4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi OKEČ 19

Transkript

1 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ DC 4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi OKEČ Charakteristika odvětví Odvětví kožedělného průmyslu je dle výrobních činností zařazeno do OKEČ 19 a tvoří jej tři obory: 19.1 Činění a úprava usní (prvovýroba) 19.2 Výroba brašnářského a sedlářského zboží (druhovýroba) 19.3 Výroba obuvi (druhovýroba). Charakteristika odvětví je zobrazena v grafu Činění a úprava usní Výroba brašnářská a sedlářská Výroba obuvi 57 Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 4.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004 Odvětví se vyznačuje proexportní orientací, o čemž svědčí výše tržeb za zboží na vývoz (hodnota v roce 2004 činila cca 8,2 mld. Kč), z toho asi 88 tvořil vývoz do zemí EU. Z celkových tržeb představovaly tržby na vývoz u obuvi cca 58, u koželužských výrobků 24 a u výrobků kožené galanterie více jak 76. Hospodářské výsledky odvětví do značné míry ovlivňují i vstupy dalších odvětví, která se bezprostředně podílejí na konečné podobě výrobku především textilní průmysl (OKEČ 17) a gumárenský a plastikářský průmysl (OKEČ 25). V produkční charakteristice odvětví převládá vliv OKEČ 19.3, který postupně slábne z důvodu snižující se konkurenceschopnosti standardních druhů obuvi na tuzemských i zahraničních trzích (graf 4.1) Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V rámci zpracovatelského průmyslu patří kožedělný průmysl mezi odvětví s nejnižším podílem tržeb, 97

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU produkce a zaměstnanosti (v roce 2004 činil podíl na tržbách za prodej vlastních V a S cca 0,2, účetní přidané hodnotě cca 0,3 a na počtech pracovníků cca 0,8 ). Firmy kožedělného průmyslu nevyužily žádného z programů podpory malého a středního podnikání Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Strukturu odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích v roce 2003 vyjadřuje tab. 4.1 a graf 4.2. Tabulka 4.1 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin OKEČ 19 (mil. Kč, osob) Více než 0 Tržby za prodej V a S v b. c , , , ,8 0,0 Účetní přidaná hodnota v b. c. 314,1 601, ,9 444,3 0,0 Počet zaměstnaných osob 1 461, , , ,0 0, více než 0 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 4.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2003 Na produkčních charakteristikách se v roce 2003 nejvýrazněji podílely organizace malého a středního podnikání s počtem 50 až 249 zaměstnanců. Zastoupení této velikostní skupiny na tržbách za prodej vlastních V a S představovalo 37,6, na přidané hodnotě 42,4 a na počtu zaměstnanců 43,5. V odvětví působí 11 organizací pod zahraniční kontrolou, které jsou zařazeny ve velikostní skupině 10 až 49 zaměstnanců Regionální struktura odvětví Regionální struktura odvětví dle jednotlivých krajů je zobrazena v grafu 4.3. Na dosažených výsledcích produkčních charakteristik se dlouhodobě výrazně podílí Zlínský kraj a kraj Vysočina, kde je soustředěna jak prvovýroba, tak i druhovýroba. Z celkového počtu zaměstnanců bylo v roce 2003 zaměstnáno ve Zlínském kraji 31,4 a v kraji Vysočina 19,1. Na dosažených tržbách představoval podíl Zlínského kraje 34,3 a kraje Vysočina 16,2. 98

3 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 4.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Cenový vývoj u kožedělného zboží se v rozmezí let 2000 až 2004 pohyboval pod úrovní inflace (v roce 2003 cca 1,0, v roce 2004 asi 2,8 ). Stav je ovlivněn situací na trzích, kde převládá dlouhodobě nabídka tohoto zboží nad poptávkou. Cenový vývoj výrazně ovlivňuje nabídka asijské obuvi, která přichází na trh ve zvláště nízkých cenových hladinách. V SKP 19.1 jsou zařazeny výrobky (usně), které nejsou určeny k přímému prodeji, nýbrž pro výrobní spotřebu (tabulka 4.2). Tabulka 4.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 SKP ,6 95,7 95,0 94,6 SKP ,3 104,9 101,5,1 SKP ,3 102,6,2,9 SKP ,4 101,9 99,7, Základní produkční charakteristiky Odvětví kožedělného průmyslu vykazuje dlouhodobě pokles tržeb za prodej vlastních V a S, který je způsoben nezajištěním odbytiš pro realizaci vlastních výrobků (nedostatečný marketing trhu. Ten např. 99

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU zapříčinil, že do obchodních sítí se nedostává obuv v různých velikostních skupinách, sortimentech apod., finanční problémy firem, které se negativně projevují v oblasti investic apod.). V odvětví se po vstupu ČR do EU zvýšila konkurence mezi jednotlivými členskými státy, nebo začala platit pravidla společné obchodní politiky. Součástí těchto pravidel bylo i zavedení přechodného systému licencí na dovoz některých druhů obuvi z Číny (od 1.5. do ) do výše stanovené množstevními kvótami. Pokles tržeb za prodej vlastních V a S, růst výkonové spotřeby (náklady na nákup materiálů a energií), jakož i změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby dlouhodobě negativně ovlivňují vývoj účetní přidané hodnoty odvětví. Základní produkční charakteristiky za období let 2000 až 2004 jsou uvedeny v tab. 4.3, 4.4 a 4.5 a grafu 4.4. Tabulka 4.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , ,6 826,1 668,9 503,2 OKEČ , , , , ,8 OKEČ , , , , ,4 OKEČ , , , , ,4 meziroční index (b. c.) x 95,4 83,0 83,3 98,3 kumulovaný index (b. c.),0 95,4 79,2 66,0 64,8 (mil. Kč) s. c * OKEČ ,1 929,9 737,4 614,9 484,8 OKEČ , , , , ,3 OKEČ , , , , ,5 OKEČ , , , , ,6 meziroční index (s. c.) x 88,8 82,5 83,0 98,2 kumulovaný index (s. c.),0 88,8 73,3 60,9 59,8 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 4.4 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ ,4 212,9 203,9 164,3 136,4 OKEČ ,6 902,4 875,3 839,5 906,5 OKEČ , , , , ,8 OKEČ , , , , ,7 meziroční index (b. c.) x 97,1 84,8 87,5,3 kumulovaný index (b. c.),0 97,1 82,3 72,0 72,2 (mil. Kč) s. c * OKEČ ,4 112,8 92,9 89,1,4 OKEČ ,6 848,3 754,8 686,4 731,9 OKEČ , , , , ,2 OKEČ , , , , ,5 meziroční index (s. c.) x 84,9 77,9 86,9,8 kumulovaný index (s. c.),0 84,9 66,1 57,5 57,9 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Od roku 2000 pokračuje v odvětví trend dlouhodobého poklesu počtu zaměstnanců, vyvolaný sníženou konkurenceschopností výrobců. Pokles počtu zaměstnanců se výrazně projevil zejména u oboru 19.3 výroba obuvi (v roce 2004 došlo ke konkurzu nebo k likvidaci osmi firem, což představovalo ztrátu téměř 900 pracovních míst).

5 Tabulka 4.5 Počet zaměstnaných osob v letech Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi (osoby) * OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 95,4 83,9 77,6 88,1 kumulovaný index,0 95,4 80,1 62,1 54,7 * předběžná hodnota * * Počet zaměstnaných osob OKEČ 19 Tržby za VV a S OKEČ 19 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP * Účetní přidaná hodnota OKEČ 19 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 4.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 4.6 Náklady celkem v b. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , ,3 857,7 816,5 OKEČ , , , , ,6 OKEČ , , , , ,3 OKEČ , , , , ,4 meziroční index (b. c.) x 102,3 85,1 79,7 95,1 kumulovaný index (b. c.),0 102,3 87,1 69,4 66,0 * předběžná hodnota 101

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Celkové náklady v kožedělném průmyslu tvoří z 51,6 výkonová spotřeba, z 33,5 osobní náklady, z 10,5 ostatní náklady včetně nákladů na zboží a ze 4,3 odpisy. Struktura nákladových položek není optimální. Nízký podíl evidenčních odpisů (dlouhá plánovaná doba používání základních prostředků) je způsoben nedostatkem finančních prostředků na uplatnění zrychleného cyklu odpisů. Vysoký podíl osobních nákladů není v proporci s dosahovanými výkony, resp. produktivitou práce. Tabulka 4.7 Osobní náklady v b. c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ ,4 167,0 166,4 130,6 123,9 OKEČ ,1 687,7 665,4 638,2 625,6 OKEČ , , , , ,6 OKEČ , , , , ,1 meziroční index (b. c.) x 98,9 89,5 82,2,5 kumulovaný index (b. c.),0 98,9 88,5 72,8 73,1 * předběžná hodnota Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce a osobních nákladů a jejich podílů je uveden v tab. 4.8, 4.9 a grafu 4.5. Tabulka 4.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech (tis. Kč/pracovníka) b. c * OKEČ ,7 211,2 212,8 226,7 282,3 OKEČ ,0 166,5 190,2 192,5 244,7 OKEČ ,3 154,8 146,6 173,9 185,0 OKEČ ,2 160,8 162,5 183,2 208,6 meziroční index (b. c.) x 101,6 101,1 112,7 113,9 kumulovaný index (b. c.),0 101,6 102,7 115,8 131,9 (tis. Kč/pracovníka) s. c * OKEČ ,7 111,9 97,0 122,9 249,2 OKEČ ,0 156,5 164,0 157,4 197,6 OKEČ ,3 136,5 119,5 142,2 146,2 OKEČ ,2 140,7 130,6 146,2 167,4 meziroční index (s. c.) x 88,9 92,8 111,9 114,5 kumulovaný index (s. c.),0 88,9 82,6 92,4 105,8 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 4.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech ( ) * OKEČ ,715 0,784 0,816 0,794 0,908 OKEČ ,762 0,762 0,760 0,760 0,690 OKEČ ,920 0,925 1,016 0,934 0,979 OKEČ 19 0,853 0,869 0,918 0,862 0,864 * předběžná hodnota Produktivitu práce z přidané hodnoty na zaměstnance výrazně ovlivnila nedostatečná výše tržeb za prodej vlastních V a S, výkonová spotřeba (náklady na materiály a energie atd.) a nákup služeb. Příznivý trend vývoje (za období let 2003 a 2004) byl u tohoto ukazatele dosažen uzavřením neefektivních výrob- 102

7 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi ních závodů, doprovázený úbytkem počtu zaměstnanců. V rámci odvětví kožedělného průmyslu je nejnižší efektivnost podnikání (vyjádřená podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě) v obuvnickém průmyslu. Ke zvýšení produktivity práce bude zejména zapotřebí investičních prostředků na nákup nových výrobních zařízení. S ohledem na současnou finanční situaci většiny firem odvětví nebude naplnění tohoto cíle jednoduché. Do budoucna bude nutná orientace na výrobu kožedělného zboží pro specifické účely, kterého je na trzích stálý nedostatek. Jedná se např. o ortopedickou, rybářskou a jezdeckou obuv, některé druhy galanterního zboží zejména kufry a aktovky, usně s kvalitativně vyššími parametry (struktura a módní odstíny) pro využití v automobilovém a nábytkářském průmyslu. Pro zajištění výroby takového zboží jsou nutné kvalitní materiálové vstupy. Domácí surovinová základna, i když se stáda hovězího dobytka meziročně snižují, pokrývá požadavky druhovýroby. V příštích obdobích však dojde, v souvislosti se zaváděním systému REACH do praxe, k nárůstu cen u některých druhů chemikálií, které jsou dováženy převážně ze zemí EU (úpravárenské přípravky a koželužské pomocné přípravky). Jednotlivé obory kožedělného průmyslu mají rozdílnou energetickou náročnost. Energeticky nejnáročnější je koželužská výroba (OKEČ 19.1), zatímco výroba obuvi (OKEČ 19.3) a galanterní výroba (OKEČ 19.2) jsou energeticky méně náročné. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě odvětví se ve srovnání se zpracovatelským průmyslem zvyšuje v důsledku disproporce mezi dosaženými tržbami a vloženými náklady (značné rezervy v organizaci práce) * * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 19 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 19 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 4.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu V roce 2004 se ve vztahu k roku 2003 zvýšil obrat zahraničního obchodu odvětví, vlivem nárůstů jak vývozu, tak i dovozu kožedělného zboží (zejména obuvi). Převážná část vývozu zboží (cca 88,0 ) směřovala do zemí EU, což se projevilo i nárůstem kg cen. Oproti předchozím obdobím se výrazně zlepšila skladba vyváženého kožedělného zboží, zejména v kategoriích obuvi a galanterního zboží. Výsledky dovozu v roce 2004 významně ovlivnil dovoz obuvi z Číny, který i přes ochranářská opatření, zavedená od zaznamenal nárůst o cca 3,1 mil. párů, což ve finančním vyjádření činilo cca 271 mil. Kč. S ohledem na strukturu dovážené obuvi (převládala textilní a plastová obuv) došlo k poklesu průměrných kg cen. Zvýšení dovozů bylo zaznamenáno i u kůží a usní. Orientace zahraničního obchodu s kožedělným zbožím bude v následujících obdobích zaměřena nadále především na spolupráci se zeměmi EU. 103

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývoj zahraničního obchodu za období let 2000 až 2004 je uveden v tab Exportní výkonnost v komoditách výrobků kožedělného průmyslu na bázi SKP doznala v letech 2003 a 2004, kdy činila cca 52, zvýšení oproti roku 2002, což bylo způsobeno jednak poklesem podílu práce ve mzdě na vývozu, jednak navýšením objemu výrobků a polotovarů, které byly spotřebovány při výrobě jiných výrobků (textilní průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl), které byly následně vyvezeny. Dovozní náročnost odvětví se v roce 2004 oproti roku 2003 snížila. Situace na domácím trhu s obuví a galanterním zbožím je stále obtížnější vlivem nadměrných zásob asijského zboží, které domácí trh nestačil saturovat a které se postupně znehodnocuje ve skladech. Tabulka 4.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP ,1 759,1 652,6 599,4 570,2 SKP , , , , ,6 SKP , , , , ,8 SKP , , , , ,6 meziroční index x 103,8 78,2 89,2 124,7 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , ,2 SKP , , , , ,5 SKP , , , , ,7 SKP , , , , ,4 meziroční index x 111,9 98,6 94,5 1 14,0 Saldo (mil. Kč) SKP SKP , , , , ,0 SKP , , , , ,9 SKP ,8 730, , , ,9 SKP , , , , ,8 Pramen: ČSÚ Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu je uvedena v grafu 4.6. Mezi dlouhodobě nejvýznamnější obchodní partnery v odvětví kožedělného průmyslu patří SRN, Itálie a Čína. Celkový obrat zahraničního obchodu se SRN dosahoval v roce 2004 u kožedělného zboží cca 5,65 mld. Kč, což bylo o cca 1,18 mld. Kč více než v roce Aktivní saldo zahraničního obchodu činilo cca 1,29 mld. Kč. Vzájemná obchodní bilance však neměla příznivou strukturu (převládal značný podíl aktivního zušlech ovacího styku na vývozu). Celkový obrat zahraničního obchodu s Itálií činil v roce 2004 u kožedělného zboží cca 4,03 mld. Kč, což bylo o 2,3 více oproti roku Ve vzájemné obchodní bilanci se však prohloubilo pasivní saldo o 0,53 mld. Kč a dosáhlo hodnoty cca 2,17 mld. Kč. Struktura zahraničního obchodu byla podobná jako u SRN. Celkový obrat zahraničního obchodu s Čínou byl v roce 2004 u kožedělného zboží na úrovni cca 3,21 mld. Kč, což bylo o 0,58 mld. Kč více oproti roku Jednalo se však prakticky o jednostranný obchod založený na dovozu obuvi z Číny, který dosáhl cca 34,9 mil. párů, což odpovídalo cca 1,90 mld. Kč s průměrnou dovozní cenou páru obuvi 54,5 Kč. 104

9 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Vývozní teritoria v roce 2004 Polsko 4 Švýcarsko 4 Ostatní 13 Francie 4 Rakousko 9 Itálie 11 Slovensko 12 Německo 43 Dovozní teritoria v roce 2004 Německo 13 Rakousko 6 Slovinsko 6 Vietnam 5 Itálie 19 Slovensko 4 Čína 20 Ostatní 27 Graf 4.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2004 SKP Tuzemská spotřeba Tuzemská spotřeba výrobků za období let 2000 až 2004 je uvedena v tab Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 4.11 Tuzemská spotřeba v b. c. výrobků SKP 19 v letech (mil. Kč) b. c SKP , , , , ,2 SKP , , , , ,6 SKP , , , , ,1 SKP , , , , ,0 meziroční index (b. c.) x 107,9 105,7 93,1 101,8 kumulovaný index (b. c.),0 107,9 114,0 106,2 108,2, pozn. změna metodiky výpočtu Tuzemská spotřeba odvětví se v roce 2004 oproti roku 2003 zvýšila, což ovlivnila především spotřeba zboží pro veřejný sektor (obuv a kožedělné galanterní zboží). Naproti tomu u výrobků v SKP 19.1, které nejsou určeny přímo pro spotřebitele (kůže a usně), ale pro výrobní spotřebu (např. v potravinářském, oděvním a nábytkářském průmyslu), došlo k poklesu tuzemské spotřeby. 105

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 4.7. Investice Žádosti o poskytnutí investičních pobídek nebyly v kožedělném průmyslu v letech 2003 a 2004 podány. Rovněž žádná z organizací odvětví nevyužila finanční prostředky z programů: rozvoje technologických nebo inovačních center, průmyslových zón a tvorby nových pracovních míst. Green field a Brown field projekty v letech 1999 až 2004 nebyly rovněž předloženy Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic v odvětví kožedělného průmyslu není ve srovnání se zpracovatelským průmyslem uspokojivý. Důvodem je recese odvětví, která se negativně promítá do ekonomických ukazatelů zahraničních firem, jakož i nízký rating odvětví, který nemotivuje zahraniční firmy k výrazným investicím. Ze stejného důvodu je i neuspokojivý stav tuzemských investic v zahraničí. Přímé zahraniční investice jsou uvedeny v tab. 4.12, graf 4.7. Tabulka 4.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 19 (v mil. CZK) k k k k Stav zahraničních investic v ČR 71,3 413, ,7 543,2 Stav tuzemských investic v zahraničí 4,1 x x 22,7 Pramen: ČNB Přímé zahraniční investice OKEČ 19 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 19 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 4.7 Tuzemské a zahraniční investice 4.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dosavadní vývoj a budoucí úroveň konkurenceschopnosti odvětví kožedělného průmyslu bude odvislá především na: schopnostech zajistit odbytiště pro vlastní výrobky, flexibilitě uspokojování požadavků spotřebitelů, zavádění BAT techniky a progresivních technologií do praxe, inovačních schopnostech, navazování kvalitativně vyšších partnerských vztahů a pod. Schopnost zajistit odbytiště pro vlastní výrobky vychází již z aktuálnosti nabídky po stránce návrhářské, modelářské a s využitím poznatků VTR, ve výrobě je kladen důraz především na kvalitu zpracování a v obchodní sféře na vlastní realizaci výrobků na trhu, která by měla být v souladu s kalkulovanými cenami. V současné době nejsou tyto základní předpoklady u většiny organizací odvětví na uspokojivé úrovni. Vývoj exportu do zemí EU je uveden v tab

11 Tabulka 4.13Vývoj exportu do zemí EU v letech výrobků SKP 19 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi (tis. EUR, ) z CEFTA meziroční index x 135,6 105,6 102,5 z toho z ČR meziroční index x 121,6 94,2 93,0 Pramen: EUROSTAT Srovnání vývoje exportu českého kožedělného průmyslu se zeměmi CEFTA není pro ČR příznivé. Na exportu zboží ze zemí CEFTA do zemí EU se ČR v roce 2003 podílela cca 6,0 s tím, že od roku 2001 dochází ke snižování objemu hodnoty vyvezeného zboží. Zatímco export z ČR do zemí EU v roce 2003 meziročně poklesl, ze zemí CEFTA došlo k nárůstu. České firmy stále obtížněji hledají odbytiště pro prodej vlastních výrobků a to nejen v zemích EU Shrnutí a perspektivy odvětví Směrnice Rady EU 94/11 EC o sbližování zákonů, nařízení a administrativních ustanovení Členských států vztahující se na označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli byla implementována do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 269/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech. Na základě směrnice Rady EU 96/61 EC o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) byly pro jednotlivé obory odvětví vypracovány referenční dokumenty (BREF). Dokument BREF byl vypracován také pro koželužský průmysl. Odvětví produkuje minimální množství odpadů, které vznikají při zpracování kůží v koželužnách (chlupy, odřezky z kůží, klihovka, štípenka a postružiny) a v obuvnických a galanterních provozech (manipulační odpad). Většina odpadů se dále používá při výrobě želatiny a klihu, zpracovává při výrobě bílkovinného hydrolyzátu, tuků v kafilériích a vláknitých usní. Při zpracování kůží se do vody emitují škodliviny (konzervovadla, tenzidy, odvápňovací přípravky, činidla, barviva a další), které odcházejí v odpadních vodách do komunálních ČOV. Všechny koželužny v ČR mají vlastní kalové hospodářství a koncové ukládání kalů na zabezpečené skládky. Do ovzduší jsou z prvovýroby a z druhovýroby emitovány škodliviny (např. etylacetát, aceton, toluen apod.) při úpravárenských (např. apretování, sušení atd.) a dalších (např. lepení apod.) technologických procesech. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti odvětví bude v budoucnu patřit: vytváření podmínek pro vstup zahraničního kapitálu, dostatek finančních prostředků pro realizaci výrobních, obchodních a investičních záměrů, předložení kvalitních podnikatelských záměrů (získání prostředků ze strukturálních fondů EU) a možnosti jejich spolufinancování, rozšíření spolupráce se zeměmi EU (zejména v příhraničních oblastech) na kvalitativně vyšší bázi, rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy). Předpokládaný vývoj světové ekonomiky je příznivý pro asijské země, kde dojde v příštích letech k nahromadění ekonomického potenciálu z průmyslově vyspělých zemí, které budou stále ve větší míře využívat surovinové, materiálové, energetické a lidské zdroje těchto zemí pro dosažení vyšších zisků a to mnohdy na úkor ohrožení životního prostředí. 107