EVROPSKÝ PARLAMENT ZPRÁVA. Dokument ze zasedání KONEČNÉ ZNĚNÍ A6-0070/ o Smlouvě o Ústavě pro Evropu (2004/2129(INI))
|
|
- Zdeňka Kašparová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««Dokument ze zasedání 2009 KONEČNÉ ZNĚNÍ A6-0070/ ZPRÁVA o Smlouvě o Ústavě pro Evropu (2004/2129(INI)) Výbor pro ústavní záležitosti Zpravodajové: Richard Corbett a Íñigo Méndez de Vigo RR\ doc PE v04-00
2 PR_INI PE v /129 RR\ doc
3 OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...6 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ...13 PŘÍLOHA 1: Pravomoci Unie...44 PŘÍLOHA 2: Seznam nových případů rozhodování kvalifikovanou většinou...45 PŘÍLOHA 3: Legislativní akty řádný legislativní postup...49 PŘÍLOHA 4: Legislativní akty zvláštní legislativní postupy...56 MENŠINOVÉ STANOVISKO...59 STANOVISKO VÝBORU PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI...63 STANOVISKO VÝBORU PRO ROZVOJ...67 STANOVISKO VÝBORU PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD...72 STANOVISKO ROZPOČTOVÉHO VÝBORU...75 STANOVISKO VÝBORU PRO ROZPOČTOVOU KONTROLU...77 STANOVISKO VÝBORU PRO ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI...79 STANOVISKO VÝBORU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN...82 STANOVISKO VÝBORU PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU...84 STANOVISKO VÝBORU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ...87 STANOVISKO VÝBORU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ...90 STANOVISKO VÝBORU PRO RYBOLOV...95 STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI...98 STANOVISKO VÝBORU PRO OBČANSKÉ SVOBODY, SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI STANOVISKO PETIČNÍHO VÝBORU RR\ doc 3/129 PE v04-00
4 STANOVISKO EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO A SOCIÁLNÍHO VÝBORU STANOVISKO VÝBORU REGIONŮ POSTUP PE v /129 RR\ doc
5 RR\ doc 5/129 PE v04-00
6 o Smlouvě o Ústavě pro Evropu (2004/2129(INI)) Evropský parlament, NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU s ohledem na Smlouvu o Ústavě pro Evropu (dále jen Ústava ), s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství pozměněné Jednotným evropským aktem a Amsterodamskou smlouvou, Maastrichtskou smlouvou a Niceskou smlouvou, s ohledem na Chartu základních práv Evropské unie 1, s ohledem na prohlášení Evropské rady z Laeken 2, s ohledem na usnesení Parlamentu 3, která položila základy pro Ústavu pro Evropu, s ohledem na usnesení Parlamentu 4, která stanovila přípravné opatření pro předešlé 1 Úř. věst. C 364, , s Zasedání Evropské rady v Laekenu, Laekenské prohlášení o budoucnosti Unie, SN 273/01, Usnesení ze dne o návrhu Smlouvy o založení Evropské unie Úř. věst. C 77, , s. 53., zpravodaj: Altiero Spinelli; /1983); Usnesení ze dne 11. července 1990 o směrech Evropského parlamentu týkajících se návrhu Ústavy pro Evropskou unii (Úř. věst C 231, , s. 91, zpravodaj: Emilio Colombo; dok. A3-165/90); Usnesení ze dne o ústavních základech Evropské unie Úř. věst C 19, , s. 65, zpravodaj: Emilio Colombo; A3-0301/1990); Usnesení ze dne o Ústavě Evropské unie Úř. věst C 61, , s. 155, zpravodaj: Fernand Herman; A3-0064/1994); Usnesení ze dne o začlenění smluv do Ústavy Úř. věst. C 197, , s. 186, zpravodaj: Olivier Duhamel; A5-0289/2000). 4 Usnesení ze dne o Mezivládní konferenci v rámci strategie Evropského parlamentu pro Evropskou unii Úř. věst. C 96, , s. 114., zpravodaj: David Martin; A3-0047/1990); Usnesení ze dne o Mezivládní konferenci v rámci strategie Evropského parlamentu pro Evropskou unii Úř. věst. C 231, , s. 97., zpravodaj: David Martin; A3-166/1990); Usnesení ze dne o Mezivládní konferenci v rámci strategie Evropského parlamentu pro Evropskou unii Úř. věst. C 324, , s. 219., zpravodaj: David Martin; A3-270/1990); Usnesení ze dne obsahující stanovisko EP ke svolání Mezivládní konference o HMU a politické unii Úř. věst. C 324, , s. 238., zpravodaj: David Martin, A3-281/1990); Usnesení ze dne o účinnosti Smlouvy o EU ve spojitosti s Mezivládní konferencí v r Založení a vývoj Unie Úř. věst. C 151, , s. 56, zpravodajové: Jean-Louis Bourlanges a David Martin; A4-102/1995); Usnesení ze dne obsahující (i) stanovisko Evropského parlamentu ke svolání Mezivládní konference, (ii) hodnocení práce skupiny expertů a upřesnění politických priorit Evropského parlamentu s ohledem na Mezivládní konferenci Úř. věst C 96, , s. 77, zpravodajové : Raymonde Dury a Hanja Maij-Weggen; A4-0068/1996); Usnesení ze dne o přípravě reformy smluv a o následující Mezivládní konferenci Úř. věst. C 189, , s. 222., zpravodajové: Giorgos Dimitrakopoulos a Jo Leinen; A5-0058/1999); Usnesení ze dne o svolání MK Úř. věst. C 309, , s. 85., zpravodajové: Giorgos Dimitrakopoulos a Jo Leinen; A5-0018/2000); Usnesení ze dne o vypracování Charty základních práv Evropské unie Úř. věst. C 377, , s.329., zpravodajové: Andrew Duff a Johannes Voggenhuber), A5-0064/2000. PE v /129 RR\ doc
7 Mezivládní konference a usnesení Parlamentu 5, která obsahovala hodnocení těchto konferencí, s ohledem na návrh Smlouvy o Ústavě pro Evropu, kterou vzájemnou dohodou přijal ve dnech 13. června a 10. července 2003 Evropský konvent spolu s usneseními EP 6, která stanovila přípravné opatření a hodnocení práce Konventu, s ohledem na stanoviska k Ústavě, která na žádost Evropského parlamentu 9 zaujal Výbor regionů 7 dne 17. listopadu 2004 a Evropský hospodářský a sociální výbor 8 dne 28. října 2004, s ohledem na názory, které vyjádřili zástupci regionálních sdružení, sociálních partnerů a platforem občanské společnosti na veřejném slyšení, které se konalo dne 25. listopadu 2004, s ohledem na článek 45 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství, Výboru pro rybolov, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, a Petičního výboru (A6-0070/2004), vzhledem k těmto důvodům: Usnesení ze dne o návrzích EP pro MK Úř. věst. C 40, , s. 409, zpravodajové: Giorgos Dimitrakopoulos a Jo Leinen; A5-0086/2000); 5 Usnesení ze dne o postoji Evropského parlamentu k Jednotnému aktu, který schválila ve dnech 16. a 17. prosince 1985 MK Úř. věst. C 36, , s. 144, zpravodaj: Altiero Spinelli, A2-0199/1985); Usnesení ze dne o Jednotném evropském aktu Úř. věst. C 07, , s. 105, zpravodaj: Luis Planas Puchades; A2-0169/1986); Usnesení ze dne o výsledcích MK (Maastricht) Úř. věst. C 125, , s. 81., zpravodajové: David Martin, Fernand Herman; A3-0123/1992); Usnesení ze dne o Amsterdamské smlouvě Úř. věst. C 371, , s. 99., zpravodajové: Inigo Méndez de Vigo a Dimitris Tsatsos; A4-0347/1997); Usnesení ze dne o Niceské smlouvě a o budoucnosti Evropské unii Úř. věst. C 47 E, , s. 108., zpravodajové: Inigo Méndez de Vigo a António José Seguro; A5-0168/2001); 4 Usnesení ze dne o zasedání Evropské rady v Laekenu a budoucnosti Evropy Úř. věst. C 153, , s.310., zpravodajové: Jo Leinene, Iñigo Méndez de Vigo; A5-0368/2001); Usnesení ze dne o návrhu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu a stanovisko Evropského parlamentu ke svolání Mezivládní konference Úř. věst. C 77E, , s.255., zpravodajové: José María Gil-Robles Gil-Delgado, Dimitris Tsatsos; A5-0299/2003). 6 Usnesení ze dne o procesu vytváření Ústavy a budoucnosti Unie - Úř. věst. C 153, , s. 310, zpravodajové: Jo Leinen a Iñigo Méndez de Vigo, A5-0368/2001. Usnesení ze dne o návrhu Smlouvy základající Ústavu pro Evropu a stanovisko Evropského parlamentu ke svolání mezivládní konference - Úř. věst. C 77 E, , s. 255 zpravodajové: José María Gil- Robles Gil-Delgado a Dimitris Tsatsos, A5-0299/ P6_PV(2004) CdR 354/2003 v konečném znění, dosud nezveřejněno v Úředním věstníku. 8 CESE 1416/2004, dosud nezveřejněno v Úředním věstníku. RR\ doc 7/129 PE v04-00
8 A. Evropská unie hrála v průběhu svého vývoje významnou úlohu při vytváření stále se zvětšujícího prostoru míru a prosperity, demokracie a svobody, spravedlnosti a bezpečnosti, B. Ústava konsoliduje dosažené pokroky a přináší významná zlepšení, která jsou nezbytná k udržení a rozšiřování schopnosti Unie o dvaceti pěti a případně více členech jednat účinně doma i v zahraničí, C. úsilí, které na vznik Ústavy vynakládal Evropský parlament už od prvních přímých voleb, bylo korunováno úspěchem Konventu, který vypracoval návrh na základě demokratického, reprezentativního a průhledného postupu, jenž zcela prokázal svou účinnost, přihlížeje k příspěvkům evropských občanů, což vedlo ke konsenzu, který Mezivládní konference ponechala v podstatě beze změny, D. Ústava, která měla být kompromisem přijatelným pro všechny členské státy, nevyhnutelně nezahrnula některé návrhy, zejména návrhy Evropského parlamentu nebo Konventu, které by podle názoru jejich autorů Unii dále vylepšily a z nichž mnohé stále mohou být v budoucnu přijaty, E. schválení návrhu Ústavy všemi vládami států Evropské unie dokazuje, že všechny zvolené vlády členských států považují tento kompromis za základ, na kterém si přejí v budoucnu společně pracovat, a bude nutné, aby každá z těchto vlád prokázala maximální politické odhodlání pro dosažení ratifikace do 1. listopadu 2006, F. Ústava byla předmětem občasné kritiky, která zazněla při veřejných diskusích a která neodpovídá skutečnému obsahu a právním dopadům jejích ustanovení, neboť Ústava nepovede k vytvoření centralizovaného superstátu, neoslabí sociální rozměr Unie, nýbrž jej bude posilovat, a neopomíjí historické a duchovní kořeny Evropy, neboť se odvolává na evropské kulturní, náboženské a humanistické dědictví, 1. dospívá k závěru, že z obecného hlediska představuje Ústava uspokojivý kompromis a obrovské zlepšení existujících smluv a bude znamenat, až bude uplatněna, viditelný přínos pro občany (a Evropský parlament a národní parlamenty jako jejich demokratické zástupce), pro členské státy (a jejich regionální a místní orgány) a pro účinné fungování institucí EU, a tedy pro Evropskou unii jako celek; Vyjasnění povahy a cílů Unie 2. je potěšen skutečností, že Ústava lépe objasňuje občanům povahu a cíle Unie a vztahy mezi Unií a členskými státy, zejména z těchto důvodů : a) složitý soubor evropských smluv je nahrazen jediným a jasnějším dokumentem, který stanoví cíle, pravomoci a možnosti, nástroje politik a orgány Unie ; b) je potvrzena dvojí legitimita Unie a je jasně stanoveno, že se jedná o unii států a občanů ; c) souhrn společných hodnot všech členských států, z nichž Evropská unie vychází a PE v /129 RR\ doc
9 které vytvářejí pevné pouto mezi občany Unie, byl výslovně stanoven a rozšířen ; d) cíle Unie a zásady, kterými se řídí její činnost a vztahy Unie s členskými státy, jsou jasnější a lépe definované ; e) hospodářská, sociální a územní soudržnost se znovu potvrzuje jako cíl Unie; f) jsou stanovena nová ustanovení s obecnou platností, která se týkají vysoké míry zaměstnanosti, prosazování rovnosti mužů a žen, odstranění všech druhů diskriminace, boje proti sociálnímu vyloučení a prosazování sociální spravedlnosti, sociální ochrany, vysoké úrovně vzdělávání, odborné přípravy a zdravotní péče, ochrany spotřebitele, prosazování udržitelného rozvoje a respektování služeb obecného zájmu; g) přestane docházet k záměně mezi pojmy Evropské společenství a Evropská unie, neboť Evropská unie se stane jedinou právnickou osobou a bude mít jednotnou strukturu ; h) zjednoduší a vyjasní se evropské legislativní akty a s nimi související terminologie a budou se používat srozumitelnější pojmenování: evropské zákony a evropské rámcové zákony nahradí současný systém více typů aktů (nařízení, směrnice, rozhodnutí, rámcová rozhodnutí atd.) ; i) poskytuje záruky, že se Unie nikdy nestane centralizovaným a všemocným superstátem : silný důraz na decentralizaci obsažený v hesle jednotná v rozmanitosti, závazek ctít národní identitu členských států, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech, včetně regionální a místní samosprávy, zásady svěřených pravomocí (na základě této zásady má Unie pouze ty pravomoci, které ji svěřily členské státy), subsidiarity a proporcionality, účast samotných členských států na systému rozhodování Unie a na schvalování všech jeho změn, j) začlenění symbolů Unie do Ústavy zvýší povědomí občanů o orgánech Unie a jejich činnosti; k) doložka o solidaritě mezi členskými státy zajistí, že se občané budou moci spolehnout na pomoc všech členských států Unie v případě teroristického útoku, přírodní katastrofy nebo pohromy zapříčiněné lidskou činností; Větší účinnost a posílení role EU ve světě 3. je potěšen skutečností, že vstupem Ústavy v platnost budou moci orgány Unie plnit své úkoly efektivněji, a to zejména z těchto důvodů: a) rozsah oblastí, v nichž budou vlády, které se scházejí v Radě, rozhodovat RR\ doc 9/129 PE v04-00
10 kvalifikovanou většinou, a ne jednomyslným hlasováním, je výrazně rozšířen; tento faktor má zásadní význam, má-li Unie s dvaceti pěti členskými státy fungovat, aniž by byla její činnost blokována používáním práva veta ; b) předsednictví Evropské rady se prodlouží na dva a půl roku namísto rotačního systému půlročního předsednictví; c) po roce 2014 se sníží počet členů Komise a tyto funkce budou členské státy obsazovat na základě spravedlivého systému rotace; d) výrazně se zvýší viditelnost Unie a posílí se úloha Unie jako celosvětového činitele; funkce vysokého představitele Unie pro zahraniční politiku a funkce komisaře pro vnější vztahy dvě funkce, které se překrývají a působí zmatek budou sloučeny do jediné funkce evropského ministra zahraničních věcí, který bude místopředsedou Komise, bude předsedat Radě pro zahraniční věci a bude moci hovořit jménem Unie v záležitostech, které jsou předmětem společného postoje Unie, bude existovat jednotná zahraniční služba pod vedením ministra zahraničních věcí, přidělení statutu právnické osoby Unii, jako tomu bylo v případě Evropského společenství, posílí postavení Unie v mezinárodních vztazích a umožní Unii podílet se na mezinárodních dohodách, možnost Unie rozvíjet společné struktury v oblasti bezpečnostní a zahraniční politiky bude posílena, přičemž bude zajištěna potřebná pružnost pro sladění rozdílných přístupů členských států k těmto otázkám, e) bude snížen počet legislativních nástrojů Unie a počet postupů pro jejich přijímání, vyjasní se rozdíl mezi nástroji zákonodárné a výkonné moci ; f) činnost v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí se bude řídit účinnějšími postupy s cílem dosáhnout konkrétního pokroku, pokud jde o otázky spravedlnosti, bezpečnosti a přistěhovalectví; g) v několika dalších oblastech se usnadní používání úspěšné metody Společenství, jakmile k tomu bude politická vůle ; h) vznikne větší prostor pro pružné řešení otázek v případě, kdy nejsou všechny členské státy ochotny nebo schopny uplatňovat ve stejnou dobu určité politiky; Více demokratické odpovědnosti 4. je potěšen skutečností, že občané budou mít lepší kontrolu nad činností Evropské unie prostřednictvím zvýšené demokratické odpovědnosti, a to zejména na základě níže uvedených opatření: a) přijetí všech právních předpisů Evropské unie bude podléhat předchozímu PE v /129 RR\ doc
11 přezkoumání v národních parlamentech a až na několik výjimek také dvojímu schválení národními vládami (v Radě ) a přímo voleným Evropským parlamentem; tak vysoká úroveň parlamentní kontroly neexistuje v žádné jiné podobné nadnárodní nebo mezinárodní struktuře; b) všechny návrhy Evropské unie budou včas, předtím než Rada přijme postoj, předány národním parlamentům k přezkoumání a projednání s ministry a parlamenty budou mít také právo vystoupit proti návrhům, pokud se domnívají, že návrhy přesahují kompetence Unie; c) Evropský parlament bude mít zpravidla rovnocenné postavení jako Rada při rozhodování o právních předpisech Unie; d) předsedu Komise bude volit Evropský parlament, čímž vznikne propojení s výsledky voleb do EP; e) ministr zahraničních věcí, kterého jmenuje Evropská rada po dohodě s předsedou Komise, se bude zodpovídat Evropskému parlamentu a Evropské radě; f) nový rozpočtový proces bude vyžadovat schválení všech výdajů Evropské unie Radou i Parlamentem bez jakýchkoli výjimek, čímž se dostanou všechny výdaje pod plnou demokratickou kontrolu ; g) uplatňování legislativních pravomocí Komise bude podléhat novému systému společné kontroly Evropského parlamentu a Rady, který umožní těmto orgánům zamítnout rozhodnutí Komise, se kterými nesouhlasí; h) agentury, zejména Europol, budou pod větší parlamentní kontrolou; i) při projednávání a přijímání právních předpisů Unie budou schůze Rady veřejné ; j) je posílena role Výboru regionů; k) pokud jde o budoucí revize Ústavy, bude mít také Evropské parlament pravomoc předkládat návrhy a Konvent bude projednávat všechny návrhy na revizi, pokud Parlament nerozhodne, že tento krok není nutný; Více práv občanům 5. je potěšen skutečností, že práva občanů budou posílena v důsledku níže uvedených opatření: a) začlenění Charty základních práv do části II Ústavy, jež znamená, že všechna ustanovení právních předpisů EU a veškerá opatření orgánů EU nebo opatření založená na právních předpisech EU musí být v souladu s těmito normami; b) Evropská unie má přistoupit k Evropské úmluvě o lidských právech, díky čemuž bude Unie podléhat stejné vnější kontrole jako členské státy; RR\ doc 11/129 PE v04-00
12 Závěry c) nová ustanovení zjednoduší účast občanů, sociálních partnerů, reprezentativních sdružení a občanské společnosti na projednávání záležitostí týkajících se Unie; d) zavedením evropské občanské iniciativy budou mít občané možnost předkládat návrhy k některým otázkám, pokud se domnívají, že uplatňování Ústavy vyžaduje právní akt Unie ; e) jednotlivci budou mít lepší přístup ke spravedlnosti, pokud jde o právo Evropské unie; 6. schvaluje Ústavní smlouvu a bezvýhradně podporuje její ratifikaci; 7. je přesvědčen o tom, že Ústava poskytne stabilní a trvalý rámec pro budoucí rozvoj Evropské unie, který umožní její další rozšiřování a současně zajistí mechanismy pro její revizi, bude-li to nutné ; 8. doufá, že se všem členským státům Unie podaří úspěšně dokončit ratifikaci do poloviny roku 2006; 9. opětovně žádá, aby bylo vyvinuto veškeré úsilí, aby byli evropští občané jasně a objektivně informováni o obsahu Ústavy; vyzývá v této souvislosti evropské instituce a členské státy, aby při seznamování občanů s textem Ústavy (ať již s plným zněním nebo se shrnutím jejích ustanovení) jednoznačně rozlišovaly prvky, které již platí podle stávajících Smluv, a nová ustanovení, která přináší Ústava, a to jak v zájmu poučení občanů, tak v zájmu vyjasnění obsahu diskusí; 10. pověřuje předsedu Parlamentu, aby předal toto usnesení spolu se zprávou Výboru pro ústavní záležitosti národním parlamentům členských států, Radě, Evropské komisi a bývalým členům Konventu o budoucnosti Evropy a aby zajistil, že oddělení Parlamentu, a zejména jeho externí kanceláře, budou podávat podrobné informace o Ústavě a o postoji Parlamentu k Ústavě. PE v /129 RR\ doc
13 I. Úvod VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Nejsem zastáncem častých změn zákonů a ústav, ale zákony a instituce musejí jít ruku v ruce s vývojem lidského ducha. Ten se stává vyvinutějším a osvícenějším, dochází k novým objevům, jsou odhalovány nové pravdy, mění se chování a názory, a proto se se změnou okolností musejí vyvíjet také instituce, aby držely krok s dobou. Chtít, aby civilizovaná společnost zachovala systém vlády svých předků, je totéž, jako požadovat, aby muž nosil kabát, který mu seděl jako chlapci. Thomas Jefferson 1. Před více než půl stoletím Schumanova deklarace uvedla do pohybu ambiciózní podnik, jehož cílem bylo sjednotit na základě společného projektu Evropany, kteří byli po staletí rozděleni bratrovražednými konflikty. Úspěch tohoto projektu závisel na vyřešení třech základních problémů, kterým Evropa po skončení druhé světové války čelila: jak překonat vnitřní zlo, které bylo základní příčinou nejvážnějších neštěstí, která náš kontinent postihla, jak znovu získat při řešení světových záležitostí místo v popředí a jak vytvořit hospodářské podmínky, které by byly zárukou udržení stabilního demokratického systému. Historie posledních pěti desetiletí je kronikou úspěchu. Evropě se podařilo upevnit politický systém založený na principu svobody, plurality a tolerance; dosáhnout usmíření zemí, které byly ještě donedávna nepřáteli, a tím zahájit nejdelší období míru v moderních dějinách; zajistit Evropanům vysokou úroveň materiálního blahobytu a sociálního pokroku; přispět k odstranění železné opony, která oddělovala Evropu svobodných od Evropy utiskovaných. Všechny tyto úspěchy procesu evropské integrace nás nesmějí vést k zapomenutí skutečných cílů: zabránit existenci nacionalistických krutostí, skutečné rakoviny moderní Evropy, v současnosti; bránit demokracii jako systém, který může usměrňovat rozdílné názory v pluralitní společnosti; a dát Evropě mocný a vlivný hlas na obranu jejích myšlenek, hodnot a zájmů. Evropa však nesmí usnout na vavřínech: musí se zabývat novými úkoly, které před ní na počátku 21. století stojí, tj. úlohou Unie v mezinárodní politice, globalizací, rozšířením Unie, eurem, vnitřní a vnější bezpečností na našem kontinentu, terorizmem, migračními vlnami, vzděláváním, technickým pokrokem, rasizmem, xenofobií nebo sociálním vyloučením. Od založení prvního Evropského společenství (Uhlí a ocel: Pařížská smlouva ze dne 18. dubna ), které sdružilo šest západoevropských zemí 2 se proces evropské integrace rozšířil na 25 evropských států 3 a jeho působnost se rozšířila na nové oblasti prostřednictvím 1 Vstoupila v platnost dne 23. července Belgie, Německo, Francie, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko. 3 K původní šestce se přidaly tyto země: Dánsko, Irsko a Spojené království v roce 1973, Řecko v roce 1981, Španělsko a Portugalsko v roce 1986, Rakousko, Finsko a Švédsko v roce 1995 a Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko v roce RR\ doc 13/129 PE v04-00
14 založení Hospodářského společenství a Společenství o atomové energii (Euratom) (Římské smlouvy ze dne 25. března ) a následně Evropské unie (Maastrichtská smlouva ze dne 7. února 1992). 2. Od té doby, co v roce 1979 proběhly všeobecné volby do Evropského parlamentu, Parlament vytrvale usiloval o demokratizaci a větší efektivitu a transparentnost činnosti budoucí Evropské unie. Přijetím prvního návrhu Smlouvy o Evropské unii (známého podle zpravodaje jako Spinelliho návrh) dne 14. února 1984 Parlament zahájil reformní proces, který pokračoval následujících 20 let a vedl k návrhu Jednotného evropského aktu 5, Maastrichtské smlouvy 6, Amsterodamské smlouvy 7, Niceské smlouvy 8 a nyní Smlouvy o Ústavě pro Evropu 9. Ve všech fázích byl Parlament spolu s Výborem pro institucionální záležitosti, který se v roce 1999 stal Výborem pro ústavní záležitosti, hnací silou a aktivně se účastnil přípravných rozhovorů a posuzoval výsledky různých mezivládních konferencí (IGC) 10. Již od začátku tohoto procesu Parlament hájil vyjasnění a posílení ústavního základu Evropské unie, potřebu, která se stávala stále akutnější pod tlakem postupného rozšiřování, které mohlo ohrozit politickou dimenzi integračního procesu. 4 Vstoupily v platnost dne 1. ledna Lucemburská smlouva ze dne 17. února 1986, která vstoupila v platnost 1. července Podepsána dne 7. února 1992, vstoupila v platnost 1. listopadu Podepsána dne 2. října 1997, vstoupila v platnost 1. května Podepsána dne 26. února 2001, vstoupila v platnost 1. února Podepsána v Římě dne 29. října 2004, měla by vstoupit v platnost dne 1. listopadu 2006 (viz článek IV-447), pokud budou do tohoto data uloženy všechny ratifikační listiny. 10 Usnesení k přípravě mezivládních konferencí a posuzování jejich výsledků: - Jednotný evropský akt. usnesení ze dne 14. února 1984: Spinelliho zpráva a návrh Smlouvy (Úř. věst. C 77, , s. 33). usnesení ze dne 16. ledna 1986: Planasova zpráva (Úř. věst. C 36, , s. 144) a ze dne 17. dubna 1986 (Úř. věst. C 120, , s. 96) - Maastrichtská smlouva. usnesení ke zprávě D. Martina ze dne 14. března 1990 (Úř. věst. C 96, , s. 114), 11. července 1990 (Úř. věst. C 231, , s. 97) a 22. listopadu 1990 (Úř. věst. C 324, , s. 219). usnesení ze dne 7. dubna 1992: zpráva D. Martina (Úř. věst. C 125, , s. 81) - Amsterodamská smlouva. usnesení ze dne 17. května 1995: D. Martinova/Bourlangesova zpráva (Úř. věst. C 151, , s. 56) a ze dne 13. března 1996: Duryova/Maij-Weggenova zpráva (Úř. věst. C 96, , s. 77). usnesení ze dne 19. listopadu 1997: Méndez de Vigova/Tsatsosova zpráva (Úř. věst. C 371, , s. 99) - Niceská smlouva. usnesení ke zprávě Dimitrakopoulosova/Leinenova ze dne 18. listopadu 1999 (Úř. věst. C 189, , s. 222), 3. února 2000 (Úř. věst. C 309, , s. 85) a 13. dubna 2000 (Úř. věst. C 40, , s. 409). usnesení ze dne 31. května 2001: Méndez de Vigova/Segurova zpráva (Úř. věst. C 47E, , s. 108) PE v /129 RR\ doc
15 V této souvislosti sledoval Evropský parlament tři samostatné, ale související cíle: Za prvé se snažil vyjasnit a pokud to bylo nutné posílit pravomoci a odpovědnost samotné Evropské unie. Vytrvale prosazoval, že pravomoci má Unie získat a vykonávat na základě zásady subsidiarity, tj. měla by jednat tehdy ale pouze tehdy když lze účinněji působit na úrovni společné politiky než zásahy jednotlivých členských států. Za druhé Parlament prosazoval, aby pravomoci na úrovni EU byly vykonávány účinněji. Kritizoval především postup jednomyslnosti v Radě a argumentoval tím, že pokud bylo schváleno společné provádění politiky, nedává smysl udělovat kterémukoli ze členů Unie pravomoc zablokovat rozhodnutí. Hájil také posílení role Komise při provádění politik, pokud byly jednou schváleny a jsou předmětem řádného dohledu a kontroly. Za třetí obhajoval lepší demokratickou kontrolu a odpovědnost na úrovni EU. Ty pravomoci, které národní parlamenty ratifikací Smluv přenechaly Unii, by neměly být uskutečňovány pouze Radou samotnou (tj. ministry jednotlivých zemí). Úbytek pravomocí parlamentů na národní úrovni by měl být kompenzován nárůstem pravomocí Evropského parlamentu. Vzhledem ke smíšeným a jasně neadekvátním výsledkům dosaženým Amsterodamskou smlouvou a Niceskou smlouvou, které byly postaveny proti úkolům způsobeným zdvojnásobením počtu členských států, ale také dalším prohlubováním Unie, bylo čím dál tím víc zřejmé, že stávající způsob revize Smluv již nebyl schopen poskytnout skutečnou odpověď na otázky vyplývající z dalšího vývoje Evropy. Parlament již dospěl k závěru a jasně ho představil ve svém usnesení ze dne 19. listopadu 1997 (založeném na zprávě Ínigo Méndeze de Viga a Dimitrise Tsatsose, viz poznámku 10 výše), které znamenalo skutečný začátek procesu politické revize, který na podnět německého předsednictví v Radě vyvrcholil v roce 1999 vytvořením vzoru ústavy, poprvé použitém v souvislosti s návrhem Charty základních práv Evropské unie. Signatáři Niceské smlouvy, vědomi si do nedokonalostí této smlouvy, připojili ještě prohlášení č. 23 o budoucnosti Unie 11, které otevírá cestu k nové reformě Smluv, která byla původně plánována na rok Tato reforma měla být připravena na základě široké diskuse všech zúčastněných stran: zástupců národních parlamentů a celé veřejnosti (...) zástupců občanské společnosti atd., která měla probíhat v roce 2001 a měla vést k přijetí prohlášení obsahujícího vhodné podněty k pokračování tohoto procesu na zasedání Evropské rady v Laeken. 3. Poté co během přípravy následných mezivládních konferencí 12 usiloval o spolupráci s národními parlamenty, Parlament sám jako první navrhl 13 na základě předchozího 11 Úř. věst. C 80, , s. 85 a Je třeba zde zmínit pouze římskou konferenci ( Assises ) zahrnující národní parlamenty (Konference parlamentů Evropského společenství, která se konala od 27. do 30. listopadu 1990), interinstitucionální konference konané paralelně s mezivládními konferencemi o hospodářské a měnové unii a politické unii, které vyvrcholily návrhem Maastrichtské smlouvy, účastí parlamentních zástupců na práci Reflection Group před amsterodamskou mezivládní konferencí a jejich následné zapojení jako pozorovatelů do skupiny ustanovené na přípravu mezivládní konference v Nice. RR\ doc 15/129 PE v04-00
16 shromáždění, kdy byla navržena Charta základních práv Evropské unie 14, svolat Konvent skládající se ze zástupců hlav států a vlád členských států, národních parlamentů, Evropského parlamentu a Komise, v němž by se jako řádní členové angažovali zástupci vlád a parlamentů přistupujících zemí. Úkolem tohoto Konventu (předseda: Valéry Giscard d Estaing; místopředsedové: Giuliano Amato a Jean-Luc Dehaene) bylo vypracovat předběžný návrh Ústavy, který bude základem pro práci následující mezivládní konference. Konvent o Chartě základních práv totiž prokázal, že takový orgán je schopen vypracovat návrh, který může získat podporů hlav států a předsedů vlád. Jeho otevřený a transparentní charakter a vysoká úroveň výměny názorů také přispěly k dosažení konsenzu, na jehož počátku byla skutečnost, že každý měl možnost vyjádřit svůj názor a podrobně se seznámit s názory ostatních. Evropská rada na svém zasedání v Laeken ve dnech 14. a 15. prosince 2001 přijala Laekenské prohlášení o budoucnosti Evropské unie 15 a navázala na výše uvedený podnět tím, že vymezila způsoby organizace a činnosti Konventu a zejména určila podmínky jeho mandátu a otázky, které na něm budou předloženy k diskusi. Tak byl Konvent o budoucnosti Evropy, jemuž předsedal Valéry Giscard d'estaing a jehož místopředsedy byli Giuliano Amato a Jean-Luc Dehaene, pověřen úkolem vypracovat předběžný návrh Ústavy jako základ pro práci následné mezivládní konference. Výsledek, kterého Konvent dosáhl, potvrdil, že výběr tohoto způsobu byl moudrý, vzhledem k tomu, že po 16 měsících práce se Konventu podařilo předložit text vzniklý na základě dohody a formovaný intenzivními diskusemi, které čerpaly také z bezprostředního dialogu s občanskou společností. Parlament měl skrze práci Výboru pro ústavní záležitosti významný vliv na vytváření návrhu Ústavní smlouvy 16, z něhož bylo mezivládní konferencí pozměněno jen velmi málo 13 Usnesení ze dne 25. října 2000 (zpráva Oliviera Duhamela o konstitucionalizaci Smluv) potvrdilo usnesení ze dne 31. května 2001 (zpráva Méndeze de Viga/Segura o Smlouvě z Nice [a jejím hodnocení] a budoucnosti Evropské unie). 14 Myšlenka přijmout podobnou Chartu, jaká dnes tvoří část II návrhu Ústavy, byla poprvé představena německým předsednictvím v Radě, které zajistilo její přijetí na zasedání Evropské rady v Kolíně nad Rýnem ve dnech 3. a 4. června Způsob navržení nové charty byl také stanoven na tomto zasedání Evropské rady a poté upřesněn na následujícím zasedání, které se konalo v Tampere ve dnech 15. a 16. října Bylo rozhodnuto ustanovit orgán, dodatečně označený jako Konvent, který sdruží čtyři strany Konventu o budoucnosti Evropy, přičemž přistupující státy zapojeny nebudou. 15 Dokument SN 300/1/01 REV 1, příloha 1, s Usnesení ze dne 16. března 2000: Duffova/Voggenhuberova zpráva o návrhu Charty základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 377, , s. 329) Rozhodnutí ze dne 14. listopadu 2000: Duffova/Voggenhuberova zpráva o schválení návrhu Charty základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 223, , s. 74) Usnesení ze dne 23. října 2002: Duffova zpráva o dopadu návrhu Charty základních práv Evropské unie a jejím udoucím statutu (Úř. věst. C 300E, , s. 432) Usnesení ze dne 29. listopadu 2001: Leinenova/Méndez de Vigova zpráva o zasedání Evropské rady v Laekenu a o budoucnosti Unie (Úř. věst. C 153, , s. 310(E)) Usnesení ze dne 25. října 2001: Poosova zpráva o reformě Rady (Úř. věst. C 112, , s. 317(E)) Usnesení ze dne 14. března 2002: Carnero Gonzálezova zpráva o právní subjektivitě Evropské unie (Úř. věst. C 47, , s. 594(E)) PE v /129 RR\ doc
17 ustanovení. Na této mezivládní konferenci byl Parlament poprvé plně zapojen do samotného jednání, a to prostřednictvím svého předsedy Pata Coxe a jeho dvou zástupců Ínigo Méndeze de Viga, kterého později nahradil Elmar Brok, a Klause Hänsche. II. Co přináší Ústava ve vztahu k platným Smlouvám a stávajícímu acquis? Nová ústava navržená pro Evropskou unii obsahuje velké množství zásadních reforem a zlepšení stávající ústavy (tj. sady překrývajících se Smluv, které v současné době de facto plní funkci ústavy). Je samozřejmě kompromisem, který je v mnoha směrech opatrný. Ale je to kompromis, který Evropu posouvá vpřed, který byl vypracován na základě dlouhých veřejných a pluralitních diskusí v Evropském konventu a který byl finalizován a schválen zvolenými vládami všech 25 členských států každý z nich chce, aby byl v budoucnu základem jejich vzájemné spolupráce v Evropě. 1. Ústavní smlouva pro Unii 1.1. Bývá někdy pokládána otázka, zda je nový dokument ústavou nebo smlouvou. Je třeba se vyhnout izolované diskusi na téma, které je zavádějící: není pochyb, že z formálního hlediska je dokument smlouvou, která bude přijata a ratifikována podle platných pravidel pro revizi smluv. Neexistuje jiný možný postup. Nicméně na základě svého charakteru a podstaty představuje tato smlouva pravou Ústavu Ústavní smlouva definuje charakter činností, které může Evropská unie (EU) vykonávat, a hodnoty a zásady, které jsou pro tyto činnosti směrodatné; popisuje pravomoci Unie; stanovuje, jaké orgány a instituce bude EU mít, popisuje jejich rozhodovací postupy a specifikuje, jakou formu budou mít její právní akty; definuje práva občanů vůči EU; stanovuje pravidla pro svou vlastní revizi atd. To je úlohou ústavy: stanovit podmínky a hranice vykonávání pravomocí v kontextu politické jednotky a chránit práva obyvatel Skutečnost je taková, že totéž je v zásadě obsaženo ve stávajících Smlouvách: Unie již má svou ústavu odvozenou ze Smluv, které ji vytvořily jako jakoukoli jinou politickou jednotku. Zjednodušením těchto Smluv, zlepšením srozumitelnosti jejich struktury a udělením jim zvláště formálního statutu byl učiněn důležitý krok k vyjasnění systému s cílem učinit ho transparentnějším a srozumitelnějším pro občany Proto, navzdory obavám vyjádřeným v některých kruzích, vytvoření Ústavy Unie v žádném případě neznamená, že byl učiněl první krok k vytvoření centralizovaného superstátu, který by nevyhnutelně odzvonil umíráček národním státům Usnesení ze dne 7. února 2002: Napolitanova zpráva o vztazích mezi Evropským parlamentem a národními parlamenty v rámci evropské integrace (Úř. věst. C 284, , s. 322 (E)) Usnesení ze dne 16. května 2002: Lamassoureova zpráva o rozdělení pravomocí mezi Evropskou unii a členské státy (Úř. věst. C 180, , s. 493(E)) Usnesení ze dne 17. prosince 2002: Bourlangesova zpráva o typologii aktů a hierarchii právních předpisů v Evropské unii (Úř. věst. C 31, , s. 126) Usnesení ze dne 14 ledna 2003: Napolitanova zpráva o úloze regionálních a místních orgánů v Evropské integraci (Úř. věst. C 38E, , s. 167) Usnesení ze dne 24. září 2003 o návrhu Smlouvy o Ústavě pro Evropu a o stanovisku Evropského parlamentu ke svolání mezivládní konference (IGC) (Úř. věst. C 77E, , s. 255). RR\ doc 17/129 PE v04-00
18 a neodvolatelně změnil charakter Evropské unie (existuje mnoho příkladů mezinárodních organizací, jejichž ústavní akt je správně označován za ústavu, včetně Mezinárodní organizace práce (ILO), Světové zdravotnické organizace (WHO) nebo jedné, která je uváděna méně často, a to Světové poštovní unie (UPU)). Ovšem opak je pravdou, neboť Ústava může takto dokonce poskytnout členským státům a občanům formální ochranu proti činnosti Společenství, pokud by zacházela příliš daleko Oprávněně lze namítat, že část III Ústavní smlouvy měla být zásadně přepracována a že řada jejích ustanovení není svou podstatou ústavní, je příliš podrobná a složitá a v opravdové ústavě by se neměla objevovat. Pravomoc udělená Konventu však nezahrnovala takový úkol. Nicméně úroveň zjednodušení je ihned zřejmá všechna ustanovení byla shrnuta do jednoho, souvislého a strukturovaného dokumentu a čtení pouze části I a II, které se zaměřují na specifičtější ústavní hlediska, poskytuje veřejnosti dostatečný jasný a jednoduchý přehled o politické realitě Unie a o jejich právech Rozsah části III vyvolal kritiku, že Ústava je příliš podrobná a složitá ve srovnání např. s ústavou USA. Je to způsobeno tím, že část III, stejně jako tomu je u předcházejících Smluv, detailně popisuje cíle činnosti EU pro každou oblast politik a tím ji omezuje. Neexistuje žádný bianko šek, který by orgánům EU umožňoval jednat v jakékoli oblasti politik bez omezení. 2. Jediný celek: Evropská unie 2.1. Klíčový krok vpřed z hlediska transparentnosti a porozumění charakteru evropského projektu ze strany občanů byl učiněn sloučením jednotlivých Smluv do jediného dokumentu a přeměnou velice komplikovaného stavu s několika překrývajícími se subjekty (Evropskou unií, Evropským společenstvím) v jeden celek, Evropskou unii, vybavený na mezinárodní úrovni (jednou) právní subjektivitou, která zvýší účinnost a zviditelní činnosti Unie na této úrovni. Současně byla odstraněna struktura postavená na třech pilířích [společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP), policejní a justiční spolupráce v trestních věcech a Evropské společenství]; všechny tři byly začleněny do jednotného celku Unie, s jednotným institucionálním rámcem a jednotným uplatňováním metod Společenství, a to s jedinou výjimkou, kterou tvoří společná zahraniční a bezpečnostní politika (včetně obrany), v jejímž rámci jsou nadále uplatňovány specifické rozhodovací procesy, což je dáno specifickým charakterem této oblasti politik. Ústava nám tedy poskytuje jednu Smlouvu a jeden celek: Evropskou unii Ústava se netýká Smlouvy o Euratomu která tedy bude i nadále v platnosti souběžně s Ústavou, přestože některá její ustanovení byla pozměněna protokolem upravujícím Smlouvu o Euratomu, tak aby byla kompatibilní s textem Ústavy. Nicméně Německo, Irsko a Rakousko již vyslovily přání v prohlášení 44 připojeném k závěrečnému aktu Mezivládní konference, aby co nejdříve byla svolána mezivládní konference s cílem revidovat Smlouvu o Euratomu. Kromě toho nelze nepoznamenat, že Ústavní smlouva je doplněna nadměrným množstvím protokolů, příloh a prohlášení. Obsahuje totiž 36 protokolů (většinou převzatých z příloh platných Smluv, pouze s úpravami odpovídajícími znění Ústavy), z nichž lze uvést protokoly týkající se schengenského acquis, úlohy národních parlamentů, zásady subsidiarity a proporcionality, přechodných opatření týkajících se orgánů, strukturované stálé spolupráce ve věcech obrany atd., dvě přílohy (již existující, jedná se o seznam zemědělských produktů a seznam PE v /129 RR\ doc
19 2.2. Ústava určuje na předním místě (článek I-8) symboly Unie, tj. vlajku (kruh 12 zlatých hvězd na modrém pozadí), hymnu (Óda na radost z Beethovenovy Deváté symfonie), heslo (jednotní v rozmanitosti), měnu (euro) a den Evropy (9. května). Tyto symboly jsou navrženy tak, aby se občané mohly blíže identifikovat se Společenstvím, které má společný osud a aby byl posílen jejich pocit sounáležitosti s ním. 3. Jasná formulace hodnot, zásad a cílů Unie Je důležité, aby Ústava začínala články formulujícími charakter Unie a hodnoty a zásady, na nichž je založena, a cíle, které má v rámci své činnosti sledovat Již v prvním článku (I-1) Ústavy je zakotvena dvojí legitimita Unie odrážející vůli obyvatel a evropských států. Ústava klade důraz na jedince, muže a ženy, s jejich právy a povinnostmi, kteří jsou coby občané členského státu i občany Unie a kteří díky této skutečnosti požívají dalšího souboru práv, která vyplývají z evropského občanství. Tento článek stanoví základní principy evropského integračního procesu: členské státy svěřují Unii pravomoci k dosažení společných cílů. Na úrovni EU Unie koordinuje politiky, kterými členské státy sledují dosažení těchto cílů, a pravomoci svěřené Unii provádějí orgány Unie. Současně se Unie zavazuje respektovat národní identitu členských států, která je takříkajíc nezbytnou součástí jejich vnitřní politické struktury. Tímto způsobem Unie vyjadřuje svůj respekt k rozhodnutím jednotlivých členských států, která se týkají geografického rozdělení moci od upevňování svých hranic po regionální nebo místní autonomii udržování veřejného pořádku a ochrany národní bezpečnosti. Ústava nakonec stanovuje zásady právní spolupráce mezi Unií a jejími členskými státy s cílem dosáhnout sdílených cílů Je důležité, aby byl ústavní základ Evropské unie musí být pevně zakotven v hodnotách, na nichž Unie spočívá a kterými musí být vedena jakákoli činnost orgánů Unie. Podle článku 2 Ústavy jsou hodnotami, na kterých je založen celý evropský integrační proces, úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty navíc představují referenční kritéria řídící budoucí rozšíření a mohou sloužit jako základ pro uvalení sankcí na členské státy, které je vážně a opakovaně porušují. Tentýž článek vymezuje rovněž zásady, kterými se řídí činnost Unie: pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost mužů a žen. Nakonec Unie sleduje politické cíle, cíle, které odůvodňují její existenci a které mohou být shrnuty následovně: podpora míru, hodnoty Unie a blaho jejích občanů. zemí a zámořských území) a 46 prohlášení. Tyto protokoly, které mají stejnou právní moc jako Ústavní smlouva, musí být také formálně ratifikovány všemi členskými státy. jinak je tomu v případě prohlášení, která nejsou právně závazná. RR\ doc 19/129 PE v04-00
20 Praktickou podobu získávají v článku 3 Ústavy ve formě politických, ekonomických a sociálních cílů, které jsou v Unii a v oblasti vnějších vztahů prosazovány. Unie tedy na vnitřní úrovni poskytuje občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva a vnitřní trh založený na volné a spravedlivé hospodářské soutěži. Unie usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku, s vysokým stupněm ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Podporuje vědecko-technický pokrok. Bojuje také proti sociálnímu vyloučení a všem formám diskriminace a podporuje sociální spravedlnost a ochranu, rovnost mužů a žen, solidaritu mezi generacemi a ochranu práv dítěte. Podporuje hospodářskou, sociální a teritoriální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy. Respektuje bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a zajišťuje, aby bylo evropské kulturní dědictví chráněno a obohacováno. Na mezinárodní úrovni Unie přispívá k míru a bezpečnosti, udržitelnému rozvoji Země, solidaritě, vzájemné úctě mezi lidmi, volnému a spravedlivému obchodu, odstranění bídy a ochraně lidských práv, především práv dítěte a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména Charty Organizace spojených národů. Tyto cíle tedy představují základní politický program, který byl zdrojem pro založení Unie. Je na Unii, aby sledovala tyto cíle, a to přiměřenými prostředky a za využití pravomocí, které jí Ústava svěřuje. Hodnoty a zásady tedy představují etický základ Unie, základ, který získává praktickou podobu v Chartě základních práv začleněné do části II Ústavy. Stanovené cíle zdůvodňují existenci Unie a byly důvodem pro rozhodnutí členských států založit Unii. Řídí její činnost ve všech oblastech. Přestože hodnoty, zásady a cíle stanovené v těchto článcích nejsou zcela nové, některé z nich nebyly nikdy v minulosti jasně vyjádřeny ani kodifikovány či systematizovány. Kodifikace tohoto druhu je charakteristickým znakem Ústavy a představuje důležitý krok vpřed, který občanům umožní jasně a velmi symbolicky porozumět tomu, co přesně Unie znamená V této souvislosti by mělo být zdůrazněno, že se mezivládní konference (IGC) v zásadě řídila textem schváleným Konventem a že provedla pouze drobné změny, které může Parlament beze všeho schválit: doplnění seznamu hodnot o práva příslušníků menšin, zakotvení rovnosti mužů a žen jako zásady, zahrnutí stability cen mezi cíle Unie vedle cílů o dosažení vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství směřujícího k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku. 4. Občané v srdci evropského integračního procesu: začlenění Charty základních práv do Ústavy 4.1. Začlenění Charty základních práv do části II Ústavy znamená úplné uznání skutečnosti, že občané stojí v srdci evropského integračního procesu. V důsledku tohoto začlenění Charta nabyla závazné právní moci: je závazná jak pro orgány EU, které jednají v rámci svých příslušných pravomocí, tak pro členské státy, ale to pouze PE v /129 RR\ doc
Usnesení Evropského parlamentu o Smlouvě o Ústavě pro Evropu (2004/2129(INI)) - s ohledem na Smlouvu o Ústavě pro Evropu (dále jen Ústava ),
P6_TA(2005)0004 Smlouva o Ústavě pro Evropu Usnesení Evropského parlamentu o Smlouvě o Ústavě pro Evropu (2004/2129(INI)) Evropský parlament, - s ohledem na Smlouvu o Ústavě pro Evropu (dále jen Ústava
VíceInstitucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář
Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato
VíceHistorie evropské integrace
Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
VíceKONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ. Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1. Smlouva o Ústavě pro Evropu. Předmět: CIG 87/1/04 REV 1
KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1 Předmět: Smlouva o Ústavě pro Evropu CIG 87/1/04 REV 1 CS OBSAH PREAMBULE ČÁST I HLAVA I - VYMEZENÍ A CÍLE UNIE HLAVA II
VícePŘIJATÉ TEXTY. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu (2017/2054(INL) 2017/0900(NLE))
Evropský parlament 2014-2019 PŘIJATÉ TEXTY P8_TA(2018)0029 Složení Evropského parlamentu Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu (2017/2054(INL) 2017/0900(NLE))
VíceÚřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)
30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 20. 1. 2014 2014/2006(INI) NÁVRH ZPRÁVY o hodnocení soudnictví v oblasti trestního soudnictví a právního státu (2014/2006(INI))
VícePRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace
VíceEvropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami
VíceSN 1316/14 rs/mv/kno 1 DG D 2A LIMITE CS
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 30. ledna 2014 (05.02) (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0268 (COD) SN 1316/14 LIMITE POZNÁMKA Předmět: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č..../20.., kterým se
VíceVÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC
VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC Dosud bylo realizováno celkem pět víceletých finančních rámců: Delorsův balíček I (1988 1992), Delorsův balíček II (1993 1999), Agenda 2000 (2000 2006), víceletý finanční rámec
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských
Více5126/15 in/js/mvi 1 DGB 3A LIMITE CS
Rada Evropské unie Brusel 12. ledna 2015 (22.01) (OR. en) 5126/15 LIMITE SOC 7 EMPL 5 ECOFIN 16 SAN 3 POZNÁMKA Odesílatel: Předsednictví Příjemce: Pracovní skupina pro sociální otázky Dne: 23. ledna 2015
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceEVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en)
EVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0900 (NLE) EUCO 110/13 INST 234 POLGEN 69 OC 295 PRÁVNÍ AKTY Předmět: NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY, kterým se stanoví složení
VíceMezivládní organizace jediná úroveň
Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D
Více10329/17 eh/in/rk 1 DRI
Rada Evropské unie Brusel 20. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0186 (COD) 10329/17 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců
VíceEurocentrum Praha. Mats Braun rodních vztahů v. v. i. Lisabonská smlouva. důvody a důsledky
Eurocentrum Praha 13. 2. 2008 Mats Braun Ústav mezinárodn rodních vztahů v. v. i. Lisabonská smlouva důvody a důsledky Co je Lisabonská smlouva? Proč? Rozšíření EU a efektivnější rozhodování Kdy? Měla
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské republice
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.1.2017 COM(2017) 17 final 2017/0011 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské
VícePROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU
30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/335 PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU podepsanou dne 13. prosince 2007 30.3.2010 Úřední věstník
VíceÚstava pro Evropu Ústava přijatá hlavami států nebo předsedy vlád. Průvodce pro občany EVROPSKÁ UNIE
Ústava pro Evropu Ústava přijatá hlavami států nebo předsedy vlád Průvodce pro občany CS EVROPSKÁ UNIE Smlouva zakládající Ústavu pro Evropu ( 1 ) byla přijata na setkání dvaceti pěti hlav států a předsedů
VíceHISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková
HISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková (helena.bonckova@mail.muni.cz) OBSAH SEMINÁŘE Úvod do předmětu Evropské právo koncepce předmětu podmínky ukončení literatura Historie
Více10116/14 mp/eh/bl 1 DG D 2B
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 21. května 2014 (02.06) (OR. en) 10116/14 FREMP 100 JAI 352 POLGEN 72 ASILE 16 COHOM 88 COPEN 157 CULT 85 DATAPROTECT 78 DROIPEN 78 ECOFIN 501 INF 206 JUSTCIV 130 MI 448 SOC 389
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2014 COM(2014) 226 final 2014/0128 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V článku 305 Smlouvy
VíceLisabonská smlouva. Evropa států a Evropa občanů. JUDr.. PhDr. Petr Kolář, Ph.D.
Lisabonská smlouva Evropa států a Evropa občanů JUDr.. Lenka Pítrová, CSc. JUDr.. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. 2008 Hlava II SEU: Ustanovení o demokratických zásadách Členské státy Občané členských států Hlava
VíceA8-0252/ POZMĚŇOVACÍ NÁVRH který předložil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
9..205 A8-0252/ 00-00 POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 00-00 který předložil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Zpráva Claude Moraes A8-0252/205 Zrušení některých aktů v oblasti policejní spolupráce
VíceEVROPSKÁ RADA PRÁVNÍ ZÁKLAD HISTORIE ORGANIZACE
EVROPSKÁ RADA Evropská rada, kterou tvoří hlavy států či předsedové vlád členských států, dává Evropské unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry. Jejím členem, bez hlasovacího
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2104(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 10. 2012 2012/2104(INI) NÁVRH ZPRÁVY o větším využití potenciálu opatření EU v oblasti životního prostředí:
VícePrávo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES
Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Studijní materiály - knihy Knihy: ROZEHNALOVÁ, Naděžda - TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské
VíceNávrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o zrušení některých aktů v oblasti policejní spolupráce a soudní spolupráce v trestních věcech
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 28.11.2014 COM(2014) 714 final 2014/0338 (COD) Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zrušení některých aktů v oblasti policejní spolupráce a soudní spolupráce v
Více17427/1/12 REV 1 ADD 1 zc/zc/kno 1 DQPG
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 25. února 2013 (28.02) (OR. en) Interinstitucionální spis: 2006/0084 (COD) 17427/1/12 REV 1 ADD 1 GAF 29 FIN 1022 CODEC 2955 PARLNAT 402 ODŮVODNĚNÍ RADY Předmět: Postoj Rady v
VíceJEDNACÍ ŘÁDY JEDNACÍ ŘÁD RADY DOHLEDU EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
L 82/56 2.6.204 JEDNACÍ ŘÁDY JEDNACÍ ŘÁD RADY DOHLEDU EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY RADA DOHLEDU EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY, s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 024/203 ze dne 5. října 203, kterým se Evropské
VíceSchéma institucí EU. rámec smluv. finanční kontrola. soudní kontrola
Schéma institucí EU rámec smluv finanční kontrola soudní kontrola Vztahy mezi orgány EU I. pilíř Mezivládní konference Legislativní monopol Evropská rada určuje hlavní směry vývoje Komise legislativní
VíceNAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 859/2003. ze dne 14. května 2003,
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se rozšiřuje používání ustanovení Nařízení (EHS) č. 1408/71 a Nařízení (EHS) č. 574/72 na občany třetích zemí, kterých se tato ustanovení dosud
VíceROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 25.11.2014 C(2014) 9051 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 25.11.2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně
VíceEvropská Unie. Bohdálek Kamil
Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem
Více10788/15 ADD 1 gr/tj/mn 1 DGE 2B
Rada Evropské unie Brusel 23. září 2015 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0309 (COD) 10788/15 ADD 1 NÁVRH ODŮVODNĚNÍ RADY Předmět: TELECOM 161 COMPET 361 MI 481 CONSOM 126 CODEC 1038 Postoj Rady
VíceSmlouvy Evropské unie
Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.
VíceProces sjednocování (integrace) Evropy
Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem
VíceAKT RADY. ze dne 23. července 1996
AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě
Více***II NÁVRH DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 2013/0013(COD) 21.10.2016 ***II NÁVRH DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a
VíceVýbor pro ústavní záležitosti. o složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014 (2012/2309(INI))
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro ústavní záležitosti 22. 1. 2013 2012/2309(INI) NÁVRH ZPRÁVY o složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014 (2012/2309(INI)) Výbor pro ústavní záležitosti
VíceINFORMACE Interní zpravodaj
Evropský integrační tým ČMKOS INFORMACE Interní zpravodaj č. 16/2009 17. 7. 2009 EVROPSKÁ RADA 18. A 19. ČERVNA 2009 Ze závěrů předsednictví: Kapitola "Institucionální otázky" a její přílohy: - Rozhodnutí
Více10401/16 SH/izk,pp DGC 1B
Rada Evropské unie Brusel 30. června 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0012 (NLE) 10401/16 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ACP 96 FIN 386 PTOM 24 DEVGEN 140 ROZHODNUTÍ RADY o postoji,
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.2.2009 KOM(2009)81 v konečném znění 2009/0023 (CNS) C6-0101/09 Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským
VíceInstitucionální systém EU
Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.4.2016 COM(2016) 183 final 2016/0094 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie, pokud jde o mezinárodní nástroj, jejž mají vypracovat
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 4. března 2008 (05.03) (OR. fr) 5296/08 Interinstitucionální spis: 2008/0048 (AVC) JUSTCIV 10 CH 15 ISL 11 N 12 NÁVRH
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 4. března 2008 (05.03) (OR. fr) 5296/08 Interinstitucionální spis: 2008/0048 (AVC) JUSTCIV 10 CH 15 ISL 11 N 12 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne: 29. února 2008 Předmět:
VícePodnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády
Podnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády Na základě článku X. Jednacího řádu vlády zřizuje vláda své poradní orgány, které jsou
VícePŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Nový postup EU pro posílení právního státu
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 11.3.2014 COM(2014) 158 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Nový postup EU pro posílení právního státu CS CS Příloha I: Právní
VíceEvropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner.
Evropský parlament Evropský parlament, jeho pravomoci a postupy Při revizích Smluv se pravomoci Evropského parlamentu v rámci evropských institucí neustále rozšiřovaly. Dnes je Evropský parlament spolutvůrcem
VíceÚřední věstník Evropské unie L 165 I. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání.
Úřední věstník Evropské unie L 165 I České vydání Právní předpisy Ročník 61 2. července 2018 Obsah II Nelegislativní akty ROZHODNUTÍ Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 ze dne 28. června 2018, kterým
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceSeznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1
Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený
VíceFederalistická seskupuje se politicky (př. USA) Funkcionalistická seskupuje se nejdříve ekonomicky (př. EU)
Otázka: Integrační procesy po 2. světové válce (neboli EU) Předmět: Ekonomie Přidal(a): Len Druhy a stupně integrace (=propojení) Druhy mezinárodních integrací Federalistická seskupuje se politicky (př.
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.10.2016 COM(2016) 689 final 2013/0028 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady k přijetí
Více10106/19 ADD 1 1 JAI LIMITE CS
Rada Evropské unie Brusel 28. června 2019 (OR. en) 10106/19 ADD 1 LIMITE PV CONS 31 JAI 665 COMIX 303 NÁVRH ZÁPISU Z JEDNÁNÍ RADA EVROPSKÉ UNIE (Spravedlnost a vnitřní věci) 6. a 7. června 2019 10106/19
VíceZákladní informace o rozšiřování schengenského prostoru
MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém
VíceXT 21004/18 ADD 1 REV 2 1 UKTF
Rada Evropské unie Brusel 29. ledna 2018 (OR. en) XT 21004/18 ADD 1 REV 2 BXT 5 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace PŘÍLOHA ROZHODNUTÍ RADY, kterým se doplňuje rozhodnutí
VíceProblémy mezinárodní politiky
Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky
VíceVeřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU
Veřejná správa EU Komunitární právo Právo EU Úvod Cíl: představit systém tvorby legislativy na úrovni EU významný dopad do řešení rozvoje a ekonomiky jednotlivých členských států Mezinárodní organizace
VícePGI 2. Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) EUCO 7/1/18 REV 1
Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) Interinstitucionální spisy: 2017/0900 (NLE) 2013/0900 (NLE) EUCO 7/1/18 REV 1 INST 92 POLGEN 23 CO EUR 8 PRÁVNÍ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY, kterým
VíceNávrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o zrušení některých aktů v oblasti policejní spolupráce a soudní spolupráce v trestních věcech
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 28.11.2014 COM(2014) 715 final 2014/0339 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zrušení některých aktů v oblasti policejní spolupráce a soudní spolupráce v trestních
Více*** NÁVRH DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 22. 1. 2014 2013/0358(NLE) *** NÁVRH DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánskou
VíceVýbor pro právní záležitosti ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro právní záležitosti 4. 11. 2015 ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Věc: odůvodněné stanovisko Senátu Parlamentu České republiky k návrhu
VíceROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 25.11.2014
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 25.11.2014 C(2014) 9048 final ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 25.11.2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi generálními řediteli Komise a organizacemi či osobami samostatně
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 11. února 2011 (15.02) (OR. en) 6387/11 FREMP 13 JAI 101 COHOM 44 JUSTCIV 19 JURINFO 5
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 11. února 2011 (15.02) (OR. en) 6387/11 FREMP 13 JAI 101 COHOM 44 JUSTCIV 19 JURINFO 5 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Generální sekretariát Příjemce: COREPER/Rada Č. předchozího
VíceVýbor pro právní záležitosti
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 27. 10. 2009 2009/0100(CNS) * NÁVRH ZPRÁVY o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření úmluvy o mezinárodním vymáhání výživného k dětem a dalších druhů
Více10451/16 ADD 1 jp/mg/lk 1 GIP 1B
Rada Evropské unie Brusel 7. července 2016 (OR. en) 10451/16 ADD 1 PV/CONS 35 ECOFIN 633 NÁVRH ZÁPISU Z JEDNÁNÍ Předmět: 3475. zasedání Rady Evropské unie (HOSPODÁŘSKÉ A FINANČNÍ VĚCI), konané v Lucemburku
VíceRESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ. Výboru regionů
RESOL-V-012 106. plenární zasedání ve dnech 2. a 3. dubna 2014 USNESENÍ Výboru regionů K LISTINĚ VÍCEÚROVŇOVÉ SPRÁVY V EVROPĚ Rue Belliard/Belliardstraat 101 1040 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË Tel.
Více*** NÁVRH DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 3. 9. 2012 2011/0431(APP) *** NÁVRH DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanovuje víceletý rámec pro Agenturu
VíceÚmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 13.09.2005 KOM(2005) 426 v konečném znění Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu úmluvy Rady Evropy č. 198 o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze
Více17196/09 eh/id/hh 1 DQPG
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 4. prosince 2009 (07.12) (OR. fr, es) 17196/09 POLGEN 232 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Coreper/Rada Předmět: Revize Smluv - přechodná opatření
VícePRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE STOA
5.1.2. PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE STOA ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA ZE DNE 4. KVĚTNA 2009 1 PŘEDSEDNICTVO EVROPSKÉHO PARLAMENTU - s ohledem na čl. 23 odst. 2 jednacího řádu 2, - s ohledem na své rozhodnutí ze dne
VíceOtázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie
Otázka: Evropská unie Předmět: Ekonomie Přidal(a): lucka.sisi Evropská unie Je ekonomické a politické uskupení 27 států Evropy čítající 498 miliónů lidí Původním cílem partnerství evropských zemí po druhé
VíceSmlouva o Ústavě pro Evropu stručně
Smlouva o Ústavě pro Evropu stručně Stručný rozbor a charakteristika jednotlivých částí evropské ústavní smlouvy Úvodní charakteristika Jednotlivé části evropské ústavní smlouvy: Preambule Část I - Základní
VíceNávrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.9.2016 COM(2016) 604 final 2016/0283 (APP) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro rozpočtovou kontrolu NÁVRH DRUHÉ ZPRÁVY
EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro rozpočtovou kontrolu 7. 7. 2014 2013/2241(DEC) NÁVRH DRUHÉ ZPRÁVY o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti
VíceL 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014
L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 31.1.2019 COM(2019) 27 final 2019/0014 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu jménem Evropské unie a o prozatímním uplatňování některých ustanovení Dohody mezi Evropskou unií
VíceEVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT
EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT RADA Brusel 20. června 2017 (OR. en) 2016/0186 (COD) PE-CONS 25/17 CULT 69 AELE 49 EEE 27 CODEC 867 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VíceRada Evropské unie Brusel 28. dubna 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 28. dubna 2017 (OR. en) 7281/1/17 REV 1 ENFOPOL 121 JAI 239 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se schvaluje uzavření dohody o operativní a
VíceNávrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.11.2017 COM(2017) 659 final 2017/0296 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Lotyšské republice povoluje uplatňovat opatření odchylující se od článku 287 směrnice
Více9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14
VíceRada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2014/0013 (NLE) 15436/15 AGRI 684 AGRIORG 101 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU)
VíceZnaky EU: Evropská vlajka (12 zlatých hvězd na modrém pozadí), Evropská hymna (Óda na radost Ludwig van Beethoven, slova napsal Schiller)
Otázka: Evropská unie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Iveta Janáčková EVROPSKÁ UNIE není klasickou mezinárodní organizací, je považována za originální a svébytné těleso, které usiluje o politickou
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES.
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.9.2008 KOM(2008) 569 v konečném znění 2002/0072 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES
VícePodpora pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova ***I
P7_TA-PROV(2012)0279 Podpora pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2012 o návrhu nařízení Evropského
VíceKodex chování poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů
Článek 1 Kodex chování poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů Základní zásady 1. Poslanci Evropského parlamentu při výkonu svých povinností: Článek 2 a) dbají následujících
VíceCS Úřední věstník Evropské unie
L 227/1 I (Legislativní akty) PŘIJETÍ (EU, Euratom) 2017/1487 opravného rozpočtu Evropské unie č. 2 na rozpočtový rok 2017 s konečnou platností PŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU, s ohledem na Smlouvu o fungování
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT. Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08. Daniela RYGÁLOVÁ
Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08 Daniela RYGÁLOVÁ EVROPSKÝ PARLAMENT Evropský parlament (dále EP) je jedním z orgánů EU a současně jediným, který zasedá a jedná veřejně. Během svého vývoje
Více(96. týden) N 118 / 10
N 118 / 10 10. funkční období N 118 / 10 Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014 2020 (96. týden) 2016 Rada Evropské
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) 7. 1. 2005 NÁVRH ZPRÁVY o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému
VíceNávrh. Senátu Parlamentu České republiky
303 10. funkční období 303 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě 2016 Návrh U S N E S
VíceZásada svěřených pravomocí Typy pravomocí EU
Pravomoci EU 301 Zásada svěřených pravomocí Typy pravomocí EU Článek 5 Smlouvy o EU 2. Podle zásady svěření pravomocí jedná Unie pouze v mezích pravomocí svěřených jí ve Smlouvách členskými státy pro dosažení
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.3.2016 COM(2016) 133 final 2016/0073 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie v rámci Smíšeného výboru zřízeného Úmluvou o společném
Více