STUDIE VLIVU INVESTIC DO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY NA VEŘEJNÉ FINANCE, ZAMĚSTNANOST A PRODUKČNÍ SCHOPNOST Z POHLEDU MAKROEKONOMICKÉHO:

Transkript

1 STUDIE VLIVU INVESTIC DO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY NA VEŘEJNÉ FINANCE, ZAMĚSTNANOST A PRODUKČNÍ SCHOPNOST Z POHLEDU MAKROEKONOMICKÉHO: Kvalitativní a kvantitativní analýza s akcentem na oblast Zlínského a Olomouckého kraje Petr Zahradník, ekonomický konzultant a analytik, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) březen 211

2 STRUKTURA 1. STAV A VÝCHODISKA - vývoj stavební výroby v období krize, pozice stavebního sektoru v rámci ekonomiky České republiky, indikátory důvěry, relevantní pasáže Programového prohlášení vlády 2. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI - makroekonomický rámec a veřejné finance, Státní fond dopravní infrastruktury, předpokládaný vývoj stavební výroby a především výstavby dopravní infrastruktury v krátké a delší budoucnosti 3. DOPAD NA HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY - budoucí rozvojové potřeby České republiky jako celku z pohledu realizace projektů dopravní infrastruktury: efekty přímé a indukované 4. ZÁVĚRY A SHRNUTÍ

3 STAV A VÝCHODISKA (1) Vývoj stavební výroby v období krize: - v celkově nejkritičtějším roce 29 poklesla stavební výroba pouze mírně, především díky pozemnímu stavitelství; - na cyklu nezávislé inženýrské stavitelství (financované ve značné míře z fondů EU) vykázalo růst přes 14%; - 21: česká ekonomika oživuje a stavebnictví padá do hlubokého propadu; přitom v oblasti inženýrského stavitelství je to pouze výchozí bod pro následnou redukci poptávky Pozice stavebního sektoru v rámci ekonomiky České republiky: - Podíl stavebnictví byl vždy výrazněji na 1% národního HDP; v roce 21 se zřejmě tento podíl dostal pod 1%; - Významný je i jeho podíl na celkové zaměstnanosti redukce výkonů ve stavebnictví bude akcelerovat nezaměstnanost

4 STAV A VÝCHODISKA (2) Indikátory důvěry: - Přes prudké zvýšení indikátoru podnikatelské důvěry na konci roku 21 je důvěra v budoucí vývoj stavebnictví přesně opačná nízká a klesající Relevantní pasáže programového prohlášení vlády: - zachování výše investic do dopravní infrastruktury, zapojení soukromých zdrojů PPP, zefektivnění činnosti SFDI a investorských organizací Ministerstva dopravy

5 STAV A VÝCHODISKA (3) meziroční index Index stavební produkce, pozemní a inženýrské stavitelství (ročně, stálé ceny) 16 průměr roku 25 = Stavební produkce (meziroční index) Pozemní stavitelství (meziroční index) Inženýrské stavitelství (meziroční index) 4 4 Stavební produkce (průměr roku 25=1) 2 2 Pozemní stavitelství (průměr roku 25=1) Inženýrské stavitelství (průměr roku 25=1)

6 STAV A VÝCHODISKA (4) mld. Kč 4 Podíl stavebnictví na HDP ČR (mld. Kč; %) HDP z toho Stavebnictví (podíl na HDP v %) ,6% 12,1% 13,7 % 14,7 % 14,3 %

7 STAV A VÝCHODISKA (5) Indikátory důvěry - bazické indexy (hodnoty v jednotlivých měsících) Stavebnictví Průmysl Podnikatelský sektor Souhrnný indikátor 2 XII.9 I.1 II.1 III.1 IV.1 V.1 VI.1 VII.1 VIII.1 IX.1 X.1 XI.1 XII.1

8 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (1) Makroekonomický rámec a veřejné finance: - veřejné finance se potýkají s dlouhodobě těžko udržitelnými strukturálními problémy rigidní strukturou příjmové i výdajové strany, jež se se zhoršujícím demografickým vývojem mohou bez reforem dále prohlubovat; - nadcházející období = období fiskální konsolidace a obnovení fiskální disciplíny; - potřeba restrukturalizace především výdajové strany státního rozpočtu; - na příjmové straně rozpočtu dojde k mírnému nárůstu daňové zátěže a pokračování restrukturalizace daňových příjmů; - výdajová strana bude ovlivněna uskutečňováním úspor; - oživení bude stále viditelnější, avšak zůstane dvourychlostní sektory tažené exportem vykáží silnou výkonnost, avšak odvětví závislá na tuzemské poptávce spotřební i investiční porostou viditelně pomaleji; především v oblasti investic lze počítat s pokračujícím útlumem; - inflace bude vzlínat, ale makroekonomicky nebude představovat problém; - míra nezaměstnanosti se bude snižovat jen velmi pozvolně (dokud nedojde k oživení služeb a vzestupu investic)

9 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (2) Nástin střednědobé makroekonomické predikce mld. Kč % HDP (mld. Kč, b.c.) HDP (růst %, s.c.) predikce predikce výhled výhled -5

10 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (3) Střednědobé nastavení fiskální politiky (% HDP) % 2 1 Saldo vládního sektoru 29 předběžně 21 predikce 211 výhled 212 výhled 213 výhled Cyklická složka salda Jednorázové a ostatní přechodné operace Strukturální saldo -4 Změna strukturálního salda

11 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (4) Aktualizovaný střednědobý výhled veřejných rozpočtů - fiskální cílení mld. Kč % k HDP Cíl pro vládní sektor; mld. Kč Cíl pro vládní sektor; % HDP předběžně 21 predikce 211 výhled 212 výhled 213 výhled -7

12 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (5) Státní fond dopravní infrastruktury: - objem jeho disponibilních prostředků vykazuje na období oproti vývoji do roku 21 významnou redukci; - respektování strategických záměrů Ministerstva dopravy v oblasti investic do dopravní infrastruktury: preference urychlení výstavby komunikací, které vymísťují dopravu z hustě obydlených aglomerací, především obchvatů; preference akcí, posilujících kapacitu současných komunikací a bezpečnost, momentálně nikoliv finančně vysoce náročné investice; došlo k posunutí několika významných železničních staveb, od jiných bylo zcela upuštěno; dávána přednost realizaci PPP projektů

13 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (6) mld. Kč Rozpočet SFDI a jeho střednědobý výhled do roku 213 Schválený rozpočet 29 Schválený rozpočet 21 Schválený rozpočet 211 Výhled rozpočtu 212 Výhled rozpočtu 213

14 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (7) Předpokládaný vývoj stavební výroby a především výstavby dopravní infrastruktury v krátké a delší budoucnosti: - rok 21 pro stavební firmy v zásadě první krizový rok, s radikálním poklesem jejich výkonů; - výhled zásadně podmíněn redukcí poptávky ze strany veřejného sektoru; - hrozba nevyužití produkčních kapacit a nenaplněnosti výrobního programu; - zpoždění přípravných projektových fází, jež může vyvolat další redukci zaměstnanosti nejen přímo pracovníků ve stavebnictví, ale i v souvisejících projekčních a expertních aktivitách

15 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (8) mil. Kč Vývoj veřejných zakázek v ČR za I-X/21 porovnání se stejným obdobím předchozího roku (mil. Kč, bez DPH; %) Pozemní stavby Inženýrské stavby

16 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (9) Příprava silničních a dálničních staveb (mil. Kč) Počet akcí Finanční objem

17 IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (1) Identifikace důsledků a dopadů: - prohloubení nestability; - uzavírání a utlumování provozů; - uzavírání a utlumování doprovodných specializovaných provozoven, podstatných pro dlouhodobý rozvoj oboru stavebnictví; - přesun od modernějších technologických postupů k levnějším; - riziko výrazné redukce zaměstnanosti; - fiskální dopady přímého i nepřímého charakteru; - redukce kupní síly a spotřeby

18 IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (2) Vývoj odhadu fiskálního dopadu na roční bázi v závislosti na počtu zrušených pracovních míst (mil. Kč) předpoklad počtu "ztracených" pracovních míst

19 IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (3) Souhrn dopadů fiskálního charakteru (mld.kč) 45 mld. Kč redukce zaměstnanosti při ztrátě 15. míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 3. míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 1. míst podvázání hospodářského rozvoje omezení propojenosti a zamezení realizace důležitých investičních projektů

20 IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (4) Souhrn dopadu na zaměstnanost ve scénářích (rok 211) Míra zaměstnanosti Míra nezaměstnanosti 2 1 Současná úroveň - realita redukce zaměstnanosti při ztrátě 15. míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 3. míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 5. míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 1. míst

21 IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (5) Souhrn dopadů na vývoj reálné ekonomiky 4,5 % 4 3,5 3 Odhadovaný růst HDP 2,5 2 1,5 Dopad na růst HDP za předpokladu naplnění útlumové varianty 1,

22 IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (6) Návrhy: - oprávněný prostor pro pořizování investic orientovaných do budoucna; - přijímání opatření na základě skutečných úspor; - vstřícnější postoj ze strany stavebních firem; - ve veřejných zakázkách preference transparentnosti, objektivnosti, reálnosti a neměnnosti podmínek; - větší míra přizpůsobivosti sektoru stavebnictví; - preference dlouhodobě koncipovaného projektového a investičního procesu; - rozšíření PPP projektů; - důraz na cenovou transparentnost; - odstranění prostředí měkkého rozpočtového omezení ze strany investora; - eliminace prosazování neúčelně nákladných řešení;

23 IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (7) Souhrn dopadů fiskálního charakteru - Zlínský kraj 25 2 (mil. Kč) redukce zaměstnanosti při ztrátě 8 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 2.5 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 5. míst podvázání hospodářského rozvoje omezení propojenosti a zamezení realizace důležitých investičních projektů Celkový fiskální dopad (za předpokladu redukce o 8 míst)

24 IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (8) % 6 5 Souhrn dopadu na zaměstnanost ve scénářích - Zlínský kraj (rok 211) Míra zaměstnanosti Míra nezaměstnanosti 1 Současná úroveň - realita redukce zaměstnanosti při ztrátě 8 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 2.5 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 5. míst

25 IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (9) (%) 6 Souhrn dopadů na vývoj reálné ekonomiky - Zlínský kraj 5 4 Odhadovaný růst HDP 3 2 Dopad na růst HDP za předpokladu naplnění útlumové varianty

26 IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (1) Souhrn dopadů fiskálního charakteru - Olomoucký kraj (mil. Kč) redukce zaměstnanosti při ztrátě 8 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 2.5 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 5. míst podvázání hospodářského rozvoje omezení propojenosti a zamezení realizace důležitých investičních projektů Celkový fiskální dopad (za předpokladu redukce o 8 míst)

27 IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (11) % 7 Souhrn dopadů na zaměstnanost ve scénářích - Olomoucký kraj (rok 211) Míra zaměstnanosti Míra nezaměstnanosti 2 1 Současná úroveň realita redukce zaměstnanosti při ztrátě 8 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 2.5 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 5. míst

28 IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (12) 6 % Souhrn dopadů na vývoj reálné ekonomiky - Olomoucký kraj 5 4 Odhadovaný růst HDP Dopad na růst HDP za předpokladu naplnění útlumové varianty

29 ZÁVĚRY A SHRNUTÍ (1) Vývoj stavebnictví v současnosti nekoresponduje zcela s vývojem hospodářského cyklu; stavební vývoj je oproti celkovému vývoji české ekonomiky poněkud opožděn; je to dáno především tím, že zdroje financování stavební výroby nebyly a nejsou z podstatné části na průběhu cyklu bezprostředně závislé a jsou do značné míry determinovány politickým rozhodnutím; Vývoj roku 21 představoval zásadní zvrat ve vývoji stavební výroby oproti roku 29; stavební firmy ztrácejí zásobu práce v důsledku odložení či zrušení realizace nových zakázek; tento stav je teprve výchozím bodem následné redukce poptávky na stavebním trhu v řádu desítek miliard korun; Meziroční pokles veřejných zakázek (přes 5% objemu stavební výroby) činil téměř 45%, u inženýrského stavitelství více než 5%

30 ZÁVĚRY A SHRNUTÍ (2) Objem zakázek veřejného charakteru na projekty dopravní infrastruktury pokles o téměř 75%; Podíl stavebnictví na HDP České republiky byl dlouhodobě vždy nad hodnotou 1% (v období mezi 12% - 15%); na počátku roku 21 tento klesl pod 1%, v průběhu roku se této hranici opět přiblížil; Stavebnictví vykazuje velmi silnou propojenost s ostatními sektory; stavební investice v oblasti dopravní infrastruktury a průmyslových zón vykazují silný akcelerační efekt na budoucí vývoj ekonomiky; Stavebnictví vykazuje silný dopad na zaměstnanost v přímých a odvozených aktivitách; Stavebnictví má současně i silný fiskální dopad; je však nutné dosáhnout souladu s aktuální potřebou konsolidace veřejných financí

31 ZÁVĚRY A SHRNUTÍ (3) Základním parametrem vývoje finanční základny SFDI je redukce jeho rozpočtu přibližně o 35 mld. Kč v roce 211 a následně pouze jeho velmi mírné navyšování v letech nadcházejících; Právě v období těsně post-krizovém existuje silná potřeba pořizování významných investic (vedle dopravní infrastruktury též energetických či ekologických); Dochází ke zpožďování v realizaci přípravných aktivit s dalekosáhlými důsledky s horizontem celé dekády; Důsledky předpokládaného stavu jsou: nevyužívání stavebních kapacit, prohlubování nestability prostředí, uzavírání a utlumování provozů i v doprovodných aktivitách, redukce zaměstnanosti s negativním dopadem na veřejné finance, redukce růstového potenciálu

32 ZÁVĚRY A SHRNUTÍ (4) Navrhováno je přijetí průhledných, transparentních opatření a férovějšího systému veřejných zakázek, zajištění dlouhodobosti projektového a investičního procesu s jasně, reálně a pevně stanoveným harmonogramem, založeném na transparentnosti a vymezení a dodržování priorit; mělo by dojít k využívání projektů PPP, jejichž plnokrevné fungování by bylo kompatibilní s nynější potřebou ozdravení veřejných financí; základem nového přístupu k problému je současně i absolutní cenová transparentnost

33 Děkuji za pozornost Petr Zahradník