materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

Transkript

1 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, Klatovy; , fax internet: Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_02_11 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Mgr. Emilie Salvetrová Vzdělávací oblast předmět: Člověk a příroda - chemie Ročník, cílová skupina: VIII. ročník; let Téma DUM: Bezkyslíkaté kyseliny, oxidy, hydroxidy, halogenidy názvosloví, kyselina fluorovodíková, sulfan Druh učebního materiálu: Prezentace s interaktivitou, pracovní listy Časová náročnost: 1 vyučovací hodina Potřeby pro realizaci: Anotace, základní pojmy: Interaktivní tabule, SMART Notebook Bezkyslíkaté kyseliny názvosloví, kyselina fluorovodíková význam, sulfan Datum vytvoření: Ověřeno ve výuce (datum, ; VIII. A; Mgr. Emilie Salvetrová třída, jméno ověřovatele):

2 31. hodina, bezkyslíkaté kyseliny oxid hořečnatý MgO oxid chloritý Cl 2 O 3 hydroxid hlinitý Al(OH) 3 fluorid siřičitý SF 4 CrO 3 P 2 O 5 oxid chromový oxid fosforečný HBr kys. bromovodíková Na 2 O oxid sodný : :34 1

3 :34 Bezkyslíkaté kyseliny od jakých prvků, názvosloví. Kyselina chlorovodíková HCl koncentrovaná kys. je 37%, bezbarvá kapalina, v žaludečních šťavách nízká koncentrace (onemocnění pálení žáhy, žaludeční vředy) :44 2

4 Kyselina fluorovodíková HF vodný roztok fluorovodíku (jedovatý, bezbarvý plyn) ve vodě, dýmající kapalina silně leptavá, žíravá kapalina vůči všem tkáním silně leptá kůži, oči, zažívací ústrojí, proniká přes kůži ke kostem, způsobuje jejich dekalcifikaci. Užití: leptá sklo :47 Trochu z historie leptání skla èlánky Galerieta < Technika leptání skla je poměrně stará, ale teprve po roce 1770 se začala užívat častěji. Původně technika leptu sloužila jen k výrobě levného skla jako náhražka drahého rytí. V první polovině 19.století se začala používat také k dekoraci plochého skla. Původně se kyselina(fluorová) na sklo jen nanášela. Ovšem ve 40.tých letech 19.století byla objevena hmota nazvaná gutaperča, materiál odolný vůči kyselině fluorové. Gutaperčou (dnes se používá díky méně agresivním leptacím pastám vosk, přírodní pryskyřice, fóliové a papírové samolepky apod.) se zakryly ty části skla, jež měly zůstat hladké neleptané a sklo se ponořilo do vany s kyselinou, která leptala ostatní nezakryté plochy. Leptání nápojového a užitkového skla se jako dekorační technika začalo rozvíjet po polovině 19.století. Technika dekorování byla založena na tom, že se celý povrch skla zevnitř i vně pokryl speciálním voskem odolným proti kyselině fluorové. Skrze tento vosk se ostrým hrotem vyryl dekor buď ručně a nebo pomocí šablony. Potom se kus ponořil do lázně s kyselinou fluorovou, která v prorytých místech vyleptala sklo do hloubky a vytvořila plastický dekor. Dnes můžeme použít jak kapalinu Efkoglass, tak daleko jednoduší způsob leptání a to nanesením leptacího krému Efkoglass na vyrytý nebo jinak vymaskovaný dekor. Komerční úspěch skla s leptaným dekorem byl především v Anglii tak velký, že se tohle sklo začalo běžně užívat ve všech anglických hospodách a výčepech. Průkopníkem výroby leptaného skla byl Jon Northwood. V roce 1861 založil ve Wordsley poblíž Stoubridge dílnu na dekorování leptem. Kromě složitějších kompozic se objevovaly i jednoduší dekorace se stylizovanými květinami a motýly. Leptané sklo pak vystavovala na světové výstavě v Paříži roku 1867 řada anglických, francouzských a španělských firem. Některé jako např. Baccart existují dodnes a patří mezi špičku výrobců užitného skla. Leptané dekory byly nesrovnatelně levnější než ryté a postupně tato technika vytlačovala rytinu, především při výrobě méně náročného skla, dekorovaného jednoduchými vzory. Pomocí leptu se také dekorovalo tzv.kamejové sklo (sklo přejímané) určené především bohatším vrstvám obyvatel. Velký úspěch také zaznamenalo leptání motivů na plochá skla, která se užívala k výplním oken, dveří, firemním výlohám, ale také jako výplně nábytku a kuchyňských linek. Dodnes můžeme na měšťanských domech či nábytku z dvacátých až třicátých let minulého století tuto techniku obdivovat na vyleptaných dekorech historizujícího a především secesního stylu. Text byl použit z knihy Vlastimila Vondrušky Sklářství ( < V současnoti patří leptání skla již k tradičnímu řemeslu a není problém (díky jednoduchým postupům) si založit dílnu na leptání klidně doma v kuchyni či garáži. Můžeme tak snadno dekorovat užitkové sklo, reklamní předměty, dekorovat skla plochá, vytvářet leptané motivy přímo na skleněné výplně oken, dveří a nebo jen tak vyrobit krásný dárek. Taková dílna pak může být nejen příjemným koníčkem, ale při uchopení fantazie také zajímavou výdělečnou činností. Výhodou dnešních leptacích materiálů pak je, že nejsou natolik agresivní, aby byly nebezpečné jak tomu bylo dříve. Asi nejsnadnější je leptání skla krémem Efkoglass, který můžeme nanášet na vymaskované plochy v jakékoliv poloze. Co k tomu potřebujete? nápad na dekor a) vyřežte ručně do samolepící tapety či fólie b) vytvořte grafický návrh v počítači a následně si šablonu vyřežte nebo nechejte vyřezat na plotru c) přímo vytvořte motiv na sklo proškrabáním nanesené tenké vrstvy vosku či laku d) kupte hotové fóliové nebo voskové šablony pokojovou teplotu sklo dle požadavku leptací kapalinu nebo krém Efkoglass, kterou můžete využívat opakovaně ochranné chirurgické rukavice :03 3

5 Sulfan H 2 S (sirovodík) bezbarvý plyn, zapáchá po zkažených vejcích, prudce jedovatý, hořlavý, těžší než vzduch, rozpouštěním ve vzniká kyselina sulfanová sulfidy příprava: FeS + HCl H 2 S + FeCl 2 H 2 + S H 2 S :20 Zápis: Kyselina fluorovodíková HF žíravá kapalina všem tkáním, proniká přes kůži ke kostem, způsobuje jejich dekalcifikaci. Užití: leptá sklo Sulfan H 2 S (sirovodík) bezbarvý plyn, zapáchá po zkažených vejcích, prudce jedovatý. sulfidy :30 4

6 Zdroje: gif.wz.cz/knihy/; [cit. 27. prosince 2011] [cit. 27. prosince 2011] SMART Notebook, verze :01 5