Dlouhodobý majetek a jeho využití u podniků s ohroženým finančním zdravím

Transkript

1 The International Scientific Conference INPROFORUM 2013, , ISBN Dlouhodobý majetek a jeho využití u podniků s ohroženým finančním zdravím Daniel Kopta1 Abstract: V předloženém článku jsou prezentovány výsledky analyzující vývoj dlouhodobého majetku u zemědělských podniků s ohroženým finančním zdravím. Zemědělské jsou ohrožovány jednak trvale zápornou rentabilitou, a jednak prudkými výkyvy cash flow (při jinak dlouhodobě kladné rentabilitě), vedoucími k dočasné ztrátě solventnosti. Z šetření vyplývá nárůst hodnoty majetku u bezproblémových podniků. U podniků s nízkou rentabilitou hodnota majetku stagnuje. Rozdíl je také ve struktuře nově nabytého majetku. U bezproblémových podniků (a u podniků ohrožených ztrátou solventnosti) roste rovnoměrně objem dlouhodobého i krátkodobého majetku. U podniků se zápornou rentabilitou se zvyšuje podíl oběžného majetku. Pro všechny sledované bezproblémové kategorie platí, že roste podíl samostatných movitých věcí, pozemků a pěstitelských celků trvalých porostů. U podniků s problematickou rentabilitou podíl budov. Během sledovaného období nebyl patrný významný rozdíl ve změně využití dlouhodobého majetku. Fondová účinnost však vykazuje vysokou variabilitu. Key words: dlouhodobý hmotný majetek fondová účinnost investice zemědělství JEL Classification: G30 G33 1 Úvod Dlouhodobý hmotný majetek je jedním z hlavních faktorů ovlivňující fungování celého podniku. Výše tohoto majetku, jeho struktura a způsob využití patří mezi základní faktory, které způsobem ovlivňují dosahovanou rentabilitu podniku. Je proto nutné, hledat optimální výši DHM, která by na jedné straně zajistila plynulost výroby a přitom nesnižovala rentabilitu podnikových aktiv nadbytečnou vázaností kapitálu v této složce majetku. Tento problém je o to naléhavější, pokud analyzujeme, u kterých je finanční zdraví již podlomeno. Tento článek si klade za cíl: Porovnat rozdíly v objemu dlouhodobého majetku a ve způsobu jeho využití u podniků s ohroženým finančním zdraví, oproti podnikům bezproblémovým. Určit nakolik tyto rozdíly ve struktuře a využití majetku ovlivňují rentabilitu a rizikovost sledovaných podniků. 2 Materiál a metodika Výběrový soubor Výběrový vzorek byl sestavený ze zemědělských podniků vedoucích podvojné účetnictví v letech 2004 až Bylo vybráno 69 podniků, které se statistického šetření účastnily alespoň po dobu pěti po sobě následujících let. Podniky byly rozčleněny (vedle stupně ohrožení finančního zdraví) také podle nadmořské výšky. Motivací pro toto rozdělení byla snaha eliminovat vliv výrobního zaměření (ovlivněného zejména nadmořskou výškou podniku) na způsob i výsledky hospodaření. Podniky byly roztříděny podle nadmořské výšky do těchto tří intervalů 0;450), 450;600) a 600; ). Tyto kategorie podniků vycházejí z původního rozčlenění databáze, používaného před rokem Autor si uvědomuje, že neodpovídají zcela současným kritériím stanovení LFA. Na druhou stranu, toto členění umožňuje ( jako alternativa k nově stanovenému rozčlenění) komparaci s výsledky publikovanými před vstupem ČR do Evropské unie. Ze stylistických důvodů je oblast v interval 0;450) pojmenována jako produkční, oblast v intervalu 450;600) je nazývána přechodná a hospodařících v oblastech s průměrnou nadmořskou výškou nad 600 metrů tvoří oblast marginální. 1 Ing. Daniel Kopta, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, Katedra účetnictví a financí, Studentská 787/13, České Budějovice, kopta@ef.jcu.cz

2 D. Kopta 116 Způsob vymezení a identifikace problémových podniků Pojem riziko nemá ve finanční teorii zcela jednoznačnou definici. Jeden z přístupů definuje riziko, jako neznalost budoucích jevů. Druhý z přístupů rozděluje pojmy nejistota (nemožnost odhadnout budoucí výsledky ) a riziko (kvantifikovatelná možnost, že skutečné výsledky se budou odchylovat od očekávaných). (Chavas, 2004) Tento článek předpokládá možnost kvantifikace rizika a vychází teda z druhého pojetí pojmu. Situace v zemědělství je charakterizována vysokým podíle externích rizikových faktorů (vliv cen, výkyvy počasí) (Hardaker, 2004) a navíc je komplikována faktem, že je nutno u rizika rozlišit variabilitu mezipodnikovou danou zejména lokálními vlivy počasí, a variabilitu časovou danou globálním trendem například cenového vývoje. (Špička, 2012) V článku je riziko hodnoceno v časovém hledisku. Riziko je počítáno pro každý podnik v pětiletém časovém horizontu. Již předcházející šetření prokázalo (Kopta 2009), že zemědělské jsou ohroženy dlouhodobě zápornou rentabilitou. Tato záporná rentabilita vede k zániku podniku z důvodu nemožnosti prosté reprodukce a obnovy dlouhodobého majetku. Dalším problémem podniků jsou prudké a náhlé výkyvy v provozním hospodářském výsledku při vysoké zadluženosti, tato volatilita výnosů vede často ke ztrátě platební schopnosti. Vymezení problémových podniků z těchto možných ohrožení vycházelo. Za problémové byly pokládány subjekty, které byly po celou dobu sledování ztrátové (respektive u kterých byl součet hospodářských výsledků za 5let šetření záporný) a také subjekty, které byly sice v pětiletém souhrnu rentabilní, ale alespoň jeden rok vykázaly záporné cash flow (EBIT + odpisy +tvorba rezerv a opravných položek +změna ČPK). Těmto podnikům hrozila likvidace z důvodu ztráty solventnosti a akutní platební neschopnosti. Podniky s kombinovaným ohrožením jsou řazeny do první kategorie. Předcházející šetření prokázalo, že typově odpovídají podnikům s podlomenou rentabilitou, ale jejich ztráta je natolik veliká, že nestačí pokrýt ani odpisy. Podniků ohrožených zápornou rentabilitou bylo identifikováno 12 ( z toho 3 z horské a 9 z přechodné oblasti), podniků s problematickou platební schopností bylo identifikováno 7 (všechny v produkční oblasti). V případě mezipodnikového srovnávání je proto kategorie nesolventních podniků porovnávána s oblastí produkční, a kategorie nerentabilních podniků s kategorií horskou a podhorskou. Stanovení hodnoty vývoje dlouhodobého majetku a jeho struktury Vývoj absolutní hodnoty těchto položek byl popsán pomocí bazického indexu. Způsob zpracování průměrných hodnot ukazatelů za jednotlivé sledované kategorie zemědělských podniků se v případě poměrových ukazatelů lišil od způsobu výpočtu ukazatelů absolutních, či rozdílových. Zatímco se absolutní ukazatele za sledovanou kategorii počítaly prostým průměrem, pro výpočet poměrových ukazatelů byl použit průměr vážený. Vahou byla velikost extenzivních ukazatelů. Struktura jednotlivých složek dlouhodobého majetku byla analyzována podílem jednotlivých složek na objemu dlouhodobého hmotného majetku (100%). Alternativní způsob výpočtu (tj. porovnání k velikosti dlouhodobého majetku celkem) znemožňovala vysoká mezipodniková (i meziroční) variabilita podílu dlouhodobého finančního majetku. Pokud by byla jako základ použita hodnota dlouhodobého majetku celkem, většinu změn ve struktuře majetku by způsobovalo právě kolísání objemu dlouhodobých cenných papírů, nedž vlastní změny hmotného majetku. Tuto skutečnost opět potvrdilo již předešlé šetření. (Maršík 2009) Relativní stáří (odepsanost) dlouhodobého majetku Relativní stáří bylo vypočteno jako podíl oprávek a hodnoty majetku v brutto cenách Hodnota ukazatele udává kolik procent majetku již bylo odepsáno. Odepsanost majetku bývá obvykle pokládána za ukazatel vyjadřující schopnost podniku obnovovat své zdroje (čím je vyšší odepsanost, tím podnik hůře obnovuje svůj dlouhodobý majetek). Šetření prokázalo, že tato, jinak všeobecně uznávaná definice, neodpovídá současné situaci zemědělských podniků, kdy u těchto podniků dochází jak k růstu hodnoty majetku, tak k nárůstu jeho relativního stáří. Důvodem pro tento fakt jsou značné změny ve struktuře majetku ve prospěch samostatných movitých věcí s kratší dobou odepisování. Využití dlouhodobého majetku K hodnocení řízení aktiv v podniku lze využít ukazatelů rychlosti obratu nebo jejich reciproké hodnoty ukazatelů relativní vázanosti aktiv. Přičemž ukazatele rychlosti obratu udávají fondovou účinnost, tedy množství výnosů vyprodukovaných z 1 koruny podnikových aktiv. Ukazatel vázanosti aktiv vyjadřuje fondovou náročnost tedy množství aktiv potřebných k dosažení 1 Kč výnosů. Pro účely šetření byla počítána ve všech případech rychlost obratu. Zároveň byla stanovena hodnota ukazatele technického vybavení práce.

3 Dlouhodobý majetek a jeho využití u podniků s ohroženým finančním zdravím Výsledky Hodnota dlouhodobého majetku zemědělských podniků Z tabulky číslo 1 je patrné, že u bezproblémových podniků dochází k nárůstu hodnoty majetku a to u všech kategorií nadmořské výšky. Dynamika tohoto nárůstu je však záporně korelována s nadmořskou výškou a s jejím růstem klesá. Podniky ohrožené ztrátou solventnosti zvyšují hodnotu majetku zhruba stejným způsobem jako bezproblémové. Výrazný rozdíl je však patrný u podniků se zápornou rentabilitou. Hodnota aktiv u těchto podniků stagnuje. Vezmeme-li v úvahu průměrnou inflaci mezi roky je vidět pokles reálné hodnoty majetku. Z šetření bezproblémových podniků vyplývá nárůst hodnoty majetku ve všech kategoriích. Tento nárůst je nejvýraznější u podniků hospodařících v nižších nadmořských výškách, a s rostoucí nadmořskou výškou klesá. U podniků ohrožených ztrátou solventnosti získané výsledky odpovídají nadmořské výšce. U podniků ohrožených zápornou rentabilitou je nárůst hodnoty majetku statisticky průkazně nižší. Rozdíl je také ve struktuře nově nabytého majetku. Zatímco u bezproblémových podniků (zejména v produkční a v přechodné oblasti) roste rovnoměrně jak hodnota dlouhodobého, tak oběžného majetku, u podniků s nízkou rentabilitou tvoří většinu nově získaného majetku oběžná aktiva. Rozdílně se vyvíjela také struktura majetku, zatímco u podniků v nadmořských výškách do 450 a od 450 do 600 metrů zůstával podíl oběžného a dlouhodobého majetku zhruba vyrovnaný. U podniků s nadmořskou výškou nad 600 metrů a u podniků s problematickou rentabilitou došlo k nárůstu podílu oběžného majetku. Rozdíl mezi bezproblémovými a se zápornou rentabilitou je patrný také při sledování objemu dlouhodobého finančního majetku. Bezproblémové v této kategorii zaznamenaly nárůst (opět záporně korelovaný s rostoucí nadmořskou výškou. U ztrátových podniků tako kategorie majetku téměř chybí. To by mohlo svědčit pro to, že tyto subjekty již vyčerpaly rezervy hospodaření a hrozí jim bezprostřední zánik. Tabulka 1 Vývoj hodnoty majetku zemědělských podniků a jeho struktury Produkční oblast Přechodná oblast Marginální oblast Nesolventní Neren tabilní Ukazatel Index 2010/20 04 Aktiva ,45 Dlouhodobý majetek ,44 % 55,30% 55,84% 55,71% 55,29% 55,38% 55,12% 55,01% x Oběžný majetek ,46 % 44,70% 44,16% 44,29% 44,71% 44,62% 44,88% 44,99% x Aktiva ,41 Dlouhodobý majetek ,43 % 58,17% 58,60% 59,75% 58,34% 58,12% 59,03% 58,97% x Oběžný majetek ,38 % 41,83% 41,40% 40,25% 41,66% 41,88% 40,97% 41,03% x Aktiva ,16 Dlouhodobý majetek ,22 % 55,86% 56,64% 58,85% 57,57% 57,99% 58,08% 58,78% x Oběžný majetek ,08 % 44,14% 43,36% 41,15% 42,43% 42,01% 41,92% 41,22% x Aktiva ,47 Dlouhodobý majetek , 37 % 55,44% 56,13% 55,88% 55,39% 55,51% 55,17% 55,29% x Oběžný majetek ,48 % 44,56% 43,87% 44,12% 44,61% 44,49% 44,83% 44,71% x Aktiva ,00 Dlouhodobý majetek ,93

4 D. Kopta 118 % 56,17% 55,62% 54,89% 53,33% 52,55% 52,78% 52,15% x Oběžný majetek ,09 % 43,83% 44,38% 45,11% 46,67% 47,45% 47,22% 47,85% x Struktura dlouhodobého hmotného majetku Vývoj struktury dlouhodobého majetku je zobrazen v tabulce číslo 2. Ve všech bezproblémových oblastech dochází k obdobnému vývoji, byť vždy s jinou dynamikou. Dochází k relativnímu poklesu podílu budov a hodnoty základního stáda. Největší dynamiku vykazuje nárůst hodnoty pozemků a zvyšuje i hodnota samostatných movitých věcí. Struktura majetku u podniků s problematickou solventností odpovídá podnikům bezproblémovým. Podniky se zápornou rentabilitou relativně zvyšují hodnotu pozemků, staveb a budov. Hodnota samostatných movitých věcí klesá jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Tabulka 2 Vývoj hodnoty dlouhodobého majetku a jeho struktury Produkční oblast Přechodná oblast Marginální oblast Nesolventní Nerentabilní Kategorie majetku Budovy a stavby % 67,05% 66,79% 65,51% 62,85% 61,25% 58,14% 56,33% Samostatné movité věci 19,89% 19,15% 19,88% 22,27% 23,15% 24,42% 25,78% Základní stádo 7,82% 7,13% 6,86% 6,47% 6,14% 6,28% 6,05% Pozemky a pěstitelské celky 5,25% 6,92% 7,76% 8,42% 9,46% 11,16% 11,84% Budovy a stavby 71,12% 66,47% 63,65% 64,58% 65,15% 64,29% 64,38% Samostatné movité věci 19,11% 20,47% 21,70% 22,56% 22,78% 23,89% 24,12% Základní stádo 8,36% 8,39% 8,73% 7,62% 7,88% 8,03% 8,13% Pozemky a pěstitelské celky 1,41% 4,66% 5,92% 5,24% 4,19% 3,79% 3,37% Budovy a stavby 67,64% 68,71% 67,56% 62,71% 61,97% 61,31% 62,03% Samostatné movité věci 18,38% 17,42% 19,37% 22,03% 22,13% 22,44% 22,65% Základní stádo 10,17% 8,71% 8,23% 7,58% 7,68% 7,03% 6,59% Pozemky a pěstitelské celky 3,81% 5,16% 4,84% 7,68% 8,22% 9,22% 8,73% Budovy a stavby 68,97% 68,51% 69,52% 69,32% 71,31% 72,56% 73,72% Samostatné movité věci 17,64% 16,68% 16,20% 18,00% 17,70% 17,59% 15,95% Základní stádo 8,77% 8,23% 7,93% 6,52% 7,52% 6,75% 5,58% Pozemky a pěstitelské celky 4,63% 6,58% 6,35% 6,17% 3,47% 3,09% 4,76% Budovy a stavby 64,56% 63,22% 56,65% 61,48% 58,14% 50,68% 50,26% Samostatné movité věci 21,57% 21,26% 24,18% 27,14% 28,13% 25,67% 29,59% Základní stádo 11,36% 7,59% 11,58% 6,71% 7,59% 7,10% 10,07% Pozemky a pěstitelské celky 2,51% 7,93% 7,58% 4,67% 6,14% 16,54% 10,07%

5 Dlouhodobý majetek a jeho využití u podniků s ohroženým finančním zdravím 119 Relativní stáří (odepsanost) dlouhodobého majetku Relativní stáří majetku roste ve všech sledovaných oblastech (viz. tabulka číslo. Nejvíce odepsaný majetek (a zároveň nejrychlejší nárůst odepsanosti) mají z čistě produkčních oblastí. S rostoucí nadmořskou výškou a s poklesem rentability (problematické ) odepsanost majetku klesá. Odepsanost majetku bývá obvykle pokládána za ukazatel vyjadřující schopnost podniku obnovovat své zdroje (čím je vyšší odepsanost, tím podnik hůře obnovuje svůj dlouhodobý majetek). Tato, jinak všeobecně uznávaná definice, neodpovídá zcela současné situaci zemědělských podniků. U bezproblémových podniků jde nárůst odepsanosti v souladu se změnou struktury dlouhodobého majetku a souvisí s nárůstem podílu samostatných movitých věcí( s kratší dobou odepisování), výsledkem je pak nárůst odepsanosti při rostoucím objemu dlouhodobého majetku. U podniků s problematickou rentabilitou lze přijmout klasické vysvětlení o nedostatku zdrojů na obnovu (nárůst odepsanosti spojený s poklesem hodnoty majetku a s nárůstem relativního podílu dlouho odepisovaného majetku (zejména staveb, budov, apod.). Nesolventní svým charakterem zcela odpovídají podnikům bezproblémovým. Žádné, nebo jen bezvýznamné rozdíly oproti zdravým podnikům u tohoto typu ohrožení komplikují tvorbu predikčního modelu umožňujícího takovéto ohrožení předpovídat. Tabulka 3 Relativní stáří (odepsanost) dlouhodobého hmotného majetku Oblast /2004 Produkční oblast 48,49% 52,05% 53,42% 57,17% 58,15% 59,14% 59,88% 123,49% Přechodná oblast 48,30% 49,21% 50,12% 51,03% 52,33% 53,87% 55,42% 114,74% Marginální oblast 52,93% 53,34% 53,75% 54,17% 55,28% 55,99% 57,12% 107,92% Nesolventní 52,39% 50,08% 50,74% 51,40% 52,61% 53,73% 55,07% 105,12% Nerentabilní 48,88% 54,38% 54,00% 61,76% 58,70% 61,46% 62,40% 127,66% Využití dlouhodobého majetku Hodnota ukazatele je charakterizována vysokou variabilitou. To je způsobeno kolísáním výnosů ze zemědělské výroby. Kolísání fondové účinnosti není přitom výraznější než variabilita využití oběžného majetku (viz tabulka číslo. Tento výsledek bylo možno předpokládat a svědčí o omezených možnostech zemědělských podniků ovlivnit výši oběžného majetku a zásob (zejména zvířat ve výkrmu) v souvislosti se změnou tržní poptávky (tj. s velikostí výnosů). V žádné ze sledovaných oblastí nelze vypozorovat výrazný trend ve využití dlouhodobého majetku. Hodnoty fondové účinnosti oscilují po celé období okolo stejných hodnot. Hodnota ukazatele přitom s klesající nadmořskou výškou roste. Hodnota ukazatele u problematických podniků odpovídá zdravým podnikům ve shodné nadmořské výšce. Tabulka 4 Ukazatele aktivity zemědělských podniků Produkční oblast Přechodná oblast Marginální oblast 1 Nesolventní Ukazatel /04 Rychlost obratu 0,77 0,73 0,73 0,76 0,78 0,75 0,78 1,01 Fondová účinnost 1,39 1,31 1,31 1,37 1,41 1,35 1,41 1,01 Rychlost obratu OM 1,72 1,66 1,65 1,69 1,73 1,67 1,73 1,01 Tech vybavení práce 701,3 784,4 817,8 922,1 946,4 910,0 946,4 1,35 Rychlost obratu 0,67 0,63 0,61 0,64 0,66 0,63 0,68 1,01 Fondová účinnost 1,15 1,07 1,03 1,09 1,12 1,07 1,16 1,01 Rychlost obratu OM 1,6 1,52 1,53 1,53 1,58 1,51 1,63 1,02 Tech vybavení práce 805,2 894,0 912,3 1124,6 1159,7 1107,0 1194,9 1,48 Rychlost obratu 0,66 0,6 0,59 0,65 0,65 0,68 0,62 0,94 Fondová účinnost 1,18 1,05 1 1,13 1,13 1,18 1,08 0,91 Rychlost obratu OM 1,49 1,38 1,44 1,54 1,54 1,61 1,47 0,99 Tech vybavení práce 808,0 792,1 875,1 992,6 992,6 1038,4 946,8 1,17 Rychlost obratu 0,79 0,77 0,73 0,80 0,81 0,79 0,79 1,00 Fondová účinnost 1,42 1,32 1,31 1,38 1,41 1,38 1,44 1,01 Rychlost obratu OM 1,74 1,69 1,65 1,73 1,75 1,70 1,76 1,02

6 D. Kopta 120 Tech vybavení práce 704,9 801,6 848,6 955,4 948,3 929,4 988,9 1,40 Nerentabilní Rychlost obratu 0,63 0,57 0,59 0,63 0,62 0,64 0,59 0,94 Fondová účinnost 1,14 1,04 1,00 1,09 1,10 1,17 1,06 0,92 Rychlost obratu OM 1,47 1,36 1,44 1,50 1,50 1,58 1,44 0,98 Tech vybavení práce 795,6 780,8 873,8 981,8 976,1 1015,9 934,4 1,17 4 Závěr V předloženém článku jsou prezentovány výsledky charakterizující vývoj dlouhodobého majetku (a jeho využití) u zemědělských podniků ohrožených nízkou rentabilitou, nebo ztrátou solventnosti. Z šetření bezproblémových podniků vyplývá nárůst hodnoty majetku ve všech kategoriích. Tento nárůst je nejvýraznější u podniků hospodařících v nižších nadmořských výškách, a s rostoucí nadmořskou výškou klesá. U podniků ohrožených ztrátou solventnosti získané výsledky odpovídají nadmořské výšce. U podniků ohrožených zápornou rentabilitou je nárůst hodnoty majetku statisticky průkazně nižší. Rozdíl je také ve struktuře nově nabytého majetku. Zatímco u bezproblémových podniků (zejména v produkční a v přechodné oblasti) roste rovnoměrně jak hodnota dlouhodobého, tak oběžného majetku, u podniků s nízkou rentabilitou tvoří většinu nově získaného majetku oběžná aktiva. V souvislosti s nárůstem dlouhodobého majetku a se změnou jeho struktury je nutno posuzovat i změny relativního stáří majetku. Šetření prokázalo, ohrožené nízkou rentabilitou vykazují paradoxně nižší relativní odepsanost. Naopak s rostoucí odepsaností se rentabilita aktiv zvyšuje. Vysvětlení je možno hledat ve struktuře dlouhodobého majetku. Zatímco neohrožovaných podniků lze růst relativního stáří majetku připsat na vrub změně struktury dlouhodobého majetku směrem k aktivům z nižších (rychleji odepisovaných) odpisových tříd (roste podíl samostatných movitých věcí). U rentabilitou ohrožených podniků je nárůst relativního stáří nižší, a je jednoznačně způsoben nedostatkem prostředků na obnovu majetku (roste relativní podíl staveb a budov s pomalým tempem odepisování). Podniky ohrožené ztrátou solventnosti nevykazují žádné rozdíly oproti bezproblémovým podnikům. Dále byly sledovány rozdíly ve využití dlouhodobého majetku mezi ohroženými a bezproblémovými. Vzhledem k vysoké variabilitě ukazatele se nepodařilo rozdílné využití statisticky prokázat. Tato variabilita je způsobena značným kolísáním výnosů ze zemědělské výroby a projevovala se jak v mezipodnikovém srovnání, tak v rámci jednoho podniku ve srovnání meziročním. References Hardaker, J. (2004). Copingwith Risk in Agriculture, Wallingford: Cabi Publishing, 352 pages. ISBN Harwood, J. (1999). Managing Risk in Farming: Concepts, Research and Analysis, Washington DC., USDA, Agricultural Economic Report No.774. ONLINE: aktualizace Chavas, J. (2004). Risk Analysis in Theory and Practise. San Diego: Elsevier Academic Press, 237 pages. ISBN Kopta, D. (2009). Possibilities of financial health indicators used for prediction of future development of agricultural enterprises, Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), 55, 3: ISSN X. Maršík, M., Kopta, D., Zeman, P. (2009). Analysis of structure of productiuon over profitability and risk. Acta Universitatis Bohemiae Meridionales, 12, č. 2009/2, ISSN Špička, J., Vilhelm, V. (2012). Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR. Praha: ÚZEI, 78 pages. ISBN

7 Dlouhodobý majetek a jeho využití u podniků s ohroženým finančním zdravím 121 Efficiency of fixed assets in farms with poor financial health Daniel Kopta Abstract: The paper discusses the developments of fixed assets in farms with poor financial health. Farms are at risk due to both permanent negative profitability and sharp fluctuation of the cash-flow causing a temporary loss of solvency. The research has shown an increase of assets in farms without any problems. The volume of both fixed and current assets increases equally in these farms. In farms with negative profitability, the share of current assets increases. The share of moveable properties increases in farms without problems. In farms with negative profitability, the share of buildings and land increases. During the reference period was not a significant trend in changing the use of long-term assets. Fund s efficiency, however, shows the of high variability. Key words: long-time assets fund s efficiency investment agriculture JEL Classification: G30 G33