Transkript

1 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník Obor CZ.1.07/1.5.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Funkční styly, vy_32_inovace_ma_37_03 PaedDr. Hana Bolechová, Eva Konvičná, Mgr. Kateřina Röhrerová Všechny maturitní obory Datum 06. března 2013 Anotace Prezentace žánrů publicistického stylu, včetně kontrolních otázek Použité zdroje a odkazy: MUŽÍKOVÁ, Olga. Odmaturuj! z českého jazyka: rozšířené vydání doplněné o praktickou část. 3., dopl. vyd. Brno: Didaktis, c2007, 168 s. Odmaturuj!. ISBN SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk: přehledně vypracovaná témata. 1. vyd. Praha: Fragment, 2007, 64 s. Maturita (Fragment). ISBN HLAVSA, Zdeněk. Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol: (mluvnická a stylistická část). 3. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství, 1997, 279 s. ISBN

2 Publicistické projevy dělíme na: zpravodajské podávají výčet faktů, které nezdůvodňují (zpráva, článek, oznámení, interview, komuniké) analytické přinášejí další fakta, událost rozebírají, uvažují o ní (komentář, úvodník, recenze, diskuze, polemika, debata) beletristické připomínají publicistiku, ale blíží se uměleckému stylu (črta, sloupek, fejeton, glosa, reportáž) propagační propagují určité zboží, služby (reklama, inzerát) Kromě klasických žánrů obsahují noviny i různé zábavné útvary (křížovky, anekdoty, horoskopy, ankety, seriály)

3 Zpráva je stručná a výstižná objektivní informace o nějaké události. Zpravodajství je základní funkcí sdělovacích prostředků. Zdrojem zpráv jsou pro novináře nejčastěji zpravodajské agentury, např. Česká tisková kancelář (ČTK) a vlastní pozorování. Jazyk zpráv je neutrální, bez citového zabarvení. Dobrý novinář si každý údaj ověřuje nejméně ze dvou zdrojů. Bulvární sdělovací prostředky ve snaze po senzačnosti fakta zkreslují. Článek je rozšířená zpráva, kromě základních faktů přináší doplňující popis situace kolem události, již může i částečně hodnotit. Podstatou článku bývá informace, k níž se autor i opakovaně vrací a připojuje k ní nové poznatky. Novinář by měl zůstat nestranný a objektivní. Článek je postaven na neutrálních jazykových prostředcích.

4 Interview je forma rozhovoru; pomocí otázek a odpovědí je představena nějaká osoba a její názory. V televizi a rozhlase je součástí téměř všech zpráv. V tištěných médiích se zaměřuje hlavně na kulturu. Úvodník je projev o nejdůležitější události na první straně novin. Analyzuje se v něm téma celospolečenského významu a vyvozuje se z něj závěr. Úvodník často vyjadřuje oficiální stanovisko celé redakce (1. osoba množného čísla). Má klidný, oficiální ráz. Používá například řečnické otázky. Komentář zveřejňuje fakta a informace, ale rovněž i postoj autora k nějakému problému, a to formou psanou i mluvenou. Autor má svůj osobitý styl, v komentáři projevuje svoji osobnost, svůj přehled, umění argumentovat. Vyjadřování bývá subjektivní, jazykové prostředky pestřejší (citově zabarvená slova, ironie, humor, obecná čeština, frazeologie).

5 Reportáž přináší informace o zajímavých jevech, při nichž je autor očitým svědkem. Reportáž může být novinářská, rozhlasová, televizní, filmová nebo fotografická cílem je vylíčit skutečnost co nejpodrobněji a nejpoutavěji. Reportáž může být laděna i vtipně. Jazyk reportáže využívá expresivních a obrazných pojmenování, přirovnání, kontrastů atd. Krátké věty zvyšují dramatický spád reportáže. Nejpřesnějším zaznamenáním události je přímý přenos v televizi nebo rozhlase (sportovní reportáž). Fejeton neboli podčárník vtipně a zajímavě zpracovává aktuální témata všedního života. Fejetonista se snaží pobavit čtenáře a zároveň humorem a ironií poukázat na veřejné nešvary, zkritizovat je. Z hlediska jazykového fejeton využívá nadsázky, ironie, obraznosti, nespisovných slov. Je na rozhraní publicistiky a uměleckého stylu. Nejznámější fejetonisté: Jan Neruda, Jakub Arbes, Karel Čapek, Milan Kundera, Ludvík Vaculík, Rudolf Křesťan.

6 Kurziva je článek tištěný kurzivou, je vtipný a zároveň aktuální. Črta je článek, který se blíží uměleckému vypravování, má však konkrétní údaje. Glosa je kritický komentář určité události, ne příliš rozsáhlý; obsahuje i prvky ironie. Sloupek je kratší vtipná úvaha na aktuální téma tištěná ve sloupci (má blízko k fejetonu z hlediska obsahu i jazyka). Sloupek se objevil poprvé ve 20. letech 20. století v Lidových novinách (Karel Čapek, Karel Poláček). Causerie [kózri] je vtipná úvaha na ne příliš vážné téma, autor může rozmlouvat se čtenářem (Jan Neruda, Karel Poláček, Karel Čapek). Recenze se vyznačuje objektivním zhodnocením nového uměleckého díla.

7 Komuniké je úřední oznámení, oficiální sdělení. Debata je způsob vedení sporu, při němž jednotlivci i skupiny diskutují o problému tak, aby dosáhli nějakého rozhodnutí Diskuze je věcný rozhovor několika osob o určitém tématu Polemika je politický či umělecký spor. V současné době je moderním pojmem tzv. investigativní žurnalistika investigativní novinář se snaží získávat a odhalovat informace, které se někdo snaží utajit (skandály v politice, korupce na úřadech atd.). Je využívána v televizních pořadech, např. Reportéři ČT, Na vlastní oči a v bulvárním tisku

8 ODBORNÝ STYL základní znaky Kontrolní otázky: 1. Do jakých žánrových skupin rozdělujeme slohové útvary publicistického stylu? 2. Vysvětlete pojem investigativní žurnalistika! 3. Které slohové útvary řadíme mezi beletristické a proč? 4. Čím se vyznačují analytické publicistické projevy? 5. Které zpravodajské publicistické útvary znáte? 6. Charakterizujte zpravodajství! 7. Vyhledejte v tisku jednotlivé publicistické útvary!