OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESŮ

Transkript

1 OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESŮ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Podklad k základnímu šetření Přírodní lesní oblast 11 Český les ÚSTAV PRO HOSPODÁŘSKOU ÚPRAVU LESŮ BRANDÝS NAD LABEM POBOČKA Plzeň

2 Autoři textů a operacionalizace dat: Ing. Vratislav Mansfeld, Ph.D. koncept a text souhrnné zprávy, aplikace kritérií, indikátorů v oblastních plánech rozvoje lesů (OPRL) Ing. Štěpán Křístek posouzení kritérií, indikátorů v OPRL Ing. Jan Apltauer a Ing. Robert Hruban zobrazení kritérií, indikátorů a trendů vývoje Ing. Jana Jiráková garant PLO 11; Jan Lehečka naplnění pilířů LH kritérii, indikátory a komentáře Na zajištění vstupních dat a kalkulaci indikátorů se podíleli: Ing. Vratislav Mansfeld, Ph.D., Ing. Štěpán Křístek, Ing. Robert Hruban, Ing. Jan Apltauer, Ing. Vincenc Zlatník, Ing. Roman Bystrický, Ph.D., Ing. Vítězslav Krystýn, Ing. Miroslav Zeman, Milan Kalčík, Ing. Pavel Samec, Jan Černohous a Ing. Kamil Turek, Ph.D., Ing. Alžběta Pařízková Ing. Lubor Hruška, Ph.D. 1 odborná spolupráce při operacionalizaci indikátorů 1 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava, Tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Cílem OPRL je vytvářet předpoklady pro minimalizaci střetu veřejných a vlastnických zájmů v lesích, nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření orientovaných na dosažení cílového stavu. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň

3 Obsah 1 Legislativní zakotvení oblastních plánů rozvoje lesů Východiska pro oblastní plány rozvoje lesů Základní charakteristiky Funkční zaměření a kategorizace lesů Širší souvislosti Majetkové poměry Metodika zhodnocení funkcí lesů Vyhodnocení kritérií Pilíř produkční Zajištění reprodukčních funkcí lesů Zajištění trvalé produkce dříví Podpora nedřevní produkce lesů Zabezpečení produkce lesů Trendy vývoje Pilíř ekologický Adaptace lesů na extrémní projevy klimatické změny Zajištění půdoochranných funkcí Zajištění hydrických a vodohospodářských funkcí lesů Zajištění ekologické stability a biodiverzity lesů Trendy vývoje Pilíř sociální Zajištění managementu ochrany přírody v lesích Podpora výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí v lesích Podpora institucionálních funkcí lesů Podpora rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí lesů Trendy vývoje Závěr Vyváženost pilířů Zhodnocení SWOT analýza Pilíř produkční Pilíř ekologický Pilíř sociální Specifika Doporučení Shrnutí výsledků Literatura Seznam tabulek Seznam obrázků a grafů Seznam zkratek Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 2

4 1 Legislativní zakotvení oblastních plánů rozvoje lesů Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) v 23 odst. 1 konstatuje: Oblastní plány rozvoje lesů jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích. Lesní zákon v 23 odst. 4 a v 31 odst. 7 odkazuje na speciální právní předpis, kterým je vyhláška č. 289/2018 Sb. Ministerstva zemědělství ze dne 11. prosince 2018 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů a v 2 odst. 1 konstatuje: Oblastní plány rozvoje lesů stanoví pro přírodní lesní oblasti vymezené v příloze č. 1 rámcové zásady hospodaření. Jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. OPRL zadává, kontroluje a schvaluje Ministerstvo zemědělství (MZe), zpracovává je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL). 2 Východiska pro oblastní plány rozvoje lesů Požadavky kladené na OPRL vyplývají z principu trvale udržitelného hospodaření v lesích při dlouhodobém zlepšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství. Trvale udržitelné, stanovišti odpovídající hospodaření v lesích je definováno jako správa a užívání lesů takovým způsobem, při kterém je zachována jejich biodiversita, produkční schopnosti, regenerační kapacita a vitalita (Ministerská konference na ochranu lesů v Evropě, Helsinky 1993). Dále je kladen důraz na integritu lesů, které souběžně společnosti poskytují ekologické, ekonomické, sociální a kulturní benefity ve prospěch přítomných a budoucích generací. Společenská objednávka ve vztahu k zadání a obsahu oblastních plánů rozvoje lesů: 1. Zásadní motivací pro aktualizaci OPRL je formulování společenské objednávky ve smyslu 1 lesního zákona na základě principu deklarovaného veřejného zájmu. 2. Zásady státní lesnické politiky, které byly schváleny vládou České republiky (ČR) usnesením č. j. 854 ze dne 21. listopadu Národní lesnický program (NLP) pro období do roku 2013, který byl schválen vládou ČR usnesením č dne 1. října 2008; výsledky z jednání jsou obsaženy v dokumentu Závěry a doporučení Koordinační rady k realizaci Národního lesnického programu II. Nalezení optimálního přístupu k obhospodařování lesů je jedním z hlavních cílů NLP pro období do roku NLP je považován za koncept trvale udržitelného obhospodařování lesů při dlouhodobém zlepšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství (LH). NLP je součástí státní lesnické politiky a zároveň je takto naplňována Lesnická strategie pro Evropskou unii. 4. Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP), který je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015) a byl schválen usnesením vlády č. 34 ze dne 16. ledna Akční plán je strukturován podle projevů změny klimatu, a to z důvodu významných mezisektorových přesahů jednotlivých projevů změny klimatu a potřeby meziresortní spolupráce při předcházení či řešení jejích negativních dopadů. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 3

5 3 Základní charakteristiky Celková plocha přírodní lesní oblasti (PLO) 11 Český les je ha, tj. 1,4 % rozlohy území České republiky (ČR). PLO je souvislé území s obdobnými přírodními podmínkami. Na základě podrobné lesnicko-typologické klasifikace lesů v ČR bylo možno definovat lesy s příbuznými přírodními podmínkami. Charakter dané PLO se projevuje (Plíva et Žlábek, 1986) především v zastoupení určitých dřevin a v jejich potenciální produkci; ve vyhraněných ekotypech dřevin přizpůsobených místním podmínkám odolností, růstem a kvalitou, z podstatné části i stávajícím stavem lesních porostů. Potenciál přírodních podmínek je vyjádřen cílovými hospodářskými soubory (uskupení lesních typů). Plošně nejvíce zastoupenými cílovými hospodářskými soubory (CHS) jsou CHS 53 kyselá stanoviště vyšších poloh (36 %), dále CHS 57 oglejená stanoviště vyšších poloh (22 %) a CHS 43 kyselá stanoviště středních poloh (10 %). Tabulka 1: Základní údaje Název Český les Celková plocha (ha) Plocha lesa dle OPRL (ha) Lesnatost (%) 59,8 Nadmořská výška (m n. m.) Lesní vegetační stupně 3. dubobukový, 4. bukový, 5. jedlobukový, 6. smrkobukový Zeměpisná poloha 49 15'48,79" 50 05'38,07" s.š.; 12 15'34,19" 13 09'57,84" v.d. Zdroj: ÚHÚL OPRL, stav k Obrázek 1: Přehledová mapa (Zdroj: ÚHÚL, stav k ) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 4

6 3.1 Funkční zaměření a kategorizace lesů Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů vymezuje funkce lesa jako přínosy podmíněné existencí lesa. Člení je na funkce produkční a mimoprodukční. Podle převažujících funkcí pak člení lesy na kategorie lesů ochranných, zvláštního určení a na lesy hospodářské. Konkrétní informace o kategorizaci lesů v PLO 11 Český les je uvedena v tabulce 2. Lesy hospodářské zaujímají cca 86 % lesů, zbytek tvoří lesy zvláštního určení a velmi malý podíl (0,6 %) zaujímají lesy ochranné. Tabulka 2: Kategorie a subkategorie lesů (v rámci porostní půdy) Kód Zdroj: LHP/O 3.2 Širší souvislosti ha % 10 Lesy hospodářské ,2 21a Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, prudké svahy, rašeliniště ) 407 0,6 21b Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace 0 0,0 21c Lesy v klečovém lesním vegetačním stupni 0 0,0 Lesy ochranné 407 0,6 31a Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 260 0,4 31b Lesy v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod ,1 31c Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací 264 0,4 32a Lesy v prvních zónách CHKO a lesy v PR, NPP a PP 829 1,3 32b Lesy lázeňské 0 0,0 32c Lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí 0 0,0 32d Lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce 0 0,0 32e Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou či krajinotvornou ,8 32f Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti ,0 32g Lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 21 (+) 32h Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření 0 0,0 Celkem Kategorie a subkategorie lesů (v rámci porostní půdy) Rok 2017 Lesy zvláštního určení , ,0 Český les je menší oblast, ale má 10. nejvyšší lesnatost. Oblast je geomorfologicky členitá vrchovina, zčásti plochá hornatina. Táhne se v úzkém pruhu (šířka kolísá od cca 6 do cca 18 km) podél jihozápadní hranice s Německem. V oblasti Hrozňatova je celistvost PLO na krátkém úseku přerušena. Nejvyšším bodem PLO je Čerchov (1042 m n. m.), nejnižším pak Všerubský průsmyk (hraniční přechod Všeruby 426 m n. m.). Z hlediska hydrologie územím PLO prochází významné evropské rozvodí, které oblast odtokem vody rozděluje na úmoří Černého a Severního moře. Severní část patří do povodí Mže a Ohře, patřící do povodí Labe a tedy do úmoří Severního moře. Jižní část pak do povodí německé řeky Naab patřící do povodí Dunaje a tedy do úmoří Černého moře. Po druhé světové válce bylo vysídleno původní německé obyvatelstvo a tím zanikly desítky obcí, vsí a samot. Následně zde bylo vyhlášeno a vybudováno hraniční pásmo. V této době docházelo také ke zvýšenému zalesňování a převodu travních pozemků na ornou půdu. V současné době se více využívá extenzivní zemědělství a zvyšuje se pastevní chov skotu zaměřený na maso. Opět narůstá plocha travních pozemků. Na území Českého lesa se nenachází žádná větší městská aglomerace. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 5

7 V roce 2005 zde bylo vyhlášeno CHKO. Vlivem omezeného vstupu v minulosti docházelo k minimálnímu narušení přírody lidskou činností. Díky tomu má Český les předpoklad stát se vyhledávanou rekreační oblastí. Tabulka 3: Druhy pozemků dle katastru nemovitostí Druh pozemku Zdroj: ČÚZK Výměra [ha] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Orná půda ,5 15,5-1,0 Chmelnice ,0 0,0 +0,0 Vinice ,0 0,0 +0,0 Zahrady ,7 0,7 +0,0 Sady ,2 0,2 +0,0 Trvalé travní porosty ,9 20,2 +0,3 Lesní pozemky ,6 56,1 +0,5 Vodní pozemky ,0 1,1 +0,1 Zástavba ,7 0,6-0,1 Ostatní pozemky ,4 5,7 +0,3 Celkem ,1 Poznámka: Výměra je odečtena z údajů katastru nemovitostí a může se lišit od plochy pořízené graficky. Graf 1: Meziroční bilance druhů pozemků dle katastru nemovitostí (Zdroj: ČÚZK) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 6

8 3.3 Majetkové poměry Majetkové poměry jsou v Českém lese typické vysokým podílem zastoupení lesů ve vlastnictví státu. Největším vlastníkem lesů je státní podnik Lesy České republiky s cca 67,5 % podílem, následovaný lesy obecními a městskými s cca 18,4 % podílem. U fyzických osob převažují z hlediska držby lesních pozemků vlastníci s plochou lesa nad 50 ha díky jedinému vlastníku, Kolowratovy lesy, který vlastní téměř 6 tisíc ha plochy oblasti. Změny vlastnictví dané restitucí církevního majetku se ještě do dat LHP/O v plné míře nepromítly. LČR vydaly dle předběžných propočtů k v PLO Český les ha lesních pozemků. Z největších lze uvést Klášterní lesy Strahov s.r.o., které již mají vlastní LHP na cca ha plochy. Tabulka 4: Změny druhů vlastnictví lesního majetku a podíl lesů zařízených v LHP a LHO Vlastnictví a druh zařízení Plocha porostní [ha] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Státní ,6 67,5-6,1 Právnické osoby ,0 1,1 +0,1 Obecní a městské ,7 18,4 +3,7 Církevní ,0 2,1 +2,1 Lesní družstva ,0 0,0 +0,0 Fyzické osoby ,8 10,8 +0,0 Lesy v LHP ,5 97,4-0,1 Lesy v LHO ,5 2,6 +0,1 Celkem ,0 Zdroj: LHP/O Poznámka: Změny vlastnictví dané restitucí církevního majetku se ještě do dat LHP/O v plné míře nepromítly. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 7

9 4 Metodika zhodnocení funkcí lesů Funkce lesů a z nich plynoucí ekosystémové služby byly posouzeny prostřednictvím 12 kritérií rozdělených do tří hlavních pilířů: produkčního, ekologického a sociálního. Každé kritérium bylo hodnoceno na bodové stupnici od 1 do 7, kde 1 je nejhorší a 7 nejlepší stav (Mansfeld et al., 2015; Hruška-Tvrdý, 2015; Mansfeld et Hruška, 2013a; Mansfeld, Křístek et Hruban, 2013b). K výpočtu hodnoty kritéria byla použita metoda standardizace rozpětím, neboli min-max normalizace. Přehled hodnocení jednotlivých kritérií je uveden v tabulce 5, bližší popis kritérií viz níže v kapitole 5. Vyhodnocení kritérií. Tabulka 5: Přehled pilířů a kritérií a jejich bodového hodnocení 1. Produkční Zdroj: ÚHÚL Pilíř Kritérium Bodové hodnocení PLO 2. Ekologický 3. Sociální 1.1. Zajištění reprodukčních funkcí lesů 4, Zajištění trvalé produkce dříví 5, Podpora nedřevní produkce lesů 2, Zabezpečení produkce lesů 3, Adaptace lesů na extrémní projevy klimatické změny 2, Zajištění půdoochranných funkcí 4, Zajištění hydrických a vodohospodářských funkcí lesů 2, Zajištění ekologické stability a biodiverzity lesů 2, Zajištění managementu ochrany přírody v lesích 1, Podpora výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí v lesích 2, Podpora institucionálních funkcí lesů 2, Podpora rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí lesů 3,5 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 8

10 5 Vyhodnocení kritérií 5.1 Pilíř produkční Zajištění reprodukčních funkcí lesů Současný stav: 4,7 Reprodukční potenciál vyjadřuje schopnost lesních ekosystémů poskytovat dostatečné množství autochtonního, případně jinak hospodářsky vhodného reprodukčního materiálu. Kritérium hodnotí ochranu genofondu lesních dřevin a zajištění zdrojů reprodukčního materiálu (ZRM). V rámci kritéria jsou hodnoceny tři indikátory: 1. Plocha lesů v genových základnách, 2. Podíl plochy uznaných zdrojů reprodukčního materiálu (UZRM), 3. Podíl přirozené obnovy. Genové základny (GZ) jsou vyhlášeny v PLO 11 na 2060 ha (tj. 3,1 % plochy lesa), zatímco v rámci ČR na 2,5 % plochy lesa. Podíl plochy lesů v GZ se proti roku 2004 zmenšil o 36 % (tj. o ha plochy lesa). Dílčí populace lesních dřevin (DPD) zaujímají v Českém lese ha (tj. 43,1 % plochy lesa), zatímco v rámci ČR zaujímají 11,5 % plochy lesa. Podíl plochy GZ z plochy DPD představuje v Českém lese 7,3 %. Podíl plochy UZRM (typ ZRM) dosahuje v Českém lese 8,6 % plochy lesa, zatímco v rámci ČR se jedná o 4,9 % plochy lesa. Z výše uvedeného se v šetřené oblasti nachází relativně vyšší plošný podíl UZRM lesních dřevin. Podíl přirozené obnovy dosahuje v Českém lese 26,6 % plochy lesa, v ČR je to 24,6 %. Podíl přirozené obnovy je mírně nadprůměrný a ukazuje na vhodné přírodní podmínky oblasti i vhodné způsoby hospodaření Zajištění trvalé produkce dříví Současný stav: 5,6 Produkční potenciál vyjadřuje přirozenou produkční schopnost současných lesů danou stanovištěm, růstovými vlastnostmi a výměrou hospodářsky využitelných porostů. V rámci kritéria jsou hodnoceny 4 indikátory: 1. Potenciální hrubý zisk lesní výroby, 2. Celkový průměrný roční přírůst, 3. Plánovaná těžba, 4. Optimalizace lesní dopravní sítě. Produkční možnosti lesních stanovišť lze posuzovat hodnotou celkového průměrného ročního přírůstu (CPP): 8,4 m 3 ha -1 rok -1. Jedná se o nadprůměrnou hodnotu v rámci vymezených PLO v České republice (CPP za celou ČR je 7,0 m 3 ha -1 rok -1 ). Relativně vysoký CPP je dán vedle příhodných stanovištních podmínek především dřevinnou skladbou s dominancí smrku (75 %) a buku (8,4 %). Podíl hospodářských lesů dosahuje 86,2 %. Lesnatost je vysoká, v rámci ČR desátá nejvyšší (59,8 %). Vzhledem k méně příznivým podmínkám pro zemědělskou činnost existuje stále velký prostor pro extenzivní zvyšování produkce dřevní hmoty zalesněním pozemků ze zemědělského půdního fondu. Těžební možnosti v PLO 11 jsou hodnoceny jako nadprůměrné. Převyšují průměr ČR o téměř 14 %. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 9

11 5.1.3 Podpora nedřevní produkce lesů Současný stav: 2,5 Nedřevní produkční potenciál vyjadřuje schopnost lesních ekosystémů produkovat další druhy produktů, zboží a služeb, které nejsou přímou součástí produkce dřevní hmoty. Kritérium nedřevní produkce charakterizuje produkční respektive ekonomické užitky z lesů realizované často i mimo trh a vyjadřované buď v peněžní hodnotě na základě ocenění podle expertních metodik, nebo v nepeněžních jednotkách. V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Užitky plynoucí z výkonu práva myslivosti, 2. Využití lesů pro intenzívní chov zvěře, 3. Hodnota produkce lesních plodů. Užitky plynoucí z výkonu práva myslivosti vyjádřené cenou ulovené zvěřiny dosahují necelých 110 tis. Kč na 1000 ha za rok (průměr za posledních 10 let), což představuje v rámci ČR nadprůměrnou hodnotu (ČR 81 tis. Kč na 1000 ha za rok). Podíl lesů v uznaných oborách a samostatných bažantnicích v PLO 11 dosahuje hodnoty 0,2 %, zatímco v rámci ČR je to 2,5 %. Podíl lesů v uznaných oborách a samostatných bažantnicích je v Českém lese velmi podprůměrný. Produkce lesních plodů (borůvky, brusinky, maliny, bezinky a jedlé houby) byla modelově oceněna na 979 Kč ha -1 rok -1, což představuje podprůměrnou hodnotu. Průměrná hodnota za ČR dosahuje Kč ha -1 rok Zabezpečení produkce lesů Současný stav: 3,8 Bezpečnost produkce představuje pravděpodobnost optimálního využití produkčních funkcí lesů nepřímo úměrnou podílu nahodilých těžeb. Odvíjí se od výše škod působených na lesích škodlivými činiteli, zdravotního stavu a stability porostů. V rámci kritéria je hodnoceno 7 indikátorů: 1. Podíl živelních těžeb, 2. Ohrožení porostů sněhem, 3. Ohrožení podkorním hmyzem, 4. Ohrožení hnilobou, 5. Zonace ohrožení lesů, 6. Poškození lesa ohryzem a loupáním, 7. Poškození lesa okusem. Živelní škody (vítr, sníh, námraza) se podílejí na celkových těžbách v průměru 33,2 %. Naprosto převažují škody větrem. Postiženy byly hlavně smrkové monokultury na vodou ovlivněných a živných lokalitách. Těchto potenciálně labilních lokalit je v dané oblasti velké zastoupení. K nejvýraznějším škodám došlo v důsledku orkánu Kyrill. Ohrožení porostů zvěří je v PLO vysoké. Škody ohryzem a loupáním jsou velmi vysoké (37 % stromů poškozeno). V rámci ČR se jedná o 12 %. Škody okusem terminálu jsou mírně nadprůměrné a byly zaznamenány u 32 % jedinců obnovy. Průměrný stav za ČR (31 %). Podle klimatických modelů se očekává, že v letech budou na území oblasti teplotní podmínky optimální pro vývoj 2,8 generací lýkožrouta smrkového ročně. Smrk je v Českém lese zastoupen 75 %. Z tohoto důvodu se tato prognóza vývoje lýkožrouta smrkového jeví jako problematická. Významnější kůrovcová těžba byla zaznamenána v letech v souvislosti s následky orkánu Kyrill. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 10

12 Kumulativní výměra [ha] Trendy vývoje Plocha lesa Intenzita nárůstu plochy lesa je plynulá a dosahuje v případě údajů katastru nemovitostí rychlosti cca 36 ha ročně, což představuje relativní roční nárůst plochy lesa o 0,03 %. Stabilní nárůst plochy lesa je dán především vysokou lesnatostí Českého lesa a přechodem od intenzivních forem zemědělské výroby k extenzivním (louky, pastviny, pastevní chov skotu). Snižuje se tlak na zemědělské využívání krajiny, což poskytuje množství pozemků vhodných pro nové zalesnění, či prohlášení za les (pozemky již zarostlé sukcesní vegetací) Lesní pozemky Graf 2: Kumulativní nárůst/úbytek výměry lesních pozemků od roku 2002 (Zdroj: ČÚZK katastr nemovitostí) Ochrana genofondu Za sledované období došlo ke snížení plochy vyhlášených genových základen (GZ). Rušení či vyhlašování GZ přitom závisí na rozhodnutí vlastníka lesa. Tomuto nepříznivému trendu se snaží státní správa lesů zabránit Národním programem ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin, který finančně podporuje hospodaření ve vyhlášených GZ. Ve srovnání s průměrem za ČR, kde se GZ nacházejí na 2,5 % plochy lesa, je stav v PLO 11 nadprůměrný, neboť v Českém lese se GZ nacházejí na 3,1 % plochy lesa. V případě uznaných zdrojů reprodukčního materiálu (UZRM) ve sledovaném období sice došlo k navýšení plochy UZRM u kategorie reprodukčního materiálu (RM) identifikovaný, ale u kategorie RM selektovaný došlo ke snížení plochy UZRM. Průběžně dochází ke změnám těchto údajů zejména v souvislosti se schvalováním nových lesních hospodářských plánů, popř. lesních hospodářských osnov. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 11

13 Tabulka 6: Vývoj plochy lesů s reprodukční funkcí Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] Reprodukční funkce Přírůstek Úbytek (2007*) (2007*) 2017 Přírůstek Úbytek Plocha dílčích populací lesních dřevin ,1 43,1 0,0 Plocha genových základen ,9 3,1-1,8 Plocha UZRM kategorie identifikovaný, porost fenotypové třídy A, B, C ,9 5,6 2,7 Plocha UZRM kategorie selektovaný, porost fenotypové třídy A, B ,9 3,0-2,9 Zdroj: ÚHÚL OPRL, ERMA2 Poznámka: *V případě UZRM jsou údaje stejné struktury k dispozici od roku Zásoba dříví Zásoba hroubí významně stoupá (ročně průměrně o 1,2 %, tj. o cca 212 tis. m 3 ). Nárůst zásob je u jehličnatých dřevin nejvýraznější u smrku (o tis. m 3 ročně) i přes to, že se jeho zastoupení na zásobě snížilo (o - 2,7 p. b.). Z dřevin listnatých je nejvyšší nárůst u buku (o + 28 tis m 3 ročně). Z hlediska zásob na 1 ha je zaznamenán roční nárůst u jehličnanů o + 1,3 % (+ 3,8 m 3 ) a u listnáčů o + 0,9 % (+ 1,6 m 3 ). Hektarové zásoby jehličnatých dřevin přesahují jejich republikový průměr o 18,1 %, u dřevin listnatých o 11,7 %. Nárůst zásob dřevin má více příčin. Dřeviny mají vyšší přírůsty. Důvodem může být vyšší podíl oxidu uhlíku v ovzduší, stoupající množství dusíku pocházejícího z automobilové dopravy, růst průměrné teploty, nebo i ponechávání většího podílu zbytků po těžbě/ kalamitách než dříve, čímž se zlepšuje bilance živin v lesních porostech, nebo i vyšší uvolňování živin v důsledku minulého imisního zatížení, zejména SO 2. Dalším důvodem nárůstu zásoby je přesun do vyšších věkových tříd. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 12

14 Tabulka 7: Změny zásob hroubí podle skupin dřevin i Skupina dřevin Zásoba [m 3 b.k.] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Smrk ,0 82,3-2,7 Jedle ,2 0,3 +0,1 Borovice ,8 5,4-0,4 Modřín ,2 1,6 +0,4 Ostatní jehl ,1 0,3 +0,2 Σ jehličnaté ,4 89,9-2,5 Dub ,3 0,3 +0,0 Buk ,8 6,1 +1,3 Habr ,0 0,0 +0,0 Jasan ,2 0,2 +0,0 Javor ,3 0,5 +0,2 Jilm ,0 0,0 +0,0 Bříza ,9 1,1 +0,2 Lípa ,1 0,1 +0,0 Olše ,0 1,3 +0,3 Ostatní list ,2 0,3 +0,1 Σ listnaté ,6 10,1 +2,5 Celkem Zdroj: LHP/O Graf 3: Vývoj hektarových zásob (Zdroj: LHP/O) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 13

15 Přírůst Celkový běžný přírůst (CBP) i celkový průměrný přírůst (CPP), jako ukazatelé produkčních možností jsou v Českém lese vyšší než údaje za ČR, a to jak u jehličnatých, tak u listnatých dřevin. Z hlediska přírůstu dřeva se tedy jedná o nadprůměrnou oblast. Vývoj CBP přepočtený na 1 ha je u jehličnatých a listnatých dřevin odlišný. U jehličnatých dřevin CBP mírně stoupá (z 8,8 na 10,7 m 3 ha -1 za 15 let), zatímco u dřevin listnatých je nárůst nepatrný (ze 7,8 na 8,0 m 3 ha - 1 za 15 let). To je pravděpodobně dáno výrazným nárůstem plochy mladých porostů listnatých dřevin, což souvisí se snahou o zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) v porostech. Z hlediska průběhu CPP je patrný pozvolný nárůst u jehličnatých dřevin (ze 7,9 na 8,7 m 3 ha -1 za 15 let) i u dřevin listnatých (z 6,1 na 6,7 m 3 ha -1 za 15 let). Tabulka 8: Celkový běžný přírůst podle skupin dřevin i Skupina dřevin Celkový běžný přírůst [m 3 b.k.] Celkový běžný přírůst [m 3 b.k. ha -1 ] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Smrk ,0 11,0 +2,0 Jedle ,4 6,9 +2,5 Borovice ,6 7,1 +0,5 Modřín ,0 10,8 +2,8 Ostatní jehl ,5 15,4 +6,9 Σ jehličnaté ,8 10,7 +1,9 Dub ,9 6,8-1,1 Buk ,5 8,0 +0,5 Habr ,1 8,9 +0,8 Jasan ,6 9,7 +0,1 Javor ,4 9,9 +0,5 Jilm ,7 7,1-2,6 Bříza ,4 8,2-0,2 Lípa ,8 11,0-0,8 Olše ,5 7,6 +0,1 Ostatní list ,5 7,8 +0,3 Σ listnaté ,8 8,0 +0,2 Celkem ,6 10,3 +1,7 Zdroj: LHP/O Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 14

16 Graf 4: Vývoj celkového běžného přírůstu na hektar lesa (Zdroj: LHP/O) Tabulka 9: Celkový průměrný přírůst podle skupin dřevin i Skupina dřevin Celkový průměrný přírůst [m 3 b.k.] Celkový průměrný přírůst [m 3 b.k. ha -1 ] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Smrk ,1 8,9 +0,8 Jedle ,6 8,5 +0,9 Borovice ,6 6,0 +0,4 Modřín ,1 8,3 +0,2 Ostatní jehl ,8 12,2 +0,4 Σ jehličnaté ,9 +8,7 +0,8 Dub ,7 5,4-0,3 Buk ,3 7,4 +1,1 Habr ,8 4,5 +0,7 Jasan ,1 7,0-0,1 Javor ,5 7,7 +0,2 Jilm ,9 5,5-0,4 Bříza ,9 5,9 +0,0 Lípa ,8 7,7-0,1 Olše ,8 5,8 +0,0 Ostatní list ,9 5,1 +0,2 Σ listnaté ,1 +6,7 +0,6 Celkem ,7 8,4 +0,7 Zdroj: LHP/O Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 15

17 Graf 5: Vývoj celkového průměrného přírůstu na hektar lesa (Zdroj: LHP/O) Intenzivní chov zvěře Uznané obory a bažantnice se v roce 2004 nacházely cca na 25 ha lesa (tj. na 0,04 % plochy lesa), zatímco v roce 2018 se nacházejí cca na 105 ha lesa (tj. na 0,16 % plochy lesa). Tabulka 10: Vývoj plochy lesů v uznaných oborách a bažantnicích Uznané obory a bažantnice Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Lesy v uznaných oborách ,0 0,1 0,0 Lesy v uznaných bažantnicích ,0 0,1 0,1 Zdroj: ÚHÚL OPRL Bezpečnost produkce Z nahodilé těžby ve sledovaném období převažuje těžba živelní. Nejvyšší živelní těžba byla v roce 2007 způsobena orkánem Kyrill. V důsledku toho se v následujících letech, zejména 2008 a 2009, zvýšila těžba kůrovcová. Výraznější těžbu způsobenou vlivem sucha zaznamenáváme po velmi suchém létě roku 2003 a po roce S tím souvisí vždy i nárůst těžeb kůrovcových. Při 75% zastoupení smrku a jeho postupném stárnutí může být bezpečnost produkce ohrožena. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 16

18 Graf 6: Těžba nahodilá (Zdroj: Zpravodaje ochrany lesa VÚLHM - přepočteno) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 17

19 5.2 Pilíř ekologický Adaptace lesů na extrémní projevy klimatické změny Současný stav: 2,5 Problematika adaptace lesů na extrémní projevy klimatické změny byla posuzována z pohledu výskytu současných smrkových porostů ohrožených suchem. Také byla zohledněna potenciální adaptační opatření na základě přítomnosti lesa v lesní oblasti. V rámci kritéria jsou hodnoceny 2 indikátory: 1. Celkové riziko ohrožující současné smrkové porosty, 2. Míra adaptačních opatření v lesích. Nižší hodnota adaptace lesů na extrémní projevy klimatu je dána 75 % zastoupením smrku v oblasti, a to především ve vyšších věkových stupních. Vzhledem k těmto skutečnostem lze očekávat problémy při extrémních projevech klimatických změn a s tím související zvýšenou potřebu adaptačních opatření. V poslední době se zvyšuje podíl listnatých dřevin na úkor smrku (zastoupení smrku se snížilo ze 79,3 % v roce 2000 na 75 % v roce 2015). Toto kritérium bude postupně kvalitativně doplněno výhodnějšími indikátory, které budou věrněji vypovídat o dané problematice v návaznosti na jejich dostupnost a praktické využití jako podkladu pro podrobné plánování v LH Zajištění půdoochranných funkcí Současný stav: 4,1 Půdoochranný potenciál (půdoochranná funkce lesů) vyjadřuje schopnost lesního ekosystému chránit lesní půdu před účinky negativních půdotvorných procesů, zejména před degradací a acidifikací půd a tvorbou půdní eroze. V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Průměrná hodnota ph (H 2O) půd ve svrchních půdních (SP) horizontech, 2. Výskyt (plocha) plošné eroze, 3. Průměrný obsah oxidovatelného uhlíku v SP horizontech. Ukazatel Průměrná hodnota ph v SP horizontech lesních půd (dle výstupů Národní inventarizace lesů NIL) dosahuje v PLO 11 hodnoty ph (H 2O) 4,2, zatímco v rámci ČR dosahuje ph (H 2O) 4,6. Přírodní podmínky oblasti jsou méně příznivé vzhledem k náchylnosti na acidifikaci a degradaci lesních půd. Ukazatel Podíl plošné vodní eroze (NIL) dosahuje v PLO 11 hodnoty 0,0 % (šetřením NIL 2 nebyla zachycena), zatímco v rámci ČR je to 0,6 %. Přírodní podmínky oblasti jsou obecně příznivé vzhledem k riziku tvorby vodní eroze. Ukazatel Průměrný obsah půdního oxidovatelného uhlíku v SP horizontech (NIL) dosahuje v PLO 11 hodnoty 5,9 %, zatímco v rámci ČR dosahuje 4,3 %. Přírodní podmínky oblasti a dřevinné složení porostů jsou nadprůměrné pro akumulaci půdního organického uhlíku ve svrchních půdních horizontech Zajištění hydrických a vodohospodářských funkcí lesů Současný stav: 2,9 Hydrický (vodoochranný) potenciál vyjadřuje schopnost lesního ekosystému pozitivně ovlivňovat odtokový režim vody za účelem ochrany vnitřního i vnějšího prostředí lesa. Kritérium hodnotí vliv lesů na podporu retence a infiltrace vody v lesních půdách, ochranu a obnovu přirozeného vodního režimu v lesích a ochranu vodních zdrojů. V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Poměr C/N ve svrchních půdních (SP) horizontech, 2. Podíl lesů s odvodňovacími a melioračními zařízeními, 3. Podíl lesů v ochranných pásmech Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 18

20 vodních zdrojů (OPVZ) mimo 3. stupeň, 4. Podíl lesů v chráněných oblastech přirozené akumulace vod (CHOPAV). Ukazatel Průměrná hodnota poměru C/N v SP horizontech lesních půd (NIL) dosahuje v PLO 11 hodnoty 19,7, zatímco v rámci ČR 18,6 %. Přírodní podmínky oblasti a dřevinné složení porostů jsou relativně méně příznivé pro tvorbu kvalitnějších humusových forem s příznivějším poměrem C/N. Oblast má tedy vhodné podmínky pro retenci a infiltraci srážek. Lesy s odvodňovacími melioračními zařízeními v PLO 11 zaujímají 13,3 % plochy lesa, zatímco v rámci ČR se jedná o 7,7 % plochy lesa. Převládá hydromeliorační okrsek typu P střídavě zamokřená stanoviště (49 % plochy lesů s odvodňovacími melioračními zařízeními). V rámci lesů s odvodňovacími melioračními zařízeními je na 48 % plochy funkční meliorační síť. Podíl lesů s výskytem OPVZ v PLO 11 dosahuje 3,3 % rozlohy lesa, zatímco v rámci ČR je to 10,8 %. Podíl lesů s výskytem OPVZ v PLO 11 je tedy podprůměrný. Podíl lesů s výskytem CHOPAV v PLO 11 dosahuje 5,7 % (průměr za ČR je 33,3 %). Podíl lesů s výskytem CHOPAV je velmi podprůměrný Zajištění ekologické stability a biodiverzity lesů Současný stav: 2,5 Ekologicko-stabilizační potenciál vyjadřuje schopnosti lesních ekosystémů plnit širší ochranné krajinotvorné funkce, zajišťovat ekologickou stabilitu lesních ekosystémů, poskytovat nezbytnou biologickou biodiverzitu a trvalou odolnost lesních stanovišť vůči degradaci svého prostředí. Ekologická stabilita představuje schopnost lesního ekosystému odolávat narušení a setrvávat na své vývojové trajektorii nebo se na původní vývojovou trajektorii po narušení vracet. Je přímo úměrná stupni přirozenosti lesních ekosystémů a jejich biodiverzitě. V rámci kritéria jsou hodnoceny 4 indikátory: 1. Zastoupení lesů s diferencovanou prostorovou strukturou, 2. Podíl smíšených lesů, 3. Podíl lesů s vysokým stupněm přirozenosti porostů [stupeň 6 a 7], 4. Objem mrtvého dříví. Ukazatel Zastoupení lesů s diferencovanou prostorovou strukturou (NIL II) dosahuje v PLO 11 hodnoty 11,8 %, zatímco v rámci ČR je to 18,2 %. Zastoupení lesů s diferencovanou prostorovou strukturou je v oblasti podprůměrné. Ukazatel Podíl smíšených lesů (LHP/O) dosahuje v PLO 11 hodnoty 28,1 %, zatímco v rámci ČR 54,6 %. Podíl smíšených lesů je v oblasti velmi pod průměrem a svědčí o nízké druhové diverzitě lesů v oblasti. Ukazatel Podíl lesů s vysokým stupněm přirozenosti porostů dosahuje v PLO 11 hodnoty 7,2 %, zatímco v rámci ČR je to 17,9 %. Podíl lesů s vysokým stupněm přirozenosti porostů je v oblasti značně pod průměrem. V oblasti je nedostatečným způsobem zajištěna biodiverzita lesů. Ukazatel Objem mrtvého dříví dosahuje v PLO 11 hodnoty 12,6 %, zatímco v rámci ČR dosahuje 8,7 %. V oblasti se nachází nadprůměrné množství mrtvého dříví. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 19

21 5.2.5 Trendy vývoje Vývoj dřevinné skladby Nejvíce je v lesích zastoupen smrk (75 %), buk (cca 8 %), borovice (cca 6 %), olše (cca 3 %), bříza (cca 2 %). Ostatní dřeviny mají zastoupení menší než 2 %. Vývoj dřevinné skladby se vyznačuje postupným snižováním podílu jehličnatých dřevin. Nejvýraznější pokles podílu jehličnatých dřevin zaznamenal smrk (- 4,3 p. b.), zatímco u listnatých dřevin došlo k navýšení podílu nejvíce u buku (+ 2,4 p. b.). Nárůst podílu listnatých dřevin je způsoben povinným zaváděním melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) v obnově u všech vlastníků nad 3 ha, zvýšenou přirozenou obnovou listnatých dřevin a předržováním starých listnatých porostů mj. i z důvodu vyhlášených chráněných území (ZCHÚ a Natura 2000). Tabulka 11: Změny dřevinné skladby podle skupin dřevin i Skupina dřevin Plocha porostní bez holiny [ha] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Smrk ,3 75,0-4,3 Jedle ,4 0,6 +0,2 Borovice ,5 6,2-0,3 Modřín ,4 1,6 +0,2 Ostatní jehl ,4 0,4 +0,0 Σ jehličnaté ,9 83,7-4,2 Dub ,5 0,5 +0,0 Buk ,0 8,4 +2,4 Habr ,0 0,0 +0,0 Jasan ,3 0,4 +0,1 Javor ,6 0,8 +0,2 Jilm ,0 0,0 +0,0 Bříza ,8 2,2 +0,4 Lípa ,1 0,1 +0,0 Olše ,5 3,1 +0,6 Ostatní list ,4 0,6 +0,2 Σ listnaté ,1 16,3 +4,2 Celkem ,0 Zdroj: LHP/O Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 20

22 Vývoj věkové struktury Z přehledu zastoupení věkových stupňů v PLO Český les je patrné podprůměrné zastoupení 4. věkového stupně. Příčinou tohoto stavu jsou nižší těžby a z toho pramenící nižší zalesňovací povinnost v 80. letech minulého století. Tato skutečnost vznikla v důsledku omezení mýtních úmyslných těžeb z důvodu přesunu kapacit do lokalit postižených kůrovcovou kalamitou (především LZ Horní Blatná). Větší zastoupení vyšších věkových stupňů souvisí s šetrnějšími způsoby hospodaření v rámci CHKO. Graf 7: Podíl věkových stupňů (Zdroj: LHP/O) Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 21

23 Velikost porostních skupin a zastoupení hospodářských způsobů (HZ) Ukazatelem zvyšování stability a diverzity lesních porostů je zmenšování průměrné plochy porostních skupin z cca 1,8 ha v roce 2001 na 1,5 ha v roce Pokles je více méně plynulý a kopíruje celorepublikový trend viz graf 8. Průměrná plocha holiny dle LHP/O dosahuje k roku 2016 pouze 0,30 ha. Snižování plochy porostních skupin úzce souvisí s výrazným nárůstem podílu lesů obhospodařovaných HZ podrostním a násečným na úkor HZ holosečného, jehož podíl klesl z 92,0 % podílu v roce 2001 na 2,2 % podíl v roce V roce 2015 zaujímá HZ podrostní 62,0 % podíl, HZ násečný 35,6 % podíl a HZ výběrný nepatrný podíl 0,1 %. Obrovský nárůst podrostního HZ lze přisuzovat vyhlášení CHKO v roce 2005 a také nižší nákladovosti při využití přirozené obnovy. Nárůst násečného HZ pak vysokým zastoupením smrku a nižším zastoupením listnáčů. Graf 8: Vývoj velikosti porostní skupiny (Zdroj: LHP/O) Tabulka 12: Hospodářské způsoby Hospodářský způsob Plocha porostní [ha] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Bez zásahu ,0 0,0 +0,0 Podrostní ,0 62,0 +59,0 Násečný ,0 35,6 +30,6 Holosečný ,0 2,2-89,8 Výběrný ,0 0,1 +0,1 Celkem ,0 Zdroj: LHP/O Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 22

24 Vývoj plochy lesů v ochranných pásmech vodních zdrojů (OPVZ) V Českém lese se k roku 2018 plošný rozsah OPVZ příliš nezměnil. Měnil se v rámci jednotlivých stupňů ochrany, což je dáno změnou legislativy. K roku 2018 je celková rozloha OPVZ v oblasti ha, což představuje 29,3 % rozlohy oblasti; z toho v rámci lesa nachází ha OPVZ, což je 29,8 % z rozlohy lesa. Tabulka 13: Vývoj plochy hydrických funkcí Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] Hydrické funkce Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Lesy v OPVZ I. stupně a * PHO ,5 0,3-0,2 Lesy v OPVZ II. stupně a * PHO 2 nerozlišené Lesy s funkčními melioračními zařízeními (okrsky A, B, M) Zdroj: ÚHÚL OPRL, VÚV TGM ,5 2,1 +1,6 Lesy v * PHO 2a ,8 0,1-1,7 Lesy v * PHO 2b ,7 0,8-0,9 Lesy v * PHO ,5 26,5 +1,1 Lesy v CHOPAV ,8 5,7-0, ,3 Poznámka: K roku 2004 nejsou údaje ve všech položkách výše uvedeného členění k dispozici. *PHO pásma hygienické ochrany vymezená podle dříve platné legislativy před platností zákona č. 254/2001 Sb. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 23

25 5.3 Pilíř sociální Zajištění managementu ochrany přírody v lesích Současný stav: 1,6 Obecná ochrana přírody a krajiny představuje ochranu krajiny, rozmanitosti druhů, přírodních hodnot a estetických kvalit přírody, ale také ochranu a šetrné využívání přírodních zdrojů. Kritérium vyjadřuje intenzitu ochrany přírody a přírodních zdrojů především prostřednictvím územní a druhové ochrany přírody prostřednictvím zvláště chráněných území (ZCHÚ), území sítě Natura 2000 a územních systémů ekologické stability (ÚSES). V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Podíl lesů ve ZCHÚ, 2. Podíl lesů v soustavě Natura 2000, 3. Podíl lesů v ÚSES. Lesy ve ZCHÚ v PLO 11 zaujímají 56 % rozlohy lesa, zatímco v rámci ČR dosahují 8,2 % podílu. V oblasti se nachází vysoce nadprůměrné množství lesů ve ZCHÚ. Lesy v soustavě Natura 2000 v PLO 11 zaujímají 6,0 % rozlohy lesa, zatímco v rámci ČR je to 26,9 %. V oblasti se nachází podprůměrné množství lesů v soustavě Natura Území soustavy Natura 2000 se také nacházejí i na nelesních pozemcích (vodní plochy, trvalé travní porosty apod.). Lesy v ÚSES v PLO 11 zaujímají 10,2 % rozlohy lesa v oblasti, zatímco v rámci ČR zaujímají 15,7 %. V oblasti se nachází mírně podprůměrné množství lesů v ÚSES, což může být dáno charakterem oblasti vyšší lesnatost. Páteř ekologické stability mohou představovat i vodní plochy, travní porosty, ale i meze apod Podpora výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí v lesích Současný stav: 2,7 Výzkumně vzdělávací funkce lesů představují využití lesů pro potřeby lesnického školství a vědeckého výzkumu. Kulturní funkce lesů představují využití lesů pro potřeby tvorby a ochrany území kulturních památek ČR. Kritérium vyjadřuje intenzitu využití školních a výzkumných lesů v oblasti a lesů v ochranných pásmech kulturních památek. Mezi výzkumně-vzdělávací funkce jsou zařazeny také demonstrační objekty lesního hospodářství. V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Podíl lesů s výzkumně-vzdělávací funkcí, 2. Podíl lesů s kulturní funkcí, 3. Podíl lesů v demonstračních objektech. Podíl lesů s výzkumně-vzdělávací funkcí v PLO 11 dosahuje 0,0 %, zatímco v rámci ČR je to 1,0 %. Využití lesů pro výzkumně-vzdělávací potřeby je podprůměrné. V oblasti se nenachází lesy školních polesí. Je však třeba upozornit, že obecně je podíl výzkumných a školních lesů v rámci ČR velmi malý. V Českém lese se také nacházejí kulturní památky včetně jejich ochranných pásem. Podíl lesů s kulturní funkcí v PLO 11 dosahuje 0,3 %, zatímco v rámci ČR 1,7 %. Využití lesů pro plnění kulturních funkcí je velmi podprůměrné. Podíl lesů v demonstračních objektech (DO) v PLO 11 dosahuje 3,5 %, zatímco v rámci ČR je to 0,6 %. Obecně je podíl lesů v DO v rámci ČR velmi malý, ale do budoucna se předpokládá rozšíření sítě DO o další ukázky lesnického hospodaření na cca 1 3 DO na PLO dle velikosti. V oblasti se nachází dva DO, a to DO ML Domažlice a DO Český les II Přimda. Vzhledem k tomu se do budoucna se založením dalších DO v Českém lese nepočítá. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 24

26 5.3.3 Podpora institucionálních funkcí lesů Současný stav: 2,4 Institucionální funkce lesů představují využití lesů pro potřeby významných institucí, které si kladou různé nároky a požadavky na specifické využívání lesů. Jedná se zejména o Armádu ČR, Policii ČR a další bezpečnostní, zbrojní, obranné, energetické a jiné organizace. Kritérium vyjadřuje intenzitu využití lesů pro potřeby armády a další instituce. V rámci kritéria jsou hodnoceny 2 indikátory: 1. Podíl lesů pro potřeby armády, 2. Podíl lesů s jiným veřejným zájmem. Podíl lesů pro potřeby armády v PLO 11 dosahuje 3,3 %, zatímco v rámci ČR dosahuje 3,7 %. Podíl lesů s jiným veřejným zájmem v PLO 11 dosahuje 0,0 %, zatímco v rámci ČR je to 0,7 % Podpora rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí lesů Současný stav: 3,5 Rekreační a zdravotně-hygienické funkce lesů představují souhrnné působení hygienických, zdravotních, léčebných, estetických a psycho-emocionálních účinků lesa na regeneraci fyzických a psychických sil člověka. Kritérium hodnotí intenzitu využití lesů k rekreaci a regeneraci lidí, k ochraně jejich zdraví a zajištění hygienických požadavků na ochranu lázeňských míst a léčebných zdrojů minerálních vod. V rámci kritéria jsou hodnoceny 3 indikátory: 1. Podíl lesů zatížených rekreací, 2. Celkový rekreační potenciál, 3. Podíl lesů se zdravotně-hygienickými funkcemi. Podíl lesů zatížených rekreací v PLO 11 dosahuje 7,4 %, zatímco v rámci ČR 7,5% podílu. Využití lesů pro plnění rekreační funkce v PLO je průměrné. V oblasti se jedná především o zatížení lesů sportovně-turistickou rekreací. Využívání lesů k rekreaci je dáno obecnými sociálními trendy ve společnosti. Celkový rekreační potenciál v PLO 11 dosahuje 4,6 ze 7 bodové škály [1 7], v rámci ČR dosahuje 4,4. Celkový rekreační potenciál v PLO 11 je průměrný. Podíl lesů se zdravotně-hygienickými funkcemi v PLO 11 dosahuje 6,3 %, zatímco v rámci ČR je to 4,4 %. Využití lesů pro plnění zdravotně-hygienických funkcí v Českém lese je nadprůměrné Trendy vývoje Ochrana přírody V Českém lese se projevuje obecný trend k posilování ochrany přírody. V roce 2005 byla založena CHKO Český les na 56 % plochy lesa PLO. Postupnou změnou druhové skladby při obnově na úkor smrkových monokultur dochází ke zlepšování ekologické stability porostů. V rámci lesních pozemků je ve sledovaném období patrný plošný nárůst v případě přírodních rezervací (PR) a přírodních památek (PP). Navíc nově posílila ochranu přírody soustava Natura Natura 2000 byla přijata v rámci EU směrnicí Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (ptačí oblasti), novelizována směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků (kodifikované znění) a směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (evropsky významné lokality). Tato soustava byla začleněna do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Evropsky významné lokality byly vyhlášeny na ha lesa. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 25

27 Tabulka 14: Výměra lesů ve zvláště chráněných územích a v soustavě Natura 2000 ii Zvláště chráněná území a Natura 2000 Zdroj: AOPK ČR Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Národní parky 0 0 0,0 0,0 Chráněné krajinné oblasti ,0 56,0 +56,0 Národní přírodní rezervace ,5 0,5-0,0 Národní přírodní památky ,0 0,0 +0,0 Přírodní rezervace ,7 0,8 +0,1 Přírodní památky ,0 0,1 +0,0 Evropsky významné lokality ,0 6,0 +6,0 Ptačí oblasti 0 0 0,0 0,0 Vývoj plochy výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí Plošný rozsah lesů s vědecko-výzkumnou funkcí se za sledované období mírně navýšil (+ 10 ha). V Českém lese se nachází dva demonstrační objekty (DO) na celkové rozloze ha plochy lesa. V rámci DO ML Domažlice jde o ukázky hospodaření na genových základnách smrku a buku v lesích hospodářských, ale i v lesích s významnou funkcí vodohospodářskou a půdoochrannou. U DO Český les II Přimda jde o ukázky postupné přeměny stejnověkých smrkových porostů na stabilní a trvale výnosový smíšený les s maximálním využitím přirozené obnovy pod porostem. Se založením dalších DO se v PLO 11 nepočítá. V oblasti se nachází kulturní památky včetně jejich ochranných pásem. Tabulka 15: Vývoj plochy výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí Výzkumně-vzdělavácí a kulturní funkce Zdroj: ÚHÚL OPRL, VÚLHM, NPÚ Plocha les OPRL [ha] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Lesy sloužící lesnické výuce 0 0 0,0 0,0 Výzkumné plochy VÚLHM + ostatní výzk. plochy ,0 0,0 +0,0 Demonstrační objekty ,5 Lesy na území národních kult. památek 17 0,0 Lesy na území památkových rezervací 0 0,0 Lesy na území památkových zón 0 0,0 Lesy na území krajinných památk. zón 0 0,0 Lesy na území svět. dědictví UNESCO 0 0,0 Lesy na území ochranných pásem KP 199 0,3 Poznámka: K roku 2004 nejsou údaje ve všech položkách výše uvedeného členění k dispozici. Zastoupení [%, p. b.] Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 26

28 Vývoj plochy institucionálních funkcí Mezi lesy s jiným veřejným zájmem náleží sklady munice (policejní a privátní), areály zbrojovek, střelnice mimo armády České republiky (AČR), objekty státních hmotných rezerv (SHR), ochranná pásma infrastruktury (vyhlášená v kategorizaci lesů), arboreta, farmové chovy atd. Tabulka 16: Vývoj plochy institucionálních funkcí Institucionální funkce Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] 2004* 2018 Přírůstek Úbytek 2004* 2018 Přírůstek Úbytek Lesy v objektech důležitých pro obranu státu ,0 3,4 +3,4 Lesy ve vojenských újezdech 0 0 0,0 0,0 Lesy s jiným veřejným zájmem 0 0,0 Zdroj: ÚHÚL OPRL, ÚAP Poznámka: *V případě Jiného veřejného zájmu" jsou údaje stejné struktury k dispozici od roku Objekty důležité pro obranu státu jsou uvedeny bez ochranných pásem (OP); OP ODOS jsou zapracována od roku Vývoj plochy rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí Ve sledovaném období je zřejmý nárůst rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí, což je dáno obecným trendem ve společnosti. Lesních pozemků zatížených rekreací je v Českém lese 7,4 %; v roce 2004 to bylo pouze 0,1 % rozlohy lesa. Tabulka 17: Vývoj plochy rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí Rekreační a zdravotně-hygienické funkce Plocha les OPRL [ha] Zastoupení [%, p. b.] Přírůstek Úbytek Přírůstek Úbytek Lesy zatížené rekreací celkem ,1 7,4 +7,3 Příměstské a rekreační lesy vyhlášené kategorizací lesů 0 0 0,0 0,0 Příměstské lesy z územ. plánů velkých měst * 2 0,0 Lesy lázeňských míst ,0 0,0-0,0 Lesy v ochranných pásmech léčebných zdrojů ,2 7,0 +0,8 Zdroj: ÚHÚL OPRL, SSL, ÚAP, MZ Poznámka: K roku 2004 nejsou údaje ve všech položkách výše uvedeného členění k dispozici. *Mezi velká města jsou zařazena města s počtem obyvatel nad Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 27

29 6 Závěr 6.1 Vyváženost pilířů Graf 9: Vyváženost pilířů podle bodového hodnocení kritérií (Zdroj: ÚHÚL OPRL) Z hlediska vyváženosti produkčního, ekologického a sociálního pilíře je vidět, že PLO Český les je produkčně nadprůměrná oblast. Z produkčního hlediska (modrá výseč) jde tedy o oblast s vysokým podílem kvalitní dřevní hmoty, a to díky příznivým růstovým podmínkám a vysokému zastoupení produkčního smrku. Reprodukční funkce lesa je dána především vysokým podílem dílčí populace lesních dřevin. Podpora nedřevní produkce je naopak podprůměrná. Zabezpečení produkce lesů se pohybuje kolem průměru. Převaha smrkových porostů snižuje i hodnoty adaptace lesů na extrémní projevy klimatické změny a zajištění ekologické stability a biodiverzity lesů v ekologickém pilíři (zelená výseč). Tento pilíř je zatím pod průměrem, ale z trendů vývoje je patrné, že se hodnoty budou do budoucna zvyšovat, zatím je lehce nadprůměrné pouze zajištění půdoochranných funkcí. Mírně podprůměrný je také sociální pilíř (žlutá výseč). Nadprůměrná je v něm podpora rekreačních a zdravotně-hygienických funkcí. Mírně nadprůměrná je i podpora výzkumně-vzdělávacích a kulturních funkcí, a to především díky dvěma demonstračním objektům. Z trendů vývoje je patrné, že se rychle zvyšuje stále ještě podprůměrné zajištění managementu ochrany přírody. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka Plzeň 28