JIHOČEŠTÍ SPISOVATELÉ aneb někteří z mnoha

Transkript

1 JIHOČEŠTÍ SPISOVATELÉ aneb někteří z mnoha Sestavil a vybral Tomáš Červený

2

3 Předmluva Publikace Jihočeští spisovatelé aneb někteří z mnoha je vlastně malá encyklopedie, která si dala za úkol zmapovat jihočeské autory, kteří žijí a tvoří v Jihočeském kraji. Je písemným doplněním a vlastně rozšířením putovní výstavy Jihočeští spisovatelé, kterou připravila Městská knihovna Prachatice, a která byla slavnostně zahájena vernisáží dne 5. dubna 2011 v Prachaticích. Iniciativa uspořádat tuto výstavu i vydat publikaci vzešla od Městské knihovny Prachatice už v loňském roce, neboť knihovna si zve často některé autory na literární besedy a čtení, a to jak pro dospělé a seniory, tak i pro děti a mládež. Knihovna také velice úzce spolupracuje s Domovem seniorů Mistra Křišťana, kde v Literární kavárně představuje autory na besedách, včetně půjčování knih. Putovní výstavu budou moci shlédnout čtenáři i návštěvníci mnoha knihoven v celém Jihočeském kraji a zde bude k dispozici i tato kniha. Publikace bude také součástí akce Živá kultura, aby se účastníci mohli seznámit se současnými jihočeskými píšícími autory a jejich dílem. Takováto publikace v tomto rozsahu dosud nebyla vydána. Jižní Čechy mají v tomto co nabídnout, neboť mezi spisovateli je řada význačných osobností, které přesahují i rámec Jihočeského kraje např.: Věroslav Mertl-laureát Státní ceny za literaturu roku 2001, Jan Bauer-autor více než sta publikací o historii českých zemí, Ludvík Mühlstein-autor píšící o jihočeské přírodě, Jan Míka známý scénárista televizních seriálů, Jiří Hájíček-laureát literární ceny Magnesia litera za rok 2005, Vladimír Šlechta-nejprodávanější a nejúspěšnější český spisovatel sci-fi a fantazy literatury, Hynek Klimek-autor píšící o šumavských pověstech, Jan Schneider-básník, textař a spisovatel, autor prvního českého muzikálu, František Niedl-spisovatel historických románů z prostředí jižních Čech, Pavel Pavel-experimentátor, který uměl rozchodit sochy moai na Velikonočním ostrově, Milena Brůhová-přezdívaná jihočeská Agatha Christie se svými detektivními příběhy, Robert Sak-historik a v 60. letech minulého století šéfredaktor jihočeského nakladatelství Růže, Miroslav Hule-třeboňský lyrický básník nebo Ivo Šmoldas-televizní a rozhlasový glosátor a mnoho a mnoho dalších. Součástí Živé kultury budou i besedy se spisovateli a účastníci se tak mohou přímo seznámit s těmito osobnostmi na nejrůznějších setkáních, besedách, autorských čteních a autogramiádách. Tato knížečka by nevznikla bez podpory Jihočeského kraje, Společnosti tří zemí, Města Prachatice a kolektivu pracovníků Městské knihovny v Prachaticích, v čele s paní ředitelkou Mgr. Hanou Mrázovou, a samozřejmě i vstřícného a osobního přístupu jednotlivých, zde uvedených spisovatelů. autor 3

4 Úvod Když jsem se setkal na podzim roku 2010 s paní ředitelkou knihovny Mgr. Hanou Mrázovou v Městské knihovně Prachatice při jedné literární besedě a zjistil jsem, jak aktivně knihovna pracuje s dětmi a mládeží, se seniory a zve často, především jihočeské autory na besedy, aby je knihovna mohla osobně představit svým stálým čtenářům, nebylo daleko od jejího nápadu připravit výstavu o jihočeských spisovatelích. Představit výstavou jihočeské literáty návštěvníkům a čtenářům, kteří chodí do knihovny, a propagovat tak jejich dílo, v záplavě komerčních zahraničních autorů, byl výborný nápad. Navíc čtenáři se mohou na základě výstavy i nechat inspirovat, co si přečíst, kterou knihu si v knihovně vypůjčit, a hlavně se o autorech více dovědět. Více, než pouze z přebalu knihy, nebo jenom pouze z krátké poznámky v knize. Ale jak připravit výstavu, když autorů je více než stovka? A představit většinu nebylo možné z prostorových důvodů. Byli vybráni spisovatelé různých žánrů takový reprezentativní vzorek. A zde se nabídla možnost doplnit tuto výstavu touto publikací, aby záměr i myšlenka byla naplněna. Navíc knihovna počítala i s tím, že výstavu nabídne všem knihovnám na jihu Čech, aby s ní mohly seznámit i svoje čtenáře. A jako doprovod putovní výstavy se představí i někteří spisovatelé na besedách se čtenáři osobně a pohovoří o svém díle a literárních plánech. Měl jsem v životě to štěstí, že jsem se osobně s některými autory již hodně dávno znal, byli a jsou mými přáteli. S některými jsem se seznámil, když jsem byl v roce 2000 při založení Jihočeského klubu Obce spisovatelů. Některým jsem jako editor pomáhal manažersky připravit knihy k vydání, s jinými jsem se setkal na festivalech poezie, knižních veletrzích, na autorských čteních, literárních večerech, besedách a s mnoha, jak jsem již řekl, mě pojí i osobní dlouholeté přátelství. Publikace představuje téměř většinu jihočeských autorů, jejichž díla si můžete koupit v knihkupectvích, můžete je zahlédnout v regálech městských nebo obecních knihoven nebo jejich dílka si můžete přečíst na internetu. V jižních Čechách žije a tvoří přes sto spisovatelů. V této publikaci se Vám nepředstavují autoři anonymně, ale přichází mezi Vás jako konkrétní, obyčejní lidé, kteří vystudovali nebo studují, žijí život obyčejných lidí se svými starostmi i radostmi, zájmy i problémy. Někteří se navíc ještě věnují svému zaměstnání. Málokdo zná autory vizuálně, ale většinou jen z přebalu knihy nebo podle jména. A už vůbec málokdo ví, co vše napsali, jakému druhu literatury se věnují. Všichni doposud žijí, pracují a hlavně tvoří v různých částech Jihočeského kraje. Jsou zde zastoupeni jak začínající autoři, tak renomovaní spisovatelé, básníci a publicisté. Velmi mladí, ale i staří autoři. Jsou zde autoři, kteří začali psát již v mladém věku, ale i autoři, kteří začali publikovat až třeba v padesáti letech nebo i později. Samozřejmě, že v publikaci nejsou uvedeni úplně všichni autoři, ale naprostá většina zde uvedena je. Někteří z nich zde nechtěli být uvedeni, jiní tvrdili, že nejsou spisovatelé (převážně autoři, kteří publikují odborné články, publikace nebo populárně naučnou literaturu), jiní nedodali podklady v termínu pro zpracování této publikace. Se všemi zde uvedenými autory jsem byl v osobním nebo písemném kontaktu a řeknu vám, že některá setkání byla i pro mě velmi příjemná a inspirující. Většina zde uvedených autorů spolu- 4

5 pracovala i tím způsobem, že dostali prostor v této publikaci a odpovídali na Tři otázky pro autora: 1. Kdy jste začal psát, proč a z jakého důvodu píšete? 2. Kdo Vás ovlivnil, kdo byl vzorem, kdo Vás inspiroval a Vaši oblíbení čeští i zahraniční autoři? 3. Co chcete vzkázat Vašim současným i budoucím čtenářům? Jak někteří z nich odpovídali, můžete posoudit sami. Záměr byl zprostředkovat vám pomocí této publikace i jakousi jednoduchou besedu se spisovateli, aby vám odpověděli na otázky, které často dostávají na svých besedách. Za to jim patří poděkování. Když se zeptáme, proč autor začal psát, většinou se dozvíme, že cítil potřebu něco sdělit ostatním. Doplnil bych, že např. v případě poezie je to i zaznamenaný pocit, nálada, smutek, psychický stav v době tvorby a zaznamenání tohoto stavu do veršů. V jiných dílech je potřeba čtenáře i poučit o historii, přírodě, záhadách a jiných věcech. V románu, detektivce, či povídce vtáhnout čtenáře do děje. Zvláštní je dětská literatura (pohádky, pověsti, příběhy, říkanky), která má velký vliv na jeho budoucí rozvoj osobnosti. Kniha a literatura obecně má několik funkcí. A to vzdělávací (rozvoj myšlení a vyjadřování), výchovnou (vytváření morálních a estetických hodnot), společenskou (upozorňování na vážné společenské problémy) a zábavnou (pobavení, relaxace). V dnešní moderní době, v době rozvinutých informačních technologií a internetu má kniha stále co říci svým čtenářům. Kniha je a bude vždy intimní záležitostí člověka. Čteme-li, nevnímáme okolí, jen se vždy věnujeme psanému textu, který někdo pro nás napsal. A je jedno, zda čteme na pláži, v tramvaji, v čítárně, v knihovně, v křesle nebo v posteli. Počátky českého písemnictví souvisí se šířením křesťanství. První jihočeští spisovatelé jsou anonymní kněží, mniši a členové řádů v nově založených klášterech ve Vyšším Brodě (1259), Zlaté Koruně (1263), Strakonicích (1243) aj. Později Tomáš Štítný ze Štítného, Jan Hus, Petr Chelčický nebo Lev z Rožmitálu a Blatné ( ). Významným je humanista Jan Hodějovský ( ), který kolem sebe soustřeďoval mnoho básníků, spisovatelů i učenců na své tvrzi v Řepici u Strakonic, podnítil vydat Hájkovu kroniku českou. Literáti se scházeli i na popud Petra Voka z Rožmberka ( ) na Bechyni, později v Třeboni. Nebo později Jan Balbín ( ) působící v Jindřichově Hradci a v Českém Krumlově a další jiní historičtí autoři a písmáci. Z jihu Čech je známo mnoho literátů, kteří zde trvale nebo krátce působili např. Ladislav Stehlík, Karel Klostermann, Julius Zeyer, František Ladislav Čelakovský, František Herites, Josef Holeček, Otakar Březina, Adalbert Stifter, Ladislav Mikeš Pařízek, František Hrubín, Ilona Daňková, Boris Jachnin, Jiří Žáček, Karel Sýs, Věra Nosková a mnoho dalších. Ti někteří dodnes žijící se zde narodili nebo studovali, ale život je zavál mimo Jihočeský kraj. Ale je tu i mnoho těch, kteří se v jižních Čechách narodili, studovali a žijí a tvoří zde doposud. Ale je také mnoho těch, kteří se narodili jinde, ale v jižních Čechách napevno zakotvili a stali se součástí tohoto krásného, historicky zajímavého a kouzelného kraje. Svojí tvorbou pak budoucím generacím zanechávají odkaz své doby a svého nitra, kus sebe a třeba i kus své badatelské a vědecké práce. 5

6 Spisovatelé se názorově, tvorbou nebo společensky sdružují do spolků. Toto se dělo v 19. i 20. století a děje se i dnes. Od února 1948 toto bylo složité, neboť oficiální politika byla pouze socialistická. V roce 1968 bylo jisté uvolnění a možnost svobodněji vyjadřovat své myšlenky i literárně, ale zlom nastal v době normalizace na dalších dvacet let. Autoři pouze velmi sporadicky mohli vyjádřit své myšlenky v literatuře, mnoho spisovatelů a publicistů mělo činnost zakázanou, mnoho z nich muselo i z kultury odejít. Kdo chtěl, tak mohl publikovat tzv. do šuplíku nebo pouze samizdatem, chtěl-li seznámit se svým dílem okolí, a jen pro přátele, kterým důvěřoval. Někteří autoři byli nuceni i emigrovat, aby se po revoluci v roce 1989 zase vrátili zpět. Naprosto jiná situace nastala po roce Plno zakázaných autorů, mohlo konečně publikovat a autoři se opět začali sdružovat do názorových spolků a literárních sdružení. Byl zrušen komunistický Svaz českých spisovatelů (založen v roce 1972), jeho nynějším pokračováním je postkomunistická Unie českých spisovatelů. V prosinci 1989 byla založena celostátní Obec spisovatelů, jejímiž členy je i několik jihočeských spisovatelů, do povědomí vstoupil i český PEN klub. Jihočeská pobočka Obce spisovatelů se koncem roku 2001 osamostatnila a vznikl Jihočeský klub Obce spisovatelů (spisovatelejih.blog.cz), finančně nezávislý na celostátní Obci spisovatelů, který sdružuje cca 35 jihočeských autorů. Ten v současné době vydává literárně-kulturní časopis Fórum a dle potřeby i almanachy poezie a prózy jihočeských autorů. Půl roku před tím v dubnu 2001 vniklo Sdružení jihočeských básníků KRB, soustředěné kolem Literární kavárny Měsíc ve dne v Českých Budějovicích sdružující především autory, ale i začínající autory poezie. Toto literární uskupení začalo pořádat Festivaly poezie a vydávat básnické sbírky. V roce 2006 vzniklo volné sdružení básníků a prozaiků Českobudějovická literární buňka (má asi kolem 10 členů), soustředěná kolem spisovatele Davida Jana Žáka a Jiřího Hájíčka. Buňka pořádá autorská čtení v hospůdce Na Lázni mezi Vodňany a Chelčicemi. Také se Buňka spolupodílí i na pořádání kabaretu Literární šleh, autorská čtení v českobudějovické galerii Pod kamennou žábou a jinde. V roce 2005 na půdě Jihočeského klubu Obce spisovatelů založil s přáteli Petr Andreas básnickou skupinu Pavilon 4. Od té doby vydali sborník, společnou básnickou knihu a uspořádali řadu veřejných čtení a dalších se zúčastňují. Setkávají se na sedáncích v kavárnách v centru Českých Budějovic. V roce 2001 vzniká literárně-kulturní občanské sdružení V-ART v Písku, od roku 2004 s názvem Prácheňský syndikát V-ART Horažďovice-Písek ( s internetovými literárními projekty Prácheňské rezonance ( ), Chůdové kořeny, Kybernétés, Taxus Bohemica a Litterate 28,086. Dalším literárním internetovým serverem je projekt Epika ( který vnikl kolem nakladatelství a tiskárny v Jindřichově Hradci. Za zmínku ještě stojí literární skupina, která ale nevznikla v jižních Čechách, ale za totality v Jizerských horách v roce 1982, jejímž spoluzakladatelem je nyní jihočeský básník Roman Szpuk, Skupina XXVI. ( a jeho internetový projekt s básnířkou Ivou Košatkovou Šedá volavka ( Tito literáti, kteří se hlásí k některým z těchto spolků nebo sdružení se často scházejí po kavárnách nebo hospůdkách a vzájemně si představují svá dílka. Tyto jihočeské spolky organizují různá literární čtení, literární večery, besedy, kabarety, festivaly poezie, literární soutěže a pomáhají mladým začínajícím autorům. Publikují tiskem nebo na internetu, vydávají knihy a almanachy nebo časopisy a šíří tak svoje díla do povědomí svých čtenářů. 6

7 Jak vidíte, tato publikace vám chce většinu z těchto jihočeských spisovatelů představit. Věřím, že se dozvíte plno nových informací nejen o autorech samotných, ale i o jejich díle publikovaném a vydaném do zhruba poloviny tohoto roku. Týn nad Vltavou a Prachatice, březen-červenec 2011 Tomáš Červený 7

8 Abecední seznam spisovatelů Andreas Petr Bauer Jan Bauer Michal Beran Ladislav Bezecný Zdeněk Binder Milan Blümlová Dagmar Boček Miroslav Bolechová Kateřina Brabec Milan Braunová Helena Brůhová Milena Bumbová Stanislava Cempírek Jan Červený Tomáš Dušková Vlasta Fibich Ondřej Fröhlich Jiří Gottwald Vladimír T. Hájíček Jiří Hosnedlová Hana Hošťálek Petr Houska Jan Hule Miroslav Jachnin Boris Jůna Jan Jůna Martin Kadoch František Kinkor Roman Klimek Hynek Konáš Miloš Košatková Iva Kovář Daniel Kozák Pavel Kozák Roman Král Miloslav Kročák Jaromír Křišťanová Dita Křížová Kateřina Kučera Holub Zbyněk Kümmel Václav Kynclová Veronika Lorenc Michael Louženský Jiří Macoun Jiří Mandžuková Jarmila Mertl Věroslav Míka Jan Mls Ivan Mühlstein Ludvík Niedl František Nouza Jan Oulehla Milan Pátková Linhartová Marcela Pavel Pavel Pavlík Petr Pelíšek Antonín Prášek Jiří Prchal Milan Příhoda Karel Sak Robert Schneider Jan Sivok Jiří Stehlík Ivo Stluková Barbora Sulek Vladimír Szpuk Roman Šindelář Vladimír Šlechta Vladimír Šmoldas Ivo Šotolová Marie Štěpánek Radek Šulista Petr Troup Zdeněk Tůma Michal Vejlupek Miroslav Veverka Přemysl Vrba Josef Zíková Martina Žák David Jan 8

9 Andreas Petr *1985 v Pelhřimově Působí a žije v Českých Budějovicích a v Praze. Studium a povolání Dětství prožil na Vysočině, v letech studoval gymnázium v Českých Budějovicích, pak v roce Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor dějiny a teorie druhů umění-estetika. V roce absolvoval studijní pobyt na Institutu filozofie na Katholieke Universiteit Leuven v Belgii (anglický studijní program), od roku 2010 studuje Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor filologie-dějiny české literatury a teorie literatury (doktorské studium). Zájmy a záliby Fotografie, vytrvalostní běhy, cestování, vysokohorská turistika Stručná autorská kariéra V roce 2004 s přáteli založil básnickou skupinu Pavilon 4, od té doby skupina vydala sborník, společnou básnickou knihu, uspořádali řadu veřejných čtení. Zabýval se též historií cechovnictví v Českých Budějovicích. Setkává se s literáty na sedáncích v kavárnách v centru Českých Budějovic. Věnuje se literární a divadelní kritice. Současnost Vyučuje jazyky, píše o umění a kultuře, dělá interview, založil s Lenkou Houskovou literární server je jeho redaktorem. Bibliografie-spoluautorství Výhonky (2006) sbírka poezie jihočeských autorů Pavilon 4 (2007) almanach básnické skupiny Pavilon 4 Jsou kapky vína (2007) Balt-East, Praha společná básnická sbírka skupiny Pavilon 4 Ostatní Publikuje kritiky, recenze a články v časopisech Ádvojka, Ateliér, Dobrá adresa, Universum, Literární fórum, The Voice, v Českobudějovickém deníku a na internetových portálech blisty.cz (Britské listy), iliteratura.cz, atemporevue.cz, knihozrout.cz, novinky.cz (Salon), centrum.cz, jihoceskaliteratura.cz. Je redaktorem literárního časopisu Jihočeského klubu Obce spisovatelů Fórum. Literární spolky a ocenění Autor získal 2. místo a cenu poroty v soutěži Náchodská prima sezona 2005, 2. místo v soutěži Polibek múzy 2007, je členem básnického sdružení Pavilon 4 a Jihočeského klubu Obce spisovatelů. Tři otázky pro autora 1. Psát jsem začal ke konci studia gymnázia. Nutkání psát nelze zdůvodnit, popíši okolnosti: psal jsem si deník a zkusil jsem koncentrovanější formu, začalo mě to bavit, několik lidí mě podpořilo a začal jsem se scházet se členy budoucího básnického sdružení Pavilonu 4. 9

10 2. Umělecky mě inspiroval Vladimír Holan, osobnostně ovlivnil Adalbert Stifter, oblíbení autoři jsou Marcel Proust, Thomas Mann, Philip Roth. 3. Svým čtenářům bych chtěl vzkázat, aby zůstali čtenáři a nestali se jen pouhými diváky či posluchači. 10

11 Bauer Jan (Felix Krumlowský) *1945 v Jihlavě Působil v Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Praze, Vodňanech. Nyní tvoří a žije na samotě u Vodňan. Studium a povolání V letech absolvoval provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Českých Budějovicích. Ačkoliv je vystudovaný zemědělský inženýr, nastoupil jako novinář-redaktor do tehdejší Jihočeské pravdy. V roce 1970 odchází do Prahy a pracuje nejdříve ve Večerní Praze, později v Zemědělských novinách, v Blesku aj. Od roku 1968 do roku 2002 působí s kratšími přestávkami jako novinář. Zájmy a záliby Historie, archeologie-chtěl ji původně studovat, literatura, výtvarné umění, kočky a psy Stručná autorská kariéra S povídkami a básněmi debutoval v roce 1964 na stránkách studentského literárně politického časopisu Dialog, který zakládal a redigoval. Byl spoluzakladatelem kulturních akcí Pražský knižní majáles a Zeyerovy Vodňany (dosud 15. ročníků). Knižně debutoval v roce Ve své knižní tvorbě se věnuje především literatuře faktu a historickým detektivkám. Je znalec české historie. Bauerovou autorskou devízou je populární a živý jazyk a napínavý dějový příběh. Rozhodně se neuchyluje k nezáživnému vědeckému slovníku, který běžného čtenáře spolehlivě odradí. Ve svých románech se snaží o určité zjednodušení. Vždy ale vychází z faktů, z historických podkladů, z pátrání v archivech, ze soustavného studia a četby odborné literatury. Je kmenovým autorem nakladatelství MOBA Brno. Současnost Nyní je již v důchodu. Od roku 1998 žije Jan Bauer se svou rodinou v historickém domě na samotě u Vodňan. V krásném prostředí, v sousedství rybníků, které společně s okolní krajinou, v níž historie zanechala nesmazatelné stopy, je pro vnímavého spisovatele stále živou a nevyčerpatelnou inspirací. Zde dál tvoří, vydává knihy a přispívá svými články do populárně-historických časopisů. V prosinci 2009 mu vyšla jubilejní stá kniha a je proto jeden v nejúspěšnějších a nejplodnějších jihočeských autorů všech dob. Bibliografie Uživí naše planeta lidstvo? (1978) Albatros, Praha populárně naučná kniha pro mládež Člověk a les (1980) Albatros, Praha populárně naučná kniha pro mládež Aféry jak pro koho (1991) Betty, Praha literatura faktu Aféry pouze zemědělské (1992) Agropress, Praha literatura faktu Vražedný souboj stínů (1993) MOBA, Brno detektivka Smrt jede po české cestě (1994) Pražská vydavatelská společnost, Praha detektivka Vrah jsem já (1995) Pražská vydavatelská společnost, Praha detektivka Špiónova dcera (1995) Jih, České Budějovice sbírka povídek Sedmnáct zpovědí (1996) X Egem, Praha rozhovory s českými političkami a manažerkami 11

12 Pavučina smrti (1997) Laguna, Praha detektivka Kdo za nás rozhoduje? (1998) Saga, Praha literatura faktu Partneři slavných (1998) Formát, Praha knižní rozhovory Kšefty s krásou (1999) Formát, Praha literatura faktu Muzikálový triumf (1999) Knižní klub Brána, Praha literatura faktu Parlament v podezření (1999) MOBA, Brno detektivka Holka na zabití. Neautorizovaný životopis Dagmar Veškrnové Havlové (2000) Formát, Praha Hvězda vábí smrt (2000) MOBA, Brno detektivka Města, která zmizela (2000) Otakar II., Praha literatura faktu Dějiny psal sex (2000) Otakar II., Praha literatura faktu Husitské války podvržená legenda (2000) Otakar II., Praha literatura faktu Ježíš tajemný muž z Betléma (2000) Otakar II., Praha literatura faktu Libri prohibiti devadesátých let (2000) Otakar II., Praha 2000 literatura faktu Záhady českých dějin I. V. ( ) MOBA, Brno, 3. vydání literatura faktu Než vznikl český stát historie začala masakrem (2001) Adonai, Praha literatura faktu Poslední hodiny velkých imperátorů (2001) Formát, Praha literatura faktu Od Ježíše k televizní stávce aneb jaké byly první roky staletí (2001) Adonai, Praha literatura faktu Podivné konce českých panovníků (2001) Akcent, Třebíč literatura faktu Podivné konce českých panovnic (2002) Akcent, Třebíč literatura faktu Smrt za smrt (2002) MOBA, Brno detektivka Živý terč (2002) MOBA, Brno detektivka Podivné konce Habsburků a jejich příbuzných (2003) Akcent, Třebíč literatura faktu Václav Havel. Necenzurovaný životopis (2003) Cesty, Praha literatura faktu Podivuhodné osudy v českých dějinách (2003) MOBA, Brno literatura faktu Podivuhodné osudy v českých dějinách II. (2003) MOBA, Brno literatura faktu Sex v dějinách (2003) Akcent, Třebíč literatura faktu Tajemná města České Budějovice (2003) Regia, Praha literatura faktu Velká kniha o jménech (2003) Regia, Praha literatura faktu Tajemné počátky českých dějin 1. Od pravěku po Sámovu říši (2003) Akcent, Třebíč literatura faktu Tajemné počátky českých dějin 2. Od Přemysla Oráče po vyvraždění Slavníkovců (2004) Akcent, Třebíč literatura faktu Magická místa Čech a Moravy (2004) MOBA, Brno literatura faktu Vládci českých zemí. Historie panovnického trůnu Čech a Moravy (2004) Beta, Praha encyklopedie Tajnosti českých hradů a zámků I. III. ( ) Akcent, Třebíč literatura faktu Tajnosti moravských hradů a zámků I. II. ( ) Akcent, Třebíč literatura faktu Kdo je největší Čech? (2005) Akcent, Třebíč literatura faktu Tajnosti královských trůnů aneb Milenky, levobočci a nevěry (2005) Akcent, Třebíč literatura faktu Tajnosti královských trůnů aneb Vraždy, popravy a spiknutí (2005) Akcent, Třebíč literatura faktu Tajnosti královských trůnů aneb Děsivé záhady, dvojníci a podvody (2006) Akcent, Třebíč literatura faktu Čeští světci a kacíři (2006) MOBA, Brno literatura faktu Co v učebnicích dějepisu nebylo potřetí (2006) MOBA, Brno literatura faktu Co v učebnicích dějepisu nebylo počtvrté (2006) MOBA, Brno literatura faktu Tajemství královnina zpovědníka (2006) MOBA, Brno historický román Klasikové v nedbalkách. Za kulisami českého 19. století (2006) MOBA, Brno literatura faktu Kat hejtmana Žižky (2006) MOBA, Brno historický román Krajinou domova s holí poutnickou I. (2007) MOBA, Brno literatura faktu Milostné aféry minulých staletí (2007) MOBA, Brno literatura faktu Záhada kamene mudrců (2007) MOBA, Brno historický román Krajinou domova s holí poutnickou II. (2007) MOBA, Brno literatura faktu Ve stínu pětilisté růže (2007) MOBA, Brno historický román Poslední slovo má ďábel (2008) MOBA, Brno historický román Ve službách Svatoplukových (2008) MOBA, Brno historický román 12

13 Zemřít pro jediného boha (2008) MOBA, Brno historický román Smrt si jde pro slavné (2008) MOBA, Brno literatura faktu Pražský rozparovač (2009) MOBA, Brno historická detektivka Vampýr z Koňského trhu (2009) MOBA, Brno historická detektivka Číše jedu pro krále (2009) MOBA, Brno historická detektivka Ženy z rodu Habsburků (2009) ALPRESS, Frýdek-Místek literatura faktu České princezny na evropských trůnech (2010) ALPRESS, Frýdek-Místek, literatura faktu Co by se stalo kdyby (2010) Petrklíč, Praha literatura faktu Podivná úmrtí (2010) Petrklíč, Praha literatura faktu Císařova poslední vůle (2010) MOBA, Brno historická detektivka Výkupné za krále (2010) MOBA, Brno historická detektivka Krvavý cejch (2011) MOBA, Brno historická detektivka Hvězda Valdštejnova srdce (2011) MOBA, Brno milostný historický román Dárek pro mistra kata (2011) MOBA, Brno historická detektivka Spoluautorství výběr Byla jsem Arabela (1993) Dekon, Praha knižní rozhovor, spoluautorka Jana Nagyová Zpověď bývalého prognostika (1995) Dekon, Praha knižní rozhovor, spoluautor Miloš Zeman Přiznání policejního rady (1998) ETC Publishing, Praha spoluautor Miloslav Dočekal Dějiny v zrcadle hvězd Magický rok 2000 (1999) Formát, Praha literatura faktu, spoluautor Antonín Baudyš Léčili jsme prezidenta (2000) Formát, Praha literatura faktu, spoluautorka Jolanta Przybylaková Čeští vládci očima astrologa (2001) Hart, Praha literatura faktu, spoluautor Antonín Baudyš Tajemství radiotechnického pátrače TAMARA (2003) Nakladatelství Sdělovací technika, Praha literatura faktu, spoluautor Jiří Hofman Co v učebnicích dějepisu nebylo (2005) MOBA, Brno spoluautoři Aleš Česal, Josef Frais, Roman Herzinger, Jiří Kovařík, Jiří Svoboda literatura faktu Co v učebnicích dějepisu nebylo podruhé (2005) MOBA, Brno spoluautoři Aleš Česal, Josef Frais, Roman Herzinger, Jiří Kovařík literatura faktu Prameny (1973) Růže, České Budějovice almanach jihočeských autorů Životní prostředí věc veřejná i soukromá (1986) Práce, Praha Dracula. Muzikálový bestseller (1997) Goldstein a Goldstein, Praha Češi na cestě stoletím (2001) Agave, Český Těšín Toulky minulostí světa 1 10 ( ) Via facti, Praha Měsíc ve dne (2002) Carpio, Třeboň povídky jihočeských autorů Střídavě jasno (2003) Dominium, České Budějovice povídky rakouských a jihočeských spisovatelů Knihy pod pseudonymem Felix Krumlowský Dámské příběhy českého středověku (2004) Petrklíč, Praha Legendy a pověsti z Čech a Moravy (2005) BETA, Praha Jména z českých dějin, která byste měli znát I. III. ( ) BETA, Praha Krvavé příběhy z hradů a zámků (2008) Petrklíč, Praha Ututlané dějiny (2008) Petrklíč, Praha Prolíbané dějiny (2009) Petrklíč, Praha Ostatní Poezii a povídky uveřejňoval v novinách a časopisech (Jihočeská pravda, Tvorba, Zemědělské noviny, Vlasta, Magazín Dikobrazu, Penthouse atd.). Je externím spolupracovníkem časopisu History Revue. Literární spolky a ocenění Autor je členem Obce spisovatelů, členem Jihočeského klubu Obce spisovatelů a členem Klubu českých spisovatelů. Za svou literární tvorbu obdržel čestné uznání nakladatelství Práce (1986), Cenu Karla Hynka 13

14 Máchy (1995), autorskou cenu nakladatelství MOBA, Brno (2002), cenu nakladatelství Akcent Třebíč (2003 a 2004), Zeyerův hrnek (2007) a prestižní jihočeskou literární cenu Číši Petra Voka (2010) za celoživotní literární dílo. Každoročně se účastní literárního setkávání spisovatelů ve Vodňanech na akci Zeyerovy Vodňany, které jako spoluzakladatel před patnácti lety uvedl v život. Tři otázky pro autora 1. Mé dávné vysokoškolské studium bylo vlastně jedním velkým úletem. Před maturitou na gymnáziu, které se tehdy ovšem jmenovalo střední všeobecně vzdělávací škola, jsem psal básničky a povídky, četl Kafku a Freuda a snil o práci novinového redaktora nebo divadelního režiséra. Moje matinka však usoudila, že bych v té vzdálené Praze na studiích zvlčil a rozhodla, že budu každý den dojíždět do Českých Budějovic, kam to z Českého Krumlova, kde jsme tehdy bydleli, bylo hodinu autobusem. V Budějovicích byly tehdy v první polovině 60. let minulého století dvě fakulty pedagogická a provozně ekonomická Vysoké školy zemědělské. A protože mě kantořina nelákala, rozhodl jsem se pro hnojárnu, ačkoliv jsem neměl o zemědělství ani ponětí. Kupodivu jsem tu školu sice s odporem a odřenýma ušima skutečně dostudoval. Končil jsem v roce 1968 a díky právě probíhajícímu Pražskému jaru jsem nemusel na státní statek v pohraničí, ale nastupoval jsem do redakce krajského deníku. Pamatuji si slova tehdejšího děkana u státnic: Tak mu to napište. Stejně bude novinářem. Kupodivu se mi titul zemědělského inženýra hodil hned dvakrát. V roce 1973 jsem díky němu nastoupil do redakce Zemědělských novin, kde jsem pak setrval takřka dvacet let, a v roce 1978 mi pomohl k první knížce. To bylo tak Někdy v roce 1976 jsem na Václavském náměstí potkal kamaráda Karla Hvížďalu, který tehdy pracoval v nakladatelství dětské literatury Albatros. Zašli jsme na pivo do dnes už dávno neexistující restaurace Klas v Opletalově ulici a Karel mi vypravoval, že rediguje edici Objektiv, která dospívající mládeži zajímavým způsobem představuje různé profese a obory lidské činnosti. Potřeboval bych nějakou knížku o zemědělství, ukončil svůj monolog. Ty jsi přece zemědělský inženýr. Nenapadá tě něco? A mě skutečně napadlo a sepsal jsem knížku o globálním problému světového hladu a budoucnosti zemědělství nazvanou Uživí naše planeta lidstvo?. Na tomto příkladu vidíte, že i když nějaké vzdělání získáte spíše omylem, může se vám hodit. 2. Nemám vzory. Kdysi jsem miloval Babela, Hemingwaye, Durycha, ale to už je příliš dávno. Potkal jsem pár báječných autorů Josefa Nesvadbu, Václava Erbena či Františka Nepila. Rozhovory s nimi mě jistě ovlivnily, bohužel už tady nejsou. 3. Protože zkušenost je nesdělitelná, nemám co bych vzkázal. Hlavně ať mě čtou! Budu rád, když se jim mé knížky budou líbit. 14

15 Bauer Michal *1966 ve Znojmě Působil ve Znojmě v letech 1966 až 1990, od roku 1991 trvale žije a pracuje v Českých Budějovicích. Studium a povolání Vystudoval gymnázium ve Znojmě ( ), poté Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, obor český jazyk- -dějepis ( ). Stává se odborným asistentem na katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ( ), vysokoškolským docentem na katedře českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ( ). Od roku 2006 je vysokoškolským docentem v Ústavu bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zájmy a záliby Literatura, hudba, výtvarné umění, filmy, historie, cestování Stručná autorská kariéra Na střední škole se pokoušel o první verše a neumělou prózu, kterou psal do šuplíku. Od počátku 90. let 20. století píše a prezentuje první studie a odborné práce na vědeckých konferencích a v odborném tisku. Účastní se konferencí a přednášek v USA, Anglii, Dánsku, Francii, Belgii, Nizozemsku, Itálii, Německu, Rakousku, Polsku. Zájem má především o literaturu 20. století-vztah totalitního režimu a umění, o publikace umělecké, odborné a ediční povahy. Současnost V současné době je ředitelem Ústavu bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (od února 2011) a docentem na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na univerzitě přednáší českou literaturu 2. poloviny 20. století, píše odborné práce a poezii. Bibliografie Ideologie a paměť. Literatura a instituce na přelomu 40. a 50. let 20. století (2003) odborná monografie Tíseň tmy aneb Halasovské interpretace po roce 1948 (2005) odborná monografie Architektura paměti (2006) básnická sbírka Souvislosti labyrintu. Kodifikace ideologicko-estetické normy v české literatuře 50. let 20. století (2009) odborná monografie Spoluautorství Odpovědi (2000, 2001, 2003, slovensky 2007) kniha rozhovorů, spoluautoři Arnošt Lustig, Harry James Cargass a Byron Sherwin Z každého z nás postupem let něco zmizí (2005) monografie, spoluautor Jiří Kolář Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech (2010) odborná Monografie, spoluautoři Petr A. Bílek, Jiří Brabec, Veronika Broučková, Libuše Heczková, Vladimír Papoušek, Josef Vojvodík, Jan Wiendl 15

16 Knižní edice Zdeněk Lorenc: Pít z kterékoliv strany (2001) Jan Čep ve vzpomínkách své rodiny (2007) Tristan Tzara: Daroval jsem svou duši bílému kameni (2007) Zdeněk Lorenc: Kontinent nikoho (2008) II. sjezd Svazu československých spisovatelů Svazek I protokol, svazek II přílohy (2011) Ostatní Doslovy ke knihám Arnošta Lustiga Tma nemá stín (2000), Eseje (2001), Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (2003), Zdeňka Lorence Pít z kterékoliv strany (2001), Nocležna pro romantismy (2001), Kontinent nikoho (2008), Jiřího Škocha a Bohuslava Reynka Pastýř osamělých výší (2009).Autor slovníkových hesel v publikacích Slovník českých spisovatelů od roku 1945 (1998), Kindlers Literatur Lexikon (2009), Heslář české avantgardy (2011). Další odborné stati v periodikách (Česká literatura, Estetika, Tvar, Literární noviny, A2, Slovo a smysl Word & Sense, Welcome To The Heart Of Europe, Homo bohemicus atd.), studie v domácích i zahraničních konferenčních sbornících. Několik desítek rozhlasových pořadů v Českém rozhlasu Vltava, Českém rozhlasu Brno, Českém rozhlasu České Budějovice. Kompletní publikační činnost a bibliografie Literární spolky a ocenění Člen Československé společnosti pro vědy a umění (SVU), člen redakce časopisu Česká literatura, člen Klubu přátel Tvaru Tři otázky pro autora 1. Psát jsem začal na střední škole, a to poezii, nejspíše pod dojmem četby. Posléze jsem se dostal k psaní odborné literatury z oboru, kterému jsem se začal věnovat a věnuji se mu dosud, tedy literární historii. Umělecká literatura a literárněhistorické záležitosti mě zajímají, vyvolávají ve mně neklid, otázky, vybízejí mne k dialogu a interpretacím. 2. Pokud jde o uměleckou literaturu, pak nejraději čtu texty Jana Čepa, Františka Halase, Bohuslava Reynka, Jiřího Koláře, Vladimíra Holana a k tomu několik desítek dalších spisovatelů českých (od Ludvíka Aškenazyho po Viléma Závadu) i zahraničních (od Kōbō Abeho po Stefana Żeromského). V literatuře odborné je to několik autorů domácích (v první řadě Jiří Brabec, z mé generace Josef Vojvodík či o málo starší Petr Bílek) i zahraničních (namátkou Hans-Georg Gadamer, Stephen Greenblatt, Hannah Arendtová, Slavoj Žižek, Paul Ricœur, Zygmunt Bauman, Umberto Eco a další). Zvláštní náklonnost chovám k polskému umění (Witold Gombrowicz, Czesław Miłosz, Tadeusz Różewicz, Andrzej Wajda, Krzysztof Zanussi, Jan Jakub Kolski, Michał Rosa a zejména Krzysztof Kieślowski) a tvorbě některých režisérů (František Vláčil, Akira Kurosawa, Andrej Tarkovskij, Wim Wenders, Rainer Werner Fassbinder, François Ozon, Tim Burton a především Ingmar Bergman, KimKi-duk a už jmenovaný Krzysztof Kieślowski). 3. Vzkázat nechci nikomu nic. Jen mě těší zájem kohokoli o umění a (literárně) historický horizont. 16

17 Beran Ladislav *1945 v Písku-Portyči Působil v Moravské Třebové, Milevsku, Táboře. Nyní žije a tvoří v Písku. Studium a povolání Základní vzdělání nabyl v Písku, poté v letech studoval vojenské gymnázium v Moravské Třebové, v letech se vyučil strojním zámečníkem v ZVVZ Milevsko. V roce 1978 maturoval na gymnáziu v Táboře a v roce 1999 ukončil studium památkové péče v Praze. Pracoval ve Vodohospodářských strojírnách v Písku, od roku 1970 pracoval u policie. V roce 1978 nastoupil na píseckou kriminálku-ochrana památek, kde působil až do roku 2005, kdy odešel do důchodu. Zájmy a záliby Psaní, chalupaření, malování a starožitnosti Stručná autorská kariéra Se psaním začal už na učilišti v Milevsku, kam se datují jeho první pokusy se psaním do závodního časopisu Jiskra. Později píše do časopisu Zítřek a Jihočeská pravda. První krimi povídky vznikají kolem roku 1985 až Za povídku Aukce dostal v roce 1986 Cenu ministra vnitra. V témže roce byl v Jihočeském nakladatelství Růže přijat rukopis krimi povídek a rok nato vyšla knižní prvotina Aukce. Jeho jméno se již dávno zapsalo do povědomí čtenářů české detektivní literatury. V jeho knihách jsou velice příjemnou formou popsány případy, které vyšetřovala písecká kriminální služba. Autor vykreslil příběhy tak skutečně, že čtenáři připadá, jako by prožil den s kriminalisty a vyšetřovateli. Postavy v příbězích jsou velmi lidské, se svými starostmi i radostmi, slabostmi i životními zkušenostmi, že se při čtení jejich příběhů s nimi člověk sžije, jakoby je znal osobně. Současnost Ve své současné tvorbě se zaměřuje hlavně na povídky s kriminální tématikou. Náměty bere zejména ze své dlouholeté kriminalistické praxe. Poslední dobou se věnuje krimi příběhům písecké četnické pátračky z třicátých let minulého století. Některé jeho knihy ilustruje známý písecký výtvarník profesor František Doubek. Bibliografie Aukce (1987) Jihočeské nakladatelství krimi povídky Postavení mimo hru (1989) Jihočeské nakladatelství Plavba ve snech (1990) Jihočeské nakladatelství Člověčiny (1991) Nakladatelství a Tiskárny Vimperk Vrah nebere telefon (1992) Nakladatelství a Tiskárny Vimperk Kytice růží nebožtíkům nevoní (1993) Tiskárny Ministerstva vnitra, Praha Jak jsem potkal lidi (1996) ELIM, Písek Holka na jednu sezónu (2000) Prácheňské nakladatelství, Písek Vraždy v afektu (2002) J+M, Písek Mrazivé doteky zločinu (2003) J+M, Písek 17

18 Děravé alibi (2004) RUBICO, Olomouc Zamčená ústa (2005) RUBICO, Olomouc Četnické povídky ze starého kufru (2004) J+M, Písek Četnická pátračka hlásí (2006) J+M, Písek Četnická pátračka versus galerka (2007) J+M,Písek Velký pitaval z malého města 1. (2008) J+M, Písek Velký pitaval z malého města 2. (2008) J+M, Písek Velký pitaval z malého města 3. (2009) J+M, Písek Kriminální případy 92.policejního revíru (2010) J+M, Písek Velký pitaval z malého města 4 (2011) připraveno k vydání Spoluautorství Kriminální příběhy staré zlaté Prahy (1996) Themis Příliš snadná vražda (2010) Mladá fronta a dalších 36 publikovaných povídek, které vyšly v Krimisignálu Praha Ostatní Povídky publikoval a publikuje v celostátním i regionálním tisku, v časopisech Voják, Policista, Vlasta, Stalo se, Jedním dechem, Krimisignál. Řadě jeho krimi povídek se v poslední době dostalo i rozhlasového dramatického zpracování (Český rozhlas České Budějovice a Český rozhlas 2-Praha). Literární spolky a ocenění Autor je od roku 1989 členem Mezinárodní organizace dobrodružné a detektivní literatury AIEP česká sekce, členem Obce spisovatelů a členem Jihočeského klubu Obce spisovatelů. Účastní se pravidelně setkání literátů Zeyerovy Vodňany. Je držitelem několika prestižních literárních cen: Ceny Jiřího Marka za knihu Vraždy v afektu vydanou v roce 2002, Ceny Jiřího Marka za knihu Četnická pátračka hlásí vydanou v roce 2006 a literární vodňanské ceny Zeyerův hrnek za knihu Četnická pátračka versus galerka vydanou v roce Tři otázky pro autora 1. Psát jsem začal už jako učeň. Později jsem posílal příspěvky do časopisu Zítřek a do Jihočeské pravdy. První pokus s kriminální povídkou byl v roce Proč? Lidem se to líbilo a byl to svým způsobem relax. A taky jsem chtěl přiblížit a polidštit náročnou práci kriminálky a policie vůbec. 2. Při psaní mě nikdo neovlivnil. Byl jsem v mládí odkojen kovbojkami, tedy rodokapsy, verneovkami a válečnou literaturou. Ale knížky jsem měl i mám pořád rád. Detektivky až na opravdu malé výjimkynečtu. Rád se ale podívám v televizi na ty starší české. Jo, ty se mi líbí, a je to i po té dlouhé době slušný filmařský řemeslo. Je z nich cítit člověčina, humor a není to vycucané z prstu. Vyložené oblíbence nemám, ale rád se v televizi podívám na pana Herkule Poirota, mám rád detektiva Colomba a taky rád zkouknu Vraždy z Midsomeru. Nemám rád krimi, kdy do obýváků teče krev z obrazovky a nestačí se počítat nebožtíci. Jinak miluji Hříšné lidi města pražského a Panoptikum. Jo, to je moje krevní skupina. 3. A co bych čtenářům popřál? To je prosté. Aby hodně četli. Protože kdo má rád knihy, ten má rád moudro. Kdo nemá rád moudro, stává se hlupákem. To není z mé hlavy. Ale je to chytrý, ne? 18

19 Bezecný Zdeněk *1971 v Českých Budějovicích Působí a žije v Českých Budějovicích, občas i v Praze. Studium a povolání Vystudoval magisterský obor dějepis český jazyk na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (1994) a doktorský obor české dějiny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (2002). Zájmy a záliby Kultura, historie Stručná autorská kariéra Autor je český historik, vysokoškolský učitel a politik. Je autorem a spoluautorem několika knih a desítek vědeckých statí publikovaných doma i v zahraničí. Zabývá se především dějinami šlechty v moderní době. Vyučuje dějiny 19. století na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity, na jejímž vedení se podílí jako proděkan pro studijní záležitosti. V historické činnosti se zabývá českými dějinami 19. století, především dějinami vyšších společenských vrstev a životním stylem šlechty. Současnost V současnosti vede oddělení nových a nejnovějších dějin na Historickém ústavu Jihočeské univerzity. V květnu 2010 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Bibliografie Století dědiců a zakladatelů. Architektura jižních Čech v období historismu (1999) Argo, Praha spoluautor Jindřich Vybíral Dáma z rajského ostrova Sidonie Nádherná a její svět (2000) Mladá fronta, Praha spoluautor Robert Sak Sidonie Nádherná z Borutína a její přátelé (2001) Praha spoluautor Robert Sak Příliš uzavřená společnost. Orličtí Schwarzenbergové a šlechtická společnost v Čechách v druhé polovině 19. a na počátku 20. století (2005) Historický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity (= Monographia historica 5), České Budějovice Dějiny každodennosti dlouhého 19. století II: Život všední i sváteční (2005) Pardubice spoluautoři Milena Lenderová, Marie Macková, Tomáš Jiránek Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii (2008) České Budějovice spoluautoři Martin Gaži, Martin C. Putna Spoluautorství Paměť urozenosti (2007) Praha, Václav Bůžek Pavel Král Ostatní Publikuje převážně v odborných časopisech např. Opera historica, Jihočeský sborník historický, Estetika, Česko-slovenská historická ročenka, Práce z dějin vědy, Zpravodaj Historického klubu Jihočeského muzea, Scientific Papers of University of Pardubice aj. Pořádá přednášky na zámcích převážně o životě české a německé šlechty v 18. a 19. století. Kompletní odborná bibliografie je uvedena na: struktura-ustavu/bezecny. 19

20 Zájmy a záliby Historie Českých Budějovic Binder Milan *1964 v Českých Budějovicích Působí a žije v Českých Budějovicích. Studium a povolání Autor má vzdělání střední odborné s maturitou. V letech pracoval u Českých drah jako elektromechanik, v letech působil na postu zástupce majitele velkoobchodu s elektromateriálem. Stručná autorská kariéra Již mnoho let sbírá staré pohlednice Českých Budějovic. Vždycky ho lákalo vzít starou pohlednici a podívat se jak místo vypadá v současnosti. Potom ho napadlo to místo nafotit a udělat porovnání. První srovnávací výstava historických pohlednic se současnou podobou míst ve městě byla natolik úspěšná, že z ní vzešla jeho první kniha. Potom začal v knihách soustřeďovat různé českobudějovické zajímavosti: věžičky, mosty atd. Současnost V současné době má v tiskárně publikaci Budějovické pohlednice a má rozpracováno několik knih, které budou opět ukazovat krásy a zajímavosti Českých Budějovic. Vydává novoročenky, kalendáře, téměř vždy s námětem Českých Budějovic. Bibliografie Když století městem proletí aneb České Budějovice ve 100 porovnáních (2005) místopisná fotokniha porovnání Českých Budějovic Věže a věžičky Českých Budějovic aneb nejen Praha je stověžatá (2006) místopisná fotokniha o věžičkách Českých Budějovic Když století městem proletí aneb Hluboká nad Vltavou ve 100 porovnáních (2007) místopisná foto kniha porovnání Hluboké nad Vltavou České Budějovice zmizelé aneb 100 porovnání zmizelých objektů se současným stavem (2007) místopisná fotokniha porovnání Českých Budějovic Českobudějovické náměstí, aneb Samsonova Kašna, Bludný kámen a 48 domů (2008) místopisná fotokniha o českobudějovickém náměstí Budweiser Marktplatz oder Samson Brunnen Irrstein und 48 Häuser The square of České Budějovice or Samson s Fontain, the mazing stone and 48 houses (2008) místopisná fotokniha o Českobudějovickém náměstí v německém a anglickém jazyce City Center CB (2008) místopisná fotokniha o stavbě City Center CB Českobudějovické zkratky aneb Encyklopedie mostů, můstků, lávek a tunelů (2008) místopisná fotokniha o mostech Českých Budějovic 100 let městské dopravy v Českých Budějovicích (2009) místopisná fotokniha o dopravě v Českých Budějovicích Motor Jikov let společnosti Motor Jikov Group (2010) místopisná fotokniha o podniku Motor v Českých Budějovicích 20

21 Historie Hotelu Budweis v Českých Budějovicích (2010) místopisná fotokniha o Předním mlýně a mlynářství v Českých Budějovicích Spoluautorství České Budějovice Když se psalo, co se smělo (2006) místopisná kniha o historii Českých Budějovic (spoluautor Jan Schinko) Ostatní Jeho knihy a tvorbu je možno vidět na internetových stránkách: Tři otázky pro autora 1. Spíše než spisovatel jsem fotograf a vydavatel, ale fotoknihy si nacházejí stále více čtenářů. Naopak bych řekl, že knihy, které vydávám si zaslouží věnovat velký prostor právě fotografiím. Nejvíce oblíbené jsou srovnávací fotografie historie současnost. 2. Snažím se vždy vytvářet něco originálního. Proto se nemohu inspirovat v knihách, které již vyšly. Začalo to porovnáním, které s co největší přesností bylo něco úplně nového. V knize o českobudějovickém náměstí jsem fotil domy z 10-ti metrového žebříku, aby měly střechy a záběr byl jiný, než je běžně fotitelný. Pouze kniha Když se psalo, co se smělo (od Jana Schinka) volně navazuje na knihy Když se psalo CK a Když se psalo TGM od Františka Rady. 3. Čtenáři mých knih jsou hlavně českobudějovičtí patrioti. Jižní Čechy mají spoustu patriotů, hrdých na svá města a městečka. No a právě jim vděčím za to, že mohu vydávat další tituly, které propagují naše překrásné město. Děkuji Vám moji milí čtenáři. 21

22 Zájmy a záliby Divadlo, literatura a historie Blümlová Dagmar *1949 v Českých Budějovicích Působí a žije v Českých Budějovicích. Studium a povolání Vyučovala na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně , na gymnáziu v Týně nad Vltavou , od 1976 na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, od 1991 působí na Jihočeské univerzitě. Stručná autorská kariéra V roce 1977 založila studentský divadelní soubor Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích Provizórium, byla jeho vedoucí a režisérka. Soubor sídlil ve vysokoškolském klubu na studentských kolejích, kde měl své publikum. Hrál agitky, pásma poezie, komedie, parodie i kusy vážné, přejímal, adaptoval prozaické předlohy, někdy dokonce sáhl do vlastní tvůrčí dílny. Orientoval se i na hry pro děti. Ve svém literárním díle uplatňuje své znalosti jako kulturní a literární historička. Současnost Doc. Dagmar Blümlová, CSc. nyní působí v Historickém ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Bibliografie Úsměvy Otto Rödla (1993) Týn nad Vltavou Sto tváří z jihočeské kulturní historie, (2000) Pelhřimov Válečný zápisník Rudolfa Hrubce (2001) Pelhřimov Stanislava Součková. Život operní pěvkyně (2001) 10 let kulturní historie v Českých Budějovicích (2001) Pelhřimov Ambrožovy budějovické pověsti a povídky (2003) Pelhřimov Teskný historik Ladislav Hofman (2005) České Budějovice Rotariánské pohádky Václava Tilleho /Contes rotariens de Václav Tille/ (2007) Pelhřimov Aloys Skoumal Ironik v české pasti (2009) Evropan Václav Tille (2010) Spoluautorství Radokovo Kaladý (1996) Týn nad Vltavou spoluautor Josef Blüml Matěj Kopecký (1997) Týn nad Vltavou spoluautor Josef Blüml Jihočeši v české historické vědě (2000) Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích spoluautor Josef Blüml, Bohumil Jiroušek České Budějovice v paměti Ladislava Mikeše Pařízka (2004) Pelhřimov spolueditor Josef Blüml České Budějovice v paměti Ladislava Mikeše Pařízka (2005) Pelhřimov spolueditorka Zuzana Gilarová Čas secese, Kapitoly z kulturních dějin přelomu 19. a 20. století (2007) České Budějovice spoluautorka Zuzana Gilarová a kol. 22

23 Ostatní Píše a zveřejňuje v Časopise pro historii a vlastivědu jižních Čech, Opera historica, Tvar, Literární noviny, Národopisný věstník, Historia culturae, Jihočeský sborník historický aj. Další i odbornou bibliografii je možno studovat na internetovém odkazu: Vzkaz pro čtenáře Svým čtenářům bych chtěla vzkázat toto: Kniha musí být sekera k prosekání zamrzlého moře v nás (Franz Kafka, 1904). 23

24 Boček Miroslav *1981 v Českých Budějovicích Do roku 2000 působil a žil v Českých Budějovicích. Nyní žije v Dobčicích (okr. České Budějovice). Studium a povolání Vystudoval Biskupské gymnázium v Českých Budějovicích ( ), Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ( ), Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze ( ). Pracoval jako lektor češtiny pro cizince v Multikulturním centru o.s. v Českých Budějovicích ( ), byl učitelem na Střední škole obchodní v Českých Budějovicích ( ) a editorem v regionálním týdeníku MF Dnes Sedmička (2009 dodnes). Zájmy a záliby Literatura a hlavně divadlo, výrazový tanec, balet, sport, cestování a filozofie Stručná autorská kariéra V 16ti letech začal psát poezii. Poté vydával v regionálním tisku, pak s přestávkami psal do šuplíku. Od roku 2006 mu začala vycházet poezie ve Tvaru, Hostu, Literárních novinách, Reví mítingu a Psím víně. Od roku 2007 je jeden z vůdčích členů multikulturního divadelního souboru Barevný děti o.s., kde působí také jako performer a scénárista. Na podzim tohoto roku (2011) se připravuje vydání jeho básnické prvotiny Některé mraky letí pomaleji v nakladatelství Dauphin. Současnost Připravuje vydání své básnické prvotiny a má rozepsaný román. Spoluorganizuje pravidelné literární čtení (již zhruba 2 a půl roku) s názvem Literární šleh v divadle SUD v Českých Budějovicích. Bibliografie Některé mraky letí pomaleji (2011) Dauphin básnická sbírka (připravuje se k vydání) Ostatní Jedna z jeho básní vyšla v antologii Nejlepší české básně Literární spolky a ocenění Autor je členem Literární buňky v Českých Budějovicích. Obdržel ocenění poroty v Literární ceně Vladimíra Vokolka (rok 2007) a umístil se na 2. místě v Literární ceně Vladimíra Vokolka (rok 2008). Tři otázky pro autora 1. Psát jsem začal asi ve svých šestnácti letech a s drobnými přestávkami v tom pokračuji dodnes. Poslední dva tři roky se snažím víc tlačit na pilu, učím se hlavně psát prózu. K psaní mě přivedly standardní nesmysly: pocit osamělosti, pocit výjimečnosti a nejrůznější duševní zmatky. Racionálně to vysvětlit neumím. Píšu, protože musím, protože je 24