ní králíky v revíru. V na em kraji nikoho varovat ne lo, protoïe jsme Ïili roztrou enû a daleko od sebe. Byli jsme pofiád na pozoru a uãili se sly et

Transkript

1 Jedna TEë Tù UDùLÁME O KLIVOU, fiekla matka. Hvízdla. Ústa mûla tak blízko, Ïe mi sliny z jejího hvízdnutí postfiíkaly obliãej. Ucítila jsem pivo. V zrcadle jsem vidûla, jak mi po tváfii pfiejíïdí kouskem uhlu. Je to hnusnej Ïivot, za eptala. To je moje nejstar í vzpomínka. DrÏela mi pfied obliãejem staré prasklé zrcadlo. Muselo mi b t nûjak ch pût let. KvÛli té prasklinû vypadal mûj obliãej jako rozlomen na dvû ãásti. V Mexiku je ze v eho nejlep í b t o klivá holka. Jmenuju se Ladydi Garcia Martínezová, mám hnûdou kûïi, hnûdé oãi, hnûdé kudrnaté vlasy a vypadám jako kaïd, koho znám. KdyÏ jsem byla malá, matka mû oblékala za kluka a fiíkala mi Chlapãe. V em jsem oznámila, Ïe se narodil kluk, vyprávûla. Kdybych byla dívka, ukradli by mû. Staãilo, aby pfiekupníci drog zaslechli, Ïe je tu nûkde hezká holka, a pfiihnali by se do na í zemû v ãern ch escaladech a odvezli ji pryã. V televizi jsem vidûla, jak se dívky parádí, ãe ou si vlasy a zaplétají si do nich rûïové ma le nebo nosí make-up, ale u nás doma se nic takového nikdy nedûlalo. MoÏná ti budu muset vyrazit zuby, fiekla matka. 7

2 KdyÏ jsem byla star í, potírala jsem si bílou sklovinu Ïlut m nebo ãern m fixem, aby moje zuby vypadaly zka- Ïenû. Není nic odpornûj ího neï svinstvo v ústech, fiíkala matka. Nápad vykopat jámu dostala Paulina matka. Bydlela naproti nám, mûla svûj vlastní domek se sadem papájovníkû. Moje matka tvrdila, Ïe stát Guerrero se z toho, jak se tu v ude schovávají malé holãiãky, mûní v králiãí doupata. Jakmile nûkdo zaslechl zvuk blíïícího se SUV, uvidûl v dálce jednu, dvû nebo tfii ãerné teãky, v echny dívky utíkaly do jámy. Bylo to ve státû Guerrero. V horké zemi gumov ch rostlin, hadû, leguánû a tírû, tûch svûtl ch, prûsvitn ch, ktefií jsou patnû vidût a ktefií zabíjejí. V Guerreru Ïilo víc pavoukû neï kdekoli jinde na svûtû, tím jsme si byli jistí, a taky mravencû. âerven ch mravencû, od nichï nám natékaly païe tak, Ïe vypadaly jako noha. Tady se py níme tím, Ïe jsme nejrozzlobenûj í a nejbídnûj í lidi na svûtû, fiekla moje matka. KdyÏ jsem se narodila, matka oznámila sousedûm a lidem na trïi ti, Ïe se narodil chlapec. Díky Bohu, Ïe to je kluk! fiekla. Ano, díky Bohu a Panence Marii, odpovídali v ichni, pfiestoïe nikoho neo álila. Na na í hofie se rodili samí chlapci a nûktefií z nich se kolem jedenácti let mûnili v dívky. Pak se z tûch chlapcû musely stát o klivé dívky, které se obãas musely ukr vat v jámách v zemi. Byli jsme jako králíci, co se schovají, kdyï se na poli objeví toulav pes; pes, co nedokáïe zavfiít tlamu a na jazyku uï cítí chuè jejich kûïe. Králík se vztyãí na zadních a tohle varovné znamení se ífií po zemi a upozorní ostat- 8

3 ní králíky v revíru. V na em kraji nikoho varovat ne lo, protoïe jsme Ïili roztrou enû a daleko od sebe. Byli jsme pofiád na pozoru a uãili se sly et i to, co bylo velice vzdálené. Moje matka vïdycky sklonila hlavu, zavfiela oãi a soustfiedila se, jestli neusly í motor nebo zvuky, jaké vydávají rozru ení ptáci a drobná zvûfi, kdyï se blíïí auto. Nikdy se nikdo nevrátil. Îádná dívka, kterou ukradli, se uï nevrátila ani neposlala dopis, fiíkala moje matka, dokonce ani ten dopis. Îádná dívka, aï na Paulu. Ta se vrátila rok poté, co ji odvezli. Od její matky jsme stále dokola sl chali, jak Paulu ukradli. Pak jednoho dne pfii la Paula zpátky domû. Mûla sedm náu nic, které plhaly po stoãeném okraji jejího levého ucha v rovné pfiímce modr ch, Ïlut ch a zelen ch kamínkû, a kolem zápûstí se jí jako had vinula vytetovaná slova Kanibalovo bejby. Paula prostû la po dálnici a pak dál po pra né cestû k jejich domu. la pomalu, s hlavou sklopenou, jako by sledovala stopu kamínkû vedoucí aï domû. Ne, fiekla moje matka. Nesledovala Ïádn kameny, ta holka prostû na la dûm sv matky po ãichu. Paula ve la do svého pokoje a lehla si na postel, kde se pofiád je tû povalovalo nûkolik ply ov ch zvífiat. O tom, co se s ní dûlo, nefiekla nikomu ani slovo. Zato jsme vûdûli, Ïe ji matka krmí z láhve, Ïe jí tak dává pít mléko; posadí si ji na klín a dává jí pít z láhve pro kojence. Bylo mi ãtrnáct, takïe Paule bylo patnáct. Matka jí kupovala i dûtskou v Ïivu Gerber a bílou plastovou lïiãkou od kávy, kterou si koupila v obchodû OXXO u benzinky na druhé stranû silnice, z ní nabírala sousta a vkládala jí je do úst. Vidûla jsi to? Vidûla jsi Paulino tetování? zeptala se mû matka. 9

4 Ano. Proã? Ví pfiece, co to znamená? Ona jim patfií. JeÏí i, synu Marie a synu BoÏí, i v ichni andûlé na nebesích, ochra- Àujte nás. Ne, nevûdûla jsem, co to znamená. Matka mi to nechtûla fiíct, ale pozdûji jsem na to pfii la sama. A fiíkala jsem si: Jak se mûïe stát, Ïe z malé chatrãe v horách nûkoho ukradne pfiekupník drog s oholenou hlavou, kulometem v ruce a ediv m granátem v zadní kapse kalhot, a nakonec ho prodají jako balík mletého hovûzího? Paulu jsem vyhlíïela. Chtûla jsem si s ní promluvit. VÛbec teì nevycházela z domu, ale vïdycky jsme byly nejlep í kamarádky, spolu s Marií a Estefani. Chtûla jsem ji rozesmát a pfiipomenout jí, jak jsme v nedûli chodívaly do kostela obleãené za kluka, Ïe já jsem se jmenovala Chlapec a ona byla Paulo. Chtûla jsem, aby si vzpomnûla, jak jsme si spolu kdysi prohlíïely telenovelové ãasopisy, protoïe se ráda dívala na hezké obleãení televizních hvûzd. Taky jsem se chtûla dozvûdût, co se stalo. Jedno ale vûdûl kaïd, a to Ïe Paula byla ze v ech dívek v téhle ãásti Guerrera odjakïiva nejkrásnûj í. Dokonce se fiíkalo, Ïe je je tû hezãí neï dûvãata v Acapulcu, coï byla velká pochvala, protoïe cokoli, co bylo atraktivní nebo mimofiádné, muselo pocházet z Acapulca. A tak se zvûsti o její kráse roznesly. KdyÏ ji matka oblékala, aty jí vycpávala hadry, aby vypadala tlustû, ale kaïd dobfie vûdûl, Ïe necelou hodinu jízdy od acapulského pfiístavu Ïije na malém pozemku se svou matkou a tfiemi slepicemi dívka, která je krásnûj í neï Jennifer Lopez. Byla to jen otázka ãasu. PfiestoÏe právû Paulina matka pfii la s tím nápadem ukr vat dívky v jámû v zemi a podle ní to tak dûlali v ichni, svou vlastní dceru uchránit nedokázala. 10

5 Rok pfiedtím, neï Paulu ukradli, pfii lo varování. Stalo se to brzy ráno. Paulina matka Concha krmila své tfii slepice star mi tortillami, kdyï na konci silnice zaslechla zvuk motoru. Paula byla je tû v posteli a tvrdû spala. LeÏela v posteli s ãistû umyt m obliãejem, vlasy spleten mi do dlouhého ãerného copu, kter se jí v noci pfii spaní omotal kolem krku. Na sobû mûla staré triãko. Spl valo jí aï pod kolena, bylo u ité z bílé bavlny a na pfiední stranû stála slova Wonder Bread, napsaná tmavû modr mi písmeny. Mûla i rû- Ïové kalhotky, o nichï moje matka prohlásila, Ïe to je hor í, neï kdyby byla nahá. Paula tvrdû spala, kdyï do domu vpadl ten narkou. Concha vyprávûla, Ïe právû krmila slepice, ty tfii darmoïroutské potvory, které v Ïivotû nesnesly jediné vejce, a vtom uvidûla, jak se po úzké, pra né cestû blíïí béïové BMW. Na okamïik si myslela, Ïe to je b k nebo nûjaké zvífie uprchlé z acapulské zoo, protoïe neãekala, Ïe vûz, kter uvidí pfiijíïdût, bude svûtle hnûd. Kdykoli pomyslela na pfiíjezd narkou Û, pfiedstavovala si ãerné SUV s tónovan mi skly, která byla údajnû nelegální, ale kaïd si je nechával udûlat, aby poldové nevidûli dovnitfi. Tyhle ãerné vozy Cadillac Escalade se ãtyfimi dvefimi a ãern mi okny, plné narkou Û a samopalû, byly jako trojsk kûà; tak to aspoà fiíkala moje matka. Jak to, Ïe moje matka vûdûla o Tróji? Jak mûïe mexická Ïena, která bydlí sama s jedinou dcerou na guerrerském venkovû, necelou hodinu jízdy autem a ãtyfii hodiny jízdy na mezku od Acapulca, vûdût nûco o Tróji? Je to prosté. To úplnû jediné, co jí kdy koupil mûj otec, kdyï se vracel ze Spojen ch státû, byla malá satelitní, talífiová anténa. Moje matka si vypûstovala závislost na historick ch dokumentárních filmech a talk show Oprah. 11

6 V na em domû mûla Oprah oltáfi hned vedle Panenky Marie Guadalupské. Matka jí nefiíkala Oprah. To jméno se nikdy pofiádnû nenauãila. Pro ni byla Opera. A tak to bylo Opera tohle a Opera tamto. Kromû dokumentárních pofiadû a Oprah jsme sledovaly Za zvukû hudby, urãitû pfiinejmen ím stokrát. Matka si neustále hlídala, kdy ten muzikál budou dávat na filmovém kanálu. KdyÏ nám Concha fiíkala, co se stalo Paule, vyprávûla to pokaïdé jinak, takïe jsme se nikdy nedozvûdûly pravdu. Pfiekupník drog, kter k nim pfiijel pfiedtím, neï Paulu ukradli, tam jel jen proto, aby si ji dobfie prohlédl. Jel se podívat, jestli jsou zvûsti pravdivé. Byly pravdivé. KdyÏ Paulu ukradli, bylo to jiné. V na ich horách se nevyskytovali Ïádní muïi. Bylo to jako Ïít nûkde, kde nejsou Ïádné stromy. Je to jako bejt ãlovûkem jen s jednou rukou, fiekla moje matka. Ne, ne, ne, opravila se. Îít na místû bez muïû je jako spát beze snû. Na i muïi pfie li pfies fieku do Spojen ch státû. Ponofiili si chodidla do vody a brodili se aï po pás, ale kdyï se dostali na druhou stranu, byli mrtví. V té fiece ze sebe setfiásli své Ïeny a dûti a vykroãili do skvûlého, úïasného hfibitova Spojen ch státû. Mûla pravdu. Poslali peníze; jednou ãi dvakrát pfii li zpátky a bylo to. TakÏe na na í pûdû Ïily hrstky Ïen, které pracovaly a pokou ely se nás vychovat. Jediní muïi kolem ob vali vozy SUV, fiídili motocykly a zjevovali se odnikud s kala nikovem pfiehozen m pfies rameno, sáãkem kokainu v zadní kapse dïínû a balíãkem ãerven ch marlborek v pfiední kapse ko ile. Nosili sluneãní br le Ray-Ban a my jsme si musely dávat pozor, abychom se jim nikdy nepodívaly do oãí, neza- 12

7 hlédly v nich nepatrné ãerné panenky, které byly cestou do jejich mysli. Jednou jsme ve zprávách sly ely o únosu pûtatfiiceti farmáfiû, ktefií sklízeli obilí na poli, kdyï pfiijelo nûkolik muïû ve tfiech velk ch náklaìácích a v echny je ukradli. Únosci na farmáfie namífiili pu ky a nafiídili jim, aby vlezli do vozû. Uvnitfi stáli farmáfii namaãkaní jeden na druhého jako dobytek. Po dvou ãi tfiech t dnech se vrátili do sv ch domovû. S varováním, Ïe pokud o tom, co se stalo, budou mluvit, tak je zabijí. KaÏd vûdûl, Ïe je ukradli proto, aby na poli pomáhali sklízet úrodu marihuany. JestliÏe jste o nûãem mlãeli, pak se to nikdy nestalo. Nûkdo o tom jistojistû sloïí píseà. Ze v eho, o ãem se nemá vûdût nebo mluvit, se nakonec stane píseà. Nûjakej idiot o tûch unesenejch farmáfiích sloïí píseà a pfiijde o Ïivot, fiekla moje matka. O víkendu jsem s matkou jezdila do Acapulca, proto- Ïe tam pracovala jako uklízeãka pro bohatou rodinu, která bydlela v hlavním mûstû. Párkrát do mûsíce pfiijíïdûli na víkend do rekreaãního letoviska. Léta jezdili autem, dokud si nekoupili vrtulník. Postavení pfiistávací plo iny na jejich pozemku trvalo nûkolik mûsícû. Nejdfiív se musel zasypat bazén hlínou a zakr t a pak vyhloubit nov bazén o nûjak metr dál. Pfiemístili i tenisové kurty, aby pfiistávací plocha byla co nejdál od domu. MÛj otec taky kdysi pracoval v Acapulcu. Dûlal barmana v hotelu pfiedtím, neï ode el do StátÛ. Nûkolikrát nás pfiijel zpátky do Mexika nav tívit, ale pak se uï nikdy nevrátil. KdyÏ pfiijel naposledy, matka vûdûla, Ïe je to jeho poslední náv tûva. Tentokrát je to naposledy, fiekla. Jak to myslí, mami? Podívej se mu pofiádnû do obliãeje, vstfiebej ho do sebe, 13

8 protoïe sv ho tátu uï nikdy neuvidí. To ti garantuju. Garantuju ti to. To slovo ráda pouïívala. KdyÏ jsem se jí zeptala, jak ví, Ïe se nevrátí, fiekla: Jen poãkej, Ladydi, poãkej a uvidí, Ïe mám pravdu. Ale jak to ví? zeptala jsem se je tû jednou. Schválnû jestli na to pfiijde, odpovûdûla. Byla to zkou ka. Matka mi ráda dávala zkou ky, a pfiijít na to, proã se mûj otec uï nevrátí, byla zkou ka. Zaãala jsem ho pozorovat. Dívala jsem se, jak dûlá rûzné vûci na na em domku a zahrádce. Chodila jsem za ním, jako by to byl nûjak cizí ãlovûk, kter mi mûïe nûco ukrást, kdyï se nebudu dívat. Jednou veãer jsem poznala, Ïe matka mûla pravdu. Bylo tak horko, Ïe ná kousek planety zahfiíval dokonce i mûsíc. Vy la jsem ven a pfiistoupila k otci, kter tam koufiil cigaretu. BoÏe, tohle místo musí b t jedno z nejteplej ích na zemi, fiekl a vyfoukl tabákov koufi ústy i nosem zároveà. KdyÏ mi dal païi kolem ramen, jeho pokoïka pálila je tû víc neï ta moje. Mohli jsme se navzájem se kvafiit. A pak to fiekl. Ty a tvoje matka jste pro mû pfiíli dobré. Nezaslou- Ïím si vás. Zkou ku jsem sloïila na jedniãku. Zkurvysyn, fiíkala moje matka zas a znova, po celé roky. UÏ nikdy nevyslovila jeho jméno. Byl jednou provïdy Zkurvysyn. Tak jako mnoho lidí na na í hofie i moje matka vûfiila v kletby. AÈ vítr sfoukne svíci tv ho srdce. AÈ ti v pupku vyrostou obfií termiti nebo v u ích mravenci, fiíkala. AÈ mu ten jeho penis seïerou ãervi. 14

9 Pak nám otec pfiestal posílat ze Spojen ch státû mûsíãní pfiíspûvek. Nejspí jsme byly pfiíli dobré i pro jeho peníze. Tichá po ta ze Spojen ch státû do Mexika byla urãitû tou nejúãinnûj í tichou po tou na celém svûtû. Pokud jste neznali pravdu, vûdûli jste, co se fiíká, a to, co se fiíkalo, znamenalo vïdycky daleko, daleko víc neï pravda. Já dám spí na zvûsti neï na pravdu, fiíkala moje matka. Podle zvûstí, které pfii ly z mexické restaurace v New Yorku pfies jatka v Nebrasce, restauraci Wendy v Ohiu a pomeranãov sad ve Floridû do hotelu v San Diegu, tam pfiekroãily fieku a aktem vzkfií ení se dostaly do baru v Tijuanû, na marihuanové pole u Morelie, do lodi se sklenûn m dnem v Acapulcu, odtud do v ãepu v Chilpancingu a po na í pra né cestû do stínu na eho pomeranãovníku, mûl otec tam na druhé stranû novou rodinu. Tady na na í stranû se odehrával ná pfiíbûh, ale odehrávaly se tu taky pfiíbûhy v ech ostatních. Tady na na í stranû jsme bydlely samy v chatrãi obklopené spoustou pfiedmûtû, které moje matka za ta léta nakradla. Mûly jsme tucty propisek a tuïek, slánek a br lí, a jeden velk igelitov pytel na odpadky pln sáãkû cukru, které ukradla v restauracích. Moje matka nikdy neode la ze záchodu, aniï si do kabelky schovala roli toaletního papíru. Nefiíkala tomu krádeï, ale mûj otec ano. Dokud byl je tû s námi a hádali se kvûli tomu, fiíkal, Ïe Ïije se zlodûjkou. Moje matka byla pfiesvûdãená, Ïe si ty vûci jen pûjãuje, ale já jsem vûdûla, Ïe nikdy nic nevrátila. A její pfiátelé vûdûli, Ïe musí v echno skr vat. AÈ jsme ly kamkoli, kdyï se vrátila domû, zaãaly se rûzné vûci nofiit z jejích kapes, mezery mezi prsy, a dokonce i z vlasû. V zastrkování vûcí do vlasû byla mimofiádnû zruãná. 15

10 Vidûla jsem, jak si ze své kadefiavé hfiívy vytahuje kávové lïiãky a pulky nití. Jednou tam mûla ãokoládovou tyãinku Snickers, kterou ukradla v domû Estefani. Zasunula si ji pod culík. Okrádala i svou vlastní dceru. Zvykla jsem si na to, Ïe mi nic úplnû nepatfií. KdyÏ mûj otec ode el, matka, která si nikdy nebrala servítky, fiekla: Ten zkurvysyn! Pfiicházíme tady o sv muïe, dostáváme od nich AIDS, od tûch jejich americkejch kurev, kradou nám tu na e dcery, na i synové odcházejí, ale já tuhle zem miluju víc neï svûj vlastní dech. Pak vyslovila jméno Mexiko velmi pomalu a je tû jednou, Mexiko. Znûlo to, jako kdyby ho vylizovala z talífie. UÏ odmala mi matka fiíkala, abych se za nûco modlila. Dûlaly jsme to pofiád. Modlila jsem se za mraky a py- Ïamo. Modlila jsem se za Ïárovky a vãely. Nikdy se nemodli za lásku a zdraví, fiíkala matka. Ani za peníze. Jestli BÛh usly í, co doopravdy chce, nikdy ti to nedá. To ti garantuju. KdyÏ otec ode el, matka mi fiekla: Padni na kolena a modli se za lïiãky. 16