Metody a formy výuky Hospitační arch. Vojtěch Žák

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Metody a formy výuky Hospitační arch. Vojtěch Žák"

Transkript

1 Metody a formy výuky Hospitační arch Vojtěch Žák 11

2

3 Metody a formy výuky Hospitační arch Vojtěch Žák

4 Metody a formy výuky. Hospitační arch. Vojtěch Žák Odborná recenze: doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc.; PhDr. Karel Starý, Ph.D. Jazyková korektura: Mgr. Radomír Novák Praha: Národní ústav pro vzdělávání, ISBN:

5 Metody a formy výuky. Hospitační arch. Obsah 1 Vymezení a význam metod a forem výuky Cíle nástroje a jeho uživatelé, použitá metoda Popis nástroje Postup ověřování nástroje Pokyny pro práci s nástrojem Diskuze zjištěných výsledků Seznam použité a doporučené literatury Přílohy Příloha 1: Charakteristiky jednotlivých metod a forem výuky Příloha 2: Hospitační arch Příloha 3: Diskuzní část Příloha 4: Psychometrické vlastnosti hospitačního archu 3

6 4

7 1 Vymezení a význam metod a forem výuky Výuková metoda (metoda výuky) je systém vyučovacích činností učitele a učebních aktivit žáků směřujících k dosažení daných edukačních cílů. Prostřednictvím výukových metod se děje komunikace a interakce mezi učitelem a žáky, která směřuje k dosažení edukačních cílů. Výuková metoda tedy zprostředkovává žákům učivo, je nápomocná jejich učení, je soustavou kroků, které vedou k danému cíli. Plní tak funkci regulace (řízení) učení žáků. Různé výukové metody kladou odlišné nároky na aktivitu žáků, na jejich samostatnost a tvořivost. Obecně všechny jsou založeny na učitelově regulaci žákova učení, což znamená, že učitel konkretizuje edukační cíle, rozpracovává učivo, plánuje navozování učebních aktivit žáků, zprostředkovává žákům učební informace a úlohy, kontroluje průběžné výsledky jejich učení a plánuje další průběh výuky. Obecně můžeme předpokládat, že každá výuková metoda může do určité míry podněcovat žáky k autoregulaci jejich učení a z tohoto hlediska je tedy hodnotná. Podle Maňáka a Švece (2003) je ovšem třeba splnit zejména následující předpoklady, kdy učitel: pomáhá nalézt vztah mezi cíli učení a vhodnými učebními strategiemi žáků podněcuje žáky k tomu, aby hledali svoji vlastní cestu k novým poznatkům přispívá k tomu, aby si žáci uvědomili, co už znají a dovedou motivuje žáky k tomu, aby zhodnotili, co se v dané vyučovací hodině (využitím různých výukových metod) naučili a čemu neporozuměli poskytuje žákům příležitosti k monitorování a sebehodnocení jejich učebních aktivit vytváří situace, které vyžadují, aby žák kontroloval a příp. korigoval svoje učení Výukové metody můžeme dělit podle různých kritérií; pokusů o klasifikaci metod je mnoho. V dalším využijeme klasifikaci a vymezení metod podle Maňáka a Švece (2003). Tento rámec využívá také Česká školní inspekce. O metodách výuky je dále pojednáno v kapitole Popis nástroje a v Příloze 1. Organizační forma výuky (dále také zkráceně: forma výuky) znamená uspořádání podmínek k funkční realizaci edukačního procesu, v jejímž rámci se používají různé výukové metody a didaktické prostředky. Organizační formy vytvářejí v těsné souvislosti s metodami výuky předpoklady pro úspěšný průběh výuky. Také formy výuky je možné dělit různým způsobem, např. podle Maňáka a Švece (2009) na formy podle: charakteru výukového prostředí (výuka ve třídě, v dílně, v muzeu, ) délky trvání (vyučovací hodina, speciální kurz, ) vztahu k osobnosti žáka (výuka hromadná, individuální, ) V dalším se omezíme na organizační formy výuky podle vztahu k osobnosti žáka (více v kapitole Popis nástroje a v Příloze 1). 5

8 2 Cíle nástroje a jeho uživatelé, použitá metoda Cíle evaluačního nástroje Evaluační nástroj Metody a formy výuky. Hospitační arch má za cíl pomoci učitelům co nejlépe využít výukových metod a organizačních forem výuky k dosahování cílů výuky. V první řadě jde o to, aby si učitelé uvědomili, prostřednictvím kterých metod a forem jejich výuka probíhá, a dále mají za pomoci nástroje diskutovat použité metody a formy s kolegy, kteří výuku pozorovali, příp. s dalšími členy učitelského sboru. Použitá metoda pozorování Evaluační nástroj využívá metodu pozorování. Pozorování patří k nejznámějším metodám sběru dat vůbec. Každé lidské pozorování je selektivní. Spolehlivě zachytit a zaregistrovat všechny důležité podněty je obtížné. V našem případě se jedná o pozorování výuky, kterým se podle Fenclové (1982) rozumí plánovité a systematicky organizované vnímání didaktických jevů, které má odhalit didaktické zákonitosti. Je třeba mít na paměti, že pozorování výuky je značně zatíženo dynamičností, proměnlivostí a jedinečností zkoumaných situací. Pozorování v edukační oblasti znamená podle Gavory (2000): sledování činnosti lidí záznam (registrace nebo popis) těchto činností analýzu těchto činností vyhodnocení Sledování Pokud pozorovatel sleduje průběh činnosti osobně, což je případ tohoto evaluačního nástroje, mluvíme o přímém pozorování (Gavora, 2000). Evaluační nástroj je založený na přímém pozorování interakce a komunikace mezi učitelem a žáky a mezi žáky navzájem, zejména na pozorování organizačních forem a metod výuky. Při přímém pozorování má být pozorovatel umístěn tak, aby co nejméně rušil pozorované osoby. V učebně je nejlepší místo za žáky v rohu učebny. Roh je lepší než místo u středu zadní stěny, protože odtud vidíme na více žáků najednou. Záznam V našem případě se jedná o zaznamenávání výskytu jevů (metod a forem výuky). Při pozorování používáme k záznamu obecně různé techniky. Zde pracujeme podle předem připraveného návodu, který určuje, čeho si má pozorovatel všímat (viz Přílohu 1), a dále využíváme hospitační arch (viz Přílohu 2). Analýza a vyhodnocení jsou obsahem zejména kapitol Pokyny pro práci s nástrojem a Diskuze zjištěných výsledků. Uživatelé nástroje Evaluační nástroj je určen učitelkám a učitelům základních škol (prvního i druhého stupně), středních škol (gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť) a dále vedení těchto škol. Pozorovateli (může být jeden nebo jich může být více najednou) výuky mohou být jak členové vedení školy, tak kolegové učitele, jehož výuka je pozorována. Uživatelé mají k dispozici nástroj, který poskytuje informace o průběhu vzdělávání (ve smyslu vyhlášky č. 15/2005 Sb., 8, písm. 2, odst. b). Způsob realizace vzájemných hospitací učitelů vypovídá o kvalitě personální práce a odborném růstu pedagogických pracovníků školy s využitím vlastních zdrojů (vyhláška č. 15/2005 Sb., 8, písm. 2, odst. e). Nástroj má důležitou úlohu jak při posuzování úrovně výuky z hlediska použití forem a metod, tak při dalším plánování účelných změn ve výuce. 6

9 3 Popis nástroje Tento nástroj má charakter kriteriálního záznamu, který je založený na kategorizaci výukových metod a forem. Je zde vymezeno osm výukových metod (s doplňkovou kategorií jiné metody ) a tři organizační formy výuky (s doplňkovou kategorií jiné formy ). Nástroj má tři základní části: 1. Charakteristiky jednotlivých metod a forem výuky 2. Hospitační arch 3. Diskuzní část První část Charakteristiky jednotlivých metod a forem výuky Účelem první části nástroje je předejít pouhému intuitivnímu rozhodování o tom, zda se daná metoda nebo forma vyskytla, či nikoli. V této části jsou vymezeny jednotlivé metody a formy výuky (podle Maňáka a Švece, 2003), a to pomocí základní a rozšířené charakteristiky. Dále je uveden příklad vztahu mezi cílem, obsahem a metodou (nebo formou) výuky. Na základě těchto charakteristik má pozorovatel rozhodnout, zda se daná metoda nebo forma vyskytla, nebo nevyskytla. První část nástroje je obsahem Přílohy 1. Druhá část Hospitační arch Druhá část nástroje má umožnit systematický záznam výskytu výukových metod a organizačních forem výuky ve sledované výuce. Obsahuje tabulku pro základní údaje o výuce, škálu s vymezenými dvěma stupni a dále tabulku, ve které jsou uvedeny konkrétní metody a formy výuky. Je zde možnost uvést také jiné než vyjmenované metody a formy, pokud se vyskytly (položky 9 a 13). Hospitační arch vznikl na základě předchozích prací autora (Žák, 2006 a Žák, 2011), bylo využito vymezení metod a forem podle Maňáka a Švece (2003) a zohledněn byl expertní posudek odborníka z oblasti pedagogiky (více v Příloze 4, odstavec Validita hospitačního archu). Druhá část nástroje je obsahem Přílohy 2. Třetí část Diskuzní část Třetí část slouží jako vodítko k diskuzi na základě pozorování proběhlé výuky. Diskuze by měla probíhat mezi učitelem, jehož výuka byla pozorována, a pozorovatelem, příp. za účasti dalších, zejména zkušených kolegů-učitelů. Diskuze má vést ke strukturované reflexi výuky z hlediska forem a metod a k nastínění možností jak pracovat s metodami a formami výuky v budoucnu. Naopak nemá vést k vynucování použití určitých metod a forem nebo naopak k jejich zakazování. Obsahem diskuzní části jsou následující otázky: Jaké cíle výuky jste stanovil/a (míněno žákům)? (Odpoví učitel/ka, jehož/jejíž výuka byla pozorována.) Na ostatní otázky odpovídají (diskutují je) jak učitel/ka, jehož/jejíž výuka byla pozorována, tak pozorovatel/ka, příp. další kolegové/kolegyně. Které metody a formy byly vhodně použity, tj. přispěly k naplnění stanovených cílů? Z čeho usuzujete, že byly tyto metody a formy vhodně použity? Které z použitých metod a forem mají stejně vhodnou, příp. vhodnější alternativu, aby se dosáhlo daných cílů? Napište tuto alternativu. Upřednostňuje učitel/ka, jehož/jejíž výuka byla pozorována, některé metody a formy? Pokud ano, které to jsou a jaké k tomu má důvody? Na co z hlediska metod a forem výuky by se mohl/a učitel/ka zaměřit v další výuce? Třetí část nástroje je obsahem Přílohy 3. 7

10 4 Postup ověřování nástroje Nástroj vznikl na základě klasické české pedagogické literatury, která se zabývá metodami a formami výuky (zejména Maňák, Švec, 2003 a dále viz text). Na jejím základě byly vybrány relevantní výukové metody a organizační formy práce s tím, že navíc byly do nástroje zahrnuty položky jiné metody a jiné formy, které umožňují postihnout i méně používané, příp. nejednoznačně zařaditelné formy a metody. Metodologickou oporou byla zejména práce Gavorova (2000). Celkové pojetí nástroje vychází z předchozích prací a zkušeností autora (Žák, 2006 a Žák, 2011). První verze nástroje byla použita dvojicí zacvičených pozorovatelů (autor je jedním z nich) při pozorování 10 vyučovacích hodin na druhém stupni základní školy, gymnáziu a na středním odborném učilišti. Tato první fáze ověřování proběhla v dubnu až červnu Pozorovány byly jak vyučovací hodiny společenskovědních oborů (český jazyk, anglický jazyk, zeměpis), tak přírodovědné předměty (fyzika, chemie), dále výuka informačních a komunikačních technologií a také elektrotechnika. Na základě reflexe z pozorování této výuky byl hospitační arch spolu s instrukcemi pro pozorovatele upraven tak, aby byla zajištěna co největší jednoznačnost vymezení metod a forem. Dále byla redukována původně třístupňová ( hodnoticí ) škála na dvoustupňovou ( registrační ). Hodnocení vhodnosti použití metod a forem a další diskuze byly přesunuty do diskuzní části, zatímco v tabulce s vyjmenovanými metodami a formami se v hospitačním archu registruje pouze jejich výskyt ve sledované výuce. V další fázi byl nástroj ověřován v říjnu až prosinci 2011 v 41 vyučovacích hodinách na prvním a druhém stupni základních škol a na středních školách (gymnáziu a střední odborné škole). Z hlediska standardizace je podstatné, že ověřování proběhlo jak ve výuce přírodovědných předmětů, tak v hodinách společenskovědních oborů (včetně cizích jazyků). Pozorována byla dále výuka matematiky, informatiky a odborných předmětů (na SOŠ). Během standardizačního procesu pozorovali každou vyučovací hodinu nezávisle na sobě dva pozorovatelé (učitelé z dané školy), aby bylo možné posoudit spolehlivost nástroje (reliabilitu hospitačního archu). Více informací viz Přílohu 4. Na základě podnětů vzešlých z této fáze ověřování byly po formální stránce mírně upraveny otázky k diskuzi (v diskuzní části) tak, aby byly vnímány pokud možno jednoznačně. 8

11 5 Pokyny pro práci s nástrojem Základem evaluace je záznam výskytu metod a forem, který provádí do hospitačního archu pozorovatel při pozorování výuky. Sběr kvalitních dat je vázán na dovednosti a schopnosti pozorovatele. Ten by měl být obeznámen zejména s kategoriemi, které má pozorovat, tj. jednotlivými výukovými metodami a organizačními formami výuky. K jejich úspěšnému rozpoznání je nutná důkladná znalost jejich vymezení (charakteristik). Doporučený postup 1. Seznamte se přehledově se všemi třemi částmi evaluačního nástroje (viz Přílohy 1, 2 a 3) V první části jsou charakteristiky jednotlivých metod a forem výuky, ve druhé je hospitační arch a třetí část je částí diskuzní. 2. Prostudujte si důkladně charakteristiky jednotlivých metod a forem výuky Rozhodování o výskytu určité metody nebo formy je založeno na porovnání s jejich charakteristikami. Je zde snaha předejít intuitivnímu rozhodování o jejich výskytu. Proto je důležité, aby se pozorovatel co nejlépe seznámil s těmito charakteristikami. 3. Vyberte učitele, příp. dále ročník, třídu a předmět, kde budete pozorovat výuku Pozorovat můžete danou vyučovací jednotku (hodinu, projektový den apod.) buď samostatně jako jediný pozorovatel, nebo můžete jít s dalším kolegou. V dalších krocích je obecně možné pracovat buď s elektronickou verzí evaluačního nástroje, nebo s verzí tištěnou. Elektronická verze má tu výhodu, že se v ní automaticky vyhodnocují data (např. četnost výskytu metod a forem) a že její součástí je Zpráva z evaluačního nástroje (viz Přílohu 5), ve které jsou přehledně zaznamenány zjištěné výsledky. 4. Zaznamenejte základní údaje o výuce do hospitačního archu Součástí hospitačního archu je tabulka pro tyto údaje. Vyplňte ji. 5. Zaznamenejte výskyt metod a forem výuky Do tabulky s jednotlivými metodami a formami vyznačte ve sloupci označeném 1 ty výukové metody a organizační formy výuky, které ve sledované vyučovací jednotce proběhly. Doporučujeme je zaznamenávat průběžně během výuky tak, jak se vyskytují. Po skončení pozorování doporučujeme projít celou tabulku a ve sloupci 0 vyznačit ty, které se nevyskytly. Speciální pozornost věnujte položkám jiné metody (č. 9) a jiné formy (č. 13). Sem zaznamenejte další pozorované metody a formy, které nelze zařadit do výše vyjmenovaných. Výstižně je zde pojmenujte, příp. je jinak charakterizujte. Tyto informace mohou být velmi podnětné pro diskuzi. Pokud je ve výuce více pozorovatelů, doporučujeme, aby nejprve dospěli ke kompromisu (resp. shodě) a poté vyplnili společně jeden hospitační arch. 6. Diskutujte podle osnovy uvedené v diskuzní části (viz Přílohu 3) Po skončení pozorování se sejděte (ještě tentýž den) spolu s učitelem, jehož výuka byla pozorována, příp. s dalšími kolegy, a diskutujte o otázkách této části. Snažte se dobrat podstatných a konkrétních závěrů. Více viz následující kapitolu. 9

12 6 Diskuze zjištěných výsledků Úvodní zamyšlení nad edukačními cíli Při práci s výukovými metodami a organizačními formami výuky je třeba se zaměřit zejména na edukační cíle, protože metody a formy můžeme chápat jako prostředky k jejich dosažení. Vymezení a zejména dosahování cílů představuje obecně složitou problematiku. Nabídneme zde proto jen dva základní pohledy vymezení cílů z hlediska současných českých kurikulárních dokumentů a cíle z hlediska osobnosti žáka. Cíle z hlediska současných kurikulárních dokumentů V základním vzdělávání, kde se navazuje na výchovu v rodině a předškolní vzdělávání, se obecně usiluje o naplňování následujících cílů (RVP ZV, 2007): umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i úspěchy druhých připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci Základní vzdělávání má žákům podle současných kurikulárních dokumentů (RVP ZV, 2007) pomoci utvářet a rozvíjet zejména tzv. klíčové kompetence, které představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění ve společnosti. Jedná se o kompetence: k učení k řešení problémů komunikativní sociální a personální občanské pracovní V rámci gymnaziálního vzdělávání se podle dokumentu RVP G (2007) má usilovat hlavně o naplňování následujících cílů: utvářet a rozvíjet klíčové kompetence žáků, vytvářet u žáků předpoklady pro celoživotní učení, připravit je pro další studium a pro uplatnění v pracovním životě podporovat celkový rozvoj osobnosti žáků tak, aby se dokázali co nejlépe zapojit do demokratické společnosti a projevovat se jako její aktivní občané usilovat u žáků o dotváření hodnotového systému obecně přijímaného společností, rozvíjet schopnost samostatně se rozhodovat, tvořivě a kriticky myslet, být tolerantní a zodpovědný, vážit si kulturních, duchovních a materiálních hodnot, chránit své duševní a fyzické zdraví a životní prostředí Klíčové kompetence pro gymnázia jsou obdobné jako pro základní vzdělávání s tím rozdílem, že je vynechána kompetence pracovní. Pro střední odborné vzdělávání jsou cíle vymezeny na základě tzv. Delorsova konceptu čtyř pilířů, které formulovalo UNESCO (Delors, 1997): učit se poznávat učit se pracovat a jednat učit se být učit se žít společně učit se žít s ostatními Pro jednotlivé obory středního odborného vzdělávání jsou také vytvořeny Rámcové vzdělávací programy (RVP OŠ, 2011), které mimo jiné umožňují specifikovat cíle výuky. 10

13 Cíle z hlediska osobnosti žáka Při formulování konkrétních edukačních cílů, jejichž realizaci lze uskutečnit prostřednictvím výukových metod a organizačních forem výuky, je možné se opřít např. o následující rozdělení cílů (viz např. Svoboda, Kolářová, 2006): poznávací (kognitivní, informativní) cíle vymezují vědomosti, intelektuální dovednosti a schopnosti, které si má žák osvojit činnostní (operační, psychomotorické, formativní) cíle zahrnují osvojování psychomotorických dovedností a jsou často předmětem určitého výcviku hodnotové (afektivní, emocionální, postojové, výchovné) cíle obsahují osvojování postojů a vytváření hodnotové orientace komunikativní cíle zahrnují rozvoj schopností žáka komunikovat se svým okolím Zvláštní pozornost bývá věnována kognitivním cílům. Zde je možné využít tzv. Bloomovy taxonomie a jejích revizí (Maňák, Janík, 2009). Pro ukázku zde uveďme její kategorie a příslušné kognitivní procesy. Kategorie kognitivní procesy: zapamatovat si znovupoznávání; vybavování porozumět interpretace; dokládání příkladem; klasifikace; sumarizace; usuzování; srovnávání; vysvětlování aplikovat aplikování; implementace analyzovat rozlišování; strukturace; přisuzování hodnotit ověřování; posuzování tvořit generování; plánování; vytváření Výše uvedený přehled umožňuje udělat si obrázek o konkretizaci cílů výuky a s nimi spojených obsahů (více viz Byčkovský, Kotásek, 2004). Komentář k diskuzi jednotlivých otázek Stanovené cíle výuky Otázka Jaké cíle výuky jsem stanovil/a (míněno žákům)? by měla být základní otázkou každého učitele/každé učitelky, který/á jde do výuky. Je dobré si dopředu uvědomit, proč jdete učit danou látku, co chcete, aby se žáci naučili. Může se to zdát, zejména začínajícím učitelům a učitelkám, jako zbytečná otázka. Její zodpovězení Vám ale zásadně nasměruje práci a může ji velmi zjednodušit. Teprve na základě toho, jaké jsme stanovili cíle, můžeme zodpovědně vybírat metody a formy, kterými se tyto cíle pokoušíme naplnit. Nápomocný může být v otázce stanovování a formulování cílů předcházející oddíl Úvodní zamyšlení nad edukačními cíli. Pokud si v otázce stanovování cílů výuky nejste jisti, zkuste se o tom poradit s kolegyní/kolegou, ke které/mu máte důvěru, které/ho si vážíte. Můžete o tom diskutovat i v širším kruhu kolegů. V neposlední řadě Vám mohou pomoci učebnice didaktiky Vašeho předmětu, příp. Vaše zápisky z dob studií na vysoké škole (didaktické a pedagogické disciplíny). Hlavní zásadou je dávat si přiměřené a dostatečně konkrétní cíle. Dále je vhodné formulovat cíl tak, aby bylo zřejmé, co se má naučit žák (což je podstatnější), nikoli co bude vyučovat učitel. Pro výstižnost formulací je vhodné použít činnostní sloveso (viz příklady níže). Alespoň částečné naplnění cílů Vás může povzbudit v další práci a může Vám přinést pocity uspokojení. Příklady Žák rozdělí na základě experimentu látky na ty, které vedou dobře, resp. špatně elektrický proud. Žák pochopí z německy psaného novinového článku podstatu jeho sdělení a potom ho česky vlastními slovy převypráví. Žák si uvědomí specifické problémy lidí s tělesným postižením a důležitost pomoci, kterou jim poskytuje jejich okolí. 11

14 Vhodně použité metody a formy (přispěly k naplnění cílů) V této části, nad kterou se zamýšlíte společně s kolegou/kolegyní, který/á pozoroval/a Vaši výuku, se zabýváme vztahem mezi stanovenými cíli a použitými metodami a formami. Posouzení o vhodnosti tu necháváme v podstatě na expertním názoru Vás a Vašich kolegů, i když je zřejmé, že to může být subjektivně ovlivněno a zasluhovalo by to propracovanější přístup. Je velmi účelné, abyste se pokusili formulovat důvody, proč si myslíte, že byla daná metoda nebo forma vhodně použita. Možná v diskuzi narazíte na to, že některé použité metody a formy nemohly příliš přispět k naplnění vytčených cílů. Na jiných se možná shodnete jako na vhodných. Obě dvě zjištění jsou cenná. Vhodnost závisí také na momentálním rozpoložení žáků. Neexistuje zřejmě žádný jednoduchý návod, kdy kterou metodu a formu použít. V tomto ohledu Vám ale k orientaci mohou posloužit charakteristiky metod a forem uvedené v Příloze 1. V případě, že se domníváte, že byla daná metoda nebo forma vhodně použita, ji zkuste použít opakovaně, např. v paralelní třídě nebo v jiné obdobné situaci. V opačném případě Vám může být nápomocna další diskuzní otázka. Příklad (citováno z archu vyplněného při pilotáži) K naplnění stanovených cílů byla vhodně využita metoda vyprávění učitele, která přispěla k motivaci žáků, zpestřila výuku, byla určitým oddechovým časem, aniž by přerušila spojitost výuky, a zároveň vedla k získání nových informací. Vhodné alternativy k použitým metodám a formám výuky S vhodnou alternativou k Vámi použitým metodám a formám můžete přijít sami a mohou Vám být k užitku také názory kolegyň a kolegů (samozřejmě včetně pozorovatele/pozorovatelky). Možná už před výukou jste váhal/a mezi dvěma metodami nebo formami a pak jste se rozhodl/a pro tu, která se neukázala nejšťastnější. Zkuste příště tu druhou. Zajímavý tip Vám může dát kolega/kolegyně stejné aprobace, který učí danou partii jinak. Obohacující může být také hospitace v hodině kolegy/ně. Vždy je vhodné hledat různé cesty k dosažení cílů. Díky využívání různých metod a forem může být pak výuka pestřejší jak pro žáky, tak také pro učitele. Metody a formy, které vyučující upřednostňuje (včetně důvodů k těmto preferencím) Během zamýšlení se a diskuze možná dospějete k tomu, že některé metody a formy používáte častěji a raději. Máte k tomu zřejmě určité důvody. To může být oprávněné, ale je užitečné si tyto důvody uvědomit. Pak se může stát, že raději přistoupíte na návrh kolegy/ně zkusit něco příště jinak. Není v žádném případě nutné opouštět to, co máte vyzkoušené a víte, že Vám to funguje. Ale zamyšlení se i nad zdánlivě samozřejmými věcmi nebývá na škodu. Příklad (citováno z archu vyplněného při pilotáži) Paní učitelka ve své práci preferuje především vyprávění, rozhovor a aktivizující metody. V těchto metodách využívá především svoji silnou stránku - řečnické schopnosti, propojení poznatků z literatury, kterou vyučuje. Náměty, na co by se měl/a vyučující z hlediska metod a forem zaměřit v další výuce Návrhy, na co se zaměřit v další výuce z hlediska metod a forem, mohou přijít jak od kolegy/ně- -pozorovatele/pozorovatelky, tak od Vás samých. Cílem není něco bezmyšlenkovitě měnit, jen aby se něco dělo. Naopak, pokud jste se shodli, že určité metody a formy byly použity vhodně, využívejte je dále. V případě návrhů na použití jiných metod a forem si stanovte při jejich aplikaci přiměřený a jasný cíl. 12

15 Příklad Až budu chtít příště, aby žáci více diskutovali informace v daném textu a pořádně se nad nimi zamysleli, tak vyzkouším práci s textem ve dvojicích. Když jsem posledně takový text četl a jen se ptal na názory žáků, chtěl diskutovat jen jeden z nich, ostatní byli pasivní. Tím by se mohla zvýšit aktivita žáků. Následně budeme pracovat frontálně, čímž žáci zjistí, k čemu dospěly ostatní dvojice. Porovnání by pro žáky mohlo být přínosné. Příklad (citováno z archu vyplněného při pilotáži) V další výuce je doporučeno zaměřit se především na samostatnou práci žáků a individualizovanou výuku, která v hodině nebyla použitá. Při frontální výuce slabší žáci nestačí (je důležité pracovat zvláště s žáky se SPU). Ve výuce se zaměřit více na využívání interaktivní techniky - větší názornost a využití PC - výukové programy na matematiku (individualizace). Pokusit se využít některých aktivizačních metod k probuzení zájmu žáků o výuku matematiky. Diskuze metod a forem výuky a jejich vhodnosti vzhledem k cílům výuky se stane nosnější, pokud je pozorováno více vyučovacích hodin daného učitele. Je tak možné sledovat historii vývoje používání metod a forem výuky. Může se například ukázat tendence k používání některých metod a forem a naopak absence jiných. Dále je možné porovnání s hospitačními archy z výuky dalších vyučujících, což může vyústit v širší a hlubší diskuze. 13

16 14

17 7 Seznam použité a doporučené literatury Anděl, J. (2003). Statistické metody. Praha: MATFYZPRESS. Byčkovský, P., & Kotásek, J. (2004). Nová teorie klasifikování kognitivních cílů ve vzdělávání: Revize Bloomovy taxonomie. Pedagogika, 54(3), Delors, J. (1997). Učení je skryté bohatství. Zpráva mezinárodní komise UNESCO Vzdělávání pro 21. století. Praha: ÚVRŠ. Dostupné z Fenclová, J. (1982). Úvod do teorie a metodologie didaktiky fyziky. Praha: SPN. Gavora, P. (2000). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido. Chvál, M. (2003). Validita její druhy a současné pojetí validizace. (Závěrečná zpráva projektu Zavádění nových metod do učitelského vzdělávání na UK v Praze k dílčímu úkolu Vypracování metodiky ke zjišťování predikční validity písemných testů používaných na UK ). Praha: Univerzita Karlova. Janík, T., & Seidel, T. (2009). The Power of Video Studies in Investigating Teaching and Learning in the Classroom. Münster: Waxmann. Kalhous, Z., & Obst, O. a kol. (2009). Školní didaktika. Praha: Portál. Maňák, J., & Janík, T. (2009). Cíle výchovy a vzdělávání. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál. Maňák, J., & Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: Paido. Maňák, J., & Švec, V. (2009). Formy a metody výuky. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia RVP G. (2007). Praha: VÚP. Dostupné z Rámcový vzdělávací program pro odborné školy RVP OŠ. (2011). Praha: VÚP. Dostupné z Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání RVP ZV. (2007). Praha: VÚP. Dostupné z Svoboda, E., & Kolářová, R. (2006). Didaktika fyziky základní a střední školy: vybrané kapitoly. Praha: Karolinum. Vališová, A., & Kasíková, H. a kol. (2007). Pedagogika pro učitele. Praha: Grada. Žák, V. (2003). Fyzika v projektové výuce (Magisterská diplomová práce). Praha: MFF UK. Žák, V. (2006). Zjišťování parametrů kvality výuky fyziky (Doktorská disertační práce). Praha: MFF UK. Žák, V. (2011). Nástroj k registrování metod a forem výuky a dalších kategorií (Interní materiál pro potřeby ČŠI). Praha: ČŠI. 15

18 16

19 8 Přílohy Příloha 1: Charakteristiky jednotlivých metod a forem výuky 1 VYPRÁVĚNÍ UČITELE Základní charakteristika Je to monologická slovní metoda, a charakterizuje ji proto převážně jednosměrný proud informací od učitele k žákům. Ze strany žáků není vyloučen dotaz nebo žádost o upřesnění a doplnění příběhu. Typická je poutavost obsahu, dynamičnost podání a dramatičnost děje. Často se vypravují příběhy z dějin, ze života zajímavých osobností a vlastní zážitky. Rozšířená charakteristika Účinnost osvojení učiva bývá při vyprávění vysoká, jsou-li žáci do vyprávění emocionálně zapojeni. Od metody vyprávění se často očekává, aby žákům zprostředkovala věcné informace. Může ale plnit i jiné funkce, např. je vhodná k motivaci žáků, protože často upoutá formou podání a výzvou k prožívání příběhů, a dále přispívá k rozvoji kreativity, neboť si posluchači mohou dotvářet obrazy událostí ve své představivosti. Vyprávění může prostřednictvím vhodně vybraných a podaných příběhů podporovat také sociální učení žáků, neboť ve vyprávění mohou být nepřímo tematizovány sociální konflikty, dějinné události, historky z cest apod. Vyprávění je také osvědčeným prostředkem k udržení kázně a soustředění žáků, zvolňuje pracovní tempo, zpestřuje výuku, je určitým oddechovým časem, aniž ovšem přeruší spojitost výuky. Příklad vztahu mezi cílem, obsahem a metodou Cílem je, aby si žáci uvědomili specifické problémy lidí s tělesným postižením a důležitost pomoci, kterou jim poskytuje jejich okolí. Z hlediska osobnosti žáka se jedná o hodnotový cíl. Obsahem jsou informace o životě učitelovy kamarádky, která ochrnula po úrazu při adrenalinovém sportu. Jako metodu použil učitel vyprávění. Učitel žáky touto metodou seznamuje se životem kamarádky před úrazem a po něm. Líčí, jak nemůže sama dělat běžné věci (příprava jídla, osobní hygiena apod.), protože je ochrnutá jak na ruce, tak na nohy. Jeden žák se zeptá, jestli může dělat vůbec něco sama. Učitel ho překvapí tím, když vysvětlí, že může pracovat na počítači, který se dá ovládat hlasem. Učitel dále pokračuje tím, že žáky seznámí s programem neziskové organizace, od které má tělesně postižená kamarádka asistentku. 2 VYSVĚTLOVÁNÍ (VÝKLAD) UČITELE Základní charakteristika Je charakterizováno logickým a systematickým postupem při zprostředkování učiva žákům, který respektuje jejich věk a vychází z aktuálního stavu jejich vědomostí a dovedností. Při vysvětlování jde o rekonstrukci nebo pochopení nějakého jevu na základě argumentů vycházejících z příslušných zákonitostí. Žáci jsou vedeni k pochopení a osvojení si jádra sdělení, podstaty jevu nebo funkce předmětu. Rozšířená charakteristika Na rozdíl od vyprávění, které se vyznačuje fabulací, dramatickým napětím a estetickým zážitkem ze slovního projevu, je vysvětlování orientováno výrazně kognitivně (na poznávací procesy). Je většinou spojeno s frontální výukou, ale není vázáno jen na ni. Vysvětlování by mělo navazovat na zkušenosti žáků a na stupeň jimi osvojených poznatků. Osvědčuje se postup od konkrétního k abstraktnímu, od známého k neznámému a od jednoduchého k složitějšímu. Hlavní důraz se klade na přesné vyjadřování, logické důkazy a zobecňování. Podpůrným prostředkem může být názorný materiál (konkrétní předměty a jevy, jejich schematické znázornění apod.). Příklad vztahu mezi cílem, obsahem a metodou Cílem je, aby si žáci uvědomili příčiny vzniku druhé světové války. V rámci RVP ZV můžeme tento cíl zařadit k cíli vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi. Obsahem je zejména situace v Německu a v sousedních zemích ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století a dále postoje západních mocností. Metodou je vysvětlování (výklad) jednotlivých příčin a dalších událostí. Učitel zdůrazňuje logické souvislosti a sepětí s předchozím vývojem (zejména po první světové válce). 17

20 3 PRÁCE S TEXTEM Základní charakteristika Je to metoda založená na zpracování textových informací, jejichž využití směřuje k osvojení nových poznatků, k jejich rozšíření, prohloubení a upevnění. Nepatří sem pouhé žákovo čtení z učebnice. Dominuje zde žákovo učení ( učení z textu ), podporované v řadě situací učitelem. Patří sem zejména práce s učebnicemi, učebními texty, příručkami, encyklopediemi, odbornou i krásnou literaturou, učení z textů zprostředkovaných elektronickými médii (např. internetem) a také práce s textem, který vytvořili sami žáci (výpisky, vlastní literární tvorba apod.). Zápis žáků do sešitu sem patří, pouze pokud jsou naplněny výše uvedené charakteristiky. Rozšířená charakteristika Využívány jsou nejen specifické texty (především učebnice), ale i jiné neučebnicové texty. Prostřednictvím textu získává žák podněty i k dalším samostatným aktivitám, např. k pozorování a experimentování. Práce s textem spočívá tedy nejenom v zapamatování prezentovaných informací, ale hlavně v postupném vytváření a zdokonalování dovedností žáků využívat textových informací při řešení různě náročných úloh a problémů. Při práci s textem jde především o to, aby mu žák porozuměl. Jak ukazují výsledky našich i mezinárodních výzkumů, čeští žáci prokazují při orientaci v textu a v postihování jeho smyslu značné nedostatky. Příklad vztahu mezi cílem, obsahem a metodou Cílem je, aby žáci z německy psaného novinového článku pochopili podstatu jeho sdělení a byli schopni ho potom vlastními slovy česky převyprávět. Z hlediska osobnosti žáka se jedná o poznávací cíl (úroveň porozumění) a dále o cíl komunikativní. Vybrána byla zpráva o zahraniční návštěvě německé kancléřky. Z obsahového hlediska se jedná o sdělení zahrnující místopisné údaje a výrazy z oblasti politiky a hospodářství. Žáci mají k dispozici kapesní německo-český slovník. Jedná se o práci s textem, ve kterém význam některých výrazů žáci dopředu neznají. 4 ROZHOVOR Základní charakteristika Rozhovor jako výuková metoda je verbální komunikace v podobě otázek a odpovědí dvou nebo více osob (obyčejně učitele a žáků) na dané výchovně-vzdělávací téma, které je zaměřeno na stanovený cíl. Jádrem rozhovoru je dvoustranná komunikace, výměna zkušeností a hledání odpovědí na otázky. Základními prvky rozhovoru jsou oslovení a replika (odpověď). Komunikaci iniciují a usměrňují otázky. Častým případem je, že učitel zadá otázku a odpověď vyžaduje od jednoho žáka a na novou otázku získává odpověď od dalšího žáka. Rozšířená charakteristika Pokud jeden učitelův impulz vyvolá reakci u více žáků, dostaví se výraznější aktivita. Nejúčinnější, ale málo častý je případ, kdy učitelův podnět má za následek výměnu názorů mezi skupinou žáků a teprve poslední žák formuluje výslednou odpověď. Existují volnější druhy rozhovoru (např. debata, diskuze) a vázanější druhy rozhovoru (např. řízený a zkušební rozhovor). Pokud mají partneři rozhovoru stejná práva, vzniká dialog. Při výukovém rozhovoru má učitel vedoucí roli. Výukový rozhovor je prostředkem k aktivizaci žáků, protože žáky povzbuzuje k pozornosti a ke spolupráci. Žák se při něm může učit rozhodovat, argumentovat a obhajovat své názory. Příklad vztahu mezi cílem, obsahem a metodou Cílem je, aby žáci dokázali vyjádřit svůj názor, vysvětlit ho a zároveň vyslechnout názory druhých. Z pohledu RVP G můžeme tento konkrétní cíl zařadit k cíli podporovat celkový rozvoj osobnosti žáků tak, aby se dokázali co nejlépe zapojit do demokratické společnosti a projevovat se jako její aktivní občané. Obsahem je otázka, zda mají mít páry gayů právo osvojit dítě. Metodou je rozhovor (konkrétně diskuze), kdy učitel položil úvodní otázku a žáci vyjadřují svůj názor. Diskutují mezi sebou i s učitelem, zjištují, že s někým se ve svém názoru shodnou, s jiným ne. Svoje názory vysvětlují (přejímání vzorců chování dospělých dětmi, posmívání se takovým dětem okolím, důležitost lásky bez ohledu na pohlaví dospělých, spousta nefungujících běžných rodin atd.). 18

Metody a formy výuky

Metody a formy výuky Projekt: AUTOEVALUACE V LIBERECKÉM KRAJI Reg. č. CZ.1.07/1.1.22/02.0024 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Metody a formy výuky Zpráva z evaluačního

Více

Charakteristiky jednotlivých metod a forem výuky

Charakteristiky jednotlivých metod a forem výuky Charakteristiky jednotlivých metod a forem výuky 1 VYPRÁVĚNÍ UČITELE Je to monologická slovní metoda, a charakterizuje ji proto převážně jednosměrný proud informací od učitele k žákům. Ze strany žáků není

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Program Škola podporující zdraví Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Historie a vývoj programu ŠPZ 1986 vytvořen a zahájen ve Skotsku 1992 přijat v ČR Cíl 13 programu Zdraví 21 Zdravé místní

Více

Předmět: Logické hrátky

Předmět: Logické hrátky Předmět: Logické hrátky Charakteristika předmětu Logické hrátky Vyučovací předmět Logické hrátky je volitelným předmětem v 6. ročníku. Rozšiřuje a prohlubuje obsah předmětu Matematika vzdělávacího oboru

Více

Časové a organizační vymezení

Časové a organizační vymezení Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Týdenní hodinové dotace Časové a organizační vymezení Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace Matematika 1. stupeň 2. stupeň 1. ročník

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: PRAKTIKA Z INFORMATIKY A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího předmětu praktika z informatiky je podle

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce 5.10 Volitelné předměty Předmět: Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika předmětu Konverzace v anglickém jazyce 1. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, obor Cizí jazyk se realizuje

Více

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie: Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ODBORNÉ KRESLENÍ Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium (rozpis

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět:: INFORMATIKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu informatika je časové vymezení dáno učebním plánem. V

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

4.9.59. Seminář z chemie

4.9.59. Seminář z chemie 4.9.59. Seminář z chemie Seminář z chemie si mohou žáci zvolit ve třetím ročníku je koncipován jako dvouletý. Umožňuje žákům, kteří si jej zvolili, prohloubit základní pojmy z chemie, systematizovat poznatky

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 388331127 388331418 IČO 47 258 365 E-mail: reditel@zshusinec.cz www.zshusinec.cz

Více

Pedagogická komunikace

Pedagogická komunikace Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Informační a komunikační technologie. Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie. Informační a komunikační technologie Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie 5. 6. ročník 1 hodina týdně počítačová

Více

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň 5.3.1. Informatika pro 2. stupeň Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat

Více

Vedení domácnosti. Charakteristika vyučovacího předmětu. Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.

Vedení domácnosti. Charakteristika vyučovacího předmětu. Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Vzdělávací obor : Člověk a svět práce Vedení domácnosti Charakteristika vyučovacího předmětu Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Vzdělávací oblast zahrnuje

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) 1. Obsahové vymezení Hlavním cílem předmětu je umožnit všem žákům dosažení pokročilé úrovně informační gramotnosti získat dovednosti v ovládání výpočetní

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,

Více

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTICKÉ ZÁSADY (PRINCIPY) VZDĚLÁVACÍHO PROCESU Didaktickými zásadami (principy) rozumíme nejobecnější pravidla didaktického procesu,

Více

Příklad dobré praxe IV

Příklad dobré praxe IV Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Olga Gajdošíková

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Cesta do školy. PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha

Cesta do školy. PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha Obor RVP ZV: Ročník: Časový rámec: (tematický okruh: závislosti, vztahy a práce s daty) 4. 7. ročník ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií 45 60 minut METODIKA MATERIÁL

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al. KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY et al. 1 VÝCHODISKA ( AXIOMY ) REFORMY a) zvýšení vzdělávací autonomie škol umožnit školám svobodnější rozhodování, pokud jde především o volbu vzdělávacích

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět informatika se

Více

MATEMATIKA. Statistika

MATEMATIKA. Statistika MATEMATIKA Statistika Během těchto vyučovacích hodin změří žáci pomocí senzorů Pasco svoji klidovou tepovou frekvenci a tepovou frekvenci po námaze. Získané výsledky budou v další hodině zpracovávat do

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

Vyučovací předmět:: Fyzikální praktika. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Fyzikální praktika. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Fyzikální praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu U vyučovacího předmětu fyzikální praktika je časové vymezení dáno učebním

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v

Více

Přínos k rozvoji klíčových kompetencí:

Přínos k rozvoji klíčových kompetencí: Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Informační a komunikační Kód modulu ICT-M-4/1-5 technologie Délka modulu 60 hodin Platnost 1.09.2010 Typ

Více

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená.

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená. 6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.1. Hodnocení žáků 6.1.1. Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáků se řídí legislativními normami (školský zákon 561/2004 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb., aj.) a na úrovni

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol

Více

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu UČEBNÍ OSNOVY 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce Charakteristika předmětu (Industrial Law) Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce do

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Rostliny v prostředí Žák: uvědomí si a zaznamená tvary, barvy a linie sleduje základní přírodní zákonitosti ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Prvouka Prvouka -

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze.

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. 5.2 Evaluační činnost Vlastní hodnocení školy (VHŠ) napomáhá ke zkvalitnění vzdělávání. Cílem je zhodnocení

Více

Příklad dobré praxe VIII

Příklad dobré praxe VIII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE UČEBNÍ OSNOVY

2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE UČEBNÍ OSNOVY 2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE UČEBNÍ OSNOVY 2. 2 Cvičení z matematiky Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika: Předmět cvičení z matematiky doplňuje vzdělávací

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Předmět: Řemeslná činnost

Předmět: Řemeslná činnost Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Nepovinné předměty Předmět: Řemeslná činnost Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE)

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE) AUTOEVALUACE ŠKOLY A HODNOCENÍ ŽÁKŮ Před tvorbou školního vzdělávacího programu byly využívány dílčí kroky a nástroje evaluace a autoevaluace podle dokumentu zpracovaného školou Struktura a kriteria vlastního

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

NÁVOD K PRACOVNÍMU LISTU

NÁVOD K PRACOVNÍMU LISTU NÁVOD K PRACOVNÍMU LISTU JAKÉ MÁM ORGANIZAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI? Autor: Michala Čičváková, Národní centrum Europass ANOTACE Žáci se naučí používat slovník DISCO a využívat ho pro vyplnění osobních

Více

MATEMATICKÝ SEMINÁŘ (volitelný a nepovinný předmět)

MATEMATICKÝ SEMINÁŘ (volitelný a nepovinný předmět) MATEMATICKÝ SEMINÁŘ (volitelný a nepovinný předmět) Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vzdělání v matematickém semináři je zaměřeno na: užití matematiky v reálných situacích osvojení

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE VYUČOVACÍ PŘEDMĚT KONVERZACE V AJ Charakteristika vyučovacího předmětu: Volitelný předmět KAJ má časovou dotaci 1 hodinu týdně. Výuka probíhá v 6. 9. ročníku

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8 Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8 ČESKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávání v předmětu Český jazyk směřuje k: vnímání,

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

2.3. Charakteristika ŠVP

2.3. Charakteristika ŠVP 2.3. Charakteristika ŠVP A. Zaměření školy Škola se ve své koncepci zaměřuje na všeobecné osmileté studium. Žáci se po absolvování společného základu v primě až kvintě mohou specializovat v rámci volitelných

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více