OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESŮ

Transkript

1 OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESŮ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Podklad k základnímu šetření Přírodní lesní oblast 21 Jizerské hory a Ještěd ÚSTAV PRO HOSPODÁŘSKOU ÚPRAVU LESŮ BRANDÝS NAD LABEM POBOČKA JABLONEC NAD NISOU Xdatumx

2 Autoři textů a operacionalizace dat: Ing. Vratislav Mansfeld, Ph.D. koncept a text souhrnné zprávy, aplikace kritérií, indikátorů v oblastních plánech rozvoje lesů (OPRL) Ing. Štěpán Křístek posouzení kritérií, indikátorů v OPRL Ing. Jan Apltauer a Ing. Robert Hruban zobrazení kritérií, indikátorů a trendů vývoje Ing. Roman Bystrický, Ph.D. garant PLO 21 naplnění pilířů LH kritérii, indikátory a komentáře Na zajištění vstupních dat a kalkulaci indikátorů se podíleli: Ing. Vratislav Mansfeld, Ph.D., Ing. Štěpán Křístek, Ing. Robert Hruban, Ing. Jan Apltauer, Ing. Vincenc Zlatník, Ing. Roman Bystrický, Ph.D., Ing. Vítězslav Krystýn, Ing. Miroslav Zeman, Milan Kalčík, Ing. Pavel Samec, Jan Černohous a Ing. Kamil Turek, Ph.D., Ing. Alžběta Pařízková Ing. Lubor Hruška, Ph.D. 1 odborná spolupráce při operacionalizaci indikátorů 1 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava, Tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Cílem OPRL je vytvářet předpoklady pro minimalizaci střetu veřejných a vlastnických zájmů v lesích, nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření orientovaných na dosažení cílového stavu. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 2

3 Obsah 1 Legislativní zakotvení oblastních plánů rozvoje lesů Východiska pro oblastní plány rozvoje lesů Základní charakteristiky Funkční zaměření a kategorizace lesů Širší souvislosti Majetkové poměry Metodika zhodnocení funkcí lesů Vyhodnocení kritérií Pilíř produkční Zajištění reprodukčních funkcí lesů Zajištění trvalé produkce dříví Podpora nedřevní produkce lesů Zabezpečení produkce lesů Trendy vývoje Pilíř ekologický Adaptace lesů na extrémní projevy klimatické změny Zajištění půdoochranných funkcí Zajištění hydrických a vodohospodářských funkcí lesů Zajištění ekologické stability a biodiverzity lesů Trendy vývoje Pilíř sociální Zajištění managementu ochrany přírody v lesích Podpora výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí v lesích Podpora institucionálních funkcí lesů Podpora rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí lesů Trendy vývoje Závěr Vyváženost pilířů Zhodnocení SWOT analýza Pilíř produkční Pilíř ekologický Pilíř sociální Specifika Doporučení Shrnutí výsledků Literatura Seznam tabulek Seznam obrázků a grafů Seznam zkratek Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 3

4 1 Legislativní zakotvení oblastních plánů rozvoje lesů Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) v 23 odst. 1 konstatuje: Oblastní plány rozvoje lesů jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích. Lesní zákon v 23 odst. 4 a v 31 odst. 7 odkazuje na speciální právní předpis, kterým je vyhláška č. 298/2018 Sb. Ministerstva zemědělství ze dne 11. prosince 2018 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů a v 2 odst. 1 konstatuje: Oblastní plán rozvoje lesů stanoví pro přírodní lesní oblasti vymezené v příloze č. 1 rámcové zásady hospodaření. Je podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. OPRL zadává, kontroluje a schvaluje Ministerstvo zemědělství (MZe), zpracovává je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL). 2 Východiska pro oblastní plány rozvoje lesů Požadavky kladené na OPRL vyplývají z principu trvale udržitelného hospodaření v lesích při dlouhodobém zlepšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství. Trvale udržitelné, stanovišti odpovídající hospodaření v lesích je definováno jako správa a užívání lesů takovým způsobem, při kterém je zachována jejich biodiversita, produkční schopnosti, regenerační kapacita a vitalita (Ministerská konference na ochranu lesů v Evropě, Helsinky 1993). Dále je kladen důraz na integritu lesů, které souběžně společnosti poskytují ekologické, ekonomické, sociální a kulturní benefity ve prospěch přítomných a budoucích generací. Společenská objednávka ve vztahu k zadání a obsahu oblastních plánů rozvoje lesů: 1. Zásadní motivací pro aktualizaci OPRL je formulování společenské objednávky ve smyslu 1 lesního zákona na základě principu deklarovaného veřejného zájmu. 2. Zásady státní lesnické politiky, které byly schváleny vládou České republiky (ČR) usnesením č. j. 854 ze dne 21. listopadu Národní lesnický program (NLP) pro období do roku 2013, který byl schválen vládou ČR usnesením č dne 1. října 2008; výsledky z jednání jsou obsaženy v dokumentu Závěry a doporučení Koordinační rady k realizaci Národního lesnického programu II. Nalezení optimálního přístupu k obhospodařování lesů je jedním z hlavních cílů NLP pro období do roku NLP je považován za koncept trvale udržitelného obhospodařování lesů při dlouhodobém zlepšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství (LH). NLP je součástí státní lesnické politiky a zároveň je takto naplňována Lesnická strategie pro Evropskou unii. 4. Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP), který je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015) a byl schválen usnesením vlády č. 34 ze dne 16. ledna Akční plán je strukturován podle projevů změny klimatu, a to z důvodu významných mezisektorových přesahů jednotlivých projevů změny klimatu a potřeby meziresortní spolupráce při předcházení či řešení jejích negativních dopadů. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 4

5 3 Základní charakteristiky Celková plocha přírodní lesní oblasti ( je ha, tj. 0,7 % rozlohy území České republiky (ČR). PLO je souvislé území s obdobnými přírodními podmínkami. Na základě podrobné lesnicko-typologické klasifikace lesů v ČR bylo možno definovat lesy s příbuznými přírodními podmínkami. Charakter dané PLO se projevuje (Plíva et Žlábek, 1986) především v zastoupení určitých dřevin a v jejich potenciální produkci; ve vyhraněných ekotypech dřevin přizpůsobených místním podmínkám odolností, růstem a kvalitou, z podstatné části i stávajícím stavem lesních porostů. Potenciál přírodních podmínek je vyjádřen cílovými hospodářskými soubory (uskupení lesních typů). Plošně nejvíce zastoupenými cílovými hospodářskými soubory (CHS) jsou CHS 53 kyselá stanoviště vyšších poloh (36 %), dále CHS 51 exponovaná stanoviště vyšších poloh (12 %) a CHS 02 vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace (12 %). Tabulka 1: Základní údaje Název Jizerské hory a Ještěd Celková plocha (ha) Plocha lesa dle OPRL (ha) Lesnatost (%) 74,8 Nadmořská výška (m n. m.) Lesní vegetační stupně 3.dubobukový, 4. bukový, 5. jedlobukový, 6. smrkobukový, 7. bukosmrkový, 8. smrkový Zeměpisná poloha 50 40'46,41" 50 57'34,00" s.š.; 14 49'38,78" 15 22'34,78" v.d. Zdroj: ÚHÚL OPRL, stav k Obrázek 1: Přehledová mapa (Zdroj: ÚHÚL, stav k ) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 5

6 3.1 Funkční zaměření a kategorizace lesů Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů vymezuje funkce lesa jako přínosy podmíněné existencí lesa. Člení je na funkce produkční a mimoprodukční. Podle převažujících funkcí pak člení lesy na kategorie lesů ochranných, zvláštního určení a na lesy hospodářské. Konkrétní informace o kategorizaci lesů v PLO 21 Jizerské hory a Ještěd je uvedena v tabulce 2. Lesy hospodářské zaujímají cca 45 % lesů, zbytek tvoří lesy zvláštního určení a menší podíl (8,1 %) zaujímají lesy ochranné. Tabulka 2: Kategorie a subkategorie lesů (v rámci porostní půdy) Kód Zdroj: LHP/O 3.2 Širší souvislosti ha % 10 Lesy hospodářské ,9 21a Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, prudké svahy, rašeliniště ) ,6 21b Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace 946 2,5 21c Lesy v klečovém lesním vegetačním stupni 0 0,0 Lesy ochranné ,1 31a Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně ,3 31b Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod ,8 31c Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací 360 0,9 32a Lesy v prvních zónách CHKO a lesy v PR, NPP a PP ,4 32b Lesy lázeňské 0 0,0 32c Lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 270 0,7 32d Lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce 37 0,1 32e Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou či krajinotvornou ,4 32f Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti ,6 32g Lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 0 0,0 32h Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření 254 0,7 Celkem Kategorie a subkategorie lesů (v rámci porostní půdy) Rok 2017 Lesy zvláštního určení , ,0 Přírodní lesní oblast 21 je součástí severního pásu pohraničních hor a náhorní plato Jizerských hor je jedno z nejvlhčích a nejstudenějších míst v Česku. Je to také jedna z oblastí s nejvyšší lesnatostí (74,8 %). V osmdesátých letech dvacátého století postihla Jizerské hory imisně kůrovcová kalamita a podstatně změnila stav lesních porostů. Dnes je na náhorním platu hor výrazně deformovaná věková struktura lesa směrem k mladým věkovým stupňům s výrazným podílem náhradních dřevin, zejména smrku pichlavého. Dřevoprodukční funkce je tak na řadu desetiletí negativně ovlivněna. Velký význam mají Jizerské hory jako zdroj pitné vody. Vodní zdroje v horách a řeka Jizera zásobují pitnou vodou pětinu Čech a jsou Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. PLO je významná i pro ochranu přírody (Chráněná krajinná oblast, důležité Národní přírodní rezervace). Třetí mimořádně významnou funkcí je funkce zdravotně rekreační (zejména cyklistické a běžkařské zázemí pro Liberec, Jablonec n. N. a díky přístupnosti po rychlostní komunikaci R10 hlavně pro Prahu). Dá se říci, že Jizerské hory se staly tělocvičnou Prahy. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 6

7 Tabulka 3: Druhy pozemků dle katastru nemovitostí Druh pozemku Výměra [ha] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Orná půda ,0 4,7-1,3 Chmelnice ,0 0,0 +0,0 Vinice ,0 0,0 +0,0 Zahrady ,4 2,4 +0,0 Sady ,0 0,0 +0,0 Trvalé travní porosty ,5 17,4 +0,9 Lesní pozemky ,6 65,9 +0,3 Vodní pozemky ,3 1,3 +0,0 Zástavba ,6 1,7 +0,1 Ostatní pozemky ,6 6,6 +0,0 Celkem ,0 Zdroj: ČÚZK Poznámka: Výměra je odečtena z údajů katastru nemovitostí a může se lišit od plochy pořízené graficky. Graf 1: Meziroční bilance druhů pozemků dle katastru nemovitostí (Zdroj: ČÚZK) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 7

8 3.3 Majetkové poměry Majetkové poměry se v Jizerských horách a na Ještědu vyznačují výraznou převahou státního vlastnictví. Největším vlastníkem lesů je státní podnik Lesy České republiky s cca 91 % podílem, následovaný obecními a městskými lesy s cca 5,5 % podílem. Tabulka 4: Změny druhů vlastnictví lesního majetku a podíl lesů zařízených v LHP a LHO Vlastnictví a druh zařízení Plocha porostní [ha] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Státní ,8 91,2-0,6 Právnické osoby ,1 0,5 +0,4 Obecní a městské ,0 5,5 +0,5 Církevní ,0 0,0 +0,0 Lesní družstva ,0 0,0 +0,0 Fyzické osoby ,0 2,8-0,2 Lesy v LHP ,7 96,5-0,2 Lesy v LHO ,3 3,5 +0,2 Celkem ,0 Zdroj: LHP/O Poznámka: Změny vlastnictví dané restitucí církevního majetku se ještě do dat LHP/O v plné míře nepromítly. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 8

9 4 Metodika zhodnocení funkcí lesů Funkce lesů a z nich plynoucí ekosystémové služby byly posouzeny prostřednictvím 12 kritérií rozdělených do tří hlavních pilířů: produkčního, ekologického a sociálního. Každé kritérium bylo hodnoceno na bodové stupnici od 1 do 7, kde 1 je nejhorší a 7 nejlepší stav (Mansfeld et al., 2015; Hruška-Tvrdý, 2015; Mansfeld et Hruška, 2013a; Mansfeld, Křístek et Hruban, 2013b). K výpočtu hodnoty kritéria byla použita metoda standardizace rozpětím, neboli min-max normalizace. Přehled hodnocení jednotlivých kritérií je uveden v tabulce 5, bližší popis kritérií viz níže v kapitole 5. Vyhodnocení kritérií. Tabulka 5: Přehled pilířů a kritérií a jejich bodového hodnocení Zdroj: ÚHÚL Pilíř 1. Produkční 2. Ekologický 3. Sociální Bodové Kritérium hodnocení PLO 1.1. Zajištění reprodukčních funkcí lesů 6, Zajištění trvalé produkce dříví 3, Podpora nedřevní produkce lesů 2, Zabezpečení produkce lesů 4, Adaptace lesů na extrémní projevy klimatické změny 4, Zajištění půdoochranných funkcí 3, Zajištění hydrických a vodohospodářských funkcí lesů 4, Zajištění ekologické stability a biodiverzity lesů 4, Zajištění managementu ochrany přírody v lesích 3, Podpora výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí v lesích 2, Podpora institucionálních funkcí lesů 4, Podpora rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí lesů 5,8 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 9

10 5 Vyhodnocení kritérií 5.1 Pilíř produkční Zajištění reprodukčních funkcí lesů Současný stav: 6,1 Reprodukční potenciál vyjadřuje schopnost lesních ekosystémů poskytovat dostatečné množství autochtonního, případně jinak hospodářsky vhodného reprodukčního materiálu. Kritérium hodnotí ochranu genofondu lesních dřevin a zajištění zdrojů reprodukčního materiálu (ZRM). V rámci kritéria jsou hodnoceny tři indikátory: 1. Plocha lesů v genových základnách, 2. Podíl plochy uznaných zdrojů reprodukčního materiálu (UZRM), 3. Podíl přirozené obnovy. Genové základny (GZ) jsou vyhlášeny v PLO 21 na ha (tj. 8,4 % plochy lesa), zatímco v rámci ČR na 2,5 % plochy lesa. Podíl plochy lesů v GZ se proti roku 2004 zmenšil o 42 % (tj. o ha plochy lesa). Dílčí populace lesních dřevin (DPD) zaujímají v Jizerských horách a Ještědu ha (tj. 16,4 % plochy lesa), zatímco v rámci ČR zaujímají 11,5 % plochy lesa. Podíl plochy GZ z plochy DPD představuje v Jizerských horách a Ještědu 51,1 %. Podíl plochy UZRM (typ ZRM) dosahuje v Jizerských horách a Ještědu 10 % plochy lesa, zatímco v rámci ČR se jedná o 4,9 % plochy lesa. Z výše uvedeného se v šetřené oblasti nachází relativně větší plošný podíl UZRM lesních dřevin. Podíl přirozené obnovy dosahuje v Jizerských horách a Ještědu 28,6 % plochy lesa, v ČR je to 24,6 %. Podíl přirozené obnovy je nadprůměrný a ukazuje na vhodné přírodní podmínky oblasti i vhodné způsoby hospodaření podporující přirozené zmlazení lesů (hospodářské způsoby podrostní a násečné) Zajištění trvalé produkce dříví Současný stav: 3,3 Produkční potenciál vyjadřuje přirozenou produkční schopnost současných lesů danou stanovištěm, růstovými vlastnostmi a výměrou hospodářsky využitelných porostů. V rámci kritéria jsou hodnoceny 4 indikátory: 1. Potenciální hrubý zisk lesní výroby, 2. Celkový průměrný roční přírůst, 3. Plánovaná těžba, 4. Optimalizace lesní dopravní sítě. Produkční možnosti lesních stanovišť lze posuzovat hodnotou celkového průměrného ročního přírůstu (CPP): 6,3 m 3 ha -1 rok -1. Jedná se o mírně podprůměrnou hodnotu v rámci vymezených PLO v České republice (cca 61 % republikového průměru). Podíl hospodářských lesů dosahuje 44,9 %. Lesnatost je nadprůměrná (74,8 %); výrazně vyšší než v rámci ČR (43 %). Těžební možnosti v PLO 21 jsou hodnoceny jako podprůměrné, představují cca 69 % republikového průměru. Poměrně malá úživnost většiny stanovišť je dána žulovým podložím, na kterém vznikají oligotrofní půdy. Produkční možnosti výrazně negativně ovlivnila kalamita v osmdesátých letech minulého století, po které zůstaly rozsáhlé plochy porostů nižších věkových stupňů s vysokým zastoupením náhradních dřevin. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 10

11 5.1.3 Podpora nedřevní produkce lesů Současný stav: 2,5 Nedřevní produkční potenciál vyjadřuje schopnost lesních ekosystémů produkovat další druhy produktů, zboží a služeb, které nejsou přímou součástí produkce dřevní hmoty. Kritérium nedřevní produkce charakterizuje produkční respektive ekonomické užitky z lesů realizované často i mimo trh a vyjadřované buď v peněžní hodnotě na základě ocenění podle expertních metodik, nebo v nepeněžních jednotkách. V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Užitky plynoucí z výkonu práva myslivosti, 2. Využití lesů pro intenzívní chov zvěře, 3. Hodnota produkce lesních plodů. Užitky plynoucí z výkonu práva myslivosti vyjádřené cenou ulovené zvěřiny dosahují necelých 66,5 tis. Kč na 1000 ha za rok (průměr za posledních 10 let), což představuje v rámci ČR podprůměrnou hodnotu (ČR 81 tis. Kč na 1000 ha za rok). Podíl lesů v uznaných oborách a samostatných bažantnicích v PLO 21 dosahuje hodnoty 0 %, zatímco v rámci ČR je to 2,5 %. Podíl lesů v uznaných oborách a samostatných bažantnicích je v PLO 21 nulový. Produkce lesních plodů (borůvky, brusinky, maliny, bezinky a jedlé houby) byla modelově oceněna na Kč ha -1 rok -1, což představuje v podstatě průměrnou hodnotu. Průměrná hodnota za ČR dosahuje Kč ha -1 rok -1. Problémem bude patrně zjistit podíl produkce borůvek, které odvážejí polští sběrači do Polska ke komerčnímu využití Zabezpečení produkce lesů Současný stav: 4,0 Bezpečnost produkce představuje pravděpodobnost optimálního využití produkčních funkcí lesů nepřímo úměrnou podílu nahodilých těžeb. Odvíjí se od výše škod působených na lesích škodlivými činiteli, zdravotního stavu a stability porostů. V rámci kritéria je hodnoceno 7 indikátorů: 1. Podíl živelních těžeb, 2. Ohrožení porostů sněhem, 3. Ohrožení podkorním hmyzem, 4. Ohrožení hnilobou, 5. Zonace ohrožení lesů, 6. Poškození lesa ohryzem a loupáním, 7. Poškození lesa okusem. Druhová a věková struktura PLO, která ovlivňuje bezpečnost produkce, je výrazně ovlivněna kalamitou z osmdesátých let minulého století. Živelní škody (vítr, sníh, námraza) se podílejí na celkových těžbách v průměru 21 %. Oblast ale nebyla s výjimkou let (orkán Kyrill) postižena rozsáhlým celoplošným polomem či vývratem. Prozatím jde o poškození na lokální úrovni. Vzhledem k stárnutí porostů založených v době mniškové kalamity ve 20. a 30. letech 20. století se zvláště smrkové porosty stávají nestabilnějšími a dá se proto očekávat nárůst větrných kalamit. Škody sněhem a námrazou jsou v delší časové periodě nízkým, ale pravidelně se opakujícím jevem (např. vyšší škody v letech 2002, 2006, 2010) mladých smrkových resp. borových porostů. Ohrožení porostů zvěří se pohybuje kolem celorepublikového průměru. Škody ohryzem a loupáním jsou relativně vysoké (25 % stromů poškozeno). V rámci ČR se jedná o 12 %. Škody okusem terminálu jsou méně významné a byly zaznamenány u 20 % jedinců obnovy. Tato hodnota je nižší než stav za ČR (30 %). Bezpečnost produkce ovlivňují vysoké stavy jelení zvěře, jejichž skutečná výše je oficiálně velmi těžko zjistitelná. Zejména škody loupáním jsou enormní a do budoucna znehodnocují současné mladé porosty po stránce kvality produkce. Podle klimatických modelů se očekává, že v letech budou na území oblasti teplotní podmínky optimální pro vývoj 2,4 generací lýkožrouta smrkového ročně. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 11

12 5.1.5 Trendy vývoje Plocha lesa Nárůst plochy lesa je způsoben především zalesňováním nevyužívaných zemědělských pozemků v podhorských a horských polohách. Je to v současnosti všeobecně rozšířený trend, který často negativně ovlivňuje kvalitu životního prostředí, protože v krajině ubývá plocha zemědělsky využívané půdy. Intenzita nárůstu plochy lesa je relativně plynulá a dosahuje v případě údajů katastru nemovitostí rychlosti cca 11 ha ročně. Graf 2: Kumulativní nárůst/úbytek výměry lesních pozemků od roku 2002 (Zdroj: ČÚZK katastr nemovitostí) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 12

13 Ochrana genofondu Za sledované období došlo ke snížení plochy vyhlášených genových základen (GZ). Rušení či vyhlašování GZ přitom závisí na rozhodnutí vlastníka lesa. Tomuto nepříznivému trendu se snaží státní správa lesů zabránit Národním programem ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin, který finančně podporuje hospodaření ve vyhlášených GZ. Ve srovnání s průměrem za ČR, kde se GZ nacházejí na 2,5 % plochy lesa, je stav v PLO 21 uspokojivý, neboť v Jizerských horách a Ještědu se GZ nacházejí na 8,4 % plochy lesa. V případě uznaných zdrojů reprodukčního materiálu (UZRM) ve sledovaném období sice došlo k navýšení plochy UZRM u kategorie reprodukčního materiálu (RM) identifikovaný, ale u kategorie RM selektovaný došlo ke snížení plochy UZRM. Průběžně dochází ke změnám těchto údajů zejména v souvislosti se schvalováním nových lesních hospodářských plánů, popř. lesních hospodářských osnov. Tabulka 6: Vývoj plochy lesů s reprodukční funkcí Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] Reprodukční funkce Přírůstek Úbytek (2007*) (2007*) 2017 Přírůstek Úbytek Plocha dílčích populací lesních dřevin ,4 16,4 0,0 Plocha genových základen ,5 8,4-6,1 Plocha UZRM kategorie identifikovaný, porost fenotypové třídy A, B, C ,5 7,2 1,8 Plocha UZRM kategorie selektovaný, porost fenotypové třídy A, B ,7 2,8-0,9 Zdroj: ÚHÚL OPRL, ERMA2 Poznámka: *V případě UZRM jsou údaje stejné struktury k dispozici od roku Zásoba dříví Zásoba hroubí významně stoupá (ročně průměrně o 1,9 %, tj. o cca m 3 ). Nárůst zásob je u jehličnatých dřevin nejvýraznější u smrku (o cca m 3 ročně) a z dřevin listnatých u buku (o cca m 3 ročně). Za povšimnutí stojí nárůst zásoby modřínu o m 3 za posledních 15 let (o cca 96 %). Jeho podíl v zásobách se zvýšil o 1,1 p.b. na 3,1 %. Největší pokles absolutních zásob je zaznamenán u břízy (o 667 m 3 ročně). Změny v zásobách hroubí jsou ovlivněny následky imisně kůrovcové kalamity v osmdesátých letech minulého století, která výrazně změnila věkovou strukturu lesních porostů ve prospěch mladých věkových stupňů. Za poslední dekádu došlo celkově v zásobách hroubí k nárůstu zhruba o 2 miliony m 3. Změny v zastoupení dřevin mezi lety 2000 a 2012 nejsou výrazné, protože k výraznějším změnám došlo už při zalesňování kalamitních ploch v osmdesátých a devadesátých letech. Průběh grafu vývoje hektarových zásob, který změny zaznamenává po jednotlivých letech je zásadně ovlivněn tím, že tvorba LHP v celé PLO probíhá ve dvou letech (2001, 2002 a 2011, 2012). V období mezi těmito termíny nejsou zaznamenány změny. Hektarové zásoby se stejně jako celkové zásoby prudce snížily po kalamitě a od té doby mírně stoupají. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 13

14 Tabulka 7: Změny zásob hroubí podle skupin dřevin i Skupina dřevin Zásoba [m 3 b.k.] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Smrk ,6 76,8-0,8 Jedle ,0 0,0 +0,0 Borovice ,8 1,4-0,4 Modřín ,0 3,1 +1,1 Ostatní jehl ,0 0,1 +0,1 Σ jehličnaté ,5 81,3-0,2 Dub ,7 0,9 +0,2 Buk ,6 13,5-0,1 Habr ,1 0,0-0,1 Jasan ,5 0,7 +0,2 Javor ,8 1,1 +0,3 Jilm ,0 0,0 +0,0 Bříza ,1 1,5-0,6 Lípa ,2 0,2 +0,0 Olše ,4 0,5 +0,1 Ostatní list ,2 0,2 +0,0 Σ listnaté ,5 18,7 +0,2 Celkem Zdroj: LHP/O Graf 3: Vývoj hektarových zásob (Zdroj: LHP/O) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 14

15 Přírůst Vývoj celkového běžného i průměrného přírůstu v PLO 21 je ovlivněn nenormálním zastoupením věkových stupňů (následek kalamity). Porosty na kalamitních plochách, vysazené v osmdesátých a devadesátých letech přecházejí dnes do třetího a čtvrtého věkového stupně a oproti stavu před deseti lety se u nich zvyšuje přírůst. U jehličnatých dřevin CBP stoupá (z 5,2 na 8,4 m 3 ha -1 za 15 let), u dřevin listnatých je mírný nárůst (z 5,4 na 6,0 m 3 ha -1 za 15 let). Z hlediska průběhu CPP je patrný pozvolný nárůst jak u jehličnatých dřevin (z 5,1 na 6,3 m 3 ha -1 za 15 let), tak u dřevin listnatých (ze 4,5 na 6,2 m 3 ha -1 za 15 let). Tabulka 8: Celkový běžný přírůst podle skupin dřevin i Skupina dřevin Zdroj: LHP/O Celkový běžný přírůst [m 3 b.k.] Celkový běžný přírůst [m 3 b.k. ha -1 ] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Smrk ,2 8,5 +3,3 Jedle ,1 1,1-2,0 Borovice ,4 3,5 +0,1 Modřín ,6 10,9 +6,3 Ostatní jehl ,5 11,4 +5,9 Σ jehličnaté ,2 8,4 +3,2 Dub ,8 6,7 +0,9 Buk ,5 5,4-0,1 Habr ,8 7,2 +1,4 Jasan ,4 8,4 +1,0 Javor ,9 8,4 +1,5 Jilm ,5 1,2-4,3 Bříza ,8 7,3 +2,5 Lípa ,5 10,2 +1,7 Olše ,6 7,5 +0,9 Ostatní list ,4 3,0 +0,6 Σ listnaté ,4 6,0 +0,6 Celkem ,2 7,9 +2,7 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 15

16 Graf 4: Vývoj celkového běžného přírůstu na hektar lesa (Zdroj: LHP/O) Tabulka 9: Celkový průměrný přírůst podle skupin dřevin i Skupina dřevin Celkový průměrný přírůst [m 3 b.k.] Celkový průměrný přírůst [m 3 b.k. ha -1 ] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Smrk ,1 6,3 +1,2 Jedle ,8 11,0 +5,2 Borovice ,8 3,5-0,3 Modřín ,6 7,5 +0,9 Ostatní jehl ,2 17,1 +8,9 Σ jehličnaté ,1 +6,3 +1,2 Dub ,5 4,5 +0,0 Buk ,3 6,6 +2,3 Habr ,1 4,0 +0,9 Jasan ,2 6,2 +1,0 Javor ,4 6,6 +1,2 Jilm ,8 6,5 +3,7 Bříza ,5 5,3 +0,8 Lípa ,5 6,7 +1,2 Olše ,2 5,2 +0,0 Ostatní list ,9 5,1 +1,2 Σ listnaté ,5 +6,2 +1,7 Celkem ,0 6,3 +1,3 Zdroj: LHP/O Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 16

17 Graf 5: Vývoj celkového průměrného přírůstu na hektar lesa (Zdroj: LHP/O) Intenzivní chov zvěře V PLO 21 se nevyskytují objekty intenzivního chovu zvěře. Tabulka 10: Vývoj plochy lesů v uznaných oborách a bažantnicích Uznané obory a bažantnice Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Lesy v uznaných oborách 0 0 0,0 0,0 Lesy v uznaných bažantnicích 0 0 0,0 0,0 Zdroj: ÚHÚL OPRL Bezpečnost produkce Z nahodilé těžby ve sledovaném období převažuje těžba živelní. V posledních dvou letech se projevuje nárůst těžby kůrovcové a také nárůst těžby v důsledku sucha, zvláště od roku Celkově byla těžba kůrovcová vyšší v letech , což bylo způsobeno následky orkánu Kyrill (2007) a vichřice Emma a Ivan (2008). V září 2017 způsobila lokální větrnou kalamitu vichřice Herwart. Nahodilá těžba ve sledovaném období představuje ročně max. 2,2 m 3 ha -1 Podíl nahodilé těžby z celkové těžby z období představuje cca 22 %. Tuto hodnotu nejvíce ovlivnila nahodilá těžba z roku 2007 (72 %), z roku 2002 (41 %) a z roku 2006 (40 %). Při 73 % zastoupení smrku a jeho postupným stárnutím může být bezpečnost produkce vážně ohrožena. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 17

18 Graf 6: Těžba nahodilá (Zdroj: Zpravodaje ochrany lesa VÚLHM - přepočteno) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 18

19 5.2 Pilíř ekologický Adaptace lesů na extrémní projevy klimatické změny Současný stav: 4,7 Problematika adaptace lesů na extrémní projevy klimatické změny byla posuzována z pohledu výskytu současných smrkových porostů ohrožených suchem. Také byla zohledněna potenciální adaptační opatření na základě přítomnosti lesa v lesní oblasti. V rámci kritéria jsou hodnoceny 2 indikátory: 1. Celkové riziko ohrožující současné smrkové porosty, 2. Míra adaptačních opatření v lesích. Střední hodnota adaptace lesů na extrémní projevy klimatu je dána tím, že i když je zde 77 % zastoupení smrku v oblasti, oblast je dotována vyššími srážkovými úhrny. Přes tento pozitivní faktor lze v lesích očekávat problémy související s rychlou změnou klimatu, respektive s extrémními projevy klimatické změny. Toto kritérium bude postupně kvalitativně doplněno výhodnějšími indikátory, které budou věrněji vypovídat o dané problematice v návaznosti na jejich dostupnost a praktické využití jako podkladu pro podrobné plánování v LH Zajištění půdoochranných funkcí Současný stav: 3,1 Půdoochranný potenciál (půdoochranná funkce lesů) vyjadřuje schopnost lesního ekosystému chránit lesní půdu před účinky negativních půdotvorných procesů, zejména před degradací a acidifikací půd a tvorbou půdní eroze. V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Průměrná hodnota ph (H 2O) půd ve svrchních půdních (SP) horizontech, 2. Výskyt (plocha) plošné eroze, 3. Průměrný obsah oxidovatelného uhlíku v SP horizontech. Ukazatel Průměrná hodnota ph v SP horizontech lesních půd (dle výstupů Národní inventarizace lesů NIL) dosahuje v PLO 21 hodnoty ph (H 2O) 4,6, zatímco v rámci ČR dosahuje ph (H 2O) 4,6. Přírodní podmínky oblasti jsou obecně příznivé vzhledem k náchylnosti na acidifikaci a degradaci lesních půd. Ukazatel Podíl plošné vodní eroze (NIL) dosahuje v PLO 21 hodnoty 1,9 %, zatímco v rámci ČR je to 0,6 %. Přírodní podmínky oblasti vykazují vyšší zatížení tvorbou vodní eroze oproti stavu v rámci ČR. Protierozní funkci mají 2 % lesů v oblasti, což je nadprůměr v rámci ČR. Severní svahy Jizerských hor strmě spadají do Frýdlantského výběžku a jsou oblastí občasných sesuvů, které následují po přívalových srážkách. I když hlavní příčina sesuvů je v morfologii terénu a sesuvy budou probíhat i v budoucnu, lesní hospodářství může jejich velikost a průběh částečně ovlivnit. Sesuvy částečně ovlivňuje zasakovací schopnost lesních půd a koncentrace povrchového odtoku. Co se týká ohrožení těžebně-dopravní erozí, geologicky jsou JH tvořeny hlavně žulou, která zvětrává do lehce erodovatelných písčitých půd. V době kalamity v osmdesátých letech minulého století byly JH protkány sítí erozních rýh a na jeden m 3 přiblíženého dřeva bylo oderodováno v průměru 0,24 m 3 půdy. Z těchto důvodů je možno považovat půdoochranný význam lesů JH za nadprůměrný. Ukazatel Průměrný obsah půdního oxidovatelného uhlíku v SP horizontech (NIL) dosahuje v PLO 21 hodnoty 4,5 %, zatímco v rámci ČR dosahuje 4,3 %. Přírodní podmínky oblasti a dřevinné složení porostů jsou středně příznivé pro akumulaci půdního organického uhlíku ve svrchních půdních horizontech. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 19

20 5.2.3 Zajištění hydrických a vodohospodářských funkcí lesů Současný stav: 4,3 Hydrický (vodoochranný) potenciál vyjadřuje schopnost lesního ekosystému pozitivně ovlivňovat odtokový režim vody za účelem ochrany vnitřního i vnějšího prostředí lesa. Kritérium hodnotí vliv lesů na podporu retence a infiltrace vody v lesních půdách, ochranu a obnovu přirozeného vodního režimu v lesích a ochranu vodních zdrojů. V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Poměr C/N ve svrchních půdních (SP) horizontech, 2. Podíl lesů s odvodňovacími a melioračními zařízeními, 3. Podíl lesů v ochranných pásmech vodních zdrojů (OPVZ) mimo 3. stupeň, 4. Podíl lesů v chráněných oblastech přirozené akumulace vod (CHOPAV). Infiltrační schopnosti lesních půd jsou pro PLO v rámci ČR průměrné, vyrovnanost průtoků odpovídá také průměru. Část PLO, která se týká Jizerských hor (Ještědský hřeben má vzhledem ke své menší ploše z tohoto hlediska i menší význam), má hydrický význam nadprůměrný. Hřebeny Jizerských hor patří k nejvlhčím místům v Česku (průměrné roční srážky zde přesahují 1400 mm), dodnes nebyly překonány výše některých přívalových srážek z konce devatenáctého století a navíc zde padá velké množství sněhových srážek. Tyto podmínky způsobují, že území pod Jizerskými horami, je často poškozováno povodněmi, které mají svůj původ právě na hřebenech Jizerských hor. Požadavky na retenční schopnosti lesa jsou zde proto vysoké. Více než dvěstěletou tradici zde má regulace vysoké hladiny podzemní vody melioračními příkopy. Tyto sítě byly od konce osmnáctého století budovány hlavně v souvislosti s obnovou lesa na zamokřených plochách. Na náhorním platu JH bylo vybudováno cca 1500 ha melioračních sítí, které uvolňují retenční prostor půdního profilu a tím zlepšují zasakovací schopnosti lesních půd. Ukazatel Průměrná hodnota poměru C/N v SP horizontech lesních půd (NIL) dosahuje v PLO 21 hodnoty 19,5, zatímco v rámci ČR 18,6 %. Přírodní podmínky oblasti a dřevinné složení porostů jsou nad průměrem ČR. Jizerské hory mají velký význam pro retenci srážkové vody. Lesy s funkčními melioračními zařízeními v PLO 21 zaujímají 4,8 % plochy lesa, zatímco v rámci ČR se jedná o 7,7 % plochy lesa. Největší podíl (cca 1600 ha) zaujímají okrsky typu zamokření "R" - rašelinná stanoviště (je to 46 % všech hydromelioračních okrsků v PLO). Podíl okrsků s funkční meliorační sítí je 55 %. V řadě okrsků, které se nalézají v chráněných územích ochrany přírody, a které jsou zařazeny do "stavu N - okrsky přirozeně zamokřené", existuje stará meliorační síť, která je však dnes ochranou přírody vyřazována z funkce hrazením dřevěnými přehrážkami. Podíl lesů s výskytem OPVZ v PLO 21 dosahuje 24,3 % rozlohy lesa, zatímco v rámci ČR je to 10,8 %. Podíl lesů s výskytem OPVZ v PLO 21 je tedy nadprůměrný. Podíl lesů s výskytem CHOPAV v PLO 21 dosahuje 73,1 % (průměr za ČR je 33,3 %). Podíl lesů s výskytem CHOPAV je výrazně nadprůměrný oproti celorepublikové úrovni Zajištění ekologické stability a biodiverzity lesů Současný stav: 4,0 Ekologicko-stabilizační potenciál vyjadřuje schopnosti lesních ekosystémů plnit širší ochranné krajinotvorné funkce, zajišťovat ekologickou stabilitu lesních ekosystémů, poskytovat nezbytnou biologickou biodiverzitu a trvalou odolnost lesních stanovišť vůči degradaci svého prostředí. Ekologická stabilita představuje schopnost lesního ekosystému odolávat narušení a setrvávat na své vývojové trajektorii nebo se na původní vývojovou trajektorii po narušení vracet. Je přímo úměrná stupni přirozenosti lesních ekosystémů a jejich biodiverzitě. V rámci kritéria jsou hodnoceny 4 indikátory: 1. Zastoupení lesů s diferencovanou prostorovou Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 20

21 strukturou, 2. Podíl smíšených lesů, 3. Podíl lesů s vysokým stupněm přirozenosti porostů [stupeň 6 a 7], 4. Objem mrtvého dříví. Ukazatel Zastoupení lesů s diferencovanou prostorovou strukturou (NIL II) dosahuje v PLO 21 hodnoty 14,5 %, zatímco v rámci ČR je to 18,2 %. Zastoupení lesů s diferencovanou prostorovou strukturou je v oblasti podprůměrné. Ukazatel Podíl smíšených lesů (LHP/O) dosahuje v PLO 21 hodnoty 35,1 %, zatímco v rámci ČR 54,6 %. Podíl smíšených lesů je v oblasti pod průměrem a svědčí o horší druhové diverzitě lesů v oblasti. Ukazatel Podíl lesů s vysokým stupněm přirozenosti porostů dosahuje v PLO 21 hodnoty 24,1 %, zatímco v rámci ČR je to 17,9 %. Podíl lesů s vysokým stupněm přirozenosti porostů je v oblasti nadprůměrný. Ukazatel Objem mrtvého dříví dosahuje v PLO 21 hodnoty 18,9 %, zatímco v rámci ČR dosahuje 8,7 %. V oblasti se nachází nadprůměrné množství mrtvého dříví Trendy vývoje Vývoj dřevinné skladby PLO 21 je horskou oblastí, a proto v dřevinné skladbě převládá SM (72,6 %) a BK (14,9 %). Rozlohu 1000 ha, to znamená zastoupení blížící se třem procentům, překračuje ještě MD. Ostatní dřeviny jsou zastoupeny pouze okrajově. Od kalamity v osmdesátých letech probíhá úprava dřevinné skladby ve prospěch listnáčů. Za posledních 15 let klesla plocha SM o 1207 ha a naopak plocha BK se zvětšila o 1711 ha. I přes tento posun neodpovídá stávající dřevinná skladba skladbě přirozené. Zatímco stávající plocha SM je oproti přirozenému zastoupení dvojnásobná, plocha BK je třetinová. Tabulka 11: Změny dřevinné skladby podle skupin dřevin i Skupina dřevin Plocha porostní bez holiny [ha] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Smrk ,9 72,6-4,3 Jedle ,0 0,4 +0,4 Borovice ,4 2,2-0,2 Modřín ,5 2,6 +0,1 Ostatní jehl ,0 0,1 +0,1 Σ jehličnaté ,8 77,9-3,9 Dub ,9 0,9 +0,0 Buk ,6 14,9 +4,3 Habr ,1 0,0-0,1 Jasan ,5 0,6 +0,1 Javor ,9 1,2 +0,3 Jilm ,0 0,0 +0,0 Bříza ,5 2,5-1,0 Lípa ,2 0,2 +0,0 Olše ,7 0,8 +0,1 Ostatní list ,0 0,9-0,1 Σ listnaté ,2 22,1 +3,9 Celkem ,0 Zdroj: LHP/O Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 21

22 Vývoj věkové struktury Věková struktura lesů PLO 21 je dosud silně deformovaná kalamitou osmdesátých let. K níže uvedenému grafu je nutno doplnit, že údaje k roku 2000 pocházejí z LHP 1992 a 1993, tedy na konci kalamity. Tomu odpovídá poměrně velká plocha holiny a prvního věkového stupně. Zajímavé na vývoji je, že plocha 1. věk. st. nepřešla při dalším zařízení po deseti letech celá do 2. věk. st., ale velkou částí setrvala ve stupni prvním. Bylo to způsobeno tím, že zalesňování kalamitních holin bylo provázeno vysokým nezdarem výsadeb. Některé kalamitní plochy bylo nutno zalesňovat i třikrát. Poměrně vysoký podíl sedmnáctého věkového stupně patří přestárlým bukovým porostům v chráněných územích. Cesta ke zlepšení věkové struktury oblasti spočívá především v postupných přeměnách a rekonstrukcích porostů náhradních dřevin na kalamitních plochách Graf 7: Podíl věkových stupňů (Zdroj: LHP/O) Velikost porostních skupin a zastoupení hospodářských způsobů (HZ) Průměrná plocha holiny dle LHP/O dosahuje k roku ,63 ha. Ukazatelem zvyšování stability a diverzity lesních porostů je zmenšování průměrné plochy porostních skupin z cca 2,2 ha v roce 2001 na 1,6 ha v roce Tento zlom proběhl evidentně při zařízení LHP v letech 2002 a Snižování plochy porostních skupin souvisí úzce také s výrazným nárůstem podílu lesů obhospodařovaných hospodářským způsobem násečným (50 %) a podrostním (0,7 %) na úkor hospodářského způsobu holosečného, jehož zastoupení pokleslo o 53 %. Lze říci, že se podíl jednotlivých hospodářských způsobů v současné době stabilizoval a nic nenaznačuje, že by se měl jejich podíl v nejbližší době měnit. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 22

23 Graf 8: Vývoj velikosti porostní skupiny (Zdroj: LHP/O) Tabulka 12: Hospodářské způsoby Hospodářský způsob Plocha porostní [ha] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Bez zásahu ,0 0,0 +0,0 Podrostní ,0 0,7 +0,7 Násečný ,2 49,7 +49,5 Holosečný ,8 47,1-52,7 Výběrný ,0 2,5 +2,5 Celkem ,0 Zdroj: LHP/O Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 23

24 Vývoj plochy lesů v ochranných pásmech vodních zdrojů (OPVZ) V Jizerských horách a Ještědu se k roku 2018 změnil plošný rozsah OPVZ celkově i v rámci jednotlivých stupňů ochrany. K roku 2018 je celková rozloha OPVZ v rámci lesa ha, což je cca 25 % rozlohy lesa. V roce 2004 byla celková rozloha OPVZ v rámci lesa ha, což představovalo cca 27 % rozlohy lesa. Celková rozloha OPVZ má klesající tendenci, což souvisí s tím, že se při přehlašování stanovují OPVZ v menším plošném rozsahu a navíc se podle platného zákona nyní stanovují pouze OPVZ I. a II. stupně. Tabulka 13: Vývoj plochy hydrických funkcí Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] Hydrické funkce Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Lesy v OPVZ I. stupně a * PHO ,2 2,3 +0,1 Lesy v OPVZ II. stupně a * PHO 2 nerozlišené Zdroj: ÚHÚL OPRL, VÚV TGM ,8 20,5-2,3 Lesy v * PHO 2a ,2 0,2 +0,0 Lesy v * PHO 2b ,2 1,3 +0,1 Lesy v * PHO ,8 0,8 +0,0 Lesy v CHOPAV ,2 73,1-0,1 Lesy s funkčními melioračními zařízeními (okrsky A, B, M) ,8 Poznámka: K roku 2004 nejsou údaje ve všech položkách výše uvedeného členění k dispozici. *PHO pásma hygienické ochrany vymezená podle dříve platné legislativy před platností zákona č. 254/2001 Sb. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 24

25 5.3 Pilíř sociální Zajištění managementu ochrany přírody v lesích Současný stav: 3,8 Obecná ochrana přírody a krajiny představuje ochranu krajiny, rozmanitosti druhů, přírodních hodnot a estetických kvalit přírody, ale také ochranu a šetrné využívání přírodních zdrojů. Kritérium vyjadřuje intenzitu ochrany přírody a přírodních zdrojů především prostřednictvím územní a druhové ochrany přírody prostřednictvím zvláště chráněných území (ZCHÚ), území sítě Natura 2000 a územních systémů ekologické stability (ÚSES). V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Podíl lesů ve ZCHÚ, 2. Podíl lesů v soustavě Natura 2000, 3. Podíl lesů v ÚSES. Lesy ve ZCHÚ v PLO 21 zaujímají cca 10,3 % rozlohy lesa, zatímco v rámci ČR dosahují 8,2% podílu. V oblasti se nachází nadprůměrné množství lesů ve ZCHÚ, což může být dáno charakterem přírodních podmínek a plošným rozsahem cenných zástupců fauny a flóry. Lesy v soustavě Natura 2000 v PLO 21 zaujímají 30,7 % rozlohy lesa, zatímco v rámci ČR je to 26,9 %. V oblasti se nachází nadprůměrné množství lesů v soustavě Natura 2000, což může být dáno charakterem oblasti. Lesy v ÚSES v PLO 21 zaujímají 21 % rozlohy lesa v oblasti, zatímco v rámci ČR zaujímají 15,7 %. V oblasti se nachází nadprůměrné množství lesů v ÚSES, což může být dáno charakterem oblasti Podpora výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí v lesích Současný stav: 2,0 Výzkumně vzdělávací funkce lesů představují využití lesů pro potřeby lesnického školství a vědeckého výzkumu. Kulturní funkce lesů představují využití lesů pro potřeby tvorby a ochrany území kulturních památek ČR. Kritérium vyjadřuje intenzitu využití školních a výzkumných lesů v oblasti a lesů v ochranných pásmech kulturních památek. Mezi výzkumně-vzdělávací funkce jsou zařazeny také demonstrační objekty lesního hospodářství. V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Podíl lesů s výzkumně-vzdělávací funkcí, 2. Podíl lesů s kulturní funkcí, 3. Podíl lesů v demonstračních objektech. Podíl lesů s výzkumně-vzdělávací funkcí v PLO 21 dosahuje 0,1 %, zatímco v rámci ČR je to 1,0 %. Využití lesů pro výzkumně-vzdělávací potřeby je podprůměrné. V oblasti se nenachází lesy lesnických středních a vysokých škol. Výzkumné plochy a porosty využívané k vědeckému výzkumu se vyskytují na 1 desetině porostní plochy. V oblasti běželo a běží mnoho výzkumných projektů řady lesnických výzkumných organizací (VÚLHM, v.v.i., MZLU, ČZU, VÚV, IFER s.r.o., ÚHÚL aj.). Pozornost výzkumných organizací na sebe Jizerské hory obrátily hlavně specifickou situací v průběhu kalamity a mimořádnými hydrologickými podmínkami náhorních poloh. Dá se říci, že význam pro výzkum je zde dnes mírně nadprůměrný. Podíl lesů s kulturní funkcí v PLO 21 dosahuje 0,1 %, zatímco v rámci ČR 1,7 %. Využití lesů pro plnění kulturních funkcí je podprůměrné, neboť kulturní památky se převážně nacházejí mimo les. Podíl lesů v demonstračních objektech (DO) v PLO 21 dosahuje 0,5 %, zatímco v rámci ČR je to 0,6 %. Nižší podíl lesů v DO je dán požadavky na určité ukázky lesnického hospodaření a vhodnosti stávajících lesních porostů pro dané ukázky. Obecně je podíl lesů v DO v rámci ČR velmi malý, ale do budoucna se předpokládá rozšíření sítě DO o další ukázky lesnického hospodaření. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 25

26 5.3.3 Podpora institucionálních funkcí lesů Současný stav: 4,0 Institucionální funkce lesů představují využití lesů pro potřeby významných institucí, které si kladou různé nároky a požadavky na specifické využívání lesů. Jedná se zejména o Armádu ČR, Policii ČR a další bezpečnostní, zbrojní, obranné, energetické a jiné organizace. Kritérium vyjadřuje intenzitu využití lesů pro potřeby armády a další instituce. V rámci kritéria jsou hodnoceny 2 indikátory: 1. Podíl lesů pro potřeby armády, 2. Podíl lesů s jiným veřejným zájmem. Podíl lesů pro potřeby armády v PLO 21 dosahuje 0,0 %, zatímco v rámci ČR dosahuje 3,7 %. Podíl lesů s jiným veřejným zájmem v PLO 21 dosahuje 1,8 %, zatímco v rámci ČR je to 0,7 %. Jedná se o nadprůměrnou hodnotu Podpora rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí lesů Současný stav: 5,8 Rekreační a zdravotně-hygienické funkce lesů představují souhrnné působení hygienických, zdravotních, léčebných, estetických a psycho-emocionálních účinků lesa na regeneraci fyzických a psychických sil člověka. Kritérium hodnotí intenzitu využití lesů k rekreaci a regeneraci lidí, k ochraně jejich zdraví a zajištění hygienických požadavků na ochranu lázeňských míst a léčebných zdrojů minerálních vod. V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Podíl lesů zatížených rekreací, 2. Celkový rekreační potenciál, 3. Podíl lesů se zdravotně-hygienickými funkcemi. Podíl lesů zatížených rekreací v PLO 21 dosahuje 19,3 %, zatímco v rámci ČR 7,5% podílu. Využití lesů pro plnění rekreační funkce v PLO je značně nadprůměrné. V ploše lesů zatížených příměstskou rekreací jsou zahrnuty částečně i lesy zatížené sportovně-turistickou rekreací, lesy zatížené zajištěním kulturních a vzdělávacích požadavků a lesy zatížené fenoménem sekundárního bydlení (jednotlivá zatížení v některých případech lze od sebe těžko plošně oddělit). Nárůst lesů využívaných k rekreaci a zatížených rekreací je zřejmý, což je dáno obecnými sociálními trendy ve společnosti. Mimořádně významnou funkcí je funkce zdravotně rekreační (zejména cyklistické a běžkařské zázemí pro Liberec, Jablonec n. N. a díky přístupnosti po rychlostní komunikaci R10 hlavně pro Prahu). Dá se říci, že Jizerské hory se staly tělocvičnou Prahy. Z tohoto hlediska je význam JH pro zdravotně rekreační funkci nadprůměrný. Celkový rekreační potenciál v PLO 21 dosahuje 6,6 ze 7 bodové škály [1 7], v rámci ČR dosahuje 4,4. Celkový rekreační potenciál v PLO 21 je nadprůměrný. Podíl lesů se zdravotně-hygienickými funkcemi v PLO 21 dosahuje 7,6 %, zatímco v rámci ČR je to 4,4 %. Využití lesů pro plnění zdravotně-hygienických funkcí v Jizerských horách a Ještědu je nadprůměrné. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 26

27 5.3.5 Trendy vývoje Ochrana přírody V oblasti se nachází chráněná krajinná oblast (CHKO) Jizerské hory. Natura 2000 byla přijata v rámci EU směrnicí Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (ptačí oblasti), novelizována směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků (kodifikované znění) a směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (evropsky významné lokality). Tato soustava byla začleněna do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Evropsky významné lokality byly vyhlášeny na ha, ptačí oblasti na ha. Tabulka 14: Výměra lesů ve zvláště chráněných územích a v soustavě Natura 2000 ii Zvláště chráněná území a Natura 2000 Zdroj: AOPK ČR Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Národní parky ,0 0,0 +0,0 Chráněné krajinné oblasti ,5 68,5-0,0 Národní přírodní rezervace ,7 3,3-0,4 Národní přírodní památky ,0 0,0 +0,0 Přírodní rezervace ,3 1,2-0,1 Přírodní památky ,3 0,3 +0,0 Evropsky významné lokality ,0 11,6 +11,6 Ptačí oblasti ,0 28,9 +28,9 Vývoj plochy výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí Plošný rozsah lesů s vědecko-výzkumnou funkcí se za sledované období mírně navýšil (+ 13 ha). V PLO 21 je 213 ha lesů zařazeno do tzv. demonstračních objektů, kde se prezentují určité způsoby obhospodařování lesa. V oblasti se nachází 19 ha lesů na území památkových rezervací. Tabulka 15: Vývoj plochy výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí Výzkumně-vzdělavácí a kulturní funkce Zdroj: ÚHÚL OPRL, VÚLHM, NPÚ Plocha les OPRL [ha] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Lesy sloužící lesnické výuce 0 0 0,0 0,0 Výzkumné plochy VÚLHM + ostatní výzk. plochy ,1 0,1 +0,0 Demonstrační objekty 213 0,5 Lesy na území národních kult. památek 0 0,0 Lesy na území památkových rezervací 19 0,0 Lesy na území památkových zón 9 0,0 Lesy na území krajinných památk. zón 0 0,0 Lesy na území svět. dědictví UNESCO 0 0,0 Lesy na území ochranných pásem KP 0 0,0 Poznámka: K roku 2004 nejsou údaje ve všech položkách výše uvedeného členění k dispozici. Zastoupení [%, p. b.] Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 27

28 Vývoj plochy institucionálních funkcí Všechny objekty důležité pro obranu státu byly během sledovaného období ( ) v Jizerských horách a Ještědu zrušeny nebo převedeny pro jiné využití, např. objekty spravované Správou státních hmotných rezerv (SSHR). Mezi lesy s jiným veřejným zájmem náleží arboreta, farmové chovy apod. a ve sledované oblasti došlo k jejich nárůstu na 705 ha. Mezi lesy s jiným veřejným zájmem náleží sklady munice (policejní a privátní), areály zbrojovek, střelnice mimo armády České republiky (AČR), objekty státních hmotných rezerv (SHR), ochranná pásma infrastruktury (vyhlášená v kategorizaci lesů), arboreta, farmové chovy atd. Tabulka 16: Vývoj plochy institucionálních funkcí Institucionální funkce Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] 2004* 2018 Přírůstek Úbytek 2004* 2018 Přírůstek Úbytek Lesy v objektech důležitých pro obranu státu ,4 0,0-0,4 Lesy ve vojenských újezdech 0 0 0,0 0,0 Lesy s jiným veřejným zájmem 705 1,8 Zdroj: ÚHÚL OPRL, ÚAP Poznámka: *V případě Jiného veřejného zájmu" jsou údaje stejné struktury k dispozici od roku Objekty důležité pro obranu státu jsou uvedeny bez ochranných pásem (OP); OP ODOS jsou zapracována od roku Vývoj plochy rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí Ve sledovaném období je zřejmý nárůst rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí, což je dáno obecným trendem ve společnosti. Lesních pozemků zatížených rekreací je v PLO %; příměstské a rekreační lesy poklesly o 0,1 %. Tabulka 17: Vývoj plochy rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí Rekreační a zdravotně-hygienické funkce Zdroj: ÚHÚL OPRL, SSL, ÚAP, MZ Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Lesy zatížené rekreací celkem ,4 18,0 +5,6 Příměstské a rekreační lesy vyhlášené kategorizací lesů ,3 1,2-0,1 Příměstské lesy z územ. plánů velkých měst * ,6 Lesy lázeňských míst ,5 2,5-0,0 Lesy v ochranných pásmech léčebných zdrojů ,0 6,0 +0,0 Poznámka: K roku 2004 nejsou údaje ve všech položkách výše uvedeného členění k dispozici. *Mezi velká města jsou zařazena města s počtem obyvatel nad Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 28

29 6 Závěr 6.1 Vyváženost pilířů Graf 9: Vyváženost pilířů podle bodového hodnocení kritérií (Zdroj: ÚHÚL OPRL) Funkce a ekosystémové služby lesa lze považovat za odpovídající specifickým přírodním podmínkám Jizerských hor. Jednotlivá kritéria dosahují bodových hodnocení od 2,0 (podpora výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí v lesích) po 6,2 (zajištění reprodukčních funkcí lesů) v rámci sedmibodové škály. Největší rozkolísanost je v rámci sociálního pilíře (2,0 5,8), nejmenší v pilíři ekologickém (4,7 3,1 bodu). Produkce dřeva je v PLO zásadně ovlivněna kalamitou v osmdesátých letech a vysokými stavy jelení zvěře. Negativní dopady těchto vlivů budou patrné ještě řadu desetiletí. Z ostatních funkcí lesa mají v JH výrazně velký význam funkce vodohospodářská (produkce pitné vody), ochrana přírody a funkce rekreační. Jako doporučení je možno uvést zejména snížení stavu jelení zvěře a přeměnu porostů náhradních dřevin na cílovou druhovou skladbu. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Jablonec n. N. 29