Daniel Kopta, Martin Maršík. Úvod. Cíl a metodika

Transkript

1 VLIV STRUKTURY VÝROBY NA RIZIKO ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ # Daniel Kopta, Martin Maršík Úvod V rámci řešení výzkumného záměru MSM a ve spolupráci s Agrární komorou je na Katedře účetnictví a financí dlouhodobě prováděno hodnocení ekonomických výsledků zemědělských podniků. Z výsledků je patrné, že k objasnění řady ekonomických dějů nepostačují pouze výsledky standardních účetních výkazů, ale je třeba využít i data z kalkulací. Cíl a metodika Cílem šetření byl zjistit, nakolik struktura výroby ovlivňuje rentabilitu a rizikovost zemědělských podniků. Výběrový soubor a způsob stanovení struktury výroby Výběrový vzorek byl sestavený ze zemědělských podniků vedoucích podvojné účetnictví v letech 1996 až Databázi, kterou má ekonomická fakulta JU k dispozici, prošlo za tuto dobu 890 podniků. Vybráno bylo 58 podniků, které se statistického šetření účastnily alespoň po dobu pěti po sobě následujících let a poskytly (vedle údajů z finančních výkazů) i dostatek dat týkajících se kalkulací a rentability výroby jednotlivých komodit. Na základě objemu realizované produkce a průměrné realizační ceny (bez dotací) byla stanovena celková hodnota realizované produkce pro každou z komodit podniku. Součet takto získaných hodnot pak udával objem celkových provozních výnosů podniku ze zemědělské výroby. Podíl objemu dané komodity na celkových výnosech pak udával strukturu výroby. Vzhledem k rozsahu výrobní struktury byl sledován vliv pouze následujících komodit: mléko, hovězí maso, vepřové maso, brojleři, pšenice, ozimý ječmen, žito, oves, kukuřice na zrno, řepka, cukrovka a brambory. Způsob stanovení rentability podniku K vyhodnocení byly použity data z účetních výkazů. Za kritérium úspěšnosti byl brán kumulovaný hospodářský výsledek (součet zisků) za pět let sledování. Vzhledem k rozdílné velikosti podniků byl hospodářský výsledek vztažen k objemu aktiv v počátečním roce. Výsledná hodnota pak udávala množství zisku, které se podařilo vyprodukovat za pět let z původní koruny aktiv. Relativně dlouhé období pěti let bylo vybráno z důvodů vysoké variability hospodářského výsledku zemědělských podniků. Vysoká variabilita hospodářského výsledku vedla i k tomu, že závislost mezi strukturou výroby (podílem jednotlivých plodin na celkových tržbách) a celkovou rentabilitou byla počítána pomocí Spearmanova koeficientu, tedy nikoli pouze klasickým korelačním koeficientem 1. Strukturu databáze udává tabulka 1. # Příspěvek je součástí řešení výzkumného záměru MSM

2 Tabulka 1 - Struktura databáze sledovaných podniků podle dosažené pětileté rentability. Kumulovaná rentabilita za 5 let Počet podniků Počet podniků (absolutně) (relativně) Podniky s rentabilitou nad 25% 4 6,90% Podniky s rentabilitou od 10,01 do 25% 18 31,03% Podniky s rentabilitou od 0,00 do 10% 22 37,93% Podniky s rentabilitou od -10% do -0,01% 9 15,52% Podniky s rentabilitou od -25% až -10,01% 3 5,17% Podniky s rentabilitou pod -25% 2 3,45% Celkem ,00% Způsob vymezení a identifikace problémových podniků Již předcházející šetření 2,3) prokázalo, že zemědělské podniky jsou ohroženy jednak dlouhodobě zápornou rentabilitou. Tato záporná rentabilita vede k zániku podniku z důvodu nemožnosti prosté reprodukce a obnovy dlouhodobého majetku. Dalším problémem podniků jsou prudké a náhlé výkyvy v provozním hospodářském výsledku při vysoké zadluženosti (to vede ke ztrátě platební schopnosti). Vymezení problémových podniků z těchto možných ohrožení vycházelo. Za problémové byly pokládány subjekty, které byly po celou dobu sledování ztrátové (respektive u kterých byl součet hospodářských výsledků za 5let šetření záporný) a také subjekty, které byly sice v pětiletém souhrnu rentabilní, ale alespoň jeden rok vykázaly záporné cash flow (EBIT + odpisy +tvorba rezerv a opravných položek +změna ČPK). Těmto podnikům hrozila likvidace z důvodu ztráty solventnosti a akutní platební neschopnosti. Zkušenosti z předcházejícího šetření prokázaly, že podniky s kombinovaným ohrožením (dlouhodobě záporná rentabilita a záporné cash flow) odpovídají první kategorii, tj. jejich ztráta nestačí pokrýt ani odpisy. Vlastní analýza závislosti rentabilita a rizika na výrobní struktuře Závislost mezi výrobní strukturou a případným ohrožením podniku byla analyzována porovnáním skupiny bezproblémových podniků se skupinou podniků ohrožených. Výsledky a diskuse Z tabulky 2 je patrné, že podniky ohrožené dlouhodobě zápornou rentabilitou jsou zaměřeny více na živočišnou výrobu. Podíl výnosů za tyto komodity na celkovém objemu tržeb je oproti průměrnému podniku vyšší o 14 procentních bodů v případě mléka a o 12 % bodů v případě hovězího masa. Odpovídajícím způsobem se měnil i podíl a struktura rostlinné výroby. Průkazný je zejména pokles významu pšenice a úplné vymizení kukuřice a cukrovky. Naopak došlo k mírnému nárůstu podílu ozimého ječmene. Z uvedené struktury výnosů je patrné, že tyto podniky se budou nacházet zejména v podhorských a horských oblastech. 136

3 Tabulka 2 - Struktura výroby bezproblémových, ohrožených podniků (data za nejdůležitější komodity) Kategorie podniků Bezproblémové podniky Podniky ohrožené výkyvy cash flow Počet podniků Komodita Podíl komodity na celkových výnosech Podíl komodity na celkových výnosech Podíl komodity na celkových výnosech Mléko 22,25% 36,40% 12,30% Skot 6,10% 20,80% 5,10% Prasata 8,17% 0,00% 2,02% Brojleři 1,00% 0,00% 0,00% Pšenice 17,93% 6,40% 26,70% Žito 1,20% 1,90% 0,70% Ječmen 12,20% 13,00% 7,30% Oves 1,33% 2,50% 0,20% Kukuřice 6,07% 0,00% 11,10% Řepka 9,93% 3,20% 17,80% Cukrovka 3,13% 0,00% 9,20% Brambory 5,93% 11,60% 0,10% Výrobní struktura podniků ohrožených výkyvy cash flow odpovídá produkčním oblastem. Nejvýznamnějším rozdílem je zejména vyšší objem výnosů za ozimou pšenici, kukuřici na zrno a řepku. Vyššího podílu na celkových výnosech dosahují tyto podniky také u cukrovky. Naproti tomu chybí výroba brambor a nižší je podíl výnosů z živočišné výroby. Tabulka 3 - Korelace mezi podílem plodiny ve výrobním mixu a dosaženou rentabilitou Komodita Korelační koeficient mezi podílem plodiny a rentabilitou podniku Koeficient determinace mezi podílem plodiny a rentabilitou podniku Hodnota Spearmanova korelačního koeficientu Prokázaná statistická závislost Mléko -0,1204 0,0143-0,2250 ANO Skot 0,0393 0,0015 0,0120 NE Prasata 0,0011 0,0000 0,0130 NE Brojleři 0,0033 0,0000 0,0210 NE Pšenice 0,1252 0,0157 0,1630 NE Žito 0,0261 0,0007 0,0350 NE Ječmen 0,0366 0,0013 0,0440 NE Oves 0,0041 0,0000 0,0120 NE Kukuřice 0,0821 0,0067 0,0990 NE Řepka -0,0601 0,0036 0,0780 NE Cukrovka 0,0452 0,0021 0,1540 NE Brambory 0,0242 0,0006 0,0320 NE V tabulce 3 jsou uvedeny hodnoty korelačního a Spearmanova koeficientu vyjadřující závislost mezi podílem dané komodity, a celkovou dlouhodobou rentabilitou podniku. U obou typů koeficientů vycházejí velmi nízké hodnoty. Výjimkou je výroba mléka, u které vyšší specializace na tuto komoditu prokazatelně snižuje dosahovanou rentabilitu. Těsně pod 137

4 hranicí statistické průkaznosti jsou ještě korelace u ozimé pšenice a cukrovky. U těchto plodin lze předpokládat, že s jejich vyšším zastoupením celková rentabilita roste. Vyšší podíl plodiny na celkových výnosech nemusí ještě znamenat, že je celková rentabilita podniku ovlivněna právě touto komoditou. Výnosností výroby jednotlivých produktů se zabývá tabulka číslo 4. V ní jsou porovnány výsledky pětiletých průměrů rentability tržeb u bezproblémových a ohrožených podniků. U podniků ohrožených výkyvy cash flow je navíc uvedena i rentabilita výroby komodit v roce, v němž k ohrožení došlo. Tabulka 4 - Rentabilita tržeb analyzovaných komodit Kategorie podniků Bezproblémové podniky Podniky ohrožené nízkou rentabilitou Podniky ohrožené výkyvy cash flow Počet podniků Komodita tržeb (průměr za 5 let) tržeb (průměr za 5 let) tržeb (průměr za 5 let) tržeb v roce záporného cash flow) Mléko -7,27% -9,30% -6,33% -6,52% Skot 2,23% 3,70% -3,45% -4,71% Prasata 11,30% x. 7,20% 6,87% Brojleři 5,60% x. x. x. Pšenice 12,08% 4,23% 20,88% -28,40% Žito 14,75% 7,91% 8,69% 7,54% Ječmen 9,20% 8,90% 13,64% -10,72% Oves 12,30% 7,62% x. x. Kukuřice 22,60% x. 29,80% -12,33% Řepka 11,54% -3,43% 18,45% -36,96% Cukrovka 14,66% x. 22,08% 15,50% Brambory 12,97% 11,37% x. x. Zajímavým výsledkem z tabulky 4 je fakt, že výnosnost jednotlivých komodit u podniků ohrožených nízkou rentabilitou odpovídá zhruba výsledkům subjektů z bezproblémové skupiny. Významně pod odvětvovým průměrem je pouze rentabilita výroby pšenice (i ta je však dlouhodobě kladná) a řepky. Obě tyto komodity však zajišťují pouze malou část podnikových výnosů a tak je jejich vliv na celkovou rentabilitu nízký. Kumulovaná ztráta za pět let šetření dosáhla u řepky pouze 503 tis. Kč (viz tabulka 5). Hlavní příčinou ztráty těchto podniků je zaměření na nerentabilní výrobu mléka. Vzhledem k tomu, že tyto podniky hospodaří převážně ve vyšších nadmořských výškách je případná změna struktury výroby a vyšší zaměření na rostlinnou produkci nereálná. Určitým řešením by mohlo být rozšíření výroby hovězího masa, kde rentabilita této komodity je nad odvětvovým průměrem. U podniků ohrožených výkyvy cash flow byla rentabilita výroby jednotlivých komodit často nad dlouhodobým průměrem odvětví (to odpovídalo datům z finančních výkazů, podle kterých je kumulovaná pětiletá rentabilita těchto podniků nadprůměrná). Problémem však je vysoká variabilita dominantních komodit: ozimé pšenice, řepky, částečně i ječmene. Výkyvy hektarových výnosů i realizačních cen srazily rentabilitu tržeb těchto komodit v některých letech až na 36% u řepky a 28% u pšenice. To představovalo ztráty ve výši -9,8 a -8,5 mil Kč jen za tyto komodity. Celková ztráta pak dosáhla takřka 20,5 mil Kč. Takto významný výkyv příjmů vedl k zápornému provoznímu cash flow ohrožujícímu existenci podniku. Situaci zhoršuje vyšší zadlužení této kategorie podniků. Řešením pro tyto subjekty je ve snižování zadluženosti. Nižší zadluženost tak eliminuje dopad provozního rizika. Teoreticky 138

5 možné je i rozšíření struktury živočišné výroby (byť za cenu poklesu celkové rentability), která zajišťuje pravidelný peněžní příjem v době krize. Tabulka 5 - Struktura průměrného ročního zisku zemědělských podniků dle kategorií (v tis. Kč) Podniky ohrožené výkyvy cash flow Bezproblémové Podniky ohrožené Kategorie podniků podniky nízkou rentabilitou Zisk v průměrném roce Zisk v krizovém roce Mléko Skot Prasata 982 x Brojleři 60 x x x Pšenice Žito Ječmen Oves x x Kukuřice x Řepka Cukrovka Brambory x x Závěr V předloženém článku jsou prezentovány výsledky analýzy vlivu výrobkové struktury na rentabilitu a riziko zemědělských podniků. Nejprve jsou definovány možné druhy ohrožení zemědělských podniků. Z šetření vyplývá, že jsou zemědělské podniky ohrožovány jednak trvale zápornou rentabilitou (neumožňující ani základní obnovu majetku), a jednak prudkými výkyvy cash flow (při jinak dlouhodobě kladné rentabilitě), vedoucími k dočasné ztrátě solventnosti. Z porovnáním takto definovaných kategorií je patrné, že podniky ohrožené nedostatečnou rentabilitou jsou úzce zaměřeny na živočišnou výrobu, zejména na výrobu mléka. Z šetření nevyplývají významnější rozdíly v rentabilitě výroby této komodity (výroba mléka je ztrátová u všech kategorií podniků). Rostlinná výroba je soustředěna na pěstování brambor a ozimého ječmene. Rentabilita tržeb těchto rostlinných komodit je kladná, byť se pohybuje pod odvětvovým průměrem. Výsledná ztráta je způsobena zejména výraznějším zaměřením na výrobu ztrátového mléka (nižší rentabilita rostlinné výroby situaci jen zesiluje). Podniky ohrožené výkyvy cash flow jsou zaměřeny na rostlinnou výrobu. Hlavní objem tržeb zajišťuje výroba pšenice (28% z celkových tržeb), řepky (17% z celkových tržeb) a částečně i cukrové řepy a kukuřice. Dlouhodobá rentabilita těchto podniků je dokonce nad odvětvovým průměrem. Podniky jsou však ohroženy výkyvy v rentabilitě dominantních komodit. Rentabilita tržeb v krizových letech poklesla až na -28% u pšenice, a na -36% u řepky. To představovalo ztráty ve výši -9,8 a -8,5 mil Kč jen za tyto komodity. Celková ztráta pak dosáhla takřka 20,5 mil Kč. Takto významný výkyv příjmů vedl k zápornému provoznímu cash flow ohrožujícímu existenci podniku. 139

6 Literatura [1] HEBÁK,P.; HUSTOPECKÝ,J.: Vícerozměrné statistické metody, SNTL, Praha, 1987, ISBN : [2] KOPTA, D.: Possibilities of financial health indicators used for prediction of future development of agricultural enterprises, Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), 55, 2009(3): ,, ISSN X, ČAZV Praha [3] STŘELEČEK F., LOSOSOVÁ J., ZDENĚK R., (2007): Economic results of agricultural enterprises in 2005, Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), 53, 2007(5): , ISSN X, ČAZV Praha. 140

7 Title: The affect of structure of production on risk of agricultural firm Název: Vliv struktury výroby na riziko zemědělských podniků Author/s: Daniel Kopta, Martin Maršík Abstract: In above mentioned article are presented results of analisys of affect of structure of production on profitability and risk of agricultural firms. As possible threats for firms have been choosen following indicators: persistently low profitability and unexpected fluctuations in operating cash flow. Firms with risk of permanent loss are characterized by focus on livestock production, especially on milk production. Crop production is focused on production of winter barely and potatos. Profitability of sales of milk and crop products corresponds with the sectoral averages. Lower than sectoral averages is only in wheat and rape. Resulting loss is given especially by strukture of production (focus on the production of loss-making milk). Business, threated by fluctuations of cash flow, are focused especially on crop production. Main volume of sales provides is given by production of wheat and rape. Long-term profitability of these firms is above the sectoral average, but dominant crops are characterized by steep declines in sales year. Abstrakt: V předloženém článku jsou prezentovány výsledky analýzy vlivu výrobkové struktury na rentabilitu a riziko zemědělských podniků. Jako možné druhy ohrožení podniků byly určeny trvale nízká rentabilita a náhlé výkyvy provozního cash flow. Podniky ohrožené trvalou ztrátou jsou charakterizovány zaměřením na živočišnou výrobu, zejména na výrobu mléka. Rostlinná výroba se soustřeďuje na pěstování brambor a ozimého ječmene. Rentabilita tržeb za mléko odpovídá odvětvovým průměrům, také rentabilita tržeb komodit rostlinné výroby odpovídá průměru (nižší je pouze u pšenice a řepky). Výsledná ztráta je dána zejména strukturou výroby (zaměřením na výrobu ztrátového mléka). Podniky ohrožené výkyvy cash flow se soustřeďují zejména na rostlinnou výrobu. Hlavní objem tržeb zajišťuje výroba pšenice a řepky. Dlouhodobá rentabilita těchto podniků je nad odvětvovým průměrem, dominantně pěstované plodiny jsou však typické prudkými meziročními propady tržeb. V krizových letech dosahovala ztráta z provozní činnosti až -20,5 mil Kč, vedla k zápornému provoznímu cash flow ohrožujícímu existenci podniku. Key words: Agricultural firms, financial health, financial analysis, risk, profitability, structure of production Klíčová slova: zemědělský podnik, finanční zdraví, finanční analýza, riziko, rentabilita, struktura výroby Contact Ing. Daniel Kopta, Ph,D Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta, KUF Studentská 13, České Budějovice kopta@ef.jcu.cz 141