Platební mechanismy v PPP projektech. Září 2007

Transkript

1 Platební mechanismy v PPP projektech Září 2007

2 Obsah 1. Úvod 2. Základní principy a typy platebních mechanismů 3. Modelová struktura PPP projektu 4. Platební mechanismy založené na dostupnosti služby 5. Platební mechanismy u připravovaných PPP projektů v ČR 6. Praktická ukázka návrhu platebního mechanismu 7. Závěr Strana 2

3 Úvod Kritickým předpokladem úspěšnosti PPP projektu je dlouhodobé fungování vztahu mezi veřejným a soukromým sektorem Platební mechanismus je klíčová část koncesní smlouvy upravující podmínky, za kterých veřejný sektor dlouhodobě platí cenu za služby dodávané privátním sektorem Volba vhodného typu a struktury platebního mechanismu může být klíčovou pro úspěch či neúspěch PPP projektu V rámci přípravy prvních pilotních PPP projektů v ČR jsou vytvářeny první návrhy platebních mechanismů Strana 3

4 Základní principy a typy platebních mechanismů Základní principy Smyslem platebního mechanismu je nastavit systém plateb mezi partnery tj. mezi soukromým a veřejným sektorem po celou dobu trvání projektu Platební mechanismus musí zajišťovat optimální hodnotu za peníze pro veřejný sektor a odrážet odsouhlasenou koncepci alokace rizik Správně nastavený platební mechanismus má motivovat soukromého partnera k dodržování dohodnuté kvality služeb a všech smluvních závazků vyplývajících z koncesní smlouvy Platební mechanismus by měl zohlednit podmínky lokálního trhu (legislativní prostředí, účetní standardy, daně) při zachování obecně fungujících principů Základní typy platebních mechanismů V praxi se u PPP projektů využívají dva základní typy platebních mechanismů: Platební mechanismy založené na dostupnosti služby Platební mechanismy založené na poplatcích od uživatelů Strana 4

5 Modelová struktura PPP projektu Modelový platební mechanismus: 1. Platby za dostupnost nebo 2. Poplatky placené uživateli Veřejný sektor Užívání služeb Uživatelé služeb Privátní sektor Banky nebo investoři poskytující finanční prostředky Dlouhodobá smlouva 1. Platby za dostupnost 2. Poplatky placené uživateli Poskytovatelé financí Dluh Poskytovatel služeb PPP (SPV) Subdodavatelská smlouva Subdodavatelská smlouva Vlastní kapitál Dodavatel stavby Provozovatel(é) Vlastník(ci) (sponzoři projektu) Strana 5

6 PPP vs. tradiční veřejná zakázka CZK Výstavba Tradiční veřejná zakázka Vývoj nákladů Náklady na přípravu Provoz Významná údržba CZK Vývoj nákladů Náklady na přípravu Public Private Partnership -začátek užívání služby -začátek pravidelných fixních plateb Čas (roky) Bezplatný transfer zařízení ve prospěch zadavatele a ukončení kontraktu Čas (roky) Strana 6

7 PPP vs. tradiční veřejná zakázka Veřejný sektor náklady tradiční veřejné zakázky Veřejný sektor - platby za dostupnost/příjmy od uživatelů Kč Kč Překročení rozpočtu Investiční náklady Náklady na přípravu/design Náklady nedodržení harmonogramu Překročení rozpočtu Provozní a obnovovací náklady Platby za dostupnost /příjmy od uživatelů Čas Čas Privátní sektor - Typická struktura financování PPP Privátní sektor - alokace plateb za dostupnost/příjmů od uživatelů Kč Struktura financování Kč Vlastní kapitál Podřízený dluh Provozní náklady Obnovovací náklady Výnos vlastního kapitálu Bankovní dluh Obnovovací náklady Provozní náklady Úrok z dluhu Bankovní dluh Čas Čas Strana 7

8 Platební mechanismy založené na dostupnosti služby Základní principy Cena za poskytované služby je privátnímu partnerovi hrazena za ve formě pravidelných plateb za dostupnost Placení plateb za dostupnost je vždy zahájeno až po dokončení výstavby a jejím zprovoznění (v požadované kvalitě) Platby za dostupnost jsou periodicky navyšovány o inflaci (provozní složka podléhá indexaci o definovaný cenový index) V případě nedostupnosti nebo nekvality služeb jsou dochází ke snížení platby za dostupnost Platební mechanismus stanoví také pravidla postupu v případě dlouhodobého nedodržování stanovených výkonových parametrů (výměna provozovatele, ukončení kontraktu) Platby za dostupnost by měly být stanoveny na základě následujících principů: Dostupnosti (tj. stanovení kritérií umožňujících zjistit, zda je dané aktivum, například pokoj, dostupné k užívání; v opačném případě dochází k penalizační srážce z jednotkové platby za dostupnost) Výkonnosti (tj. stanovení kritérií výkonnosti pro služby, včetně vytvoření výkonnostních standardů a bodového systému pro hodnocení výkonnosti) Povoleného cenového vyrovnání, včetně toho, zda by se mělo provádět pravidelné tržní testování platby za dostupnost (příp. cen specifických částí služeb) Strana 8

9 Platební mechanismy založené na dostupnosti služby Postup tvorby platebního mechanismu Základní obrysy platebního mechanismu jsou definovány v rámci Outline Business Case (Koncesní projektu). Návrh podrobného platebního mechanismu, včetně systému monitorování provozu a metodiky výpočtu plateb/penalizačních srážek (snížení plateb např. za nedodržení výkonnostních standardů), je vytvořen v rámci přípravy zadávacího řízení na privátního partnera. Finální verze platebního mechanismu je definována v koncesní smlouvě uzavřené s privátním partnerem. Vazba platebního mechanismu na kvalitu služeb Základní prvky platebního mechanismu založeného na dostupnosti služby: Vytvoření specifikace výstupu a služeb (Output specification) Definice standardů dostupnosti a výkonnosti služeb Systém monitoringu Koncesní smlouvy Vlastní platební mechanismus (pravidla výpočtu pravidelných plateb ve formě smluvních podmínek) Pravidla pro snižování plateb za dostupnost v závislosti na nedostupnosti nebo nekvalitě včetně stanovení doby pro nápravu nedostupnosti a nekvality (ve formě smluvních podmínek) Strana 9

10 Platební mechanismy založené na dostupnosti služby Snižování plateb za dostupnost V zahraniční praxi lze vysledovat následující přístupy ke snižování platby za dostupnost v důsledky nedostupnosti nebo nekvality: 1. Snižování celé platby za dostupnost V případě nedostupnosti či nekvality může dojít ke snížení aktuální platby za dostupnost v celé její výši (popř. i více). 2. Snižování platby za dostupnost s max limitem snížení za nekvalitu V případě nedostupnosti může dojít ke snížení aktuální platby za dostupnost v celé její výši. V případě nekvality dochází ke snížení aktuální platby za dostupnost až do předem definovaného maximálního limitu snížení za nekvalitu služeb. 3. Snižování pouze provozní části platby za dostupnost V případě nedostupnosti či nekvality nedochází ke snížení aktuální platby za dostupnost v celé její výši, ale pouze ke snížení složky související s poskytovanými službami. Splátky infrastruktury nejsou případným snížením dotčeny. Strana 10

11 Platební mechanismy u připravovaných PPP projektů v ČR Specifika ČR Platební mechanismy u připravovaných PPP projektů v ČR jsou v drtivé většině založeny na dostupnosti služby Konstrukce platby za dostupnost je ovlivněna daňovou a účetní legislativou ČR Vzhledem k insolvenční legislativě ČR je u většiny připravovaných PPP projektů uvažováno s vlastnictvím nemovitého majetku na straně veřejného sektoru po celou dobu projektu Vzhledem k současné daňové a účetní legislativě ČR je nutné celkovou platbu za dostupnost dělit na: splátky infrastruktury platby za poskytované služby V rámci většiny navrhovaných platebních mechanismů je možné snížit obě komponenty platby za dostupnost; aktuální platba za dostupnost tedy může být 0 Strana 11

12 Praktická ukázka návrhu platebního mechanismu Platba za dostupnost je zde nazývána Služebné a skládá se z následujících částí: splátky infrastruktury platby za všechny poskytované služby Služebné je následně navyšováno a snižováno dle platebního mechanismu, zjednodušeně uvedeného v následujících dvou tabulkách. Platbu za dostupnost je možné snížit srážkami za nekvalitu a nedostupnost až na 0. Výpočet skutečně placeného Služebného: zvyšování Služebného Úprava Popis Celkové roční vysoutěžené Služebné + Navýšení o Indexaci Představuje navýšení pravidelné fixní platby o změnu vstupních cen. Navyšovat se bude jen část platby, která je ovlivněna výší cenové hladiny. Navrhuje se využití indexu CPI (Inflace) / 12 Představuje úpravu na měsíční platbu. Vypočtena je alikvotní část roku v daném měsíci, to znamená přibližně jednu dvanáctinu roku. = Měsíční Služebné včetně indexace + Navýšení o Platby za dodávky médií Představuje navýšení pravidelné fixní platby o dodávky plynu, elektřiny a vody pro účely poskytování Služeb pro veřejný sektor. Riziko změn v cenách Dodávek nese Zadavatel. Riziko množství spotřeby Dodávek nese Koncesionář kromě případů, kdy je množství spotřeby Dodávek zcela zjevně mimo jeho kontrolu. = Měsíční Služebné včetně indexace a dodávek médií Strana 12

13 Praktická ukázka návrhu platebního mechanismu Výpočet skutečně placeného Služebného: snižování Služebného Úprava Popis Měsíční Služebné včetně indexace a dodávek médií - Snížení o penalizaci za nedostupnost Představuje měsíční snížení platby (penalizaci) za nedostupnost určité sekce anebo její části. V případě že Koncesionář napraví danou situaci v příslušné lhůtě, penalizace nenastává. Při výrazně opakované nedostupnosti je možné aplikovat zostřující faktor Nedostupnosti, který představuje 150% standardní penalizace. - Snížení o penalizaci za nekvalitu Představuje měsíční snížení platby (penalizaci) v případě selhání kvality, která však nezpůsobuje nedostupnost určité sekce. V případě, že Koncesionář napraví danou situaci v příslušné lhůtě, penalizace nenastává. Při výrazně opakovaném selhání kvality je možné aplikovat zostřující faktor Nekvality, který představuje 150% standardní penalizace. = Měsíční Služebné snížené o penalizace - Snížení o Platby od Uživatelů Zadavateli Představuje měsíční zápočet o Platby Uživatelů Zadavateli, které Koncesionář vybírá od uživatelů jménem Zadavatele a na účet Zadavatele. Platby představují poplatky od třetích osob za veřejnou část projektu. = Reálně placené Měsíční služebné Strana 13

14 Závěr Kritické předpoklady fungování platebního mechanismu Na straně veřejného sektoru Přesná definice požadovaného výstupu a služeb ( output specification ) Přesná definice nedostupnosti a nekvality Realistické požadavky na srážky za nedostupnost/nekvalitu Vhodná míra složitosti platebního mechanismu Na straně soukromého sektoru Realistické ocenění nákladů a cenového vývoje Realistické požadavky na omezení srážek za nedostupnost/nekvalitu Správné zohlednění platebního mechanismu ve finančním modelu projektu Efektivní systém monitoringu Strana 14

15 Příloha: PPP v ČR vlastnictví nemovitého majetku PPP vlastnictví nemovitého majetku Varianta 1. Vlastnictví nemovitého majetku Veřejným sektorem 2. Vlastnictví nemovitého majetku Soukromým partnerem Výhody Veřejný sektor je vlastníkem nemovitého majetku a v případě konkursu na majetek Soukromého partnera není zahrnut do majetkové podstaty Výdaje spojené s platbami DPH, které souvisí s výstavbou nemovitého majetku, jsou rozloženy v čase Daň z příjmu související s výstavbou věznice je rozložena v čase (výnosy jsou realizovány postupně prostřednictvím plateb za dostupnost) Možnost zastavení nemovitého majetku, dosažení vyšší jistoty seniorních věřitelů a pravděpodobně nižších nákladů financování Nevýhody Nemožnost zastavit nemovitý majetek - nižší míra jistoty seniorních věřitelů Nižší míra jistoty seniorních věřitelů se může promítnout do vyšších nákladů financování DPH, která souvisí s výstavbou nemovitého majetku, je nutné zaplatit na počátku Projektu (po ukončení výstavby) Daň z příjmu související s výstavbou je nutné zaplatit na počátku Projektu (výnosy jsou realizovány v průběhu nebo ihned po ukončení výstavby) Vhodné udělení výjimky z aplikace některých pravidel ZMČR (zejména pronájem na dobu přesahující 8 let) V případě řešení insolvence Soukromého partnera prohlášením konkursu se majetek stává součástí majetkové podstaty, která má být použita k poměrnému uspokojení věřitelů Problematika ustanovení 12 odst. 8 ZMČR: nemožnost uzavřít smlouvu o poskytnutí věci do užívání s následným převodem do majetku státu Strana 15

16 Strana 16