Graf č. III.1.1 Dlouhodobý vývoj stavební výroby (indexy ze s. c., průměrný měsíc r = 100) 97,8 94,3 93,4 86,1 82,0

Transkript

1 III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita Stavebnictví patřilo svou dynamikou k odvětvím s nejvyšším růstem, který se téměř zdvojnásobil z 5,3 % v roce 2000 na 9,6 % v roce Stavební produkce v roce 2001 se tak přiblížila k úrovni roku 1996, avšak ve změněné struktuře a za náročnějších podmínek stavebního trhu, při ještě se stále projevující převaze nabídky a přebytku kapacit. V období tříleté recese ( ) byl největší pokles stavební produkce v roce 1998, kdy byla o 12,3 % nižší oproti roku 1990 (viz graf III.1.1.). Růst stavební výroby se zrychlil a její úroveň se přiblížila k úrovni r Graf č. III.1.1 Dlouhodobý vývoj stavební výroby (indexy ze s. c., průměrný měsíc r = 100) ,8 94,3 94, ,5 93,4 87, ,1 86,1 82,0 86, , Zdrojem růstu stavební výroby v r byla vysoká investiční aktivita v průmyslu (realizace projektů zahraničních investorů v průmyslových zónách), velké státní investiční zakázky v dopravní infrastruktuře (výstavba metra, železničních koridorů a silničních obchvatů) a výstavba objektů obchodního, administrativního a infrastrukturního charakteru (a to zejména v Praze a Brně). Přetrvávala však nepříznivá situace v bytové výstavbě. Meziroční tempo růstu stavební výroby se nejvíce zrychlilo především v prvním pololetí 2001 (o 14,6 %). V druhé polovině roku, došlo vlivem nízkého tempa růstu stavebních prací na opravách a v údržbě, vyšší srovnávací základně roku 2000 Zdrojem růstu byly stavební investice 95

2 a také vlivem nepříznivého počasí na konci roku k jeho zpomalení (ve 3. čtvrtletí na 10,8 % a ve 4. čtvrtletí až na 1,2 % (viz graf III.1.2). Graf č. III.1.2 Vývoj čtvrtletního tempa růstu stavební výroby (meziroční změny v %, s. c.) 20,0 % 15,0 10,0 5,0 0,0 4,0 0,9 5,6 10,0 15,1 14,4 10,8 1,2-5,0 5,3 4,6 3,2-10,0-15,0-20,0 16,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Malé firmy měly rychlejší růst výroby než podniky s 20 a více zaměstnanci Nejrychleji rostly stavební práce v nové výstavbě a ve vývozu Obnovil se mírný růst stavebních prací na opravách a v údržbě Změna ve vývoji zaměstnanosti Výroba byla motorem růstu produktivity práce, Malé firmy (do 20 zaměstnanců), které se orientují převážně na opravy bytového fondu a stavební údržbu, se podílely na celkovém objemu stavebních prací 17,5 % a měly (podle odhadu ČSÚ) o 3,1 bodu rychlejší tempo růstu produkce než stavební podniky s 20 a více zaměstnanci. Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci, které získaly rozhodující podíl investičních zakázek a také subdodávek stavebních prací od jiných firem, působících mimo odvětví stavebnictví, zvýšily stavební práce meziročně (ve s.c.) o 9,1 %. Hlavním zdrojem tohoto růstu byly stavební práce na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích. Tyto práce se zvýšily meziročně (ve s.c.) o 9 % a největší jejich přírůstek byl v dokončování staveb (25,6 %), u stavebních instalací (13,5 %) a ve výstavbě pozemních a inženýrských staveb (11,3 %). V zahraničí byly v roce 2001 provedeny stavební práce za více než 5 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 68,4 %. Vývoz stavebních prací směřoval hlavně do SRN, Rakouska a na Slovensko. Jeho podíl na celkovém objemu stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci, i když meziročně vzrostl o 0,6 bodu na 2,3 % není výrazný. Stavební práce na opravách a v údržbě vzrostly meziročně o 1,2 %, což znamená zastavení jejich dvouletého poklesu. Největší jejich přírůstek byl v inženýrském stavitelství (o 4,3 %). V podnicích s 20 a více zaměstnanci došlo v roce 2001 k růstu zaměstnanosti o 0,5 %, přičemž v jednotlivých velikostních skupinách podniků byl její vývoj rozdílný. V podnicích s více než 500 zaměstnanci trend poklesu ještě pokračoval, zatímco u malých firem s 25 až 74 zaměstnanci a v podnicích s a zaměstnanci naopak zaměstnanost vzrostla průměrně o 3 %. Při mírném zvýšení zaměstnanosti byl vysoký růst produkce (u většiny podniků s 20 a více zaměstnanci) hlavním zdrojem růstu reálné produktivity práce o 8,5 %. 96

3 Tabulka č. III. 1.1 Vývoj stavebních prací v podnicích s 20 a více zaměstnanci (stejné období min. roku = 100, indexy ve s.c.) Podíl v % Stavební práce podle dodavatel. smluv 108,4 104,2 95,9 92,9 93,2 105,6 109,1 100,0 100,0 z toho: v tuzemsku celkem 108,1 104,2 96,0 93,1 92,5 104,7 108,1 98,3 97,7 v tom: nová výstavba, rekonstrukce a modernizace vč. ostat. prací 110,3 105,2 96,6 91,5 93,2 106,8 109,2 85,4 85,5 opravy a údržba 96,7 98,6 92,7 103,1 88,6 93,1 101,2 12,9 12,2 v zahraničí 123,9 101,4 91,6 75,3 151,1 149,1 168,4 1,7 2,3 x) Do roku 1997 s 25 a více zaměstnanci Pramen: ČSÚ Průměrná nominální mzda ve stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci se zvýšila meziročně o 7 % a reálná mzda (přepočtená indexem spotřebitelských cen) o 2,2 %. Meziroční růst produktivity práce předstihl růst nominální mzdy o 1,5 bodu a růst reálné mzdy o 6,3 bodu. Vyšší meziroční dynamika růstu nominální i reálné mzdy (přepočtené indexem cen stavebních prací, jejichž meziroční růst se udržel na úrovni 4,1 %) ztlumily pokles jednotkových mzdových nákladů z roku 2000; u nominálních o 3,9 bodu (na 1,4 %) a u reálných o 3,6 bodu (na 5,3 %). který předstihl růst mezd Pokles jednotkových mzdových nákladů se zpomalil Tabulka č. III. 1.2 Meziroční změny mezd, produktivity práce a jednotkových mzdových nákladů (stavební podniky s 20 a více zaměstnanci) řádek Průměrná nominální mzda 1 28,6 14,6 14,8 15,3 9,5 7,2 3,8 4,9 7,0 Průměrná nominální mzda přepočtená indexem cen stavebních prací 2 2,1 0,6 3,8 3,6 1,6 2,0 1,0 0,9 2,8 Produktivita práce ve s.c. 3 12,2 6,7 8,9 5,8 0,5 3,7 0,8 10,8 8,5 Jednotkové mzdové náklady nominální 1/3 46,5 7,4 5,4 9,0 10,1 11,3 4,6 5,3 1,4 reálné 2/3 16,3 5,7 4,7 2,1 1,1 1,8 0,2 8,9 5,3 x ) Do roku 1997 s 25 a více zaměstnanci Pramen : ČSÚ Více než 80 % stavební produkce zajistily podniky domácího soukromého sektoru, které při nepatrném růstu zaměstnanosti zvýšily stavební práce (ve s.c.) o 9,5 % a reálnou produktivitu práce o 9,1 %, při přírůstku nominální mzdy o 6,9 %. Podniky pod zahraniční kontrolou, které působí převážně v oboru inženýrského stavitelství, kde uplatňují špičkovou výkonnost stavebních mechanismů a efektivní úroveň managmentu, se podílely na stavebních pracích podniků s 20 a více zaměstnanci necelými 15 %. Tyto podniky zvýšily stavební produkci i produktivitu práce meziročně (ve s.c.) o 6 %, přitom jejich absolutní hodnota produktivity je téměř o 70 % vyšší než u podniků domácího soukromého sektoru. O úrovni stavební produkce rozhoduje soukromý sektor Podniky pod zahraniční kontrolou jsou stabilně nejvýkonnější 97

4 Příznivé výsledky měl i veřejný sektor Podniky v sektoru domácností jsou nejméně produktivní Soubor 10 podniků veřejného sektoru zvýšil stavební práce meziročně takřka o 30 % a při velmi nízkém nárůstu zaměstnanosti dokázal zvýšit reálnou produktivitu práce o 28,7 %, avšak její absolutní úroveň v porovnání s podniky pod zahraniční kontrolou je nižší o 44 %. Podniky tohoto sektoru se však podílí na celkovém objemu stavebních prací podniků s 20 a více zaměstnanci pouze 2 %. Fyzické osoby podnikatelé s více než 20 zaměstnanci (sektor domácností) výkonnostně zaostávají za ostatními sektory; stavební práce zvýšily meziročně pouze o 2,8 % a při růstu zaměstnanosti o 3,4 % vykázaly pokles produktivity práce o 0,5 %. Podniky tohoto sektoru se podílely na celkové produkci stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci jen 3,3 %. Tabulka č. III.1.3 Základní ukazatele stavebních podniků podle sektorů národních účtů a podle velikosti v roce 2001 Počet Stavební práce podle Průměrný počet Průměrná Produktivita podn. dodavatelských smluv zaměstnanců nominální mzda práce Ukazatel celkem podíl index tis. index podíl Kč index tis. Kč index mil. Kč v % (s. c.) osob v % (b. c.) (s. c.) (b. c.) Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci celkem ,0 109,1 158,7 100,5 100, ,0 1372,2 108,5 z toho podle SNÚ: 101 veřejný sektor ,0 129,9 3,5 100,9 2, ,8 1258,1 128,7 102 soukromý sektor ,1 109,5 132,1 100,3 83, ,9 1320,3 109,1 103 sektor pod zahr. kontrolou ,6 106,0 14,2 99,9 9, ,0 2241,5 106,0 800 domácnosti x) ,3 102,8 8,9 103,0 5, ,8 798,2 99,5 z toho podle počtu zaměstnanců: ,1 105,1 9,3 99,3 5, ,4 953,9 105, ,4 106,8 34,5 102,6 21, ,4 970,8 104, ,4 103,2 19,7 103,4 12, ,0 1042,7 99, ,2 110,3 13,6 100,9 8, ,4 1156,6 109, ,5 103,3 25,2 99,1 15, ,3 1425,3 104, ,9 108,0 13,0 102,0 8, ,5 1478,0 105, ,4 121,3 7,1 98,3 4, ,9 1664,0 123, ,4 110,2 5,0 104,1 3, ,2 1060,2 105, ,5 103,7 11,8 94,7 7, ,5 1388,7 109, a více ,2 118,0 19,5 98,7 12, ,0 2588,3 119,5 x) Fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku s 20 a více zaměstnanci Pramen : ČSÚ Rozhodující podíl na dynamiku růstu výroby i produktivity práce mají velké podniky Rozhodující vliv na dynamický růst produkce i produktivity práce ve stavebnictví ve struktuře podniků podle velikosti měly především velké podniky (s 1000 a více zaměstnanci), které zajiš ují většinu státních zakázek v dopravní infrastruktuře s vysokým stupněm mechanizace stavebních prací. Tyto podniky v roce 2001 zajistily největší podíl stavebních prací (23 %), jejich objem zvýšily (ve s.c.) o 18 % a reálnou produktivitu práce o 19,5 %, a to při snížení zaměstnanosti o 1,3 % a nejvyšším růstu nominální mzdy (o 11 %). Nejvyšší tempo růstu stavebních prací (21,3 %) měly podniky s zaměstnanci, které se však na celkovém objemu stavebních prací podniků s 20 a více zaměstnanci podílely pouze 5,4 %. Naopak malý přírůstek výroby byl u podniků s zaměstnanci a také u malých firem s 50 až 74 zaměstnanci, u kterých došlo dokonce k mírnému snížení reálné produktivity práce meziročně o 0,3 %. 98

5 Velké diference v dynamice růstu stavebních prací i produktivity práce mezi jednotlivými skupinami podniků souvisí s rozdílnou strukturou stavebních prací a investiční aktivitou regionů, ve kterých stavební podniky působí. Ve struktuře stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci podle jejich sídel v krajích, největší růst stavebních prací (nad 14 % v b.c.) měly podniky Jihočeského (o 18,5 %), Plzeňského kraje (o 14,5 %) a také podniky sídlící v Praze (o 17,3 %). Nejvyšší absolutní úroveň produktivity práce (v b.c.) mají podniky hl. města Prahy a dále pak podniky v Libereckém, Jihočeském, Jihomoravském a Zlínském kraji. Nominální mzda nadprůměrně vzrostla u podniků sídlících v Praze, v Královéhradeckém a Plzeňském kraji. Největší dynamiku růstu stavebních prací měly podniky sídlící v Praze a v Jihočeském kraji Tabulka č. III.1.4 Základní ukazatele stavebních podniků podle krajů v roce 2001 Stavební práce podle Průměrný počet Průměrná Produkt. Ukazatel dodavatelských smluv zaměstnanců nominální mzda práce Průměrný celkem index podíl tis. index podíl Kč index tis. Kč počet mil. Kč ( b. c.) v % osob v % ( b. c.) podniků ( b. c.) Stavební podniky s 20 a více zaměstnanci celkem ,2 100,0 158,7 100,5 100, ,0 1372,2 v tom : Hlavní město Praha ,3 35,1 35,1 99,6 22, ,7 2176,3 Středočeský kraj ,3 5,4 10,3 101,6 6, ,5 1152,2 Jihočeský kraj ,5 6,6 10,5 99,5 6, ,9 1371,7 Plzeňský kraj ,5 3,6 7,7 104,0 4, ,6 1033, Karlovarský kraj ,7 1,4 3,1 100,6 1, ,0 983,5 Ústecký kraj ,3 5,4 11,4 100,3 7, ,5 1032,7 Liberecký kraj ,8 3,0 3,7 102,1 2, ,7 1717,4 Královéhradec. kraj ,2 3,3 6,5 97,3 4, ,5 1118,3 Pardubický kraj ,1 4,1 8,5 100,4 5, ,3 1052,6 Vysočina ,4 3,3 7,3 98,8 4, ,9 995,8 Jihomoravský kraj ,9 12,3 20,5 102,0 12, ,5 1302,0 Olomoucký kraj ,1 4,2 8,7 97,8 5, ,4 1039,3 Zlínský kraj ,3 5,2 8,9 100,7 5, ,0 1271,0 Moravskoslez. kraj ,9 7,1 16,5 102,2 10, ,9 935,1 Pramen : ČSÚ Tabulka č. III.1.5 Vývoj stavebních povolení Měrná jednotka Vydaná stavební povolení počet Orientační hodnota staveb mil.kč Prům. hodnota na 1 stav. povolení tis. Kč Pramen : ČSÚ Počet stavebních povolení, které jsou indikátorem vývoje stavební aktivity v příštím období, klesl meziročně o 12 %. Stavební úřady vydaly v roce 2001 cel- Počet stavebních povolení se snížil 99

6 kem povolení, z nichž více než 30 % bylo na bytovou výstavbu a cca 28 % na ekologické stavby. Průměrná hodnota 1 stavebního povolení se zvýšila o 16,8 % na tis. Kč a celková hodnota povolených staveb vzrostla (v b. c.) o 2,8 % (na 236,4 mld. Kč), což při meziročním indexu cen stavebních prací (104,1) znamená vlastně meziroční pokles reálné hodnoty stavebních prací. Růst stavební výroby pokračoval i na začátku roku 2002, a to růstem 3 % v lednu, který byl dosažen při vysoké srovnávací základně stejného měsíce roku III. 2. Bytová výstavba Situace v bytové výstavbě se nezlepšila Stavební aktivita v zahajování i v dokončování bytů se snížila V bytové výstavbě dlouhodobě přetrvává neuspokojivý stav. V relaci k zemím EU jsou objemy stavebních prací spojených v ČR s bydlením stále několikanásobně nižší. Přestože na podporu bydlení byla již přijata řada koncepčních, systémových i legislativních opatření (např. Koncepce rozvoje bydlení, Fond bydlení, Státní program revitalizace panelových domů, dotace ke stavebnímu spoření, státní podpora hypotečních úvěrů s nižší úrokovou sazbou atd.), jejich účinnost se ještě dostatečně neprojevila. První náznaky možného zlepšení se začínají však již objevovat. Roste zájem o stavební spoření i o stavební hypotéky. Stavební spořitelny uzavřely v roce 2001 na stavební spoření 1373,3 tis. smluv, tj. meziroční přírůstek o 23 % a na konci roku evidovaly téměř 4,2 mil. klientů stavebního spoření, jehož cílová částka by měla podle uzavřených smluv dosáhnout 612,5 mld. Kč (i když část klientů využívá toto spoření jako výhodný a bezpečný způsob ukládání svých finančních prostředků). Na podporu stavebního spoření stát vyplatil v roce ,3 mld. Kč a v kumulaci od roku 1994 do konce roku mld. Kč. V roce 2001 bylo poskytnuto na vlastní potenciální podporu bydlení skoro 130,5 tis. úvěrů přesahujících částku 9 mld. Kč, a mimo to bylo poskytnuto hypoték v celkové hodnotě 24,8 mld. Kč, což znamená meziroční nárůst o 45 %. Zvyšuje se stavební aktivita v modernizaci bytového fondu a začala realizace programu oprav a rekonstrukcí panelových domů. Na druhé straně, dokladem nepříznivé situace v bytové výstavbě je již tříletý pokles aktivity v zahajování výstavby, především nájemních bytů. V roce 2001 se počet zahájených bytů (včetně bytů adaptovaných v nebytových prostorech) snížil meziročně o 10,5 % na bytů. Téměř 45 % zahájených bytů se staví v rodinných domech, pětinu tvoří nástavby, přístavby a vestavby, jejichž celkový počet se meziročně snížil o 28 %. V bytových domech bylo zahájeno nových bytů, což znamená meziroční snížení o 11,6 % a jejich podíl z celkového počtu zahájených bytů zůstal na úrovni roku 2000 (22 %). V penziónech a v domech s pečovatelskou službou se začalo stavět nových bytů, což je meziroční nárůst o více než 60 %. V zahajování výstavby bytů byly nejaktivnější kraje Moravy, které se na celkovém počtu zahájených bytů podílely 30 % (z toho Jihomoravský kraj 10,6 %). V Čechách to byl Středočeský kraj, který měl na celkovém počtu zahájených bytů největší podíl (17,2 %) a hl. m. Praha (11,5 %). V roce 2001 bylo dokončeno bytů (z toho bytů v nebytových prostorách a budovách), což bylo meziroční snížení o 1,8 %. Ve struktuře těchto bytů jednoznačně převládaly byty v rodinných domech (43 %), za nimi následovaly byty v bytových domech (podíl téměř 24 %) a cca pětina bytů byla dokončena 100

7 v nástavbách, přístavbách a vestavbách, u nich došlo k největšímu meziročnímu snížení (o 8,2 %). Příznivý byl přírůstek dokončených bytů v domech s pečovatelskou službou a penziónech o 3,1 % na 708 bytů. Více než třetina z celkového počtu dokončených bytů se nachází na Moravě (z toho 11,6 % v Jihomoravském kraji). V Čechách bylo dokončeno nejvíce bytů v Praze a ve Středočeském kraji (téměř se stejným podílem 13 %). Modernizace bytů je méně nákladná a cenově dostupnější než výstavba nového bytu, a proto se často využívá k rozšíření obytné plochy a zkvalitnění bydlení. V roce 2001 bylo zmodernizováno bytů, což bylo meziroční zvýšení o více než čtvrtinu. Nejvíce bytů bylo zmodernizováno v Praze (3 013 bytů). Rozestavěnost bytů, již od roku 1995 nepřetržitě vzrůstá. V roce 2001se zvýšila meziročně o 2,5 % na 121,7 tis. bytů (v rodinných domech o 2,3 % na 59,3 tis. bytů a v bytových domech o 1,6 % na 18,7 tis. bytů). Zpomalení tempa dokončování bytů pravděpodobně ovlivňuje nedostatek finančních prostředků investorů. Nejvíce se zvýšil počet rozestavěných bytů ve Středočeském kraji (cca o 9 % na 19,6 tis. bytů). Modernizace bytového fondu výrazně narůstá Počet rozestavěných bytů trvale stoupá Graf č. III.2.1 Vývoj bytové výstavby počet Dokončené byty Zahájené byty Modernizované byty Rozestavěné byty III.3. Finanční situace ve stavebnictví Vysoká dynamika stavební produkce se příznivě projevila i v meziročním zlepšení finančních výsledků. Přidaná hodnota (v b.c.) za stavebnictví celkem (vč. odhadu organizací do 19 zaměstnanců) se zvýšila o 4,2 %, zatímco v roce 2000 klesla o 4,1 %. Pozitivní trendy růstu produkce a tržeb poněkud mírní předstih růstu výkonové spotřeby (7,0 %) před výkony vč. obchodní marže (6,4 % ). Podíl výkonové spotřeby na výkonech byl více než tříčtvrtinový a meziročně se nepatrně zvýšil (0,45 bodu). Finanční výsledky se zlepšily 101

8 i ve velkých organizacích Hnací silou tuzemského stavebnictví byly výkony velkých stavebních firem, které realizovaly rozsáhlé zakázky státu a zahraničních investorů, zatímco podmínky řadě menších stavebních podniků ztížila nepříznivá situace bytové výstavby.ve většině finančních výsledků organizací se 100 a více zaměstnanci došlo však k meziročnímu zlepšení. Přidaná hodnota v těchto organizacích s podílem 41,2 % na stavebnictví celkem po dvou letech poklesu vzrostla o 4,2 % při rychlejším růstu výkonové spotřeby (9,7 %) než výkonů (8,6 %). Vzhledem k výraznému poklesu zaměstnanosti (cca 10,6 %) zaznamenala vysoký růst přidaná hodnota na zaměstnance o 16,5 % (v b.c.). Graf č. III.3.1 přidaná hodnota, produktivita a zaměstnanost (meziroční změny v %, organizace se 100 a více zaměstnanci) 20,0 15,0 14,4 16,5 10,0 11,3 % 5,0 0,0 3,3 0,5 7,4 4,2-5,0-10,0-15,0 6,1 9,2 10,9 12,1 17,0 3,8 13,6 10,6-20,0 1997/ / / / /00 přidaná hodnota přid. hodnota na zam. prům. počet zaměstn. Nejvyšší úroveň hospodářského výsledku v dlouhodobém vývoji Zvýšil se podíl ziskových organizací Růst celkových nákladů ovlivnila výkonová spotřeba Hospodářský výsledek před zdaněním zaznamenal v období recese nejdříve pokles ( ) a následně velký růst (1999), který však nebyl způsoben vlivem produkčních faktorů, ale prodejem investičního majetku v rámci organizačních změn. Růst hospodářského výsledku, tažený produkcí, začal v roce 2000 a výrazně se zvýšil v roce 2001, kdy dosáhl nejvyšší úrovně od roku Jeho meziroční přírůstek 1,6 mld.kč byl zcela ovlivněn produkčními faktory (vyšší růst výnosů před náklady) i meziročním růstem čistého provozního přebytku (přidaná hodnota bez osobních nákladů a odpisů) o cca 1,6 mld.kč. Celkový objem zisku tak dosáhl 7,1 mld.kč (růst o 28,7 %) viz graf č. III.3.2. V roce 2001 se meziročně zvýšil podíl ziskových organizací o 3 body na 80,9 % (ze sledovaných 282 organizací se 100 a více zaměstnanci) při nárůstu jejich zisku o 1,7 % na 7,8 mld.kč. Podíl ztrátových organizací se snížil (o 3 body) na 19,1% s poklesem jejich ztráty o 66 % na 0,7 mld.kč. Růst celkových nákladů (6,8 %) ovlivnila zejména výkonová spotřeba, která se zvýšila o 9,7 %. Ve struktuře nákladů tak pokračoval jako jediný růst podílu výkonové spotřeby o 1,9 bodu na 76,0 %, zatímco ostatní podíly se snížily odpisy o 0,2 bodu na 1,6 %, osobní náklady o 0,8 bodu na 11,7 % a ostatní nespecifikované náklady o 0,9 bodu na 10,7 %. 102

9 Graf č. III.3.2 Hospodářský výsledek před zdaněním (organizace se 100 a více zaměstnanců) mil. Kč Růst vlastního kapitálu navázal na příznivý vývoj v roce 1999 (v roce 2000 klesl) a jeho objem se k meziročně zvýšil o 2,3 % na 35,8 mld.kč. Záporný vlastní kapitál meziročně klesl o čtvrtinu na 128 mil.kč, při snížení počtu organizací z 18 na 10. Výrazně se zvýšila rentabilita vlastního kapitálu vlivem růstu hospodářského výsledku a to meziročně o 4,05 bodu na úroveň 19,73 %, což byla nejvyšší úroveň za poslední období. Pokračoval pokles celkových zásob a ke konci roku 2001 představoval meziroční snížení o 28,2 % na 18,6 mld.kč. Přitom zásoby nedokončené výroby a polotovarů klesly (o 31,3 %) a zásoby materiálu o 10,0 %, zatímco zásoby zboží vzrostly o 7,1 %. Obrátka zásob se zrychlila o 20 dnů na 38 dnů. Objem nevyplacených mezd (organizace se 100 a více zaměstnanci) dosáhl výše 7,0 mil.kč s tím, že meziročně poklesl počet dlužných podniků o 5 (na 2) a objem mezd o 117 mil.kč. Šlo vesměs o podniky s platební neschopností. Již druhým rokem klesala platební neschopnost. 19 Objem závazků po lhůtě splatnosti (tvořící 7,1 % z celkových pasiv) ke konci roku 2001 meziročně klesl o 19,3 % na 7,4 mld.kč. Pokles prvotní platební neschopnosti, která výrazněji začala klesat v roce 2000 (na 2 mld.kč) představoval ke konci roku 2001 snížení o cca 53 % na 0,9 mld.kč a byl ovlivněn pomalejším poklesem pohledávek po lhůtě splatnosti (6,8 %) než závazků po lhůtě splatnosti (19,3 %).V prvotní platební neschopnosti bylo cca 28 % ze sledovaných organizací viz graf č. III.3.3. Ve vztahu k výnosům klesla jak celková platební neschopnost o 1,3 bodu na 3,8%, tak prvotní o 0,6 bodu na 0,5 %. Meziroční výsledky podle sektorů národních účtů 20 ukázaly ve všech sektorech zlepšení, když dynamika sledovaných finančních ukazatelů se meziročně zvýšila s výjimkou hospodářského výsledku před zdaněním v podnicích pod zahraniční Rostl vlastní kapitál s výrazným zvýšením rentability, snížil se záporný kapitál Pokles zásob od roku 1998 pokračoval, jejich obrátka se zrychlila Nevyplacené mzdy ve 2 organizacích Další pokles platební neschopnosti Příznivé finanční výsledky ve všech sektorech 19 Při jejich hodnocení je třeba vzít v úvahu rozdílnost srovnávané meziroční základny, která se meziročně snížila o 34 organizací, a již z důvodu poklesu zaměstnanců pod 100 osob, likvidace nebo vzniku nových organizací v průběhu roku Z registru organizací ČSÚ, autorizovaných MPO k

10 Graf č. III.3.3 Vývoj platební neschopnosti (průměrné stavy v mil. Kč) mil. Kč závazky po lh. splat. prvotní pl. neschopnost kontrolou (pokles o 15,5 %). I přes tento pokles se na vytvořeném zisku podílí tyto organizace cca 23 % (meziroční pokles o 12 bodů), zatímco na počtu podniků jen 8 %,což spolu s o třetinu vyšší úrovní produktivity práce z přidané hodnoty (růst o 12,1 %) oproti domácím soukromým firmám (růst o 17,1 %) dokumentuje ekonomickou úroveň tohoto sektoru. Příznivější vývoj produktivity práce u soukromého domácího sektoru spolu se snížením platební neschopnosti naznačuje sbližování úrovní těchto dvou sektorů. Celkové hodnocení výkonnosti podniků podle SNÚ obsahují přílohové tabulky. Tabulka č. III.3.1 Podíly finančních ukazatelů podle SNÚ v % Stavebnictví Počet aktiv. Prům.počet Přidaná Hospod.výsl. Závazky po Prvotní jednotek zaměstnanců hodnota před zdaněním lh.splat. plat.neschop celkový podíl 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100, veř.nef.podniky 1,9 2,1 3,6 4,1 3,3 3,7 1,6 2,1 0,9 0,5 0,3 0, soukr.nef.podniky 87,0 88,3 80,6 79,7 73,7 73,2 63,1 74,4 81,7 79,8 80,1 85, pod zahr.kontr. 9,5 8,2 15,0 15,6 22,5 22,7 34,6 22,7 17,1 19,0 19,6 11, fyz.osoby* ) 1,6 1,4 0,8 0,6 0,5 0,4 0,7 0,8 0,3 0,7 0,0 3,1 * ) Fyz.osoby nezapsané do obchodního rejstříku s počtem zaměst. 100 a více Pramen: ČSÚ, propočty MPO 104