Vede žáky k využívání myšlenek spolužáků jako východiska pro svá tvrzení. Využívá moderní komunikační a informační prostředky a technologie při zpracování výsledků fyzikálních pozorování a měření, při zpracování projektů apod. Umožňuje žákům postupovat podobným způsobem; upozorňuje na přednosti a úskalí tohoto postupu. Zadává přiměřeně náročné úkoly, které vyžadují získávat informace z více zdrojů a ověřovat jejich spolehlivost a přesnost. K tomu např. používá úlohy, jejichž zadání vyžaduje doplnit chybějící data. 119

120 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Výsledky učení žáka Postup učitelů fyziky Při používání počítačových simulací, apletů apod. dbá na jejich na kvalitu (nevolí je náhodně). Nepřijímá slepě informace. Vede žáky k tomu, aby hodnotili kvalitu a spolehlivost informací. 4 Kompetence sociální a personální Na konci gymnaziálního vzdělávání žák: posuzuje reálně své fyzické a duševní možnosti, je schopen sebereflexe; stanovuje si cíle a priority s ohledem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i životní podmínky; odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování podle toho koriguje; přizpůsobuje se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých schopností a možností je aktivně a tvořivě ovlivňuje; aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů; přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii; projevuje zodpovědný vztah k vlastnímu zdraví a k zdraví druhých; rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům. Výsledky učení žáka 4.1 Získává a vyhodnocuje reálně výsledky své práce v předmětu fyzika, konkrétně pojmenuje nebo ukáže, co se mu dařilo a proč si to myslí a co se mu nedařilo a proč si to myslí. Stanovuje si cíle pro sebezlepšení, své možnosti a plnění povinností ověřuje v nových situacích. Postup učitelů fyziky Pravidelně hodnotí práce žáků na základě jasně a srozumitelně stanovených kritérií. Poskytuje prostor pro sebehodnocení žáka. Klade důraz na zpětnou vazbu opřenou o konkrétní doklady, jak probíhá žákovo učení. Podporuje portfolia žáka jako vhodný nástroj pro rozvíjení a sledování kvality práce, poznávání osobních předností a potřeby plánovat a zkoušet nové úkoly a nové role (na úrovni fyziky i na úrovni klíčových kompetencí). 120

121 5 Náměty pro výuku fyziky Výsledky učení žáka 4.2 Cíleně vyhledává příležitosti uplatnit své fyzikální vědomosti, dovednosti a schopnosti samostatně i v týmu. Přichází s návrhy témat pro samostatné práce, které ho zajímají a souvisejí s fyzikou. 4.3 Stanovuje si priority ve školním i mimoškolním životě v závislosti na aktuální situaci a podmínkách ve škole i mimo školu. 4.4 Při skupinové práci uplatňuje své individuální schopnosti, vědomosti a dovednosti, spolupracuje aktivně a tvořivě při dosahování společně stanovených cílů. 4.5 Přijímá odpovědnost za svou práci i práci ostatních, konstruktivně řeší konflikty a přispívá k vytváření tvůrčí a podnětné atmosféry. 4.6 Řídí se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v laboratoři, při pokusech ve třídě či při jiné manuální činnosti, aby nedošlo k ohrožení vlastního zdraví i zdraví druhých. 4.7 Rozhoduje se na základě vlastního úsudku, umí si stát za svým rozhodnutím a obhajovat je. Dokáže přijmout názor spolužáků, je-li podložen přesvědčivými důkazy. Nese důsledky špatného rozhodnutí. Postup učitelů fyziky Vede žáky ke spolupráci v menších i větších skupinkách a tím je učí spolupracovat, zapojovat podle stanovené role. Střídá role žáků ve skupině. Poskytuje žákům možnost výběru témat (a volbu cílů témat) pro seminární práce, koriguje jejich plány i volbu náhradních řešení. Organizačně nadaným žákům poskytuje příležitosti k organizování fyzikálních soutěží, fyzikálních her apod. Zapojuje žáky do fyzikální olympiády, středoškolské odborné činnosti a dalších soutěží ve škole i mimo ni. Zařazuje skupinovou práci do výuky fyziky, kvalitně se připravuje na její vedení podle metodiky doporučované v literatuře. Rozvíjí sebedůvěru žáků a vytváří příležitosti pro uvědomování si sociálních rolí a vztahů žáků, např. organizováním skupinové práce ve výuce fyziky nebo ve fyzikálním semináři, řešením projektů. Vypracovává laboratorní řád a seznamuje s ním žáky, kontroluje jeho dodržování. Dodržuje pravidla bezpečnosti práce při pokusech či jiné manuální činnosti. Prodiskutuje se žáky význam pravidel bezpečnosti práce, uvede důsledky porušení těchto pravidel. Navozuje podmínky pro diskusi a kritický přístup žáků k závěrům svým i k závěrům spolužáků. Poskytuje přiměřený čas na samostatné rozhodnutí žáka. Analyzuje v diskusi se žáky příčiny špatných rozhodnutí žáků. 121

122 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? 5 Kompetence občanská Na konci gymnaziálního vzdělávání žák: informativně zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváženě; o chodu společnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržitelnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožoval a nepoškozoval přírodu a životní prostředí ani kulturu; respektuje různorodost hodnot, názorů a postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání; promýšlí souvislosti mezi svými právy, povinnostmi a zodpovědností; k plnění svých povinností přistupuje zodpovědně a tvořivě, hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potlačování a spoluvytváří podmínky pro jejich naplňování; chová se informovaně a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví, poskytne ostatním pomoc; posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí. Výsledky učení žáka 5.1 Jedná vyváženě a rozhoduje se nejen v zájmu vlastním, ale i v zájmu širšího společenství. 5.2 Zodpovědně a tvořivě přistupuje k plnění svých povinností a úkolů vyplývajících z fyzikálního vzdělávání. Zaujímá odpovědné postoje k ekologickým a ekonomickým otázkám. Postup učitelů fyziky Klade důraz na objasňování pozic informovaných a vzdělaných lidí, kteří mají lepší možnost i odpovědnější úlohu ovlivňovat dění ve společnosti, než mívají lidé s nižším vzděláním. Uvádí příklady o tom, k čemu jsou dobré fyzikální znalosti a jaký vliv má fyzika na pokrok ve společnosti. Diskutuje se žáky o užitečnosti technických vynálezů a strojů pro člověka, o ochraně životního prostředí (např. na téma jaderná energetika). 122

123 5 Náměty pro výuku fyziky Výsledky učení žáka 5.3 Respektuje při jednání s druhými různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností. Hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potlačování. Navrhuje spravedlivější postupy. 5.4 Je vnímavý ke kulturním a duchovním hodnotám, které přinesly generace vědců fyziků a techniků, přispívá k jejich přenosu na další lidi. 5.5 Poskytne druhým pomoc, chová se zodpovědně v krizových situacích. 5.6 Rozhoduje se tak, aby svým chováním a jednáním neohrožoval a nepoškozoval přírodu a životní prostředí. Postup učitelů fyziky Organizuje promyšlené a dobře prováděné skupinové práce s dostatečnou časovou dotací na hodnocení, vytváří příležitosti v rámci diskusí ve třídě ke sdělování názorů žáků k různým situacím (nejen fyzikálním). Zařazuje historické prvky do výkladu v hodinách fyziky, doporučuje vhodnou četbu o významných osobnostech v dějinách fyziky a techniky. Umožňuje žákům poznat historii fyzikálních objevů, seznamuje je se jmény a stručnými životopisy fyzikálních osobností minulosti i současnosti (a tím naplňuje obsah průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech). Radí žákům, jak si vzájemně pomáhat včetně možných krizových situací (např. ochrana před chladem, zásobní zdroje energie atd.). Zařazuje prvky ekologické výchovy do výuky fyziky. Diskutuje se žáky o otázkách ochrany životního prostředí. Vede žáky k zaujímání postojů k současnému dění ve společnosti z pohledu životního prostředí (a tím naplňuje obsah průřezového tématu Environmentální výchova). 6 Kompetence k podnikavosti Na konci gymnaziálního vzdělávání žák: cílevědomě, zodpovědně a s ohledem na své potřeby, osobní předpoklady a možnosti se rozhoduje o dalším vzdělávání a budoucím profesním zaměření; rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním i profesním životě; uplatňuje proaktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace; získává a kriticky vyhodnocuje informace o vzdělávacích a pracovních příležitostech, využívá dostupné zdroje a informace při plánování a realizaci aktivit; 123

124 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? usiluje o dosažení stanovených cílů, průběžně reviduje a kriticky hodnotí dosažené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na stanovený cíl; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu; posuzuje a kriticky hodnotí rizika související s rozhodováním v reálných životních situacích a v případě nezbytnosti je připraven tato rizika nést; chápe podstatu a principy podnikání, zvažuje možná rizika, vyhledává a kriticky posuzuje příležitosti k uskutečnění podnikatelského záměru s ohledem na své předpoklady, realitu tržního prostředí a další faktory. Výsledky učení žáka 6.1 Vystihne, jaké znalosti, dovednosti a schopnosti z fyziky bude potřebovat pro své budoucí profesní zaměření. Využívá příležitostí poskytovaných školou pro svůj osobní a budoucí profesní život. 6.2 Přijímá zodpovědnost za své konání, nevyhýbá se úkolům spojeným s přijetím vlastní zodpovědnosti. 6.3 Přichází s vlastními nápady, nečeká jen na to, jaká řešení přinesou spolužáci. 6.4 Stanovuje si přiměřeně náročné cíle a dosažitelné vlastní činností; hledá různé společensky přijatelné cesty. Umí se pro práci motivovat. Dokáže myslet projektově plánovat, definovat priority, popsat problémy k řešení, cíle a postupy, jak jich dosáhnout, vyhodnocovat jejich dosažení. Postup učitelů fyziky Organizuje besedy (i s odborníky) o možnostech dalšího studia nebo jiném profesním zaměření. Plánuje a do výuky fyziky zařazuje dobře připravené exkurze na dostupná vysokoškolská pracoviště, ústavy, odborná pracoviště, do výrobních závodů. Využívá Dne otevřených dveří pro žáky ve vhodných institucích. Pověřuje studenty různými úkoly. Vyhodnocuje jejich splnění. Poskytuje prostor pro vlastní tvořivou práci žáků, např. návrh pokusu na objevení či potvrzení fyzikálního jevu, návrh a tvorba pomůcek pro jednoduché fyzikální pokusy, návrh fyzikálních akcí třídy apod. Zadává projekty krátkodobé i dlouhodobé povahy. Dává prostor pro akce navržené žáky. Umožňuje jejich realizaci. Vyhodnocuje se žáky splnění úkolů, dopad na jejich další činnost. 124

125 125 5 Náměty pro výuku fyziky 5.3 Příklady rozvíjení klíčových kompetencí ve výuce fyziky na základní škole V předchozí části jsme se věnovali otázce, jak je možné u žáků rozvíjet klíčové kompetence při výuce fyziky na gymnáziu. V této kapitole uvedeme konkrétní příklady námětů a aktivit, které lze využívat na základní škole. Obsah jednotlivých klíčových kompetencí necitujeme doslova podle znění v RVP ZV, upravili jsme jejich znění a konkretizovali ho přímo pro výuku fyziky. Uvedené příklady vycházejí z praktických zkušeností jedné z autorek, která je při své výuce na základní škole využívá. Co specifického tedy v oblasti klíčových kompetencí může fyzika rozvíjet a jak konkrétně to lze dělat? Kompetence k učení: Využití zkušeností z praktického života žáků ve výuce a naopak zřetelná a bezprostřední aplikace poznatků z fyziky do běžného života. Průběžné vedení žáků k tomu, aby tyto poznatky ve svém životě také skutečně používali. Tuto kompetenci může učitel rozvíjet při mnoha běžných činnostech při výuce fyziky, např. při měření fyzikálních veličin (délka, hmotnost, čas, teplota, ); hledání principu různých spínačů, které dítě zná z domova či praxe; sledování pohybu domácího zvířete; hledání fyzikálního principu známých jevů oklepávání mokrého psa, závislost velikosti brzdné síly a délky brzdné dráhy na hmotnosti vozidla, použití sněžnic či lyží na sněhu, tepelná izolace pomocí vrstvy vzduchu (několik vrstev oblečení v zimě, hustá zimní srst savců); fyzikální principy hudebních nástrojů atd. Využívání znaků, symbolů. Znaky a symboly jsou přirozenou součástí fyziky. Učitel tedy může rozvíjet tuto kompetenci u žáků tím, že je systematicky vede k používání značek fyzikálních veličin, značek ve schématech elektrických obvodů, učí je znázorňovat sílu orientovanou úsečkou, kreslit schematické nákresy jednoduchých strojů apod. Rozvoj dovednosti samostatně pozorovat a přesně popisovat fyzikální jevy, experimenty atd., vybrat z pozorovaného to podstatné pro daný jev. Tato role fyziky je hodně specifická a zřejmě jinými předměty velmi špatně nahraditelná. Příklady: Učitel bez komentáře předvede žákům kouzlo zapálí svíčku na dálku, bez kontaktu plamene s knotem (krátce po sfouknutí svíčky lze ještě hořící špejlí zapálit voskovou páru stoupající z knotu), nechá žáky zkoušet tento experiment. Žáci nejdříve pozorují, jak musí experiment provádět, aby se svíčka skutečně zapálila, pak to slovně či do sešitů popíší. Teprve potom učitel pomocí otázek vede žáky k pochopení pozorovaného jevu. Učitel zavěsí na jednu stranu vahadla několik závaží a nechá žáky zkoušet, do jaké vzdálenosti musí pověsit jedno či více závaží na druhé straně vahadla, aby

126 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? nastala rovnováha. Triviální řešení pověsit závaží na stejná místa, samozřejmě žáci najdou ihned, pokud ale dostanou pokyn pověsit závaží na jiná místa, je to pro ně již složitější. Učitel zadává stále náročnější úlohy a píše je postupně do tabulky na tabuli (v jednom sloupci tabulky je například napsáno, že na levé straně vahadla visí jedno závaží na druhé dírce a dvě závaží na třetí dírce. Do druhého sloupce, týkajícího se pravé strany, některý žák na základě experimentu doplní 1 závaží na 8. dírce). Obvykle již při zhruba šesté či sedmé úloze se někteří žáci hlásí, že znají princip. Je vhodné, když učitel nedovolí říci řešení tomu nejrychlejšímu, ale nechá žáky udělat ještě několik dalších experimentů, až princip rovnováhy na vahadle objeví alespoň polovina žáků ve třídě. Teprve potom některý žák formuluje své řešení, ostatní ho mohou doplňovat, upřesňovat. Společný závěr si pak napíší všichni do sešitu. Kritické hodnocení výsledku experimentu či úlohy. Tuto kompetenci je důležité rozvíjet skutečně cílevědomě. Učitel může při řešení úloh vést žáky k tomu, aby nejdříve odhadli výsledek, pak úlohu spočítali a na závěr porovnali odhad s výsledkem. Přitom se žáci jednak učí přesnějšímu odhadu, jednak tím mohou kontrolovat správnost výsledku. Často se stává, že žáci opíší výsledek, který jim vyšel na kalkulačce, aniž o něm přemýšlejí, při převodu jednotek neuvažují o reálnosti výsledku atd. Asi každý učitel se již setkal s odpověďmi typu: Výsledná teplota vody je 30 C., Hustota železa je 7,8 g/cm 3, tedy 0,0078 kg/m 3. Na podobné chyby je třeba žáky upozorňovat. Učitel také může při hodnocení úlohy ocenit (alespoň částečným přidělením bodů) to, že žák sice vypočítal příklad špatně, ale uvědomil si, že to tak asi nebude, a k výsledku napsal, že je to špatně, ale neví, kde má chybu (ve výše uvedeném případu by tedy žák napsal komentář, že voda nemůže mít teplotu 30 C). Kompetence k řešení problémů: Fyzika může být jedním z předmětů, kde učitel může kompetenci k řešení problémů rozvíjet prakticky neustále, a to jak při získávání nových vědomostí, tak při opakování a fixaci poznatků, a na nejrůznějších úrovních obtížnosti. S novými a neznámými problémy se žáci setkávají i při ověřování vědomostí, v písemkách apod. Při výuce fyziky tedy mohou být účinně rozvíjeny všechny části této kompetence, uvedené v RVP. Uvádíme zde proto jen několik námětů. Rozvoj dovednosti vytvářet hypotézy, navrhovat a ověřovat řešení problémů, obhajovat své nápady před kolektivem třídy, ale i bez zábran ustoupit od nesprávných názorů. Příklady: Žáci jako dobrovolný domácí úkol řeší problém, jak dostat vodu z hluboké studny. Svá řešení pak při hodině kreslí na tabuli, vysvětlují a komentují. Ostatní žáci upozorňují na případné nedostatky, navrhují vylepšení atd. Po probrání základních poznatků z elektrostatiky (nabíjení tyče třením, vlastnosti el. náboje, odpuzování lístků alobalu zavěšených na plechovce, vodiče a nevodiče, avšak zatím vše jen s jedním typem náboje) učitel předvede pokus, při 126

127 5 Náměty pro výuku fyziky kterém nabije plechovku elektrostatickou indukcí. Žáci tedy pozorují, že lístek alobalu se od plechovky odpuzuje (jako předtím), ale k nabité tyči se přitahuje. Tuto problémovou úlohu pak řeší vytvářejí hypotézy, diskutují mezi sebou či s učitelem, navrhují experimenty, kterými mohou ověřovat své řešení atd. Učitel přitom moderuje diskuzi, případně návodnými otázkami pomáhá žákům problém vyřešit. Kompetence komunikativní: Formulování a vyjadřování myšlenek a názorů, naslouchání druhým, argumentace to vše mohou žáci dělat v každé hodině, mají-li k tomu příležitost vytvořenou vhodným způsobem výuky. Ve fyzice je možné vést žáky k tomu, že kriteriem pravdy není sdělení učitele, text v učebnici, mínění většiny či dokonce názor nejsilnějšího rváče ze třídy, ale realita, experiment. Skutečnost nejde okecat či ukecat. Je-li obvod špatně zapojen, tak žárovka prostě nesvítí. Je třeba si přiznat chybu a začít ji hledat. Můžeme tedy vést žáky k samostatnému a kritickému myšlení, učit je nepodléhat manipulaci okolím. Využívání moderních zdrojů informací (internetu, elektronických encyklopedií apod.) pro vyhledání potřebných informací, zvláště v tom případě, kdy se jedná o informace v učebnicích běžně nedostupné, případně o obrázky týkající se jevů a procesů, které není možné realizovat v podmínkách školy. Porozumění různým typům textů a záznamů ve fyzice se žáci učí pracovat se vzorci, se schématy, porozumět grafickému znázornění různých závislostí a samostatně ho vytvářet. Příklady: Učitel zadává žákům všechny tři typy úloh týkajících se zapojování elektrických obvodů: 1. je zadáno schéma obvodu se žárovkami a spínači, žáci do tabulky zapisují, které žárovky svítí při všech možných kombinacích spínačů, pomocí reálného zapojení svoje řešení ověří, 2. je zadána vyplněná tabulka případně slovní popis chování žárovek, žáci kreslí schéma obvodu, obvod zapojí a ověří správnost, 3. je zadán reálný obvod, žáci ho analyzují, kreslí schéma daného obvodu a vyplňují tabulku. Tímto způsobem učitel vede žáky k postupnému rozvoji schopnosti porozumět schématu elektrického obvodu, předpovědět jeho chování, sestavit reálný obvod a předpoklad ověřit experimentem. Žáci sledují změny teploty v průběhu dne či týdne, hodnoty vynášejí do grafu. K zadanému grafu závislosti dráhy na čase žáci vymýšlejí příběh, kterému graf odpovídá, a obráceně k zadanému jednoduchému ději rýsují graf závislosti dráhy či rychlosti na čase. Na základě dat získaných z experimentu žáci rýsují graf závislosti frekvence kyvadla na jeho délce. Z grafu zjišťují frekvenci kyvadla dané délky, případně potřebnou délku kyvadla pro danou frekvenci. 127

128 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Kompetence sociální a interpersonální: Rozvoj dovednosti vnímat a respektovat názory druhých, diskutovat se spolužáky při řešení problémů. Příklady: V jedné z prvních hodin tematického celku Astronomie mají žáci za úkol si ve trojicích rozmyslet, jak vypadá vzájemné postavení Slunce, Země a Měsíce při všech fázích Měsíce a při zatmění Měsíce i Slunce. Nedostanou k tomu žádné informace, musí při diskusi vycházet pouze z vlastních zkušeností. Na závěr práce mají předvést, k čemu došli. Udělají to tak, že si zvolí, kdo bude představovat jaké vesmírné těleso a jakou situaci předvádějí, a pak si stoupnou do správného vzájemného postavení. Diskuse při této činnosti bývá v některých skupinách dosti živá. V hodinách laboratorních prací žáci dostanou od učitele pouze zadání úkolu, ve dvojicích musí vymyslet, jak budou úkol plnit a jaké pomůcky k tomu budou potřebovat. Příklady zadávaných úkolů: Pomocí Archimédova zákona urči objem kamene. Zjisti vlastnosti zadaných elektrických součástek. (Žáci dostanou rezistor, rezistor s proměnným odporem, diodu, svítivou diodu, kondenzátor, k dispozici mají samozřejmě baterie, žárovky a vodiče. Součástky dříve nikdy neviděli, skutečně zkoumají jejich vlastnosti.) V případě, kdy je to účelné, tak žáci pracují ve skupinách, ve skupině si navzájem pomáhají, učí se nést zodpovědnost za úspěch práce skupiny (příklady viz výše). Kompetence občanské: Porozumění historickému vývoji lidského poznání v oblasti fyziky, pochopení, že fyzika je stále se rozvíjející živou vědou. Příklady: Učitel co nejčastěji zasazuje jednotlivé poznatky do historických souvislostí (kdy a kdo objevil daný jev, udělal poprvé daný experiment). Učitel žákům čte úryvky z knih, které popisují náročnost a zároveň krásu fyzikálního výzkumu. Velmi vhodnou knihou pro tento účel je například kniha Paní Curieová, kterou napsala Eva Curieová, její dcera. Kniha vyšla v několika vydáních a bývá dostupná v antikvariátech. Učitel dá žákům k dispozici informační materiály z některé moderní fyzikální laboratoře (např. CERN), a to buď v písemné, nebo elektronické formě. Žáci se seznamují s metodami fyzikálního výzkumu, s výsledky vědecké práce. Dodržování domluvených pravidel při práci ve třídě, a to jak organizačních (např. kázeň, zákaz jídla v laboratoři), tak mezilidských (např. neposmívání se spolužákům za nesprávné názory). Dodržování pravidel při provádění domácích experimentálních úkolů (některé experimenty žáci mohou provádět pouze pod dozorem rodičů). 128

129 5 Náměty pro výuku fyziky Seznamování se s nebezpečím ohrožení zdraví při práci s elektrickým proudem, při sportu, pobytu na horách atd. Uvědomělé dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví. Příklady: Součástí laboratorní práce, týkající se měření odporu, může být i měření elektrického odporu lidského těla za různých podmínek (suchá či mokrá kůže). Učitel pak se žáky diskutuje, proč je nebezpečné používat elektrické spotřebiče v koupelně s mokrou podlahou. Při probírání Newtonových zákonů (zákon setrvačnosti) učitel připomene důležitost používání bezpečnostních pásů v autě a rizika, která hrozí nepřipoutaným osobám. Postupný rozvoj porozumění fyzikálním principům živelných pohrom i dalších katastrof. Příklady: Žáci odhadují a pak počítají hydrostatický tlak u dna přehrady, síly působící na přehradní zeď, uvažují o nebezpečí protržení přehrady při nekvalitní stavbě. Učitel diskutuje se žáky o aktuálních přírodních dějích (záplavy, tornáda, zemětřesení apod.), o jejich fyzikálních principech, o možnostech záchrany ohrožených osob atd. Kritické hodnocení různých názorů na jevy ve společnosti, zaujímání vlastních postojů. Příklady: Žáci ve skupinách hledají argumenty pro i proti stavbě jaderných elektráren, ve třídě pak probíhá řízená diskuse na toto téma. Žáci s učitelem diskutují o reálnosti různých psychických sil. Seznamování se s fyzikálními zdroji znečištění životního prostředí hluk, elektromagnetické i radioaktivní záření atd. Hledání způsobů, jak minimalizovat jejich škodlivé působení. Příklady: Žáci se seznamují se zdroji škodlivého hluku v okolí školy či bydliště, diskutují o možnostech jejich odhlučnění nebo izolace (používání pryžových podložek pod stroje, výstavba protihlukových stěn atd.), uvádějí příklady, které znají z praxe. Žáci z různých zdrojů sbírají informace o škodlivosti elektromagnetického záření z mobilů, ve třídě pak diskutují o kvalitě těchto informací, případně o kvalitě samotných zdrojů informací. 129

130 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Kompetence pracovní: Rozvoj zručnosti při provádění experimentů, vytváření vlastních výrobků atd. Příklad: Učitel zadává žákům výrobu různých přístrojů jako dobrovolných domácích úkolů (hodiny, váhy, siloměr, hudební nástroje atd.), při prezentaci hodnotí i kvalitu řemeslného zpracování, úroveň dokumentace k výrobku apod. Vedení žáků k dodržování pravidel bezpečnosti práce a ochrany zdraví při experimentech viz výše. Příprava na povolání uvědomění si, že fyzika je důležitá nejen v technických oborech, ale že se s ní žáci setkávají v každodenním životě. Učitel může žáky vést k tomu, že se fyzika podílí na vytváření základních představ o světě kolem nás. 5.4 Charakteristika povolání vyžadujících znalosti a dovednosti z oblasti fyziky konkrétní aktivita se žáky Jak ukázaly výsledky výzkumu popsané v druhé kapitole, žáci měli problémy s vyjádřením názorů na povolání, která souvisejí s fyzikou. Vzhledem ke stále klesajícímu zájmu o tato povolání a studium v této oblasti, byla navržena aktivita, která vám může pomoci začlenit diskuzi nejen o budoucím povolání také do hodin fyziky. Cílem této aktivity je zejména přimět žáky k přemýšlení o povoláních jako jsou inženýr/inženýrka, učitel/učitelka fyziky a fyzik/fyzička. Aktivita byla pilotována ve třech třídách středočeského gymnázia. Učitel, který hodiny vedl, poskytl celkové hodnocení této aktivity: Aktivitu jsem vyzkoušel ve třech třídách vyššího gymnázia. Ve všech případech žáci přistupovali k tématu až s překvapivým zájmem. Bylo vidět, že se s tímto tématem (tedy lidským pohledem na lidi zabývající se fyzikou) doposud nesetkali, a přitom ho shledávají zajímavým. A to se týká i žáků, které fyzika jako předmět nebaví nebo v ní nejsou úspěšní. Většina otázek vyvolala živé diskuze (některé otázky i bouřlivé diskuze), ve kterých se objevovaly protichůdné názory a jejich zajímavé obhajoby. Určitě lze konstatovat, že žáky aktivita zaujala a její hlavní cíl přimět žáky zamyslet se nad povoláními inženýra, fyzika a učitele fyziky byl splněn. Cíl aktivity: Hlavním cílem aktivity je přimět žáky zamyslet se hlouběji nad povoláními inženýra/inženýrky, fyzika/fyzička a učitele/učitelky fyziky, aby nadále nekopírovali pouze stereotypní představy (např. šíleného vědce). Zároveň si vyučující fyziky může během průběhu této aktivity udělat představu, jaký je postoj jeho žáků k lidem zabývajícím se fyzikou a v první řadě jakou vůbec žáci mají představu o daných profesích. 130

131 5 Náměty pro výuku fyziky Časová náročnost: Doporučený minimální čas je 1 vyučovací hodina. Pokud je k dispozici i další vyučovací hodina, je možné dát žákům více prostoru během diskuzí a aktivitu tak rozšířit na dvě vyučovací hodiny. Věková skupina žáků: Žáci všech ročníků čtyřletého gymnázia, zejména ve druhém a třetím ročníku. Podle uvážení učitele či učitelky je možné tuto aktivitu začlenit i do výuky žáků 8. a 9. ročníku základní školy. Stručný popis průběhu aktivity: Aktivita se sestává ze tří částí, které na sebe navazují. Nejdříve žáci formulují, jakou mají představu o třech typických povoláních, která vyžadují znalosti a dovednosti z oblasti fyziky učitel/učitelka fyziky, inženýr/inženýrka a fyzik/fyzička. Dále jsou konfrontováni typickou představou svých vrstevníků o třech různých povoláních, zabývajících se fyzikou. V poslední části aktivity žáci formulují, které faktory by mohly ovlivnit jejich případný negativní přístup k danému povolání. Podrobný popis průběhu aktivity doplněný metodickými pokyny: Aktivita se sestává z několika částí 1, 2, 3a, 3b, které na sebe logicky navazují. Ke každé konkrétní části jsou uvedeny pokyny pro provedení úkolu, metodická poznámka, příklady otázek a další náměty. Část 1 Žákům rozdáme připravené pracovní listy (uvedené za popisem aktivity), které samostatně vyplní. Potřebný čas je cca 7 min. Samozřejmě zde neexistuje jedna jediná správná odpověď. Důležité je, aby si žáci uvědomili, že každá profese vyžaduje určité dovednosti, a nejen znalosti z fyziky. S výstupy se bude pracovat v dalších částech aktivity, v tuto chvíli se zeptáme na odpovědi pouze několika žáků. V rámci reflexe se žáků zeptáme, které povolání bylo nejobtížněji a nejsnadněji charakterizovatelné a proč. Tím můžeme od žáků získat zpětnou vazbu, jakou představu o jednotlivých povoláních vůbec mají. Pozn. Během pilotáže aktivity se ukázalo, že pro žáky je nejsnadnější charakterizovat povolání fyzika/fyzičky a nejobtížnější učitele/učitelky fyziky. Přestože bychom očekávali opačné výsledky tj. že povolání, které mají denně na očích, bude pro ně lehké charakterizovat je možné, že se zde projevil jiný rys jejich přemýšlení. Zřejmě vnímají různorodost charakterových vlastností mnoha učitelů, kteří je učí, kdežto o povolání fyzika velmi často dle jejich slov nemají moc velké ponětí, a jak ukázal výzkum, spíše tíhnou k jasné stereotypní představě. 131

132 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Které povolání jste charakterizovali nejsnadněji? Proč? Které povolání se vám charakterizovalo nejhůře? Proč? V rámci výzkumu se ukázalo, že žáci často vnímají fyzika jako nějakého nenormálního, šíleného vědce. V příloze nazvané Doplněk (uvedené za popisem aktivity) naleznete jednu krátkou aktivitu, která žákům představuje vědce a vědkyně jako obyčejné lidi s normálními starostmi, zájmy apod. Část 2 Žákům přečteme nebo promítneme (např. pomocí dataprojektoru) závěry z řešeného výzkumu dotazníkové šetření (uvedené za popisem aktivity) a necháme je porovnat jejich vlastní závěry s výsledky výzkumu. V případě, že řešení jejich úkolu se bude lišit od závěrů z výzkumu, zadáme žákům úkol, aby uvedli alespoň jeden argument, kterým by obhájili právě výběr své kategorie. A naopak, pokud nesouhlasí s výběrem nějaké charakteristiky v závěrech výzkumu, aby uvedli argument proč. Pozn. Během pilotáže se vždy rozpoutala diskuze ohledně povolání učitele/učitelky. Žáci se velmi často odvolávali na vlastní zkušenosti a to zejména ze základní školy. Při diskuzi nebyli schopni uvádět zobecněné příklady. Nejčastěji diskutovali o tom, zda je povolání učitele časově náročné nebo ne. V čem se neshoduje tvoje charakteristika povolání v porovnání s výsledky výzkumu? Uveď konkrétní příklad, kterým bys obhájil svůj výběr. Nesouhlasíš s nějakou charakteristikou, kterou vybrali spolužáci v rámci výzkumu? Uveď konkrétní příklad proč. Zde se nabízí možnost představit žákům povolání učitele. Popsat jim běžný pracovní den nebo např. uvést všechny další činnosti učitele než je jen přímá vyučovací povinnost. Část 3a Žákům rozdáme připravené pracovní listy (uvedené za popisem aktivity), které samostatně vyplní. Potřebný čas je cca 10 min. S vyplněnými pracovními listy dále pracujeme. Zjistíme, kteří žáci už někdy zauvažovali o výběru některého z povolání. Vybereme vždy jednoho žáka jako zástupce daného povolání, který sdělí ostatním, PROČ by se pro dané povolání rozhodl a které CHARAKTEROVÉ VLASTNOSTI podle něho musí člověk vykonávající dané povolání mít. 132

133 5 Náměty pro výuku fyziky Na tabuli sepíšeme názory od všech žáků z druhé části úkolu, tj. co by se muselo změnit, aby zauvažovali o výběru daného povolání. Pak lze hned navázat další částí aktivity. Část 3b Žákům přečteme nebo promítneme další část výzkumné zprávy (uvedeno za popisem aktivity). Dále s nimi diskutujeme o zjištěných závěrech. Nejprve žáci shrnou výsledky výzkumu. Je zajímavé si všimnout, že u všech povolání se vyskytují tytéž faktory (společenská prestiž, plat, obtížnost studia na VŠ). Poté žáci komentují výsledky výzkumu z hlediska vlastního názoru a diskutují mezi sebou. Pozn. Během pilotáže žáci diskutovali zejména obtížnost studia a nakonec vždy došli ke shodě, že studium musí být náročné, jinak by např. spadly vyprojektované domy apod. Většina žáků se vyjádřila, že nejdůležitější je pro ně prestiž, kterou často spojovali s platem. Diskuze byly dle vyjádření učitele vždy velmi živé a nenucené. Které faktory by se podle žáků, kteří se účastnili výzkumu, musely změnit, aby je povolání více lákalo? Co je podle vás zajímavé na daných odpovědích? (nápověda: srovnejte odpovědi pro jednotlivá povolání) Co si představujete pod pojmem společenská prestiž? Jaké povolání podle vás tuto prestiž má? Jakým způsobem je podle vás možné tuto prestiž zvýšit? Tuto část aktivity je možné rozvinout do obecnější roviny a diskutovat se žáky, co je pro ně důležité při výběru povolání. Zda plat, prestiž, osobní vzory okolí, vlastní zájem či přání, ne/náročnost povolání atp. Další odkazy týkající se volby povolání: Na následujících stranách jsou uvedeny pracovní listy k popsaným částem aktivity. Listy je možné buď okopírovat přímo z příručky, anebo stáhnout z webových stránek projektu. 133

134 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Aktivita Charakteristika povolání Část 1 Studuješ předmět fyzika, který ke svému povolání potřebuje mnoho lidí. Především se jedná o ty, kteří se věnují následujícím povoláním: inženýr/ka technik/technička člověk využívající ve svém povolání poznatky fyziky (např. stavař/ka, elektrotechnik/čka, strojař/ka, vodohospodář/ka) fyzik/fyzička vědec /vědkyně zabývající se fyzikou jako vědním oborem, dále obor rozvíjí, provádí experimenty, vytváří nové teorie, učitel/ka fyziky pro účely této aktivity se nezaměřuj pouze na učitele/ky fyziky, které znáš, zkus se na problematiku povolání podívat obecně Přestože se všechna tato povolání nějakým způsobem dotýkají fyziky, každé je jiné a vhodné pro různé typy lidí. Zkus charakterizovat uvedená tři povolání. Pro každé povolání vyber z nabízených možností tři, které ho nejlépe popisují: Povolání je tvůrčí (kreativní) je prospěšné společnosti (pomáhá druhým lidem) je snadné je časově náročné je prestižní (společensky uznávané) je pro lidi, kteří mají talent na fyziku je pro lidi, kteří nejsou normální je dobře placené je vhodné pro lidi samotáře rozvíjí schopnosti lidí, kteří se mu věnují je zábavné člověk se s ním dobře uplatní může ho dělat skoro každý Sem zapiš svoji volbu: Povolání inženýra/inženýrky je Povolání fyzika/fyzičky je Povolání učitele/učitelky je 134

135 5 Náměty pro výuku fyziky Aktivita Charakteristika povolání Část 2 Zpráva o závěrech z výzkumu: Na jaře roku 2006 proběhl výzkum, který zjišťoval postoje žáků středních a základních škol k fyzice, její výuce a výběru povolání v této oblasti. Celkem se výzkumu zúčastnilo přes žáků z celé ČR. Výzkum např. ukázal, jak žáci středních škol vnímají povolání inženýra/inženýrky, učitele/učitelky fyziky, fyzika/fyzičky. Nejčastěji uváděli žáci středních škol tyto charakteristiky daných povolání: inženýr/inženýrka: je pro talentované na fyziku, pro nenormální a lze se s ním dobře uplatnit; učitel/učitelka fyziky: je dobře placené, časově náročné a pro talentované na fyziku; fyzik/fyzička: je pro nenormální, talentované na fyziku, tvůrčí a snadné. 135

136 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Aktivita Charakteristika povolání Část 3a Tyto aktivity se týkají charakteristiky některých povolání. Už Tě někdy napadlo, že by ses chtěl/a stát inženýrem/inženýrkou ano ne učitelem/učitelkou fyziky ano ne fyzikem/fyzičkou? ano ne Které charakterové vlastnosti musí podle Tebe mít inženýr/inženýrka učitel/učitelka fyziky fyzik/fyzička Které z těchto vlastností máš Ty? Které povolání bys z tohoto pohledu zvládl/zvládla? Co by se muselo na jednotlivých povoláních změnit, aby Tě více lákala? Můžeš využít naší nabídky možností anebo vymyslet vlastní odpovědi. Lépe placené, menší časová náročnost, větší společenská prestiž, kdybych znal/a někoho, kdo toto povolání dělá, lehčí studium na VŠ inženýr/inženýrka učitel/učitelka fyziky fyzik/fyzička 136

137 5 Náměty pro výuku fyziky Aktivita Charakteristika povolání Část 3b Zpráva o závěrech z výzkumu: Povolání inženýra/inženýrky by více lákalo 60 % žáků SŠ, kdyby bylo lépe placené a mělo větší společenskou prestiž. Pro 50 % žáků by bylo lákavější, pokud by studium na VŠ nebylo tak obtížné. Povolání fyzika/fyzičky by více lákalo 50 % žáků, kdyby mělo větší společenskou prestiž. Pro 45 % žáků by bylo lákavější, pokud by studium na VŠ nebylo tak obtížné a povolání by bylo lépe placené. Povolání učitele/učitelky fyziky by více lákalo 60 % žáků, kdyby bylo lépe placené a 52 % žáků, pokud by mělo větší společenskou prestiž. 137

138 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Doplňující aktivity Jelikož v rámci výzkumu prezentovaného v první kapitole se ukázalo, že středoškoláci mají vcelku zkreslenou představu o vědcích/vědkyních fyzicích/fyzičkách, byla připravena ještě krátká doplňující aktivita, jejímž cílem je prezentovat vědce/vědkyni jako člověka, který má také normální starosti, koníčky apod. První doplňující aktivita vychází z rozhovorů uskutečněných pro akademický bulletin Akademie věd ČR: a z rozhovorů uveřejněných na Výňatky z rozhovorů byly vybrány tak, aby reprezentovaly různé oblasti, situace, ve kterých chceme vědce představit. A sice: jak vypadá běžný denní program, jak tráví volný čas, jak se věnují rodině. Druhá doplňující aktivita je zaměřena na ženy-vědkyně. Cílem aktivity je ukázat žákům, že na základě vnějšího vzhledu nelze vždy spolehlivě odhadnout aktivity a zájmy dotyčného člověka. Na závěr jsou uvedeny krátké medailonky všech šesti vědců/vědkyň, které byly převzaty z uvedených webových stránek. Citace v doplňujících aktivitách pocházejí konkrétně z těchto webových stránek: Tupá Babora (ed.): Dámský gambit, Sociologický ústav Akademie věd ČR, Praha Ke stažení na 138

139 5 Náměty pro výuku fyziky Aktivita Charakteristika povolání Doplněk 1 RNDr. Petr Kužel, PhD. Kolik času strávíte v laboratoři? Jaký vůbec máte denní rozvrh? To je velmi různé. Loni jsme dělali velké nákupy a investice, takže jsem trávil čas tak, že se mi kouřilo z hlavy. Nejdřív jsem sháněl peníze a pak se je snažil co nejlépe utratit, aby to, na čem budeme pracovat, mělo potřebné parametry. Rok 2000 byl z tohoto hlediska dost obtížný. Teď zase chci trochu pohnout s experimentem, čili se snažím trávit čas v laboratoři, ačkoliv protože vlastně hraji roli jakéhosi šéfa týmu musím hlavně psát články, sledovat literaturu a určovat směr našeho bádání. Tolik času v laboratoři už tedy trávit nemůžu. Dříve jsem si také bral práci domů a v noci jsem si třeba připravoval přednášky do Francie. To teď odpadlo, tak místo toho chodím běhat nebo jezdit na kole. Prof. Jiří Chýla, CSc. Máte nějaký volný čas? A pokud ano, čím jej vyplňujete? Nezastávám žádnou významnou a časově náročnou funkci a času mám tolik, kolik si ho udělám. Dříve jsem lezl po horách a po skalách, dnes už po nich spíš chodím. Jezdím na kole, běhám na lyžích. A mám i jeden nový koníček, k němuž nás s manželkou podnítili kolegové odnaproti z Ústavu Heyrovského: na stará kolena chodíme do tanečních. Docela se mi to líbí, zvláště třeba samba. 139

140 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Mgr. Pavel Jungwirth, CSc., toho na svůj věk stihl neuvěřitelně mnoho. Upřímně řečeno, po rozhovoru s ním se ani nedivím. Málokdy se setkáte s člověkem natolik vitálním, spontánním a energickým, pro něhož je práce zároveň i koníčkem. Tvrdí, že i své baterky si dobíjí v práci, kde si odpočine. Počítač nechce přebalit a neklade spoustu všetečných otázek jako mé děti, říká upřímně. Na jakou zahraniční cestu vzpomínáte nejraději? Určitě na Izrael. Byl jsem na pracovišti, které jako jediné na světě koncentruje odborníky mého oboru. Bylo založeno asi před 10 lety a já jsem tam přišel v době jeho rozkvětu, takže po vědecké stránce byl pobyt naprosto skvělý. Izrael je navíc zemí, která nás totálně fascinovala. Hovoříte v množném čísle, Vy jste byl v Izraeli s rodinou? Ano, žil jsem tam skoro rok i s rodinou a spojil tak příjemné s užitečným. Máme totiž takovou rodinnou dohodu, že do měsíce až do šesti týdnů mohu jet sám, pokud je pobyt delší, jede se mnou i moje žena s dětmi. Jak si na cestování děti zvykají? Různě, protože každé z nich je jiné. Prostřední dvě jsou nadšeny, nejstaršímu se naopak nikam nechce a nejraději by seděl doma. No, a nejmladší dceři je to zatím fuk. Na základě úryvků z různých rozhovorů s fyziky (viz výše) napište 1) Co dělá fyzik v práci? 2) Jak tráví fyzik svůj volný čas? 140

141 5 Náměty pro výuku fyziky Mgr. Pavel Jungwirth, CSc., toho na svůj věk stihl neuvěřitelně mnoho. Upřímně řečeno, po rozhovoru s ním se ani nedivím. Málokdy se setkáte s člověkem natolik vitálním, spontánním a energickým, pro něhož je práce zároveň i koníčkem. Tvrdí, že i své baterky si dobíjí v práci, kde si odpočine. Počítač nechce přebalit a neklade spoustu všetečných otázek jako mé děti, říká upřímně. Jako vedoucí výzkumného týmu v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR vede svoji skupinu a ve spolupráci s univerzitami v Jeruzalémě, Irvine (Kalifornie) a Berlíně se zabývá modelováním ultrarychlých kvantových procesů v polyatomických chemických systémech. Za vytvoření nové metodiky v této oblasti získal v roce 1996 cenu Učené společnosti ČR. Je rovněž nositelem Ceny Hlávkovy nadace (1993). Vyučuje na MFF UK, vede již svoje postgraduální studenty a diplomanty. Jeho publikační činnost čítá přes 30 původních článků v prestižních mezinárodních časopisech a 10 zvaných referátů na mezinárodních konferencích. Je ženatý a má čtyři děti: Tomáše (10 let), Matěje (8 let), Sáru (5 let) a Rút (2 roky). RNDr. Petr Kužel, PhD. Odkud pocházíte a kde jste studoval a jak jste se dostal k fyzice? Je mi 34 let. Narodil jsem se v Plzni, ale větší část svého života jsem strávil v Písku. Gymnázium jsem už navštěvoval v Praze, ve třídě se zaměřením na matematiku. Poté jsem vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK. Nikdy jsem nepřemýšlel nad tím, proč jít studovat fyziku, a v okamžiku, kdy jsem se měl rozhodovat, jsem zjistil, že už jsem vlastně rozhodnutý. Prostě to přišlo samo. Když jsem byl v pátém ročníku VŠ, přišel revoluční rok, takže diplomka se dělala trošku na koleně těsně po demonstracích. Vzhledem k tomu, že se pak otevřely hranice a objevily se různé nové možnosti, snažil jsem se začít doktorát někde v zahraničí. Zároveň jsem se také oženil. To se pak ukázalo jako šťastný krok, protože jsme pak s manželkou hledali možnost dělat doktorát na stejném místě. A jen díky tomu, že už jsme byli svoji, se to podařilo a nakonec jsme zakotvili v Paříži, kde jsme strávili 5 let a udělali si tam oba doktorát, já z fyziky, manželka z biofyziky. Dnes tedy pracuji ve Fyzikálním ústavu AV, jsem ženatý a mám dvě děti ve věku 5,5 a 3,5 roku. Prof. Jiří Chýla, CSc. Odkud pocházíte? Jsem Pražák. Vyrostl jsem na Karlově náměstí, kde byl dědeček kuchařem v nemocnici. Na střední školu jsem chodil do Botičské na Vyšehradě a poté jsem pokračoval na Matematicko-fyzikální fakultě. Standardní cesta k fyzice. Už na střední škole mě zajímala matematika, tehdy dokonce víc než fyzika. Na Matfyzu jsem začal studovat matematiku, ale pak jsem přešel na fyziku. Zhruba od 3. ročníku se můj zájem začal soustřeďovat na elementární částice. Tehdy to byly jiné částice, ale stále šlo o fyziku elementárních částic. Promoval jsem v roce 1971, načež jsem strávil rok na vojně. Od roku 1972 jsem ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Jsem tedy 30 let v jednom ústavu, na jednom místě, dokonce na jednom patře. Ale to je bohužel situace, která byla poznamenána minulostí. Dnes už tomu tak není. Dnes naši mladí lidé toto nemusí prožívat, i když pro nás to byl standardní postup. Tak jsem se tedy dostal do místnosti, v níž se teď nacházíme. Začínal jsem téměř přesně na opačné straně této chodby. To je má osobní cesta k fyzice. 141

142 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Aktivita Charakteristika povolání Doplněk 2 Na následujících obrázcích jsou portréty tří žen. Zkuste odhadnout jejich profesi. Můžete vybírat z následujících možností: fyzička prodavačka sportovních potřeb malířka biokybernetička psycholožka účastnice vědecké expedice na ledoborci učitelka fyziky na ZŠ porodní asistentka restaurátorka módní návrhářka soukromá advokátka 142

143 5 Náměty pro výuku fyziky Řešení: 1: účastnice věd. expedice Ing. Markéta Pokorná, 2: biokybernetička Ing. Marcela Fejtová, 3: fyzička Dr. Elena Buixaderas Ing. Markéta Pokorná vystudovala obor geodézie a kartografie na Fakultě stavební ČVUT v Praze. V roce 2004 zde obhájila diplomovou práci. Studijně pobývala na Univerzitě v Hannoveru (2001/02), v Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum (2003/04) a na Univerzitě Nový Brunšvik (2005/06). Absolvovala dvě vědecké expedice na ledoborci Polarstern. Obdržela studijní a cestovní stipendia Erasmus, Leonardo, Hlávkovo stipendium, VIZE 97 a DFG. Svou práci prezentovala na konferencích v San Francisku, ve Stralsundu a Brně. Markéta Pokorná je autorkou a spoluautorkou několika vědeckých a populárně-naučných článků. Svoje zážitky s fotodokumentací z cest příležitostně prezentuje při různých setkáních. Její fotografie byly vystaveny doma i v zahraničí. K poslední výstavě Ženy, muži, struktury a věda (2007) vydala prohlášení s genderovou tematikou. Jejím prvním apelem na českou společnost se stal článek Nechci rodit (2000). Po získání DAAD stipendia pracuje na své doktorské práci v oboru oceánografie v Centru pro atmosférický a mořský výzkum v Hamburku. Pracuje s daty satelitů Aqua a ICESat. Zabývá se tloušťkou mořského ledu v Antarktickém oceánu. Ing. Marcela Fejtová je vědecko-výzkumná pracovnice v oboru umělá inteligence a biokybernetika. Vystudovala obor technická kybernetika na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, kde je také od roku 2001 zaměstnána. Spolu se svými spolupracovníky je držitelkou několika prestižních domácích i zahraničních ocenění za práci na systému I4Control Zvláštní cena poroty v projektu Česká hlava (2004, European IST Prize Winner (2006, či Zlatá medaile MSV 2006 (2006, Ve své vědecké práci se zabývá především otázkami využití nových technologií v medicíně či v oblasti asistivních technologií. Jejím zatím nejvýznamnějším projektem určeným zejména pro handicapované je systém I4Control, který představuje novou počítačovou periferii umožňující ovládat osobní počítač pomocí pohybů očí, popřípadě hlavy. Použitý princip lze využít i v dalších oblastech, zejména v medicíně či průmyslu. Dr. Elena Buixaderas je původem ze Španělska, kde absolvovala v roce 1993 bakalářské studium fyziky na Fyzikální fakultě Univerzity Zaragoza, se specializací optická fyzika a astrofyzika. V letech pokračovala v magisterském studiu na Technical School of Telecommunication Engineering, University of the Basque Country v Bilbao. Doktorské studium absolvovala ve Fyzikálním ústavu AV ČR v oddělení dielektrik, kam nastoupila v roce 1996 po náročné soutěži o stipendium organizované Ministerstvem pro výzkum baskické oblasti Španělska. Disertační práci dokončila během půlroční mateřské dovolené a v roce 2001 obhájila na Univerzitě v Bilbau s vyznamenáním titul Ph.D. Ve své doktorské disertační práci studovala několik feroelektrických a jim podobných krystalických či keramických materiálů novými spektroskopickými přístupy. V letech absolvovala patnáctiměsíční postdoktorandský pobyt ve Francii v CNRS v Ústavu pro výzkum materiálů při vysokých teplotách CRMHT v Orleáns, kde se věnovala zejména vývoji experimentu vysokoteplotní ramanovské spektroskopie. Po půlročním přerušení další mateřskou dovolenou pokračuje od roku 2004 opět ve vědecké práci ve Fyzikálním ústavu. Za mimořádné výsledky ve vědecké práci byla v roce 2005 oceněna prémií Otty Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky a pracovnice Akademie věd ČR. 143

144 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? 5.5 Náměty na jednoduché využití ICT a moderních technologií Proč ve výuce fyziky využívat ICT (informační a komunikační technologie) a moderní technologie vůbec? Odpověď je nasnadě a potvrzují ji i výsledky výzkumu uvedené v kapitole 2. Žáci od druhého stupně ZŠ až po vyšší gymnázia při dotazu na vhodné činnosti ve výuce fyziky mimo jiné výrazně preferují využití počítačů (viz část 2.6, tab 2.11 a 2.12). Navíc v obecnějších tématech, na něž by se výuka měla zaměřit, uvádějí hned na druhém místě principy fungování věcí kolem nás (viz část 2.5, tab. 2.9 a 2.10). A moderní technologie tvoří dnes přirozenou součást našeho světa pro mladou generaci součást tak samozřejmou, že se jí fyzika ve škole musí věnovat, nemají-li ji žáci vnímat jako zcela odtrženou od života. Nejde jen o stanoviska žáků. Ve třetí kapitole jsme viděli, že učitelé vytipovaní jako příklady dobré praxe ukazují využití fyziky, provádějí experimenty a nechávají provádět experimenty své žáky. I když otázky zde nebyly bezprostředně směřovány na využití moderních technologií, z praxe víme, že technologie a počítače ve výuce řada těchto učitelů využívá. Patrně zcela zbytečné je připomínat, že na využívání ICT a moderních technologií klade důraz i současná školská reforma. Nemáme zde na mysli jen snad až módní pojem počítačová či informační gramotnost. I konkrétní rozpracování rozvoje klíčových kompetencí ve výuce fyziky v části 5.2 ukazuje, že s využitím těchto technologií se setkáme v řadě činností žáků i učitele. A to jak u kompetence k učení (např. v bodu 1.5: Motivuje žáky volbou ukázek, jak učivo fyziky souvisí s každodenní zkušeností žáků., nebo v bodu 1.6: Zařazuje do výuky ukázky moderní techniky založené na znalosti fyzikálních poznatků. ), tak například u kompetencí občanských (např. v bodě 5.2: Uvádí příklady o tom, k čemu jsou dobré fyzikální znalosti a jaký vliv má fyzika na pokrok ve společnosti. a Diskutuje se žáky o užitečnosti technických vynálezů a strojů pro člověka, o ochraně životního prostředí ). A to nejsou jediné příklady. Uvědomíme-li si, že ICT a technologie můžeme velmi dobře využít ve školních fyzikálních experimentech a také například v projektech, je zřejmé, že se uplatní v rozvoji prakticky všech kompetencí (viz např. body 1.1, 2.7, 3.3, 3.4 a 3.7, 6.3 a 6.4 v části 5.2). Podobně je tomu i na úrovni druhého stupně základní školy a nižšího gymnázia. Před uvedením konkrétních námětů stojí za zdůraznění ještě jedna, byť dosti samozřejmá věc. Počítače, informační a komunikační i další technologie bychom ve výuce fyziky neměli používat samoúčelně, jen proto, že to jde. Počítače a další technologie jsou nástrojem. Cílem je lepší pochopení fyziky, zvýšení názornosti, prohloubení znalostí, rozvoj dovedností či obecněji kompetencí žáků. A samozřejmě provázání školské fyziky se světem kolem nás. Problematika využití počítačů, ICT a dalších technologií ve výuce fyziky by nepochybně vydala na objemnou knihu a zřejmě ne jen jednu. Zde se omezíme jen na několik konkrétních námětů. Příklady a ilustrace budou převážně z oblasti zvuku. Tato oblast zajímá žáky základních škol a nižších gymnázií (viz část 2.3) a podle zkušeností pokusy z oblasti akustiky zaujmou i středoškoláky. Přitom tematická oblast kmitání 144

145 5 Náměty pro výuku fyziky a vlnění ve výzkumu názorů žáků vyšla jako druhá nejméně oblíbená (viz graf 2.6 v části 2.3). Z možností, jak učinit tuto oblast pro středoškoláky atraktivnější a snad i přístupnější, určitě stojí za to vyzkoušet větší zapojení počítačů a moderních technologií Využíváme běžně dostupné technologie a software Pro měření pomocí počítačů existuje řada systémů, speciálně určených pro školy. V ČR je asi nejrozšířenější ISES, známý je v Evropě široce používaný IP Coach. Méně často se zde užívají systémy americké firmy Vernier, včetně nejnovějšího systému LabQuest. Výhodou těchto systémů je, že jsou přizpůsobeny potřebám výuky, obsahují rozsáhlou řadu měřicích sond, návody k mnoha konkrétním pokusům a školy již s nimi mají zkušenosti. Nevýhodou je naopak cena, která je sice adekvátní nabízeným možnostem, ovšem pro řadu škol je činí obtížněji dostupnými, rozhodně pokud se týká nasazení ve větším počtu. V následující nabídce námětů proto budeme využívat pouze běžný počítač se zvukovou kartou a volně dostupný software, resp. software, který je pro vzdělávací účely zdarma. Cena dalšího potřebného hardware, ať již jej budeme připojovat k počítači či využívat samostatně, nepřesáhne několik desítek korun. Program, který se osvědčil nejen pro pokusy se zvukem, je Soundcard Scope německého autora Christiana Zeitnitze. Lze jej volně stáhnout z webu na adrese (Jednoduše lze tuto adresu najít tak, že do vyhledavače Google dáme hledat dvojici slov Zeitnitz scope.) Program není zcela volný (nelze jej volně využívat např. pro komerční účely), ale pro vzdělávací účely jej lze užívat zdarma. Od září 2008 je již k dispozici i v české verzi resp. ve verzi 1.30, kterou lze přepnout do češtiny. Program Soundcard Scope dělá z počítače se zvukovou kartou osciloskop. Samozřejmě, jde o osciloskop s omezeným frekvenčním rozsahem (zhruba od jednotek Hz do 20 khz), ale i tak je v mnoha demonstračních experimentech i měřeních cennou pomůckou. (Poznámka: Program Soundcard Scope vyžaduje operační systém Windows 2000, XP nebo Vista. Školy, které mají na starších počítačích instalován systém Windows 98, mohou pro řadu účelů využít starší program Winscope 2.51 ruského autora K. Zeľdoviče.) Dalším programem, který lze při pokusech se zvukem a vlněním rovněž výhodně využívat, je Audacity. Existuje také v české verzi a je volně dostupný na webové adrese Tento program není určen pro výuku; jde spíše o digitální editor zvuku ; přesto jej lze v řadě pokusů a měření s výhodou využít. Hodí se zejména pro záznam jednorázových a delších zvuků. V nich pak můžeme vyhledat a měřit jak časy jednotlivých zvuků, tak frekvence zvuků a tónů. A nyní již ke konkrétním příkladům využití těchto programů. 145

146 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Příklad 1: počítač a mikrofon periodické zvuky S běžným mikrofonem připojeným do mikrofonního vstupu počítače můžeme pomocí programu Soundcard Scope zobrazit časový průběh signálu například zvuku ladičky nebo jiných zvuků: foukání na láhev, tónu kytary, flétny nebo lidského hlasu. (Je jasné, že se nám tu nabízejí mezipředmětové vazby s hudební výchovou. V dalším tyto souvislosti už nebudeme zvlášť připomínat.) Zobrazený signál lze zastavit a pohodlně na něm ilustrovat, co je okamžitá výchylka, amplituda a perioda signálu. Jak ukazuje obrázek 5.1, periodu signálu lze také rovnou názorně měřit. Program přitom vypočítává a zobrazuje i odpovídající frekvenci. Obr. 5.1 Časový průběh signálu (zvuku ladičky) a měření jeho periody pomocí programu Soundcard Scope Poznamenejme, že měření není samozřejmě příliš přesné: Posun svislých čar, jimiž vyznačujeme začátek a konec periody, o jediný pixel na obrazovce, způsobí v příkladu na obrázku změnu vypočtené frekvence skoro o 5 Hz. Ale právě zde máme příležitost zdůraznit žákům, že nemůžeme slepě věřit všem desetinným místům, která počítač zobrazuje. Zkrátka, že i při využití moderních technologií musíme přemýšlet a chápat jak význam toho, co počítač zobrazuje, tak omezení, která s sebou přináší metoda měření, počítačové zpracování snímaného signálu, jeho zobrazení atd. Navíc můžeme ukázat, že při troše šikovnosti a znalosti různých možností programu lze frekvenci měřit i přesněji. Například můžeme roztáhnout časovou základnu a dostat maxima na obrazovce dál od sebe. Nebo využít další možnosti: zobrazit frekvenční spektrum snímaného signálu, jak to ukazuje obr

147 5 Náměty pro výuku fyziky Obr. 5.2 Frekvenční spektrum signálu (zvuku ladičky) Při prezentaci frekvenčního spektra se osvědčuje pískat například na laditelnou píšťalku nebo prostě ústy a měnit výšku tónu. Žáci pak jasně vidí, že s měnící se výškou tónu se mění frekvence. K čemu lze dále využít zobrazení frekvenčního spektra a měření frekvence? Například k určení frekvenčního rozsahu hudebních nástrojů nebo lidského hlasu. Lze třeba soutěžit, kdo ze třídy zazpívá hlubší nebo naopak vyšší tón, kdo má největší rozsah tónů, ověřovat, zda má ladička opravdu frekvenci 440 Hz, jak je na ní napsáno, nechat žáky odhadnout frekvenci tónu kytary nebo jiného nástroje a pak změřit, kdo měl nejlepší odhad atd. Další možností, jak využít frekvenční spektrum, je ukázat souvislost barvy tónu hudebních nástrojů se zastoupením vyšších harmonických frekvencí a také ukázat, že tyto frekvence jsou celočíselnými násobky základní frekvence tónu. Místo tónu hudebního nástroje můžeme opět využít lidský hlas. Pokud nám pro některé pokusy nestačí běžný mikrofon k počítači (například potřebujeme delší kabel nebo chceme mikrofon vsunout třeba do láhve apod.), můžeme využít levný malý elektretový mikrofon, který se jako součástka prodává v prodejnách elektronických součástek např. typ MCE100 stojí necelých deset korun. K mikrofonnímu vstupu počítače jej připojíme stíněným kablíkem zakončeným konektorem 3,5 mm (slangově zvaným jack, viz obr. 5.3). Špičky a, b konektoru propojíme se středním vývodem mikrofonu, tyčinku c s vývodem mikrofonu, který je spojen s jeho pláštěm. Tím je zajištěno správné napájení mikrofonu z mikrofonního vstupu. Obr. 5.3 Konektor pro připojení mikrofonu k počítači 147

148 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Příklad 2: počítač a mikrofon jednorázové děje Pro zobrazení jednorázových zvuků a dějů, například tlesknutí, nastavíme v programu Soundcard Scope volbu Spouštění (zkráceně označenou jako Spoušť ) na hodnotu normální nebo jednorázové. Program pak zaznamená a zobrazí zvuk, jakmile jeho amplituda přesáhne hodnotu nastavenou na obrazovce kurzorem ve tvaru křížku. (Ve skutečnosti se zobrazí i část průběhu signálu před daným okamžikem, čehož lze též při některých pokusech s výhodou využít.) Je-li spouštění nastaveno na jednorázové, další snímání zvuku se pak zastaví, takže zaznamenaný signál si můžeme podrobně prohlédnout a proměřit, jak to ukazuje obr Obr. 5.4 Časový průběh jednorázového děje (tlesknutí prsty) Na obrázku je vidět časový průběh zvuku při tlesknutí prsty o sebe a další signál, v čase necelých 10 ms, který odpovídá zvuku odraženému od blízkého předmětu. Tímto způsobem můžeme jednoduše a názorně měřit rychlost zvuku. Zvuk můžeme nechat odrážet třeba od tabule nebo jiné vhodné plochy. Toto měření je ovšem potřeba na daném místě předem vyzkoušet, abychom věděli, jak dlouhý čas na osciloskopu nastavit a zda nás nebudou rušit odrazy od jiných předmětů, například od stolu, podlahy apod. (Nežádoucí odraz lze potlačit například tak, že na stůl dáme tlustší svetr.) Také si musíme vyzkoušet dostatečně krátký a silný zvuk. Tlesknutí dvěma prsty o dva prsty druhé ruky obvykle vyhoví, tlesknutí celými dlaněmi většinou vydá zvuk příliš dlouhý, v němž následné odrazy zaniknou. Dalším možným typem experimentů je zaznamenat ve větší místnosti, například ve třídě či v tělocvičně, jak klesá intenzita zvuku poté, co byl vypnut jeho zdroj (třeba když žáci naráz přestanou dělat hluk). Můžeme tak ilustrovat dozvuk místnosti a pří- 148

149 5 Náměty pro výuku fyziky padně ho i orientačně měřit. Pro toto měření se hodí spíše program Audacity. V něm totiž můžeme nastavit zobrazení amplitudy signálu v logaritmické škále tedy vlastně v decibelech. Lze pak odhadnout, za jak dlouho by hladina intenzity klesla o 60 db, což je podle definice právě doba dozvuku Příklad 3: počítač a fototranzistor K mikrofonnímu vstupu počítače nemusíme připojovat jen mikrofon. Zajímavou alternativou je připojení fototranzistoru. Třeba jednoho z nejlacinějších typů, jakým je IRE5. Jak naznačuje obr. 5.5, fototranzistor má pouze dva vývody, kolektor a emitor. Proud kolektorem je řízen ne proudem do báze, ale osvětlením fototranzistoru. Fototranzistor připojíme stíněným kablíkem, podobně jako mikrofon; emitor spojíme s vývodem tyčinky konektoru, označenou c na obr Špičky a, b konektoru spojíme a propojíme s kolektorem fototranzistoru. Nejste-li si jisti, který vývod je který, stačí Obr. 5.5 Připojení fototranzistoru k počítači to vyzkoušet. (Při prohození přívodů se nepoškodí ani fototranzistor ani zvuková karta, ale připojení fototranzistoru nefunguje.) Skutečně stačí takto jednoduché zapojení fototranzistor je totiž napájen proudem z mikrofonního vstupu. Správnou funkci poznáme, namíříme-li fototranzistor na žárovku nebo zářivku napájenou ze sítě. Na osciloskopu (tedy v programu Soundcard Scope) vidíme periodicky se měnící průběh osvětlení. A co s fototranzistorem jako čidlem můžeme ve výuce dělat? Můžeme třeba nechat žáky předpovědět, s jakou frekvencí se mění právě třeba svit žárovky. Přímočará odpověď je s frekvencí, jaká je v síti, tedy 50 Hz. Ovšem měření ukáže frekvenci 100 Hz a můžeme diskutovat, proč je tomu tak. Žáky pak můžeme dovést k pochopení faktu, že žárovka se jasněji rozsvítí v obou půlvlnách střídavého napětí. Fototranzistorem se můžeme podívat i na to, jak svítí někteří zástupci moderních technologií. Například některé čelovky (malé svítilny nošené na popruhu na čele) blikají s frekvencí několika set Hz. Podobně blikají třeba obrazovky většiny notebooků. V tomto případě jde o frekvenci, s níž obrazovku zevnitř osvětlují osvětlovací trubice. Když už jsme u počítačů, můžeme se podívat, jak se s časem mění světlo, které vydává optická myš. Nebo na to, jaký signál vydává infračervený ovladač k televizi. Fototranzistor výše uvedeného typu je totiž citlivý i na blízkou oblast IČ záření. Časové průběhy signálů, které ovladač vydává při stisku různých tlačítek, si můžeme pohodlně prohlédnout, nahrajeme-li signál programem Audacity. Možnosti využití našeho optického čidla tím ovšem nekončí. Můžeme ho zkusit namířit třeba na rotující sklíčidlo vrtačky (nasvícené ovšem denním světlem nebo stejnosměrným světlem kapesní svítilny, nikoli síťové žárovky). A prohlédnout si frekvenční spektrum signálu. Zřetelně v něm uvidíme vrchol, jehož frekvence odpovídá frekvenci otáček vrtačky. 149

150 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Příklad 4: počítač jako generátor signálů Počítač nemusíme využívat jen k nahrávání a zobrazování, ale také ke generování signálů. Praktický generátor signálů je i součástí programu Souncard Scope. Umožňuje generovat signály harmonické ( sinus ) i dalších průběhů (trojúhelníkového, obdélníkového a pilového ovšem pozor, výstupní napětí těchto neharmonických průběhů se někdy dosti liší od ideálu; záleží přitom i na zvukové kartě počítače). Frekvence kmitů se dá měnit v širokém rozmezí od jednotek Hz do deseti khz a po zapsání hodnoty do příslušného okénka i do vyšších frekvencí. Můžeme proto tento generátor využít pro měření, které má dle zkušenosti u žáků vždy velký úspěch. Jde o zjištění, do jak vysokých frekvencí člověk slyší. Žáci, protože jsou mladí, dobře slyší i vysoké tóny. Přesto okolo 19 khz již tóny neslyší úplně celá třída a tón o frekvenci 20 khz už obvykle slyší jen někteří. Samozřejmě, pro tento pokus je třeba k počítači připojit reproduktory, které jsou schopny tak vysoké frekvence dostatečně hlasitě vyzářit. Obr. 5.6 Signální generátor programu Soundcard Scope Podobný pokus s nízkými frekvencemi naráží na to, že pro kvalitní reprodukci velmi nízkých frekvencí bychom potřebovali hodně velké reproduktorové soustavy. Proto je vhodnější použít kvalitní sluchátka. Při těchto pokusech si prakticky potvrdíme, že citlivost sluchu v oblasti nízkých frekvencí výrazně klesá. Protože v programu Soundcard Scope máme k dispozici dva nezávislé generátory (pro levý a pravý kanál), můžeme pohodlně demonstrovat například skládání kmitů blízké frekvence, tedy rázy. Stačí generátory rozladit třeba o 1 Hz. Tím samozřejmě možnosti využití signálních generátorů nekončí. Zvukem z reproduktoru můžeme třeba rozeznít ladičku, zvukem ze sluchátka rozeznít vzduchový sloupec v trubici a například tak hledat jeho rezonanční frekvence atd. Některé z těchto a výše uvedených námětů už mohou přesáhnout možnosti běžných demonstračních experimentů či laboratorních prací vhodných do běžné výuky. Mohou ale být inspirací třeba pro kratší projekty. Pro ně může být výhodné, že počítač se zvukovou kartou je dnes výrazně běžnější a dostupnější než třeba osciloskop. 150

151 5 Náměty pro výuku fyziky Příklad 5: nejjednodušší zesilovač K technologiím, které v posledním půlstoletí významně proměnily náš život, neodmyslitelně patří polovodiče. Přesto může být například funkce tranzistoru jako zesilovače pro žáky někdy trochu záhadou. K lepšímu seznámení a pochopení může i zde pomoci experiment. Nebudeme zde uvádět celou metodiku, jak postupovat při seznamování s funkcí tranzistoru. Je vhodné například zapojit do obvodu kolektoru tranzistoru nejprve žárovku a ukázat, jak lze malým proudem báze řídit větší proud v kolektoru. Na úrovni gymnázia samozřejmě můžeme oba proudy měřit. Po těchto úvodních pokusech je ale vhodné postavit zařízení, které skutečně něco dělá. Příkladem je konstrukce podle schématu na obr Obr. 5.7 Schéma nejjednoduššího zesilovače s reproduktorem Jde snad opravdu o nejjednodušší zapojení, které ilustruje funkci tranzistorového zesilovače. Vhodným tranzistorem je třeba typ BC337 nebo BC338. Tyto tranzistory vydrží kolektorový proud přes půl ampéru, takže je při pokusech tak snadno nezničíme. Reproduktor by měl mít co nejvyšší odpor; běžně jsou k dostání reproduktory s odporem 8 Ω. Reproduktor by také měl mít co největší citlivost je tedy lépe použít raději reproduktor větší velikosti než nějaký miniaturní. Tomu by také vadil stejnosměrný proud, který jím protéká. Poznamenejme, že reproduktor je nejdražší součástí celé konstrukce. Cena ostatních součástek, s výjimkou baterie, nepřesáhne deset korun. Rezistor R vybereme tak, aby napětí na reproduktoru bylo asi 1 V. Při odporu reproduktoru 8 Ω jím tedy bude protékat proud asi 125 ma. Proudový zesilovací činitel tranzistoru bývá několik stovek; řekněme, že je asi 300. Do báze tedy musí téct proud 300-krát menší než je proud kolektorem, čili přibližně 0,4 ma. Protože mezi bází a kladným pólem baterie je napětí necelé 4 V, znamená to, že rezistor R musí mít odpor asi 10 kω. (Protože se ale proudový zesilovací činitel tranzistoru může kus od kusu lišit, může se stát, že pro náš konkrétní tranzistor bude vyhovovat třeba hodnota 12 kω nebo více.) 151

152 Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Takovéto úvahy, samozřejmě v poněkud podrobnější formě, je vhodné vést i se žáky. Je to příležitost prakticky procvičit a aplikovat Ohmův zákon, proudový zesilovací činitel tranzistoru, skutečnost, že napětí mezi bází a emitorem je v rozmezí asi 0,6 až 0,8 V, Procvičit můžeme i vztah pro výkon. Jestliže mezi emitorem a kolektorem tranzistoru je napětí asi 3,5 V a kolektorový proud je 0,125 A, je příkon tranzistoru asi 0,44 W. Maličký tranzistor tedy výrazně hřeje. Nahlédnutím do katalogu zjistíme, že maximální povolený příkon tranzistorů daného typu je 0,625 W. Máme tedy ještě rezervu ovšem pokud bychom napětí na tranzistoru nastavili mezi 2 až 2,5 V, katalogovou hodnotu maximálního zatížení bychom již o něco překročili. Tranzistor by to patrně ještě vydržel, ale na dotyk by již byl značně horký a jeho životnosti bychom zřejmě příliš neposloužili. Poznamenejme, že v semináři z fyziky bychom se zájemci mohli počítat i to, jak příkon tranzistoru závisí na napětí, které nastavíme na reproduktoru. Jak podrobně vést se žáky podobné úvahy, je samozřejmě věcí učitele a záleží to na mnoha konkrétních okolnostech. Ale rozhodně je vhodné o funkci celého zesilovače diskutovat, abychom ho jen slepě nezapojovali podle schématu. Kondenzátor C může mít kapacitu například 10 μf. Rezistor R 0 chrání zdroj signálu, který k zesilovači připojíme, hodnota jeho odporu může být například 22 Ω. Přívody připojíme kablíkem opět ke konektoru 3,5 mm, emitor k tyčince označené c na obr. 5.3, přívod spojený s kondenzátorem ke špičce a. Tentokrát špičky a a b nepropojujeme. Konektor můžeme zapojit do sluchátkového výstupu počítače nebo MP3 přehrávače. Po připojení baterie (a zapnutí zdroje signálu) reproduktor skutečně hraje! Náš zesilovač je opravdu nejjednodušší možnou konstrukcí a není příliš hospodárný ani ohleduplný vůči reproduktoru, kterým nechává protékat stejnosměrný proud. Nehraje také nijak nahlas; při daném nastavení dává výkon maximálně 60 mw. (Opět další námět na úvahy a výpočty se zájemci.) Ale hraje a alespoň trochu naznačuje, jak mohou fungovat nějaké věci kolem nás Příklad 6: model reproduktoru V posledním příkladu se blíže podíváme na samotný reproduktor tedy, přesněji řečeno, na funkci elektrodynamického reproduktoru. Jeho modelem pro nás bude obyčejná destička z kousku polystyrénu o rozměrech přibližně 5x5 cm, kolem jejíhož obvodu namotáme několik desítek závitů tenkého izolovaného drátu a z boku přiblížíme magnet, jak to ukazuje obr Přívody cívky prodloužíme tenkým ohebným kablíkem. 152

153 5 Náměty pro výuku fyziky Obr. 5.8 Hrající destička : model elektrodynamického reproduktoru Konstrukce a funkce této hrající destičky již byla popsána dříve na Veletrhu nápadů (a popis je dostupný i na webu, viz [20]), proto ji zde připomeneme jen stručněji. Princip je jasný: Vodičem, tedy závity cívky, prochází proud. V magnetickém poli permanentního magnetu proto na závity cívky působí síla. Připojíme-li přívody cívky k ploché baterii, síla může destičku dokonce nadzvednout. Pokud zapínáme a vypínáme proud, destička sebou cuká. V tomto okamžiku je vhodné žákům říci, že kdybychom zapínali a vypínali proud velmi rychle, například 440-krát za sekundu, destička se bude chvět a rozechvívat okolní vzduch, tedy vydávat zvuk. Konstatování, že takhle rychle neumíme rukou zapínat a vypínat proud, vzbudí obvykle smích. Ovšem můžeme si pomoci: přívody připojíme k zesilovači, na jehož vstup přivedeme signál třeba z počítače nebo z MP3 přehrávače. Lze použít i magnetofon nebo walkman, ten už ale dnes některým žákům připadá jako cosi z dávné minulosti. Skutečnost, že destička pak opravdu hraje, tedy reprodukuje hudbu, spolehlivě překvapí každého, kdo to vidí a slyší poprvé. K celé konstrukci a jejímu využití je vhodné doplnit několik poznámek. Zaprvé: Počet závitů cívky je vhodné volit takový, aby odpor celé cívky byl asi 8 Ω nebo o něco více, abychom ji mohli bezpečně připojit k zesilovači. Při zapojování musíme dát pozor, abychom výstup zesilovače omylem nezkratovali, mohlo by hrozit jeho poškození. (Poznamenejme, že zesilovač může být v podstatě libovolný, na jehož výstup lze připojit reproduktor o impedanci 8 Ω nebo nižší. Výkon zesilovače by měl být několik wattů. Není tedy vhodné použít výše popsaný nejjednodušší zesilovač ; to by byl zvuk příliš slabý.) Za druhé: Závity cívky je potřeba pevně spojit s destičkou aby se nehýbaly jen samotné dráty, ale aby pohybovaly celou destičkou, která pak působí jako membrána reproduktoru. Osvědčilo se omotat destičku co nejtěsněji izolepou. Za třetí: Je třeba použít dostatečně velký a silný magnet. A konečně: Neočekávejte bůhvíjakou hlasitost. Úspěchem je, že destička vůbec hraje. Ovšem, jsou-li žáci zticha, je hudbu slyšet po celé třídě či posluchárně. A není nutno jen poslouchat. Vezmeme-li destičku do ruky, jasně cítíme, jak se chvěje, zejména pokud hudba obsahuje hluboké tóny. 153

Dobrý učitel fyziky pohledem žáků

Dobrý učitel fyziky pohledem žáků Dobrý učitel fyziky pohledem žáků Leoš Dvořák, Irena Dvořáková, Růžena Kolářová KDF MFF UK Praha Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? příručka L. Dvořák a kol. projekt 2E06020 Národního programu výzkumu

Více

Jaké pokusy potřebujeme z termiky?

Jaké pokusy potřebujeme z termiky? Úvod Jaké pokusy potřebujeme z termiky? Václava Kopecká KDF MFF UK; Vaclava.Kopecka@mff.cuni.cz Fyzikální pokusy učitel používá k přiblížení učiva žákům při výkladu snad všech částí fyziky. Ale máme dostatek

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

Gymnázium, Český Krumlov

Gymnázium, Český Krumlov Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

Výsledky testování Evaluace na SŠ Praha

Výsledky testování Evaluace na SŠ Praha Výsledky testování Evaluace na SŠ Praha V červnu 2008 se studenti našeho druhého ročníku zúčastnili testování projektu Evaluace na SŠ. Firma SCIO díky podpoře pražského magistrátu zdarma otestovala třídy

Více

Základní škola a Mateřská škola Čemínská ulice 296, Město Touškov Kód vaší školy: z39

Základní škola a Mateřská škola Čemínská ulice 296, Město Touškov Kód vaší školy: z39 HLAVNÍ ŠETŘENÍ TIMSS 2015 ŠKOLNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Čemínská ulice 296, Město Touškov Kód vaší školy: z39 Praha, leden 2016 1 Úvod Školní zpráva obsahuje předběžné výsledky žáků vaší

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

PISA 2012. SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha 4. Kód vaší školy: M 2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ŠKOLNÍ ZPRÁVA

PISA 2012. SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha 4. Kód vaší školy: M 2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ŠKOLNÍ ZPRÁVA VÝSLEDKY ŠETŘENÍ PISA 1 ŠKOLNÍ ZPRÁVA SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha Kód vaší školy: M Tato zpráva je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více

PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014

PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 Na co můžeme být hrdí Kde žáci a rodiče vidí naše silné stránky Kde máme prostor na zlepšení Na co nás žáci

Více

Vyhodnocení dotazníku a závěry:

Vyhodnocení dotazníku a závěry: DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ: KARIÉRNÍ PORADENSTVÍ NA GYMNÁZIU A SOŠ RÁJEC-JESTŘEBÍ. V průběhu ledna 2010 proto proběhlo dotazníkové šetření za účelem zmapování vnímání kariérního poradenství studenty maturitních

Více

Mapa školy pro SŠ. Analytická zpráva pro rodiče 2010/2011. Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ

Mapa školy pro SŠ. Analytická zpráva pro rodiče 2010/2011. Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ Mapa školy pro SŠ Analytická zpráva pro rodiče 010/011 Vážení rodiče, Mapa školy je dotazníkové šetření zaměřené na

Více

Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015

Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015 Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015 V souladu s Plánem hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2014/2015 a v rámci zákonem definovaných úkolů získávat a analyzovat informace

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Graf 1: Počet let pedagogické praxe

Graf 1: Počet let pedagogické praxe Ústav pro informace ve vzdělávání Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání SP KVALITA I 4A2U1 Statistické zpracování výsledků dotazníkového šetření Martin Chvál Praha, prosinec 2005 Sběr dat Sběr dat

Více

Výsledky projektu Vektor 2008

Výsledky projektu Vektor 2008 Výsledky projektu Vektor 2008 Projekt Vektor firmy SCIO hodnotí vědomosti studentů v jedenácti předmětech a posun znalostí studentů za dobu studia na střední škole. Studenti jsou testováni na začátku studia

Více

Úvodní list. 45 min, příp. další aktivita (*) mimo běžnou školní výuku

Úvodní list. 45 min, příp. další aktivita (*) mimo běžnou školní výuku Úvodní list Předmět: Fyzika Cílová skupina: 8. nebo 9. ročník ZŠ Délka trvání: 45 min, příp. další aktivita (*) mimo běžnou školní výuku Název hodiny: Měření tlaku vzduchu v terénu Vzdělávací oblast v

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

MATEMATIKA. Statistika

MATEMATIKA. Statistika MATEMATIKA Statistika Během těchto vyučovacích hodin změří žáci pomocí senzorů Pasco svoji klidovou tepovou frekvenci a tepovou frekvenci po námaze. Získané výsledky budou v další hodině zpracovávat do

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009. Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou

Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009. Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009 Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou Ústav pro informace ve vzdělávání Senovážné nám. 26, P.O. Box 1, 06 Praha 1 Tato výzkumná zpráva předkládá výsledky mezinárodní

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Školní zpráva pro: Základní škola, Kuncova 1580, Praha 5 - Stodůlky Kód vaší školy: ZS 5 Praha prosinec 2009 Úvod Tato zpráva obsahuje předběţné výsledky vaší školy

Více

Úlohy pro rozvoj přírodovědné gramotnosti

Úlohy pro rozvoj přírodovědné gramotnosti Úlohy pro rozvoj přírodovědné gramotnosti Jitka Houfková, Dana Mandíková KDF MFF UK O čem to bude: Mezinárodní výzkum PISA S čím majíčeští žáci problémy Metodické publikace s novými úlohami Ukázky úloh

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

80% 60% 40% 20% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 100% 80% 80% 60% 60% 40% 40% 20% 7% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 80% 100% 60% 80% 40% 20% 100% 20% 80% 60% 20%

80% 60% 40% 20% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 100% 80% 80% 60% 60% 40% 40% 20% 7% 100% 80% 60% 40% 20% 100% 80% 100% 60% 80% 40% 20% 100% 20% 80% 60% 20% Anketa HODNOCENÍ VYSOKÝCH ŠKOL z pohledu zaměstnavatelů VÝSTUPY Z DOTAZNÍKU PRO Úvod Výsledky hodnocení za jednotlivá kritéria: V první polovině roku 2008 proběhlo mezi členy Svazu u a dopravy ČR dotazníkové

Více

Formy vyučování biologii hodina základního typu laboratorní cvičení terénní cvičení exkurze projektové vyučování

Formy vyučování biologii hodina základního typu laboratorní cvičení terénní cvičení exkurze projektové vyučování Formy vyučování biologii hodina základního typu laboratorní cvičení terénní cvičení exkurze projektové vyučování Hodina základního typu Altmann 1972, Dvořák a kol. 1982 Při přípravě vyučovací hodiny buďte

Více

Které faktory Vás motivují, nebo by Vás motivovaly, ke studiu technického oboru na SŠ, popř. v budoucnu na VŠ? 10% 41% 18% 33%

Které faktory Vás motivují, nebo by Vás motivovaly, ke studiu technického oboru na SŠ, popř. v budoucnu na VŠ? 10% 41% 18% 33% ANALÝZA POTŘEB ŽÁKŮ STŘEDNÍCH ŠKOL Analýza potřeb žáků SŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u žáků SŠ technického směru a všeobecných gymnázií v Moravskoslezském

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

GJP očima RODIČŮ Sběr dat: duben květen 2015

GJP očima RODIČŮ Sběr dat: duben květen 2015 GJP očima RODIČŮ Sběr dat: duben květen 2015 Zpracovala: Mgr. Veronika Vitošková, Ph.D., školní psycholožka, červen 2015 Pasport vzorku (kdo vyplňoval?): Na třídních schůzkách v dubnu byli rodiče požádáni,

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Úvod Tato analýza je součástí grantového projektu Metodická podpora pro učitele angličtiny, zkr.

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU

BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU konference Regenerace ových domů DYNAMIKA PROMĚN BYDLENÍ BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU Ing.Renata ZDAŘILOVÁ, Ph.D., Ing.Martin FERKO Katedra městského inženýrství Fakulta stavební VŠB Technická

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,

Více

Analýza posunu školy

Analýza posunu školy DFHOV SOS Analýza posunu školy Tato zpráva zobrazuje, nakolik se názory respondentů k jednotlivým otázkám během opakovaného dotazníkového šetření v oblasti klimatu změnily. Zaznamenána je změna četnosti

Více

Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3

Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3 1 Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3 2 Mojí nejskvělejší manželce Lucii a všem mým studentům 3 PŘEDMLUVA" 4 CO JE TO KONDICIONÁL A PROČ JE V ANGLIČTINĚ POTŘEBA" 6 PRVNÍ KONDICIONÁL" 9 DRUHÝ KONDICIONÁL"

Více

FLEXIBOOK 1 : 1. Zpracování výsledků doprovodného výzkumu. Martin Chvál, 3.10.2013

FLEXIBOOK 1 : 1. Zpracování výsledků doprovodného výzkumu. Martin Chvál, 3.10.2013 FLEXIBOOK 1 : 1 Zpracování výsledků doprovodného výzkumu Martin Chvál, 3.10.2013 Hlavní zjištění Učitelům, kteří chtějí využívat tablety ve výuce, by to mělo být umožněno a je dobré je v tom podporovat.

Více

VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH

VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH Během března až května 2013 jsme postupně navštívili všechny zapojené školy. Jedním z účelů návštěvy byly rozhovory ke školním vzdělávacím programům s

Více

Vyučovací předmět:: Fyzikální praktika. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Fyzikální praktika. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Fyzikální praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu fyzikální praktika je časové vymezení dáno učebním

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

5 Výsledky a diskuze. Tabulka 3 Zkušenost s první cigaretou

5 Výsledky a diskuze. Tabulka 3 Zkušenost s první cigaretou 5 Výsledky a diskuze Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány a jednotlivé položky byly seřazeny do tabulek a graficky znázorněny. Dotazník obsahoval 21 položek (Příloha 4). Zda již mají respondenti

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky 2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, v následující zprávě se Vám dostávají do rukou výsledky šetření klimatu Vašeho učitelského sboru. Můžete se tedy dozvědět, jak jsou u Vás ve

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

BeLL Dotazník. www.bell-project.eu

BeLL Dotazník. www.bell-project.eu Q BeLL Dotazník www.bell-project.eu Vážení účastníci kurzů vzdělávání dospělých, Cílem tohoto průzkumu je sběr informací o vzdělávání dospělých. Zajímají nás všeobecné kurzy, tedy takové, které nejsou

Více

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak?

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? První otázka Proč jsme se rozhodli realizovat projekt Matematika s chutí? Důvod první: Motivace a vztah k matematice Od roku 2003 (PISA věnovaná především matematice)

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

Dotazník pro úředně oprávněné zeměměřické inženýry (ÚOZI) za účelem inovace studijních programů Geodézie a kartografie na VUT v Brně - vyhodnocení -

Dotazník pro úředně oprávněné zeměměřické inženýry (ÚOZI) za účelem inovace studijních programů Geodézie a kartografie na VUT v Brně - vyhodnocení - Dotazník pro úředně oprávněné zeměměřické inženýry (ÚOZI) za účelem inovace studijních programů Geodézie a kartografie na VUT v Brně - vyhodnocení - Projekt OPVK CZ.1.07/2.2.00/15.0144 Inovace studijních

Více

Občané o americké radarové základně v ČR

Občané o americké radarové základně v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o americké radarové základně v ČR Technické

Více

Název projektu: Inovace přírodovědného vzdělávání s důrazem na rozvoj matematicko-fyzikální gramotnosti žáků.

Název projektu: Inovace přírodovědného vzdělávání s důrazem na rozvoj matematicko-fyzikální gramotnosti žáků. PROJEKT 2 příloha Název projektu: Inovace přírodovědného vzdělávání s důrazem na rozvoj matematicko-fyzikální gramotnosti žáků. Název oblasti podpory: Zvyšování kvality ve vzdělávání Předpokládaný termín

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

JAK VNÍMÁM NAŠI ŠKOLU

JAK VNÍMÁM NAŠI ŠKOLU JAK VNÍMÁM NAŠI ŠKOLU PRŮZKUM MEZI ŽÁKY FZŠ Brdičkova 1878 za rok 2014 Dotazníkového šetření v listopadu 2014 se zúčastnilo 116 žáků 7. a 9. ročníku. Leden 2015 V listopadu 2014 již počtvrté hodnotili

Více

Pedagogické lyceum. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2012/13 počínaje 1. ročníkem.

Pedagogické lyceum. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2012/13 počínaje 1. ročníkem. 1. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma : Stupeň poskytovaného : Pedagogické lyceum 78-42-M/03 Pedagogické lyceum čtyřleté denní studium střední s maturitní zkouškou 1. 1. Týdenní ročníkový

Více

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia

Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení studia Přechod absollventů maturiitníích oborů SOU do praxe a jejiich upllatněníí na trhu práce Šetření absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a s odborným výcvikem tři roky od ukončení

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V Jana Borůvková Anotace: Příspěvek se zabývá vyhodnocením dotazníků, které vyplňovali absolventi jihlavské U3V. V první části jsou porovnávány odpovědi absolventů jednotlivých

Více

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Studijní program Učitelství pro základní školy, Učitelství pro střední školy (navazující magisterské studium,

Více

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. pro kombinované a distanční studium Radim Briš Martina Litschmannová

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na výuku ekologie na GVN

Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na výuku ekologie na GVN Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na výuku ekologie na GVN Zúčastněné třídy: 4.B, 4.C, 8.A Celkový počet zpracovaných dotazníků: 74 Graf 1 Jste příznivci umírněného ekologického hnutí? Jsem

Více

Svatby v české společnosti

Svatby v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:

Více

Školní dotazník. 8. ročník. Ústav pro informace ve vzdělávání Oddělení mezinárodních výzkumů Senovážné náměstí 26, P. O. Box 1 110 06 Praha 1

Školní dotazník. 8. ročník. Ústav pro informace ve vzdělávání Oddělení mezinárodních výzkumů Senovážné náměstí 26, P. O. Box 1 110 06 Praha 1 Školní dotazník 8. ročník Ústav pro informace ve vzdělávání Oddělení mezinárodních výzkumů Senovážné náměstí 26, P. O. Box 1 110 06 Praha 1 International Association for the Evaluation of Educational Achievement

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ

IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ ZKUŠENOST V PROCESU UČENÍ STUDENTŮ UČITELSTVÍ IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ Anotace Článek je zaměřen na analýzu širších souvislostí využívání zkušeností v procesu učení. Za tímto účelem bylo realizováno

Více

PROJEKT PODPORY TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ

PROJEKT PODPORY TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ PROJEKT PODPORY TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ Gymnázium Židlochovice Koordinátoři projektu: Mgr. Dana Pauková, Mgr. Hana Vybíralová 1 Základní informace cíl: o motivovat žáky a studenty gymnázia

Více

Statistika Mládež a drogy 2012

Statistika Mládež a drogy 2012 Statistika Mládež a drogy 2012 Jihomoravský kraj Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. JMK 2012 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání návykových

Více

Role experimentu ve vědecké metodě

Role experimentu ve vědecké metodě Role experimentu ve vědecké metodě Erika Mechlová Ostravská univerzita v Ostravě Obsah Úvod 1. Pozorování 2. Uvedení a formulace problému. Sbírání informací 3. Stanovení hypotéz řešení problému 4. Provedení

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Pedagogické lyceum. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2012/13 počínaje 1. ročníkem.

Pedagogické lyceum. čtyřleté denní studium. Dle tohoto učebního plánu je výuka realizována od školního roku 2012/13 počínaje 1. ročníkem. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma : Stupeň poskytovaného : Pedagogické lyceum 78-42-M/03 Pedagogické lyceum čtyřleté denní studium střední s maturitní zkouškou Týdenní ročníkový plán

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Volba střední školy jak to vidí osmáci

Volba střední školy jak to vidí osmáci Volba střední školy jak to vidí osmáci Studie občanského sdružení Než zazvoní 2. června 2014 Studie o výběru školy Tento dokument je veřejnou součástí širší dlouhodobé studie občanského sdružení Než zazvoní,

Více

Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků. Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402

Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků. Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402 Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402 Opravdu zkušenosti? zahájení dotazníkových šetření v roce 2004 při zahájení prací na ŠVP pravidelná zadávání

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Gymnázium Uherské Hradiště Charakteristika volitelných předmětů 3. ročník (dvouhodinové předměty, žák si vybírá dva)

Gymnázium Uherské Hradiště Charakteristika volitelných předmětů 3. ročník (dvouhodinové předměty, žák si vybírá dva) Gymnázium Uherské Hradiště Charakteristika volitelných předmětů 3. ročník (dvouhodinové předměty, žák si vybírá dva) Seminář z českého jazyka Rozšiřuje, prohlubuje a procvičuje učivo gramatiky, slohu a

Více

Evaluace Semináře ke zpřístupňování šedé literatury

Evaluace Semináře ke zpřístupňování šedé literatury Evaluace Semináře ke zpřístupňování šedé literatury Vy dotazníků Státní technická knihovna v Praze Úvod... Vy... Vy jednotlivých otázek...3 Otázka č. 1 Jak se Vám líbilo místo, kde se seminář konal?...3

Více

Analýza přijímacích zkoušek na SŠ 2014 Tisková zpráva

Analýza přijímacích zkoušek na SŠ 2014 Tisková zpráva Analýza přijímacích zkoušek na SŠ 2014 Tisková zpráva 2. října 2014 Kontakty: Vedoucí projektu přijímací zkoušky Scio: Helena Nováková email: hnovakova@scio.cz tel.: 234 705 579 Kontakt s médii: Štěpán

Více

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Prosinec 2014 4. ročník Obsah prezentace Představení průzkumu Zkušenosti společností s daněmi a daňovou správou Porovnání vnímání

Více

Školní dotazník. 4. ročník. Ústav pro informace ve vzdělávání Oddělení mezinárodních výzkumů Senovážné náměstí 26, P. O. Box 1 110 06 Praha 1

Školní dotazník. 4. ročník. Ústav pro informace ve vzdělávání Oddělení mezinárodních výzkumů Senovážné náměstí 26, P. O. Box 1 110 06 Praha 1 Školní dotazník 4. ročník Ústav pro informace ve vzdělávání Oddělení mezinárodních výzkumů Senovážné náměstí 26, P. O. Box 1 110 06 Praha 1 International Association for the Evaluation of Educational Achievement

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více