ARGUMENTÁŘ. k církevním restitucím

Transkript

1 ARGUMENTÁŘ k církevním restitucím

2 Argumentář k majetkovému vyrovnání státu a církví listopad 2012

3 Preambule Církev není nepřítel státu K právní úpravě vrácení majetku církvím se periodicky vracíme už více než 20 let. Desítky let byla v tomto státě pěstována zásada vidět v církvích historického nepřítele státu a lidu. To vyplývá i ze současné argumentace řady levicových poslanců, jejichž pohled na tento dlouhodobý problém se nezměnil. Česká republika je přitom jedinou postkomunistickou zemí, která dosud svůj vztah k církvím oboustranně přijatelným způsobem neupravila. 20 let diskusí vyústilo v unikátní dohodu státu a církví Majetkové vyrovnání je dohodou státu se 17 církvemi a náboženskými společnostmi. Nejde tedy jen o dohodu politické reprezentace, ale i o dohodu mezi těmito církevními subjekty navzájem, což je unikátní situace i z celospolečenského hlediska. O nejrůznějších návrzích a koncepcích se diskutuje už od začátku 90. let minulého století a je tedy nejvyšší čas přejít od slov k činům. Sociální demokracie vládla osm let a nebyla schopna tento problém vyřešit. Řešíme narovnání historických křivd Narovnání majetkových křivd vůči církvím a náboženským společnostem má nastolit nové majetkové vztahy mezi státem a těmito církvemi. Od konfiskace jejich majetku v roce 1948 si totiž totalitní režim sliboval především zrušení hospodářské nezávislosti církví a náboženské svobody. Kdyby tehdy komunisté majetek neukradli, nemuseli jsme dnes řešit tento problém. O to licoměrnější je dnes jejich negativismus. Církevní restituce nejsou dar Komunisté dnes v boji proti restitucím argumentují tím, že církvím nikdy majetek nepatřil, a proto jim není co vracet. Jenže oni sami nejlépe vědí, že po 25. únoru 1948 nezestátňovali majetek státu, ale církví. Nejlépe umí odpovědět na otázku, jak byli noví vlastníci zapisováni do příslušné evidence nemovitostí. Je velmi tristní, když rétoriku komunistů přebírá i ČSSD, která lživě a populisticky tvrdí, že vláda majetek církvi daruje. Vrácení ukradeného není darem, ale nápravou totalitních praktik. Jaké jsou možnosti státu Jaké jsou dnes faktické možnosti státu? 1. Dohodnout se s církvemi o rozsahu vydávaného majetku. 2. Navzdory Ústavě a legislativě provést nový a tentokrát právně důsledný akt loupeže a vyvlastnění, kterým zbavíme církve jejich majetku. 2

4 3. Navzdory posledním judikátům Ústavního soudu dále situaci neřešit a pokoušet výše zmíněnou dobrou vůli církví. Že tato cesta dříve nebo později povede k vleklým soudním sporům, je nabíledni. Druhá a třetí varianta by nás ve výsledku poškodily nejen co do pověsti právního státu a mezinárodní prestiže České republiky, ale i ekonomicky. V průběhu soudů by totiž církve s pravděpodobností hraničící s jistotou získaly valnou část svého majetku zpět. A soudní výlohy by šly za žalovanou stranou. Důvody majetkového vyrovnání s církvemi Česká republika je poslední zemí bez církevních restitucí Česká republika je poslední zemí bývalého východního bloku, která problematiku církevních restitucí ještě nevyřešila. Všechny tyto státy již restituci církevního majetku provedly, a to dokonce i země, které jinak obecné restituční principy neuplatnily nebo je uplatnily jen ve velmi omezené míře. Oprávněnost nároků církví stvrdil parlament i Ústavní soud Rozhodnutí o vrácení majetku bylo učiněno již na začátku 90. let. V roce 1991 byl do zákona o půdě přidán blokační paragraf na církevní majetek s přímým poukazem na přijetí prováděcích zákonů. Ty však nebyly do dnešních dnů přijaty. Oprávněnost církevních nároků opakovaně potvrdil i Ústavní soud. Hrozí tak vydávání majetku na základě žalob. Očekávatelná soudní řízení by znamenala pro stát další vysoké náklady. Církve budou financovány nezávisle na státu Restituce jsou předpokladem pro financování církví nezávisle na státu, který doposud platí veškeré mzdy duchovních. Na chod církví a platy duchovních vydá stát ročně téměř 1,5 miliardy korun. Pokračování plateb ze státního rozpočtu by znamenalo navyšování podpory církvím a náboženským společnostem a úhrad na platy duchovních, jejichž počet přitom stále roste. Počet duchovních roste Očekává se registrace dalších nových církví či náboženských společností, které vznikly podle nového zákona o církvích. V roce 2014 naplní podmínky pro svou registraci, která jim umožní čerpat podporu státu. Pokud by stát přikročil k vyrovnání později, musel by do tohoto procesu zahrnout i tyto nově vzniklé církve. Podle střízlivých odhadů tak mohou náklady na platy duchovních v roce 2015 dosáhnout 1,6 miliardy korun avroce 2030 to může být až 2,6 miliardy korun ročně. 3

5 Duchovní jsou v postavení státních úředníků Narovnání vztahů mezi státem a církvemi dlouhodobě řeší problém jejich vzájemného postavení. Církve přestanou být v podstatě státními organizacemi, kde jsou jejich zaměstnanci (duchovní) placeni ze státního rozpočtu jako státní úředníci. To je pro postavení státu a církví velmi nezdravé a v mezinárodním srovnání ojedinělé. Vrácení majetku bude ekonomicky výhodné Budoucí samofinancování církví nezávislých na státním rozpočtu, a tím na penězích daňových poplatníků, bude pro daňové poplatníky výhodné. Rozprostření splátek ve výši 59 miliard korun na 30 let znamená jen 0,1 procenta výdajů státního rozpočtu ročně. Fiskální výhled České republiky se započtením této částky do deficitu veřejných financí již počítá. Fiskální cíle majetkové vyrovnání neohrozí. Odblokování rozvoje měst a obcí Restituce přinesou prospěch zhruba měst a obcí. Církevní majetek nacházející se na jejich území je doposud blokován zákonem o půdě a často je ve velmi zchátralém stavu. Na blokovaných pozemcích se nesmí stavět. V některých městech a obcích se tím komplikuje rozvoj nebo stavba nových domů a bytů. Kvůli odkladům restitucí má podnik Lesy ČR blokováno 185 tisíc hektarů lesů, což představuje celých 14 procent celkové rozlohy jeho pozemků. Vedle lesů se blokace týká také asi 700 stavebních objektů. Obce takové objekty nesmějí dle vlastního uvážení využívat, a to ani v případě dobročinných účelů. Církve s majetkem hospodaří lépe než stát Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že církve s navráceným majetkem hospodaří lépe než stát. Ostatně v jejich zájmu je dobré a dlouhodobé hospodaření rozhodně více než u úředníků a politiků. Církev se může z vlastních zdrojů efektivněji postarat o památkově chráněný majetek, který podléhá řadě pravidel. Památky tedy budou dobře spravovány, aniž by na ně stát přispíval. Vznik obecně prospěšných zařízení Nyní mají církve kvůli nedostatku peněz ze státních příspěvků často problémy udržovat současný majetek. Nezávislost církví a náboženských společností na státu má nastolit nové možnosti při vlastním hospodaření. Na místě navrácených chátrajících budov budou moci vznikat například hospice či jiná sociální zařízení tradičně provozovaná církvemi. Hlavním limitem těchto aktivit jsou právě omezené zdroje, které jsou v současnosti státem církvím přidělovány. 4

6 Hrozba ztráty kredibility České republiky V případě pokračování neřešení problému církevního majetku by hrozil pokles kredibility České republiky v oblasti dodržování práva. To by se mohlo projevit například prostřednictvím vyšších úroků z dluhu. Církevní restituce by později probíhaly ve větším rozsahu, než jaký je aktuálně na stole. To s sebou nese zároveň riziko následných žalob měst a krajů na stát a žádostí o náhradu. Nelze čekat na příznivější období Vyplácení finanční náhrady za nevrácený majetek nelze navázat na momentální ekonomickou situaci, protože vývoj ekonomiky nelze předvídat. Finanční vyrovnání by se mohlo protáhnout na neurčito a ve výsledku ještě více zatížit státní rozpočet. Řešení narovnání vztahu státu a církví podrobněji Kolize s Ústavou České republiky Jestliže Listina základních práv a svobod uvádí, že církve mají svou činnost vykonávat nezávisle na státu, tak hrazení platu duchovním je zřejmě s touto zásadou v rozporu. To, že stát platí duchovní, když jejich zaměstnavatelem je církev, systémově neodpovídá právnímu řádu České republiky. O vypořádání majetku bylo rozhodnuto v roce 1991 Církve jsou v odlišném postavení od ostatních právnických osob, neboť vypořádání jejich majetku bylo přislíbeno zákonodárci v zákoně o půdě už v roce Přijetí tohoto zákona je závazkem, že bude vypořádán historický majetek církví a náboženských společností, řeholních řádů a kongregací. Na straně církví tak vzniklo legitimní očekávání jako majetkový zájem, který podléhá ochraně vlastnického práva ve smyslu čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Toto očekávání bylo utvrzováno postoji v podstatě všech vlád, a také rozhodnutími Ústavního soudu. Bohužel v parlamentu do této doby nebyla většinová vůle příslušný zákon přijmout. Stát stále drží drtivou většinu církevního majetku Počátkem 90. let došlo k vrácení jen zlomku církevního majetku. Pouhé symbolické odškodnění nemůže naplnit nejen legitimní očekávání na straně církví, ale rovněž by nemohlo zajistit hospodářskou nezávislost církví na státu. Stát stále drží podstatnou část tohoto majetku. Majetku, na kterém církve po staletí hospodařily a ze kterého čerpaly 5

7 výnosy pro svoji duchovenskou a charitativní činnost. Tento majetek přešel na stát v důsledku zjevných křivd a stát stále financuje církve podle zákona z roku 1949, který ponechává církve v hospodářské závislosti na státu. Nálezy Ústavního soudu Majetek, který má být vypořádán, je přitom dostatečně určen, jak uvádí v plenárním nálezu ze dne 1. července 2010 Ústavní soud: Vymezení okruhu dotčeného majetku v ustanovení 29 zákona o půdě je dostatečně určité, neboť existence věcného práva (resp. pozbytí práva k majetku, jehož odejmutím byla způsobena křivda) v rozhodném období je objektivně právně průkaznou skutečností, a je nerozhodné, že státní orgány nevedou kompletní samostatný seznam dotčeného majetku, k čemuž ani není právního důvodu. Pokud nebude přijat zákon, budou se církve zřejmě o svůj majetek ucházet prostřednictvím žalob u obecných soudů. O soudním vydávání historického církevního majetku už rozhodl Ústavní soud. V nálezu ze dne 1. července 2010 Ústavní soud shledal, že nečinnost Parlamentu ČR spočívající v nepřijetí zákona, který by vypořádal historický majetek církví, je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. V nálezu ze dne 31. března 2011 Ústavní soud určil, že zákonodárce musí církevní majetek vypořádat v časovém limitu, který odpovídá plnohodnotnému legislativnímu procesu, s tím, že jinak začne Ústavní soud o vydávání majetku rozhodovat sám. A konečně v nálezu ze dne 31. srpna 2011 Ústavní soud konstatoval, že časový limit pro zákonodárce byl již překročen a že o vrácení církevního majetku mají rozhodovat soudy. Na základě toho již Okresní soud v Bruntále rozhodl o vydání majetku ve prospěch farnosti Heřmanovice. Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva Na problematiku původního majetku církví a náboženských společností rovněž dopadá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 22. června 2004 ve věci Broniowski, ve kterém soud konstatoval porušení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě v důsledku nečinnosti státu, který nepřijal právním řádem předvídaný zákon, podle kterého by mohlo být rozhodnuto o odškodnění. Deklarace shody Na základě výše uvedeného byly zahájeny práce na přípravě zákona. Vládou ustavená komise, ve které byli zastoupeni představitelé Ministerstva financí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva kultury a zástupci Věcí veřejných, vyhodnotila předchozí legislativní návrhy a připravila návrh k projednání s komisí církevní. Ještě předtím vyjednalo 6

8 Ministerstvo kultury se stávajícími 17 církvemi a náboženskými společnostmi Deklaraci shody, která zmrazila náklady na platy duchovních, hrazené státem podle zákona z roku 1949, na úrovni října 2010, bez ohledu na narůstající počet duchovních. Na společném jednání vládní a církevní komise, kterého se zúčastnili i zástupci Svazu měst a obcí, byly vyjednány věcné náležitosti pro zpracování paragrafového znění návrhu zákona. Postup při ocenění majetku Při ocenění majetku se postupovalo tak, že byly zjištěny průměrné ceny za jednotlivé druhy nemovitostí (lesní půda, zemědělská půda apod.) za celou Českou republiku, což je možné vzhledem k rovnoměrnému rozložení původního církevního majetku na území celého státu. Ceny jednotlivých druhů nemovitostí byly stanoveny na základě odborných publikací např. Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Rozsah historického majetku byl poté paralelně prověřován na základě podkladů od státních institucí a archivních dokumentů. Provedené ocenění bylo už v roce 2007 schváleno nejen vládní, ale i expertní komisí, ve které zasedali kromě zástupců Ministerstva kultury i zástupci Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí. Výpočet ocenění byl rovněž prověřen nezávislou společností Ernst & Young. Majetkový nárok oceněn na 134 miliard korun Vládní komise rozhodla, že nárok církví bude uspokojen v první řadě naturálně, tedy vrácením té části bývalého církevního majetku, která je v držení státu. Ministerstvo zemědělství dodalo podklady k tomu, že tímto způsobem bude církvím vrácen majetek ve výši 75 miliard korun, převážně převodem nemovitostí ve správě Pozemkového fondu a Lesů ČR. Do částky 134 miliard korun dopočítaná částka, tedy 59 miliard korun, bude církvím uhrazena finančně ve lhůtě 30 let po 2 miliardách korun ročně. Nesplacená výše finanční náhrady bude každý rok valorizována podle míry inflace. Majetek obcí, krajů a soukromníků se nebude vydávat V položce 59 miliard korun je zahrnut bývalý majetek církví, který nebude vydáván. Zůstává nadále v majetku těch, kdo jej drží, tedy především obcím, krajům, fyzickým a právnickým osobám. Jde například o tyto nemovitosti (současný vlastník): Nemocnice Valtice (město Valtice), Nemocnice Na Františku (hlavní město Praha), 7

9 statek Nebušice (hlavní město Praha), zámek Řevnice (obec Řevnice), zámek Horní Dunajovice (obec Horní Dunajovice), zdravotní středisko Horoměřice (Středočeský kraj), Střední odborná škola vinařská ve Valticích (Jihomoravský kraj), bývalé Arcibiskupské gymnázium v Praze Bubenči (Ministerstvo vnitra), statek Horoměřice (společnost Agrivep, a. s.) a tisíce dalších. Přechodné období Aby byly zabezpečeny činnosti církví včetně sociálních, zdravotnických a vzdělávacích, bylo do zákona o majetkovém vyrovnání zařazeno tzv. přechodné období. V něm bude 17 církví a náboženských společností dostávat státní příspěvek. První tři roky bude výše tohoto příspěvku stejná jako částka, kterou dostávaly jako hospodářské zabezpečení v roce Od čtvrtého roku se bude částka každoročně o 5 % snižovat. Celkem bude přechodné období trvat 17 let tak, aby církve měly šanci vybudovat si vlastní ekonomickou základnu, která zabezpečí jejich samofinancování do budoucna. Uplatnění nároku během 12 měsíců Zákonem je jednoznačně stanovena časová hranice 12 měsíců pro uplatnění eventuálního nároku na vydání věci. Pokud nárok nebude ve lhůtě uplatněn, zaniká jednou provždy. Dále jsou v zákoně vymezeny oprávněné a povinné osoby a je určen postup pro vydávání majetku oprávněným osobám. Vrací se skutečně pouze majetek státu. Obce, kraje a soukromé osoby majetek církvím nevydávají. Ohroženy nejsou ani obecní školky nebo čističky na státních pozemcích. Důkazní břemeno na straně žadatele Ten, kdo bude žádat o konkrétní nemovitost, ve výjimečných případech i o věc movitou, musí prokázat, že byl jejím vlastníkem v rozhodném období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 a přišel o ni v důsledku majetkové křivdy. Tato hranice je neprolomitelná. Důkazní břemeno bude na straně žadatele. Obavy, že bude rozhodná hranice prolomena, jsou liché. Oprávněnost nároku bude posuzovat katastrální úřad a v konečné fázi potvrdí vydávací dohodu pozemkový úřad. Je nutné zdůraznit, že v případě majetku, který budou Pozemkový fond a Lesy ČR vydávat, se jedná o maximální rozsah vydatelného majetku. Rozsah vydaného majetku bude nižší Rozsah majetku, který bude Pozemkovým fondem a Lesy ČR skutečně vydán, bude bezpochyby nižší, už jen kvůli výjimkám upraveným v 8 návrhu zákona. Například se 8

10 nevydávají pozemky určené pro výstavbu dopravní a technické infrastruktury, pozemky, které byly po zestátnění zastavěny apod. Zákon nenapravuje josefínské reformy ani pozemkovou reformu za první republiky Zákon nemá ambice napravovat josefínské reformy. Zároveň nijak nezpochybňuje výsledky pozemkové reformy, která proběhla v době první republiky. V ní byla církvím vyvlastněna část pozemků, ale za vyvlastněné pozemky stát vždy vyplatil peněžitou náhradu. Církevní majetek byl vyvlastněn bez náhrady V roce 1947 byl přijat zákon o revizi první pozemkové reformy. Znovu se měl vyvlastnit majetek. Znovu se měla za vyvlastnění vyplatit peněžitá náhrada. Přišel však 25. únor 1948 a moc převzala KSČ. Principy právního státu přestaly platit a pozemková reforma proběhla bez vyplacení náhrad. To se dotklo jak statkářů fyzických osob, tak i církví. Zatímco bývalým statkářům a jejich potomkům už byly tyto pozemky vráceny podle zákona o půdě, církvím se majetek dosud nevrátil. Výnosy státu ze zabraného majetku jsou vyšší než výdaje na církve Je pravda, že byl přijat zákon o hospodářském zabezpečení církví, podle kterého stát hradil platy duchovních. Je však nutno dodat, že výdaje státu na platy duchovních jsou nižší než výnosy ze zabraného církevního majetku. Podle studie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické jsou roční výnosy ze zabaveného církevního majetku zhruba 3 miliardy korun ročně, naproti tomu výdaje státu na církve dosahují zhruba 1,4 miliardy korun. Ukončení blokace církevního majetku Zákonem bude rovněž ukončena blokace církevního majetku, která je zásadní překážkou pro územní rozvoj řady měst a obcí a také překážkou pro žádosti o některé dotace vázané právě na jednoznačné vlastnické vztahy k nemovitostem. To se týká podle údajů Svazu měst a obcí zhruba měst a obcí. Duchovní jsou placeni daňovými poplatníky Stát dnes hradí platy duchovním 17 církví. V roce 1949, kdy zákon o hospodářském zabezpečení církví vstoupil v platnost, se to týkalo 10 církví. K dnešnímu dni jde o finanční náhrady i díky Deklaraci shody ve výši 1,4 miliardy korun ročně. Bez této deklarace by byly vyšší. Pokud bude zákon přijat, tato deklarace přestane platit a církve budou požadovat finance na aktuální stav duchovních. K tomu se musí připočítat i nároky církví dalších, neboť zaregistrováno je jich dalších 16. 9

11 Očekává se růst výdajů na platy duchovních V roce 2015 může nárokovat státní finance na úhradu platů duchovních dalších 9 církví a náboženských společností. Jako příklad lze uvést Hnutí Hare Krišna, církev Křesťanská společenství nebo Ústředí muslimských obcí. Přitom návrhy na registraci podávají další církve a náboženské společnosti. Podle střízlivých odhadů tak mohou náklady na platy duchovních v roce 2015 dosáhnout 1,6 miliardy korun a v roce 2030 to může být až 2,6 miliardy korun. Církve se o svůj majetek uměly starat Totalitní režim nechal řadu církevních nemovitostí zdevastovat. O pravém opaku svědčí naopak současná činnost boromejek v nemocnici pod Petřínem nebo spolupráce řádu cisterciáků, obce i státu na obnově a zpřístupnění zpustlého kláštera ve Vyšším Brodě. Obojí je možné i díky tomu, že byl těmto řádům alespoň částečně vrácen jejich majetek na začátku 90. let. Církve se o svůj majetek uměly vždy dobře starat. Na rozdíl od těch, kteří jej od nich po roce 1948 převzali. Stav tohoto majetku před rokem 1948 a po něm něco podstatného vypovídá i o kulturnosti těch, kdo za tyto akty odpovídali. Modelový příklad nakládání s církevním majetkem klášter Vyšší Brod Klášter ve Vyšším Brodě byl založen v roce 1259 z iniciativy rodu Rožmberků. Kromě klášterních lesů měl rozsáhlé hospodářské zázemí a v době první republiky patřil k největším zaměstnavatelům v regionu. V roce 1941 byl klášter poprvé v dějinách nacisty zrušen. Po roce 1945 se začal obnovovat, ale v roce 1950 byl v rámci akcí proti mužským řeholím zkonfiskován státem. V té době byl klášter nejenom duchovním stánkem, ale i prosperující hospodářskou jednotkou. Provozoval pivovar, mlékárnu, celoroční zahradnictví a byl jedním z největších zaměstnavatelů v regionu. Po roce 1989 byly zdevastované budovy kláštera, bez vyrabovaného zařízení dřívějších provozoven, vráceny řeholníkům. Ve spolupráci s obcí a krajem se podařilo klášter obnovit. Nyní provozuje malou vodní elektrárnu, truhlárny, vodovod, vazárnu knih a zahradnictví. Je rovněž otevřen veřejnosti. Některé bývalé budovy však vráceny nebyly a nyní je spravuje Pozemkový fond. Například budova bývalého klášterního pivovaru stále chátrá. Otázky a odpovědi Jaké jsou rozdíly proti zákonu z roku 2008? Původní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi vznikl v minulém volebním období za vlády Mirka Topolánka. Vycházel z dohody uzavřené mezi 17 církvemi 10

12 a náboženskými společnostmi, mezi nimiž vedle římskokatolické církve figurují menší evangelické církve, Církev československá husitská, pravoslavná církev, Federace židovských obcí a další. Již tehdy byla stanovena celková hodnota odebraného majetku na 134 miliard korun. Z tohoto návrhu vyšlo Ministerstvo kultury a speciálně ustavená komise také při přípravě aktuálního návrhu. Oproti roku 2008 ale došlo k následujícím změnám: zvýšil se objem vydávaného majetku z 51 miliard na 75 miliard korun, naopak se snížila výše finanční náhrady, a to z 83 miliard na 59 miliard korun, došlo ke zkrácení doby, po kterou bude stát vyplácet platy duchovním, z 20 na 17 let. Jak byla určena výše finanční kompenzace? Hodnota vraceného majetku a výše finanční kompenzace za nevydaný majetek byla stanovena vládní komisí již v roce 2007 na základě detailních podkladů od církví a náboženských společností, Pozemkového fondu ČR a Lesů ČR. Současná vláda tento výpočet přijala a zvolenou metodu výpočtu potvrdila jako vyhovující renomovaná auditorská společnost Ernst & Young. Rozsah majetku se zjišťoval z pozemkových knih a následným srovnáváním parcel katastrálními úřady. Od původního majetku církví se následně odečetl současný majetek církví a ten, který nepožadují. Jedná se samozřejmě o kvalifikovaný odhad. Pokud by se odhadovala cena každé jednotlivé nemovitosti či pozemku, které nemohou být z různých důvodů navráceny, výsledná částka by byla pro stát jednoznačně méně výhodná. Cena zemědělské půdy byla stanovena na základě průměru tržních cen. Protože původní majetek církví je rovnoměrně rozprostřen po celé České republice, došlo ke zprůměrování ceny za půdu na jednotkové ceně 44 korun za metr čtvereční. Co by se konkrétně stalo, kdyby bylo vyrovnání s církvemi vzhledem k ekonomické krizi odloženo? Další vyčkávání znamená konkrétní rizika: Další navyšování plateb ze státního rozpočtu, který by i nadále musel vyplácet církvím podporu a hradit platy duchovních. Počet duchovních přitom kontinuálně roste. Schyluje se k registraci dalších nových církví, které vznikly podle nového zákona o církvích. Ty v roce 2014 naplní podmínky pro svou registraci, která jim umožní čerpat stejnou podporu státu, jako čerpají církve stávající. Pokud stát přikročí k vyrovnání s církvemi později, bude muset do tohoto procesu zahrnout i tyto nově vzniklé církve. Hrozí živelné vydávání majetku na základě jednotlivých žalob. Oprávněnost církevních nároků přitom opakovaně potvrdil Ústavní soud. Nelze vyloučit, že soudy by církvím 11

13 vracely i majetek nad rámec stávajícího návrhu zákona o majetkovém vyrovnání, konkrétně majetek obcí a krajů, s jehož vracením předkládaný zákon nepočítá. To s sebou nese riziko následných žalob měst a krajů na stát a žádostí o jeho náhradu. Nadále bude blokován rozvoj obcí, na jejichž území se majetek církví nachází. Proč vláda trvá na církevních restitucích, když nemají většinovou podporu veřejnosti a navíc k nim dochází v ekonomicky obtížné době? Vyrovnání s církvemi představuje dlouhodobý problém, s jehož řešením není možné vyčkávat z právních i morálních důvodů. V důsledku tento krok státu uleví, protože umožní ukončení vyplácení platů duchovních ze státního rozpočtu. V praktické rovině přinese prospěch stovkám měst a obcí, na jejichž území se blokovaný a postupně chátrající majetek církví nachází. Pro stát a daňové poplatníky bude celý tento proces výhodnější, než zachování současného stavu. Vývoj ekonomiky je proměnlivý a nelze jej předjímat na desítky let dopředu. Proč nebyly pozemky oceňovány podle původní bonity a vyhlášky z roku 1991 jako u ostatních restituentů? V roce 1991 se postupovalo podle vyhláškových cen, protože ještě neexistovaly ceny tržní. Finanční kompenzaci navíc přijalo minimum restituentů. Většině z nich byl v případě, že nemohl být navrácen původní pozemek, vydán pozemek náhradní. Tuto možnost výběru církve nemají a na rozdíl od těchto restituentů jim bude přiznána paušální náhrada za veškerý nevydaný majetek. Pozemky vlastněné církvemi navíc stát během uplynulých dvaceti let využíval a měl z něho zisky. Finální částka 44 korun za metr čtvereční vychází z propočtů Ministerstva kultury, které posuzovalo několik set tisíc položek na seznamu církevního majetku. Tato položka odráží průměr cen ve všech regionech České republiky, na jejichž území se církevní majetek rovnoměrně nacházel. Existuje ucelený seznam majetku, který bude církvím vydán? Seznamem Ministerstvo kultury disponuje, hodnověrnost každé jednotlivé položky bude ale možné prokázat až v samotném průběhu restitucí. O tom, zda je žádost o vydání konkrétního majetku oprávněná, bude, podobně jako u původních restitucí v 90. letech, rozhodovat pozemkový úřad, případně Lesy ČR. Proč vláda nepřipravila výčtový zákon, který by rozsah vydávaného majetku stanovil po položkách a vyvrátil tak jakékoliv pochybnosti? Obecný restituční předpis je pro stát výhodnější než výčtový předpis. Ten by jistě vedl k řadě soudních sporů, protože lze očekávat, že při celkovém počtu zhruba 100 tisíc 12

14 položek dojde k chybám. Reálně by hrozilo, že stát vydá i majetek, který církev nevlastnila (stačí připomenout případ technické budovy Národního divadla, která byla administrativním omylem vydána řádu voršilek). Nehrozí přetížení pozemkových úřadů a soudů, které budou rozhodovat sporné případy? Obavy z přetížení úřadů nejsou na místě. Zvládly již naturální restituce v 90. letech, které byly svým rozsahem mnohem širší. Proč bude stát financovat církve dalších 17 let? Nemůže dojít ke zkrácení tohoto období? Církve jsou v současnosti plně závislé na státu, a stát jim proto musí dát prostor, aby si své vnitřní poměry upravily a přizpůsobily se nové situaci. Období 17 let, po které stát bude svou podporu církvím postupně snižovat, bylo zvoleno jako kompromis v původním návrhu z roku 2008 bylo toto období 20leté. Další zkrácení tohoto období by výrazně zvýhodnilo katolickou církev, které bude vrácena větší část majetku, s nímž bude moci hospodařit (podle současného řešení 80 procent majetku připadne katolické církvi, 20 procent si rozdělí ostatní církve). Naopak by bylo krajně nevýhodné pro menší církve, které žádným majetkem nedisponují a jejichž další činnost bude záviset na finančním vyrovnání. Jejich existence by byla krácením přechodného období vážně ohrožena. Proč nemůže majetek spravovat veřejnoprávní fond, který by zároveň činnost církví financoval, jak navrhují sociální demokraté? Veřejnoprávní fond navrhovaný sociální demokracií pouze konzervuje nynější stav, v němž jsou církvím protiústavně upírána vlastnická práva, a jde proti principu nezávislosti církví a státu. Vždy jej prosazovaly dvě skupiny: ti, co se už těšili, jak budou takový fond spravovat a postupně tunelovat, a ti, kteří chtějí zachovat moc státu i nad církvemi. Předložený zákon jde opačnou cestou napravuje některé majetkové křivdy a připravuje půdu pro úplnou nezávislost církví na státu a státním rozpočtu. Každá výrazná změna v zákoně navíc může rozbít dohodu, kterou mezi sebou uzavřelo všech 17 církví působících na území ČR a kterou následně posvětila vláda. Nelze vyloučit, že složitá vyjednávání by musela začít opět od nuly. Proč je kampaň ČSSD klamavá? ČSSD spustila kampaň kritizující církevní restituce, čímž chce jen odvést pozornost od svých vážných vnitřních problémů kolem exhejtmana Ratha. Po formální stránce je k nerozeznání od přístupu KSČM a stydět by se za ni nemusel ani Miroslav Grebeníček. 13

15 Hraje na nejnižší pudy a polarizuje společnost ve vztahu k církvím obecně. Majetkové vyrovnání státu a církví přitom není darem, ale nápravou totalitních křivd. Lživá je i kampaň ČSSD s rozesílanou složenkou na korun. Po dobu 30 let budou vypláceny prostředky jen v objemu 44 procent z celkové částky 134 miliard korun. Zároveň je skutečností, že výnosy státu z hospodaření s církevním majetkem jsou dosud dvojnásobné než výdaje. Obrazně řečeno si tedy církev výrazně předplatila, když výnosy z jejího majetku sloužily jako příjem státního rozpočtu s následným přerozdělováním směrem k veřejnosti. 14

16 Seznam obcí nejvíce postižených neřešením církevních restitucí 1. Červená Řečice 2. Dolní Loučky 3. Hořepník 4. Kunštát 5. Nová Cerekev 6. Polkovice 7. Předklášteří u Tišnova 8. Sebranice 9. Vyskytná nad Jihlavou 10. Želiv 11. Pozlovice 12. Hradišťko 13. Kamýk nad Vltavou 14. Dalečín 15. Nová Říše 16. Vyskytná u Pelhřimova 17. Horažďovice 18. Rudíkov 19. Nové Veselí 20. Štoky 21. Rajhrad 22. Lužná 23. Chrašťany 24. Stříbro 25. Ratenice 26. Dobřichov 27. Rataje nad Sázavou 28. Sedlec-Prčice 29. Neratovice 30. Horní Jelení 31. Libice nad Doubravou 32. Jinočany 33. Třanovice 34. Rovensko pod Troskami 35. Nové Strašecí 36. Frýdlant nad Ostravicí 37. Choteč 38. Kosoř 39. Rynárec 40. Jiřetín pod Jedlovou 41. Hvězdlice 42. Praha Nebušice 43. Zbraslav 44. Lázně Bělohrad 45. Volyně 46. Javornice 47. Lično 48. Sezemice 49. České Meziříčí 50. Potštejn 51. Pohoří 52. Dobré 53. Solnice 54. Staré Ždánice 55. Dobřany 56. Býšť 57. Lesní Hluboké 58. Česká Bělá 59. Praha Slivenec 60. Větrušice 15

17 Argumentář k majetkovému vyrovnání státu a církví Vydal ODS Publishing, s.r.o., Doudlebská 1699/5, Praha 4 v roce 2012 Tel.: , info@ods.cz, Občanská demokratická strana 2012

18 Občanská demokratická strana 2012