Ministryně práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky Viera Tomanová. Posilování konkurenceschopnosti EU - potenciál migrantů na trhu práce

Transkript

1 Ministryně práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky Viera Tomanová Posilování konkurenceschopnosti EU - potenciál migrantů na trhu práce Ministerská konference Kongresové centrum, Praha 26. února :00-10:30 úvodní plenární zasedání

2 Vážený pane ministře, vážený pane komisaři, dámy a pánové, Vděčnost je vhodný dar pro každou příležitost. Proto Vám, pane ministře Petře Nečasi, děkuji za pozvání k účasti na této výjimečné akci, která se koná ve složitém období globální krize. Připravené téma migrace a integrace cizinců je už dlouho v centru nejen našeho, ale i celosvětového zájmu. Kladu si otázku, jak je možné, že jsme ve značné míře povětšině všichni jako by zaskočeni současnou krizí. Posilování konkurenceschopnosti Evropské unie za pomoci plného využití migrantů na trhu práce není novým tématem. Toto téma však v současnosti dostává trochu jinou dimenzi. Evropská unie si sice předsevzala stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou i za pomoci migrantů, ale v současnosti mnozí z nás mění svůj postoj k imigraci za prací. I dříve byla různá hodnocení o nepřínosu cizinců do růstu hrubého domácího produktu a o tom, jak tvoří přítěž a parazitují na systému sociální ochrany. Mnozí z těchto imigrantů se dnes vracejí, nebo jsou vraceni do svých domovských zemí, často bez pomoci a důstojnosti. Je nutné na to dohlédnout. 1

3 Většinová populace může být snadno svedena a někteří nezodpovědní politici určitě využijí současnou finanční krizi k rozeštvávání, xenofobii, nesnášenlivosti ve prospěch svých volebních výsledků. Je potřebné vyvarovat se populismu, uzavírání se, ochranářství, zpochybňování základních pilířů, na nichž je Evropská unie budována. Věřím, že právě v tomto období vážných problémů politická vedení a političtí lídři členských zemí v sobě najdou potřebnou prozíravost a politickou odvahu jednat ve prospěch celku a nebudou opakovat chyby, které by Evropě tragicky ublížily. Sledujeme-li současné dění ve světě, vychází nám jasně příklon k sociálnějšímu státu evropského typu. Na letošním Světovém ekonomickém fóru v Davosu se hovořilo o tomto příklonu jako o kulturní revoluci. Nemáme proto důvod měnit naše zásady v tomto těžkém období. Jsem přesvědčena, že evropský sociální stát je vhodným modelem pro 21. století. 2

4 Dámy a pánové, sociální solidarita sehrává klíčovou úlohu ve všech zemích světa. Je jedním ze základních pilířů evropského sociálního modelu a významně přispívá k blahobytu a kvalitě života obyvatel. Napomáhá též slaďování pracovního, rodinného a osobního života, sociální a územní soudržnosti, místnímu a regionálnímu rozvoji a v neposlední řadě i dynamickému rozvoji nových pracovních míst. Evropský sociální model tak může být zárukou dosažení cílů obnovené Lisabonské strategie, v níž sociální politiky představují faktor rozvoje i soutěživosti, zvýšení produktivity, tvorby pracovních příležitostí a sociální koheze. Sociální Evropa představuje kulturně-duchovní hodnotu, kterou třeba přijímat a rozvíjet. Tak jako v jiných zemích, i na Slovensku vláda hledá řešení k utlumení dopadů krize a přijala vícero opatření k podpoře podnikatelů a investičního prostředí. Minulý týden Národní rada Slovenské republiky na návrh vlády Slovenské republiky schválila ve zkráceném legislativním řízení balíček zákonů, kterými se upravují nezdanitelné části základu daně, daně z přidané hodnoty, rozpočtová pravidla, 3

5 snižuje se administrativní náročnost pro podnikatele, upravuje se investiční pomoc a další úpravy všechny ve prospěch podnikatelů, živnostníků a soukromého sektoru. Už na sklonku minulého roku se vláda zaručila za vklady bankovních a investičních institucí, což přispělo nejen k upevnění měny, ale i k hladkému přechodu Slovenska do eurozóny a k přijetí eura od 1. ledna 2009, a je připravena přijmout další opatření. Vítám dohodu s Konfederací odborových svazů, že v tomto krizovém období slovenského hospodářství nebudou od zaměstnavatelů požadovat vyšší mzdy pro zaměstnance v zájmu zabránění propouštění a zvyšování nezaměstnanosti. Na konferenci ministrů práce Evropské unie a Asie minulý rok v rámci seskupení ASEM jsem řekla, že globalizace se týká lidí, a proto je třeba jí dát lidskou tvář, lidský rozměr, sociálně spravedlivou dimenzi. Totéž platí v plné míře i o migraci. Činnost rezortů práce a sociálních věcí má přímé dopady na všechny obyvatele. Rychle se měnící situace na trhu práce vyžaduje adekvátní opatření a také předvídavost. V současnosti je to především stát, který má na to kapacitu. 4

6 Plnění strategických záměrů Lisabonského procesu, především růst zaměstnanosti, naráží na výrazné objektivní překážky. Stoupá nezaměstnanost, klesá počet disponibilních pracovních míst. Přístup k zaměstnání, též jako důležitý aspekt integrace cizinců, je vážným problémem. Neodvážím se odhadnout, jak dlouho tento stav potrvá. Migrace přešla zejména v evropských poměrech výraznou transformací. Projevy migrace začala Evropská unie intenzivněji sledovat po přijetí Lisabonské strategie v roce 2007 v souvislosti s rozvojovými ambicemi zaměstnanosti. Zatímco do té doby se migrace zkoumala jako projev snahy o zlepšení osobní ekonomické situace migrantů nebo politické migrace, později začala migrace hrát důležitou úlohu jako faktor podpory lidských zdrojů. Na úrovni jednotlivých členských států existuje množství programů a projektů, které aktivně a na různých úrovních reagují na problémy vstupu migrantů na pracovní trh a pomáhají jim vyrovnávat se s nimi. Slovensko jako nová členská země, kde začal růst příchod cizinců, bylo inspirováno mnohými nástroji a mechanismy politiky zaměstnanosti a integračními programy, které byly vypracovány v jiných zemích. 5

7 Dosavadní evropské výsledky ukazují, že nedostatečná míra zaměstnanosti přistěhovalců a jejich potomků, resp. jejich nedostatečná integrace by mohly oslabit hospodářství celé Evropské unie a zmařit plnění lisabonského programu. Oblast legální migrace je nadále jednou z prioritních oblastí zaměření Evropské unie a představuje též jednu z možností, jak zvýšit prosperitu třetích zemí a zvýšit jejich zájem o spolupráci v dalších oblastech. Zavádění společné přistěhovalecké politiky zůstane zřejmě i nadále prioritou, přičemž tyto otázky přistěhovalectví budou stále více integrovány do širších politik Evropské unie pro hospodářský růst, konkurenceschopnost a sociální inkluzi. Slovensko uplatňuje v rámci Evropské unie svobodný pohyb pracovníků bez jakýchkoliv recipročních opatření ke všem členským zemím. Slovensko pokládá otevření trhu práce v Evropské unii za principiální věc a za nejlepší prostředek v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Jsme toho názoru, že různá omezení jen podporují nelegální zaměstnávání. Z pohledu uplatňování volného pohybu za prací pokládáme za důležitou i problematiku integrace občanů v přijímajícím členském státu. Z hlediska zlepšení sociální integrace za 6

8 podstatnou pokládáme i podporu osvojení si jazyka přijímajícího členského státu EU. V případě pohybu za prací do nových členských států je toto negativní faktor pro realizaci dvoustranného svobodného pohybu pracovníků. V dané oblasti by byla vhodná i určitá podpora ze strany Evropské unie. Mezi hostitelskou zemí a zemí původu existuje vzájemná sociálně-ekonomická závislost. Odborníci na úrovni Evropské unie, Organizace spojených národů, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj i jiných organizací uznávají a v plné míře potvrzují rozvojový potenciál remitencí. Z výzkumů vyplývá, že tyto prostředky přímo ovlivňují životní úroveň jejich příjemců a rodin migrantů, čímž pomáhají snižovat bídu v zemi původu migrantů. Řízení ekonomické migrace je úzce spojeno s diskusemi o využívání synergií mezi migrací a rozvojem při dobrém řízení, prospívá migrantům, cílovým zemím a může pozitivně přispívat i k rozvoji zemí původu. Podobně pozitivní přínos pro země původu mohou znamenat tzv. sociální remitence, to znamená zkušenosti, zručnosti nebo hodnoty, které migranti přinášejí s sebou zpět do své země po návratu ze zahraničí. Účinné integrační (ne asimilační!) politiky jsou klíčem k tomu, aby migrace fungovala ve prospěch hostitelských států i samotných migrantů. Protože se stále více zemí ve světě stává hostitelskými, je potřebné podporovat výměnu zkušeností o politikách, které se ukázaly jako přínosné pro integraci cizinců. 7

9 Tradiční imigrační země i země, pro které je imigrace novinkou a které přehodnocují existující strategie, resp. si tvoří co nejvhodnější přístupy uplatňování politiky integrace cizinců, se shodují v definování všeobecného cíle integrace, a to v otázce nabytí soběstačnosti migrantů. Jedním z důvodů k integraci občanů Evropské unie je skutečnost, že v případě selhání integračních snah se vlastně nenaplňují, či dokonce zrazují ideály a principy, na nichž je Evropská unie založena. Mnohé země dnes přiznávají, že právě ve vztahu k přistěhovalcům jsme velmi často uzavření, nedůvěřiví, zaujatí, dokonce až zpátečničtí. A to nejen vůči imigrantům z tzv. třetích zemí. Ve světě se v posledním období vynořilo též přesvědčení o tom, že i morální odůvodnění migrace je nevyvratitelné: výrazně snižuje lidské neštěstí. Kulturní přínos migrace je též zjevný. Integrace by nemohla existovat bez subjektu, tedy společnosti, která integraci zabezpečuje, a těch, kteří jsou integrováni. To znamená, že začlenění přistěhovalců vyplývá z naší ochoty přijímat a integrovat přistěhovalce. V praxi to pro přistěhovalce znamená zjednodušení a podporu přístupu na pracovní trh, zlepšování jejich životních podmínek a přibližování postavení cizinců podmínkám domácího obyvatelstva. 8

10 Země Evropské unie stále více přiznávají, že nedostatečná integrace cizinců může vést k některým závažným problémům, jako je společenské napětí a sociální exkluze. I v jednom z posledních závazných dokumentů, který Evropská komise přijala 17. června 2008 v Evropském paktu o přistěhovalectví a azylu, nás vyzývá k tomu, abychom zavedli ambiciózní politiky k podpoře harmonické integrace migrantů s perspektivou trvalého usazení se v zemi. Mnohé faktory, které lze z hlediska sociální exkluze definovat jako rizikové, nesporně identifikují migranty jako rizikovou skupinu. Sociologické průzkumy dokazují, že vztahové aspekty sociálního vyloučení kategorii migrantů zasahují ještě výrazněji než jiné skupiny ohrožené sociálním vyloučením vyloučení ze sociální a kulturní identity s průvodní sociální stigmatizací a celkovým vnímáním odlišnosti a jinakosti. Třeba zabránit politické a sociální izolaci migrantů žijících v naší společnosti, mimo jiné zkoumáním způsobů, které by dlouhodobým přistěhovalcům umožnily získat právo volit v místních a městských volbách. Imigranti pociťují potřebu práv, která by jim umožnila inkluzi do širšího institucionálního rámce přijímající společnosti. 9

11 Společné snahy posílit sociální rozměr globalizace zároveň představují snahy o zvýšení sociální inkluze marginalizovaných skupin, migranty nevyjímaje. I v tomto kontextu třeba posílit dialog společnosti s migranty na všech úrovních, posílit jejich přístup ke vzdělání a uznávání vzdělání a odborné kvalifikace přistěhovalců, podporovat jejich základní práva a sociální inkluzi, dbát na stejné příležitosti pro všechny a nediskriminaci jako na klíčové prvky integrace. Proto u nás na ministerstvu práce vedeme otevřený dialog s představiteli komunit cizinců na Slovensku s cílem poznat skutečné problémy na cestě úspěšné integrace, jejich příčiny a společně hledat nástroje a opatření k jejich odstranění. Pan komisař Vladimír Špidla uvedl na mezinárodní konferenci nových členských zemí k nedostatku kvalifikované pracovní síly v Bratislavě září 2008, že migrace musí být vysoce efektivní a humánní a musíme ji zvládnout. Ano, je to o lidech, a ne pouze o pracovní síle. Tehdy na konferenci byl společným znakem vystoupení představitelů nových členských zemí pokles nezaměstnanosti, růst zaměstnanosti, problém dlouhodobě nezaměstnaných, převis pracovních příležitostí, neschopnost saturování nedostatku pracovní síly z vlastních zdrojů a úsilí o využití zahraniční pracovní síly. Konstatovali jsme, že se postupně přetváříme v země přijímající imigranty a že 10

12 východiska pro efektivní trh práce je třeba vidět v saturování nedostatku pracovníků a zručností, v dosažení toho, aby vzdělávací systémy lépe reagovaly na měnící se potřeby trhu práce, a v otevření trhu práce zahraničním pracovníkům. Připomínám tuto konferenci jako dobrý příklad výměny poznatků a nejlepší praxe a zároveň proto, abychom si uvědomili rychlost změny situace. V průběhu necelého půlroku se vývoj situace na trhu práce v členských zemích výrazně změnil. Nezaměstnanost stoupá i na Slovensku a má samozřejmě vliv na novou imigraci. Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR stanovilo základní rámce v oblasti migrace za prací v této krizové době i s ohledem na současný vývoj na trhu práce i v hospodářství SR. Nejde o drastické změny. Nadále podporujeme přijímání a zaměstnávání pracovníků třetích zemí na území SR v souladu s potřebami trhu práce, zejména přijímání a zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků, vědeckých pracovníků, studentů i dalších kvalifikovaných migrantů. Migrace za prací v letech by měla být zaměřena na kompenzaci nedostatku konkrétní pracovní síly na trhu práce. Rozsah celkového zaměstnávání se bude odvíjet od situace na trhu práce, jeho potřeb a plnění kvalifikačních požadavků pro výkon zaměstnání. V případě výrazně nepříznivého vývoje na trhu práce nebo vývoje zaměstnávání cizinců bude stanoven roční maximální počet 11

13 zaměstnávání cizinců v rámci pracovněprávních vztahů i cizinců vyslaných k výkonu prací v rámci poskytování služeb na území SR. Podporujeme, aby poptávka zaměstnavatelů po pracovní síle v době globální finanční krize a hospodářské krize byla prioritně zabezpečována z domácích pracovních zdrojů, i vzhledem k návratu Slováků, kteří odešli za prací do členských států Evropské unie a třetích zemí. Důrazně se budeme zaměřovat na kontrolu uplatňování stejných pracovních podmínek, včetně odměňování, a budeme prověřovat, zda není uplatňován sociální dumping. Neumožňujeme, aby zaměstnávání cizinců na území Slovenska bylo realizováno prostřednictvím agentur dočasného zaměstnávání, aby nedocházelo k nekontrolovanému dovozu pracovní síly, která nebude mít uplatnění na pracovním trhu. Trváme na konkrétním zaměstnavateli, pracovním místě i výkonu práce. Budeme důsledně sledovat skutečný příliv imigrantů na území Slovenska a podle situace na trhu práce a vývoje hospodářství budeme migraci za prací hodnotit a v případě potřeby přehodnocovat. Slovensko se v roce 2008, v době před celosvětovou finanční krizí, stalo poprvé ve své historii v širší míře cílovou pracovní destinací pro ekonomické migranty. Ve srovnání s jinými členskými státy Evropské unie jsou jejich počty nízké, ale zaznamenávali jsme stálý dynamický růst (čtyřnásobek ve 12

14 srovnání s datem vstupu do Evropské unie). Největší zájem o práci na Slovensku projevili občané Rumunska, Maďarska, Polska a Česka. Z řad státních příslušníků třetích zemí převládal zájem občanů Ukrajiny a Vietnamu. Krize dnes snížila počet zahraničních pracujících na našem trhu práce. Když se nám podaří ji zažehnat, můžeme očekávat opět výraznější vzestup. Výrazně poklesl odchod občanů Slovenské republiky za prací do jiných členských států Evropské unie, protože si zájemcové nenašli v těchto státech práci. V tomto nepomohla významněji ani síť EURES. Novým migračním fenoménem byl ke konci roku 2008 návrat občanů Slovenské republiky ze zahraničí domů. Nejčastěji to byli Slováci žijící v zahraničí bez rodiny, kteří pracovali v České republice, ve Velké Británii, Irsku a v Maďarsku. Protože nás určitě čeká osud spolužití s cizinci v multikulturní zemi, zvažujeme na Slovensku vytvoření nového orgánu jako zastřešující instituce pro otázky migrace a integrace. Rovněž připravujeme národní koncepci integrace cizinců. Není možné hovořit o komplexní migrační politice bez koncepce a politiky integrace cizinců. Ráda bych poukázala a podělila se s vámi o jeden z příkladů, který potěší. Jde o lidi žijící na území Slovenska (někteří i s pasem 13

15 Slovenské republiky) původem z Afganistanu, kteří za poslední čtyři roky zrealizovali v zemi svého původu z prostředků oficiální slovenské rozvojové pomoci a ve spolupráci s rozvojovým programem Organizace spojených národů několik zajímavých a velmi prospěšných projektů na pomoc demokratizaci a rozvoji Afganistanu. Při využití lidského a odborného potenciálu těchto lidí se přitom vycházelo z předpokladu jejich dobré znalosti místního prostředí a kvalitních kontaktů s místními partnerskými organizacemi. Slovenští lékaři, právníci a stavební inženýři afgánského původu spolupracovali např. na výstavbě a kompletním materiálním vybavení základní školy v provincii Kunduz na severu Afganistanu. Dalším z takových projektů bylo zřízení endoskopické jednotky ve státní kábulské nemocnici s kompletním diagnostickým vybavením a zaškolením afgánského zdravotního personálu a vybudování laboratoře na testování stavebních materiálů na univerzitě v Herátu. Vážený pane ministře, dovolte mi na závěr ještě jednou Vám vyslovit poděkování za pozvání a popřát Vám všem úspěšné jednání zde v krásné Praze. Děkuji za pozornost. 14