Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno Navazující magisterské studium Veřejná správa Katedra správní vědy a správního práva DIPLOMOVÁ PRÁCE Právní aspekty vybraných přestupků na úseku dopravy na pozemních komunikacích Bc. Michal Horun Brno 2015

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Právní aspekty vybraných přestupků na úseku dopravy na pozemních komunikacích zpracoval samostatně. Veškeré použité prameny a zdroje informací, ze kterých jsem čerpal, jsou citovány v poznámkách pod čarou a dále jsou uvedeny v seznamu použité literatury... Bc. Michal Horun

3 Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé diplomové práce JUDr. Aleně KLIKOVÉ, Ph.D., za odborné rady, věcné připomínky a metodickou pomoc při jejím zpracování."

4 Anotace Ve své diplomové práci zpracovávám téma právní aspekty několika vybraných přestupků na úseku dopravy na pozemních komunikacích. Toto téma jsem pojal z pohledu policisty, přičemž využívám své dlouholeté zkušenosti ze služebního poměru u Policie České republiky. V první části se zabývám historií automobilové dopravy a s tím spojených nežádoucích jevů, na základě čehož byly vymezeny první dopravní přestupky. Popisuji vývoj právních předpisů až po současnou právní úpravu. Stěžejní část práce věnuji právním aspektům vybraných přestupků a správních deliktů, které osobně považuji za nejzávažnější. V poslední části své práce navrhuji změny příslušných právních předpisů do budoucna, které by mohly přinést pozitivní změnu. Při jejich zpracování vycházím ze svých osobních zkušeností, jako řidiče motorového vozidla, ale také z vlastních zkušeností z přestupkového a trestního řízení. Klíčová slova: přestupek, dopravní přestupek, správní delikt, vozidlo, sankce, dopravní nehoda, technický stav vozidla, alkohol, návyková látka Annotation In my dissertation I focus on the topic "Legal aspects of some of the selected road traffic offences". I look at this topic from the perspective of the police officer, using my many years of experience within the Police Service of the Czech Republic. In the first part of this dissertation I am cover the history of vehicular trafficand related adverseevents, from which were defined first traffic offences. I describe the developmentof legislation to its current day position.the main partdeals with the legal aspects of selected misdemeanours andadministrative offences, which I personally considerthe most serious. In the last partof my dissertation, I suggest future amendments to the relevantlegislation, where I come from my personal experience with both - misdemeanour proceeding and criminal proceedings. Keywords: offense, traffic violation, administrative offense, vehicle, sanction, traffic accident, the technical condition of vehicles, alcohol, addictive substance

5 Obsah Úvod Historie Vývoj právních předpisů Vymezení základních pojmů Přestupek obecně Přestupek v dopravě Přestupkové řízení Subjekt přestupku Objekt přestupku Sankce Centrální evidence přestupků Aktuální statistické přehledy spáchaných přestupků na území ČR Vybrané přestupky a správní delikty v dopravě Přestupky v souvislosti s technickým stavem vozidla Závady v technickém stavu bezprostředně ohrožující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích Poškození životního prostředí nad míru stanovenou prováděcím právním předpisem Prokázání technické způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích Neschválené změny a zásahy do identifikátorů vozidla Výčet sankcí Zhodnocení současné právní úpravy Přestupky v souvislosti s požitím alkoholu a jiných návykových látek Způsoby zjišťování alkoholu u řidičů Způsoby zjišťování návykových látek u řidičů Výčet sankcí Srovnání s okolními státy... 44

6 6.2.5 Současná právní úprava Přestupky v souvislosti s dopravními nehodami Přestupky předcházející dopravní nehodě Přestupky páchané po dopravní nehodě Správní delikt provozovatele vozidla Návrhy de lege ferenda K přestupkům v souvislosti s technickým stavem vozidla K přestupkům v souvislosti s požitím alkoholu a jiných návykových látek Návrhy v souvislosti s dopravními nehodami Návrhy v souvislosti se správním deliktem provozovatele vozidla Návrhy na změny v přestupkovém řízení Závěr Seznam použité literatury Seznam přílohy:... 68

7 Úvod S rozvojem civilizace stoupají každým rokem i nároky na dopravu a věci s tímto související. Dlouhodobě dochází k rozvoji infrastruktury, a to nejen výstavbou nových úseků dálnic, ale i silnic první a druhé třídy. Stejně jak se zvyšuje počet obyvatel, zvyšuje se i počet řidičů a účastníků silničního provozu. Zatímco před dvaceti lety lidé jezdili auty nejčastěji k lékaři nebo na sezónní nákupy maximálně desítky kilometrů do okresního města, v současné době je běžné, že rodiny jezdí i přes 100 km na nákupy do obchodních center, sportovních středisek anebo za kulturou. Stejně tak se prodloužila vzdálenost, kterou jsou lidé schopni dojíždět do svých zaměstnání. Celkově se prodlužuje doba, kterou lidé tráví jako účastníci v silniční dopravě. Postupně také dochází k modernizaci dopravních prostředků. Auta a motocykly jsou nejen výkonnější, ale i rychlejší. Zároveň došlo i k posunu v konstrukcích vozidel, které na jedné straně ve větší míře chrání osoby jedoucí uvnitř vozidla, ale zároveň dokážou způsobit daleko rozsáhlejší škody na životech a majetku okolních lidí, než tomu bylo v minulosti. Bohužel silniční doprava sebou přináší i stinné stránky. Jedná se zejména o dopravní nehody, kvůli kterým na území České republiky každý rok zahyne několik set lidí. Jednou z hlavních příčin dopravních nehod je porušování dopravních předpisů. Zatímco někdy toto porušení znamená pouhé spáchání přestupku, v jiných případech může mít až tragické následky. Pachatel takového přestupku ohrožuje život, zdraví a majetek nejen účastníků silničního provozu, ale v mnohých případech ohrožuje i ty, kteří se přímo silničního provozu neúčastní. Jako téma své diplomové práce jsem si zvolil Právní aspekty vybraných přestupků na úseku dopravy na pozemních komunikacích. S porušováním dopravních předpisů jsem se nesetkával v minulosti pouze jako řidič motorového vozidla, ale s jejich řešením mám bohaté zkušenosti i ze svého zaměstnání, kdy již 15 let pracuji jako policista u Policie České republiky. Za tuto dobu jsem jako policista sloužící tzv. v terénu řešil dopravní přestupky páchané přímo na silnici, ale zároveň jsem se podílel jako vyšetřovatel na šetření dopravních nehod způsobených porušením dopravních předpisů. Právě z pohledu zkušeného policisty chci zpracovat zadané téma. Ve své práci používám zejména metody popisné, analytické a srovnávací a při jejím zpracování vycházím z platných právních předpisů, judikatury soudů a dále jsem využil aktuální dopravní statistiky vedené Policií České republiky. 7

8 V úvodu mé práce se věnuji historii dopravy a dopravních předpisů. Vymezuji základní pojmy, zejména definuji pojem přestupek v jeho obecné podobě a detailně se zaměřuji na přestupek v dopravě. Rozebírám rovněž přestupkové řízení a sankce za přestupky. V další části se zabývám vybranými dopravními přestupky. Při výběru konkrétních přestupků jsem vycházel z vlastní zkušenosti a věnuji se těm přestupkům, které považuji za nejzávažnější. Závažnost jsem posuzoval hlavně podle toho, jak páchání těchto přestupků přímo ohrožuje život a zdraví osob. V závěrečné části navrhuji případné změny zákonů do budoucna, které by vedly jednak k prevenci páchání přestupků a v případě, že již dojde k jejich spáchání, umožnily by jejich lepší zjištění a prokázání. Jako cíl práce jsem si tedy stanovil popis právních aspektů vybraných přestupků v dopravě a ze svého pohledu navrhnout úpravu právních předpisů, které definují přestupkové jednání a podle, kterých se přestupkové řízení vede. Při zpracovávání návrhů de lege ferenda vycházím hlavně ze svých dlouholetých zkušeností, které jsem získal v souvislosti s přestupkovým řízením a řešením dopravních nehod. 8

9 1 Historie V rámci historického pojetí dopravních přestupků a jejich právní úpravy, alespoň okrajově zmíním již samotný vývoj automobilů, jehož nejvýznamnější část je datována ke konci 18 století. V této době, konkrétně v roce 1769, sestrojil Francouz Nicolas Joseph Cugnot 1 parní stroj, který dokázal jezdit rychlostí až 9 km/hod a uvezl čtyři pasažéry. Až do poloviny 19. století probíhalo zdokonalování parních strojů, které se postupně zdokonalovaly a zrychlovaly. V druhé polovině 19. století byly zkonstruovány první spalovací motory. V letech 1862 až 1866 vyvinul Nicolaus Otto první čtyřdobý spalovací motor. Vlastní vývoj současných automobilů započal v Německu v roce 1885, kdy si Carl Benz nechal patentovat motorovou tříkolku. Němec Rudolf Diesel sestrojil v roce 1897 první provozuschopný vznětový motor. Na území České republiky byl první automobil vyroben v roce 1897, a to v Kopřivnické vozovce a jednalo se o vůz s označením Präsident. 2 Ve 20. století se pak automobily staly jedním ze základních dopravních prostředků. Již počáteční provozování automobilů sebou přinášelo také problémy. První zadokumentovanou obětí automobilové nehody byla Mary Wardová, která dne vyjela se třemi dalšími společníky na projížďku parním automobilem. Na nerovné vozovce vypadla z otevřeného vozu a těžký stroj ji přejel. Přestože ji byla poskytnuta lékařská pomoc nebylo těžce zraněné ženě pomoci. 3 Prvním řidičem, který zahynul za volantem svého vozu, byl Henry Lindfield. K tragédii došlo v únoru roku 1898, a to při jízdě z Londýna do Bringtonu, kdy překročil v té době maximální povolenou rychlost 15 km/hod. a v rychlosti 30 km/ hod. mu při jízdě 1 Francouzský inženýr, který žil v letech Je nazýván otcem automobilu. Ve svém automobilu vyřešil převod pohybu pístnic na rotační pohyb hřídele hnacího kola. Jeho automobil se však s dnešním nedá příliš srovnat. 2 Vůz byl poháněn benzínovým motorem. Jedná se o první vůz ve střední Evropě, který byl vyroben továrním způsobem. Datum výroby je stanoveno na rok Podrobnosti ke srovnání. Präsident [online]. [cit ]. Dostupné z: 3 VÍT, Jaroslav. Neslavné jubileum. TÝDEN.cz [online]. Publikováno dne [cit ]. Dostupné z: 9

10 z kopce selhaly brzdy a auto narazilo do stromu. Lindfield druhého dne podlehl zraněním, která při nehodě utrpěl. 4 První obětí z řady chodců, která zemřela pod koly automobilu, byla 44-letá londýnská švadlena Bridget Driscollová. K této události došlo v Londýně dne před hotelem Crystal Palace, kde byla sražena projíždějícím automobilem a na následky zranění hlavy zemřela. 5 S ohledem na nebezpečnost jízdy automobilů se v různých zemích jejich provozování snažili upravovat právními předpisy. Koncem 19. století platil v USA předpis, který řidiči automobilu nařizoval, aby před křižovatkou zastavil a vypnul motor. Následně musel osobně prozkoumat silnici a silně zatroubit na klakson. Dále musel hlasitě zvolat nebo udeřit do gongu. Poté byl povinen vystřelit z pušky, popřípadě odpálit nějaký výbušný předmět a až poté mohl projet křižovatkou. Ve Velké Británii platilo ve stejném období nařízení, dle kterého byla povinnost, aby před jedoucím automobilem běžel člověk s červeným praporkem, nebo zvoncem a upozorňovat okolí na blížící se nebezpečí. Na území České republiky platilo nařízení Rakousko Uherského ministra vnitra z dubna 1910, které přikazovalo řidičům tzv. silostrojů, aby v uzavřených místech nejezdili rychleji než 15 km/hod.. Mimo uzavřená místa byla maximálně povolena rychlost 45 km/hod. Za snížené viditelnosti a na místech na kterých nebyl dostatečný rozhled, nesměl řidič překročit rychlost 6 km/hod., což představovalo rychlost koně v kroku. 6 Postupem času docházelo také k trestání řidičů, kteří se dopustili při provozu automobilu protiprávního jednání. První doloženou pokutu v historii automobilismu zaplatil Fhilip Hagel, který jel po Brodway odvážnou rychlostí. V dané době byla úředně povolena rychlost 8 mil/hod, což představuje 12,9 km/hod. Rozhodnutím soudu musel vyplatit majitelům koní, které svou jízdou vyplašil, několik tisíc dolarů. Jako zajímavost lze zmínit, že policie v Americkém Los Angeles zavedla v roce 1924 pojízdnou klec, ve které převážela osoby porušující dopravní předpisy na policejní stanici. 4 VÍT, Jaroslav. Neslavné jubileum.[online]. Publikováno dne [cit ]. Dostupné z: let_ html 5 JEDLIČKA, Miloslav. První oběti a problémy automobilismu [online]. Kriminalistika.eu. [cit ]. Dostupné z: 6 JEDLIČKA, Miloslav. První oběti a problémy automobilismu [online]. Kriminalistika.eu. [cit ]. Dostupné z: 10

11 Klec byla umístěna na vozíku spojeném s policejním motocyklem a sloužila jako odstrašující pojízdný pranýř. 7 7 JEDLIČKA, Miloslav. První oběti a problémy automobilismu [online]. Kriminalistika.eu. [cit ]. Dostupné z: 11

12 2 Vývoj právních předpisů Z pohledu historie právních předpisů je třeba zmínit i předpisy, které upravovaly silniční dopravu a provoz automobilů. V období Rakouska Uherska nebyl vydán konkrétní právní předpis, který by odpovídal současnému zákonu o silničním provozu. Již ke konci 19. století se však objevovaly právní předpisy, které provozování automobilů a jejich předchůdců upravovaly. V roce 1875 to byla vyhláška o jízdě silničními parostroji. Na tento předpis navázalo dne místodržitelské nařízení, které obsahovalo požadavky na vozidla, jejich označení a dále jednoduchá pravidla bezpečného řízení a jízdy. Dále jím byla omezena rychlost jízdy v uzavřené obci, která nebyla přesně číselně omezena, ale nesměla být větší než rychlost koně v čerstvém klusu. V roce 1905 bylo vydáno další nařízení, a to č. 156/1905 ř.z. o jízdních silostrojích. Nařízení mimo jiné stanovilo minimální věk řidiče, který nesměl být mladší 18 let, povinné poznávací značky a základní požadavky na vozidla. Před první světovou válkou řešili zákonodárci i odpovědnost provozovatele vozidla za způsobenou škodu, přičemž v roce 1908 tak Panská sněmovna přijala zákon o povinném ručení. Dne 11. října 1909 byla v Paříži přijata mezinárodní úmluva o jízdě automobily. Úmluva obsahovala způsob registrace a povolování vozidel. K této úmluvě postupně přistoupilo i Rakousko Uhersko. 8 V následném období byly uzavírány další mezinárodní úmluvy, které se snažily sjednocovat dopravní předpisy napříč Evropou. K těmto úmluvám přistupovalo i Československo a tak byly u nás zavedeny například dopravní značky a jízda vpravo. K jednotné úpravě silničního provozu pro celé území Československé republiky došlo až v roce 1935, kdy byl přijat zákon č. 81/1935 Sb. o jízdě motorovými vozidly. K tomuto zákonu bylo schváleno prováděcí vládní nařízení č. 203/1935 Sb. 9 Po druhé světové válce vydalo národní shromáždění České republiky zákon č. 56 ze dne , a to zákon o provozu na veřejných silnicích. Jednalo se o obecný předpis, který obsahoval pouze 24 paragrafů. Sestával se z obecných zásad výcviku řidičů, zákonného pojištění, technického stavu vozidel a oprávnění k řízení motorových vozidel. 8 Pravidla silničního provozu [online]. Multimediaexpo.cz. [cit ]. Dostupné z: 9 Zákon č. 81/1935 Sb. z. a n. o jízdě motorovými vozidly. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 12

13 Neukáznění řidiči byli v roce 1950 řešeni převážně v blokovém řízení. Blokové řízení bylo upraveno trestním řádem správním č. 89/1950 Sb. K zákonu byly vydávány Ministerstvem vnitra dílčí prováděcí předpisy a vládní nařízení. V roce 1951 byl vydán první předpis, který zaváděl určitý systém sankcí za přestupky v dopravě. Jednalo se o prováděcí vyhlášku č. 328/1951 Ú.l., Tento systém vzdáleně připomínal dnešní bodový systém. Součástí řidičského průkazu byla kartička, která se skládala z deseti útržků. Policisté, kteří vykonávali dohled nad silničním provozem, byli oprávněni odebrat za každý hrubý přestupek jeden ústřižek. Pokud byl řidiči odebrán poslední ústřižek, znamenalo to pro něj, že přišel na místě o řidičský průkaz. Policista mu pouze vystavil potvrzení na dojetí domů. Tento systém trval pouze do června roku Nejdůležitějším právním předpisem na úseku přestupků v dopravě byl v té době zákon č. 60/1961 Sb. a tento zákon platil až do roku 1990, kdy byl přijat zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích. Za hlavní předpis upravující tuto problematiku přestupků po roce 1989 lze považovat právě zákon o přestupcích č. 200/1990 Sb. ze dne V tomto právním předpise je v první části obsažena definice přestupku, jeho pojmové znaky, sankce, ochranná opatření a působnost zákona. Ve druhé části jsou definována přestupková jednání v různých odvětvích. Ve třetí části je popsáno řízení o přestupcích. Přestupkový zákon je pouze částečnou kodifikací přestupkového jednání. Jejich dílčí skutkové podstaty jsou dále vymezeny v dalších zákonech, kterých je celá řada. Těchto zákonů jsou desítky, mimo jiné se jedná například o zákony o Policii České republiky, zákon o silničním provozu, stavební zákon, zákon o rybářství, zákon o myslivosti. S pojmem přestupek se setkáváme dokonce i v takových zákonech, jako je zákon o pohřebnictví, zákon o hnojivech nebo například v zákoně o zoologických zahradách. V těchto zákonech jsou upraveny a vymezeny jednotlivé skutkové podstaty přestupků, kterých se mohou osoby dopustit v souvislosti s činností, kterou tyto zákony regulují. Bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích upravovalo vládní nařízení č. 54/1953 Sb. o provozu na silnicích ve znění pozdějších předpisů, které platilo až do roku Toto nařízení mělo postavení zákona a bylo dále upravováno prováděcími předpisy, které průběžně reagovaly na aktuální stav dopravy, a také na mezinárodní úmluvy. Mezi ně patřily zejména vyhlášky č. 196/1953 Ú.l., č. 145/1956 Ú.l., č. 141/1960 Sb., 80/1966 Sb., 42/1971 Sb. o provozu na silnicích. V roce 1997 byl vytvořen tzv. překlenovací 13

14 zákon č. 12/1997 Sb., který s účinností ode dne nahradil vládní nařízení č. 54/1953 Sb. Na přelomu tisíciletí byla přijata rozsáhlá novelizace zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, která upravuje provoz a bezpečnost na českých silnicích do současné doby. 14

15 3 Vymezení základních pojmů V této kapitole vymezím základní pojmy, jako je přestupek, dopravní přestupek, subjekt a objekt přestupku, přestupkové řízení, jakož i jednotlivé sankce, které lze za přestupek udělit. 3.1 Přestupek obecně Jako policista ve služebním poměru u Policie České republiky jsem měl po dobu prvních 5ti let hlavní pracovní náplň zpracovávání přestupkového jednání tzv. v terénu. Za tu dobu jsem se setkal s širokým spektrem přestupků na úseku občanského soužití, majetku, dopravy, veřejného pořádku, ale také například na úseku životního prostředí, zbraní a střeliva a dalších. Za sebe vnímám přestupky jako méně závažné protiprávní jednání, které však narušuje společenské vztahy takovou měrou, že je potřeba jej určitým způsobem řešit, ale zároveň nedosahují takové závažnosti, aby kvůli nim musel být člověk trestně stíhán. Dle mého názoru se každý dospělý občan České republiky alespoň jedenkrát týdně dopustí nějakého přestupkového jednání. Mám na mysli přecházení silnice mimo přechod, venčení psů bez náhubku, rodinné a sousedské rozepře, jakož i telefonování při řízení dopravního prostředku, ale také nepřipoutání se bezpečnostním pásem na zadním sedadle motorového vozidla. Přestože při výše uvedeném jednání dojde k porušení nějakého právního předpisu, není zájmem společnosti přestupce vždy trestat nejpřísnějším postihem a udělovat vysoké finanční pokuty. Je však důležité, aby si osoba své jednání uvědomila a napříště se tohoto vyvarovala. Z vlastní praxe vím, že ve většině případů tzv. drobných přestupků stačilo ústní upozornění, aby si například majitel uvázal svého psa na vodítko, nebo soused ztlumil hudbu na své oslavě a tímto byla věc vyřešena. Samotný přestupkový zákon na toto pamatuje a umožňuje řešit některé přestupky domluvou. V žádném případě však nelze tvrdit, že přestupky jsou pouze bagatelní jednání a jejich řešení by mělo být jen nějakou okrajovou záležitostí společnosti nebo by se neměly řešit vůbec. Právě přestupky jsou totiž protiprávní jednání, se kterým se každý z nás setkává každodenně a je jím často ovlivňován. Některé přestupky pak mohou závažným způsobem ohrozit život, zdraví a majetek osob a tudíž jejich vyřešení a případný přísný postihy je zcela na místě. Samotný přestupek je možno definovat, jako společensky škodlivé jednání, které nedosahuje závažnosti trestného činu. Pojem přestupku je definován v 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen zákon o přestupcích), kde je přímo uvedeno, že přestupkem 15

16 je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů, nebo o trestný čin. 10 Z hlediska zavinění postačí ke spáchání přestupku nedbalostní jednání, pokud zákon výslovně nevyžaduje zavinění úmyslné. 11 Na rozdíl od trestného činu nebo správního deliktu se přestupku může dopustit pouze fyzická osoba. Pokud určité jednání chceme označit za přestupek, musí současně naplňovat materiální i formální znaky. V praxi se můžeme setkat s tím, že určitá činnost jednotlivce bude vykazovat formálně znaky přestupku, ale u tohoto jednání nebude naplněna míra společenské škodlivosti, tedy bude chybět materiální znak a takovéto jednání tedy nebude přestupkem. 3.2 Přestupek v dopravě Přestupek v dopravě je slovní spojení, které je v současné době běžně používáno při komunikaci mezi občany, v médiích a s tímto termínem se setkáváme i v parlamentních debatách a odborných kruzích. Tento pojem však není v současné době v platných právních předpisech pojmově definován. Jeho význam lze dovodit již ze samotného názvu. Zjednodušeně se dá dopravní přestupek definovat, jako porušení pravidel silničního provozu vymezených zákonem č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen zákon o silničním provozu), kde jsou jednotlivé skutkové podstaty přestupků v dopravě uvedeny v 125c. 12 Další vymezení skutkových podstat přestupků v dopravě je uvedeno v zákoně č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích), a to v ustanovení zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. Dostupné z: documentid=onrf6mjzheyf6mrqgawtknq 11 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. Dostupné z: documentid=onrf6mjzheyf6mrqgawtknq c zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. Dostupné z: 16

17 V minulosti byly přestupky v dopravě upraveny 22 zákona o přestupcích, který je však v současnosti z platného znění vypuštěn a úprava a popis jednotlivých skutkových podstat přestupků v dopravě byl v souvislosti s novelou zákona o silničním provozu s účinností od zahrnut do jeho ustanovení. V zákoně o přestupcích zůstala pouze úprava ostatních přestupků v dopravě, a to v ustanovení 23, kde jsou vymezeny skutkové podstaty přestupků, které se nevztahují na řidiče dopravních prostředků, ale spíše na ostatní účastníky silničního provozu. Přestupku v dopravě se může dopustit v podstatě každý účastník silničního provozu a nejen řidič motorového vozidla. Může se jednat o cyklistu, chodce, ale také o jezdce na zvířeti, nebo průvodce hnaných zvířat. Dohledem nad bezpečností silničního provozu a zjišťováním přestupků v dopravě je v první řadě pověřena Policie České republiky. Touto činností se zabývá převážně vnější služba pořádkové policie a v její struktuře se této problematice jako prioritou zabývá složka dopravní policie. Mimo PČR jsou dopravní přestupky řešeny i obecní policií, celní správou a vojenskou policií. 3.3 Přestupkové řízení Přestupkové řízení je určitým zvláštním druhem správního řízení, jehož základní předpoklady jsou upraveny v části třetí zákona o přestupcích. Na řízení o přestupcích se také vztahují i jiné právní předpisy, jako je správní řád, jež se využívá subsidiárně, tedy v případě, že zákon o přestupcích nestanoví něco jiného. Ve správním řádu jsou mimo jiné vymezeny základní zásady správního řízení, kterými jsou povinny se správní a jiné orgány v řízení o přestupcích řídit. 13 Na rozdíl od některých cizích zemí, nejsou přestupky v České republice projednávány v soudním řízení, ale většinou se jedná o řízení vedené obecními úřady. Určitou výjimku tvoří přestupky spáchané příslušníky ozbrojených složek, které jsou projednávány jejich nadřízenými v rámci služebních pravomocí v kázeňském řízení. Některé specifické přestupky projednávají i jiné orgány, a to například Úřad na ochranu osobních údajů, Národní bezpečnostní úřad atd zákona č. 500/2004 Sb. Správní řád. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. Dostupné z: 14 Úřad pro ochranu osobních údajů řeší například přestupky fyzické osoby v případě, že jako zaměstnanec správce nebo zpracovatele osobních údajů, případně v obdobné pozici poruší mlčenlivosti ohledně osobních 17

18 Pokud se nejedná o tzv. návrhový přestupek, který lze projednat jen na návrh poškozeného, projednávají se přestupky z úřední povinnosti. Pokud přestupce své protiprávní jednání uzná, může proběhnout za splnění dalších okolností určitý zvláštní druh přestupkového řízení, a to řízení blokové. Řízení se vyznačuje určitou mírou rychlosti a efektivnosti postižení protiprávního jednání. Jako taxativní podmínky pro jeho využití jsou zákonem o přestupcích stanoveny v ustanovení 84, kdy se jedná o skutečnost, že přestupek byl bezpečně zjištěn, obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit a pro jeho nápravu nepostačí domluva. 15 Je využíváno zejména u skutkově jednoduchých přestupků, jejichž společenská škodlivost je nižší a obecně se dá říci, že jsou to především některé přestupky v dopravě. Přestupkové řízení může být spojeno stejně jako trestní řízení s adhezním řízením, v němž může být poškozenému přiznána náhrada způsobené škody. Tento princip neplatí pouze v případě, že poškozený v průběhu řízení zemřel. V tomto případě správní orgán o náhradě škody nerozhodne. 16 Při výkonu služby přímo v terénu jsem měl v náplni své činnosti i řešení přestupků, přičemž se ve většině případů jednalo o přestupky v dopravě. Tyto přestupky jsem řešil dle zákona domluvou, v blokovém řízení a ve sporných případech oznámením na příslušný obecní úřad. Ve většině případů jsem se setkal s korektním jednáním přestupců, kteří své pochybení uznali a k vyřízení jejich přestupku došlo na místě. Je také pravdou, že pokud jsem viděl, že řidič si svou chybu uvědomil a z jeho jednání na místě bylo vidět, že toho lituje, uložil jsem na místě, pokud mi to zákon umožňoval nižší pokutu, anebo jsem přestupci pouze domluvil. Bohužel jsem se setkal také s jedinci, kteří se mnou při řešení protiprávního jednání odmítali zcela komunikovat a i přesto, že jsme jejich přestupek viděli, jako dvoučlenná hlídka, tak své jednání popírali. Z tohoto důvodu byli oznámeni na příslušný městský úřad. V souvislosti s následným jednáním u správního orgánu jsem se setkával s tím, že mé svědectví a svědectví mých kolegů bylo postaveno na nižší úroveň než tvrzení přestupce. Osobně se domnívám, že svědectví policisty, který je při přestupku nestranný, údajů, s nimiž přišla při pracovní činnosti do styku. NBÚ projednává například přestupky v souvislosti s ochranou utajovaných informací, jichž se může dopustit osoba porušením povinností stanovených v 150 zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 15 JEMELKA, Luboš. VETEŠNÍK, Pavel. Zákon o přestupcích a přestupkové řízení. Komentář, 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s ISBN odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. Dostupné z: 18

19 a nemá žádný osobní zájem na způsobu vyřešení přestupku, by mělo být dostatečným důkazem o tom, že se přestupek stal a mělo by postačit k tomu, aby byl přestupce uznán vinným ze spáchání přestupku Subjekt přestupku Pachatelem přestupku může být pouze nepodnikající fyzická osoba, která v době spáchání přestupku nebyla mladší patnácti let a svého jednání se dopustila ve stavu příčetnosti. Věk, od kterého je osoba odpovědna za přestupek, je přímo vymezen v 5 zákona o přestupcích, kdy tímto limitem je dovršení patnáctého roku věku. Fakticky je za spáchání přestupku osoba odpovědna až následující den po 15tých narozeninách, přičemž tato skutečnost je určena analogicky v návaznosti na ustanovení 25 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník (dále jen trestní zákoník). 17 Osobně jsem se setkal s pachateli protiprávního jednání, jejichž věk byl v rozmezí od 5 do 90 let. Již malé děti, převážně z vyloučených lokalit Přerova, se dopouštěly drobných krádeží v různých supermarketech. Děti do 15 let se také dopouštějí různého drobného fyzického napadání ve školách, ale také poškozování cizího majetku, jako je například házení předmětů na projíždějící vozidla, anebo poškrábání laku vozidla klíči. Jejich jednání není ve většině případů motivováno majetkovým prospěchem, ale spíše má souvislost s nudou a následnými pokusy o zviditelnění a vyplňování nevyužitého volného času. U osob ve středním věku má přestupkové jednání již daleko častěji souvislost se získáním určitého konkrétního prospěchu, a to ať už se týká majetkového prospěchu nebo msty, popřípadě jen usnadnění určité činnosti, která by bez spáchání přestupku byla složitější. Páchání přestupků seniory není tak časté, ale setkal jsem se i s přestupci výrazně pokročilého věku. U těchto osob bylo většinou jejich chování ovlivněno věkem a s tím souvisejícím duševním stavem a ne zřídka i psychickými nebo duševními nemocemi. S duševními a psychickými nemocemi přímo souvisí také příčetnost osoby při spáchání přestupku. Zákon o přestupcích nedefinuje nepříčetnost jako takovou, ale vymezuje důvody a podmínky, při nichž je pachatel nepříčetný. Příčetnost pachatele je vyloučena, jestliže u něj v době spáchání přestupku scházela rozpoznávací nebo ovládací schopnost. Stejně tak je příčetnost vyloučena pokud pachatel trpěl duševní poruchou 17 JEMELKA, Luboš. VETEŠNÍK, Pavel. Zákon o přestupcích a přestupkové řízení. Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s ISBN

20 a z tohoto důvodu u něj došlo k nedostatku rozpoznávacích a ovládacích schopností. Pokud si pachatel přivodí stav nepříčetnosti sám, například požitím drogy, alkoholu nebo jiné obdobné látky, není to pro něj polehčující okolnost a je za přestupek odpovědný. 18 V mé práci jsem se zaměřil na přestupky v dopravě a z tohoto pohledu je subjektem dopravního přestupku nejčastěji řidič motorového vozidla. Přestupcem se však může stát každý účastník silničního provozu jako například chodec, průvodce hnaných zvířat apod., pokud se jedná o osobu odpovědnou za přestupek Objekt přestupku Objektem přestupku jsou chráněné společenské zájmy, hodnoty či vztahy, proti kterým směřuje jednání pachatele. Objekty, které jsou předmětem zájmu ochrany společnosti, byly zákonodárci zakotveny v ustanoveních jednotlivých zákonů. Samotnou objektivní stránku přestupku tvoří jednání a následek, které jsou spojeny příčinnou souvislostí. Jednáním je myšlen projev lidské vůle, který spočívá jednak ve vykonání určité činnosti, nebo opomenutím určitého jednání, ke kterému byl pachatel podle konkrétní okolnosti povinen. Následkem je myšleno porušení, nebo ohrožení hodnot, které jsou celospolečensky chráněny v příslušném právním předpise. Pokud má být pachatel uznán vinným za přestupek, musí být prokázán příčinný vztah mezi jeho jednáním a způsobeným následkem. 20 Společným objektem všech dopravních přestupků je zájem společnosti na ochraně života a zdraví osob a ochraně majetku v souvislosti s bezpečností a plynulostí provozu na pozemních komunikacích. 21 Objektivní stránka dopravních přestupků představuje ve většině případů porušení zákona o provozu na pozemních komunikacích. V praxi to znamená, že se řidič nejčastěji chová v rozporu s tímto zákonem, ale může se jednat i o nerespektování, tedy opomenutí 18 BOHADLO, David. POTĚŠIL, Lukáš. POTMĚŠIL, Jan. Správní trestání z hlediska praxe a judikatury. První vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 38. ISBN KUČEROVÁ, Helena. Dopravní přestupky v praxi. 2. Přepracované a doplněné vydání. Nakladatelství Linde Praha, 2006, s. 34. ISBN X 20 POTMĚŠIL, Jan. Přestupkové právo, obecná část, řízení o přestupku. [online]. Prestupky.blogspot.cz. Publikováno [ ]. [cit ]. Dostupné z: 21 KUČEROVÁ, Helena. Dopravní přestupky v praxi. 2. Přepracované a doplněné vydání. Nakladatelství Linde Praha, 2006, s. 34. ISBN X 20

21 tohoto zákona. Tomuto opomenutí se věnuji ve své práci v souvislosti s přestupky páchanými při dopravních nehodách. Domnívám se, že zajištění ochrany bezpečnosti osob a jejich majetku by měla patřit mezi priority dnešní společnosti. Z médií a hlavně z internetu se ozývají hlasy, které zlehčují některá porušení pravidel silničního provozu. S takovými názory však nemohu na základě osobních zkušeností souhlasit, neboť i drobné porušování dopravních předpisů může vést ke vzniku vážné dopravní nehody. Osobně jsem byl pracovně na místě několika závažných dopravních nehod a zejména na nehody, při kterých byly mezi oběťmi děti, velice nerad vzpomínám. Jakýkoliv zákonný způsob, kterým se vzniku takovýchto dopravních nehod podaří zabránit, považuji za obrovský přínos Sankce Sankce představuje právní následek určitého protiprávního jednání. Vzhledem ke skutečnosti, že přestupek je protiprávní jednání, které je pro společnost nepřijatelné, je nezbytné, aby k naplnění ochranné a preventivní funkce byly vymezeny určité sankce. Obecně jsou sankce upraveny v přestupkovém zákoně, a to v ustanovení 11, kde je uvedeno, že za přestupek lze uložit napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí věci a zákaz pobytu. Jednotlivé sankce lze uložit samostatně, nebo společně s jinou sankcí. Nelze však kombinovat sankce, které si vzájemně odporují, jako je napomenutí a pokuta. O výši rozhoduje správní orgán v rámci správního řízení, přičemž se musí řídit zásadou přiměřenosti sankce. Tato skutečnost znamená, že sankce, respektive její výše, by měla reagovat na nebezpečnost jednání přestupce a při jejím ukládání by se měly posuzovat, polehčující a přitěžující okolnosti. Správní orgán by měl tedy hodnotit, jak osobu přestupce, tak i místo a způsob spáchání protiprávního jednání. Všechny tyto okolnosti by se následně měly promítnout ve výši a druhu uložené sankce. 22 Sankci za přestupek lze udělit pouze neuplynula-li jednoroční lhůta od jeho spáchání. Lhůta je prekluzivní a má velký význam, jelikož po jejím uplynutí, již není možné přestupek projednat. Promlčení je správní orgán povinen zkoumat v průběhu celého řízení, a pokud by v jeho průběhu došlo k uplynutí této lhůty, došlo by k zániku odpovědnosti za přestupek a správnímu orgánu by vyvstala povinnost 22 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne , sp. zn. 5 As 20/2005. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, 2006 [cit ]. Dostupné z: _prevedeno.pdf 21

22 projednávanou věc bez dalšího odložit. 23 Jedinou výjimkou v přerušení běhu promlčecí doby je skutečnost, kdy pro tentýž skutek bylo vedeno trestní řízení a v jeho průběhu bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení 159a odst. 1, písm. a) trestního zákoníku, tedy o tom, že skutek není trestným činem, ale je přestupkem. V souvislosti s trestním řízením, pak nastává přerušení běhu promlčecí doby a její lhůta začíná běžet ode dne, kdy bylo dotyčné osobě sděleno obvinění. 24 Na neúměrně krátkou dobu promlčení a na nemožnosti přerušení promlčecí doby reagoval zákonodárce novelou přestupkového zákona č. 204/2015, která vstoupila v účinnost , a kterou stanovil nová pravidla pro promlčení. Promlčecí doba tak bude přerušena zahájením řízení o přestupku, případně vydáním rozhodnutí. Ode dne zahájení řízení o přestupku začne běžet promlčecí doba znovu. K tomu, aby bylo zabráněno neúměrně dlouhému projednávání přestupků, byla do novely včleněna objektivní lhůta pro projednání přestupku v délce dvou let ode dne jeho spáchání. 25 Co se týká dopravních přestupků, jsou nejběžnějšími ukládanými sankcemi pokuta a dále zákaz činnosti. S napomenutím se lze setkat jen výjimečně, při postihu například mladistvých, důchodců nebo nemajetných osob. Tato sankce zohledňuje sociální postavení přestupce. Napomenutí je často nesprávně zaměňováno s domluvou, která je upravena v ustanovení 84 odst. 1 zákona o přestupcích, přičemž se jedná o dvě naprosto rozličné sankce. Napomenutí musí mít písemnou formu a na rozdíl od domluvy je proti němu přípustný opravný prostředek, a to odvolání. Propadnutí věci lze v souladu s platnými právními předpisy uložit, ale této sankce je využíváno minimálně, a to i s ohledem na stanoviska správních orgánů, které v minulosti zastávaly názor, že tuto sankci za přestupek v dopravě nelze vůbec využít. Sankci zákaz pobytu, nelze za přestupek v dopravě uložit. 23 JEMELKA, Luboš. VETEŠNÍK, Pavel. Zákon o přestupcích a přestupkové řízení. Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s ISBN Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne , sp. zn. 9 As 25/2012. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, 2012 [cit ]. Dostupné z: 120_ _prevedeno.pdf 25 Důvodová zpráva č. 204/2015 Sb., kterou se provádí novelizace zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích 22

23 4 Centrální evidence přestupků V současné době neexistuje evidence, ve které by byly souhrnně obsaženy údaje o přestupcích, kterých se konkrétní osoba dopustila na různých místech České republiky. Dne prošel prvním čtením poslanecké sněmovny návrh na zavedení centrálního registru přestupků. Tento registr by měl být vytvořen do dvou let a měly by v něm být shromážděny ucelené přehledy vybraných přestupků k jednotlivým osobám. V současné době je již schválena novela č. 204/2015, která upravuje zavedení povinnosti zápisu vybraných přestupků do registru přestupků. Její účinnost je stanovena od V rámci tohoto registru budou evidovány tzv. závažnější přestupky, které se týkají majetku, občanského soužití a veřejného pořádku. Absence takovéto databáze v současné době znemožňuje řádně monitorovat recidivu protiprávního jednání jedinců a neumožňuje lepší a snazší posouzení chování jedinců projednávaných správním orgánem, například při určování sankce. Snahy o zavedení podrobnější evidence přestupkového jednání jsou patrny již z minulosti, a to například v usnesení vlády č. 125 ze dne 17. února 1999, kterým byl stanoven úkol pro vytvoření registru, alespoň některých druhů správních trestů. 26 Úkoly směřující k vytvoření určité evidence přestupků se následně opakovaly ještě několikrát, ale bez většího úspěchu. V současné době již existují určité registry přestupků, které jsou však vedeny odděleně. Tyto vedou příslušné obecní úřady, nebo jednotlivé správní orgány, které konkrétní přestupky projednávají a postihují. Jako příklad lze uvést registr přestupků na úseku zbraní a střeliva, který vede Policie České republiky, nebo registr přestupků a správních deliktů proti životnímu prostředí, který vede Česká inspekce životního prostředí podle zákona č. 100/2004 Sb. o obchodování s ohroženými druhy. Důležitým registrem je centrální registr řidičů, který je na úseku dopravy veden ze strany Ministerstva dopravy. V něm je vedena velice podrobná evidence dopravních přestupků, které jsou evidovány v kartě jednotlivých řidičů. Zde jsou zapsány nejen ty přestupky, za něž lze postihnout řidiče ztrátou bodů, ale i ostatní přestupky v dopravě, za které byl řidič řešen. Dále jsou v kartě vedeny i případné zákazy řízení, jež byly správním orgánem nebo soudem řidiči uloženy. Tato podrobná evidence je následně formou dálkového 26 Usnesení vlády České republiky č. 125 ze dne k Vládnímu programu boje proti korupci v České republice a ke Zprávě o korupci v České republice a o možnostech účinného postupu proti tomuto negativnímu společenskému jevu. Dostupné z: FC12571B6006D

24 přístupu k dispozici jak Policii České republiky, tak i správním orgánům. Umožňuje jim získat kompletní informace o dopravních přestupcích řidičů na území České republiky, které následně využívají při své činnosti. 24

25 5 Aktuální statistické přehledy spáchaných přestupků na území ČR Každý rok jsou Policejním prezidiem zpracovávány statistické přehledy spáchaných dopravních přestupků. Je nutné zmínit skutečnost, že přestupky, které jsou zjištěny policií, tvoří jen zlomek z počtu skutečně spáchaných protiprávních jednání proti bezpečnosti a plynulosti dopravy. Není v silách policie veškeré spáchané přestupky zjistit a zadokumentovat. Je pravdou, že tohoto si jsou vědomi i řidiči a spoléhají na to, že jejich protiprávní jednání nikdo nezjistí a nebudou za něj nijak postiženi. Příkladem je telefonování za jízdy nebo překračování rychlosti mimo obec, kde v současné době prakticky nedochází k měření rychlosti. Dalším místem, kde řidiči nepředpokládají přítomnost policejní hlídky, jsou železniční přejezdy. Přestože na takovém místě dochází k velmi tragickým dopravním nehodám, je běžné, že řidiči nerespektují výstražné znamení a varovná světla a přes zákaz přejíždějí přes železniční přejezdy. Statisticky je však přestupků na přejezdech zjištěn pouze zlomek a tyto jsou většinou zjištěny až poté, co dojde k dopravní nehodě nebo střetu s projíždějícím vlakem. Do této kapitoly jsem zpracoval do tabulky přehled statistických ukazatelů vybraných dopravních přestupků, tak jak je shromáždilo policejní prezidium. Statistické přehledy jsou uvedeny za celé roky 2012, 2013 a 2014, dále pak za poměrnou část roku Jejich výstupy jsem pak shrnul do tabulek, přičemž tabulku č. 1 jsem věnoval dopravním přestupkům a v tabulce č. 2 jsem zpracoval výstupy k dopravním nehodám. Tabulka č. 1 výstup ze statistiky k vybraným přestupků přestupky v souvislosti s technickým stavem vozidla přestupky v souvislosti s požitím alkoholu přestupky v souvislosti s požitím návykových látek

26 Tabulka č. 2 výstup ze statistiky k dopravním nehodám dopravní nehody celkem dopravní nehody s úmrtím dopravní nehody pod vlivem alkoholu dopravní nehody s úmrtím pod vlivem alkoholu dopravní nehody pod vlivem návykových látek i alkoholu dopravní nehody pod vlivem návykových látek dopravní nehody s úmrtím pod vlivem návykových látek i alkoholu dopravní nehody s úmrtím pod vlivem návykových látek Statistické přehledy jsou policií zpracovávány ve všech oblastech, které jsou zákonem vymezeny. Pro potřebu mé práce jsem však vymezil pouze přestupky, které jsem dále rozebíral v následujících kapitolách. Jedná se o přestupky, jež jsou páchány nejčastěji a jsou dle mého názoru nejzávažnější. Kompletní statistické přehledy jsou pak zařazeny jako přílohy mé práce, a to z důvodu, že nejsou veřejně dostupné. Z přehledů vybraných přestupků je patrno, že na úseku technického stavu vozidel dochází k jejich meziročnímu poklesu. U přestupků v souvislosti s požitím alkoholu došlo k výraznějšímu poklesu v roce 2013, ale v následujícím roce byl zaznamenán jejich opětovný nárůst. Jasnou vzestupnou tendenci mají přestupky v souvislosti s požitím návykových látek, což je smutnou skutečností, která odráží stav společnosti a zejména u mladých lidí oblibu v užívání návykových látek. Z přehledů dopravních nehod je pak zřejmé, že průběžně dochází k jejich nárůstu. Pozitivním zjištěním je klesající tendence v počtu dopravních nehod spáchaných pod vlivem alkoholu, jejich pokles však není nijak výrazný a jedná se řádově o několik desítek dopravních nehod. V souvislosti s tímto je možné si položit otázku, zda je tento pokles způsoben méně častými policejními kontrolami zaměřenými na tuto problematiku, anebo zda se jedná o skutečný pokles z důvodu, že si řidiči uvědomují nebezpečnost svého jednání a upouští od požívání alkoholu před jízdou. Z vlastní zkušenosti se však bohužel 26

27 musím přiklonit k první nastíněné variantě. K tomuto mě kromě zkušeností z policejní práce vedou i zkušenosti jako řidiče, jelikož při projíždění po území celé České republiky potkávám jen velmi málo policejních hlídek, a když hlídku provádějící silniční kontrolu potkám, tak se jedná většinou o kontrolu dodržování nejvyšší povolené rychlosti. Stinnou stránkou je nárůst počtu dopravních nehod spáchaných pod vlivem návykových látek, jež se ve statistice odráží i ve zjištěných přestupcích spáchaných pod vlivem návykových látek. Ze statistické tabulky dále vyplývá, že nehody s úmrtím způsobené řidičem po požití alkoholu, nebo návykové látky, představují přes 10% všech úmrtí, ke kterým došlo při dopravních nehodách. Přitom podíl takovýchto nehod z celkového počtu zjištěných případů se pohybuje přibližně na 5%. Z těchto čísel jednoznačně vyplývá, že nehody spáchané pod vlivem alkoholu a návykových látek mají častěji tragické následky a je nutno neustále vyvíjet snahy o vymícení tohoto nešvaru. Nebezpečnost jednání osob pod vlivem alkoholu a návykových látek se u řidičů umocňuje tím, že ztrácí zábrany a jsou schopni více riskovat, tyto negativní aspekty můžeme sledovat každý den ve zprávách, které informují o tom, že řidiči na různých místech České republiky ujížděli policejní hlídce a po jejich dostižení bylo zjištěno, že byli pod vlivem alkoholu nebo drog. Ze statistických přehledů dále vyplývá, že v průběhu let dochází i k poklesu úmrtí při dopravních nehodách. Při pohledu na jednotlivá čísla, však není žádný důvod k optimismu, jelikož od roku 2011 ani jednou neklesl počet lidí, kteří na silnici zemřeli při dopravní nehodě pod 500 za rok. Při pohledu na okolní státy jsme bohužel i v této černé statistice na předních příčkách, což není pozitivní zjištění. 27

28 6 Vybrané přestupky a správní delikty v dopravě V této části rozeberu jednotlivé vybrané přestupky v dopravě, které jsou dle mého názoru zásadní pro vliv na bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména pak v souvislosti se způsobenými škodami na zdraví a majetku. Můj pohled vychází nejen ze statistických přehledů, ale i z vlastní praxe, jelikož jsem řadu let působil jako řadový policista a každý den jsem se s přestupky v dopravě potýkal, a to jak při jejich zjišťování, tak i v souvislosti s řešením případných následků, které způsobily. 6.1 Přestupky v souvislosti s technickým stavem vozidla Nejen ze statistik příčin dopravních nehod, ale také z médií zaznívají průběžně informace o tragických dopravních nehodách, které byly způsobeny špatným technickým stavem vozidla. 27 Technický stav vozidla přitom představuje základní předpoklad již pro samotné provozování vozidel na pozemních komunikacích a s tímto úzce souvisí i s bezpečností provozu na pozemních komunikacích, která se vztahuje nejen k samotnému řidiči, případně spolujezdcům, kteří vozidlo užívají, ale i k ostatním účastníkům silničního provozu. Dle stavu k tvoří přestárlá vozidla starší 20 let přibližně 22% vozového parku v České republice. 28 Již delší dobu je slyšet hlasy, které tvrdí, že Česká republika je smetištěm Evropy, a to kvůli dovozu ojetých automobilů. V roce 2014 bylo do České republiky dovezeno a zaregistrováno celkem osobních vozidel z celkového počtu Jedná se tedy skoro o polovinu všech registrovaných vozidel. Rovněž stáří dovážených vozidel se mění, kdy 38% z registrovaných dovozů jsou vozidla starší deseti let. 29 Tento trend je dán převážně ekonomickou situací, kdy provozovatelé nemají prostředky na zakoupení nových vozů, a proto nakupují vozidla 27 Jako příklad lze uvést nehodu z roku 2010, při které řidič Avie, z důvodu nefunkčního brzdového systému, na přechodu pro chodce srazil dvě děti, které utrpěly vážná zranění. Podrobnosti na 28 HORÁK, František. Vliv složení vozového parku osobních automobilů v České republice na životní prostředí. [online]. Publikováno dne [cit ]. Dostupné z: download /2015_03_2015_03_Tech_zprava_TUV_SUD_-2014.pdf 29 VĚCI AUTOMOBILOVÉ. Počet aut registrovaných v ČR loni stoupl na 4,8 milionu. [online].[cit ]. Dostupné z: v-cr-loni-stoupl-na-4-8- milionu-1501/ 28